Rubriky
Nezařazené

Jednání Rady SKS ve Frymburku

V průběhu přípravy 61. Kongresu, který se bude konat ve Frymburku se uskutečnilo 18.3.2023

jednání rady SKS.

Na programu jednání jsme měli především otázky spojené s organizací kongresu, vyhodnocením

únorového odpadového semináře SKS a také vývojem situace ohledně plánovaného tematického

zájezdu do Maďarska.

Nicméně velmi důležitým bodem našeho jednání bylo také přijetí nových členů do SKS, což jsou

Technické služby Šluknov s.r.o.   a  

KTS Ekologie s.r.o.

Přejeme novým členům SKS, aby se mezi námi cítili dobře a stali se aktivními členy našeho spolku.

Ing. Josef Matucha, tajemník
Rubriky
Nezařazené

800 milionů korun navíc na rekonstrukci veřejného osvětlení a prodloužení termínu pro podávání žádostí

Ministerstvo průmyslu a obchodu navýšilo alokaci na rekonstrukci veřejného osvětlení o 800 milionů korun. Zároveň resort prodloužil termín pro podávání žádostí do programu. Žádosti bude možné podávat až do 31. 12. 2024.

Navýšili jsme také alokaci, žadatelům poskytneme až o 800 milionů korun více. V programu tak nyní máme celkem 2,5 miliardy korun, je to zatím největší částka poskytnutá na podporu investičních akcí pro rekonstrukce veřejného osvětlení,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Tímto krokem podporujeme samosprávy, které se rozmýšlejí a dotazují se u nás, zda je dost prostředků, zda stihnou zpracovat žádost a zda se to vyplatí.“

Prodloužením tak vzniká větší časový prostor na kvalitní projektovou přípravu nových projektů a jejich projednání ve vedeních samospráv.

 V dosud podpořených projektech bylo zatím čerpáno 850 milionů korun, to představuje 62 % způsobilých výdajů na investici. Po realizaci těchto projektů dojde k celkové úspoře min. 28 850 MWh elektrické energie každým rokem následného provozu. Tato úspora při dnešní ceně za elektrickou energii představuje snížení každoročních výdajů příjemcům podpory zhruba o 130 mil Kč.

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Mesto Prievidza zakladá vlastný podnik

Má sa postarať o zber bioodpadu a kompostáreň

Samospráva tak chce prevziať časť odpadového hospodárstva do vlastných rúk.

Nakladanie s komunálnym odpadom v Prievidzi bude po novom zabezpečovať mestský podnik. Zámer naberá konkrétnejšie kontúry.

Mestské zastupiteľstvo na svojom ostatnom zasadnutí schválilo návrh radnice na založenie nového podniku.

Chcú prevádzkovať aj zberný dvor

Návrh na založenie novej obchodnej spoločnosti pod názvom „Prievidzské odpadové hospodárstvo s.r.o.“ mestským poslancom v pondelok 27. februára 2023 predložila primátorka Katarína Macháčková.

Predložený materiál sa pritom odvolával na uznesenie zastupiteľstva z decembra 2022, podľa ktorého má Prievidza založiť vlastnú obchodnú spoločnosť, ktorá bude poskytovať služby spojené s nakladaním s odpadom.

Úlohou mestského podniku však nebude zabezpečovať všetky služby v odpadovom hospodárstve. Spoločnosť by mala zastrešiť hlavne zber a zvoz biologicky rozložiteľného odpadu (BRO) a kuchynského biologicky rozložiteľného odpadu (BRKO). Okrem toho by Prievidzké odpadového hospodárstvo malo prevádzkovať tiež zariadenie na zhodnocovanie bioodpadu, kompostáreň, ako aj zberný dvor v meste.

Foto+zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Proč (ne)funguje odpuštění poplatku za odpady

Města, která nevybírají poplatky za odpady, působí v dnešní době tak trochu jako čaroděj-dobroděj. Občané sice za odpady platit nemusí, ale náklady hradí město, a to z peněz, které pak chybí jinde. Tento systém zároveň veřejnost nemotivuje ke snižování produkce odpadu ani ke zlepšení kvality třídění.

Populismus a odpady nejdou k sobě

V některých městech jde o pozůstatek z minulosti. Populistické řešení, které politicky pomohlo, však efektivnímu odpadovému hospodářství neprospívá.

Změny, které přinesla odpadová legislativa, kladou zvýšené nároky na obce v oblasti snižování produkce směsného komunálního odpadu, navyšování třídění apod. Je třeba, aby municipality i veřejnost změnily myšlení a převzaly odpovědnost za své odpady.

„Až 80 % obcí by potřebovalo optimalizovat svoje odpadové hospodářství. Díky zvyšujícím se nákladům za uložení odpadů na skládku se o to některé obce začínají více zajímat. Pokud by obce začaly řešit tento tlak tím, že by zvyšovaly daň z nemovitosti, zabrzdilo by to tento pozitivní trend,“ 

Zvýšení koeficientu daně z nemovitosti

Nulové příjmy za odpady totiž některé obce suplují zavedením zvýšeného koeficientu daně z nemovitosti. To však nevede k žádoucím změnám v odpadovém hospodářství.

„Snížil by se tlak na obce, zastupitele i domácnosti, aby se touto problematikou zabývaly. Je to přímo opak toho, co by šlo označit jako příklad dobré praxe, totiž to, že v řadě zemí je povinnost domácnostem účtovat plné náklady na odpady. Poplatek za odpady má důležitou funkci zpětné vazby. Z téhož důvodu obce mají povinnost zveřejňovat každý rok údaje o stavu odpadového hospodářství,“ 

Co je směsný (zbytkový) komunální odpad (SKO)

Směsný komunální odpad je zbytková část odpadu, který zůstane po vytřídění všech využitelných složek. Likviduje se nejčastěji ukládáním na skládku nebo energeticky.

Kolik odpadu vyprodukujeme?

„V ČR máme zhruba o 70 kg/ob/rok vyšší produkci zbytkových odpadů, než je průměr EU a tuto situaci se stále nedaří řešit,“ s tím, že u směsného komunálního odpadu je třeba dostat se pod 2,5 až 3 l/ob/den. K tomu může výrazně napomoci menší objem nádob na odpady. Občané jsou tak nuceni více třídit.

V průměru přibližně polovinu nákladů na směsný komunální odpad tvoří náklady na jeho odstranění na skládce. Jak uvádí AOS EKO-KOM, v roce 2021 vyšplhala celorepubliková hodnota na 1 254 Kč za tunu odstraněného materiálu.

K jakým hodnotám nás směřuje zákon?

Směsný komunální odpad bude nejdražší složkou odpadového hospodářství obcí. Obce se budou muset dostat pod 120 kg směsného komunálního odpadu za občana a rok.

Legislativa zdražuje ukládání odpadu na skládky, pokud obec přečerpá stanovený limit. Ten se postupně snižuje až na 120 kg v roce 2029.

Rok

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

2028

2029

Kg/ občan

200

190

180

170

160

150

140

130

120

          

Poplatek za ukládání směsného komunálního odpadu na skládku se bude postupně zvyšovat až na 1850 Kč/t v roce 2029.

 

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

2028

2029

Dílčí základ poplatku za ukládání využitelného odpadu Kč/t

800

900

1000

1250

1500

1600

1700

1800

1850

          

Odpadové hospodářství řeší motivační platby

„Vhodné je zavedení motivačních plateb odvozených od množství vyprodukovaného směsného odpadu nebo slevy u poplatku na hlavu. Lze si představit jedinou situaci, kdy by zvyšování daně z nemovitosti za účelem pokrytí nákladů na odpadové hospodářství mohlo mít smysl. Jde o obce, kde jim legislativa neumožňuje poplatkem pokrýt všechny náklady. Jedná se například o obce, kde je zaveden poplatek za odkládání odpadu z nemovité věci, protože ten vede ke snižování objemu vyvážených popelnic, a tudíž příjmu obce. Tato situace se ale v současnosti diskutuje a možná se dočkáme změny konstrukce tohoto poplatku, který by mohl mít pevnou a pohyblivou složku, jako je to běžné v jiných zemích.“

Foto+zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Novým ředitelem technických služeb Litoměřice se stal Vítězslav Votruba

Technické služby města (TSM) Litoměřice mají nového ředitele.

Z pěti kandidátů v druhém kole výběrového řízení vzešel jako vítěz dosavadní provozní ředitel TSM Vítězslav Votruba (na snímku vlevo), který od pondělí 6. března ve funkci vystřídá Iva Elmana.

O výsledku rozhodla široká komise, v níž byli přítomni zástupci městské koalice i opozice, vedoucí odborů, s nimiž TSM přicházejí do styku, ale třeba i místostarostka Štětí nebo ředitel Roudnických městských služeb.

„Pan Votruba nás přesvědčil svou koncepcí rozvoje TSM i osobní prezentací. Výhodou byl určitě i fakt, že v TSM již přes rok pracuje a dobře zná tamní prostředí,“ sdělil litoměřický místostarosta Petr Panaš.

A my našemu kolegovi – gratulujeme.

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS
Rubriky
Nezařazené

Odborníci z VUT , kteří byli na našem Odpadovém semináři , vytvořili software, který předpoví produkci odpadu

Třídíme dostatečně? Kolik recyklovatelných materiálů zbytečně končí v černých popelnicích? A hlavně kolik odpadu obyvatelé a firmy v Česku vyprodukují v následujících letech? Odpovědi hledali odborníci ze strojní fakulty VUT v Brně. Pro Ministerstvo životního prostředí vytvořili software TiramisO, který na základě matematického modelu předpoví produkci odpadů na dalších deset až patnáct let a nabízí i různé scénáře předpokládaného vývoje.

Pro přípravu na budoucnost jsou klíčová data a nejinak je tomu v odpadovém hospodářství. Prognózování produkce odpadů v Česku dosud probíhalo roztříštěně: každý měl svoji metodu, součet předpovědí za jednotlivé obce nebo kraje neodpovídal predikcím pro celou republiku. To se teď změní. Odborníci z Ústavu procesního inženýrství vyvinuli unikátní nástroj, na kterém bude ministerstvo i samosprávy stavět své budoucí plány. „Přišli jsme s certifikovanou metodikou prognózování odpadů. A na jejím základě vytvořili software, který z výsledků předchozích let odhadne budoucí množství komunálních, ale také třeba stavebních nebo zdravotnických odpadů, “ říká vedoucí výzkumného týmu Martin Pavlas z Ústavu procesního inženýrství VUT v Brně.

A s komunálními odpady, tedy s odpady produkovanými hlavně občany, souvisí také druhá certifikovaná metodika, zaměřená na provádění rozborů komunálních odpadů. Rozbory mají napovědět, jak občané třídí a kolik recyklovatelných materiálů končí v černých popelnicích. „Laicky bychom řekli, že jsme vytvořili návod, podle kterého se bude při analýzách jednotně postupovat, aby byly výsledky srovnatelné a zejména opakovatelné,“ doplňuje Pavlas.

Jednotnější vstupní data by pak měla zpřesnit předpovědi matematického modelu, který vypočítá, jak se bude vyvíjet množství komunálních odpadů v dalších letech. „Nejnižší územní jednotkou, pro kterou umíme udělat predikci, jsou takzvané obce s rozšířenou působností. Těch je v republice 206, dále 14 krajů a také máme prognózy za celou Českou republiku. Vyvinuli jsme matematický model, který dokáže zpracovat velké množství dat za všechny tyto jednotky a současně rozlišuje široké spektrum různých typů odpadu,“ popisuje Pavlas s tím, že při aktualizaci dat zabere výpočet nové prognózy hodiny až dny. Běžný uživatel náročnost výpočtů nepocítí, na webu bude software zobrazovat vypočtené výsledky z databáze během sekund.

Výstupy prognostického modelu budou zajímat nejen ministerstvo, ale i samosprávy nebo investory a firmy, které se likvidací či recyklací odpadu zabývají. Kromě prognózy, což je čistě statistický model stanovující trendy na základě dat z minulosti, nabídne nástroj i takzvané scénáře. „Historická data neodráží například změnu legislativy, podporu třídění odpadu, nebo rostoucí poplatky za skládkování. Tyto věci statistika neumí zohlednit, a proto přichází na řadu expertní odhad, který si expert na ministerstvu zadá do systému a my jej výpočtem promítneme na úroveň krajů a dvou stovek mikroregionů,“ vysvětluje Pavlas.

Když věda nevoní

Webová stránka a software jsou výsledkem dlouhé a ne vždy voňavé tříleté práce odborníků na procesním inženýrství. Součástí jejich výzkumu byla i detailní analýza směsného komunálního odpadu. Jinými slovy zkoumali obsah černé popelnice. „Měření spočívalo v ručním třídění vzorků o objemu jeden metr krychlový na přibližně 40 sledovaných skupin odpadu. Zkoumání probíhalo v různých regionech, mj. i v Brně, v Praze a na Vysočině,“ říká Jiří Gregor z Ústavu procesního inženýrství, který koordinoval terénní práce  po celém Česku, a dodává: „Jednoduše roztříditelné byly paradoxně ty vzorky, kde občané moc netřídí, protože jejich vzorek byl plný plastu, plechovek, papíru, skla nebo například kapslí od kávy, což se poměrně snadno analyzuje. Těžší byly vzorky u poctivějších občanů, kde se objevovalo trochu bioodpadu  v kombinaci směsi všeho možného,“ vzpomíná Gregor.

Konec skládkování odpadu, plánovaný v Česku na rok 2030, předpokládá, že se odpad z většiny využije jako druhotná surovina, nebo alespoň energeticky. Podle Pavlase má Česko v obou těchto ohledech rezervy. „Pro zbytkové, materiálově nevyužitelné odpady, nemáme dostatečné zpracovatelské kapacity, jako jsou například zařízení pro energetické využití odpadů, která dokáží jinak nevyužitelný odpad proměnit v energii, tedy elektřinu  či teplo. Druhou velkou výzvou jsou vytříděné odpady, které zatím dostatečně nevyužíváme pro výrobu nových materiálů. Konkrétně u plastu je míra využití poměrně nízká a je závislá na samotném materiálovém složení konkrétního výrobku či obalu. Z obsahu žlutého kontejneru se materiálově využije jen 30 až 60 procent, vše samozřejmě závisí na aktuálním vývoji na trhu a na poptávce po druhotné surovině“ dodává Pavlas.

Tlak na obce, aby více třídily, v dalších letech poroste spolu s poplatky za skládkování. Levný není ani svoz vytříděných odpadů. „Očekávám výrazný růst nákladů na odpadové hospodářství, tedy i tlak na obecní rozpočty a potažmo občany,“ myslí si Pavlas. Ekonomické a další aspekty, které souvisí s „odpadovou revolucí“, jak lze přechod České republiky z lineárního na cirkulární hospodářství nazvat, budou řešit odborníci v projektu CEVOOH (Centrum odpadového a oběhového hospodářství), kde se na problematiku zaměří konsorcium hned osmi špičkových výzkumných organizací a univerzit.

Foto +  zdroj:

VUT Brno

Rubriky
Nezařazené

Odborný seminář SKS ČR

Po loňském úspěšném odpadovém semináři jsme připravili další pokračování zaměřené

na problematiku odpadů s tématem: „Možnosti, jak dosáhnout třídících cílů“

Seminář se konal 16. 2. 2023 v hotelu Don Giovanni Praha.

 

Program setkání zahájily prezentace partnerských firem:

  • Contenur ČR – (dodavatel nádob na odpady)
  • Mevra EcoWaste – (technologie recyklace plastů)
  • Malcom – (komunální technika)
  • VUT Brno (software na harmonogramy svozu odpadů)

 

Obsah semináře navázal a rozvinul téma workshopu pořádaného v rámci kongresu na Dolní Moravě v loňském roce.

Naším záměrem bylo v prezentacích od zúčastněných odborníků ukázat pohled z praxe a podmínky legislativy.

Na semináři vystoupili:

Ing. Olga Dočkalová – odpadová specialistka SMO ČR, starostka obce Sudice a jednatelka TS Malá Haná

Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., ředitel odboru odpadů, Ministerstvo životního prostředí

Ing. Jaromír Manhart, projektový manažer, Státní fond životního prostřední ČR

Bc. Petr Pichler, manažer, EKO-KOM a.s.

Zájem účastníků akce se projevil mnoha dotazy k přednášejícím i sdělováním praktických zkušeností z jednotlivých technických služeb. Věřím, že poznatky získané na semináři povedou k naplnění třídících cílů.  Pro obce bude prvním milníkem splnit povinnost odděleně soustřeďovat recyklované složky komunálních odpadů v roce 2025 ve výši 60%.

Chtěl bych touto cestou poděkovat partnerským firmám, které finančně zaštítily seminář, organizátorům a všem zúčastněným.

Bc. Milan Doubravský vedoucí sekce odpadů SKS ČR jednatel EKO servis Zábřeh s.r.o., ředitel TS Zábřeh příspěvková organizace
Rubriky
Nezařazené

Brandýs nad Labem bude mít nádrže na dešťovku a zvažuje i vlastní zdroje energie

Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav dlouhodobě usiluje o lepší hospodaření s energiemi i vodou. Realizuje projekty zajišťující energetické úspory, hodnotí možnosti zapojení vlastních zdrojů energie a nově město chystá výstavbu akumulačních nádrží na dešťovku.

Energeticky úsporné projekty i lepší hospodaření s dešťovkou

Nejvíce tepla uniká okny. Proto město klade důraz na zateplování. „V nedávné minulosti proběhla například kompletní výměna oken v ZŠ Palachova. Postupně se mění také okna v budově knihovny. O zateplení se uvažuje i u budovy ZŠ Na Výsluní,“ říká Kateřina Stránská z Městského úřadu Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.

Jen v ZŠ Palachova stála výměna oken, zateplení stropů a obměna kotlů 29 milionů korun. Město využilo dotaci ve výši 11,5 milionu z OPŽP. A tím to zdaleka nekončí.

„V minulém roce byla v ZŠ Na Výsluní dokončena výměna plynové kotelny za energeticky úspornější zařízení. V plánu je také zateplení budovy. Na jaře se pak pustíme do výstavby akumulačních nádrží na dešťovku. Bude to první z takovýchto větších počinů – obdobná řešení jsme zatím dělali u menších staveb. Další nádrže na dešťovou vodu chce město zřídit u právě stavěné sportovní haly při ZŠ Palachova a v Panské zahradě u brandýského zámku,“ přibližuje plány Kateřina Stránská.

Podpora vsakování vod

V ZŠ Na Výslunní budou tři podzemní akumulační nádrže a dvě čerpací šachty pro využívání dešťové vody.

„Chystaná stavba v ZŠ Na Výsluní řeší výstavbu akumulačních nádrží a čerpací šachty pro zpětné využití srážkové vody ze střechy stávající tělocvičny k závlaze stávajícího sportovního hřiště. Součástí výstavby bude i zcela nová areálová stoka dešťové kanalizace, rozvod užitkové vody s napojením na připravovaný rozvod závlahového systému či rozvod pro doplňování užitkové vody ze stávající studny a vsakovací zařízení. Cílem je snížit množství odváděných srážkových vod do kanalizace a samozřejmě zpětné využití. Tento záměr je součástí celkové strategie města podporovat vsakování vod,“ upozorňuje Kateřina Stránská.

Chystá se energetická koncepce

Jednou z možností, jak se vyrovnat s nárůstem cen energií, je hledat energetické úspory a využívat při tom dotace. Město také zvažuje využívání vlastní výroby energie.

„Značná část budov v majetku města – školy, objekty úřadu, knihovna či kino leží v památkově chráněné oblasti. Jde o budovy, které se stavěly s minimálním nárokem na energetickou účinnost. A vzhledem k jejich statutu nemůžeme příliš zasahovat do jejich vzhledu. Musíme tudíž bohužel počítat s vyššími náklady na energie. Řešit to chceme ale právě úsporou v jiných oblastech, kupříkladu v zapojení vlastních zdrojů energie,“ zdůrazňuje Stránská.

Městská společnost BBM pracovala na sjednocování odběrných míst a připravuje energetickou koncepci, v níž budou vytipovány možnosti úspor na městských objektech.

Jakým směrem se město bude ubírat dál, je nyní předmětem chystané celkové energetické koncepce. Ta má mimo jiné řešit i případné zapojení nových zdrojů energie. V loňském roce město uvedlo do provozu kogenerační jednotku, která vedle některých městských objektů zásobuje i brandýskou nemocnici. Do budoucna bychom chtěli k této jednotce přidat i více druhů obnovitelných zdrojů,“ uzavírá Kateřina Stránská.

Zdroj + foto:

Rubriky
Nezařazené

Česká republika chce zakázat jednorázové lahve s F-plyny

Senátoři schválili novelu zákona o ozon poškozujících látkách a F-plynech. Ta reaguje na zkušenosti z praxe s nakládáním a likvidací těchto látek a napravuje některé nedostatky platné právní úpravy. Díky novele dojde k efektivnějšímu nakládání s těmito látkami i k účinnějšímu výkonu státní správy.

Navrhuje mimo jiné i zákaz jednorázových lahví s F-plyny pro účinné potírání vnitrounijního černého trhu.

Novela zákona mimo jiné:

Prodlužuje lhůtu pro předání držených regulovaných látek ke zneškodnění V současné době se počet fungujících zařízení – například stacionárních chladicích zařízení, využívajících regulované látky poškozující ozonovou vrstvu (chlor, fluor, brom) i jejich množství, neustále snižuje. Proto je obtížné shromáždit v zákonné lhůtě takové množství regulovaných látek pro předávání ke zneškodnění, aby to bylo ekonomicky přijatelné. Proto novela prodlužuje lhůtu z 9 na 12 měsíců.

Zneškodňování a regeneraci F-plynů dovoluje nově jen s povolením

Nakládání s F-plyny je obecně povoleno, určitá regulace je ale nutná pro jejich vliv na zesilování skleníkového efektu. Novela proto reguluje zneškodňování a regeneraci F-plynů tím, že s ohledem na odbornost dané činnosti a též případná rizika zejména pro životní prostředí rozděluje činnosti s regulovanými látkami a F-plyny na dvě kategorie. Činnosti dělí na ty, které je možné dělat s certifikátem, což je úroveň pro základní údržbu a servis (daná osoba pak může na základě certifikátu s látkami disponovat), a na ty, které jsou povolovány MŽP. Do ní patří kvalifikovanější činnosti, kde dochází k hlubšímu prověřování osob, technického vybavení a používaných technologií. Jde například o chemické čištění nebo likvidaci látek.

Upravuje zákaz nakládání s nádobami s F-plyny na jedno použití

Dnešní systém zákazu jednorázových lahví s F-plyny kolabuje. Nádoby na jednorázové použití mají nižší pořizovací cenu oproti povoleným znovunaplnitelným. V praxi dává prostor černému trhu s F-plyny v jednorázových nádobách. Bývají to i obyčejné PET lahve, navíc neodborně naplněné. V takovém případě hrozí časté a velké úniky F-plynů coby silných skleníkových plynů, které představují riziko pro ochranu klimatu. K uvedení F-plynů na trh v EU, kam se dostávají zejména přes východní vnější hranici Unie, obvykle dochází na území jiného státu, než je ČR. Do EU se dostávají ze třetích zemí, např. z Číny, Ruska, dalších asijských zemí, kde není dostatečná regulace tohoto odvětví a ani kontrola. Pokud nejsou tyto látky uvedeny na trh na území ČR, není možné prodejcům jednorázových lahví uložit sankci podle českého práva. Celý systém tedy stojí na vymáhání zákazu v místě a čase, kdy se jednorázová nádoba objevila v EU poprvé, což je v praxi téměř neproveditelné. Vzhledem k tomu, že tyto lahve mají stanoven zákaz uvádění na trh již více než 10 let, je třeba opustit nefunkční systém a zavést obecný zákaz uvádění jednorázových lahví s F-plyny na trh společně s dalším nakládáním s nimi na území ČR.

Novelou navržený zákaz jakéhokoliv nakládání s jednorázovými lahvemi s F-plyny na území ČR přinese účinný nástroj proti černému trhu. ČR tímto krokem, mířícím nad rámec evropské legislativy, inspirovala i další členské státy, které obdobné opatření také připravují.

Upravuje znění celního prohlášení dovozce F-plynů, aby bylo lépe kontrolovatelné

V současnosti nelze dostatečně efektivně provádět kontroly správnosti údajů uváděných o dovozu F-plynů, protože v celním prohlášení chybí např. jasná informace o množství dovezených F-plynů. Dnes celník z prohlášení vyčte pouze typ a hmotnost látek, které jsou dováženy, ale už se z nich nedozví, jaký je přepočet daných tun látky na tuny ekvivalentu CO2 (resp. kolikrát je v porovnání s tunou CO2 tuna dané látky, pokud by byla vypuštěna do ovzduší, horší). Nově toto bude muset být v celních prohlášeních uvedeno.

Přidává nové sankce

Do znění zákona doplňuje chybějící sankci za nedovolené využívání hasicích přístrojů nebo systémů požární ochrany s obsahem halonů po datech stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1005/2009. Nově také zařazuje sankci za nevyřazení zmíněných přístrojů či systémů z provozu po tzv. konečném datu, po němž má následovat zajištění jejich znovuzískání a regenerace, recyklace nebo zneškodnění.

Foto: Pixabay.com
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

VELETRH A KONFERENCE PRO MĚSTA A OBCE