Rubriky
Nezařazené

Jak se v Turnově podařilo snížit množství směsného komunálního odpadu

Turnov se zaměřoval na třídění bioodpadu dlouhodobě. V roce 2021 zintenzivnil separaci komunálního odpadu zavedením door to door systému, snížením frekvence svozu směsného odpadu a optimalizací sběrných míst. Město nezapomíná ani na osvětu a komunikaci s občany.

Door to door, méně svozů SKO i optimalizace sběrných míst

Turnov zavedl door to door (d2d) sběr odpadů od listopadu 2021. Občané z rodinných domů se do nového systému mohli zapojit dobrovolně. Nádoby na třídění odpadu dostali do zápůjčky zdarma a jejich svoz probíhá přímo od domu. Jde tedy o velmi pohodlný způsob ve srovnání s předchozím systémem, kdy bylo nutné pytlovaný odpad odvážet na jedno ze dvou sběrných míst.

Současně se změnila frekvence svozu komunálního odpadu od rodinných domů, a to na svoz jednou za 14 dnů. Tento harmonogram platí i v případě, že se domácnost do systému nezapojila. Tříděný odpad tito občané odkládají v rámci sběrných míst tříděného odpadu nebo odvážejí do sběrného dvora.

Občané ze sídlišť i nadále využívají pro separaci sběrná místa. S novým systémem přibyl také nový typ nádob na tříděný odpad, protože nápojové kartony se nyní třídí odděleně. Na více míst byly doplněny také nádoby na kovy.

Nádoby na tříděný odpad

Město zakoupilo 4 490 nádob o objemu 240 litrů na papír a plasty, 1 168 nádob o objemu 240 litrů na bioodpad, 45 nádob o objemu 660 litrů na bioodpad ze sídlištní zástavby, 95 kontejnerů o objemu 1100 litrů – 30 na papír, 40 na plasty, 25 na nápojový karton a 25 kontejnerů o objemu 1 100 litrů na kovy.

„Na základě zpracovaného projektu byly zakoupeny nádoby na papír, plasty a bioodpad dle předpokládaných potřeb města. Z těchto zakoupených nádob máme v tuto chvíli vydáno pro papír 69% nádob a pro plasty 70% nádob,“ říká Zuzana Sedláková z odboru životního prostředí Městského úřadu Turnov.

Projekt zahrnoval menší počet nádob na bioodpad. Svoz bioodpadu totiž v Turnově probíhá již od roku 2009 a je postupně rozšiřován. V době zavádění d2d mělo město Turnov ve výpůjčce u občanů 1 142 malých nádob na bioodpad na 120 nebo 140 litrů.

„V rámci projektu door to door město zajistilo 1168 nádob na bioodpad. Lidé mohli biopopelnice vyměňovat za větší. Zájem překonal očekávání a velké nádoby byly vyčerpány již v listopadu 2021. Město Turnov jich proto dalších 300 kusů přikoupilo,“ přibližuje situaci Zuzana Sedláková a dodává: „V tuto chvíli je vydáno přibližně 95% nádob na bioodpad z celkového množství, tedy v rámci dotace i následného nákupu.“

Nádoby jsou očipované, takže výsypy jsou automaticky identifikovány a data je následně možné sledovat v aplikaci.

Osvěta občanů

Před zavedením změn je třeba intenzivně komunikovat s občany, seznámit je s důvody chystaných změn i s cíli, kterých je třeba dosáhnout. O odpadovém hospodářství informuje město Turnov občany na svých webových stránkách, v tisku i na sociálních sítích.

Pokles množství SKO

„Po zavedení systému jsme zaznamenali pokles množství komunálního odpadu jako celku. Množství tříděného odpadu narostlo,“ konstatuje Zuzana Sedláková.

V roce 2020 byl průměr na jednoho občana Turnova následující:

Plasty – 12,562 kg

Papír – 23,166 kg

Sklo – 18,030 kg

Nápojový karton – 0,397 kg

Textil – 3,615 kg

Kov – 0,613 kg

Bioodpad – 124,135 kg (včetně odpadu z údržby zeleně na území města)

Nebezpečné odpady – 0,928 kg

Objemné odpady – 41,68 kg

Směsný komunální odpad – 189 kg

V následujících tabulkách jsou data, která porovnávají celkové množství tříděných odpadů i směsného komunálního odpadu za 1. a 2. čtvrtletí 2021 a 2022 (množství je uváděno v tunách)

 

Data jsou tvořena celkovou produkcí odpadu, který vzniká na území města od občanů (popelnice, kontejnery) a také odpadů dovezených občany na sběrný dvůr, odpadů z odpadkových košů, odpadů z černých skládek i odpadů vzniklých z různých stavebních akcí, které provádí město Turnov.

 

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Služby města Milevska „Obce omezují ukládání odpadu“

Rubriky
Nezařazené

Eurokomisia žaluje Slovensko

Európska komisia žaluje Slovensko. Prípad, ktorý postúpila Súdnemu dvoru Európskej únie sa týka toho, že Slovensko nerekultivovalo a neuzavrelo niekoľko skládok odpadu podľa požiadaviek smernice o skládkach odpadov, podľa ktorej by sa v Európe malo vykonávať len bezpečné a kontrolované skládkovanie.

Podľa spomínanej smernice mali členské štáty uzavrieť staré skládky do 16. júla 2009. Jedinou výnimkou boli prípady, keď sa rozhodnutím príslušného orgánu povolila ďalšia prevádzka danej skládky na základe primeraného plánu úpravy. V pláne zároveň štáty museli vysvetliť, ako sa budú plniť požiadavky smernice.

Skládky pritom možno za definitívne uzavreté považovať až po tom, ako príslušný orgán vykoná záverečnú kontrolu na mieste, posúdi všetky dokumenty predložené prevádzkovateľom a schváli uzavretie a rekultiváciu, ktorá je v tomto aspekte kľúčová.

Z dôvodu nesúladu so smernicou zaslala Komisia v apríli 2017 Slovensku formálnu výzvu, po ktorej v marci 2019 nasledovalo odôvodnené stanovisko.

„Slovensko odvtedy niekoľko nevyhovujúcich skládok uzavrelo a niekoľko ďalších skládok obnovilo a opätovne povolilo. Stále je však potrebné prijať opatrenia v prípade 21 slovenských skládok. Týmto starým skládkam chýba primeraný plán, v ktorom by sa vysvetlilo, ako sa budú plniť požiadavky smernice, a príslušné orgány nevydali konečné rozhodnutie povoľujúce ďalšie činnosti,“ vysvetľuje Komisia.

Tá zároveň dodáva, že v súčasnosti je 21 skládok vyradených z prevádzky, neboli však rekultivované a definitívne uzavreté, ako vyžaduje predmetná smernica. Z tohto dôvodu môžu podľa Komisie aj naďalej predstavovať nebezpečenstvo pre životné prostredie a ľudské zdravie.

„Slovenské orgány teda v plnej miere nevyriešili sťažnosti vznesené Komisiou. Komisia dospela k záveru, že úsilie slovenských orgánov bolo doteraz neuspokojivé a nedostatočné, a preto prípad Slovenska postupuje Súdnemu dvoru Európskej únie,“ uzavrela Komisia.

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

SFŽP upozorňuje na jedno z častých pochybení ve veřejných zakázkách

Jedná se o nesprávné dělení zakázek. Zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku / zakázku na části a tyto části zadávat v jednom anebo ve více zadávacích, resp. výběrových řízeních, nesmí však rozdělit předmět zakázky / veřejné zakázky tak, aby tím došlo k umělému snížení předpokládané hodnoty pod stanovené finanční limity a tudíž k obcházení závazných pravidel pro zadávání.

Platí, že části zakázky / veřejné zakázky zadávané v samostatných výběrových, resp. zadávacích řízeních se zadávají v režimu odpovídajícímu celkovému součtu jejich předpokládaných hodnot.

Stavební práce

U zakázek/veřejných zakázek na stavební práce se při kontrolách rovněž opakovaně setkáváme s tím, že zadavatel v zadávacích podmínkách požaduje doložení referenčních zakázek zahrnujících stavbu (případně rekonstrukci, modernizaci, zateplení apod.) budovy občanského vybavení, a to ať už v rámci požadavků na reference samotného dodavatele, tak i u zkušeností členů realizačního týmu.

Typicky se jedná o projekty základních či mateřských škol, sociálních zařízení, aj. Výstavba nebo rekonstrukce staveb občanské vybavenosti přitom ve většině případů nevykazuje specifika vůči jiným stavbám s odlišným účelovým určením a stejnými investičními náklady, stejně způsobilí pro realizaci předmětu plnění mohou být i dodavatelé mající zkušenosti s jinými obdobnými stavbami, nežli jsou stavby budov občanské vybavenosti.

Zadavatel by v takové situaci měl svůj požadavek na charakter referenčních stavebních prací jako objektů občanské vybavenosti, popř. dokonce konkrétního vybraného typu těchto budov rozšířit i na další kategorie budov, u kterých je to pro účely prokázání schopností a zkušeností dodavatele v rámci daného kvalifikačního kritéria možné.

Legislativa

Obě pochybení rozebereme podrobněji v následujících odstavcích. V pokynech, podle kterých jsou povinni při zadávání postupovat žadatelé o podporu / příjemci podpory, kteří zakázku nezadají v některém zadávacím řízení podle § 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je úprava uvedené problematiky převzata ze zákona č. 134/2016 Sb., pro zjednodušení proto v následujícím textu nebude terminologicky rozlišováno, zda se jedná o zakázku zadávanou ve výběrovém řízení či o veřejnou zakázku zadávanou v řízení zadávacím.

Nesprávné dělení veřejných zakázek

Před zahájením zadávacího řízení stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky; je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí.

Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Pro určení funkčního celku je v poslední době rozhodovací praxí akcentována předvídatelnost či skutečný společný záměr zadavatele ve vztahu k jednotlivým plněním, tj. zda příslušná dílčí plnění jako jeden celek plní či zajišťují jednu funkci, jsou spolu provázána, ve své komplexitě slouží jednomu účelu a byla zadávána za jednotným účelem.

Pokud je celkový záměr zadavatele naplněn až realizací plnění všech veřejných zakázek, tvoří jednotlivá plnění jeden funkční celek.  Pro posouzení časové souvislosti je pak při případném zadávání jednotlivých dílčích plnění v samostatných zadávacích řízeních rozhodující, zda zadavatel v okamžiku zahájení první veřejné zakázky věděl či alespoň mohl důvodně předpokládat, že bude následně zadávat plnění, které s první veřejnou zakázkou tvoří jeden funkční celek.

Pro správné posouzení je také třeba zohlednit věcnou a místní souvislost plánovaných plnění.  Věcnou souvislost je třeba spatřovat především ve vymezení předmětu dílčích plnění; předmětná plnění přitom nemusí být totožná, pro naplnění věcné souvislosti postačuje, že se jedná o plnění svým charakterem obdobná. Věcné souvislosti nasvědčuje i obdobný okruh potenciálních dodavatelů. Místní souvislost je třeba chápat jako souvislost v prostoru, nikoli pouze jako shodné místo. Je dána zadavatelem a územím, ke kterému se veřejná zakázka vztahuje (území jedné obce nebo pouze její městské části, kraj, oblast apod.).

Pro odůvodnění, že se v daném případě nejedná o jeden funkční celek, není nijak podstatné, že veřejné zakázky jsou zadávány v rámci dvou různých projektů či dotačních programů. Pro posouzení je naopak zásadní věcné hledisko, tj. zda jsou plnění vedena jednotným cílem. Rovněž je zcela irelevantní, zda se v případě části funkčního celku jedná o neuznatelné či uznatelné náklady, popř. zda se jedná o dotovanou či nedotovanou část.

Podle výše předpokládané hodnoty se určí režim věřené zakázky. Platí základní pravidlo, že v rámci jedné veřejné zakázky musí být zadávána všechna plnění, která spolu věcně, místně, časově a funkčně souvisí. Takto související plnění se považují za jedinou veřejnou zakázku a každá část takové veřejné zakázky musí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

Výjimkou jsou části veřejné zakázky, jejichž celková předpokládaná hodnota nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a současně předpokládaná hodnota takové jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády č. 172/2016 Sb.; tímto způsobem charakterizované jednotlivé části veřejné zakázky mohou být zadávány postupy odpovídajícími předpokládaným hodnotám těchto částí.

Při nesprávném dělení veřejné zakázky může být za porušení závazných pravidel pro zadávání stanovena finanční oprava až ve výši 100 % z celkové možné částky dotace použité na financování předmětné veřejné zakázky.

V případě pochybností o tom, zda zamýšlená plnění tvoří jeden funkční celek či nikoliv, proto doporučujeme stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako součet předpokládaných hodnot těchto plnění a při zadávání tak postupovat v přísnějším režimu, aby zadavatelův postup nemohl být posouzen jako účelové rozdělení veřejné zakázky.

Budovy občanské vybavenosti a jiné obdobné stavby

Kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Platí přitom, že požadavky na technickou kvalifikaci musí být v zadávací dokumentaci stanoveny přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky; lze požadovat jen takové kvalifikační předpoklady, které bezprostředně souvisejí s předmětem veřejné zakázky, a naopak nelze požadovat takové kvalifikační předpoklady, které by vedly k neoprávněnému omezení hospodářské soutěže.

Pojem stavba občanské vybavenosti je definován v § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let.

Stavbou občanského vybavení se rozumí stavba pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, obviněné a odsouzené, stavba pro sdělovací prostředky, stavba pro obchod a služby, stavba pro ochranu obyvatelstva, stavba pro sport a dále školy, předškolní a školská zařízení, stavba pro kulturu a duchovní osvětu, stavba pro zdravotnictví a sociální služby, budova pro veřejnou dopravu a stavba ubytovacího zařízení pro cestovní ruch s celoročním i sezónním provozem pro více než 20 osob.

Uvede-li zadavatel do své zadávací dokumentace v souvislosti s požadavky na technickou kvalifikaci požadavek na referenční zakázky úzce specifikovaný pouze na stavby občanské vybavenosti, mohl by se v určitých případech dopustit porušení zásady zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti, neboť i jiné stavby, než stavby spadající přímo do výčtu staveb občanského vybavení mohou být považovány za stavby srovnatelné či obdobné.

Minimální úroveň kritérií technické kvalifikace musí být nastavena tak, aby z okruhu dodavatelů se stejnou mírou zkušeností nebyla vyřazena část jen proto, že stavba srovnatelná svou náročností se stavbou občanské vybavenosti, resp. se stavbou konkrétního vybraného typu těchto budov nespadá pod pojem stavby vymezený v § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb.

Výstavba nebo rekonstrukce staveb občanské vybavenosti nemusí vždy vykazovat specifika vůči jiným stavbám s odlišným účelovým určením a stejnými investičními náklady, stejně způsobilí pro realizaci předmětu plnění mohou být ve většině případů i dodavatelé mající zkušenosti s jinými obdobnými stavbami. U kvalifikačního požadavku na doložení referenční zakázky vztahující se k budovám občanské vybavenosti by proto měl zadavatel vždy zvážit, zda v zadávacích podmínkách nepřipustit rovněž možnost prokázat kvalifikaci prostřednictvím „jiných obdobných staveb“.

V opačném případě se by se zadavatel mohl vystavovat riziku porušení základních zásad zadávání, přičemž za stanovení nevhodných nebo diskriminačních kvalifikačních předpokladů může být stanovena finanční oprava až ve výši 25 % z celkové možné částky dotace použité na financování předmětné veřejné zakázky.

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

V říjnu letošního roku se v Turnově uskuteční měření ovzduší mobilními systémy

Jaká je kvalita ovzduší v Turnově a okolí? Přesně to zjistí měření mobilními systémy. Akci, jež se uskuteční ve dnech 16. až 19. října 2023, organizuje Státní zdravotní ústav v Praze ve spolupráci s Libereckým krajem, městem Turnov a Krajskou hygienickou stanicí Libereckého kraje se sídlem v Liberci.

Základem bude čtyřiadvacetihodinové měření kvality ovzduší ve vybraných lokalitách ve městě. Výsledky bude možné použít i pro ostatní podobná místa v Turnově. „Bude tedy možné zpracovat odhad stavu v širší části města,“ uvedl Václav Židek, radní pro resort životního prostředí a zemědělství.

Zpracováním získaných údajů vznikne studie o kvalitě venkovního ovzduší, kterou bude možné využít například jako podklad pro územní plánování a další strategické dokumenty zaměřené na snížení znečištění ovzduší. Výsledky budou prezentovány i veřejnosti.

„Cílem měření je odhadnout vliv místní a tranzitní dopravy a lokálních topenišť na kvalitu venkovního ovzduší a dále odhalit případný jiný problémový zdroj znečišťování,“ doplnil radní Židek.

Na měření ovzduší v Turnově se bude finančně podílet i Liberecký kraj. Na podobné akce vyčleňuje vždy ze svého rozpočtu zpravidla částku bezmála 100 tisíc korun.

Foto: pixabay
Zdroj:

 

Rubriky
Nezařazené

Právník radí: Kdo platí za přistavení kontejneru na odpad

Město svou vyhláškou o systému nakládání s odpady určuje místa k soustřeďování SKO i všech druhů separovaných odpadů. Provozuje i sběrný dvůr, kam lze odevzdat objemný odpad. Jeho občan si však objednal u technických služeb kontejner, který nechal odvézt na skládku a požadoval uhrazení nákladů městem v rámci poplatku za využívání obecního systému.

Do naší Poradny dorazil dotaz, kdo má povinnost uhradit náklady za přistavení kontejneru a odvoz odpadu ve výše uvedeném případě.

Objedná-li si občan sám u technických služeb přistavení kontejneru na odpad (bez ohledu na druh odpadu) a nechá si tímto způsobem odpad odvést na skládku, nemůže požadovat po obci uhrazení nákladů za jeho odvoz a odstranění, resp. pokud tak činí, obec není povinna takovému požadavku vyhovět.

Obec nemá ze zákona povinnost nést veškeré

náklady svých občanů spojené s jimi produkovanými odpady. Obec má povinnost přebírat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Pokud obec zavedla poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích prostředků, je povinna přebírat směsný komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob pouze v množství odpovídajícím kapacitě soustřeďovacích prostředků.

Ke splnění této povinnosti musí mít obce nastavený obecní systém odpadového hospodářství.
Ten mohou nastavit za pomocí obecně závazných vyhlášek (pomocí kterých mohou určit i místa pro přebírání dalších druhů odpadů[1]).

Podle zákona[2] je obec povinna určit místa pro oddělení soustřeďování komunálního odpadu,
a to standardně alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu.

Využívat obecní systém odpadového hospodářství mohou standardně fyzické osoby nepodnikající, jejíchž odpad vznikl na území této obce. Aby jej mohly využívat i podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby vytvářející komunální odpad svou činností na území obce, mohou za dalších podmínek uzavřít písemnou smlouvu s obcí o zapojení se do jejího odpadového hospodářství.

Obec je tedy pouze povinna od fyzických osob nepodnikajících převzít odpadvýhradně v místech určených systémem jejího odpadového hospodářství (např. sběrné nádoby) a od dalších osob za stanovených podmínek. Není povinností obce zajišťovat občanům dopravu odpadu do těchto obcí určených míst nebo jim dokonce hradit jejich vlastní náklady na takovou dopravu.

Objedná-li si občan kontejner na objemný odpad od technických služeb mimo systém nakládání s komunálním odpadem, má povinnost si uhradit tuto objednanou službu sám, a to na základě smluvního vztahu mezi ním a technickými službami.

Rozhodne-li se občan (nebo jiná osoba) uložit komunální odpad mimo místa stanovená obcí, a tudíž mimo její systém odpadového hospodářství,není obec povinna této osobě hradit jakékoliv náklady.

[1] § 59 odst. 5 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

[2] § 59 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Setkání na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR

S přispěním našeho kolegy Ing. Votruby, který zprostředkoval přijetí na MMR, jsme navštívili 9.1. 2023 Ing. Radima Sršně, Ph.D. náměstka ministra pro místní rozvoj ČR. Předmětem našeho jednání bylo jeho seznámení jednak s činností SKS, potažmo technických služeb, tak i s ev. možnostmi využití našich zkušeností v agendách, které patří do působnosti MMR. Pan náměstek nás požádal v průběhu jednání o předložení námětů, které nás zajímají, pro možnou účast u připomínkových jednání v odborných sekcích MMR.

Závěrem našeho setkání jsme pozvali Ing. Sršně na jarní kongres SKS a zároveň jej požádali o zprostředkování možné účasti také pana ministra Bartoše.

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS
Rubriky
Nezařazené

Technické služby Příbram zahajují svoz vánočních stromků. Budou zkompostovány.

Dřevní štěpka napomáhá ke správnému procesu tlení rostlinných materiálů. Výsledkem je kvalitní kompost, který bude poté využit na rekultivaci zeleně ve městě.

Svátkem Tří králů pro mnohé rodiny definitivně končí Vánoce. Z domácností mizí vánoční výzdoba, odzdobují se vánoční stromky. Pryč je naštěstí doba, kdy se každoročně začátkem ledna válely vyhozené stromky na smetištích. Dnes lidé již umí tuto ozdobu Vánoc dobře využít i po svátcích. Vyhozené stromky obce sbírají a odváží je na další zpracování, buď je kompostují či je ve spalovně mění v tepelnou energii pro vytápění bytů.

Technické služby města Příbram zahajují svoz vánočních stromků. Ty by lidé měli ponechat vcelku vedle popelnic. Nedoporučuje se je rozřezávat a vkládat po částech do nádob na odpad. Svezené stromky se dále využijí na štěpku, která se přidá do kompostu. Dřevní štěpka napomůže ke správnému procesu tlení rostlinných materiálů. Získá se tím kvalitní kompost, který bude poté využit na rekultivaci zeleně ve městě.

Mezi lidmi stále kolují fámy o tom, že je lepší stromek vrátit do přírody, kde ještě poslouží zvířatům. Zvadlý ho proto pohodí třeba do lesoparku, za dům do křoví či do lesa. To se však nedoporučuje. Je velmi těžké ohlídat, aby na nich při odzdobování nezůstal kovový háček, o který by se mohla zvěř poranit. Z tohoto důvodu nepřijímají vánoční stromky ani zoologické zahrady.

Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Během ohňostrojů se do prostředí snesou desítky tun toxických látek

Bez ohňostrojů si řada lidí nedokáže představit silvestrovské oslavy. Osvětlená barevná obloha a zábavná pyrotechnika je ale doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí. Ročně se v Česku do ovzduší takto dostane alarmující množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek, upozorňují vědci z Akademie věd ČR.

Zdravotní rizika emisí z ohňostrojů jsou podle vědců enormní. Lidé je ale podceňují, ignorují, případně o nich vůbec neví. „Ohňostrojový smog představuje velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem, která by se jinak v ovzduší vůbec nemohla vyskytovat,“ říká Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR„Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavřeníLidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí,“ zdůrazňuje chemik.

Vědci na základě spotřeby pyrotechniky spočítali, že s barevnou plejádou na obloze se každý rok do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia. Baria, které se užívá pro dosažení zelené barvy, se uvolní asi 10, 5 tuny, dále 1 tuna stroncia, způsobujícího červenou barvu, a pro efekt modré barvy asi půl tuny mědi. V raketách je dále přítomen červený fosfor, síra, práškový zinek a další látky.

„Množství baria se proti běžnému „pozadí“ v ovzduší během 45minutového ohňostroje zvyšuje za nepříznivých povětrnostních podmínek až 580×. U mědi bývají tyto hodnoty poněkud nižší, zvýšení bývá 70ti až 90ti násobné, stejně jako u stroncia a rubidia,“ vypočítává Petr Klusoň. 

Jedovatý koktejl pro půdu i vodu

Zvýšené hodnoty přetrvávají podle vědců v závislosti na klimatických podmínkách i řadu následujících dnů. „Ovšem i po vymizení z ovzduší sloučeniny uvolněné při explozi rakety postupují dále do životního prostředí, dostávají se do vody a půdy a mohou vstupovat do potravních řetězců,“ upozorňuje hydrochemik Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR„Nutno zdůraznit, že bez ohňostrojů by se řada zmíněných prvků v měřitelném množství v životním prostředí vůbec nevyskytovala,“ dodává vědec.

Podle údajů České obchodní inspekce pochází velké množství pyrotechniky z nelegálního prodeje. Vědci upozorňují, že u takto pokoutně nakoupených petard a raket se často vyskytují i látky, které jsou v Evropské unii zakázané.

„Zvýšení u olova v ovzduší při ohňostroji bývá až 60ti násobné proti běžnému stavu. Tato skutečnost ukazuje právě na velký podíl nelegální pyrotechniky na evropském ohňostrojovém trhu,“ tvrdí Martin Pivokonský. Při odpalování jsou lidé vystaveni i vysokým hodnotám karcinogenního antimonu nebo sloučeninám thallia, které patří mezi komplexní jedy. Všeobecně známá je i vysoká toxicita sloučenin arsenu, rovněž v hojné míře zastoupených v ohňostrojích.

Zákaz?

Odpovídající monitoring přitom v ČR i v EU zcela chybí. Tato problematika je podceňována i globálně. „Navíc běžný spoluobčan vzhledem k naprosté absenci osvětové činnosti ani netuší, jak rizikovou činnost provozuje, případně jak nebezpečným směsím sloučenin jsou on a jeho blízcí, často malé děti, vystaveni,“ doplňuje Martin Pivokonský.

Bez nadsázky proto vědci Petr Klusoň a Martin Pivokonský doporučují, aby se uvažovalo o zásadním omezení zábavné pyrotechniky nebo jejím celkovém zákazu.

Foto: pixabay.com
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Kraj Vysočina děkuje za spolupráci

Dovoluji si Vám jménem Kraje Vysočina poděkovat za spolupráci a popřát Vám příjemné prožití vánočních svátků, mnoho zdraví a úspěchů v novém roce.

Vítězslav Schrek

hejtman Kraje Vysočina