Autor: sdruzeniKS

Rubriky
Nezařazené

Novela zákona o veřejných zakázkách specifikuje odpovědné zadávání

Novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek přináší nové zásady. Ty se dotýkají sociálně a environmentálně odpovědného a inovativního přístupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek.

Novela do zákona o zakázkách vkládá definice, co se pro účely zákona rozumí sociálním, environmentálním a inovativním zadáváním. Novela je účinná od 1. ledna 2021, nová pravidla by se tedy měla uplatnit na všechny úkony zadavatele, které následují po tomto datu. Pokud bylo například otevřené řízení zahájeno před 1. lednem 2021, neplyne ze zavedení nových zásad pro zadavatele povinnost měnit již stanovené zadávací podmínky.

Zásady je třeba uplatňovat při zadávání veřejných zakázek, u nichž je to vzhledem k jejich povaze a smyslu možné, a to konkrétně při vytváření zadávacích podmínek a při vytváření podmínek pro hodnocení nabídek a výběr dodavatele. Tuto zásadu jsou povinni aplikovat všichni zadavatelé a na všechny veřejné zakázky bez ohledu na druh zakázek a jejich předpokládanou hodnotu.

Tři konkrétní zásady

Konkrétní zásady jsou patrné z Pravidel uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. Jsou celkem tři. Prvním pravidlem je zohledňování environmentálních aspektů při nákupu zboží a služeb. Státní správa a samospráva by měly nakupovat výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí. Cílem je omezení spotřeby energií, vody, surovin, produkce odpadů a dalších.

Druhým pravidlem je zohlednění sociálních a širších společenských aspektů souvisejících s nakupovaným zbožím, službami a stavebními pracemi. Veřejní zadavatelé z řad státní správy a samosprávy požadují, aby při realizaci plnění za veřejné prostředky docházelo k podpoře zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, ke zvyšování kvalifikace těchto osob a k zajištění důstojných pracovních podmínek v celém dodavatelském řetězci.

Třetí zásada říká, že státní správa a samospráva svým efektivním a transparentním přístupem k nákupu zboží a služeb vytváří příklad pro další instituce a subjekty veřejného i soukromého sektoru.

Kde zásady uplatnit

Zásady lze uplatnit při vytváření zadávacích podmínek a při vytváření podmínek pro hodnocení nabídek a výběr dodavatele, například v rámci podmínek účasti, stanovení hodnoticích kritérií, při stanovení kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud jsou tyto postupy zákonem pro daný typ zadávacího řízení připuštěny. Zadavatel také může za účelem zjištění možností, jak uplatnit a naplnit nové zásady při zadávání veřejných zakázek, využít předběžných tržních konzultací.

Je také možné, že u některých veřejných zakázek nebude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné nové zásady zohlednit. Povaha a smysl veřejné zakázky může umožnovat aplikaci všech nových zásad, pouze některé z nich, nebo mohou nastat také situace, kdy není možné uplatnit žádnou z nich. Možnost či nemožnost zohlednit nové zásady je nutné posuzovat u každé veřejné zakázky samostatně. Zadavatel je však povinen svůj postup řádně odůvodnit. Zadavatel tak bude muset být schopen obhájit, proč a jak byly zásady zohledněny, případně proč nové zásady zohledněny nebyly.

Přihlížejte i k ostatním zásadám

Argumenty pro zvolený postup zadavatele by se měly opírat především o povahu a smysl zadávané veřejné zakázky. Současně je nutno zdůraznit, že při posuzování otázky aplikace nových zásad, je potřeba přihlížet také k ostatním zásadám stanoveným v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Všechny zásady je třeba vykládat ve vzájemném souladu. Nelze opomenout ani povinnost zadavatelů postupovat při nakládání s veřejnými finančními prostředky v souladu s principy 3E.

V současné době lze zadavatele odkázat např. na metodické stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR, nebo stanovisko expertní skupiny MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek. V případě zájmu o školení mohou zadavatelé nahlédnout na stránky Institutu odpovědného veřejného zadávání, ale školení a semináře na toto téma jsou nyní v nabídce celé řady dalších institucí.

Co se týče Pokynů pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020, k jejich případné aktualizaci dojde v případě, že v souvislosti s výše uvedenou novelou bude aktualizován Metodický pokyn pro oblast zadávání veřejných zakázek pro programové období 2014–2020, jehož gestorem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Do té doby platí, že Pokyny pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020 zůstávají ve stávající podobě.

Foto: pomocvdomacnosti
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Kdy budou vydány všechny prováděcí předpisy k odpadové legislativě?

Ačkoliv prováděcí předpisy k nově přijatým odpadovým zákonům teprve vznikají, Jan Maršák, ředitel odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí, na webináři České asociace oběhového hospodářství k odpadovým předpisům upřesnil, v jakém časovém horizontu je můžeme očekávat.

„Je možné říci, že s většinou prováděcích předpisů se mohli již všichni zainteresování seznámit,“ říká Jan Maršák. Valná většina prováděcích vyhlášek totiž již prošla alespoň mezirezortním připomínkovým řízením. Ve Sbírce zákonů byl publikován první předpis, kterým je Katalog odpadů. Druhý je v současné chvíli těsně před publikací, po něm budou následovat další.

„Předpokládáme, že v horizontu března – dubna by všechny předpisy mohly být ve Sbírce zákonů,“ uvádí Maršák a pokračuje: „Je důležité k tomu říci, že se snažíme o to, aby předpisů bylo daleko méně, než v předcházející legislativě.“

To by se mělo projevit zejména v zákoně o odpadech, jelikož Ministerstvo plánuje pouze jednu hlavní prováděcí vyhlášku, ve které budou zakomponovány všechny zásadní věci.

Foto: staprop
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

ISPOP: Nový zákon o odpadech – nová verze plné moci

Na základě přijetí nového zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, a zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, byl publikován NOVÝ vzor plné moci pro ohlašování prostřednictvím ISPOP.

V této souvislosti budou žádosti o zmocnění pro agendu odpadů s přílohou plné moci odkazující výhradně na zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, přijaté po 15. lednu 2021 ze strany operátora ISPOP ZAMÍTÁNY.

Zároveň upozorňujeme zmocněnce, kteří vykonávají historicky činnost na základě plné moci odkazující výhradně na zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, na nutnost doložení plné moci udělené pro agendu odpadů výhradně dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, a dle zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, v průběhu roku 2021.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Hlavní město otevírá nábytkovou banku pro sociálně potřebné

Hlavní město ve středu otevřelo vlastní nábytkovou banku v Praze-Libuši. Lidem v hmotné nouzi poskytne nábytek a základní vybavení domácnosti. Do banky mohou věnovat nevyužívaný nábytek drobní dárci i firmy.

„Chceme se jako město postarat o všechny potřebné Pražany, kteří se dostávají do těžkého dilematu, zda zaplatí první nájem, pořídí postýlku pro své děti, nebo koupí vařič, aby jim mohli uvařit jídlo. A zároveň také zachráníme věci, které často končí ve sběrném dvoře nebo na smetišti, a přitom mohou ještě dobře sloužit. Jsem ráda, že se mi podařilo vedení města přesvědčit o potřebnosti mít v Praze vlastní nábytkovou banku,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast sociální politiky Milena Johnová.

Do centrálního skladu v Praze-Libuši mohou lidé i firmy přivézt použitý nábytek a spotřebiče, které už nechtějí, nebo pro ně nemají využití. Všechny věci budou na základě spolupráce se sociálními službami a sociálními odbory městských částí distribuovány lidem v nouzi na území hlavního města Prahy.

Tým nábytkové banky tvoří aktuálně čtyři lidé, vedoucím je Tomáš Valenta, který příjem a distribuci nábytku koordinuje. Po domluvě s ním je možné nábytek dovézt přímo do haly v Obrataňské ulici, v níž nábytková banka sídlí, nebo si pro něj zaměstnanci nábytkové banky přijedou vlastním vozidlem. Do banky je možné věnovat i nábytek s drobnými vadami, které lze opravit.

„Pro účely oprav nábytku budeme mít v areálu nábytkové banky plně vybavenou truhlářskou dílnu. Chceme mít jistotu, že se ke klientům vždy dostane nábytek funkční a prověřený,“ popisuje Tomáš Valenta, vedoucí nábytkové banky, a dodává: „Do budoucna chceme v truhlářské dílně také nabídnout pracovní příležitost lidem s postižením nebo těm, kteří jsou na běžném trhu práce obtížně zaměstnatelní.“

Provozovatelem městské nábytkové banky je městská příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Praha. Služby nábytkové banky dosud pro Prahu dočasně zajištovala nezisková společnost R-mosty, se kterou město navázalo v minulém roce spolupráci, než se podařilo najít vhodné prostory v majetku města a spustit vlastní nábytkovou banku.

Banka bude v začátcích shromažďovat základní nábytek a postupně si klade za cíl odebírat a dále poskytovat i další zařízení domácnosti od občanů, společností, úřadů a firem.

„Prvním oficiálním partnerem Nábytkové banky Praha, se kterým jednáme, je společnost Ikea. Ta by měla dodávat nábytek a další vybavení domácnosti, který se například mírně poškodil při manipulaci a dopravě. Pevně věřím, že se zapojí i další společnosti z oblasti prodeje a výroby nábytku a vybavení domácností,“ doplňuje ředitel Centra sociálních služeb Praha Martin Šimáček.

„Jsem moc ráda, že nábytkovou banku jsme otevřeli právě na pomezí městských částí Libuše a Kunratic a že vedení obou radnic projekt podporuje. Těším se na budoucí spolupráci,“ uzavírá Milena Johnová. Více informací je k dispozici na stránkách Centra sociálních služeb Praha.

Foto: iROZHLAS
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Pandemie ovlivnila kvalitu ovzduší i na Silvestra

Celkově můžeme říci, že v absolutních koncentracích prachových částic se přelom 2020/2021 příliš nelišil od jiných let. Velmi se však lišil průběh těchto koncentrací o silvestrovské noci. A co bylo hlavním důvodem?

Kvalitu ovzduší během roku 2020 významně ovlivnila pandemie koronaviru. Restrikce spojené s touto nemocí ovlivnily chod života a běžné chování lidí po celém světě a zákaz měl velký vliv na pohyb lidí. Na Silvestra 2020 platil zákaz vycházení po 21. hodině. Tento zákaz ovlivnil dobu, kdy byla zábavní pyrotechnika odpalována občany po celé ČR. Postupný nárůst koncentrací částic začal o 2 – 3 hodiny dříve než je běžné, tzn. mezi 19. až 21. hodinou. Pozitivní zprávou tedy je, že se lidé více drželi doma a vládní opatření dodržovali.

Na některých místech v republice byl překročen imisní limit pro 24h koncentraci částic PM10 a to jak 31. 12., tak 1. 1. Situace v jednotlivých městech se však velmi lišila, jak ukazuje například srovnání Brna a Prahy. To také potvrdilo, že ačkoliv měly silvestrovské oslavy na překročení imisního limitu jistý podíl, nebyly jedinou příčinou.

Foto: slevomat
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Ať symbol vánoční radosti nedělá jiným starosti

Pražané se letos vánočními stromky vybavili dříve než v předcházejících letech. Mnozí se tohoto tradičního symbolu Vánoc i dříve zbaví. Nejen pro ně přináší Pražské služby návod na správnou likvidaci vysloužilého vánočního stromku.

Vánoční stromek nepatří do popelnice, protože zaplní téměř celou nádobu a do dalšího svozu znemožní její užívání. Správný postup při jeho vyhození se liší podle přístupnosti a umístění popelnic na směsný odpad.

V případě, že máte veřejně přístupnou popelnici nebo kontejner na směsný odpad, lze stromky volně odložit vedle nich. To se týká například pražských sídlišť. Jiný postup platí v případě umístění směsných odpadních nádob ve vnitroblocích, v klecích nebo pro majitele rodinných domků. Popelnice za plotem rodinného domu nebo ve dvoře vnitrobloku se považuje za neveřejnou. Nic na tom nemění ani její pravidelné přistavování před objekt.

Stromky by tak vedle takových nádob rozhodně končit neměly, a to ani v momentě, kdy je popelnice přistavena před objekt k pravidelnému svozu. „V těchto případech je správným místem pro vysloužilý stromek separační stanoviště s barevnými kontejnery na tříděný odpad,“ popisuje správný postup tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana a dodává:

„Některé z městských částí organizují sběr vánočních stromků také na jimi vybraných místech v zájmu co největší čistoty veřejného prostoru. Doporučujeme sledovat informace na webových stránkách vaší městské části.“

Odložené vánoční stromky u nádob na směsný odpad, tzv. černé popelnice či kontejnery, jsou sváženy v obvyklých svozových dnech. V ideálním případě by zde stromek neměl být odložen dříve než 24 hodin před výsypem popelnic. U barevných kontejnerů na tříděný odpad je situace s odvozem jiná, stromky odveze speciální vozidlo v rámci pravidelných úklidů separačních stanovišť.

„Při dodržení harmonogramu nebudou stromky v ulicích zůstávat příliš dlouho. Přesto prosím Pražany, aby při vyhazování stromku dbali na své okolí a nenechávali stromky například uprostřed chodníku, nebo v silnici,“ dodává náměstek primátora Petr Hlubuček.

Finální stanice jehličnanů

Konečnou zastávkou pro většinu vánočních stromků bude některá z kompostáren na území metropole. Část znečištěných nebo nedostatečně odstrojených stromků může putovat společně se směsným odpadem k energetickému využití do ZEVO Malešice. V poslední řadě nedoporučujeme odnášet stromky do lesa, protože zapomenuté ozdoby a dekorace představují hrozbu pro divokou zvěř.

Foto: pikist
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Ekologie nesmí být politikou

„Bez peněz nelze dělat ekologická opatření“. Věta, která dává smysl, má význam a kdysi byla vyřčena v podobné skladbě i Václavem Klausem. Tato věta budí vášně a odsouzení ekologických aktivistů, ale pokud se podíváme na svět „shora“, dojdeme ke zjištění, že bohaté státy jsou trochu jinde, než chudší části světa. Košile je bližší kabátu. Nejdřív se musíme najíst a až pak můžeme řešit to ostatní.

O tom, že Evropa je směrem k životnímu prostředí velmi ambiciózní, není sporu. Důkazů je mnoho, jako příklad uveďme Green Deal. Jakou roli v této hře chce hrát naše silně průmyslová republika? O tom jsme si popovídali s šéfem Hospodářské komory, Vladimírem Dlouhým.

Co bude v následujících letech znamenat pro český průmysl implementace Green Dealu a lze je vůbec implementovat tak, jak stojí?

Pokud se EU i členským státům podaří nasměrovat Zelenou dohodu ke skutečně efektivní, smysluplné podpoře podniků, může to být důležitý prvek strategie hospodářské obnovy, která musí nutně nastat po pandemii koronaviru. Zároveň je nezbytné vzít v úvahu různé výchozí situace jednotlivých členských států. Česká republika má rozvinutá průmyslová odvětví a díky geomorfologickým podmínkám omezenější přístup k obnovitelným zdrojům v porovnání s některými jinými členskými státy.

S ohledem na tyto skutečnosti je elementární, aby cíle Zelené dohody byly realistické. Nesmí se jednat o politické určení čísel, kde se teprve po jejich vyhlášení budou hledat způsoby, jak je konkrétně naplnit. Cíle musí vycházet z analýz, které reagují na možnosti jednotlivých zemí. Zelená dohoda se dotýká mnoha odvětví a jednotlivé kroky by měly být propojené tak, aby dovolily transformaci evropských ekonomik a za pomoci investic a promyšlené modernizace udržely konkurenceschopnost evropských firem. Tyto kroky nelze vynechat ani uspěchat.

Jelikož jednotlivé iniciativy Zelené dohody nelze stihnout dle původního předkrizového harmonogramu je třeba k jednotlivým konzultacím, plánům či revizím upravit termíny, aby se kvalifikovaně mohli vyjádřit všichni stakeholdeři a jednotlivá rozhodnutí nepadala ve spěchu, zvlášť s ohledem na to, jaké urgentní problémy teď musí ve většině členských zemích vlády i podnikatelé řešit.

Foto: eurozprávy
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Dopady účinnosti nového zákona o odpadech na obce

V reakci na dopis Svazu měst a obcí směrem k MŽP týkající se nově přijímané odpadové legislativy a některých nejasností a změn, které tyto nově přijímané zákony přinášejí, jsme obdrželi odpověď ministerstva.

Níže předkládáme zpracované odpovědi na dotazy týkající se povinností, které budou mít obce od 1. ledna 2021 v souvislosti s přijetím nového zákona o odpadech a dalších navazujících zákonů.

Poplatek pro občany za komunální odpady v roce 2021

S ohledem na přechodná ustanovení v nově přijatém zákoně o odpadech a také v tzv. změnovém zákoně mohou obce v příštím roce vybírat úhradu od občanů za komunální odpad podle dosavadní právní úpravy, tedy podle zákona o místních poplatcích, § 17a dosavadního zákona o odpadech nebo na základě smlouvy. Pokud obce neměly omezenou účinnost dosavadního zpoplatnění ve své obecně závazné vyhlášce, nebo pokud nechtějí způsob nebo výši zpoplatnění samy změnit, nemusí směrem ke zpoplatnění občanů v příštím roce ani s ohledem na účinnost nových předpisů činit žádné kroky.

MŽP ve spolupráci s MV uvádí, že vyhlášky, jimiž je nastaven obecní systém nakládání s komunálními odpady, které nejsou v rozporu se současným zákonem o odpadech, nebudou v žádném ohledu v rozporu ani se zákonem novým, proto se jimi může fungování obecního systému nakládání s odpady řídit i v příštím roce. Během roku 2021 bude však vhodné všechny obecní vyhlášky novému zákonu přizpůsobit. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s MŽP připravilo rovněž aktualizaci svého metodického návodu k problematice obecně závazné vyhlášky, kterou se stanoví obecní systém odpadového hospodářství a také vzoru této obecně závazné vyhlášky.

Požadavky na obecní systémy nakládání s odpady

Ministerstvo životního prostředí v návrhu vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, která byla předložena do meziresortního připomínkového řízení, nenavrhuje žádné změny v požadavcích na soustřeďování odpadů v rámci obecního systému oproti dosavadní vyhlášce č. 321/2014 Sb. Zároveň návrh vyhlášky v případech, kdy mění některé povinnosti, například při vedení odpadové evidence nebo hlášení o obecním systému, obsahuje přechodná ustanovení, která umožní dostatečný časový prostor pro přípravu obcí na provádění jednotlivých povinností.

Obec v postavení poplatníka poplatku za ukládání odpadů na skládku

Změnou, kterou musí od 1. 1. 2021 obce řešit, je změna nastavení zpoplatnění odpadů na skládce. U odpadů, jichž je obec původcem a které jsou ukládány na skládku, bude obec poplatníkem poplatku. To bude pravděpodobně vyžadovat úpravu smluvních vztahů mezi svozovou společností a obcí, popřípadě provozovatelem skládky. Konkrétní úprava bude záviset vždy na tom, jak jsou nastaveny smlouvy doposud. Bez toho, aby byla obec v postavení poplatníka, by nebylo možné uplatnění snížené sazby poplatku. Smlouva tedy musí vždy zajistit obci postavení poplatníka poplatku. Ministerstvo životního prostředí rovněž počítá s vydáním metodických sdělení a návodů, které jednoznačně upřesní podrobnosti jednotlivých povinností do doby, než budou účinné prováděcí vyhlášky.

Svozová společnost musí již dnes v okamžiku předání odpadů na skládku znát hmotnost odpadu převzatého od jednotlivých obcí nebo alespoň poměr odpadů pocházející od jednotlivých původců. Jinak by nebyla schopna vést odpadovou evidenci a podávat hlášení o odpadech. Informaci o hmotnosti odpadů převzatých svozovou společností musí mít alespoň v měsíčních intervalech i obec, jinak by rovněž nebyla schopna plnit povinnost vedení odpadové evidence. Svozová společnost bude muset nově v případě odpadu od obcí, předat informaci o tom, jaké předané odpady, nebo alespoň jejich poměr, pocházejí od konkrétní obce, provozovateli skládky.

V opačném případě bude provozovatel skládky považovat za poplatníka svozovou společnost a nedojde k uplatnění slevy na poplatku. Pokud chce obec uplatnit slevu, respektive zařadit své odpady do snížené sazby, musí o tom provozovatele skládky informovat, třeba prostřednictvím svozové společnosti, rovněž jej musí informovat o tom, že překročila množství odpadů, na které se sleva vztahuje. Lze předpokládat, že to pro většinu obcí bude zajišťovat svozová společnost. K tomu ovšem bude nezbytné upravit smlouvy mezi obcí a svozovou společností.

Odpady uložené na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona jsou podle § 105 odst. 1 zákona o odpadech od zpoplatnění zcela osvobozeny. Co se týče odpadů od živnostníků, musí obec při zapojení podnikatelů počítat s tím, že pravděpodobně všechny odpady od zapojených živnostníků budou nad rámec zlevněného množství a podle toho nastavit podnikatelům výši platby za tyto odpady.

A kterých odpadů se vlastně celá odpadová problematika týká?

Snížená sazba poplatku podle § 157 o odpadech se vztahuje k odpadům, které bude od roku 2030 zakázáno skládkovat. Tyto odpady jsou vymezeny jako odpady mající výhřevnost vyšší než 6,5 MJ/kg v sušině, nedosahující biologické stability AT4 nebo jsou vymezené v prováděcí vyhlášce jako recyklovatelné. Vyhláška nebude určitě v nejbližších letech vymezovat komunální odpady jako recyklovatelné odpady podléhající zákazu skládkování v roce 2030.

Všechny odpady produkované obcí, které přesahují výhřevnost 6,5 MJ/kg v sušině nebo nedosahují biologické stability pro ukládání na skládku, primárně spadají do dílčího základu pro využitelné odpady (800 Kč/t) Sem spadá zejména směsný komunální odpad, objemný odpad, ale také uliční smetky a odpady z tržišť. Všechny tyto odpady mohou být do výše stanoveného objemu pro každý kalendářní rok (200 kg na obyvatele v roce 2021) zahrnuty do dílčího poplatku podle přechodného ustanovení v § 157 zákona o odpadech a zpoplatněny pouze 500 Kč za tunu uloženého odpadu.

Foto: město Přerov
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Náš člen jako utajený šéf

Dalším Utajeným šéfem byl Milan Doubravský, který svou firmou doslova žije. Naplňuje ho posouvat ji neustále dopředu. To dokázal i svou účastí v pořadu Utajený šéf. Jak vnímá tuto zkušenost on sám s odstupem času? A jaký velký projekt nastartoval?

Milan Doubravský býval problémovým studentem. Dnes je ředitelem firmy EKO servis Zábřeh, která zajišťuje městské služby. Starostí má nad hlavu. Na skládce se hromadí odpadky, v oblíbeném bazénu chybí uklízečky a do psího útulku zatéká. Šéf se proto v přestrojení vydává zjistit, kde jeho zaměstnanci chybují a proč mu šikovní lidé z firmy odcházejí.

Skvěle propracovaná maska a kostým jsou v pořadu Utajený šéf zásadním aspektem a ovlivňují celý díl. Když se vše povede jak má, svého ředitele zaměstnanci nepoznají ani v případě, že s ním v běžném provozu přijdou do kontaktu. Celé video pak můžete zhlédnout ZDE.

Rubriky
Nezařazené

Ze Sněmovny: Jak probíhalo projednávání nového odpadového zákona

1.12. 2020 projednávala Sněmovna novou odpadovou legislativu, kterou schválila s účinností od ledna 2021. Na schůzi se ale neprobíralo jen odložení účinnosti, ale i problém s dvojími daty nebo pozměňovací návrh, který budí vášně.

Odložení účinnosti

Hned na úvod ministr životního prostředí, Richard Brabec, přednesl, že senátní pozměňovací návrhy nemůže doporučit ke schválení. Jako hlavní důvod pro to označil navrhované posunutí účinnosti zákona o rok u zákonů o odpadech, výrobcích s ukončenou životností a změnového zákona. „Posunutí účinnosti o rok je pro Ministerstvo životního prostředí samo o sobě zásadním problémem,“ řekl Brabec.

Česká republika by se dostala do zásadních problémů z hlediska transpozičních lhůt, jelikož transpozice měla proběhnout již v červenci letošního roku. Zároveň Česká republika stále skládkuje významné množství odpadů, s čímž je potřeba začít něco konečně dělat.

„Chápeme, že legisvakanční lhůta je krátká, ale i přesto jsme přesvědčeni, že v žádném případě nenastane kolaps odpadového hospodářství, jak někteří straší,“ vysvětlil Brabec a dodal: „Žluté kontejnery z ulic nezmizí. Proskládkovému lobby vadí, že se zbytky po třídění nebudou moci skládkovat, tak se na poslední chvíli snaží posunout účinnost o rok v dobré víře, že by se to mohlo úplně ztratit.“

Foto: fotosearch
Zdroj: