Rubriky
Nezařazené

Turnov bojuje s nepořádkem na sběrných místech

Sběrná místa na tříděný odpad často připomínají černou skládku. Proč? Turnov má 70 hnízd na tříděný odpad, ale přesto neustále řeší s Technickými službami Turnov s.r.o. úklid v jejich okolí.

Kontejnery jsou instalovány po městě proto, aby se lidé mohli aktivně zapojit do třídění a ne aby se na řadě míst ve městě kupily hromady nevhodného odpadu, který zůstane venku ležet proto, že už se do popelnice nevejde. 

„Největší prohřešek Turnováků je to, že do kontejnerů na tříděný plast i papír odpady  nesešlapávají, myšleno papírové krabice a PET lahve do plastů. Ty pak zabírají místo, které by mohlo být využito pro další odpad,“ vysvětluje Zuzana Sedláková, referentka odboru životního prostředí turnovské radnice. Jak pokračuje, pokud není možné dát odpad do kontejnerů, nechají ho volně ležet vedle, a tím se začíná tvořit „černá skládka“ u sběrného místa. 

Dalším problémem je i to, že lidé ke sběrným místům dávají nevhodný odpad –  někdy pytle nebo tašky se směsným odpadem, někdy polystyreny, suť i celé kusy nábytku. 

„Nechápu, proč někteří občané takto jednají. V současnosti je v Turnově zaveden místní poplatek za komunální odpad a každý je povinen ho platit. Město Turnov zajišťuje pro všechny pravidelnou likvidaci komunálního odpadu od nemovitosti buď vyvážením kontejnerů, popelnic nebo odvážením pytlů. V provozu je také denně – pondělí až sobota, sběrný dvůr Vesecko, kde mohou občané odložit objemné části odpadu, to co se do popelnic nevejde, i nebezpečné odpady. Proto nemohu jednání některých lidí vůbec pochopit,“ dodává Zuzana Sedláková.

Turnovská radnice připravuje velkou reorganizaci v třídění odpadů a hodlá se zaměřit i na sběrná místa. Na řadu z nich byly nainstalované fotopasti a fotografie z nich bude zveřejňovat (s ohledem na GDPR) na svém webu.

Foto: ekonews
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Ostrava podporuje návrat užitečného hmyzu do městského prostředí

Jedním z následků překotné urbanizace minulých let byl ústup živé přírody z jednotlivých městských částí, což se podepisovalo na kvalitě a komfortu života jejich obyvatel. Za poslední roky se situace v mnohém zlepšila, jak se můžeme sami přesvědčit.

V zelených porostech našich ulic jsme si zvykli vídat zajíce, veverky, sem tam dokonce i nějakou tu srnku. A přes cestu pochodující ježek už nás při návratu z nočního tahu rovněž nepřekvapí. Trochu stranou pozornosti však doposud zůstávala jedna významná část celkové biodiverzity – hmyz.

Právě proto město Ostrava v rámci dotačního programu fajnOVY prostor podpořilo projekt s názvem Hmyz je fajnOVY aneb Ostravský hmyzí mobiliář. V jeho rámci vznikne na území celého města osm unikátních příbytků pro brouky, mravence, včely a další zástupce přepestré hmyzí říše.

Jde o projekt, jehož autory jsou spolek Fiducia a Okrašlovací spolek. Město ho podpořilo částkou 500 tisíc korun,“ uvedla náměstkyně primátora města Ostravy Kateřina Šebestová. „První hmyzí domek, který nese podobu loďky, už funguje v Komenského sadech, další přibydou například v Porubě, Hrabůvce nebo Přívoze. Ráda bych zdůraznila, že domky navrhnou a zhotoví ostravští výtvarníci, designéři, architekti a sochaři, kteří už mnohdy mají výborné renomé ve svých oborech.“

Součástí instalace domků pro hmyz jsou i „hmyzí dílny“. V jejich rámci si každý zájemce může pod dohledem příslušného tvůrce svůj hmyzí domek vyrobit a odnést na svůj balkon či zahradu. Místo i čas konání, spolu s dalšími podrobnostmi, jsou k dispozici ZDE

Vhodné podmínky pro návrat užitečného hmyzu do městského prostředí Ostrava podporuje také jinými způsoby, ať už výsadbou trvalkových záhonů, květinových lučních porostů nebo zbudováním  broukoviště v travnaté ploše u náměstí Dr. E. Beneše, které zde bylo instalováno dočasně, do doby urbanistického řešení celého prostoru.

Náměstkyně Kateřina Šebestová připomíná další plusy, které tyto hmyzí aktivity přinášejí: „Zásluhou těchto projektů zasazujeme přírodní prvky do míst, kam by si dnes jen obtížně hledaly cestu. Domky navíc budou esteticky zajímavé a věřím, že sehrají určitou vzdělávací funkci, kdy se například děti s touto problematikou seznámí takto zábavnou formou.“

Foto a zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Praha plánuje přeměnit odpad ze spalovny v Malešicích na stavební materiál

Hlavní město chystá přeměnu desítek tun škváry, která vzniká při spalování odpadu v malešické spalovně, na stavební materiál. Místo odpadu, který se musí za desítky milionů korun ročně odvážet na skládky, tak může město získat surovinu využitelnou zejména jako podkladový materiál ve stavebním průmyslu.

Hlavní město Praha chce v rámci schváleného Klimatického plánu snížit emise CO2 do roku 2030 o 45 procent, přičemž zkoumá možnosti nových technologií pro ekologičtější nakládání s odpadem ve městě. Cílem je zvýšit podíl recyklace a dalšího využití odpadu v rámci tzv. oběhového hospodářství. Díky výzkumu a technologickým inovacím mají odpady a jejich další využití velký potenciál. To, co bylo v minulosti považováno za odpad, tak může být díky moderním technologiím přeměněno na surovinu, což platí i v případě odpadu, který vzniká při spalování v ZEVO Malešice.

„Vzniklá škvára při spalování tvoří 20 až 25 procent hmotnosti vstupního odpadu. Spalovna v Malešicích přitom vyprodukuje 65 až 70 tisíc tun škváry ročně. Tento odpad odvážíme na skládku a platíme za skládkování kolem 40 milionů korun ročně,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí. „Přitom díky výzkumu a vývoji moderních technologií je možné ze škváry dnes dále separovat kovy a přeměnit škváru na stavební surovinu, která může nahradit těžené přírodní suroviny,“ dodává náměstek Hlubuček.

V případě malešické spalovny se v tuto chvíli dokončuje studie proveditelnosti. Odhadovaná investice na celou linku pro separaci kovů ze škváry je předběžně asi 250 milionů korun s odhadovanou návratností 4 až 9 let. Očištěná škvára má zároveň prokazatelně dobré vlastnosti pro stavebnictví například jako podkladová vrstva u pozemních komunikací. Využití škváry jako stavebního materiálu však v České republice dosud brání platná legislativa.

„Je třeba, aby se změnilo legislativní zařazení škváry z odpadu na surovinu. Samozřejmě za splnění přísných ekologických požadavků a norem na očištěnou škváru včetně specifických podmínek pro bezpečné využití škváry jako podkladové vrstvy u pozemních komunikací,“ vysvětluje Petr Hlubuček.

Po schválení nové vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady by tak mělo být využívání škváry jako suroviny možné. Pro stavební využití je ovšem nutné předřadit účinnou separaci kovů. Jde o technologicky vysoce inovativní přístup, který je v současnosti v praxi pouze v několika málo městech, například v dánské Kodani.

„Nebavíme se ale zdaleka jen ekonomické stránce, ale především o významných ekologických přínosech. Zaprvé můžeme získat až 1 500 tun neželezných kovů, čímž bychom výrazně přispěli ke splnění recyklačních cílů, které nám nově ukládá odpadový zákon. Zadruhé pak získání kovů a stavební využití škváry může přispět úsporou až desítek tisíc tun emisí CO2,“ uzavírá náměstek primátora Petr Hlubuček.

Foto: ekolist
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Jak v Humpolci pracují na snížení produkce směsného komunálního odpadu

V Humpolci a jeho místních částech zavedli od 1. dubna 2021 nový způsob sběru a svozu odpadů. Zvolili tzv. Door to Door (D2D) systém. Jedná se o sběr tříděného a směsného odpadu přímo od domu, který se osvědčil i v mnoha dalších obcích a městech České republiky.

Co je systém Door to Door (D2D)

Systém door-to-door spočívá v tom, že občané mají nádoby na třídění přímo u svých domů. Třídění odpadu tak probíhá přímo v domácnostech.

Většina občanů Humpolce se do D2D systému zapojila

„V současné době je do systému D2D zapojeno necelých 80 procent domácností – včetně místních částí města,“ říká Karel Kratochvíl, starosta města Humpolec.

Občané z rodinných domů dostali od města zdarma do zápůjčky až tři nádoby na tříděný odpad (objem 240 litrů), a to na papír, plast a bioodpad. Nádobu na směsný odpad již obdrželi v minulosti.

Pro zapojení do systému bylo třeba vzít si minimálně dvě libovolné nádoby na tříděný odpad z výše zmíněné trojice.

Každé číslo popisné rodinného domu má v tuto chvíli nárok maximálně na 1 žlutou nádobu na plast, na 1 modrou nádobu na papír a 1 hnědou nádobu na bioodpad.

Obyvatelé bytových a panelových domů díky kontejnerovým hnízdům u svých dveří již třídí. Nově v tamních hnízdech přibyla i nádoba na bioodpad, aby se objem směsného odpadu ještě snížil.

Sleva na místním poplatku

Domácnosti, které se do systému Door to Door zapojí, získají zpětně slevu na místním poplatku za svoz odpadu. Sleva za jeden kalendářní rok bude činit až 60 korun za jednoho poplatníka. To znamená, že každý poplatník v roce 2021 zaplatí ještě 780 korun s tím, že na slevu bude mít nárok v roce 2022. Na tuto slevu mají nárok i obyvatelé bytových a panelových domů.

Výhody D2D systému

  • Navýšení objemu separovaného odpadu a snížení produkce SKO
  • Kvalitněji vytříděné suroviny
  • Omezení množství odpadu, který končí na skládkách
  • Evidence odpadu
  • Zvýšený komfort pro občany
  • Navýšení motivace občanů ke třídění odpadu

Kromě ekologické stránky jde hlavně o možnost, jak si jednoduše a pohodlně sám hospodařit s vlastním odpadem u vlastního domu bez závislosti na společných kontejnerových hnízdech,“ přibližuje systém z pohledu občanů Karel Kratochvíl.

Občané třídí přímo ve svých domácnostech, je to pohodlné a časově nenáročné. Získává se tak mnohem kvalitněji vytříděný materiál, což je žádoucí vzhledem k následující recyklaci odpadu.

Zvýšený komfort motivuje řadu lidí ještě k větší míře třídění odpadů. Obec tak může snížit množství produkovaných směsných odpadů, které v dnešní době končí většinou na skládkách.

Popelnice na tříděný odpad jsou v Humpolci očipované, a tak připravené na případnou možnost zavedení evidence odpadů z každé domácnosti v rámci D2D. Do budoucna se bude zvažovat další vývoj celého systému.

D2D systém totiž navíc umožňuje prostřednictvím čárových či QR kódů vést evidenci pro každou zapojenou domácnost a získat tak přehled o jednotlivých tocích odpadu. Další možností je také využití evidence pro motivaci občanů v podobě například slev na poplatcích.

Proč Humpolec zvolil D2D systém

Nová odpadová legislativa cílí na využívání odpadu a ústup od skládkování. Jednou z možností je přechod na energetické využívání nevytříděného odpadu, nicméně v současné době tento region spalovnu nemá a její realizace je procesně i finančně velmi náročná.

Legislativa také počítá s výrazným zdražením poplatků za skládkování, a to za tunu odpadu více než trojnásobně už v roce 2030.

Z dat za rok 2019 vyplývá, že celková produkce komunálního odpadu, tedy veškerého odpadu, který vzniká na území obce, činila v Humpolci 6 393,5 tun. To je v přepočtu na jednoho obyvatele 582,8 kilogramů. Ve srovnání s rokem 2018 je to o 43,2 kilogramů na obyvatele více.

Téměř polovinu produkce komunálního odpadu dlouhodobě zaujímají biologicky rozložitelné odpady, dalších téměř 45 % tvoří směsný komunální odpad a objemný odpad.

„Hlavním důvodem zavedení D2D bylo snížení množství směsného komunálního odpadu, který bez dalšího využití končí na skládkách,“ upozorňuje Karel Kratochvíl a dodává: „Důkazem, že se to daří, jsou první čísla meziročního srovnání, která skutečně dokazují, že směsného odpadu ubylo.“

D2D systém tak v Humpolci nabízí řešení, jak navýšit separaci bioodpadu a dalších tříditelných složek a snížit produkci směsného komunálního odpadu.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Nová kritéria, při jejichž splnění přestává být recyklát z SDO, znovuzískaná asfaltová směs a výstupy ze zařízení určeného pro nakládání s BRO odpadem

Dnem 7. srpna 2021 nabyde účinnosti nová vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech a kde jsou uvedeny podmínky a kritéria, při jejichž splnění přestávají být některé materiály odpadem.

V nové vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady jsou nyní uvedena kritéria, při jejichž splnění přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu, znovuzískaná asfaltová směs a výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady odpadem.

Na základě těchto kritérií již není nutné disponovat vyjádřením Ministerstva průmyslu a obchodu, zda se výsledná věc běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti, zda pro ni existuje trh nebo poptávka a zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh pro výše uvedené výstupy ze zpracování některých odpadů.

Recyklát ze stavebního a demoličního odpadu.

V přechodném ustanovení uvedeném v § 83 jsou uvedeny kritéria, při jejichž splnění přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu odpadem, pokud jde o inertní minerální materiálový výstup recyklace, při které dochází ke změně zrnitosti a roztřídění na velikostní frakce s platností do 31. prosince 2024. Jedná se o materiály vyrobené výhradně z následujících odpadů pocházející z minerálního inertního materiálu:

17 01 01 Beton

17 01 02 Cihly

17 01 03 Tašky a keramické výrobky

17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 nebo

17 05 08 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07

za podmínek stanovených v § 83 odst. 2 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen „vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady“).

Znovuzískaná asfaltová směs

Znovuzískaná asfaltová směs nebo asfaltová směs vyrobená z odpadní asfaltové směsi přestává být až do 31. prosince 2023 odpadem, pokud jsou na základě § 83 odst. 5 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady splněny podmínky uvedené ve vyhlášce č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem.

Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady odpadem

Uvedená vyhláška dále v § 53 a přílohách č. 29 – 32 stanovuje kritéria, při jejichž splnění přestávají být výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady odpadem.

Pro tyto tři výstupy ze zařízení pro nakládání s odpady přestává MPO vydávat svá vyjádření podle § 10 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Důvodem je skutečnost, že pro tyto druhy odpadů resp. výstupů ze zařízení pro nakládání s odpady jsou vymezeny podmínky pro ukončení odpadového režimu prováděcím právním předpisem, v souladu se zněním § 9 odst. 1 zákona o odpadech.

Foto: inisoft
Zdroj:

 

Rubriky
Nezařazené

Druhé kolo Mestského bazára našlo využitie pre 3,8 ton predmetov, ktoré by sa stali odpadom

Na projekt Mestského bazára má v Bratislave v budúcnosti nadviazať reuse centrum určené na odovzdanie nepotrebných vecí.

Na ďalší Mestský bazár do priestorov komunálneho podniku na Bazovej v Bratislave prišli počas posledného júnového víkendu stovky návštevníkov. Za nákup vyzbieraných vecí, ktoré tvorili spolu približne 3,8 tony, prispeli dohromady sumou viac ako tritisíc eur.

Vyzbierané financie sú uložené na transparentom účte a budú použité na vytvorenie stabilného bratislavského reuse centra.

Druhé podujatie Mestský bazár, ktorý pripravilo hlavné mesto v spolupráci so spoločnosťou OLO, zaujal takmer 650 návštevníkov. Akcia sa konala v súlade s aktuálne platnými opatreniami spojenými s koronavírusom a za dodržania hygienických opatrení.

Počas víkendu 26. a 27. júna 2021 si ľudia odniesli za symbolický príspevok približne 4 800 znova použiteľných vecí. Hodnota vyzbieranej sumy je 3 384 eur a je vedená spolu s financiami z vlaňajšieho bazára na transparentnom účte.

Pripravujú ďalší Mestský bazár

Takmer 6 ton použiteľných a funkčných vecí prinieslo spolu 178 ľudí v priebehu júna.

„Odovzdané veci, ktoré si nenašli nového majiteľa, boli ponúknuté neziskovým a charitatívnym organizáciám, ktoré si z nich môžu bezplatne vybrať to, čo potrebujú. Zvyšné veci budú presunuté na ďalší bazár,“ informovala spoločnosť OLO v tlačovej správe.

„Veľká vďaka patrí všetkým, ktorí sa zapojili do zberu a priniesli stále použiteľné predmety a tiež návštevníkom, ktorí sa stali novými majiteľmi týchto predmetov. Špeciálne poďakovanie patrí aj klientom OZ Vagus, ktorí nás podporili pri realizácii druhého kola Mestského bazára.“

Na budovaní stabilného bratislavského reuse centra už hlavné mesto pracuje v spolupráci s mestskými organizáciami Odvoz a likvidácia odpadu (OLO), Metropolitný inštitút Bratislavy, Bratislavské kultúrne a informačné stredisko a ďalšími subjektmi.

„Pôjde o jedno z prvých takýchto centier na Slovensku a jeho pilotným projektom sú práve podujatia Mestský bazár, v ktorých plánujeme pokračovať aj naďalej. Okrem predaja predmetov by sme chceli organizovať v jeho priestoroch aj edukačné aktivity či prevádzku zdieľanej dielne na opravu použitých predmetov,“ avizuje OLO.

Ďalší bazár na Bazovej sa bude konať počas víkendu 9. – 10. októbra 2021. Zber vecí bude prebiehať v septembri, presné miesta a termíny budú zverejnené na webstránke www.olo.sk.

Foto+zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Stavební zákon vyšel ve Sbírce zákonů

Dne 29.7. 2021 byl publikován ve Sbírce zákonů zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon a zákon č. 283/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona.

stavební zákon.pdf

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

SAKO Brno zahajuje výběrové řízení na výstavbu nejmodernější spalovenské linky v ČR

Projekt dostavby areálu SAKO Brno na Jedovnické vstupuje do další fáze. Společnost vyhlásila výběrové řízení na zhotovitele třetí spalovenské linky.

K jeho výběru by mohlo dojít již začátkem příštího roku a k zahájení provozu vysoce účinného zařízení na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla z nevyužitelného komunálního odpadu přibližně o tři roky později.

Nová linka zvedne nominální kapacitu celého zařízení na 352 000 tun zpracovaného odpadu ročně. Plánovaným technickým řešením se zařadí mezi energeticky nejúčinnější zdroje kombinované výroby elektrické energie a tepla v rámci republiky. Modernizací výrobního zařízení se výrazně navýší možnost dodávek tepla do sítě centrálního zásobování a množství dodané elektrické energie městu Brnu.

Kapacita stávajících kotlů na energetické využívání odpadů je již několik měsíců zcela naplněna a stále přicházejí další požadavky na přebírání odpadu, které již plníme jen s obtížemi. Také skládky v blízkém i vzdáleném okolí se postupně zaplňují. Plánované navýšení kapacity zařízení na energetické využívání odpadu se tedy jeví jako naprosto nezbytný krok z hlediska udržitelné budoucnosti odpadového hospodářství regionu,“ zdůraznil Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno.

Záměr společnosti SAKO Brno letos v lednu vyhověl procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž mohlo dojít k zahájení územního řízení, k němuž se kromě jiných dotčených orgánů státní správy nedávno kladně vyjádřilo také vedení města Brna.

Současná kapacita

V současné době společnost SAKO Brno provozuje dvě linky K2 a K3 v rámci zařízení na energetické využívání odpadů. Stávající linky zpracují 230 000 tun nerecyklovatelného směsného komunálního odpadu ročně. Takto energeticky využitý odpad a z něho získané teplo slouží k výrobě páry, která je dále využita pro účinnou kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla pomocí parní odběrové kondenzační turbíny.

SAKO Brno ročně dodá víc než 46 000 MWh elektrické energie do distribuční sítě a současně dodá 1 mil. GJ tepla do systému centrálního zásobování teplem. Při současném provozu dochází každoročně k úspoře emisí CO2ekv ve výši 250 000 tun z několika důvodů, jednak se nemusí využívat jako zdroj energie primární neobnovitelné zdroje, zadruhé se odpad neskládkuje, čímž se omezuje produkce metanu a tedy emise CO2ekv. A navíc se díky škvárovému hospodářství vytřídí železné i neželezné kovy, které putují k recyklaci a snižují nutnost primární výroby těchto surovin.

Foto: brnotoday
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Zálohovanie všetko nevyrieši, PET fľaše a plechovky tvoria zlomok odpadu v prírode, ukázala analýza

Spoločná veľká upratovacia akcia magistrátu hlavného mesta Bratislavy a dobrovoľníkov z VÚB banky, o ktorej sme na Odpady-portal.sk písali už začiatkom júna, odľahčila lužné lesy na petržalskej strane Dunaja o 340 kg odpadu.

Výsledkom nie je len čistejšia príroda chránených lesov Hrabiny, Soví a Pečniansky les, ale aj analýza vyzbieraného a vytriedeného odpadu.

Analýzu zabezpečila organizácia zodpovednosti výrobcov (OZV) NATUR-PACK a vďaka nej poskytne mestu prehľad o stave znečistenia týchto prírodných lokalít a tiež dáta v rámci nastavenia pravidiel pre zálohovanie obalov nápojov.

Vyčistili tri lužné lesy

Bratislavčania a Bratislavčanky, ktorým záleží na čistote a ochrane prírody, mohli začiatkom júna spojiť pri prechádzkach v lesoch popri Dunaji príjemné s užitočným. Vďaka iniciatíve VÚB banky pribudli na viacerých miestach v rámci petržalského brehu stojiská s pripravenými informačnými tabuľami, rukavicami, vrecami a vyhradeným miestom na odovzdanie vyzbieraného odpadu.

Počas najväčšej akcie tohto druhu v lužných lesoch Bratislavy, za ktorú sa postavila aj kancelária primátora hlavného mesta, sa podarilo v Pečnianskom lese (za mostom Lafranconi), Sovom lese (od mosta Apollo k Ekonomickej univerzite) a lese Hrabiny (za Ekonomickou univerzitou smerom k Dunaju) vyzbierať za 10 dní 340 kg voľne pohodeného odpadu. 

„Do čistenia týchto prírodných lokalít, v ktorých sa za ostatné roky nahromadili vo svojej podstate čierne skládky odpadu, sa mohla zapojiť celá verejnosť,“ hovorí Andrej Kovarik, splnomocnenec primátora Bratislavy pre životné prostredie.

„Každému, kto pridal ruky a na koniec vrece vyzbieraného odpadu k spoločnému dielu, sa chceme v mene mesta poďakovať. Najviac tímom dobrovoľníkov z VÚB, ktorí stoja aj za samotnou myšlienkou a celú akciu zorganizovali nielen personálne, ale aj materiálne. Sme radi, že sa podarilo pomôcť lesom, ktoré majú pre Bratislavu z hľadiska biodiverzity veľký význam. Takýmto akciám sme pripravení sa venovať aj v budúcnosti.“

Väčšinu tvoril vytriediteľný odpad

Cieľom akcie bolo v prvom rade dostať odpad preč z lesov, rovnako však išlo organizátorom aj o jeho následné roztriedenie a analýzu.

Po odvoze vriec odpadu zo stojísk, ktorý zabezpečila mestská organizácia OLO, prešla fyzickým rozborom a štatistickou analýzou približne tretina vyzbieraného odpadu.

Až 86 % jeho objemu tvoril vytriediteľný odpad, ktorý je možné zrecyklovať, resp. spracovať s ohľadom na životné prostredie, a ktorý by bez tohto pričinenia znečisťoval mestské lesy ďalšie desiatky rokov.

 

Vyjadrenie pomeru vytriedených odpadov v %

Z odpadov, ktoré po správnosti patria do kontajnerov resp. do vriec na triedený zber, mali najväčšie, 18-percentné zastúpenie plasty. Spomedzi všetkých plastov tvorili najväčšiu časť, takmer tretinu (29 %), PET fľaše.

 

Vyjadrenie pomeru vytriedených odpadov z obalov a odpadov z neobalových výrobkov - plasty, v %

Z odpadov, pôvodne určených na zberný dvor resp. do veľkokapacitných kontajnerov, ktoré sa niekoľkokrát za rok umiestňujú v jednotlivých mestských častiach, mali najväčšie zastúpenie objemné odpady, a to až 28 %.

Medzi nálezmi nechýbali ani odpady s obsahom nebezpečných látok (rozmanité chemikálie), čo je vzhľadom na chránené lokality neprípustné.

PET fľaše a plechovky tvorili 10 %

„Keď sme videli všetky tie odpady, porozdeľované podľa jednotlivých druhov, uvedomili sme si, že v prírode končí prakticky všetko, s čím sa bežne stretávame v domácnosti – od potravín, textílií, skla, papiera, kovov, plastov mnohých druhov, nebezpečných chemikálií, až po rozmanité elektroodpady a stavebné odpady,“ hovorí Marek Brinzík z OZV NATUR-PACK.

Analýza vyzbieraných odpadov podľa M. Brinzíka potvrdila názor odborníkov z NATUR-PACK-u, že pripravované zálohovanie nápojových obalov, ktoré sa má dostať do praxe od 1. januára 2022, nezbaví prírodu všetkého voľne pohodeného odpadu.

„Na to, aby sme mali v prírode naozaj poriadok, nebude stačiť, ani keď z nej už onedlho vďaka zálohovaniu zmiznú nápojové PET fľaše a plechovky. Z takmer 100 kg celkovej analyzovanej vzorky tvorili PET fľaše 5 % a približne rovnaké zastúpenie mali aj plechovky,“ vysvetľuje M. Brinzík.

Toto zistenie podľa jeho slov znamená, že aj ak by sa po rozbehnutí zálohového systému do prírody nedostal už ani jeden zálohovaný obal, naďalej by tam ležalo množstvo iných druhov odpadu. Tie v analyzovanom odpade z bratislavských lužných lesov tvorili zhruba 90 % celkového množstva.

„Zálohovanie čistote prírody určite veľmi pomôže, naďalej však budú potrebné aj iné aktivity na zvyšovanie povedomia verejnosti o odpadoch. Veríme, že postupne v prírode bude končiť odpadov oveľa menej. Preto si každý jeden projekt, ktorý tomuto cieľu pomáha, nesmierne vážime,“ uzatvára M. Brinzík.

Foto: domaci.ihned.cz
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

MŽP do obcí zasažených tornádem posílá půl miliardy, část peněz půjde přímo domácnostem

Likvidace a znovuvyužití stavebního materiálu a odpadů z dočasných skládek, které vznikají úklidem po tornádu, obnova vodohospodářské infrastruktury vč. vyvrtání nových studní, opravy domovních čistíren odpadních vod nebo kompletní výsadba nové zeleně, parků či alejí. To všechno mohou nyní obce, kraje (Jihomoravský a Ústecký) nebo v případě opravy studní a DČOV i domácnosti zasažené přírodními živly z večera 24. června zafinancovat z mimořádně vyčleněných prostředků rezortu Ministerstva životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR pro ně připravily celkem tři dotační výzvy a dnes otvírají příjem žádostí. Hlavní část peněz půjde na odstranění dočasných skládek vzniklých v důsledku likvidace následků po tornádu. Díky mimořádné pomoci se může co nejrychleji vrátit život v postižených obcích do normálu.

„Následky ničivého tornáda jsou katastrofické, to už bohužel vrátit nelze. Co ale udělat můžeme, je co nejrychleji obnovit běžný život v obcích. Pro obce postižené živelní katastrofou jsme proto urychleně připravili speciální dotační výzvy, ve kterých jsme pro zasažené obce i kraje připravili celou půlmiliardu korun. Na základě aktuálního odhadu nákladů jsme vyčlenili 300 milionů korun na odstranění dočasných skládek, které vznikají na několika vytyčených místech poblíž postižených obcí, a kde se hromadí odpad z poničených nemovitostí, stavební suť, nábytek,  zbytky zeleně, ale i nebezpečný odpad. Krajům pomůžeme s jeho vytříděním, zpracováním, ekologickou likvidací i sanací a následnou obnovou území po odvozu a zpracování veškerého materiálu. Sto milionů korun půjde obcím i domácnostem na obnovu vodohospodářské infrastruktury i studní a domovních čistíren odpadních vod, dalších 100 milionů pak obcím na obnovu zeleně. Dotace bude vždy stoprocentní a může být vyplacena dopředu jako záloha,“ informuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Výzva se otvírá i pro domácnosti, které mohou dotaci využít na obnovu domovních čistíren odpadních vod a opravu či vyvrtání nových studní. Obcím i dalším vlastníkům vodohospodářské infrastruktury ministerstvo konkrétně pomůže opravit poničené úpravny a čistírny vod či vodojemy. Žádat lze o dotaci i na zanesené malé vodní nádrže a vodní toky, ale také poškozené sběrné dvory, kompostárny, kontejnery na sběr a svoz odpadů a podobně. Z programu mohou obce požádat o 100% dotaci také na obnovení veřejné zeleně, konkrétně na výsadbu nových stromů a keřů a odstranění těch poničených, na obnovu trávníků, trvalkových výsadeb a doprovodného mobiliáře.

„Chceme, aby měli všichni s vyřízením dotace co nejméně práce, proto jsme celý postup vyřízení žádosti maximálně zjednodušili, navíc budeme plně k dispozici k případným dotazům či konzultacím,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodává: „Vyřízení dotace bude velmi rychlé a jednoduché. Žadatelé podají žádost elektronicky z webu přes systém AIS, kde vyplní základní informace k projektu. Jakmile bude žádost schválena a uzavřena smlouva, vyplatíme dotaci zálohově na účet žadatele. Teprve po doložení skutečných výdajů bude provedeno vyúčtování dotace.“

Vyplnění žádosti není složité, probíhá elektronicky přes systém AIS SFŽP ČR. Ti, kteří nemají s tímto systémem zkušenost, mohou kontaktovat pracovníky call centra Fondu na telefonním čísle 800 260 500 nebo e-mailem na dotazy@sfzp.cz. Zároveň mají k dispozici i odborné konzultanty, uvedené na stránkách výzvy, kteří mohou dojet do postižených obcí. Žádosti mohou zájemci z řad obcí, krajů, fyzických a právnických osob podávat ode dneška –  16. července. Příjem žádostí u výzvy na odstranění skládek poběží do konce listopadu letošního roku,  u výzvy na obnovu infrastruktury do konce prosince a o dotaci na obnovu zeleně je možné žádat až do 30. listopadu 2022.

Bližší informace k dotačním výzvám:

Foto: tn.cz
Zdroj: