Autor: sdruzeniKS

Rubriky
Nezařazené

SAKO Brno zahajuje výběrové řízení na výstavbu nejmodernější spalovenské linky v ČR

Projekt dostavby areálu SAKO Brno na Jedovnické vstupuje do další fáze. Společnost vyhlásila výběrové řízení na zhotovitele třetí spalovenské linky.

K jeho výběru by mohlo dojít již začátkem příštího roku a k zahájení provozu vysoce účinného zařízení na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla z nevyužitelného komunálního odpadu přibližně o tři roky později.

Nová linka zvedne nominální kapacitu celého zařízení na 352 000 tun zpracovaného odpadu ročně. Plánovaným technickým řešením se zařadí mezi energeticky nejúčinnější zdroje kombinované výroby elektrické energie a tepla v rámci republiky. Modernizací výrobního zařízení se výrazně navýší možnost dodávek tepla do sítě centrálního zásobování a množství dodané elektrické energie městu Brnu.

„Kapacita stávajících kotlů na energetické využívání odpadů je již několik měsíců zcela naplněna a stále přicházejí další požadavky na přebírání odpadu, které již plníme jen s obtížemi. Také skládky v blízkém i vzdáleném okolí se postupně zaplňují. Plánované navýšení kapacity zařízení na energetické využívání odpadu se tedy jeví jako naprosto nezbytný krok z hlediska udržitelné budoucnosti odpadového hospodářství regionu,“ zdůraznil Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno.

Záměr společnosti SAKO Brno letos v lednu vyhověl procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž mohlo dojít k zahájení územního řízení, k němuž se kromě jiných dotčených orgánů státní správy nedávno kladně vyjádřilo také vedení města Brna.

Současná kapacita

V současné době společnost SAKO Brno provozuje dvě linky K2 a K3 v rámci zařízení na energetické využívání odpadů. Stávající linky zpracují 230 000 tun nerecyklovatelného směsného komunálního odpadu ročně. Takto energeticky využitý odpad a z něho získané teplo slouží k výrobě páry, která je dále využita pro účinnou kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla pomocí parní odběrové kondenzační turbíny.

SAKO Brno ročně dodá víc než 46 000 MWh elektrické energie do distribuční sítě a současně dodá 1 mil. GJ tepla do systému centrálního zásobování teplem. Při současném provozu dochází každoročně k úspoře emisí CO2ekv ve výši 250 000 tun z několika důvodů, jednak se nemusí využívat jako zdroj energie primární neobnovitelné zdroje, zadruhé se odpad neskládkuje, čímž se omezuje produkce metanu a tedy emise CO2ekv. A navíc se díky škvárovému hospodářství vytřídí železné i neželezné kovy, které putují k recyklaci a snižují nutnost primární výroby těchto surovin.

Foto: brnotoday
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Zálohovanie všetko nevyrieši, PET fľaše a plechovky tvoria zlomok odpadu v prírode, ukázala analýza

Spoločná veľká upratovacia akcia magistrátu hlavného mesta Bratislavy a dobrovoľníkov z VÚB banky, o ktorej sme na Odpady-portal.sk písali už začiatkom júna, odľahčila lužné lesy na petržalskej strane Dunaja o 340 kg odpadu.

Výsledkom nie je len čistejšia príroda chránených lesov Hrabiny, Soví a Pečniansky les, ale aj analýza vyzbieraného a vytriedeného odpadu.

Analýzu zabezpečila organizácia zodpovednosti výrobcov (OZV) NATUR-PACK a vďaka nej poskytne mestu prehľad o stave znečistenia týchto prírodných lokalít a tiež dáta v rámci nastavenia pravidiel pre zálohovanie obalov nápojov.

Vyčistili tri lužné lesy

Bratislavčania a Bratislavčanky, ktorým záleží na čistote a ochrane prírody, mohli začiatkom júna spojiť pri prechádzkach v lesoch popri Dunaji príjemné s užitočným. Vďaka iniciatíve VÚB banky pribudli na viacerých miestach v rámci petržalského brehu stojiská s pripravenými informačnými tabuľami, rukavicami, vrecami a vyhradeným miestom na odovzdanie vyzbieraného odpadu.

Počas najväčšej akcie tohto druhu v lužných lesoch Bratislavy, za ktorú sa postavila aj kancelária primátora hlavného mesta, sa podarilo v Pečnianskom lese (za mostom Lafranconi), Sovom lese (od mosta Apollo k Ekonomickej univerzite) a lese Hrabiny (za Ekonomickou univerzitou smerom k Dunaju) vyzbierať za 10 dní 340 kg voľne pohodeného odpadu. 

„Do čistenia týchto prírodných lokalít, v ktorých sa za ostatné roky nahromadili vo svojej podstate čierne skládky odpadu, sa mohla zapojiť celá verejnosť,“ hovorí Andrej Kovarik, splnomocnenec primátora Bratislavy pre životné prostredie.

„Každému, kto pridal ruky a na koniec vrece vyzbieraného odpadu k spoločnému dielu, sa chceme v mene mesta poďakovať. Najviac tímom dobrovoľníkov z VÚB, ktorí stoja aj za samotnou myšlienkou a celú akciu zorganizovali nielen personálne, ale aj materiálne. Sme radi, že sa podarilo pomôcť lesom, ktoré majú pre Bratislavu z hľadiska biodiverzity veľký význam. Takýmto akciám sme pripravení sa venovať aj v budúcnosti.“

Väčšinu tvoril vytriediteľný odpad

Cieľom akcie bolo v prvom rade dostať odpad preč z lesov, rovnako však išlo organizátorom aj o jeho následné roztriedenie a analýzu.

Po odvoze vriec odpadu zo stojísk, ktorý zabezpečila mestská organizácia OLO, prešla fyzickým rozborom a štatistickou analýzou približne tretina vyzbieraného odpadu.

Až 86 % jeho objemu tvoril vytriediteľný odpad, ktorý je možné zrecyklovať, resp. spracovať s ohľadom na životné prostredie, a ktorý by bez tohto pričinenia znečisťoval mestské lesy ďalšie desiatky rokov.

 

Vyjadrenie pomeru vytriedených odpadov v %

Z odpadov, ktoré po správnosti patria do kontajnerov resp. do vriec na triedený zber, mali najväčšie, 18-percentné zastúpenie plasty. Spomedzi všetkých plastov tvorili najväčšiu časť, takmer tretinu (29 %), PET fľaše.

 

Vyjadrenie pomeru vytriedených odpadov z obalov a odpadov z neobalových výrobkov - plasty, v %

Z odpadov, pôvodne určených na zberný dvor resp. do veľkokapacitných kontajnerov, ktoré sa niekoľkokrát za rok umiestňujú v jednotlivých mestských častiach, mali najväčšie zastúpenie objemné odpady, a to až 28 %.

Medzi nálezmi nechýbali ani odpady s obsahom nebezpečných látok (rozmanité chemikálie), čo je vzhľadom na chránené lokality neprípustné.

PET fľaše a plechovky tvorili 10 %

„Keď sme videli všetky tie odpady, porozdeľované podľa jednotlivých druhov, uvedomili sme si, že v prírode končí prakticky všetko, s čím sa bežne stretávame v domácnosti – od potravín, textílií, skla, papiera, kovov, plastov mnohých druhov, nebezpečných chemikálií, až po rozmanité elektroodpady a stavebné odpady,“ hovorí Marek Brinzík z OZV NATUR-PACK.

Analýza vyzbieraných odpadov podľa M. Brinzíka potvrdila názor odborníkov z NATUR-PACK-u, že pripravované zálohovanie nápojových obalov, ktoré sa má dostať do praxe od 1. januára 2022, nezbaví prírodu všetkého voľne pohodeného odpadu.

„Na to, aby sme mali v prírode naozaj poriadok, nebude stačiť, ani keď z nej už onedlho vďaka zálohovaniu zmiznú nápojové PET fľaše a plechovky. Z takmer 100 kg celkovej analyzovanej vzorky tvorili PET fľaše 5 % a približne rovnaké zastúpenie mali aj plechovky,“ vysvetľuje M. Brinzík.

Toto zistenie podľa jeho slov znamená, že aj ak by sa po rozbehnutí zálohového systému do prírody nedostal už ani jeden zálohovaný obal, naďalej by tam ležalo množstvo iných druhov odpadu. Tie v analyzovanom odpade z bratislavských lužných lesov tvorili zhruba 90 % celkového množstva.

„Zálohovanie čistote prírody určite veľmi pomôže, naďalej však budú potrebné aj iné aktivity na zvyšovanie povedomia verejnosti o odpadoch. Veríme, že postupne v prírode bude končiť odpadov oveľa menej. Preto si každý jeden projekt, ktorý tomuto cieľu pomáha, nesmierne vážime,“ uzatvára M. Brinzík.

Foto: domaci.ihned.cz
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

MŽP do obcí zasažených tornádem posílá půl miliardy, část peněz půjde přímo domácnostem

Likvidace a znovuvyužití stavebního materiálu a odpadů z dočasných skládek, které vznikají úklidem po tornádu, obnova vodohospodářské infrastruktury vč. vyvrtání nových studní, opravy domovních čistíren odpadních vod nebo kompletní výsadba nové zeleně, parků či alejí. To všechno mohou nyní obce, kraje (Jihomoravský a Ústecký) nebo v případě opravy studní a DČOV i domácnosti zasažené přírodními živly z večera 24. června zafinancovat z mimořádně vyčleněných prostředků rezortu Ministerstva životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR pro ně připravily celkem tři dotační výzvy a dnes otvírají příjem žádostí. Hlavní část peněz půjde na odstranění dočasných skládek vzniklých v důsledku likvidace následků po tornádu. Díky mimořádné pomoci se může co nejrychleji vrátit život v postižených obcích do normálu.

„Následky ničivého tornáda jsou katastrofické, to už bohužel vrátit nelze. Co ale udělat můžeme, je co nejrychleji obnovit běžný život v obcích. Pro obce postižené živelní katastrofou jsme proto urychleně připravili speciální dotační výzvy, ve kterých jsme pro zasažené obce i kraje připravili celou půlmiliardu korun. Na základě aktuálního odhadu nákladů jsme vyčlenili 300 milionů korun na odstranění dočasných skládek, které vznikají na několika vytyčených místech poblíž postižených obcí, a kde se hromadí odpad z poničených nemovitostí, stavební suť, nábytek,  zbytky zeleně, ale i nebezpečný odpad. Krajům pomůžeme s jeho vytříděním, zpracováním, ekologickou likvidací i sanací a následnou obnovou území po odvozu a zpracování veškerého materiálu. Sto milionů korun půjde obcím i domácnostem na obnovu vodohospodářské infrastruktury i studní a domovních čistíren odpadních vod, dalších 100 milionů pak obcím na obnovu zeleně. Dotace bude vždy stoprocentní a může být vyplacena dopředu jako záloha,“ informuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Výzva se otvírá i pro domácnosti, které mohou dotaci využít na obnovu domovních čistíren odpadních vod a opravu či vyvrtání nových studní. Obcím i dalším vlastníkům vodohospodářské infrastruktury ministerstvo konkrétně pomůže opravit poničené úpravny a čistírny vod či vodojemy. Žádat lze o dotaci i na zanesené malé vodní nádrže a vodní toky, ale také poškozené sběrné dvory, kompostárny, kontejnery na sběr a svoz odpadů a podobně. Z programu mohou obce požádat o 100% dotaci také na obnovení veřejné zeleně, konkrétně na výsadbu nových stromů a keřů a odstranění těch poničených, na obnovu trávníků, trvalkových výsadeb a doprovodného mobiliáře.

„Chceme, aby měli všichni s vyřízením dotace co nejméně práce, proto jsme celý postup vyřízení žádosti maximálně zjednodušili, navíc budeme plně k dispozici k případným dotazům či konzultacím,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodává: „Vyřízení dotace bude velmi rychlé a jednoduché. Žadatelé podají žádost elektronicky z webu přes systém AIS, kde vyplní základní informace k projektu. Jakmile bude žádost schválena a uzavřena smlouva, vyplatíme dotaci zálohově na účet žadatele. Teprve po doložení skutečných výdajů bude provedeno vyúčtování dotace.“

Vyplnění žádosti není složité, probíhá elektronicky přes systém AIS SFŽP ČR. Ti, kteří nemají s tímto systémem zkušenost, mohou kontaktovat pracovníky call centra Fondu na telefonním čísle 800 260 500 nebo e-mailem na dotazy@sfzp.cz. Zároveň mají k dispozici i odborné konzultanty, uvedené na stránkách výzvy, kteří mohou dojet do postižených obcí. Žádosti mohou zájemci z řad obcí, krajů, fyzických a právnických osob podávat ode dneška –  16. července. Příjem žádostí u výzvy na odstranění skládek poběží do konce listopadu letošního roku,  u výzvy na obnovu infrastruktury do konce prosince a o dotaci na obnovu zeleně je možné žádat až do 30. listopadu 2022.

Bližší informace k dotačním výzvám:

Foto: tn.cz
Zdroj:
Rubriky
Nezařazené

KONGRES ZOVP 2021 – Dolný Kubín

Po dvouleté covidové pauze se naši kolegové ze Slovenska rozhodli jako první uspořádat Kongres  partnerského ZOVP. Účastníky setkání hostil Park Hotel Dolný Kubín ve dnech 22.-24.6.2021. Kongres podpořilo 26 sponzorských firem z řad vystavovatelů.

Odborné téma avizované v programu : ,,Odpady a odpadové hospodářství,, bylo předmětem organizované diskuse prvního dne setkání, nicméně jeho důležitost rezonovala po celou dobu v kuloárních  rozhovorech účastníků. Následný, hlavní jednací den se odvíjel dle standartního programu, tj. hodnocení činnosti ZOVP, prezentace vystavovatelů a prohlídky exponátů na venkovní ploše. Úspěšný setkání uzavřel společenský večer s doprovodnou reprodukovanou hudbou a populární tombolou.

Účastníky kongresu pozdravil a setkání se zúčastnil Ing. Josef Matucha.

Ing. Josef Matucha
Rubriky
Nezařazené

Co dělat, když obec uvažuje o možnosti třídění do pouličních košů

Denně na ulici lidé produkují značné množství odpadu, který končí v menších odpadkových koších. Jedná se přitom o odpad, který je z části velmi dobře tříditelný a recyklovatelný. Řešením může být pořízení košů na třídění plastů, skla či kovů.

Před výběrem

V prvních fázích je samozřejmě vhodné prodiskutovat optimální nastavení nově zaváděného systému s vaší svozovou firmou a také s dotřiďovací linkou, na níž vaše tříděné odpady končí. Svozová firma musí být schopna odpadkové koše snadno vyvážet a dotřiďovací linka musí být schopna odpady efektivně dotřídit a následně odeslat k recyklaci.

Jaké odpady je vhodné třídit

Na základě rozborů směsných odpadů, které obvykle lidé do košů odkládají, se jeví, že má smysl zavádět třídění plastů, skla a kovů. Papír, který se nachází v odpadkových koších, obvykle není recyklovatelný, protože se jedná o papírové ubrousky nebo jednorázové znečištěné tácky či kelímky (ty navíc často bývají potažené tenkou vrstvou plastu, která znemožňuje jejich recyklaci). Bioodpad má obvykle charakter gastroodpadu, který je možné zpracovat pouze v patřičných bioplynových stanicích.

 

Graf 1: Průměrná hmotnostní skladba netříděného komunálního odpadu z odpadkových košů (průměr z 10 vzorků v průběhu let 2019 a 2020). © EKO KOM, a.s.

Z hlediska snadné obsluhy a pochopitelnosti pro občany není vhodné zavádět příliš mnoho kategorií odpadu. Pokud vaše svozová firma a dotřiďovací linka bude souhlasit, nabízí se třídění v systému:

  • plasty + nápojové kartony + kovy;
  • sklo;
  • zbytkový odpad.

Výběr vhodných odpadkových košů

Je velmi vhodné, aby koše měly stříšku, která částečně zamezí, aby vítr odpady ze zaplněných košů rozfoukal po okolí. Zároveň stříška omezuje využitelný prostor pro vhoz, což zabrání tomu, aby do košů lidé odkládali větší kusy odpadu nebo odpady v celých taškách. Pro takové odpady by i nadále měly sloužit klasické kontejnery na třídění.

Při výběru košů by měl být kladen velký důraz na jejich bytelnost a případnou opravitelnost. Koše by měly být také omyvatelné (např. vysokotlakými čističi).

Z hlediska svozu

Odpadkové koše musí umožňovat velmi jednoduché a rychlé vyprázdnění pracovníky svozové firmy. Pro snadné vyprázdnění košů se nabízí využití různobarevných pytlů vyrobených z plastového recyklátu. Pro každou samostatnou komoditu tříděného sběru mohou být používány pytle vybrané barvy. Pracovníci svozové firmy mohou následně vybrat z košů všechny tříděné odpady najednou (tj. při jednom svozu) a v pytlích je odvézt multikárou nebo jiným svozovým prostředkem. Pytle mohou být následně dotříděny podle barev na sběrném dvoře nebo překládací stanici.

Jinou variantou svozu, která nevyužívá pytle, je vysypávání tříděných odpadů z pevné vnitřní vložky koše (nebo přímo z koše samotného) přímo do určených sběrových prostředků na svozovém autě.

„V každém případě je nezbytné, aby mohla svozová firma zajet automobilem co nejblíže k odpadkovým košům. Umístění košů je tedy nutné volit tak, aby byly svozové technice snadno dostupné.“ upozorňuje Pavel Stuchlík ze společnosti AVE CZ v Berouně, kde o zavedení košů na třídění odpadu již diskutují

Umístění

Největší smysl dává umístění košů na třídění v místech, kde je již nyní produkováno velké množství pouličních odpadů. Jedná se zejména o centra měst. Koše by měly být rozmisťovány ideálně se stejnou logikou, s jakou byly doposud umisťovány obyčejné koše na směsné pouliční odpady. Zejména je tedy potřeba dodržet dostatečnou hustotu odpadkových košů, protože i zde platí, že krátká docházková vzdálenost je jeden z nejvýznamnějších faktorů, který rozhoduje o třídění či netřídění.

Kromě toho se ovšem nabízí také umisťování nových košů do parků nebo alespoň na jejich okraje, u dětských hřišť nebo jinde tam, kde se shromažďují lidé. Samostatnou kapitolou je pak umístění v blízkosti sportovišť nebo jiných míst, kde se vyskytuje velké množství lidí spíše nárazově (např. kvůli kulturním akcím). Na těchto místech je ale nutné zvážit, zda není vhodnější použít klasické kontejnery na tříděný odpad o větších objemech.

Informování občanů

O možnosti a vhodném způsobu třídění odpadů do košů je nezbytné informovat jak místní obyvatele (prostřednictvím běžných a ozkoušených informačních kanálů), tak i turisty.

Evidence

Odpady, které lidé odloží do odpadkových košů, je vhodné evidovat pod katalogovými čísly, uvedenými výše. Do systému EKO‑KOM je možné takto odděleně sebrané odpady vykazovat také. Do čtvrtletních výkazů jsou od 1. kvartálu 2020 vykazovány jako samostatný typ nádoby (označení OK – odpadkový koš).
Ačkoli jsou do výkazu tyto nádoby uváděny samostatně, jsou považovány za typ nádobového sběru. Odměna za tříděné odpady sebrané do odpadkových košů tak je ve stejné výši jako za odpady sebrané prostřednictvím klasického nádobového sběru.

Doplnění obecně závazné vyhlášky o systému sběru a třídění odpadů

Nezapomeňte, že v některých případech bude nově nastavený systém vyžadovat menší či větší doplnění vaší obecně závazné vyhlášky o systému sběru a třídění odpadů. 

Foto a zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Jak obec zjistí, zda má podnikatel uzavřenou smlouvu se svozovkou?

Má obec možnost, jak zjistit, zda osoby podnikající na jejím území mají uzavřenou smlouvu na svoz odpadu přímo se svozovou firmou? Podnikatelé na výzvu obce často nereagují. Umožňuje obcím zákon dotázat se svozové firmy, se kterými podnikateli z obce má uzavřenou smlouvu?

Tento dotaz přišel do naší poradny. Obrátili jsme se proto na Mgr. Petra Opluštila z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o. a níže uvádíme jeho odpověď:

Obec se může svozových společností na tyto informace dotázat. Nicméně svozové společnosti nemají povinnost tyto informace obci poskytnout. S ohledem na skutečnost, že se jedná o citlivé informace o zákaznících, nelze očekávat, že obec na základě takového dotazu obdrží požadované informace. Mělo by však být v zájmu každého podnikatele prokázat obci existenci smlouvy s obcí nebo jinou oprávněnou osobou týkající se komunálního odpadu, který produkuje. Každý podnikatel má povinnost mít takovou smlouvu uzavřenu ještě před vznikem komunálního odpadu (§ 15 odst. 2 písm. c) zákona o odpadech).

Každý obecní úřad má oprávnění kontrolovat, zda právnické a podnikající fyzické osoby působící na jejím území využívají obecní systém pouze na základě písemné smlouvy s obcí a v souladu s ní a zda mají zajištěno smlouvou převzetí odpadu, který samy nezpracují v souladu se zákonem o odpadech, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu podle zákona o odpadech.

Pokud v rámci kontroly prováděné podle kontrolního řádu kontrolovaná osoba „nereaguje“, tedy slovy zákona příslušnou smlouvu nepředloží, je namístě vůči takové osobě zahájit přestupkové řízení pro podezření ze spáchání přestupku dle § 118 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 1.000.000 Kč. Přestupkové řízení může vést týž obecní úřad, který kontrolu prováděl. Pokud je příslušná smlouva předložena v průběhu přestupkového řízení, přestupkové řízení by mělo být zastaveno. Sledovaného cíle – zapojení podnikatelů do obecního či jiného systému nakládání s odpady – však bude dosaženo.


Vaše dotazy můžete pokládat v naší poradně:

Foto: pracepropravniky
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Zahájení přezkumu – obnovené hodnocení glyfosátu

ECHA a EFSA nyní začnou projednávat návrh hodnocení glyfosátu, který obdržely od čtyř členských států EU. V současné době je tento světově nejpoužívanější herbicid v EU povolen do prosince 2022 (zveřejněno ECHA 15. 6. 2021).

Glyfosát je chemická látka, která se používá v přípravcích na ochranu rostlin (PPP) zejména v zemědělství a zahradnictví k hubení nežádoucích plevelů. V roce 2017 Evropská komise schválila používání glyfosátu jako účinné látky v PPP do 15. prosince 2022 za podmínky, že každý přípravek bude na základě hodnocení bezpečnosti povolen vnitrostátními orgány.

Členové skupiny hodnotící glyfosát (AGG) tj. vnitrostátní orgány Francie, Maďarska, Nizozemska a Švédska přezkoumaly všechny důkazy předložené společnostmi, které usilují o obnovení schválení glyfosátu v EU. Návrh zprávy AGG má přibližně 11 000 stran.

Agentura ECHA a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)budou k návrhu zprávy souběžně organizovat konzultace, které budou zahájeny v prvním zářijovém týdnu tohoto roku a budou přístupné veřejnosti. Konzultace jsou prvním krokem při hodnocení.

Výbor pro posuzování rizik (RAC) přezkoumá klasifikaci glyfosátu podle nařízení o klasifikaci, označování a balení (nařízení CLP). Klasifikace chemických látek je založena pouze na nebezpečných vlastnostech látky a nezohledňuje pravděpodobnost expozice látce. Expozice je považována jako součást procesu posuzování rizik vedeného EFSA.

Glyfosát má harmonizovanou klasifikaci jako látka způsobující vážné poškození očí a toxická pro vodní organismy s dlouhodobými účinky, a to před i po hodnocení ECHA v roce 2017, kdy nebyla odůvodněna klasifikace látky jako karcinogenní, mutagenní v zárodečných buňkách ani toxické pro reprodukci. Současný návrh čtyř členských států změnu stávající klasifikace nepředpokládá.

Jakmile ECHA přijme stanovisko ke klasifikaci glyfosátu, EFSA dokončí společné hodnocení a zveřejní závěry, které jsou očekávány koncem roku 2022. Na základě tohoto posouzení rizik Evropská komise rozhodne, zda obnoví schválení glyfosátu jako pesticidu či nikoli.

Další informace:

Ke stažení:

Foto: agroportal24
Zdroj:
Rubriky
Nezařazené

Rozbory skladby směsného komunálního odpadu z obcí v roce 2020

Každý sudý rok EKO‑KOM realizuje rozbory směsného komunálního odpadu (SKO) z celé České republiky a ani covidový rok 2020 nebyl výjimkou.

Na základě metodiky společnosti EKO‑KOM, a.s. byla v pravidelných čtvrtletních intervalech analyzována skladba 128 vzorků směsného komunálního odpadu pocházejícího z 15 různých lokalit. Na každé lokalitě byl odděleně analyzován vzorek ze sídlištní a venkovské zástavby a u některých větších měst i z dalších typů zástaveb (např. centrum či vilová z.). Ve všech případech se jednalo o domovní SKO, tedy nikoli veškerý odpad evidovaný pod kat. č. 200301, ale jen ten, který je většinově produkován v domácnostech.

Výsledná skladba směsného komunálního odpadu z obcí je prezentována v Tabulce č.1 váženým průměrem, který zohledňuje počet obyvatel z dané lokality žijících v konkrétním typu zástavby a produkci SKO v dané lokalitě. Uvedené směrodatné odchylky odráží heterogenitu rozborovaného materiálu.

Tabulka1: Průměrná hmotnostní skladba SKO z obcí ČR v r. 2020.

Jak je z tabulky patrné, nejvíce proměnlivou skupinou v SKO je podsítná frakce, biologická složka a spalitelný odpad. Výskyt materiálu je pak vypočítán z celkového množství SKO z obcí vykázaného do systému EKO‑KOM. Hodnoty jsou uvedené včetně možného výskytu, který vychází z uvedených směrodatných odchylek.

 

Bioodpad stále tvoří velkou část SKO

Největší hmotnostní zastoupení SKO tvoří spalitelný odpad, bioodpad a podsítná frakce. Podíl biologicky rozložitelného odpadu od r. 2018 v celkové skladbě mírně poklesl (o 0,8 % hm.). Jeho značná část je ale i součástí podsítné frakce, do které se dostane především drobný bioodpad (okrojky ovoce a zeleniny, tráva apod.).

Podsítná frakce je každoročně doplňkově sledována a z rozborů v roce 2020 vyplývá, že drobný podsítný bioodpad představuje dalších přibližně 14 % hm. skladby SKO. Je však potřeba vzít v potaz, že rozbory podsítné frakce jsou prováděny pouze v 1 lokalitě a analyzováno bylo 12 vzorků. Vzhledem k uvedené skutečnosti, že podsítná frakce vykazuje vysokou míru heterogenity, stejně proměnlivý je i podíl bioodpadu v ní. Zároveň je zřejmé, že podíl bioodpadu v podsítné frakci bude významně nižší např. v topné sezóně v lokalitách, kde jsou využívána tuhá paliva, a vzniká v nich tedy značné množství popelu.

Pro snížení produkce SKO je bioodpad jednou z klíčových komodit. Detailní skladbu bioodpadu z SKO, ukazuje Tabulka č. 2. Pro účely rozborů dělíme bioodpad na ten z domácností (zbytky vařené stravy, prošlé potraviny, okrojky ze zeleniny a ovoce, maso, kosti,…) a bioodpad ze zahrad, kam řadíme trávu, listí, veškeré zbytky rostlinného původu (i z pokojových rostlin, truhlíků a balkonů), starou zeminu apod.

Tabulka2: Zastoupení bioodpadu ve směsném komunálním odpadu ze sídlištní a venkovské zástavby.

Jak je z tabulky patrné, v SKO z obou typů zástaveb končí převážně odpad z domácnosti. Bioodpad ze zahrad tvoří jen 13,5 % hm. z celkového množství bioodpadu ze sídlištní zástavby a 26,5 % hm. ze zástavby venkovské. Od roku 2021 se tato kategorie dočká nového rozdělení na kompostovatelný a nekompostovatelný bioodpad, kterým chceme lépe vystihnout využitelnost daného odpadu.

Vývoj výskytu jednotlivých odpadních materiálů

Vývoj míry výskytu hlavních materiálových skupin ve směsném komunálním odpadu v letech 2008-2020 ukazuje Graf 2. Kategorie ostatní odpad zahrnuje textil, minerální a nebezpečný odpad, elektroodpad a nápojový karton.

Při roční produkci domovního SKO 2 074 tis. t vykázané do systému EKO‑KOM za rok 2020 můžeme vypočítat tzv. měrnou produkci SKO produkovanou v domácnostech na ob./rok. Ta se za posledních 10 let snížila z 221 kg/ob./rok na 194 kg/ob./rok.

Podíl vytříditelných složek – tj. papír, plast, sklo, kovy a nápojový karton, klesl v průměru o 3 kg/ob./rok od roku 2018. Je ovšem nutné připomenout, že není možné veškerou matematicky stanovenou hmotnost těchto složek považovat za skutečně recyklovatelnou/využitelnou. Data však ukazují, že stále existuje potenciál pro získání těchto komodit z SKO navýšením odděleného sběru, či odtříděním v rámci procesu výroby paliv z SKO.

Hmotnost teoreticky využitelných odpadů obsažených v SKO  může být v některých případech, např. u papíru, ve skutečnosti nižší díky  možnému znečištění jiným odpadem či druhotně získanou vlhkostí. Vzestupný trend naopak vykazuje produkce spalitelného odpadu, která od roku 2010 narostla o 19 kg/ob./rok.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Město Pardubice bude častěji svážet separovaný odpad

Město Pardubice, v součinnosti se svozovou firmou Služby města Pardubic, reagovalo na zvýšené množství separovatelných složek komunálních odpadů a přistupuje ke zvýšení četnosti pravidelných svozů.

Ve druhém pololetí letošního roku budou služby v lokalitách, kde jsou obyvatelé ve třídění odpadu nejaktivnější, častěji vyvážet kontejnery na papír, plasty a sklo. Město tak usiluje o to, aby tříděný odpad, který obyvatelé odkládají i v okolí plných popelnic, neznečišťoval a nehyzdil ulice.

„Chceme-li po lidech, aby třídili odpad a šetřili tak životní prostředí, musíme k tomu vytvořit co nejlepší podmínky. Množství odkládaného tříděného odpadu stoupá, důvodem jsou zejména nákupy přes e-shopy. Na mnoha stanovištích se nám pak před termínem svozu vrší tyto složky odpadu v okolí přeplněných kontejnerů, nebo jej lidé odloží do popelnic na odpad komunální. Proto Služby města od července budou svážet papír, plasty a sklo z lokalit, v nichž bývají kontejnery přeplněny, častěji. Četnost výsypů tak v rámci Pardubic stoupne o téměř 20 procent,“ řekl náměstek primátora zodpovědný za životní prostředí Jan Nadrchal a připustil, že opatření bude mít dopad do městského rozpočtu. „Za druhé pololetí roku 2021 nám náklady na svoz separovaného odpadu stoupnou o zhruba 1,2 milionu korun. Na druhé straně tak zvýšíme standard odpadového hospodářství a vytřídíme více odpadu, který může být recyklován a neskončí na skládce,“ dodal náměstek.

Na stanovištích v následujících měsících přibude ke stávajícím 1 545 kontejnerům na třídění zmíněných komodit, vzhledem nedostatečným prostorovým možnostem pouze 15 nových kontejnerů. Podstatně se však zvýší četnost jejich vyprazdňování. Zatímco v současné době zajišťují pracovníci Služeb města měsíčně 7 968 svozů, od července jich bude o téměř 1,5 tisíce více. Například plasty a papír, které jsou v Pardubicích nejtříděnější komoditou, se budou ve většině lokalit vyvážet třikrát týdně místo dosavadních dvou svozů týdně. U skla dojde ke zkrácení doby mezi svozy ze tří na dva týdny.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Město Zlín se intenzivně snaží vrátit vodu do rukou měst a obcí

Na valné hromadě společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. (dále jen „VAK“) měl být na návrh města Zlína udělen strategický pokyn představenstvu, jehož cílem byla změna současného provozního modelu a to bez negativního vlivu na aktuální cenu vody a zároveň se nesmí snížit investiční prostředky VAKu do vodárenské infrastruktury.

Před tímto bodem jednání však odešli někteří akcionáři včetně odpůrců současného provozního modelu. Valná hromada se tak stala neusnášeníschopnou.

V úterý 25. 5. 2021 se konala valná hromada společnosti VAKu, která je nejvyšším orgánem této společnosti a zároveň i forum pro setkání všech akcionářů. Na programu bylo 8 bodů, které se týkaly například výsledků hospodaření VaKu, změny stanov  nebo  schválení účetní uzávěrky společnosti.

Jedním z bodů jednání byl pokyn, který předložilo statutární město Zlín, aby valná hromada VaKu Zlín uložila představenstvu téže společnosti povinnost realizovat veškeré kroky k získání vlastnické kontroly nad provozováním vodohospodářské infrastruktury a ukončení provozního modelu se současným provozovatelem, jímž je společnost MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a. s..

Návrh statutárního města Zlína však na jednání valné hromady nebyl vůbec projednán. Město Zlín nenašlo bezpečný způsob, jak vstoupit do probíhajícího soudního sporu, který je aktuálně řešen mediací. Proto chceme pomocí udělení strategického pokynu představenstvu společnosti VAK podpořit aktivitu Otrokovic a Fryštáku jako účastníků této mediace a zároveň tak deklarovat zájem města Zlína jako největšího akcionáře ukončit současný provozní model a vrátit tak vodu na Zlínsku do rukou měst a obcí. Někteří zástupci akcionářů však opustili těsně před zahájením projednávání tohoto bodu jednání valné hromady, díky čemuž se tato stala neusnášeníschopnou a její jednání tak muselo být ukončeno. Je s velkým podivem, že z jednání odešli právě akcionáři, kteří dlouhodobě provozní model s Moravskou vodárenskou ve VAKu kritizují, ale nyní snahu statutárního města Zlína o jeho odstranění nepodpořili, resp. přímo znemožnili tím, že z jednání odešli. Přitom ještě dlouho po ukončení jednání zůstávali v předsálí,“ sdělil k nastalé situaci primátor Zlína, Jiří Korec. Postup části akcionářů se tak zdá jako vysoce tendenční.

Jelikož valná hromada byla ukončena před projednáním všech bodů jejího jednání, bude nyní svolána náhradní valná hromada, na které bude návrh statutárního města Zlína projednán. „Opětovné svolání jednání valné hromady sebou ovšem nese nemalé náklady, které uhradí v konečném důsledku i ti, kteří tento stav nezapříčinili,“ zakončil Jiří Korec. 

Foto: pixabay
Zdroj: