Rubriky
Nezařazené

V pražských re-use centrech se za půl roku pilotního provozu podařilo zachránit více jak 14 tun věcí

V říjnu loňského roku odstartoval pilotní projekt re-use pointů ve sběrných dvorech Pod Šancemi v Praze 9 a Zakrytá v Praze 4. O měsíc později se k nim přidal třetí ve sběrném dvoře v Horních Počernicích v Praze 20. Za přibližně půl roku centra dokázala zachránit 14 372 kg věcí, které by se obvykle vyhodily, a zpět k lidem se dostalo 1820 předmětů. Největší zájem byl o vybavení do domácností – nádobí, lůžkoviny či drobný nábytek.

Hlavní město společně s Pražskými službami spustilo v říjnu minulého roku pilotní projekt k re-use centrům, kam mohou lidé darovat předměty, které by jinak putovaly do odpadu. Díky tomu se dostalo různé vybavení do domácností. O to měly v posledních měsících zájem nejen neziskové společnosti, které vybavení dále zprostředkovávají lidem v hmotné nouzi, ale zároveň i samotní občané Prahy.

Díky propojení s aplikací nevyhazujto.cz je inzerce a předání předmětů velmi přehledná. Za dobu fungování re-use center dokázali pracovníci zachránit 14 372 kg věcí, které budou sloužit svému účelu i nadále. Darováno bylo zpět celkem 1820 předmětů.

„Re-use koncept, kdy věci nacházejí nové uplatnění, místo aby byly vyhozeny, už úspěšně funguje v zahraničí. Díky těmto centrům se nám tak daří i v metropoli snižovat množství odpadu a zanést cirkulární ekonomiku do povědomí Pražanů, což je správný krok ke změně uvažování lidí nad tím, co ještě do odpadu patří, a co by mohlo mít využití u potřebných,“ říká k projektu náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

„Pozitivní ohlasy z fungování re-use center nás jen utvrdily v tom, že bychom v budoucnu jejich síť rádi rozšířili o více sběrných dvorů a dále tak pomáhali snižovat množství produkovaného odpadu na území Prahy,“ uzavírá náměstek Petr Hlubuček. Více informací naleznete na https://reuse.praha.eu/.

Největší zájem byl v rámci pilotního provozu o vybavení domácností od nádobí, lůžkovin až po drobný nábytek. Lidé do center odkládali velké množství knih a objevovaly se zde také sezonní předměty, na jaře tedy re-use centra měla a stále mají množství nářadí pro práci na zahradě, naopak v období Vánoc se jednalo zejména o ozdoby a umělé stromky. Díky úspěšnému pilotnímu projektu tak Praha plánuje rozšířit síť re-use center i do dalších míst v metropoli.

Foto: ekolist
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Povinné váženie odpadu v smetiarskych autách sa na Slovensku ruší

Národná rada zmenila zákon o odpadoch, ktorý mal zaviesť povinnosť inštalovania vážiaceho systému vo vozidlách.r

Návrh novely zákona parlament menil ustanovenie § 16 ods. 10 nasledovne:

„Ten, kto vykonáva zber zmesového odpadu alebo triedený zber komunálnych odpadov z obalov a komunálnych odpadov z neobalových výrobkov v obci, zabezpečí na základe požiadavky obce, v ktorej vykonáva zber zmesového odpadu alebo triedený zber komunálnych odpadov z obalov a komunálnych odpadov z neobalových výrobkov vybavenie zberných vozidiel vážiacim systémom zaradeným do skupiny určených meradiel a spĺňajúcim požiadavky na určené meradlo35) alebo iný preukázateľný spôsob váženia týchto odpadov [§ 105 ods. 3 písm. w)],“

Zberové spoločnosti aj väčšina obcí a miest považovali túto povinnosť za kontraproduktívnu. Zberné vozidlá sa totiž vážia na certifikovaných váhach na skládkach, spaľovniach a zariadeniach na spracovanie triedeného odpadu.

Samosprávy majú preto informácie o produkcii odpadu v obci. Menšie obce, ktoré chcú zaviesť takýto spôsob váženia odpadu, sa môžu rozhodnúť pre túto možnosť, rovnako ako doteraz.

Foto a zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Rok 2020 – poprvé v historii nebyla v celé republice vyhlášena ani jedna smogová situace či regulace

Rok 2020 se do paměti všech z nás zapíše jako rok koronaviru a pro řadu lidí velmi problematický rok. Vše však má svá pro a proti. Kvalita ovzduší v roce 2020 byla opravdu výjimečná, a to v dobrém slova smyslu.

Proč byl rok 2020 tak výjimečný

Jedná se o první rok v dlouholeté historii smogového varovného a regulačního systému (SVRS), kdy nebyla v celé zemi vyhlášena ani jedna smogová situace či regulace.

Na nízkých koncentracích znečišťujících látek v roce 2020 se podepsalo několik faktorů a ty působily vzájemně:

  • meteorologické podmínky– vliv meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší je často naprosto zásadní. Rok 2020 byl charakteristický velmi teplotně nadprůměrnými měsíci v začátku roku, tedy nízkou potřebou vytápět. Během roku se Českem prohnalo několik vichřic a rok byl bohatý na srážky – další parametry, které kvalitu ovzduší zlepšují. Celkově tedy můžeme říci, že byly rozptylové podmínky velmi příznivé. Nevyskytla se žádná delší perioda přízemních teplotních inverzí.
  • dlouhodobé snižování emisí– kvalita ovzduší se dlouhodobě zlepšuje i díky snižování emisí a to zejména například obnovou starých kotlů na tuhá paliva za nová, výrazně vhodnější a produkující řádově méně znečištění, či obnovou vozového parku.
  • nouzový stav– díky nouzovému stavu došlo k poklesu emisí oxidů dusíku, jak prokázaly naše předchozí analýzy.
  • mírnější léto– ačkoliv bylo letošní léto opět teplotně nadprůměrné, nebylo tak extrémní, jako některá léta v předchozích letech. Díky tomu byly nižší i koncentrace přízemního ozonu, které často v posledních letech také způsobovaly vyhlašování smogových situací.

Kvantifikovat přesný podíl jednotlivých faktorů na celkovém stavu není možné, protože vstupuje do hry obrovská spousta parametrů. Jisté je to, že tyto faktory působí současně.

Z výše uvedeného také vyplývá, že koncentrace se mohou meziročně velmi lišit a to nehledě na samotném množství emisí. Velmi dobrý stav tento rok nelze přisuzovat pouze zlepšování v oblasti lidské činnosti, byť se na něm pravděpodobně také částečně podílí, nejvýraznější byl vliv meteorologických podmínek. Stejně tak ale pokud například budou v aktuálním roce 2021 horší rozptylové podmínky, můžou být koncentrace opět vyšší, vyhlášeny smogové situace a nebude to přímo souviset s antropogenními (lidskými) zdroji znečišťování ovzduší. Hodnotit trendy v oblasti kvality ovzduší je proto vždy nutné provádět v dlouhodobém hledisku (v řádu min. několika let).

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Export odpadu z EÚ vlani dosiahol rekord. Po stopke od Číny odpad smeruje inam

Od roku 2004 vzrástol vývoz odpadu z EÚ do tretích krajín o 75 %, ukázali nové čísla Eurostatu.

Ani po tom, ako Čína v uplynulých rokoch sprísnila podmienky prijímania odpadov znižovaním limitov kontaminácie pre separovaný odpad a výrazne znížila objem dovážaného odpadu, export odpadov z EÚ neklesá. Naopak.

V roku 2020 štáty EÚ vyviezli za hranice Únie 32,7 mil. ton odpadov, čo viac ako v doposiaľ rekordnom roku 2012 a o 75 % viac ako v roku 2004. Import odpadu z tretích krajín do EÚ, naopak, medziročne poklesol na 16 miliónov ton.

Prečítajte si tiež

Produkcia odpadu v Nemecku rastie, triedenie stagnuje (píše Marek Hrabčák)

Vyplýva to z najnovších údajov o exportoch a importoch odpadu štátov EÚ, ktoré včera, 20. apríla, zverejnil Eurostat.

Najviac odpadu prijalo Turecko

Najväčšou „destináciou“ pre odpad exportovaný zo štátov EÚ bolo v roku 2020 Turecko. Krajina vlani prijala 13,7 mil. ton odpadu z EÚ, viac ako trojnásobný objem v porovnaní s rokom 2004.

S veľkým odstupom v rebríčku „príjemcov“ odpadu z EÚ ďalej nasleduje India (2,9 mil. ton), Spojené kráľovstvo (1,8 mil. ton), Švajčiarsko (1,6 mil. ton), Nórsko (1,5 mil. ton), Indonézia a Pakistan (1,4 mil. ton).

Spomedzi hlavných „destinácií“ pre odpad exportovaný z EÚ v posledných 15 rokoch podľa Eurostatu vzrástol objem prijímaného odpadu najvýraznejšie v prípade Pakistanu. Kým v roku 2004 do Pakistanu smerovalo 0,1 mil. ton odpadu z EÚ, vlani to bolo už 1,4 mil. ton.

„V ostrom kontraste k tomu exporty odpadu z EÚ do Číny klesli z vrcholu na úrovni 10,1 mil. ton v roku 2009 na 0,6 mil. ton v roku 2020,“ zhrnul Eurostat.

V exporte odpadu prevládali kovy

Najväčšiu časť exportu odpadov z EÚ (53 %) tvorili v roku 2020 podľa údajov Eurostatu železné kovy, a to 17,4 mil. ton. Väčšina týchto odpadov smerovala do Turecka (11,8 mil. ton).

Na druhej strane štáty vlani doviezli z tretích krajín 4,1 mil. ton takéhoto odpadu, z toho najviac (32 %) z Veľkej Británie.

Foto: ekolist
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Právník radí: Jak se mohou obce bránit proti neoprávněnému odkládání odpadu od podnikajících osob

V reakci na článek Právník radí: Jak na živnostenský odpad přinášíme dnes informace pro obce o možnostech, které mohou zvolit v případě, že podnikající osoby odkládají svůj odpad do běžného komunálního i tříděného odpadu v rozporu se zákonem.

Problematiku a možná řešení pro obce přibližuje redakci Komunální ekologie Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o.:

Kontrolní mechanismy

Obecní úřad každé obce v České republice má dle § 147 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (zákon o odpadech) oprávnění kontrolovat, zda právnické a podnikající fyzické osoby

  1. a) využívají obecní systém pouze na základě písemné smlouvy s obcí a v souladu s ní, a
  2. b) mají zajištěno převzetí odpadu, který samy nezpracují v souladu se zákonem o odpadech, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu podle zákona o odpadech.

Pokud bude mít obecní úřad podezření, že určitá právnická nebo podnikající fyzická osoba užívá její obecní systém, i když nemá uzavřenou smlouvu s obcí na využívání obecního systému nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou nebo že tato osoba nemá uzavřenou smlouvu s oprávněnou osobou k převzetí odpadu, může zahájit kontrolu dodržování těchto povinností u této osoby. Při kontrole pak postupuje v souladu se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Přestupky

Přestupku dle § 118 odst. 1 písm. b) a c) zákona o odpadech se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí mimo jiné tím, že

(i) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. b) zákona o odpadech neprokáže, že předala odpady, které produkuje, v odpovídajícím množství a stanoveným způsobem nebo

(ii) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. c) zákona o odpadech nemá stanoveným způsobem a v odpovídajícím množství písemnou smlouvou zajištěno předání komunálního odpadu, který běžně produkuje, nebo stavebního a demoličního odpadu, které sama nezpracuje.

Za tyto přestupky lze uložit pokutu až do výše 1.000.000 Kč.

Pravomoci obce

Pokud obecní úřad v rámci kontroly zjistí, že právnická nebo podnikající fyzická osoba porušila zákon o odpadech výše uvedeným způsobem a je tak důvodně podezřelá ze spáchání výše uvedených přestupků dle § 118 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o odpadech, kontrolující obecní úřad má i pravomoc zahájit a vést s takovou osobou přestupkové řízení (§ 123 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech).

Vedle výše uvedených sankcí za přestupky se může sama obec případně na dané osobě domáhat náhrady škody nebo vydání bezdůvodného obohacení způsobených obci nebo na její úkor využíváním obecního systému bez uzavřené smlouvy v rozporu se zákonem o odpadech.

Těchto nároků se obec může domáhat přímo v přestupkovém řízení, případně v samostatném civilním soudní řízení. V praxi může být problematické prokazování výše škody i bezdůvodného obohacení. V případě uplatnění těchto nároků obcí v přestupkovém řízení se jeví jako vhodnější z důvodu vyloučení případné podjatosti úředních osob, aby řízení o přestupku nevedl obecní úřad poškozené obce. V takovém případě bude vhodnější, aby přestupkové řízení bylo vedeno Českou inspekcí životního prostředí, nebo obecním úřadem obce s rozšířenou působností, není-li tato obec s rozšířenou působností poškozenou.

Foto: novinykraje
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

EKO-KOM zvyšuje platby za dotřídění odpadu pro materiálovou recyklaci

V návaznosti na novou odpadovou legislativu a pravidla EU pro nakládání s obalovým odpadem rozšiřuje EKO-KOM pravidla pro financování sběru a využití obalových odpadů. Je nutné změnit poměr recyklace vůči energetickému využití a zvýšit účinnost dotřiďování plastových odpadů na třídících linkách.

V třídění jsme na špici, dotřiďování plastů na materiálovou recyklaci je nutné zlepšit

Pro úspěšné plnění nových obalových cílů má Česká republika splněnu tu nejnáročnější podmínku, kterou je dostatečná úroveň třídění. Proto se může, na rozdíl od jiných států EU, při uplatnění principů cirkulární ekonomiky, soustředit primárně na samotnou úpravu a recyklaci odpadů. Zejména pro recyklaci plastů je nezbytně nutné, aby se na dotřiďovacích zařízeních vrátila účinnost dotřídění plastových odpadů na materiálovou recyklaci alespoň na původní úroveň z let 2015 až 2016, která se, před tím než se třídičky zaměřily na produkci certifikovaných paliv, pohybovala mezi 40-60 %. To při vysoké míře třídění umožní plnění závazných cílů nejen pro obalový průmysl, ale i cíle platné pro obce a města ČR.

Cílem pro příštích pět let je tedy zejména uplatnění hierarchie nakládání s odpadem při úpravě (dotřídění) tříděného odpadu a současně aby alespoň polovina vytříděného plastu našla materiálové využití v recyklaci. Oproti minulosti však do tohoto materiálového využití nebude zahrnována výroba certifikovaných paliv.

Nerecyklovatelný odpad má být maximálně využit energeticky

Druhým cílem je, aby maximální množství odpadu, který recyklován nebyl, bylo využito energeticky, protože pokud není recyklace možná, může odpad alespoň nahradit neobnovitelné fosilní zdroje v energetice.

Tento druhý cíl je jednoznačně podložen legislativou, která od ledna zakazuje ukládat energeticky využitelný odpad na skládky. Pro výrobce baleného zboží to však znamená, že se budou muset podílet na nákladech s tím spojených.

První cíl vyžaduje třídící linky finančně motivovat, aby se zaměřily i na materiálové využití těch složek odpadu, které recyklovatelné jsou, ale jejich prodej nedokáže pokrýt náklady na jejich vytřídění. Dokonce vyžaduje, aby pro materiálovou recyklaci byly vytříděny i takové odpady, za jejichž recyklaci je nutné platit.

Změny v systému EKO-KOM

Splnění všech těchto cílů vyžaduje od AOS změnu struktury a zaměření plateb za úpravu obalového odpadu k využití a současně výrazný podíl na nákladech recyklace v souladu s platnou legislativou. V souvislosti s novou legislativou jsme tedy v letošním roce přistoupili k následujícím krokům:

  • Přímá finanční podpora recyklace byla systémově zavedena pro všechny způsoby recyklace plastových fólií a také směsné frakce zbytkového plastu.
  • Ve dvou krocích byly zvýšeny platby třídicím linkám za vytřídění a předání odpadu k materiálové recyklaci, toto navýšení efektivně znamená zvýšení podpory materiálové recyklace o 150 % oproti roku 2020.
  • Zvýšení úhrady za energetické využití zbytkových nebo nerecyklovatelných plastů tak, aby jejich energetické využití bylo výhodnější než ukládání na skládku, ale zároveň preferuje materiálovou recyklaci.
  • Podmínění platby za energetické využití minimální požadovanou účinností třídicí linky, vyjádřenou jako poměr materiálové recyklace k celkovému množství upravovaného odpadu. Tento poměr má zaručit, že podpora energetického využití nepovede k omezení materiálové recyklace. Minimální požadovaná materiálová recyklace je progresivní a poroste ze současných 28 % na 38 % na konci roku. Cílem této progrese je postupně vrátit účinnost třídicích linek na úroveň roku 2016 a nalézt rovnováhu mezi materiálovou recyklací a energetickým využitím.

Finanční motivace třídících linek má navýšit účinnost materiálové recyklace

Výsledným efektem pro třídicí linky je za všech okolností zvýšení jejich příjmu za předání odpadu k recyklaci, tedy i zlepšení bilance celého procesu úpravy odpadu. Nicméně navýšení příjmu bude nerovnoměrně rozloženo. Linky, které dosáhnou požadované účinnosti, mohou očekávat navýšení příjmu od AOS za využití vytříděných obalů okolo 100 %. Linky, které této účinnosti nedosáhnou, mohou očekávat navýšení příjmu jen v řádu okolo desítky procent.

Očekávaným efektem je, že zatímco dnes existují třídicí linky s účinností materiálové recyklace pod 20 %, ale také takové, které přesahují 50 %, v příštím roce se očekává, že velká část linek se dostane přes hranici 40 %. Jde tedy o to, abychom se z loňských průměrných 28 % účinnosti, která byla bezesporu i důsledkem epidemiologické situace, dostali rychle na průměrnou účinnost přes 40 %.

Náklady spojené s úpravou odpadu

Náklady AOS spojené s úpravou odpadu se s těmito opatřeními stávají velmi významnou nákladovou položkou na nakládání se spotřebitelskými obaly a v jejich celkovém objemu přibližně půl miliardy korun budou představovat zhruba čtvrtinu, u plastů až třetinu celkových nákladů v řetězu svoz, úprava a recyklace. Podporu recyklace v reakci na propad cen druhotných surovin již loni AOS EKO‑KOM hradila ze svých rezerv, a bude tak za cenu značné ztráty činit i v prvním pololetí tohoto roku. Nicméně v polovině roku bude nutné tyto náklady promítnout do poplatků za obaly, které hradí výrobci za službu sdruženého plnění.

To, jaké náklady úpravy jsou spojeny s konkrétním druhem obalu, závisí do značné míry na jeho vlastnostech. Protože se tyto náklady nyní stávají velmi významnou položkou, je nutné je i korektně promítnout do poplatků za sdružené plnění. To proběhne formou ekomodulace, která bude dalším logickým a nutným krokem strukturální změny financování EPR služeb. To ostatně vyžaduje i příslušná směrnice EU a ekomodulovat budou tedy všechny členské státy včetně ČR. Smyslem této ekomodulace bude nejen spravedlivé rozložení nákladů, ale i motivace výrobců k upřednostnění obalů, které mají náklady nižší, tedy jsou snáze tříditelné a recyklovatelné.

Foto: samosebou
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Právník radí: Jak na živnostenský odpad

Obce nemají povinnost umožnit zapojení tzv. živnostenského odpadu do obecního systému. Jaké možnosti má potom podnikající fyzická osoba? Existuje minimum pro množství živnostenského odpadu? Lze sloučit živnostenský odpad v rámci jedné nemovitosti?

Otázky týkající se tzv. živnostenského odpadu zodpověděl redakci Komunální ekologie Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o.:

Jaké jsou možnosti řešení svozu živnostenského odpadu obecně?

Pojem „živnostenský odpad“ zákon o odpadech (starý ani nový) nijak nedefinuje. Za živnostenský odpad bývá obvykle označován komunální odpad a odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, které vznikají při nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. Podle nového zákona o odpadech může podnikající fyzická osoba zajistit svoz takto definovaného živnostenského odpadu (komunálního i tříděného) dvěma způsoby, a to:

  • na základě smlouvy s oprávněnou osobou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu, nebo
  • prostřednictvím obecního systému nakládání s komunálními odpady na základě smlouvy s dotčenou obcí; v takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu.

Obce však nemají povinnost umožnit zapojení živnostenského odpadu do obecního systému. Je to právo, nikoliv povinnost obce.

Existují výjimky pro fyzické osoby, které produkují minimum odpadů? Je zákonem stanovené nějaké minimum pro živnostenský odpad?

Žádné výjimky odvozené od množství odpadu v zákoně o odpadech pro živnostníky, ani fyzické osoby stanoveny nejsou. Živnostníci se mohou zapojit se svým živnostenským do obecního systému komunálního odpad, pokud to obec umožňuje. Pokud se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba zapojí se všemi odpady do obecního systému, pak je osvobozena od vedení evidence.

Pokud živnostníci produkují i jiný než živnostenský odpad, anebo obec neumožňuje živnostníkům zapojení do obecního systému, pak mají tito povinnost předat odpad pouze osobě k tomu oprávněné na základě uzavřené smlouvy. Vedle toho mají samozřejmě všechny další povinnosti původce odpadů včetně povinností evidenčních.

V souvislosti se živnostenským podnikáním lze zmínit výjimku pro živnostníky, kteří svou podnikatelskou činnost provozují i mimo svoji provozovnu. Tyto osoby mohou odpad v maximálním množství 20 tun, který vznikl mimo jejich provozovnu, převézt na svoji provozovnu a tam ho uchovávat po dobu maximálně 1 roku. S takovým odpadem je pak nakládáno, jako by vznikl na jejich provozovně.

Jak je tomu v případě, že podnikatel pracuje v sídle firmy, které má zároveň na adrese svého trvalého bydliště – jak se rozlišuje „živnostenský“ a „komunální“ odpad?

Dle zákona o odpadech je nutno rozlišovat nakládání s komunálním odpadem z domácnosti dané fyzické osoby a nakládání s odpadem vznikajícím při podnikatelské činnosti dané osoby, byť by i tento odpad měl podobné složení jako komunální odpad z domácností. Skutečnost, že daný podnikatel má v sídle své firmy též bydliště a svou domácnost, jej nezbavuje povinností, které má jako podnikající fyzická osoba podle zákona o odpadech (viz předchozí odpovědi).

V praxi může být obtížně prokazatelné, zda a v jakém rozsahu má daný odpad původ v podnikatelské činnosti, či v domácnosti dané fyzické osoby, například jedná-li se o činnosti čistě administrativní povahy. Je však potřeba upozornit, že živnostníci mají jako původci odpadu povinnost prokázat, že předali odpad v odpovídajícím množství k tomu oprávněné osobě, resp. obci. Živnostníci mají jako původci odpadu též povinnost mít ve vztahu k jimi produkovanému komunálnímu odpadu, který běžně produkují, a stavebního a demoličního odpadu, který sami nezpracují, uzavřenu smlouvu s oprávněnou osobou, resp. obcí v případě jejich zapojení do obecního systému, a to již před samotným vznikem odpadu. Za porušení těchto povinností hrozí pokuty až do výše 1.000.000 Kč.

V případě existence provozovny v místě trvalého bydliště v podobě například maloobchodu či služeb bude rozsah produkovaného živnostenského odpadu zpravidla přesahovat produkci komunálního odpadu z běžné domácnosti, na níž budou koncipovány popelnice na komunální odpad z domácností. V této souvislosti je nutné dále upozornit, že pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba umožňuje ve své provozovně svým zákazníkům odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, musí dle zákona o odpadech zajistit i místa pro oddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpad.

Ze všech výše uvedených důvodů je tedy i v zájmu daného podnikatele, aby ve vztahu k odpadu vznikajícího z jeho podnikatelské činnosti měl uzavřenu zvláštní smlouvu s oprávněnou osobou, resp. zvláštní smlouvu s obcí v případě zapojení živnostenského odpadu do obecního systému.

Lze v případě, že na adrese trvalého bydliště má sídlo více firem, sloučit živnostenský odpad a odevzdávat ho ke svozu a likvidaci na jednu smlouvu?

Ano, nový zákon o odpadech tuto možnost ve vztahu ke komunálnímu odpadu a odpadu z obalů právnických osob a podnikajících fyzických osob výslovně upravuje. Každý z podnikatelů mající sídlo v dané nemovitostí se může v písemné smlouvě domluvit s vlastníkem této nemovitosti, že za původce tohoto odpadu bude místo podnikatele považován vlastník nemovitostí. Uvedené může pomoci řešit například problematiku zajišťování odpadů v rámci jednotlivých provozoven v obchodních centrech, což v právní úpravě platné do 1. 1. 2021 chybělo.

Foto: NZVZ
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Norská výzva pomůže najít cestu, jak zbavit řeky zbytků léčiv a hormonů

I když je čištění odpadních vod u nás na pokročilé úrovni, ne vždy dokážeme zbavit vodu všech nečistot. Výzkumy prokázaly, že se v povrchových vodách vyskytují zbytky antibiotik, hormonů a jiných běžně používaných látek, které však mohou být pro vodní organismy a ekosystémy velice nebezpečné. V nové dotační výzvě „Trondheim“ z Norských fondů má Státní fond životního prostředí připraveno 94 milionů korun na inovativní opatření, jejichž výsledkem budou nové technologie pro čisté povrchové vody bez toxických zbytků léčiv.

Žadatelé z řad právnických osob mohou získat z prostředků dotačního programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu Norských fondů částku až 26 milionů korun a pokrýt tak 90 procent způsobilých nákladů na svůj projekt. Příjem žádostí o dotaci odstartuje 8. dubna 2021.

„Problematika znečištění vod nerozpustnými zbytky chemických látek různého typu, tzv. mikropolutanty, je vážným tématem. Jelikož tyto látky nepodléhají tak snadno biologickému rozkladu, dochází k jejich nežádoucímu hromadění ve vodě, půdě i v tělech živých organismů. I metabolity, které vznikají při rozkladu mikropolutantů, jsou mnohdy velmi toxické. Proto jsme se na tento typ znečištění rozhodli zaměřit v rámci podpory z Norských fondů. Náš program je jedním z prvních finančních nástrojů, které se zaměřují na hledání a podporu konkrétních opatření ke snižování tohoto typu znečištění“, představuje téma výzvy Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky.

Finanční podporu budou moci získat pilotní projekty, které se konkrétně zaměří na instalaci pokročilých technologií čistění odpadních vod umožňující redukci zbytků léčiv a jejich metabolitů, a to jak přímo u významných zdrojů, tak i na komunálních čistírnách odpadních vod. Mezi významné zdroje tohoto znečištění se řadí například zdravotnická zařízení či domovy pro seniory. Podporovány budou rovněž aktivity zaměřené na využití přírodních a přírodě blízkých procesů, jakými jsou například kořenové čistírny či umělé mokřady, které rovněž vedou k prokazatelnému snížení tohoto typu znečištění.

Dotační výzva Trondheim je vyhlášena jako dvoukolová. Žadatelé v prvním kole předkládají k posouzení pouze projektové záměry se základními informacemi o zamýšleném projektu: „K hodnocení projektového záměru bude vytvořena Expertní komise složená ze zástupců interních i externích odborníků v oblasti ochrany vod. Ti posoudí, zda je vhodné navrhovaný projekt zařadit k financování do dotačního programu. Úspěšní žadatelé budou vyzváni k dopracování projektového záměru, finanční podpora může činit od 5,2 do 26 milionů korun,“ vysvětluje mechanismus hodnocení dvoukolové výzvy Petr Valdman.

Foto: hospodářské noviny
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Česko o víkendu díky dobrovolníkům znatelně prokouklo

O víkendu 27.-28. března úspěšně proběhl hlavní termín jarní akce Ukliďme Česko. Podle prvních odhadů se jej zúčastnilo na zhruba tisícovce míst 40-50 tisíc dobrovolníků včetně známých osobností.

Naše příroda (ale i města a obce) během uplynulého víkendu opět prokoukla díky dobrovolníkům, kteří uklízeli nepořádek po všech koutech České republiky. „Nemáme k dispozici tak přesná čísla, jak bývalo zvykem při minulých ročnících, neboť úklidy probíhaly tentokrát bezkontaktně, a organizátoři místních akcí se s dobrovolníky nepotkávali. Ti využili tzv. pytlomatů, u kterých si vyzvedávali pytle na odpad a poté vyráželi uklízet individuálně, či v rodinném kruhu. Podle počtu rozeslaných pytlů, kterých bylo 45 000, a informací od zřizovatelů pytlomatů, kteří mnohde museli pytle doplňovat pro velký zájem, odhadujeme počet účastníků na 40-50 tisíc,” uvedl za organizátory Miroslav Kubásek ze spolku Ukliďme Česko.

Kromě klasických druhů letos bohužel přibyly mezi sesbíranými odpadky použité roušky a jednorázové rukavice, k těm nejčastěji nacházeným patří plastové sáčky, nejrůznější obaly od svačin a nápojů, na řadě míst i pneumatiky. Dobrovolníci v Lednici našli dokonce část z bagru, varnou konvici nebo třeba koberec. Účastníci úklidů, kteří nalezli neobvyklé, či dokonce kuriozní odpadky, se mohou svými nálezy pochlubit a zúčastnit se tradiční fotosoutěže. Informace o ní naleznou na www.uklidmecesko.cz/fotosoutez/

Příští velký úklid plánují organizátoři ze spolku Ukliďme Česko na třetí zářijový víkend, v rámci již 4. ročníku Celosvětového úklidového dne. Letos poprvé také vyzývají aktivní organizátory úklidových akcí k zapojení do sázení stromů pod heslem „Na jaře uklidíme, na podzim vysadíme“. Zájemci (nejen z řad organizátorů úklidových akcí) mohou do konce července zažádat o grant na výsadbu stromů až do výše 60 000,- korun díky Nadaci Partnerství a její iniciativě Sázíme budoucnost. Podrobnější informace k výsadbám najdete na www.sazimebudoucnost.cz

Pokud jste propásli úklidovou akci o tomto víkendu, nevadí. Na řadě míst budou pytlomaty fungovat až do Velikonoc a individuálně se lze do úklidu odpadků zapojit kdykoliv. Stačí si na vycházku do přírody vzít rukavice, tašku na odpadky a občas rozhýbat ztuhlá záda shýbnutím-se pro odpadek.

Foto: uklidmecesko
Zdroj: