Memorandum z 1. mezinárodního polsko-česko-slovenského kongresu k tématu Odpadového hospodářství
Karpacz, Polsko 22.-24. května 2024
POŘÁDAJÍCÍ
Krajowe Forum Dyrektorów Zakładów Oczyszczania Miast – PL
Sdružení Komunálních Služeb České republiky – CZ
Združenie Organizácií Verejných Prác – SK
Ve dnech 22.-24. května 2024 se v polské Karpaczi konal 1. polsko-česko-slovenský kongres Odpadového hospodářství.
Výměna názorů, která proběhla během kongresu, umožnila účastníkům seznámit se s problémy nakládání s odpady v jednotlivých zemích. I přes rozdíly související s odlišnou legislativou na národních úrovní se ukázalo, že odpadové hospodářství se ve všech třech zemích potýká s podobnými problémy.
Rozdíly v legislativě jsou však nejsilněji pociťovány v Polsku, které jako jediná země nezavedla principy rozšířené odpovědnosti výrobců.
Problémy v těchto zemích jsou způsobeny především nutností implementovat legislativu EU, která neodpovídá realitě středoevropského regionu. Tyto země produkují méně separovaného odpadu na jednoho obyvatele, oproti západoevropským zemím, což má negativní dopad na schopnost dosáhnout úrovně recyklace v Polsku, České republice a na Slovensku.
Na rozdíl od západní Evropy měly naše země méně času na zavedení moderního odpadového hospodářství a nejsou schopny v tak krátké době splnit stále přísnější normy zaváděné Evropskou unií.
Nejpalčivějším problémem je obtížné dosažení úrovně přípravy na opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu. To může v blízké budoucnosti způsobit jednotlivým regionům i celým státům značné finanční problémy.
První den zahajovala hostitelská organizace odbornou diskusí. Ta poukázala na nejpalčivější problémy v systémech nakládání s komunálním odpadem a na rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.
Polský blok
Moderující : Dr. Marcin Chełkowski, člen představenstva Národní komory odpadového hospodářství PL.
Diskutující :
Mária Bonková, zastupující NATUR-PACK a.s. SK
Petr Havelka, zastupující ČAOH – Česká asociace odpadového hospodářství CZ
David Lukáč, zastupující společnost EkoKom a.s. CZ
Ronald Laska, zastupující společnost REMONDIS Szczecin PL
Robert Nielaba, zastupující Zakład Gospodarki Komunalnej „Bolesław“ sp. z o.o. PL
Juraj Sojka, zastupující společnost VEPOS s.r.o., Vráble SK
Katarzyna Wolny-Tomczyk, zastupující advokátní kancelář EKO-LEGAL PL
Debata odhalila největší obavy, které mají firmy odpadového průmyslu a obce v Polsku i v České republice: co se stane na odpadovém trhu po plánovaném zavedením zálohového systému?
Tyto obavy pramení především z toho, že zálohový systém připraví obce a odpadové firmy o nejcennější suroviny obsažené v selektivně sbíraném odpadu – PET lahve a hliníkové plechovky a také o určité množství skleněných lahví.
Co to znamená?
- a) ztrátu příjmů spojených s prodejem vytříděných surovin.
- b) ztrátu příjmů z příplatků získaných od organizací zabývajících se zpětným odběrem obalů.
- c) nutnost snižovaní nákladů a nezbytné propouštění zaměstnanců.
Pro obce – riziko snížení úrovně přípravy na opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu a z toho vyplývající hrozba finančních sankcí pro obce. Část těchto sankcí obce pak přenesou na poskytovatele služeb v oblasti sběru a nakládání s komunálním odpadem.
Pro obyvatele – riziko zvýšení poplatků za nakládání s komunálním odpadem. Polsko odhaduje, že zvýšení poplatku za nakládání s komunálním odpadem v důsledku zavedení systému záloh bude činit min. 10%.
Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), hovořil o pokusech zavést v České republice systém záloh na PET lahví a plechovek .„V ČR máme EPR na obaly, který funguje stále lépe. Co ale nemáme, je systém záloh na PET. Jeho zavedení chce naše ministerstvo životního prostředí, které avizovalo návrhy příslušné legislativy. Proti tomuto projektu se však vytvořila velmi široká koalice,“ zdůraznil.
Tato koalice zahrnuje obecní svazy, odborná sdružení, kraje, podnikatelské svazy a další. Svazy se podobně jako v Polsku obávají ekonomických peripetií spojených se ztrátou cenného odpadu ze „žlutých pytlů“. „Domnívám se, že v demokratickém státě nelze systém záloh vnucovat silou. Nikdo si ho v navrhované podobě nepřeje, kromě ministerstva a nápojářského průmyslu. Budeme se snažit spolupracovat na nalezení nejlepšího řešení,“ řekl Petr Havelka.
Všichni diskutující potvrdili, že optimálním směrem pro zavádění „balíčku“ předpisů týkajících se nakládání s komunálním odpadem je začít rozšířenou odpovědností výrobců, která bude základem pro další etapy včetně zálohového systému, a že samotné zavedení zálohového systému není podle předpisů Evropské unie povinné.
Účastníci diskuse upozornili na významné problémy vyplývající z provádění právních předpisů EU. Téměř každá změna požadavků EU vede k nutnosti přizpůsobit povolení, která mají provozovatelé zařízení, novým právním požadavkům. Zatímco v České republice a na Slovensku je možné počítat s relativně rychlým několikaměsíčním postupem přizpůsobení povolení novým předpisům, v Polsku to trvá až několik let. Zdlouhavost řízení při vydávání správních rozhodnutí v odpadovém hospodářství, vyplývající také ze stále přísnějších polských regulí (např. velmi přísné požární předpisy, nutnost zajistit nároky v odpadovém hospodářství vypočtené podle složitých vzorců, videomonitoring, značné rozdíly ve výkladu předpisů různými úřady, zdlouhavé odvolací řízení), představují v Polsku významnou překážku rozvoje odvětví. Zkrácení postupů na délku, jakou přijaly Česká republika a Slovensko, by Polsku usnadnilo legitimní činnosti v oblasti nakládání s odpady.
Účastníci panelu se shodli na metodách, kterými lze dosáhnout požadované úrovně recyklace – kromě zmíněných zásad souvisejících s rozšířenou odpovědností výrobce bylo uvedeno, že dosažení požadované úrovně recyklace umožní mimo jiné správné nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, zvýšení účinnosti recyklace plastového odpadu, ztráta statusu odpadu pro alternativní palivo RDF a zahrnutí recyklované strusky z tepelného zpracování odpadu do recyklace.
Pokud jde o nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, zástupci společností ze všech zemí uvedli, že pro ochranu životního prostředí a dosažení úrovně recyklace má velký význam jak účinnost tříděného sběru, tak účinnost zpracování. Tento odpad tvoří významnou část toku komunálního odpadu a jeho zpracování anaerobními metodami rovněž umožňuje výrobu obnovitelné energie v místních systémech. To následně ovlivní například částečnou nezávislost na vnitrostátních systémech elektrické energie a možnost přechodu na „off-grid systémy“.
Polští účastníci panelu zároveň poukázali na požadavky Státního fondu pro ochranu životního prostředí a vodní hospodářství (NFOŚiGW) týkající se financování rozvoje bioplynových stanic, které omezují rozvoj tohoto odvětví. Fond totiž dotuje pouze investice do rozvoje kogenerace na bázi komunálního bioplynu, přičemž zapomíná, že bioplynové stanice jsou nejčastěji umístěny v místech vzdálených od spotřebitelů tepla. Rozvoji odvětví by jistě pomohlo, kdyby se umožnily investice, z nichž by se získaný bioplyn mohl po vhodném zpracování odvádět do plynových sítí nebo používat jako palivo pro nákladní automobily, zejména pro vozový park podniků zabývajících se nakládáním s odpady.
Zajímavým způsobem vystoupil pan David Lukáč Eko Kom a.s. CZ. Pokud jde o zpracování plastového odpadu, upozornil na potřebu zvýšit recyklaci tzv. neodpadové frakce plastů. K tomuto účelu lze využít jak materiálové, tak chemické metody recyklace což považuje za velmi důležité.
Účastníci bloku také diskutovali o vlastnictví a organizační struktuře systémů nakládání s komunálním odpadem ve svých zemích. Prakticky ve všech třech zemích jsou účastníky trhu sběru, svozu a zpracování odpadů subjekty s komunálním i soukromým kapitálem. Všude se také vyskytují řešení založená na tzv. in-house systému, kdy společnosti s obecním kapitálem získávají zakázku od vlastní obce. Zástupce České asociace odpadového hospodářství ČAOH pan Petr Havelka uvedl, že jeho organizace sdružuje především soukromé subjekty, které provádějí efektivní nakládání s komunálním odpadem. Osobně by preferoval, aby všechny subjekty měly rovný přístup na trh a žádný subjekt nebyl zvýhodňován na úkor ostatních. V podobném duchu hovořila i paní Mária Bonková, ředitelka komoditního oddělení společnosti NATUR-PACK a.s. SK
Více rozdílů v názorech na organizaci systémů nakládání s odpady ukázali polští účastníci panelu – a to představitel společnosti vlastněné obcí, která není „in-house společností“ a druhý představitel soukromé společnosti. Diskutující v zásadě chápou záměry obcí, které chtějí zadávat veřejné zakázky svým společnostem na bázi in-house, na druhou stranu je však podle jejich názoru nutné vyžadovat od veřejných společností dostatečnou efektivitu, aby kvalita služeb a ceny za tyto služby byly srovnatelné.
Zcela odlišný názor vyjádřila paní Katarzyna Wolny-Tomczyk, která uvedla, že in-house narušuje hospodářskou soutěž na trhu a neměl by být povolen. Zároveň upozornila na paradoxní nerovnost, kde veřejné subjekty mají ztížený přístup, zejména nutností uplatňovat zákon o zadávání veřejných zakázek, který výrazně omezuje svobodu rozhodování v nákupech potřebné techniky a prodlužuje tak dobu realizace investic.
Druhý kongresový den se diskutující opět věnovali otázkám povinného zálohování, problematice gastroodpadu a nebezpečných odpadů i blížícímu se povinnému sběru textilu. Češi upozorňovali na otázku chybějících kapacit na zpracování některých druhů odpadů, což zejména ve srovnání s Polskem ukazuje na rezervy, které se musí urychleně řešit.
Český blok
Moderující : Bohumil Rataj – president SKS ČR
Diskutující i:
Jana Krutáková – poslankyně Poslanecké sněmovny ČR, předsedkyně výboru pro životní prostředí PSP ČR
Olga Dočkalová – starostka obce Sudice, předseda komise ŽP SMO ČR, jednatelka TS Malá Haná s.r.o.
Radovan Šomplák – VUT Brno CZ
David Lukáč – ředitel oddělení rozvoje systému EKO-KOM a. s. CZ
Petr Balner – nezávislý expert, člen Rady pro odpadové hospodářství ČR – poradního orgánu MŽP ČR
Petr Havelka – výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství CZ
Martina Vrbová – ředitelka Nevajgluj a.s. CZ
Jaromír Manhart – projektový manažer Odboru odpadového hospodářství SFŽP ČR
Karel Belda – jednatel OZO Ostrava s. r. o. CZ
Michal Kříž – Senior Manager Veolia Energie ČR, a. s. CZ
Peter Turza – ředitel Technických služeb a.s., Senica SK
Ľubomír Krcha – VEPOS spol. s.r.o., Nováky SK
Michał Dąbrowski – předseda Rady Polské komory odpadového hospodářství PL
Henryk Kultys – ředitel Městské komunální společnosti Krakow PL
Nejvíce diskutovaným tématem které v České republice aktuálně nejvíce rezonuje je – zavedení zálohového systému na PET láhve a nápojové plechovky. Přítomní odborníci se shodli na jeho zbytečnosti a ekonomické nevýhodnosti, jak pro občany, tak zejména pro obce a města. Stávající systém v České republice vykazuje natolik dobré výsledky, že není nutné jej dublovat, což potvrdili také zástupci Polska i Slovenska.
Polští kolegové dále informovali, že dělají maximum pro odložení spuštění zálohového systému v Polsku, neboť jsou si vědomi jeho negativních ekonomických dopadů. Možné zavádění zálohového systému v Polsku označili za chybu, kterou je třeba řešit. V podkladech ukázali, že pokud by byl systém v Polsku spuštěn, výrazně se zdraží služby za komunální odpady v obcích. Naopak procento recyklace komunálních plastů se prakticky nenavýší.
Na toto navázali kolegové ze Slovenska ve své části kongresu
Slovenský blok
Moderující : Peter Kuba – president ZOVP SK
Diskutující i:
Peter Laš – ředitel JOKO-EKO, s.r.o. SK
Pavol Heško – ředitel Technických služeb Dolný Kubín, předseda sekce odpadů ZOVP SR SK
Jolanta Jabłońska – Wojciul – provozní ředitelka Altvater Piła Sp. z o.o. PL
Mirosław Banach – předseda společnosti pro nakládání s odpady Kielce PL
Jaromír Manhart – projektový manažer Odboru odpadového hospodářství SFŽP ČR
Olga Dočkalová – starostka obce Sudice, předseda komise ŽP SMO ČR, jednatelka TS Malá Haná s.r.o.
Odborníci ze Slovenska upozornili na fakta, že po spuštění zálohového systému na Slovensku v žádném případě neklesl počet svozů tříděných plastů, jak bylo prosazovateli slibováno. Naopak narostlo množství hůře recyklovatelných či nerecyklovatelných plastů, a tedy citelně narostly také náklady na svoz a využití plastů jako takových. Do vážných problémů se tak aktuálně na Slovensku dostávají autorizované obalové společnosti. Obce sledují poslední vývoj se značným znepokojením, protože zde stále více chybí systémové prostředky na plnění stanovených cílů.
Třetí kongresový den se nesl v duchu odpadu – zdroje energie
Diskusní blok energetického využití odpadů
Moderující : Katarzyna Wolny-Tomczyk – Advokátní kancelář ECO LEGAL, PL
předsedkyně představenstva Sdružení výrobců paliv z odpadů a biomasy – Wroclaw PL
Diskutující :
Anna Panek-Kisała – Euro-Eko sp. z o.o. PL
Mielec Henryk Drzewiecki – předseda představenstva, MZGOK PL
Konin Andrzej Baranowski – předseda představenstva, KPEC Bydgoszcz PL
Peter Kubik – Eko Bonus sro Kysucké Nové Mesto SK
Radek Klvac – AZ Envi s.r.o. Ostrava CZ
Robert Topiarz – Tariq Holding SE Praha CZ
Petr Bielan – technický ředitel, OZO Ostrava s.r.o. CZ
Michal Kříž – Senior Manager Veolia Energie ČR, a.s. CZ
Resumé
Všechny tyto debaty zdůraznily potřebu budování koalic – přeshraniční spolupráce
„Společná práce na změně tohoto stavu je úkolem i pro nás, účastníky tohoto kongresu,“ řekl Milan Doubravský, předseda odpadové sekce Sdružení komunálních služeb ČR. „Proto nás těší dosavadní dobrá spolupráce a vzájemné porozumění“.
„Využijme toho při tvorbě legislativy,“ povzbudil Peter Kuba, president Združenie Organizácií Verejných Prác SK
„Doufám, že akce, jako je 1. mezinárodní polsko-česko-slovenský kongres odpadového hospodářství, přispějí k vybudování vhodné stálé platformy pro posílení naší spolupráce také v Bruselu,“ uvedl Wojciech Janka, president KFDZOM PL.
Zálohové systémy
„Všichni účastníci kongresu se vyjádřili kriticky k systémům zálohování PET lahví a plechovek. Nacházíme se v různých fázích jejich zavádění. Slováci se zaměřili na automaty, Češi se chtějí přidat ke státům jako Francie, Itálie, Španělsko či Belgie a chtějí stávajícímu tlaku na zavedení tohoto velmi nákladného systému čelit, případně jít cestou tzv. digitálního zálohování s využitím stávající třídící infrastruktury. Ale i přes tyto rozdílné stupně rozpracovanosti byl u zástupců všech tří národů přítomných na kongresu patrný odstup k systému,“ poznamenal Henryk Kultys, ředitel MPO Krakov. Dodal, že „velkým problémem v Polsku je nedostatečné zavedení ROP. – To způsobuje, že břemeno poplatků za nakládání s odpady dopadá na obyvatele a osvobozuje výrobce“.
Energetické využití odpadů
Zástupci české delegace naopak poukázali na obtížnost řízení výhřevnosti. – Máme nedostatečnou kapacitu, pouze dvě zařízení na termické zpracování komunálního odpadu. To rozhodně nestačí. Problém existuje již nyní a ještě se prohloubí, až od roku 2027 zavedeme zákaz skládkování spalitelné frakce, uvedli.
Na nedostatky ITPOK v Polsku upozornila také Jolanta Jabłońska-Wojciul, tajemnice Kontrolní komise Rady RIPOK. „Zákaz skladování hořlavé frakce máme již několik let. Ten však problém nevyřešil. Kapacity našich cementáren a ITPOK jsou prostě příliš malé. Mnoho subjektů na trhu s odpady se musí zachraňovat tím, že odváží odpad hořlavé frakce do ITPOK působících v Německu. Tak by tomu být nemělo“ konstatovala.
Poukázala na to, že „ ztrácíme dvakrát. Zaprvé: za spalování odpadu se musí platit německému subjektu, nikoli polskému. Už to je pro ekonomiku ztráta, protože peníze, které by mohly zůstat v Polsku, odtékají do zahraničí. Zadruhé: přicházíme o cenné, vysoce výhřevné palivo – například RBP“.
Význam kongresu pro pořádající zemi
Kongres poskytl velmi cennou příležitost porovnat náš systém se systémy fungujícími v zemích s podobnou historií budování moderního systému nakládání s odpady. Nemáme se za co stydět,“ uvedl Robert Nielaba, předseda Zakład Gospodarki Komunalnej ‚Bolesław‘ (Malopolské vojvodství). Dodal, že opravdu velkým problémem, se kterým si nevíme rady ani v Polsku, ani v České republice, ani na Slovensku, je implementace práva EU. Nejsme schopni společně hájit podobné zájmy našich tří odpadových hospodářství. Nevyrovnáváme se ani s implementací ustanovení práva EU. A ta bývají poměrně flexibilní, což při domácí implementaci nabízí možnost vyhnout se nejhorším ztrátám. Takový nástroj, jakým je „měkká implementace“, nedokážeme náležitě využít,“ dodal Robert Nielaba.
Michał Dąbrowski, předseda Rady Polské komory odpadového hospodářství (PIGO), zdůraznil, že kongres je příležitostí k setkání nejen na mezinárodní, ale i na národní úrovni. – Se zástupci dalších polských odpadových organizací přítomných na kongresu jsme dlouho diskutovali o našem postoji k systému zálohování. Myslím, že se nám v tomto ohledu podařilo vypracovat něco jako „horizontální dohodu“. Ministerstvo klimatu a životního prostředí vyhlásilo veřejné konzultace o zavedení systému depozit. Myslím, že je velká šance, že v rámci této ‚horizontální dohody‘ budeme reagovat poměrně jednotným stanoviskem,“ prohlásil Michal Dabrowski.
V závěru akce organizátoři s poděkováním za věcnou účast na kongresu zdůraznili, že je žádoucí další pořádání těchto společných mezinárodních kongresů.
