Autor: sdruzeniKS

Rubriky
Nezařazené

Evropanům klesla produkce komunálního odpadu skoro o 20 procent na osobu

V roce 2022 bylo množství komunálního odpadu vyprodukovaného na osobu v EU 513 kg, o 19 kg nebo chcete-li o 4 % na osobu méně než v roce 2021, kdy Evropan vyprodukoval 532 kg a o 46 kg více než v roce 1995.

Produkce komunálního odpadu se mezi členskými státy EU značně lišila. Podle Eurostatu vyprodukovali nejvíce SKO „na hlavu“ v Rakousku – 827 kg. Obyvatelé Dánska vyhodili v roce 2022 787 kg a Lucemburští 720 kg. Nejméně bylo produkovali lidé v Rumunsku (301 kg), Polsku (364 kg) a Estonsku (373 kg).

Rozdíly mezi zeměmi odrážejí rozdíly ve vzorcích spotřeby. Velkou roli hraje ekonomické bohatství a kvalita nakládání s komunálním odpadem. Země se liší v tom produkci živnostenského odpadu a odpadu z domácností.

249 kg na osobu recyklovaných v EU

Pokud jde o recyklaci, EU registrovala v průměru 249 kg na osobu, což je méně než v roce 2021 průměr 264 kg na osobu.

Nejvyšší množství recyklovaného odpadu na osobu mělo Rakousko (516 kg), Dánsko (411 kg) a Německo (409 kg). Naopak nejnižší množství mělo Rumunsko (36 kg), Malta (75 kg) a Řecko (90 kg).

 

Rubriky
Nezařazené

Odborný seminář SKS ČR

Ve čtvrtek 1. 2. 2024 proběhl, již jako třetí v pořadí, seminář zaměřený na problematiku v odpadovém hospodářství. V rámci semináře byla řešená témata:

  • „Vznikající nové kolektivní systémy“
  • „Třídící cíle, modelování potenciálu“
  • „Aktuální informace k zavedení zálohového systému“

Zázemí pro uspořádaní akce sdružení poskytl Grand Hotel International Praha.

Program setkání zahájily prezentace partnerských firem INISOFT s.r.o., MEVA-TEC s.r.o., REWINDOW, které se v různých podobách angažují v odpadovém hospodářství.

V dalším programu bylo naším záměrem v prezentacích od zúčastněných odborníků ukázat pohled z praxe v kontextu aktuálních legislativních podmínek.

Na semináři vystoupili:

  • Martina Vrbová, Ph.D. – Nevajgluj a.s.
  • Ing. Radovan Šomplák, Ph.D. – VUT Brno
  • Eva Drimlová, EKO-KOM a.s.
  • Olga Dočkalová, SMO ČR

Zájem účastníků akce se projevil mnoha dotazy k přednášejícím i sdělováním praktických zkušeností účastníků z jednotlivých technických služeb. Věřím, že poznatky získané na semináři se zaslouží o naplnění cílů daných Zákonem o odpadech a příslušnými vyhláškami a také o lepší orientaci našich členů v odpadovém hospodářství.  

Jedním z bodů programu bylo představení modelovacího nástroje míry separace komunálního odpadu v obcích. Nástroj je vytvořen v MS Excel a je volně ke stažení na webové  stránce https://popelka.upi.fme.vutbr.cz/

Závěrem bych chtěl touto cestou poděkovat partnerským firmám, které finančně zaštítily seminář, organizátorům a všem zúčastněným za podnětné setkání v přátelské atmosféře.

Více foto naleznete v GALERII.

Bc. Milan Doubravský, člen rady SKS ČR, vedoucí sekce odpadů
Rubriky
Nezařazené

Tri štáty sa v elektrine odstrihnú od Ruska. Teraz spustili kľúčové prenosové vedenie

Synchronizáciu s európskou sústavou chcú zavŕšiť o rok skôr, než pôvodne plánovali.

Znižovanie závislosti od Ruska je počas uplynulých dvoch rokov veľkou najmä v plynárenstve. Ako ukazujú aj najnovšie čísla o tokoch plynu v Európe, „plynárenská mapa“ sa od ruskej invázie na Ukrajinu kompletne prekreslila.

Závislosť od Ruska je však témou aj v elektroenergetike. A to hlavne pre skupinu pobaltských štátov, Litvu, Lotyšsko a Estónsko, ktoré sa chystajú na synchronizáciu svojich prenosových sústav so sústavou Continental Europe. O prípravách sme na Energie-portal.sk informovali už v lete minulého roka.

Najnovším pokrokom je spustenie strategického prenosového vedenia. O jeho uvedení do prevádzky v stredu (24. januára) informovala Európska komisia.

O čo ide

Tri pobaltské štáty sú ako niekdajšie republiky Sovietskeho zväzu doposiaľ v elektroenergetike synchronizované so sústavami Ruska a Bieloruska. Chcú to zmeniť.

Kým v minulosti Litva, Lotyšsko a Estónsko z pohľadu ostatných krajín EÚ elektroenergeticky fungovali ako „ostrov,“ región už v súčasnosti má prepojenia so zvyškom Únie. Konkrétne ide o elektrické vedenia medzi Litvou a Poľskom (LitPol Link), ako aj o prepojenie so Švédskom (NordBalt) a Fínskom (Estlink 1 a Estlink 2).

Prevádzkovatelia prenosových sústav na Pobaltí už roky pracujú na tom, aby sa desynchronizovali s Ruskom a Bieloruskom a prešli na synchronizáciu s európskou sieťou. Integrácia baltských štátov bola prioritou už od roku 2009, kedy bolo v tejto veci podpísané prvé memorandum o porozumení. Následne do projektov začalo prúdiť financovanie zo zdrojov EÚ.

Ruská invázia na Ukrajinu celý proces urýchlila. Vlani pobaltské štáty zverejnili vyhlásenie, v ktorom konštatujú, že na pripojenie svojich sústav ku zvyšku Európy budú ich siete pripravené o takmer rok skôr, než sa pôvodne rátalo. K synchronizácii má dôjsť vo februári 2025. A pomôže tomu aj nové elektrické vedenie.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Praha znovu podpořila projekt Reuse na školách

Rada hl. m. Prahy v pondělí schválila podporu financování oblíbených opravárenských dílen nábytku pro veřejnost pro rok 2024. Projekt Reuse na školách, který je součástí cirkulární ekonomiky a vychází z potřeby snížení objemu odpadu, letos znovu uspořádá desítku workshopů na SOŠ Jarov v Praze 9.

Hlavní město na pořádání workshopů přispěje částkou v celkové výši 216 590 Kč, ze které bude financováno pořízení materiálu nezbytného pro opravy a renovace nábytku, ochranné pomůcky, honorář odborných lektorů ze SOŠ Jarov i koordinátora projektu a pronájem dílny. Návštěvníci workshopů se stejně jako loni platbou vstupného budou na nákladech spolupodílet.

„Projekt opravy vlastního drobného nábytku má dlouhodobě velkou přízeň veřejnosti a bývají často zaplněné. Jsou skvělou alternativou k tomu nábytek vyhodit a pořídit si nový, která mnohým lidem bez vlastní dílny či zručnosti chybí. Zde pod dohledem zkušeného lektora vlastníma rukama svůj nábytek opravují a renovují, něco se naučí, a kromě dobrého pocitu z práce a staronové židle si odnáší i nový zážitek,” říká náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

S výjimkou prázdnin se budou kurzy konat jednou za měsíc v zázemí plně vybavených dílen SOŠ Jarov, jež je příspěvkovou organizací hlavního města. „Jsme moc rádi, že se naše Střední odborná škola Jarov zapojila do projektu Reuse. Máme velkou radost, že vracíme zpět do života věci, které mají pro naše účastníky význam v podobě vzpomínek na lidi, kteří danou věc dříve používali. Dále moc oceňujeme, že kurzy slouží pro odreagování a aktivní odpočinek. Je spousta lidí, kteří se k nám vracejí opakovaně. Odcházejí od nás vždy velice spokojeni a také se získanými vědomostmi,” doplňuje koordinátor Reuse dílen Radek Andrlík ze SOŠ Jarov.

Podpora projektu vyplývá mimo jiné z Klimatického plánu hl. m. Prahy, Strategie Cirkulární Praha 2030 nebo z Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty hl. m. Prahy na období 2016–2025.

 

ZROJ + FOTO

 

Rubriky
Nezařazené

Nepotvrdilo se, že by povinné zálohování mělo velkou podporu, říká SMO ČR

Do 8. ledna 2024 bylo možné podávat připomínky k novele obalového zákona, která zavádí povinný zálohový systém pro vybrané jednorázové nápojové obaly. Svaz měst a obcí ČR připomínkoval návrh Ministerstva životního prostředí a vycházel také z podnětů členů Komise životního prostředí (KŽP) a praktických připomínek starostů z území.

Hlavní argumenty a připomínky k předloženému návrhu:

1) Ve třídění odpadů je ČR na vysoké úrovni.

Vybudované obecní systémy jsou účinné a efektivní. Společně s ochotou našich občanů dosahuje ČR celkem 82 % třídění nápojových obalů. Důkazem je zpráva a hodnocení Evropské komise z června 2023, kdy Česko je zařazeno mezi 9 nejlepších států, které jsou na dobré cestě splnit stanovené recyklační cíle.

Povinný zálohový systém by jednoznačně naboural stávající systém separace. Obcím by se uměle odebrala nejlépe tříditelná a recyklovatelná komodita s nejlepší cenou v celkové hodnotě cca 500 mil. Kč (průměr za poslední roky pro celou ČR), aby pak novela část této ztráty kompenzovala  zákonným přerozdělením financí z nevybraných záloh (ovšem jen po dobu 5 let) a tedy z peněz zákazníků – našich občanů.

Ministerstvo ŽP v novele rezignovalo na šanci využít příležitosti podpořit plnění vícero cílů odpadového hospodářství a místo toho upřednostnilo jen jeden cíl z nápojového sektoru. Novelou by se tak vytvořil nepoměr mezi jednotlivými komoditami (plast ,sklo, papír, nápojový karton, kov).

Svaz požaduje, aby byla vypracována celková koncepce udržitelného odpadového hospodářství ve světle evropské legislativy a nastavených společných cílů EU v odpadovém hospodářství s akcentem na ekonomickou a ekologickou udržitelnost pro ČR, municipality, soukromý i veřejný sektor a občany.

2) Cirkulární ekonomika

Mezi důvody pro zavedení povinného zálohování nápojových obalů dle návrhu je podpora cirkulární ekonomiky, úspora primárních materiálů a snížení uhlíkové stopy. 

S tímto argumentem nemůže SMO ČR souhlasit. Prvotně je třeba zdůraznit, že dosud vysbíraný a následně vytříděný plast bude svážen dvěma paralelními systémy – jeden na zálohované obaly a druhý na ostatní plasty ze žlutých kontejnerů. Navíc ze zálohového systému bude materiál svážen jen na dvě třídící linky v ČR. Dopady z tohoto pohledu nejsou zmíněny v důvodové zprávě MŽP a ani v RIA  (Zpráva z hodnocení dopadů regulace).

V současnosti je již cirkularita zajištěna. Recyklátoři PET lahví dnes nemají problém se zpracováním do potravinové kvality. Např. firma PETKA Brno vyrábí kolem 40% a výrobci nápojů mají tak možnost nákupu recyklovaného Petu přímo od recyklátorů. Ani povinné zálohování nezvýší procenta pro výrobu nových lahví. Opět bude použito pouze 30 – 40% do nových lahví a zbytek do textilního nebo automobilového průmyslu.

3) Finanční dopady a celková nákladnost navrhovaného systému

Důvodová zpráva MŽP a ani RIA se nevypořádává s finančními dopady do území ve vztahu k vynaloženým investicím a v řadě případů i ve vztahu k jejich udržitelnosti. 

Zavedení zálohového systému podle závěrečné zprávy RIA počítá mj. s investičními náklady instalace nápojových automatů  (bez započtení nákladů na lisovací techniku) a zavedením zálohovacího systému ve výši více než 5 mld. Kč, ročními provozními náklady minimálně ve výši 1,3 mld. Kč, náklady operátora zálohového systému ve výši 3,9 mld. Kč, náklady zaměstnavatelů až 1 mld. Kč a snížením příjmů obcí z recyklovaných materiálů.

Dle zákonodárce dojde navrhovanou právní úpravou ke zvýšení administrativní zátěže u dotčených orgánů státní správy, kdy jsou celkové roční náklady na výkon nové agendy odhadovány částkou cca 1,3 mil. Kč, přičemž do doby pokrytí těchto nákladů z výnosů zavedeného zálohového systému mají být tyto náklady pokryty navýšením rozpočtu MŽP. V rámci dalších finančních dopadů na podnikatelské prostředí zmiňuje důvodová zpráva nutnost založení nové akciové společnosti – operátora, kdy náklady na založení operátora byly dle zprávy RIA  v rámci studie z roku 2020 stanoveny na částku 2,926 mld. Kč.

Tyto náklady vyznívají až absurdně v poměru k efektu, který má tento systém přinést. Aktuálně se v České republice vysbírá cca 42,5 tisíc tun PET láhví, přičemž od zavedení zálohování se očekává navýšení tohoto množství o 5 tisíc tun tak, aby byl naplněn cíl sběru 90 %. Zavádění zálohového systému má smysl jako motivační prvek v zemích, kde je nízká úroveň třídění odpadů. Česko má naopak již nyní vysokou efektivitu třídění, tudíž jsou náklady vynaložené na zavádění zálohového systému bezúčelné.

Takto vysoká suma nákladů nutně zatíží všechny dotčené ekonomické subjekty, a to včetně prodejců, obcí, konečných spotřebitelů a státu nevyjímaje. Předkladatel tvrdí, že náklady systému ponesou výrobci. Je zcela evidentní, že výrobci nebudou kvůli zálohovému systému snižovat své marže, zisk, ani své dividendy. Vysoké náklady tohoto zbytného systému se přenesou na zákazníka.

4) Cíle stanovené a připravované v právních předpisech EU 

V podmínkách České republiky, která již dnes  dosahuje 82 % třídění nápojových obalů, a tedy plní evropské cíle stanovené k roku 2025, není zavedení takto nákladného zálohového systému dostatečně opodstatněné. Veškerých cílů, pro které je zavedení zálohového systému navrhováno, lze dosáhnout i při zefektivnění stávajícího komunálního systému a zapojení dalších pobídek k třídění. 

V tomto směru je klíčové rozhodnutí Rady ministrů ŽP v EU, ze dne 18.12.2023, které definovalo jako průběžný cíl pro rok 2026 míru sběru PET na 78 % ( snížením z původních 90%). Tuto míru Česká republika plní stávajícím systémem separace již minimálně od roku 2020 a dosahovaná míra sběru se stále zvyšuje. Neexistuje zde tedy objektivní důvod pro povinné zavedení zálohování.

5) Littering

Dle důvodové zprávy má dojít díky zálohovému systému ke snížení nákladů také v podobě úspory nákladů na úklid a odstraňování odhazovaných odpadů z jednorázových plastových výrobků (litteringu) z veřejných prostranství.

Je dokázáno rozbory, že v přírodě se vyskytuje 1-2 % PET lahví, jedná se pouze  o statistickou odchylku.

K proklamovanému cíli údajného snížení nákladů na úklid uvádíme, že ani tento cíl nebude přijetím navrhované právní úpravy realizován, neboť sama navrhovaná právní úprava převzetí deformovaných obalů a obalů s nečitelnou etiketou zakazuje. 

Snížení nákladů na úklid pak nebude při zavedení zálohového systému realizováno taktéž z důvodu, že v důsledku faktických překážek splnění požadovaného účelu dojde pouze k přemístění tohoto odpadu do míst zpětného odběru, kde bude tento, v případě nepřevzetí obalu oprávněnou osobou, opět pohozen. PET činní minimum z literingu a samotný littering bude i nadále prováděn. Náklady na úklid těchto odpadů tak nepochybně zůstanou zachovány.   

Závěrem:

Proti novele MŽP se sešlo skutečně velmi mnoho kritických připomínek, jak ze strany HK ČR, SMO ČR, SMS ČR, krajů, Asociace krajů, UZS ČR, KZPS, některých ministerstev, antimonopolního úřadu, ale i řady dalších orgánů a svazů. 

Tvrdá kritika se snesla jak na samotný záměr povinného zálohování PET lahví a plechovek, tak na důvodovou zprávu, včetně analýzy dopadů (RIA), ale také na jednotlivé paragrafy tohoto kontroverzního návrhu. Nepotvrdilo se tedy to, co k novele říkal pan ministr, tedy že povinné zálohování má velkou podporu mezi klíčovými partnery diskuze. Z připomínek silných připomínkových míst také plyne, že MŽP nemá podporu pro prosazení zpoplatnění letáků. Není podpora ani pro ministrem navrhované kompenzace pro obce. Navíc nápojáři požadují, aby obce dostávaly kompenzace pouze maximálně 5 let, pak chtějí všechny peníze pro operátora, tedy pro sebe. Tyto dva body jasně ukazují, že ministerstvem slibovaná kalkulačka a kompenzace pro obce jsou zcela nereálné.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
Nezařazené

Hospodářská komora doporučuje novelu obalového zákona přepracovat. Zákon postrádá systémové řešení, plnění zelených cílů, inovace a digitalizaci či ekonomickou racionalitu

Podle Hospodářské komory Ministerstvo životního prostředí v novele obalového zákona rezignovalo na šanci využít příležitosti podpořit plnění vícero cílů odpadového hospodářství. Předřadilo jeden cíl – sběr nápojových plastových lahví a plechovek – jiným důležitým cílům pro sektor, a to bez dostatečného odůvodnění a ekonomického zhodnocení. Novela se navíc zříká moderních a inovativních řešení, která by zajistila potřebnou motivaci spotřebitelů a podpořila sběr vybraných obalů, upozorňuje Hospodářská komora. Ta proto v meziresortním připomínkovém řízení doporučila novelu přepracovat.

„Připravovaná evropská legislativa bude vyžadovat vyšší intenzitu třídění téměř veškerého odpadu, a proto by mělo být strategickým cílem státu hledat co nejúčinnější řešení pro podporu třídění a recyklace veškerého odpadu. Návrh novely se místo toho ale soustřeďuje pouze na dva z mnoha různých obalů, a to na plastové obaly a plechovky, navíc v případě PET lahví Česká republika očekávané cíle EU již dnes plní,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.  

Hospodářská komora v připomínkách také upozorňuje, že MŽP navíc pro zavedení zálohového systému plánuje využít technologii minulého století, aniž by vůbec zkusilo připravit řešení, které bude využitelné pro různé systémy na podporu třídění a recyklace.

„Ministerská novela směřuje k zavedení povinné finanční motivace spotřebitele k intenzivnímu sběru plastových lahví a plechovek. Přičemž sběr těchto komodit musí být prováděn prostřednictvím obchodní sítě, a současně musí být řešen jako zcela samostatný odpadový tok. Fakticky se tak vracíme do osmdesátých let minulého století,“ doplňuje předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.

Podle podnikatelů odpadové hospodářství jako celek potřebuje systémové řešení. Novela obalového zákona ale vytváří nepoměr mezi jednotlivými komoditami (plast, sklo, nápojové kartóny, papír, kov), navíc s absencí možného nebo velmi problematického rozšíření navrženého systému na další komodity v budoucnu.

„Problematický návrh ministerstva navíc umocňuje fakt, že bude mít celospolečenský dopad na komfort a náklady spotřebitelů. Za zdražení nápojů i za jakoukoliv nefunkčnost systému zálohování ponesou v očích zákazníků odpovědnost obchodníci, kteří budou tváří nového systému, protože jsou spotřebiteli vracejícímu obaly nejblíže,“ uvádí Tomáš Prouza.

Podle Hospodářské komory je zarážející, že i v dnešní době zůstává ministerstvo u zastaralých metod a v přímém nesouladu s programovým prohlášením vlády, když nehledá moderní digitální řešení, které je otevřeno i jiným typům obalů, na něž bude v budoucnu uplatněno evropské Nařízení o obalech.

Digitální řešení, na rozdíl od klasického, přenáší v souladu s principem, že každý obal má nést své náklady, potřebné investice z valné části na výrobce, zatímco ministerstvem navrhované zastaralé řešení většinu investic přenáší na prodejce, tedy i malé venkovské obchody či čerpací stanice, upozorňuje Komora.

Z hlediska maloobchodu klade digitální řešení minimální nároky na umístění sběrných/výkupních míst, skladové prostory, hygienické předpisy a požární zabezpečení. Především ale umožňuje integraci s běžným tříděným sběrem a jeho logistikou, čímž významně zvyšuje komfort spotřebitele a zvyšuje využití husté sítě sběrných míst, díky kterým patří Česká republika mezi premianty v třídění odpadu.

Komora dlouhodobě také upozorňuje, že ministerstva při tvorbě legislativy rezignují na kvalitní hodnocení dopadů regulace (RIA) a jeho základní smysl, tedy posouzení nutnosti a správnosti navrhované úpravy a popsání ekonomických dopadů navrhované regulace. Novela obalového zákona je přitom – co se týče RIA – typickým příkladem, kdy text postrádá a ignoruje ekonomické dopady fungování celého navrženého systému. Ještě nepochopitelnější pro podnikatele je, že RIA z dílny ministerstva životního prostředí postrádá také detailní hodnocení uhlíkové stopy či základní parametry spadající do nefinančního reportingu, a tak rezignuje nejen na ekonomickou podstatu, ale i na vyhodnocení dopadů na životní prostředí.

„Není možné, aby stát nestavěl přípravu zásadních zákonů na odborných a ekonomických faktech. S ohledem na celospolečenský dopad obalového zákona není prostor na výhradně politické rozhodnutí, naopak musí jít o ekonomicky podložené zodpovědné rozhodnutí, to si my v byznysu uvědomujeme mnohem lépe něž ministerští úředníci,“ dodává Jan Mraček.

Hospodářská komora předložila MŽP k návrhu obalového zákona desítky připomínek. „S ohledem na stále probíhající jednání na evropské úrovni ale především požadujeme, aby MŽP celý návrh přepracovalo v souladu s budoucí evropskou legislativou a připravilo moderní řešení pro podporu třídění a recyklace všech obalů, u kterých lze přijít s vhodným systémem motivace obyvatel,“ zdůrazňuje Jan Mraček.

 

ZDROJ:

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR

Rubriky
Nezařazené

Hromadné odpalování drobné zábavní pyrotechniky má výrazně vyšší vliv na znečišťování ovzduší než jeden profesionální ohňostroj

I v letošním roce se odpalování pyrotechniky o novoroční půlnoci výrazněji podepsalo na koncentracích znečišťujících látek v ovzduší. Ve srovnání s předchozími roky byly letos naměřené hodnoty průměrné.

V kontextu znečištění z odpalování pyrotechniky dochází k nárůstu zejména koncentrací prachových částic PM10 a PM2,5. Po půlnoci se zvyšují jejich koncentrace zejména ve městech, kde je intenzita odpalů plošně nejvyšší. Na přelomu let 2023/24 byly vůbec nejvyšší hodinové průměrné koncentrace částic PM10 naměřeny na stanici ve Frýdku-Místku, dále na stanici Praha 9-Vysočany a Ústí n. L.-město. V případě menších částic PM2,5 byly rovněž koncentrace nejvyšší ve Frýdku-Místku, dále v Praze 7-Holešovicích a moravskoslezských Věřňovicích na česko-polských hranicích.

Zvýšené koncentrace znečišťujících látek na jednu stranu jasně indikují vliv odpalování pyrotechniky na znečištění ovzduší, na straně druhé, nejsou přímo úměrné odpálenému množství. Zde vstupuje do hry například i počasí, a to zejména rozptylové podmínky, které determinují, jak rychle se znečištění rozptýlí i jaké budou výchozí koncentrace před půlnocí. Při nízkých rychlostech větru, sušším období, velmi nízkých teplotách a výskytu přízemní teplotní inverze mohou být koncentrace velmi vysoké už před půlnocí – o to více pak stoupnou během půlnoci bez ohledu na absolutní odpálené množství pyrotechniky.

Nelze tedy na základě těchto dat říci, že zrovna ve Frýdku-Místku se letos odpalovalo nejvíce. Jak z důvodu vlivu počasí, který může být odlišný v různých městech, tak protože vyšší znečištění bude naměřeno tam, kde je měřicí stanice blízko odpalům – zejména na náměstích a sídlištích, kde kromě vysoké intenzity odpalů bývá i horší rozptyl s ohledem na okolní zástavbu. Pokud se v konkrétním městě odpaluje blízko měřicí stanice, bude to na datech znát, neznamená to ale, že v jiném městě nemohla být situace ještě horší, jen nemusela být naměřena. Přímo v místech intenzivních odpalů lze očekávat koncentrace prachových částic ještě výrazně vyšší, a to i v řádu tisíců mikrogramů na metr krychlový.

V rámci srovnání situace za posledních 20 novoročních oslav, a to ve třech největší českých městech – Praze, Brně a Ostravě, je indikována pouze úroveň znečištění, která některé roky byla velmi významná, nemusí však reflektovat množství odpálené pyrotechniky z důvodu dalších faktorů popsaných výše. Maximální koncentrace prachových částic naměřené krátce po půlnoci zejména ve městech bývají často vůbec nejvyšší naměřenou hodnotou až do další novoroční půlnoci.

Z pohledu potenciálních zdravotních dopadů je dobré zmínit, že při odpalování pyrotechniky primárně vznikají menší částice. Čím je částice menší, tím je potenciálně nebezpečnější, protože proniká hlouběji do dýchacího systému. Navíc kromě absolutní koncentrace je důležité i složení částic. Právě to je v případě odpalování pyrotechniky velmi problematické. V pyrotechnických předmětech se používá například řada různých kovů, obsažených v různých sloučeninách, které jsou v ovzduší velmi nežádoucí a mohou mít krátkodobé i dlouhodobé dopady na lidské zdraví.

Předchozí výzkum ČHMÚ také ukázal, že vliv hromadného odpalování drobné zábavní pyrotechniky na Nový rok má výrazně vyšší vliv na znečišťování ovzduší než jeden profesionální ohňostroj.

 

Rubriky
Nezařazené

Setkání v Karpaczi

Dne 7. 12. 2023 proběhlo v hotelu Golobiewski na polské straně Krkonoš  setkání vedení partnerských spolků KFDZOM a SKS. Předmětem jednání byla příprava mezinárodního PČS kongresu, který se uskuteční v tomto areálu 22. – 24. 5. 2024. 

 

 

Za účasti přítomných zástupců byla představena kongresová i společenská část hotelu, kde se má kongres konat.  Závěr jednání polských kolegů z KFDZOM, jako hlavního organizátora, s vedením hotelu o jejich podmínkách a tím i o finančním zajištění akce se předpokládá na přelomu tohoto roku. Následně zpracované podmínky účasti na této mezinárodní akci obdrží naši vystavovatelé.

 

 

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS
Rubriky
Nezařazené

Emisní norma EURO 7 bude výrazně přijatelnější, potvrzuje dohoda na jejím finálním znění

Návrh nové emisní normy EURO 7 bude nakonec výrazně přijatelnější a realističtější, než bylo původně navrženo. Potvrzuje to finální kompromisní dohoda mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou, která byla dne 18. prosince 2023 dosažena. České republice se během více než rok dlouhého vyjednávání podařilo uhájit všechny své klíčové požadavky. Emisní limity výfukových plynů v případě aut a dodávek zůstanou na úrovni současné normy EURO 6, a to včetně podmínek testování pro osobní vozidla. Dále došlo k prodloužení lhůt vstupu nových pravidel v platnost, zásadních změn doznal i systém monitorování emisí vozidla.

„Jedná se o velký úspěch české práce v Evropské unii, za kterým stojí  intenzivní spolupráce s podobně smýšlejícími státy, práce lidí na českém Ministerstvu dopravy a na Stálém zastoupení ČR v Bruselu. Podařilo se nám velmi výrazně změnit důležitou unijní legislativu. Spojili jsme síly se zástupci evropského průmyslu i spotřebitelů a podařilo se nám dojednat takové znění normy, které nebude představovat riziko pro konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a neohrozí přístup k osobním automobilům pro evropskou veřejnost. Velký kus práce jde i za Alexandrem Vondrou během vyjednávání v Evropském parlamentu,“ říká ministr dopravy Martin Kupka, který vedl naše vyjednávání o změně normy.

Do finálního znění normy se podařilo prosadit zejména následující změny:

  • Emisní limity výfukových plynů v případě aut zůstanou na úrovni již dnes platné emisní normy EURO 6, a to včetně limitů testování.  
  • Lhůty pro účinnost normy byly odloženy, jak celou dobu navrhovala Česká republika. Nyní je lhůta pro účinnost 30 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy vozidel M1 a N1 a 42 měsíců pro všechny registrace. Pro kategorie M2, M3, N2, N3 a O3, O4 je časová lhůta 48 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy a 60 měsíců pro všechny registrace. Tato lhůta umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.
  • Významným způsobem se povedlo upravit požadavky na fungování palubního systému měření emisí OBM (On-Board Monitoring). Používání OBM bylo upraveno tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu.
  • Došlo k lepší provázanosti tohoto návrhu s aktuálním návrhem nařízení k CO2 limitům pro těžká nákladní vozidla.
  • Nařízení nově zavádí i měření emisí z brzd a pneumatik, které mají vliv na lidské zdraví, což přinese pozitivní dopad na kvalitu životního prostředí.

„V konečné verzi nařízení byly zachovány klíčové priority ze společné pozice členských států přijaté letos na podzim. Do ní se ČR a skupině obdobně smýšlejících zemí podařilo prosadit maximum požadavků na úpravu legislativy, které byly v jednání s Evropským parlamentem udrženy. Posledním otevřeným bodem ve finálních vyjednáváních byly pak cíle pro baterie,“ komentuje velvyslankyně ČR ve Výboru stálých zástupců Coreper I, Lucie Šestáková. 

Česká vláda od prvního zveřejnění návrhu nové emisní normy bojovala za její zmírnění. Pod vedením ministra Kupky byla vytvořena koalice názorově blízkých zemí. Významnou roli hrála i odborná podpora Sdružení automobilové průmyslu. „Jakkoli EURO 7 pořád přinese množství nových pravidel a požadavků vůči automobilovému průmyslu, faktem je, že dnešní podoba EURO 7 je mírnější a technicky realističtější, je proto třeba ocenit práci, která k představenému kompromisu vedla. Velmi si proto vážím nasazení zejména zástupců českého státu v čele s panem ministrem Kupkou i práce hlavního zpravodaje pana europoslance Vondry, kteří sehráli klíčovou roli v jednáních o to, aby se norma EURO 7 stala co možná nejracionálnější,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.

Úspěchem skončilo i složité vyjednávání v Evropském parlamentu, které vedl jako zpravodaj český europoslanec Alexandr Vondra. „Cílem jednání bylo zajistit cenovou dostupnost nových menších aut se spalovacími motory pro domácí zákazníky a zároveň umožnit automobilovému průmyslu připravit se na očekávanou celkovou transformaci sektoru. Výsledek tomu odpovídá,“ uvedl po přijeté finální podoby dohody Vondra.      

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Rada a EP dosáhly politické dohody o nových pravidlech pro zvýšení energetické náročnosti budov v celé EU

Komise 7. prosince přivítala dosažení politické dohody mezi Evropským parlamentem a Radou týkající se snížení emisí a spotřeby energie v budovách v celé EU.

Směrnice nově posílená o energetické náročnosti budov (EPBD) podpoří úsilí EU o dekarbonizaci budov v celé Unii a zlepšení kvality života lidí v jejich domovech a na pracovištích, včetně např. i snížení jejich účtů za energii. Tato dohoda rovněž posílí energetickou nezávislost Evropy v souladu s plánem REPowerEU.

Budovy s lepšími parametry, díky nimž se sníží účty za energii a emise

Revidovaná směrnice stanoví řadu opatření, která pomohou vládám EU strukturálně zlepšit energetickou náročnost budov, přičemž zvláštní zřetel bude brán na budovy s nejhoršími parametry.

  • Každý členský stát přijme vlastní vnitrostátní trajektoriike snížení průměrné spotřeby primární energie obytných budov o 16 % do roku 2030 a 20 – 22 % do roku 2035 a s přihlédnutím k okolnostem daného členského státu umožní dostatečnou flexibilitu. Členské státy si mohou zvolit budovy, na něž se zaměří, a jaká opatření přijmou.
  • Opatření budou muset zajistit, aby alespoň 55 %snížení průměrné spotřeby primární energie bylo dosaženo renovací energeticky nejnáročnějších budov.
  • Pokud jde o fond budov s nebytovými prostory, vyžadují revidovaná pravidla jeho postupné zlepšování prostřednictvím minimálních norem energetické náročnosti. Díky tomu bude možné 16 % energeticky nejnáročnějších budov renovovat do roku 2030a do roku 2033 26 % těchto budov.
  • Členské státy budou mít možnost vyjmout z těchto povinností určité kategorie obytných budov i budov s nebytovými prostory, včetně historických budov nebo rekreačních domů.
  • Lepší certifikáty energetické náročnosti budou založeny na společném vzoru EU a společných kritériích, aby byli občané lépe informování a aby bylo v celé EU snazší rozhodovat o finančních prostředcích.
  • V zájmu boje proti energetické chudoběa snížení účtů za energii budou muset finanční opatření motivovat a doprovázet renovace a zaměřovat se zejména na zranitelné zákazníky a energeticky nejnáročnější budovy, v nichž žije vyšší podíl domácností trpících energetickou chudobou.
  • Členské státy budou rovněž muset zajistit, aby existovaly záruky pro nájemníky, které pomohou řešit riziko vystěhování zranitelných domácností způsobené nepřiměřeným zvýšením nájemného po renovaci.

Spuštění vlny renovací

Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov obsahuje opatření ke zlepšení strategického plánování renovací i nástrojů k zajištění toho, aby k těmto renovacím docházelo. Podle dohodnutých ustanovení členské státy:

  • vypracují vnitrostátní plány renovací budov, aby se stanovily vnitrostátní strategie pro dekarbonizaci fondu budov a způsob řešení zbývajících překážek, jakými jsou financování, odborná příprava a přilákání kvalifikovanějších pracovníků,
  • zavedou vnitrostátní systémy pasů pro renovaci budov, které budou vodítkem pro vlastníky budov při postupných renovacích směřujících k budovám s nulovými emisemi,
  • zřídí jednotná kontaktní místapro majitele domů, malé a střední podniky a všechny aktéry v hodnotovém řetězci renovací, aby se jim dostalo specializované a nezávislé podpory a pokynů.

Dohoda navíc EU pomůže při postupném vyřazování kotlů na fosilní paliva z provozu. Od 1. ledna 2025 již nebudou povolovány dotace na instalaci samostatných kotlů na fosilní paliva. Revidovaná směrnice zavádí jasný právní základ pro to, aby členské státy stanovily požadavky na zdroje tepla na základě emisí skleníkových plynů, druhu používaného paliva nebo minimálního podílu energie z obnovitelných zdrojů využívané k vytápění. Členské státy budou rovněž muset stanovit konkrétní opatření pro postupné ukončování používání fosilních paliv při vytápění a chlazení s cílem do roku 2040 úplně vyřadit z provozu kotle na fosilní paliva.

Podpora udržitelné mobility

Dohoda rovněžpodpoří rozšíření udržitelné mobility díky ustanovením o položení kabeláže, elektrických dobíjecích stanicích a parkovacích místech pro jízdní kola. Položení kabeláže se stane normou pro nové a renovované budovy, což usnadní přístup k dobíjecí infrastruktuře a přispěje k ambicím EU v oblasti klimatu. Kromě toho tu budou též posílené požadavky na počet dobíjecích stanic v obytných budovách i budovách s nebytovými prostory. Členské státy budou rovněž muset odstranit překážky bránící instalaci dobíjecích stanic, aby v praxi fungovalo „právo na připojení“. Celkově budou dobíjecí stanice muset umožňovat inteligentní dobíjení a případně obousměrné nabíjení. Ustanovení rovněž zajistí dostatečný parkovací prostor pro jízdní kola, včetně nákladních jízdních kol.

Norma týkající se nulových emisí u nových budov

Díky revidované směrnici budou nulové emiseu nových budov normou. Podle dohody musí všechny nové obytné budovy i budovy s nebytovými prostory na daném místě vykazovat nulové emise z fosilních paliv, a to od 1. ledna 2028 u budov ve veřejném vlastnictví a od 1. ledna 2030 u všech ostatních nových budov s možností zvláštních výjimek.

Členské státy budou muset rovněž zajistit, aby nové budovy byly připraveny na instalaci zařízení na solární energii, což znamená, že na ně bude možné umístit střešní fotovoltaické panely nebo zařízení pro solární tepelnou energii. Instalace zařízení na výrobu solární energie bude u nových budov normou. U stávajících veřejných budov a budov s nebytovými prostory bude třeba zařízení na výrobu solární energie postupně instalovat, a to počínaje rokem 2027, pokud je to technicky, ekonomicky a funkčně proveditelné. Tato ustanovení vstoupí v platnost v různých termínech v závislosti na typu a velikosti budovy.

Další postup

Dnešní předběžná dohoda musí být nyní formálně přijata Evropským parlamentem a Radou. Jakmile bude tento proces dokončen, bude nový právní předpis zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost.

 

ZDROJ + FOTO