Autor: sdruzeniKS

Rubriky
Nezařazené

Rozbory skladby směsného komunálního odpadu z obcí v roce 2020

Každý sudý rok EKO‑KOM realizuje rozbory směsného komunálního odpadu (SKO) z celé České republiky a ani covidový rok 2020 nebyl výjimkou.

Na základě metodiky společnosti EKO‑KOM, a.s. byla v pravidelných čtvrtletních intervalech analyzována skladba 128 vzorků směsného komunálního odpadu pocházejícího z 15 různých lokalit. Na každé lokalitě byl odděleně analyzován vzorek ze sídlištní a venkovské zástavby a u některých větších měst i z dalších typů zástaveb (např. centrum či vilová z.). Ve všech případech se jednalo o domovní SKO, tedy nikoli veškerý odpad evidovaný pod kat. č. 200301, ale jen ten, který je většinově produkován v domácnostech.

Výsledná skladba směsného komunálního odpadu z obcí je prezentována v Tabulce č.1 váženým průměrem, který zohledňuje počet obyvatel z dané lokality žijících v konkrétním typu zástavby a produkci SKO v dané lokalitě. Uvedené směrodatné odchylky odráží heterogenitu rozborovaného materiálu.

Tabulka1: Průměrná hmotnostní skladba SKO z obcí ČR v r. 2020.

Jak je z tabulky patrné, nejvíce proměnlivou skupinou v SKO je podsítná frakce, biologická složka a spalitelný odpad. Výskyt materiálu je pak vypočítán z celkového množství SKO z obcí vykázaného do systému EKO‑KOM. Hodnoty jsou uvedené včetně možného výskytu, který vychází z uvedených směrodatných odchylek.

 

Bioodpad stále tvoří velkou část SKO

Největší hmotnostní zastoupení SKO tvoří spalitelný odpad, bioodpad a podsítná frakce. Podíl biologicky rozložitelného odpadu od r. 2018 v celkové skladbě mírně poklesl (o 0,8 % hm.). Jeho značná část je ale i součástí podsítné frakce, do které se dostane především drobný bioodpad (okrojky ovoce a zeleniny, tráva apod.).

Podsítná frakce je každoročně doplňkově sledována a z rozborů v roce 2020 vyplývá, že drobný podsítný bioodpad představuje dalších přibližně 14 % hm. skladby SKO. Je však potřeba vzít v potaz, že rozbory podsítné frakce jsou prováděny pouze v 1 lokalitě a analyzováno bylo 12 vzorků. Vzhledem k uvedené skutečnosti, že podsítná frakce vykazuje vysokou míru heterogenity, stejně proměnlivý je i podíl bioodpadu v ní. Zároveň je zřejmé, že podíl bioodpadu v podsítné frakci bude významně nižší např. v topné sezóně v lokalitách, kde jsou využívána tuhá paliva, a vzniká v nich tedy značné množství popelu.

Pro snížení produkce SKO je bioodpad jednou z klíčových komodit. Detailní skladbu bioodpadu z SKO, ukazuje Tabulka č. 2. Pro účely rozborů dělíme bioodpad na ten z domácností (zbytky vařené stravy, prošlé potraviny, okrojky ze zeleniny a ovoce, maso, kosti,…) a bioodpad ze zahrad, kam řadíme trávu, listí, veškeré zbytky rostlinného původu (i z pokojových rostlin, truhlíků a balkonů), starou zeminu apod.

Tabulka2: Zastoupení bioodpadu ve směsném komunálním odpadu ze sídlištní a venkovské zástavby.

Jak je z tabulky patrné, v SKO z obou typů zástaveb končí převážně odpad z domácnosti. Bioodpad ze zahrad tvoří jen 13,5 % hm. z celkového množství bioodpadu ze sídlištní zástavby a 26,5 % hm. ze zástavby venkovské. Od roku 2021 se tato kategorie dočká nového rozdělení na kompostovatelný a nekompostovatelný bioodpad, kterým chceme lépe vystihnout využitelnost daného odpadu.

Vývoj výskytu jednotlivých odpadních materiálů

Vývoj míry výskytu hlavních materiálových skupin ve směsném komunálním odpadu v letech 2008-2020 ukazuje Graf 2. Kategorie ostatní odpad zahrnuje textil, minerální a nebezpečný odpad, elektroodpad a nápojový karton.

Při roční produkci domovního SKO 2 074 tis. t vykázané do systému EKO‑KOM za rok 2020 můžeme vypočítat tzv. měrnou produkci SKO produkovanou v domácnostech na ob./rok. Ta se za posledních 10 let snížila z 221 kg/ob./rok na 194 kg/ob./rok.

Podíl vytříditelných složek – tj. papír, plast, sklo, kovy a nápojový karton, klesl v průměru o 3 kg/ob./rok od roku 2018. Je ovšem nutné připomenout, že není možné veškerou matematicky stanovenou hmotnost těchto složek považovat za skutečně recyklovatelnou/využitelnou. Data však ukazují, že stále existuje potenciál pro získání těchto komodit z SKO navýšením odděleného sběru, či odtříděním v rámci procesu výroby paliv z SKO.

Hmotnost teoreticky využitelných odpadů obsažených v SKO  může být v některých případech, např. u papíru, ve skutečnosti nižší díky  možnému znečištění jiným odpadem či druhotně získanou vlhkostí. Vzestupný trend naopak vykazuje produkce spalitelného odpadu, která od roku 2010 narostla o 19 kg/ob./rok.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Město Pardubice bude častěji svážet separovaný odpad

Město Pardubice, v součinnosti se svozovou firmou Služby města Pardubic, reagovalo na zvýšené množství separovatelných složek komunálních odpadů a přistupuje ke zvýšení četnosti pravidelných svozů.

Ve druhém pololetí letošního roku budou služby v lokalitách, kde jsou obyvatelé ve třídění odpadu nejaktivnější, častěji vyvážet kontejnery na papír, plasty a sklo. Město tak usiluje o to, aby tříděný odpad, který obyvatelé odkládají i v okolí plných popelnic, neznečišťoval a nehyzdil ulice.

„Chceme-li po lidech, aby třídili odpad a šetřili tak životní prostředí, musíme k tomu vytvořit co nejlepší podmínky. Množství odkládaného tříděného odpadu stoupá, důvodem jsou zejména nákupy přes e-shopy. Na mnoha stanovištích se nám pak před termínem svozu vrší tyto složky odpadu v okolí přeplněných kontejnerů, nebo jej lidé odloží do popelnic na odpad komunální. Proto Služby města od července budou svážet papír, plasty a sklo z lokalit, v nichž bývají kontejnery přeplněny, častěji. Četnost výsypů tak v rámci Pardubic stoupne o téměř 20 procent,“ řekl náměstek primátora zodpovědný za životní prostředí Jan Nadrchal a připustil, že opatření bude mít dopad do městského rozpočtu. „Za druhé pololetí roku 2021 nám náklady na svoz separovaného odpadu stoupnou o zhruba 1,2 milionu korun. Na druhé straně tak zvýšíme standard odpadového hospodářství a vytřídíme více odpadu, který může být recyklován a neskončí na skládce,“ dodal náměstek.

Na stanovištích v následujících měsících přibude ke stávajícím 1 545 kontejnerům na třídění zmíněných komodit, vzhledem nedostatečným prostorovým možnostem pouze 15 nových kontejnerů. Podstatně se však zvýší četnost jejich vyprazdňování. Zatímco v současné době zajišťují pracovníci Služeb města měsíčně 7 968 svozů, od července jich bude o téměř 1,5 tisíce více. Například plasty a papír, které jsou v Pardubicích nejtříděnější komoditou, se budou ve většině lokalit vyvážet třikrát týdně místo dosavadních dvou svozů týdně. U skla dojde ke zkrácení doby mezi svozy ze tří na dva týdny.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Město Zlín se intenzivně snaží vrátit vodu do rukou měst a obcí

Na valné hromadě společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. (dále jen „VAK“) měl být na návrh města Zlína udělen strategický pokyn představenstvu, jehož cílem byla změna současného provozního modelu a to bez negativního vlivu na aktuální cenu vody a zároveň se nesmí snížit investiční prostředky VAKu do vodárenské infrastruktury.

Před tímto bodem jednání však odešli někteří akcionáři včetně odpůrců současného provozního modelu. Valná hromada se tak stala neusnášeníschopnou.

V úterý 25. 5. 2021 se konala valná hromada společnosti VAKu, která je nejvyšším orgánem této společnosti a zároveň i forum pro setkání všech akcionářů. Na programu bylo 8 bodů, které se týkaly například výsledků hospodaření VaKu, změny stanov  nebo  schválení účetní uzávěrky společnosti.

Jedním z bodů jednání byl pokyn, který předložilo statutární město Zlín, aby valná hromada VaKu Zlín uložila představenstvu téže společnosti povinnost realizovat veškeré kroky k získání vlastnické kontroly nad provozováním vodohospodářské infrastruktury a ukončení provozního modelu se současným provozovatelem, jímž je společnost MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a. s..

Návrh statutárního města Zlína však na jednání valné hromady nebyl vůbec projednán. Město Zlín nenašlo bezpečný způsob, jak vstoupit do probíhajícího soudního sporu, který je aktuálně řešen mediací. Proto chceme pomocí udělení strategického pokynu představenstvu společnosti VAK podpořit aktivitu Otrokovic a Fryštáku jako účastníků této mediace a zároveň tak deklarovat zájem města Zlína jako největšího akcionáře ukončit současný provozní model a vrátit tak vodu na Zlínsku do rukou měst a obcí. Někteří zástupci akcionářů však opustili těsně před zahájením projednávání tohoto bodu jednání valné hromady, díky čemuž se tato stala neusnášeníschopnou a její jednání tak muselo být ukončeno. Je s velkým podivem, že z jednání odešli právě akcionáři, kteří dlouhodobě provozní model s Moravskou vodárenskou ve VAKu kritizují, ale nyní snahu statutárního města Zlína o jeho odstranění nepodpořili, resp. přímo znemožnili tím, že z jednání odešli. Přitom ještě dlouho po ukončení jednání zůstávali v předsálí,“ sdělil k nastalé situaci primátor Zlína, Jiří Korec. Postup části akcionářů se tak zdá jako vysoce tendenční.

Jelikož valná hromada byla ukončena před projednáním všech bodů jejího jednání, bude nyní svolána náhradní valná hromada, na které bude návrh statutárního města Zlína projednán. „Opětovné svolání jednání valné hromady sebou ovšem nese nemalé náklady, které uhradí v konečném důsledku i ti, kteří tento stav nezapříčinili,“ zakončil Jiří Korec. 

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Začínají vznikat digitální technické mapy

DTM zásadně pomohou všem občanům včetně projektantů i stavebníků a také městům, obcím i státu. Díky nim budou na jednom místě dostupné digitální údaje o veškeré infrastruktuře na území celé ČR. 

DTM vzniknou díky konsolidaci existujících dat a pořízení značného množství nových dat. V červenci 2023 by DTM měla obsahovat jednotně zpracovaná data o všech druzích dopravní a technické infrastruktury od veřejnoprávních i soukromých vlastníků infrastruktury na území celé ČR. Přispěje to ke zjednodušení a zrychlení přípravy, povolování a umisťování staveb, DTM také pomohou stavebníkům při přípravě investic a zefektivní řadu činností veřejné správy. Následně po uvedení do provozu se data o území budou aktualizovat průběžně vždy při dokončování staveb podle dokumentace skutečného provedení. To bude pro udržení spolehlivosti DTM i po skončení projektu klíčové.

„Ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, kraji, podnikatelským sektorem a řadou vynikajících odborníků v oblasti geoinformatiky Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo program podpory pro tvorbu DTM krajů,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Projekty krajů, Správy železnic a Ředitelství silnic a dálnic představují unikátní a nesmírně ambiciózní počin v digitalizaci prostorových dat, který zásadně posune digitalizaci veřejné správy jako celku. DTM se využijí pro digitalizaci stavebního řízení. Celá řada otevřených dat také přinese zcela nové možnosti i pro sdílení infrastruktury a rozvoj sítí elektronických komunikací.“

MPO ve dvou výzvách obdrželo projekty od všech 13 krajů a od tří veřejnoprávních správců dopravní a technické infrastruktury včetně Správy železnic a Ředitelství silnic a dálnic. Projekty počítají s tím, že se se jednotným způsobem zdigitalizuje základní prostorová situace na 475 000 hektarů území ČR, z toho se 154 000 hektarů zmapuje zcela nově. Zdigitalizuje se tak 60 % všech zastavěných a ostatních ploch v ČR a 80 000 kilometrů dopravní a technické infrastruktury.

Celkový objem plánovaných investic přesahuje 4,1 miliardy Kč. Dotace z operačního programu jsou téměř 3,5 miliardy Kč, ostatní finanční prostředky půjdou z rozpočtu krajů a státu.

„První rozhodnutí o poskytnutí dotace už dostaly dobře připravené projekty Jihočeského a Plzeňského kraje. O dalších projektech se rozhodne v brzké době,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha a dodává: „Velmi si vážíme krajů za vynaložené úsilí a profesionalitu, se kterou k těmto aktivitám přistupují.“

Data o základní prostorové situaci na území ČR byla dosud roztříštěná, nejednotná, neúplná a nepřesná. V určité podobě je vedly pouze některé kraje a obce. V roce 2023 by jednotné DTM měly pokrývat celé území ČR a měla by se tak zkonsolidovat veškerá existující data krajů, měst, obcí a veřejnoprávních vlastníků infrastruktury. Další velký objem dat vloží do DTM soukromí vlastníci infrastruktury. Údaje tak budou dostupné z jednoho místa.

Marian Piecha dodává: „Pořizování nových dat v celé ČR je obrovský úkol, který časově i finančně přesáhne limity aktuální výzvy. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto připravuje další výzvu na rozvoj DTM s alokací 1,4 miliardy Kč. Předpokládá, že ji vyhlásí v roce 2022, projekty by se měly realizovat do roku 2025.“

Cílem připravované výzvy bude zdigitalizovat objekty základní prostorové situace na dalších 139 000 hektarech a dalších 47 000 kilometrů sítí dopravní a technické infrastruktury.  

V souhrnu tak do konce roku 2025 má být zdigitalizováno 75 % objektů všech zastavěných a ostatních ploch a 130 000 kilometrů sítí na celém území ČR.       

Foto: businessinfo
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Sběrový papír: Loni dno, dnes slušný byznys

Více než rok pandemie nepochybně ovlivnil ceny na trhu s papírem. V důsledku opatření proti COVID – 19 se zásadním způsobem rozvinul internetový obchod a s ním obrovsky narostla poptávka po obalech. Těch papírových nevyjímaje.

Jaký to mělo vliv na trh se sběrovým papírem, jsme promluvili s prezidentem Asociace českého papírenského průmyslu, Jaroslavem Tymichem.

Jak se za rok pandemie vyvinul trh s odpadním papírem?

Před první vlnou pandemie na přelomu roku 2019/2020 byla situace na trhu sběrového papíru komplikovaná z důvodů převisu nabídky nad poptávkou. Čína důsledně omezovala import a nové trhy, zejména ostatní státy v Asii, výpadek exportu z Evropy nepokryly. Hodnota sběrového papíru se snižovala a dosáhla dna v březnu 2020. Tato situace byla stejná v Evropě i v Americe.

Nástupem první vlny došlo k obratu zejména z důvodů pandemických restrikcí do omezení sběru použitých papírenských výrobků a postupnému navyšování poptávky po papírových obalech a tedy i po sběrovém papíru ve vazbě na první vlnu většího využívání nákupu lidí prostřednictvím e-obchodů. Ceny sběrového papíru se radikálně zvýšily. Po rozvolnění došlo k obnovení sběru a situace na trhu sběrového papíru se stabilizovala. Trh se vracel do doby před nástupem pandemie.

V průběhu druhé a následující vlny od října 2020, kdy pandemická situace byla kritická, se naplno projevila změna chování lidí a masivní a dlouhodobé nákupy přes internet navýšily skokově poptávku po papírových obalech a tedy i po produkci obalových papírů vyráběných ze sběrového papíru. Cena rostla a dosáhla vrcholu v březnu roku 2021. Nutno dodat, že na převisu poptávky sběrového papíru nad nabídkou se ve střední Evropě podílely významně i nové kapacity pro výrobu obalových papírů. Aktuálně dochází ke stabilizaci trhu sběrového papíru, nicméně poptávka po papírových obalech je stále velmi vysoká.

Jak se vyvíjí nároky na kvalitu sběrového papíru?

Foto: pixabay
Zdroj:


Rubriky
Nezařazené

Města se konečně mohou zbavovat autovraků

Na pozemních komunikacích byla odstavována a po dlouhou dobu ponechávána bez povšimnutí vozidla, která předchozí definici vraku nenaplňovala, a přesto nemohla být provozována. Novela zákona č. 13/1997 Sb. usnadňuje definici autovraku i s přihlédnutím k propadlému termínu technické kontroly.

Díky novele zákona město Olomouc zajišťuje odstranění autovraků

„Novela zákona městu rozhodně pomohla. Dříve se za vozidlo nezpůsobilé provozu mohlo považovat jen takové auto, kterému chyběla nějaká podstatná část, což u mnoha odstavených aut splněno není,“ uvedl primátor Mirek Žbánek a dodal, že díky novele a snaze města už z ulic zmizelo přes padesát autovraků a další budou brzy následovat.

Smlouva s odtahovkou a rozesílání výzev

V závěru loňského roku akceptovala městská rada nový postup při řešení odtahů aut a schválila smlouvu s odtahovou společností Spemax. Odbor dopravy a územního rozvoje od té doby rozesílá výzvy zjištěným vlastníkům či provozovatelům odstavených vozidel, splňujících definici vraku.

„Takto odeslal odbor dopravy už celkem 56 výzev k odstranění vraku,“ řekl náměstek primátora Martin Major. Město se snaží v první řadě s majiteli domluvit a přimět je k odstranění nepojízdného auta. „Na základě reakcí na výzvy, kontrol v terénu a pečlivého dohledání majitelů na základě kontaktů či sdělení občanů, už bylo samotnými vlastníky odstraněno čtyřiačtyřicet aut,“ popisuje náměstek Major.

Odstranění autovraku je i v zájmu majitele

Odstranění auta vlastními silami je totiž evidentně v zájmu samotného majitele. „Majitel auta totiž jinak zaplatí náklady na odtah vraku a jeho uskladnění a případně i následnou ekologickou likvidaci. Může jít o dost velkou sumu, která výrazně přesáhne hodnotu vozu,“ upozorňuje primátor Žbánek. Náklady se mohou pohybovat v řádu nižších desítek tisíc korun.

V devíti případech se přes všechnu snahu nepodařilo výzvu doručit. V těchto případech byla výzva zveřejněna na úřední desce. Ani tak na ni nikdo nereagoval, a tak bylo už šest vozidel odtaženo, další tři vozidla zmizela. „Dnes jsme nechali odtáhnout sedmé auto,“ dodal Martin Major.

Vlastník zemřel, město se obrací na soud

U pěti případů bylo zjištěno, že vlastník auta zemřel. Zde se město musí obrátit na Okresní soud v Olomouci, který povede dodatečné dědické řízení. Eviduje se také osm vozidel bez registračních značek, kde není znám majitel. V těchto případech město spolupracuje se silničním správním úřadem, ten jediný může provézt ohledání vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb.

Foto: idnes
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Národní ceny ČR 2020 už mají vítěze nejen v oblasti kvality

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Rada kvality České republiky (ČR) slavnostně vyhlásily Národní ceny ČR. Jubilejní 20. ročník soutěže měl čtyři hlavní kategorie, tj. národní ceny: za kvalitu v programu EXCELENCE, za kvalitu v programu START PLUS, za společenskou odpovědnost a za kvalitu v rodinném podnikání.

Ceny s mezinárodním rozměrem získali podnikatelé a organizace z veřejného sektoru na základě modelu EFQM. Tedy na základě posouzení toho, jak kvalitně plní potřeby a očekávání zákazníků, klientů a zaměstnanců a jak jsou efektivní, produktivní a inovativní.

„Žijeme ve zlomové době. Transformace a změna podnikání je denním chlebem každého top managementu. Národní ceny umožňují porovnat se s nejlepšími organizacemi a prostřednictvím mezinárodně uznávaného hodnocení nejen zlepšovat firemní kulturu, ale i začlenit do řízení organizací osvědčené přístupy týkající se kvality, společenské odpovědnosti a udržitelnosti,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Platí, že firmy i státní organizace se často chovají společensky odpovědně a dbají na kvalitu i proto, že intuitivně cítí, že to tak má být a takový přístup pak přirozeně zahrnují do procesně orientovaných systémů řízení svých organizací.“ 

„Národní ceny kvality se každoročně udělují ve více než osmdesáti zemích světa podle mezinárodních schémat uznávání EFQM, které vycházejí z modelu excelence EFQM. Hodnocení zvenku firmám napoví, zda jsou na správné cestě k vynikajícím výsledkům, jak si stojí v českém konkurenčním prostředí a zda mají potenciál zlepšit se rozvíjet,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání a předsedkyně Rady kvality ČR Silvana Jirotková.

„Odpovídající přidaná hodnota ve správném systému řízení organizace má být přirozenou součástí všech produktů a služeb, které se poskytují zákazníkům a klientům. Proto Rada kvality ČR podporuje implementaci moderních systémových přístupů k řízení kvality, metod a nástrojů kvality a společenskou odpovědnost v organizacích ze všech odvětví a služeb,“ říká ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání MPO a 1. místopředseda Rady kvality ČR Pavel Vinkler.

Národní cena kvality České republiky program START PLUS

  1. místo    CZ testing institute s.r.o.
  2. místo    Technické služby Tábor s.r.o.
  3. místo    Druchema, družstvo pro chemickou výrobu a služby

Do soutěže se přihlásilo celkem 71 organizací, uděleno bylo 28 cen, z toho 9 zlatých, 8 stříbrných, 8 bronzových a vyhlášeni byli 3 absolutní vítězové. Vyhlášení ročníku 2020 se kvůli koronaviru uskutečnilo on-line s tím, že akce měla záštitu prezidenta ČR, předsedy Senátu, předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy vlády.

Národní ceny ČR mají víc než dvacetiletou tradici. Během ní se ocenění stala nedílnou součástí Národního programu kvality. Významně totiž pomáhají naplňovat filozofii a systémový přístup nejen ke kvalitě, ale také ke společenské odpovědnosti a udržitelnosti. Pomáhají soukromým společnostem, státní správě a místní samosprávě na cestě k excelenci, společenské odpovědnosti a udržitelnosti.

 

Foto a Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Jak se vyrovnat s novým ustanovením o odpovědném zadávání veřejných zakázek?

Novelizaci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nepředcházela širší odborná diskuse, a protože výklad tohoto nového ustanovení není zcela jasný, diskuse je vedena ex post.

Platforma odpovědného veřejného zadávání provedla průzkum k novele zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), která v § 6 odst. 4 stanoví, že zadavatelé jsou povinni dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací (účinnost od 1. ledna 2021).

Konkrétně ustanovení § 6 odst. 4 ZZVZ stanoví, že: „Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“

I po prvních měsících účinnosti obavy zadavatelů a nejasnosti kolem praktického využití ustanovení přetrvávají. S novým ustanovením se pojí například otázka výkladu výrazu „možné,“ otázky ohledně přístupu následných kontrol a auditů a také otázky spojené s uplatněním této nové zásady i u veřejných zakázek malého rozsahu.

Proto Platforma odpovědného veřejného zadávání (OVZ) provedla mezi svými členy průzkum s cílem přispět k odborné diskusi, jak se s novým ustanovením vyrovnat. Platforma OVZ je zřízena Ministerstvem práce a sociálních věcí a jejími členy jsou ministerstva, státní podniky, kraje, města i další veřejní zadavatelé.

Jak se k současnému znění ustanovení postavit

  • Za nejlepší řešení považována úprava § 6 odst. 4 ZZVZ. Konkrétně úprava, která by vyřešila otázku výkladu výrazu „možné“ tak, že zadavatel by měl povinnost zvážit využití odpovědného veřejného zadávání a inovací a zohlednit je ve veřejných zakázkách tam, kde by to bylo vhodné.
  • Jako druhé nejlepší řešení bylo hodnoceno v podstatě přesunutí této povinnosti ze zásad a tomu uzpůsobené znění v § 36 odst. 1 ZZVZ: Zadavatel má povinnost zvážit při přípravě zadávacího řízení zohlednění odpovědného veřejného zadávání a inovací a povinnost využít je ve vhodných veřejných zakázkách.
  • Jako nejhorší varianta bylo hodnoceno zrušení současného novelizovaného znění § 6 odst. 4 ZZVZ, tedy návrat k původnímu znění.

Z průzkumu vyplývá, že i přes nejasnosti, které novelizace přinesla, zadavatelé sociálně a environmentálně odpovědný přístup pokládají za důležitou součást veřejných zakázek, která do zákona o zadávání veřejných zakázek patří.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

V pražských re-use centrech se za půl roku pilotního provozu podařilo zachránit více jak 14 tun věcí

V říjnu loňského roku odstartoval pilotní projekt re-use pointů ve sběrných dvorech Pod Šancemi v Praze 9 a Zakrytá v Praze 4. O měsíc později se k nim přidal třetí ve sběrném dvoře v Horních Počernicích v Praze 20. Za přibližně půl roku centra dokázala zachránit 14 372 kg věcí, které by se obvykle vyhodily, a zpět k lidem se dostalo 1820 předmětů. Největší zájem byl o vybavení do domácností – nádobí, lůžkoviny či drobný nábytek.

Hlavní město společně s Pražskými službami spustilo v říjnu minulého roku pilotní projekt k re-use centrům, kam mohou lidé darovat předměty, které by jinak putovaly do odpadu. Díky tomu se dostalo různé vybavení do domácností. O to měly v posledních měsících zájem nejen neziskové společnosti, které vybavení dále zprostředkovávají lidem v hmotné nouzi, ale zároveň i samotní občané Prahy.

Díky propojení s aplikací nevyhazujto.cz je inzerce a předání předmětů velmi přehledná. Za dobu fungování re-use center dokázali pracovníci zachránit 14 372 kg věcí, které budou sloužit svému účelu i nadále. Darováno bylo zpět celkem 1820 předmětů.

„Re-use koncept, kdy věci nacházejí nové uplatnění, místo aby byly vyhozeny, už úspěšně funguje v zahraničí. Díky těmto centrům se nám tak daří i v metropoli snižovat množství odpadu a zanést cirkulární ekonomiku do povědomí Pražanů, což je správný krok ke změně uvažování lidí nad tím, co ještě do odpadu patří, a co by mohlo mít využití u potřebných,“ říká k projektu náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

„Pozitivní ohlasy z fungování re-use center nás jen utvrdily v tom, že bychom v budoucnu jejich síť rádi rozšířili o více sběrných dvorů a dále tak pomáhali snižovat množství produkovaného odpadu na území Prahy,“ uzavírá náměstek Petr Hlubuček. Více informací naleznete na https://reuse.praha.eu/.

Největší zájem byl v rámci pilotního provozu o vybavení domácností od nádobí, lůžkovin až po drobný nábytek. Lidé do center odkládali velké množství knih a objevovaly se zde také sezonní předměty, na jaře tedy re-use centra měla a stále mají množství nářadí pro práci na zahradě, naopak v období Vánoc se jednalo zejména o ozdoby a umělé stromky. Díky úspěšnému pilotnímu projektu tak Praha plánuje rozšířit síť re-use center i do dalších míst v metropoli.

Foto: ekolist
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Povinné váženie odpadu v smetiarskych autách sa na Slovensku ruší

Národná rada zmenila zákon o odpadoch, ktorý mal zaviesť povinnosť inštalovania vážiaceho systému vo vozidlách.r

Návrh novely zákona parlament menil ustanovenie § 16 ods. 10 nasledovne:

„Ten, kto vykonáva zber zmesového odpadu alebo triedený zber komunálnych odpadov z obalov a komunálnych odpadov z neobalových výrobkov v obci, zabezpečí na základe požiadavky obce, v ktorej vykonáva zber zmesového odpadu alebo triedený zber komunálnych odpadov z obalov a komunálnych odpadov z neobalových výrobkov vybavenie zberných vozidiel vážiacim systémom zaradeným do skupiny určených meradiel a spĺňajúcim požiadavky na určené meradlo35) alebo iný preukázateľný spôsob váženia týchto odpadov [§ 105 ods. 3 písm. w)],“

Zberové spoločnosti aj väčšina obcí a miest považovali túto povinnosť za kontraproduktívnu. Zberné vozidlá sa totiž vážia na certifikovaných váhach na skládkach, spaľovniach a zariadeniach na spracovanie triedeného odpadu.

Samosprávy majú preto informácie o produkcii odpadu v obci. Menšie obce, ktoré chcú zaviesť takýto spôsob váženia odpadu, sa môžu rozhodnúť pre túto možnosť, rovnako ako doteraz.

Foto a zdroj: