Bezplatná uhlíková kalkulačka umožní odhadnout, jaké výše dosahují emise skleníkových plynů spojených s vaším bydlením, dopravou a spotřebou. Věděli jste, že v množství vypuštěných emisí na jednoho obyvatele jsou Češi čtvrtí nejhorší v Evropě?
Co je uhlíková stopa
Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Zaměřuje se na množství skleníkových plynů, které produkujeme naším každodenním životem, například spalováním fosilních paliv pro výrobu elektřiny nebo tepla, dopravou atd. Vyjadřuje se v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2 e), udává se v hmotnostních jednotkách – gramech, kilogramech a tunách. Jednoduše řečeno, uhlíková stopa je množství uvolněného oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněných během životního cyklu produktu či služby, fungování domácnosti, během dopravy apod.
Uhlíková stopa se skládá ze dvou částí:
- Primární (přímá) stopa – množství emisí CO2 uvolněných spalováním fosilních paliv včetně dopravy a spotřeby energie domácnostmi; tyto činnosti lze přímo kontrolovat.
- Sekundární (nepřímá) stopa – množství emisí CO2 uvolněných v průběhu životního cyklu výrobků, které používáme, od jejich výroby po eventuální likvidaci.
Jak se uhlíková stopa počítá
Uhlíkovou stopu, podobně jako ekologickou stopu, je možné stanovit na různých úrovních – od globálních emisí skleníkových plynů, přes úroveň států, regionů měst až k organizacím, jednotlivcům či dokonce výrobkům a službám. Příkladem v poslední kategorii je uhlíková stopa letu Praha – New York či zobrazení internetové stránky. V tomto smyslu jde o velmi univerzální měřítko.
Výchozím bodem výpočtu uhlíkové stopy je analýza spotřeby energie či materiálu pro danou jednotku. Dalším krokem je přepočet energie na ekvivalentní množství skleníkových plynů. K tomu jsou používány tzv. emisní faktory, které vyjadřují množství skleníkových plynů, vyjádřené v tunách oxidu uhličitého či dalších skleníkových plynů (např. metan), vztažených na jednotku energie či jednotku množství daného zdroje.
Tyto faktory je v dalším kroku nutné převést na odpovídající množství skleníkových plynů vyjádřené v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2 e). Používá se k tomu tzv. Global Warning Potential (GWP), tj. potenciál globálního oteplování, který postihuje příspěvek daného plynu k globálnímu oteplování. Pro CO2 je hodnota GWP = 1, pro například metan (CH4 ) setrvávající v atmosféře 100 let = 28. Jedna tuna uvolněného oxidu uhličitého má tedy na klima stejný vliv jako 28x menší množství metanu (36 kg). Hodnoty GWP pro sedm nejvýznamnějších skleníkových plynů či jejich kategorií jsou uvedeny v tabulce. Zdrojem je poslední zpráva IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu – www.ipcc.ch – z roku 2013.
Tabulka: Potenciál globálního oteplení pro hlavní GHG plyny
Kalkulačka uhlíkové stopy
Kalkulátor vychází z českých dat a (převážně) českých emisních koeficientů, proto je primárně určen pro obyvatele České republiky. Klíčem je přitom místo trvalého pobytu, resp. místo, kde uživatel trávil nejvíce času (přenocování) během posledních 12 měsíců.
Důvodem je, že například emisní faktor pro výrobu elektřiny se liší v každém státě, v závislosti na výrobním mixu elektřiny v tom kterém státě. Proto kalkulátor nebuduje dobře fungovat, pokud ho vyplní např. obyvatel Slovenské republiky či Velké Británie.
Z tohoto důvodu nejsou připraveny ani jazykové mutace kalkulátoru. Občané jiných států mají k dispozici alternativní kalkulátory uhlíkové stopy.
Kalkulačku uhlíkové stopy najdete zde:
Foto: wikipedia
Zdroj:
