Rubriky
Nezařazené

Klíčem k úspěchu je sdílení informací. Potvrdila to konference BIM ve stavebnictví

Již sedmé celostátní setkání BIM ve stavebnictví 2021 ukázalo, že Česko úspěšně postupuje na cestě ke Stavebnictví 4.0. Dvoudenní program umožnil téměř třem stovkám zástupců soukromých firem, veřejné správy, ale i vysokých škol sdílet své zkušenosti se zaváděním metody BIM.

Účastníky konference v jejím začátku přivítal místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, který vyjádřil přesvědčení, že digitalizace českého stavebnictví bude úspěšně pokračovat. Konferenci uspořádala Nadace pro rozvoj architektury a stavebnictví ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Českou agenturu pro standardizaci.

Konference BIM ve stavebnictví se letos uskutečnila již posedmé. První ročník se konal v roce 2015, tedy v době, kdy metoda BIM v Česku teprve hledala pevnou půdu pod nohama. Připomněl to ve svém úvodním slovu Jan Fibiger, předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, která konferenci pořádá. Letošní ročník ale jasně ukázal, kolik se toho od té doby změnilo.

Zatímco v roce 2015 šlo především o zástupce architektů a projektantů, aktuálního ročníku, který proběhl ve dnech 2. a 3. září 2021, se zúčastnilo téměř 300 odborníků z různých profesí i sektorů. Nechyběli zástupci projekčních ateliérů, stavebních firem, zadavatelů veřejných zakázek i veřejné správy obecně a také pedagogové či studenti středních a vysokých škol stavebního zaměření.

Možnost sdílet zkušenosti a poznatky napříč touto různorodou skupinou účastníků je jedním z nejdůležitějších přínosů konference. Úspěch letošního ročníku tak podtrhl platnost toho, že sdílení informací je základem k úspěšné digitalizaci českého stavebnictví, a tím i k větší efektivitě při přípravě i realizaci staveb, ale i jejich správě.

Česko drží krok se světem

Letošní ročník se uskutečnil ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), Svazem podnikatelů ve stavebnictví a Českou agenturou pro standardizaci. Její odbor Koncepce BIM je nejen odborným partnerem MPO při realizaci Koncepce zavádění metody BIM v ČR, ale byl také garantem části programu 7. ročníku konference BIM ve stavebnictví. Dvoudenní program složený z přednášek i diskusních panelů přinesl ucelený obrázek o tom, jak daleko je české stavebnictví v zavádění metody BIM a digitalizaci.

S plněním úkolů Koncepce seznámil účastníky konference náměstek ministra průmyslu a obchodu pro průmysl a stavebnictví Eduard Muřický, který toto téma zasadil do širších souvislostí digitalizace veřejného sektoru v České republice. Ve svém příspěvku mimo jiné zdůraznil nutnost intenzivní spolupráce napříč celým spektrem dotčených subjektů, jak k tomu došlo například u tvorby datového standardu staveb pro fázi stavebního povolení.

„I když je před námi ještě mnoho práce, vystoupení na konferenci potvrdila, že pokud jde o digitalizaci stavebnictví, Česko rozhodně nezaostává za světem,“ uvádí Petr Serafín, ředitel odboru stavebnictví a stavebních hmot ministerstva průmyslu a obchodu ČR„V usnesení vlády ČR číslo 41/2021 se konstatuje, že převážná část materiálů a metodik souvisejících s naplňováním Koncepce zavádění BIM v ČR, je již vydána. Jak ukázala vystoupení po oba dva dny, BIM postupně proniká do praxe nejen soukromých firem, ale i zadavatelů veřejných stavebních zakázek,“ doplňuje Serafín.

V souladu s aktualizovanou Koncepcí budou od července 2023 všichni zadavatelé veřejných stavebních zakázek s rozpočtem vyšším než 150 milionů korun postupně muset řídit své projekty digitálně, s využitím metody BIM. Jak ale zaznělo v úvodním bloku od Lucie Veselé, zastupující ministerstvo pro místní rozvoj, či Vladimíra Dzurilly, vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci, využívání metody BIM je součástí digitalizace agend státu a má přímou návaznost na digitální stavební řízení, připravovaný národní geoportál, agendu digitálních technických map a mnoho dalších.

Odpolední program prvního dne se pak detailněji vrátil k postupu při zavádění metody BIM do praxe veřejné a státní správy a nejdůležitějším výsledkům práce MPO a odboru Koncepce BIM Agentury ČAS a také představení konkrétního využití metody BIM v praxi. Součástí prvního dne bylo i představení reálných staveb, při nichž byl použitý BIM a které jsou tradičně i součástí celorepublikové soutěže Stavba roku.

Program druhého dne umožnil věnovat se podrobněji klíčovým oblastem souvisejícím se zaváděním metody BIM do veřejného sektoru. V úvodní panelové diskusi, jejímž tématem bylo zhodnocení dosavadní spolupráce MPO s profesními a odbornými organizacemi při realizaci Koncepce, kromě Petra Serafínavystoupil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, předseda Odborné rady pro BIM Petr Matyáš a za profesní komory (ČKA a ČKAIT) sekretář ČKA Milan Kopeček.

Dále bylo představeno několik pilotních projektů realizovaných s využitím metody BIM, samostatné sekce pak byly vyhrazeny také datovému standardu staveb (DSS) a strategii zavedení BIM do organizace. Závěr celé konference pak obstarala panelová diskuse zaměřená na začlenění metody BIM do výuky vysokých, ale i středních škol stavebního zaměření.

„Musíme si neustále připomínat, že metoda BIM není jen 3D model, jak se někdy nepřesně uvádí. BIM znamená jiný způsob práce s informacemi o stavbě,“ říká Jaroslav Nechyba, ředitel odboru Koncepce BIM Agentury ČAS a pokračuje: „Změnit se musí především procesy a způsob komunikace. Cílem zavedení metody BIM je v podstatě vytvořit digitální organizaci, která umožní lidem pracovat efektivněji.

Kvůli přetrvávající situaci způsobenou epidemií nemoci Covid-19 proběhla letošní konference v hybridním formátu. Sledovat ji bylo možné také prostřednictvím on-line streamu. Většina účastníků si přesto našla cestu do sálu Nadace pro rozvoj architektury a stavebnictví na Václavském náměstí v Praze.

„Říká se, že informace, která není sdílená, je zbytečná,“ připomíná Jan Fibiger, předseda správní rady Nadace. „Velký zájem o letošní ročník potvrdil, že to platí nejen v digitálním světě. Jsme rádi, že cesta, kterou jsme v roce 2015 začali, má smysl a sedmý ročník konference BIM ve stavebnictví tak rozhodně nebyl poslední. Věřím, že se setkáme i za rok,“ uzavírá.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

SLAVNOSTNÍ KONFERENCE SRVO V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH

K 30. výročí založení SRVO se konala ve dnech 9. – 10.9.2021 Konference Sdružení pro rozvoj veřejného osvětlení v krásném prostředí Mariánských Lázní.

Finále příprav vrcholilo v předvečer akce, kde součástí organizačního výboru byl i zástupce SKS. Nad akcí převzal záštitu starosta města. Předsednictvo SRVO při zahájení děkovalo městu Mariánské Lázně, partnerům, vystavovatelům, organizačnímu týmu za práci na přípravě, v kterém byl zastoupen generální partner společnost DEKOLED, dále zástupce lázeňské společnosti ENSANA a SKS. U předsednického stolu v sále byli přítomni i tajemník a předseda SKS, který měl k slavnostnímu zahájení konference proslov.

 

V hlavním programu vystoupilo více odborníků v oboru VO v zajímavých přednáškách. Po skončení odborného programu se uskutečnila Valná hromada SRVO. Představitelkou generálního partnera byla paní Poláčková, která rovněž vítala účastníky velmi procítěným projevem a připravila ke slavnostnímu večeru překvapení v podobě rozsvícení prvků na lázeňské kolonádě. Za doprovodu hudby se postupně rozsvěcely zvířecí světelné prvky v nadživotní velikosti. O tuto produkci byl velký zájem. Na závěr tohoto impozantního představení večera zazněla v mimořádné produkci Zpívající světelná fontána.

Poděkováno bylo všem hlavním aktérům přípravy slavnostní konference. Od většiny účastníků byl velmi kladný ohlas na akci.

D. Javůrek – jednatel TDS, člen Rady SKS
Rubriky
Nezařazené

Systém třídění odpadů v  ČR oslaví příští rok 25 let

Česká republika je evropskou velmocí v třídění obalových odpadů. Díky systému EKO-KOM má přístup k třídicím nádobám už 99 % obyvatel ČR a každý do nich za rok vytřídí v průměru téměř 67 kg papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů.

Příběh třídění a recyklace odpadů se v ČR začal psát před 25 lety

Myšlenka na založení systému, který by zpětně odebíral a třídil obalové odpady, se zrodila již v roce 1994. Impulsem pro vznik systému byla snaha nápojového průmysl o vybudování, který by umožnil každé firmě produkující balené zboží prodávat to, co spotřebitel žádá, ale současně zajistit, že s rostoucí spotřebou neporoste hora odpadu na skládce. Samotný systém, nazvaný EKO-KOM, byl založen v roce 1997 10 akcionáři jako nezisková akciová společnost. Zahájil realizaci pilotních projektů a testoval s pokrokovými starosty v několika obcích ČR různé varianty a možnosti sběru obalových odpadů.

V roce 1999 se 20 firem vyrábějících balené zboží dobrovolně rozhodlo připojit k systému EKO-KOM a podílet na vzniku celorepublikového řešení sběru tříděných obalových odpadů. Společnost EKO-KOM pak fungovala na základě Dobrovolné dohody mezi obalovým průmyslem a Ministerstvem životního prostředí. V roce 2002 získal EKO-KOM první autorizaci a o dva roky později druhou. V roce 2020 mu byla tato autorizace prodloužena do 31. 12. 2024 a díky tomu může pro své klienty zajišťovat zpětný odběr a recyklaci obalových odpadů.

Prostřednictvím neziskového systému EKO-KOM si firmy vyrábějící balené zboží plní zákonnou povinnost zajistit pro své obaly jejich vytřídění a zpracování na využitelnou druhotnou surovinu. Obce získávají ze systému finanční odměnu za vytříděné množství odpadů, které pravidelně vykazují prostřednictvím čtvrtletních hlášení.

Současnost

Dnes již systém EKO-KOM obsluhuje 21 223 firem a 6 160 obcí ČR. Za dobu své dosavadní existence se společnosti podařilo zvýšit podíl obalových odpadů, které jsou v rámci systému předávány k využití a recyklaci, na 76 % a přesvědčit téměř ¾ Čechů, že třídění odpadu má smysl. V roce 1999, kdy se začaly systematicky sledovat statistiky, přitom třídilo pouhých 28 % obyvatel České republiky. Máme také velmi kvalitní síť barevných kontejnerů v ulicích a menších nádob na tříděný odpad umístěných přímo u domů. Aktuálně je jich už přes 558 tisíc. Na jedno sběrné místo v průměru připadá kolem 100 obyvatel, kteří s ním nemusí chodit daleko. K nejbližším barevným kontejnerům musíme ze svých domovů ujít v průměru jen 90 metrů – to je zhruba 130 kroků.

Češi mezi nejlepšími třídiči

Z pohledu dosahovaných výsledků třídění a recyklace obalových odpadů a výše uvedených parametrů systému třídění a sběru obalů patří Česká republika mezi evropskou špičku. Zásluhu na tom mají miliony odpovědných obyvatel, kteří třídí odpad, tisíce firem, které se podílejí na financování zpětného odběru a využití svých obalů a tisíce obcí, které umožňují svým občanům třídit odpad. A zásluhu na tom všem má také společnost EKO-KOM, která již skoro čtvrtstoletí systém v České republice zajišťuje a neustále jej rozvíjí, aby bylo třídění odpadu pro občany maximálně komfortní.

Ocenění za zásluhy v oblasti cirkulární ekonomiky

Potvrzením správného fungování a úspěšného směřování systému je aktuální krok ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka udělit medaili za zásluhy v oblasti cirkulární ekonomiky Zbyňku Kozlovi, generálnímu řediteli společnosti EKO-KOM, který tak byl ohodnocen za své 25leté úsilí v čele společnosti EKO-KOM.

Foto+zdroj:

 

Rubriky
Nezařazené

Škvára jako podklad pro silnice. Vědci zkoumají, co se zbytky ze spaloven

Otevřít víko popelnice a něco do ní zahodit je jednoduché. Jenže odpadky z netříděného koše putují na skládku nebo do spalovny. Ani jedna možnost není zrovna optimální. Michal Šyc z Ústavu chemických procesů AV ČR zkoumá, jak využít škváru, která zbyde po spálení odpadu. K jeho výzkumu přispěl program Strategie AV21.

Představte si půl milionu lokomotiv za sebou. Není to sice jednoduché, ale poskytne to povědomí o tom, jaká je zhruba váha všeho odpadu, který se v České republice ročně vyprodukuje. Konkrétně 38 milionů tun. Na jednoho občana připadá tři a půl tuny. Z uvedeného celkového množství je komunálního odpadu zhruba šest milionů tun. Při pohledu na tato čísla není divu, že celoevropským trendem je přechod od lineární produkční ekonomiky k cirkulární, která umožňuje obrovské množství odpadu smysluplně využít, a nahradit tak část primárních surovin.

To nemění nic na faktu, že nejlepším přístupem je prevence, aby odpadků vznikalo co nejméně. Když se to však nedaří, měly by se recyklovat. Když ani to není možné, tak by se z nich mělo vyrobit teplo nebo elektřina, a to co nejekologičtěji. Teprve poté přichází na řadu skládkování. V současné době ale na skládkách končí 45 procent komunálních odpadků, což je hodně.

Dostává se na ně také škvára, která vzniká pálením směsného, netříděného odpadu. V Evropě se jí ročně vyprodukuje 20 miliard kilogramů. Z jedné tuny spáleného komunálního odpadu vznikne zhruba 250 kilogramů škváry. Michal Šyc z Ústavu chemických procesů AV ČR se zabývá tím, jak ji využít. Se svými kolegy přispěl ke vzniku vyhlášky 273/2021, konkrétně paragrafu 7, jež vstoupila v platnost v srpnu 2021 a která definuje použití škváry ve stavebnictví. Půjde o přesně určené aplikace, konkrétně jako podklad pod svrchní vrstvou silnic. Kvůli tomu je škváru nutné předem upravit pomocí zrání.

Separovat hliník

Michal Šyc se zabývá rovněž tím, jak ze škváry získat železné a neželezné kovy. Vědci se sami přesvědčili, že více než desetinu škváry tvoří znovu využitelné kovy – od železa přes hliník, měď až po zlato. Nejmodernější technologické linky dokážou separovat až 80 kilogramů železa a 25 kilogramů neželezných kovů z tuny škváry. „Přínos pro životní prostředí je nezpochybnitelný, například primární produkce hliníku je energeticky velmi náročná,“ říká výzkumník.

Železa je ve škváře nejvíc a dostat ho z ní je za pomoci magnetické separace poměrně snadné. K získávání o poznání cennějšího hliníku, kterého škvára obsahuje také poměrně dost, se používají separátory vířivých proudů.

Někdo by si mohl položit otázku, jestli by nebylo jednodušší vybírat kovy z odpadu ještě před spálením. Podle Michala Šyce nikoli: „Jedním z hlavních smyslů pálení odpadů je jeho hygienizace. Směsný komunální odpad má řadu nebezpečných vlastností.“ Díky žáru jsou také například plechovky očištěny od zbytků jídla. A uvolní se kovové součástky ukryté v nejrůznějších věcech, třeba zatavené v plastu.

Škvára ze spaloven se jako stavební materiál v dopravě využívá v řadě států Evropy, například Německu, Francii, Dánsku, Nizozemí, Belgii, Španělsku (Katalánsku), Itálii, Velké Británii či Finsku. Ekologové však upozorňují, že ve strusce a popelu zůstává vysoké množství například arsenu, olova či niklu, tedy toxických těžkých kovů. Dále bromovaných dioxinů a bromovaných zpomalovačů hoření.

Michal Šyc tvrdí, že bromované látky jsou problematické v případě spalování velkého množství plastů, třeba z oblasti automotive, nikoli při spalování směsného komunálního odpadu.

Zpracování škváry v praxi

Michal Šyc míní, že je potřeba investovat až stovky milionů korun do modernizace a další výstavby zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). To jsou jednoduše řečeno spalovny, které zároveň vyrábějí elektřinu nebo teplo. V ZEVO či navazujících procesech je možné ze škváry získávat i zmíněné kovy. V České republice existují čtyři takové spalovny s celkovou kapacitou asi 0,75 milionu tun odpadu ročně. Podle Šyce je žádoucí objem ve výši 1,5 milionu tun. V současnosti čtyři česká ZEVO ročně energeticky využijí asi 700 tisíc tun odpadu.

V současné době se vědec ve spolupráci s provozovateli ZEVO snaží uvést celý koncept zpracování škváry i separace kovů do praxe. Po výzkumné stránce se zaměřuje na získávání drahých kovů z velmi jemných částic. Pozornost věnuje i využití popílků, což je druhý hlavní pevný zbytek ze spaloven. V tomto případě je to mnohem komplikovanější než u škváry.

Separaci kovů i využití škváry podpořila Strategie AV21, konkrétně výzkumný program Účinná přeměna a skladování energie, který probíhal v letech 2015 až 2021. „Strategie nám umožnila dlouhodobé zaměření na tato výzkumná témata a zejména realizaci prvotních experimentů před nalezením průmyslového partnera. S ním jsme po prvotním ověření následně podali projektové žádosti,“ přibližuje Michal Šyc. Díky Strategii AV21 se také podařilo propojit Ústav chemických procesů AV ČR s dalšími pracovišti Akademie věd ČR. „Výměna informací a know-how je vždy velmi obohacující,“ uzavírá badatel.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Návrh hodnocení glyfosátu byl aktualizován

Skupina hodnotící glyfosát (AGG) (vnitrostátní orgány Francie, Maďarska, Nizozemska a Švédska) předložila agentuře ECHA a úřadu EFSA aktualizovanou verzi harmonizované klasifikace a označení (CLH) a obnovenou hodnotící zprávu (RAR) (ECHA 18. 8. 2021).

Skupina AGG původní návrh hodnotící zprávy o obnově glyfosátu předložila 15. 6. 2021 úřadu EFSA a současně agentuře ECHA zaslala zprávu o harmonizované. klasifikaci a označování.

Poté, co byly provedeny kvalitativní a administrativní kontroly, předložila skupina AGG aktualizovaný návrh hodnotící zprávy a o harmonizované. klasifikaci a označování.

Agentura ECHA a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) nyní provedou potřebné administrativní práce, než budou dokumenty zpřístupněny ke konzultaci. Souběžné konzultace ECHA a EFSA, které měly být zahájeny v prvním zářijovém týdnu tohoto roku, budou posunuty a nový termín konzultace bude oznámen později.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Turnov bojuje s nepořádkem na sběrných místech

Sběrná místa na tříděný odpad často připomínají černou skládku. Proč? Turnov má 70 hnízd na tříděný odpad, ale přesto neustále řeší s Technickými službami Turnov s.r.o. úklid v jejich okolí.

Kontejnery jsou instalovány po městě proto, aby se lidé mohli aktivně zapojit do třídění a ne aby se na řadě míst ve městě kupily hromady nevhodného odpadu, který zůstane venku ležet proto, že už se do popelnice nevejde. 

„Největší prohřešek Turnováků je to, že do kontejnerů na tříděný plast i papír odpady  nesešlapávají, myšleno papírové krabice a PET lahve do plastů. Ty pak zabírají místo, které by mohlo být využito pro další odpad,“ vysvětluje Zuzana Sedláková, referentka odboru životního prostředí turnovské radnice. Jak pokračuje, pokud není možné dát odpad do kontejnerů, nechají ho volně ležet vedle, a tím se začíná tvořit „černá skládka“ u sběrného místa. 

Dalším problémem je i to, že lidé ke sběrným místům dávají nevhodný odpad –  někdy pytle nebo tašky se směsným odpadem, někdy polystyreny, suť i celé kusy nábytku. 

„Nechápu, proč někteří občané takto jednají. V současnosti je v Turnově zaveden místní poplatek za komunální odpad a každý je povinen ho platit. Město Turnov zajišťuje pro všechny pravidelnou likvidaci komunálního odpadu od nemovitosti buď vyvážením kontejnerů, popelnic nebo odvážením pytlů. V provozu je také denně – pondělí až sobota, sběrný dvůr Vesecko, kde mohou občané odložit objemné části odpadu, to co se do popelnic nevejde, i nebezpečné odpady. Proto nemohu jednání některých lidí vůbec pochopit,“ dodává Zuzana Sedláková.

Turnovská radnice připravuje velkou reorganizaci v třídění odpadů a hodlá se zaměřit i na sběrná místa. Na řadu z nich byly nainstalované fotopasti a fotografie z nich bude zveřejňovat (s ohledem na GDPR) na svém webu.

Foto: ekonews
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Ostrava podporuje návrat užitečného hmyzu do městského prostředí

Jedním z následků překotné urbanizace minulých let byl ústup živé přírody z jednotlivých městských částí, což se podepisovalo na kvalitě a komfortu života jejich obyvatel. Za poslední roky se situace v mnohém zlepšila, jak se můžeme sami přesvědčit.

V zelených porostech našich ulic jsme si zvykli vídat zajíce, veverky, sem tam dokonce i nějakou tu srnku. A přes cestu pochodující ježek už nás při návratu z nočního tahu rovněž nepřekvapí. Trochu stranou pozornosti však doposud zůstávala jedna významná část celkové biodiverzity – hmyz.

Právě proto město Ostrava v rámci dotačního programu fajnOVY prostor podpořilo projekt s názvem Hmyz je fajnOVY aneb Ostravský hmyzí mobiliář. V jeho rámci vznikne na území celého města osm unikátních příbytků pro brouky, mravence, včely a další zástupce přepestré hmyzí říše.

Jde o projekt, jehož autory jsou spolek Fiducia a Okrašlovací spolek. Město ho podpořilo částkou 500 tisíc korun,“ uvedla náměstkyně primátora města Ostravy Kateřina Šebestová. „První hmyzí domek, který nese podobu loďky, už funguje v Komenského sadech, další přibydou například v Porubě, Hrabůvce nebo Přívoze. Ráda bych zdůraznila, že domky navrhnou a zhotoví ostravští výtvarníci, designéři, architekti a sochaři, kteří už mnohdy mají výborné renomé ve svých oborech.“

Součástí instalace domků pro hmyz jsou i „hmyzí dílny“. V jejich rámci si každý zájemce může pod dohledem příslušného tvůrce svůj hmyzí domek vyrobit a odnést na svůj balkon či zahradu. Místo i čas konání, spolu s dalšími podrobnostmi, jsou k dispozici ZDE

Vhodné podmínky pro návrat užitečného hmyzu do městského prostředí Ostrava podporuje také jinými způsoby, ať už výsadbou trvalkových záhonů, květinových lučních porostů nebo zbudováním  broukoviště v travnaté ploše u náměstí Dr. E. Beneše, které zde bylo instalováno dočasně, do doby urbanistického řešení celého prostoru.

Náměstkyně Kateřina Šebestová připomíná další plusy, které tyto hmyzí aktivity přinášejí: „Zásluhou těchto projektů zasazujeme přírodní prvky do míst, kam by si dnes jen obtížně hledaly cestu. Domky navíc budou esteticky zajímavé a věřím, že sehrají určitou vzdělávací funkci, kdy se například děti s touto problematikou seznámí takto zábavnou formou.“

Foto a zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Praha plánuje přeměnit odpad ze spalovny v Malešicích na stavební materiál

Hlavní město chystá přeměnu desítek tun škváry, která vzniká při spalování odpadu v malešické spalovně, na stavební materiál. Místo odpadu, který se musí za desítky milionů korun ročně odvážet na skládky, tak může město získat surovinu využitelnou zejména jako podkladový materiál ve stavebním průmyslu.

Hlavní město Praha chce v rámci schváleného Klimatického plánu snížit emise CO2 do roku 2030 o 45 procent, přičemž zkoumá možnosti nových technologií pro ekologičtější nakládání s odpadem ve městě. Cílem je zvýšit podíl recyklace a dalšího využití odpadu v rámci tzv. oběhového hospodářství. Díky výzkumu a technologickým inovacím mají odpady a jejich další využití velký potenciál. To, co bylo v minulosti považováno za odpad, tak může být díky moderním technologiím přeměněno na surovinu, což platí i v případě odpadu, který vzniká při spalování v ZEVO Malešice.

„Vzniklá škvára při spalování tvoří 20 až 25 procent hmotnosti vstupního odpadu. Spalovna v Malešicích přitom vyprodukuje 65 až 70 tisíc tun škváry ročně. Tento odpad odvážíme na skládku a platíme za skládkování kolem 40 milionů korun ročně,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí. „Přitom díky výzkumu a vývoji moderních technologií je možné ze škváry dnes dále separovat kovy a přeměnit škváru na stavební surovinu, která může nahradit těžené přírodní suroviny,“ dodává náměstek Hlubuček.

V případě malešické spalovny se v tuto chvíli dokončuje studie proveditelnosti. Odhadovaná investice na celou linku pro separaci kovů ze škváry je předběžně asi 250 milionů korun s odhadovanou návratností 4 až 9 let. Očištěná škvára má zároveň prokazatelně dobré vlastnosti pro stavebnictví například jako podkladová vrstva u pozemních komunikací. Využití škváry jako stavebního materiálu však v České republice dosud brání platná legislativa.

„Je třeba, aby se změnilo legislativní zařazení škváry z odpadu na surovinu. Samozřejmě za splnění přísných ekologických požadavků a norem na očištěnou škváru včetně specifických podmínek pro bezpečné využití škváry jako podkladové vrstvy u pozemních komunikací,“ vysvětluje Petr Hlubuček.

Po schválení nové vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady by tak mělo být využívání škváry jako suroviny možné. Pro stavební využití je ovšem nutné předřadit účinnou separaci kovů. Jde o technologicky vysoce inovativní přístup, který je v současnosti v praxi pouze v několika málo městech, například v dánské Kodani.

„Nebavíme se ale zdaleka jen ekonomické stránce, ale především o významných ekologických přínosech. Zaprvé můžeme získat až 1 500 tun neželezných kovů, čímž bychom výrazně přispěli ke splnění recyklačních cílů, které nám nově ukládá odpadový zákon. Zadruhé pak získání kovů a stavební využití škváry může přispět úsporou až desítek tisíc tun emisí CO2,“ uzavírá náměstek primátora Petr Hlubuček.

Foto: ekolist
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Jak v Humpolci pracují na snížení produkce směsného komunálního odpadu

V Humpolci a jeho místních částech zavedli od 1. dubna 2021 nový způsob sběru a svozu odpadů. Zvolili tzv. Door to Door (D2D) systém. Jedná se o sběr tříděného a směsného odpadu přímo od domu, který se osvědčil i v mnoha dalších obcích a městech České republiky.

Co je systém Door to Door (D2D)

Systém door-to-door spočívá v tom, že občané mají nádoby na třídění přímo u svých domů. Třídění odpadu tak probíhá přímo v domácnostech.

Většina občanů Humpolce se do D2D systému zapojila

„V současné době je do systému D2D zapojeno necelých 80 procent domácností – včetně místních částí města,“ říká Karel Kratochvíl, starosta města Humpolec.

Občané z rodinných domů dostali od města zdarma do zápůjčky až tři nádoby na tříděný odpad (objem 240 litrů), a to na papír, plast a bioodpad. Nádobu na směsný odpad již obdrželi v minulosti.

Pro zapojení do systému bylo třeba vzít si minimálně dvě libovolné nádoby na tříděný odpad z výše zmíněné trojice.

Každé číslo popisné rodinného domu má v tuto chvíli nárok maximálně na 1 žlutou nádobu na plast, na 1 modrou nádobu na papír a 1 hnědou nádobu na bioodpad.

Obyvatelé bytových a panelových domů díky kontejnerovým hnízdům u svých dveří již třídí. Nově v tamních hnízdech přibyla i nádoba na bioodpad, aby se objem směsného odpadu ještě snížil.

Sleva na místním poplatku

Domácnosti, které se do systému Door to Door zapojí, získají zpětně slevu na místním poplatku za svoz odpadu. Sleva za jeden kalendářní rok bude činit až 60 korun za jednoho poplatníka. To znamená, že každý poplatník v roce 2021 zaplatí ještě 780 korun s tím, že na slevu bude mít nárok v roce 2022. Na tuto slevu mají nárok i obyvatelé bytových a panelových domů.

Výhody D2D systému

  • Navýšení objemu separovaného odpadu a snížení produkce SKO
  • Kvalitněji vytříděné suroviny
  • Omezení množství odpadu, který končí na skládkách
  • Evidence odpadu
  • Zvýšený komfort pro občany
  • Navýšení motivace občanů ke třídění odpadu

Kromě ekologické stránky jde hlavně o možnost, jak si jednoduše a pohodlně sám hospodařit s vlastním odpadem u vlastního domu bez závislosti na společných kontejnerových hnízdech,“ přibližuje systém z pohledu občanů Karel Kratochvíl.

Občané třídí přímo ve svých domácnostech, je to pohodlné a časově nenáročné. Získává se tak mnohem kvalitněji vytříděný materiál, což je žádoucí vzhledem k následující recyklaci odpadu.

Zvýšený komfort motivuje řadu lidí ještě k větší míře třídění odpadů. Obec tak může snížit množství produkovaných směsných odpadů, které v dnešní době končí většinou na skládkách.

Popelnice na tříděný odpad jsou v Humpolci očipované, a tak připravené na případnou možnost zavedení evidence odpadů z každé domácnosti v rámci D2D. Do budoucna se bude zvažovat další vývoj celého systému.

D2D systém totiž navíc umožňuje prostřednictvím čárových či QR kódů vést evidenci pro každou zapojenou domácnost a získat tak přehled o jednotlivých tocích odpadu. Další možností je také využití evidence pro motivaci občanů v podobě například slev na poplatcích.

Proč Humpolec zvolil D2D systém

Nová odpadová legislativa cílí na využívání odpadu a ústup od skládkování. Jednou z možností je přechod na energetické využívání nevytříděného odpadu, nicméně v současné době tento region spalovnu nemá a její realizace je procesně i finančně velmi náročná.

Legislativa také počítá s výrazným zdražením poplatků za skládkování, a to za tunu odpadu více než trojnásobně už v roce 2030.

Z dat za rok 2019 vyplývá, že celková produkce komunálního odpadu, tedy veškerého odpadu, který vzniká na území obce, činila v Humpolci 6 393,5 tun. To je v přepočtu na jednoho obyvatele 582,8 kilogramů. Ve srovnání s rokem 2018 je to o 43,2 kilogramů na obyvatele více.

Téměř polovinu produkce komunálního odpadu dlouhodobě zaujímají biologicky rozložitelné odpady, dalších téměř 45 % tvoří směsný komunální odpad a objemný odpad.

„Hlavním důvodem zavedení D2D bylo snížení množství směsného komunálního odpadu, který bez dalšího využití končí na skládkách,“ upozorňuje Karel Kratochvíl a dodává: „Důkazem, že se to daří, jsou první čísla meziročního srovnání, která skutečně dokazují, že směsného odpadu ubylo.“

D2D systém tak v Humpolci nabízí řešení, jak navýšit separaci bioodpadu a dalších tříditelných složek a snížit produkci směsného komunálního odpadu.

Foto: pixabay
Zdroj: