Rubriky
AKTUALITY

Elektromobily nestačí. Palivo z použitého kuchyňského oleje šetří desítky tun CO2

Přestože jsou elektromobily žhavým trendem posledních let, v logistice zatím nesehrávají významnou roli. Jejich podíl byl v minulém roce v rámci EU jen přes 2 %. Dopravcům v přechodu na elektromobilitu brání nedostatečná infrastruktura, kratší dojezd a vysoké obstarávací náklady. Aktuálně nejefektivnějším řešením je tak využívání biopaliva, což může ušetřit desítky tun CO2 jen na jedné mezinárodní trase. Vyrábí se z použitého kuchyňského oleje.

Těžká nákladní vozidla, včetně kamionů a městských a dálkových autobusů produkují více než 25 % emisí skleníkových plynů ze silniční dopravy v EU, což činí přes 6 % z celkových emisí v Evropské unii. Podle Centra dopravního výzkumu bylo loni v zemích EU registrováno 7 516 nových nákladních elektromobilů, což znamená meziroční pokles o 4,6 %. „V České republice bylo loni registrováno 27 nových nákladních elektrických vozidel, historicky nejvíce,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. Stále je to však poměrně málo. „I přes historicky rekordní počet registrací byla Česká republika v podílu nákladních elektromobilů až 20. mezi zeměmi EU, poslední ze zemí V4,“ dodává Kadula.

Elektromobilita zatím nestačí

Přestože trh s novými nákladními elektromobily byl v České republice v roce 2024 třináctý největší v EU, registrováno bylo pouze 27 nových nákladních elektromobilů, tedy meziročně o 17 více. Ministerstvo dopravy v rámci Programu Doprava 2021–2027 v Česku podporuje vznik pěti desítek dobíjecích stanic pro elektromobily, současná infrastruktura je totiž nedostačující.

Elektromobilita se aktuálně osvědčuje především v intralogistice a městské dopravě. „Elektromobily nejsou vhodné pro každého, s jednotlivými společnostmi individuálně konzultujeme jejich situaci. V blízké době budou dosahovat dojezdu až 600 km, to je realita, o které se dnes hovoří. Přechod na elektromobilitu nákladních vozidel je rozjetý vlak, který nezastavíme,“ vysvětluje zástupce společnosti Volvo Trucks Vladimír Myslík.

Z fritézy do nádrže

Řešením je podle dopravců HVO100. „Z našeho pohledu je nejlepším přechodným a krátkodobým řešením právě biopalivo HVO100, hlavně proto, že lze využít již existující infrastrukturu a vozidla,“ dodává Marián Budzel z Raben Logistics Czech & Slovakia. Spotřeba HVO100 je velmi podobná běžné naftě. Ve srovnání s běžnými fosilními palivy má ale potenciál snížit emise skleníkových plynů až o 85 %. V případě HVO, které je vyráběné z použitého kuchyňského oleje, dosahuje dokonce úspora emisí CO2 až 90 %. Kromě toho HVO100 produkuje méně pevných částic (PM) a oxidů dusíku (NOx), čímž zlepšuje kvalitu ovzduší. Pořizovací cena HVO100 je obecně vyšší než u nafty, a to o 25 % – 50 %, v závislosti na zemi.

Ušetřit lze desítky tun CO2 měsíčně jen na jedné lince

Pokud počítáme s tím, že emise CO2 u nafty jsou 2,637 kg/l a spotřeba plně naloženého kamionu (35 tun) je v průměru 35 l/100 km, můžeme konstatovat, že takový kamion emituje 92,295 kg CO2 na 100 km. „Při přepravě zboží například z rokycanského eurohubu do Welsu v Rakousku, což je přibližně 260 km, jeden kamion emituje téměř 240 kg CO2,“ vysvětluje Jakub Trnka, generální ředitel Raben Logistics Czech & Slovakia. Jedná se však pouze o příklad, protože společnost má denní linky do všech evropských zemí a hustou síť vlastních poboček v rámci celé EU. Pro představu – přeprava zboží z Česka do Německa je realizována do 24 hodin.

Biopalivo HVO100 emituje o 85 % méně CO2, tedy 0,395 kg CO2 na litr. „Pokud tankujeme výhradně biopalivo, plně naložený kamion emituje 13,825 kg CO2 na 100 km. To znamená, že na trase Rokycany – Wels v Rakousku vyprodukuje přibližně 36 kg CO2, což je o 204 kg méně než při standardní naftě,“ pokračuje Trnka. Při 10 kamionech denně na této trase může dojít ke snížení emisí CO2 o více než 2 tuny, a měsíčně tak můžeme hovořit o desítkách tun CO2, které kamiony díky biopalivu dokážou ušetřit jen na jedné mezinárodní lince.

Stát zatím biopalivo nepodporuje

Pomoci by mohla nižší spotřební daň na ekologická paliva. „Pořizovací cena HVO je v Česku o 15 až 20 % vyšší než u nafty, zatímco na Slovensku se v současnosti prodává přibližně o 50 % dráž. V Rakousku aktuálně prodáváme HVO jen o pár centů dráž než klasickou naftu, protože se na tento produkt nevztahuje spotřební daň,“ vysvětluje David Halász, Head of Alternative Fuels ze společnosti Eurowag.

Prosazuje se téma elektrokamionů, avšak realita je taková, že na silnicích každým dnem přibývají dieselové. „Každý den se v Evropě registruje přibližně tisícovka nových dieselových kamionů, což cestu k dekarbonizaci neulehčuje. Ovšem díky HVO100 může být i kamion s dieselovým pohonem skoro úplně uhlíkově neutrální. Obnovitelná nafta tak umožňuje odvětví komerční silniční dopravy rychle a nákladově efektivně snížit emise CO2,“ popisuje Matthias Maedge, viceprezident pro oblast dekarbonizace CRT v Eurowagu.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z panonské oblasti

Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a travní porosty kvůli tomu ztrácí schopnost plnit ekologické funkce, jako je třeba ukládání uhlíku do půdy nebo ochlazování okolí. Vědci proto hledají způsob, jak zejména městské trávníky před dopady klimatické změny chránit. Odpovědí mohou být nové travní směsi s obsahem druhů z panonské oblasti.

Vědci, kteří na výzkumu spolupracují, vycházejí z využití panonské flóry, která je dobře adaptována na extrémy počasí – především suchá a horká léta. „Panonie je nejsušší, nejteplejší a nejextrémnější oblast z hlediska změny klimatu ve střední Evropě. Je to oblast Maďarska, Srbska, Chorvatska a Dolního Rakouska zasahující i do části jižní Moravy. Hlavním smyslem je nasbírat a namnožit druhy z květnatých luk, které jsou pro tuto oblast typické a jsou schopny zvládat klimatické extrémy,“ popsal cíl projektu PannFlora Stanislav Hejduk z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Panonská oblast je vystavena problémům sucha a horka dlouhodobě, i díky tomu jsou některé druhy z této oblasti již vyzkoušené a dají se množit i šlechtit. „Je to například štírovník růžkatý nebo čičorka pestrá, u řady druhů však osivo není k dispozici. Na základě botanických snímků z Masarykovy univerzity jsme vybrali zhruba 80 druhů rostlin, které by mělo jednak smysl množit a jednak jsou pro trávníky důležité,“ vysvětlil Hejduk. Za tímto účelem budou vědci v průběhu letošního léta sbírat osivo z vybraných druhů a testovat jejich vhodnost k množení v polních podmínkách.

Podle Hejduka trávníkům neškodí jen klimatická změna, ale i nesprávná péče. „Problém nastává, když města sečou trávníky podle plánu bez ohledu na počasí. Třeba v roce 2018, který byl jedním z nejsušších roků za posledních 20 let, města často trávníky takto sekala. Nízko sečené trávníky kvůli tomu uschly a začal se tu masivně šířit ječmen myší,“ přiblížil Hejduk dopady špatné péče o trávníky ve městech. Velkým problémem je podle něj i takzvané mulčování, kdy se trávník poseče, posekaná hmota rozdrtí a položí se zpět do posečeného trávníku. Tím se sice ušetří za odvoz hmoty, ale pokud zůstane velké množství biomasy na povrchu, trávník degraduje.

Původní druhy panonských trávníků v sídelní zeleni by měly zvládat nejen horké a suché klima, ale měly by také plnit estetickou funkci. „V létě, kdy řada běžných trávníků usychá, by měly být nové druhy barevně kvetoucí a měly by lákat hmyz. Objeví se tam třeba mateřídouška panonská, chrpa luční nebo šalvěj luční,“ zmínil Hejduk druhy, které by měly městské trávníky obohatit. Vědci se chtějí kromě získání osiva soustředit i na lepší osvětu v péči o městské trávníky. V minulosti standardní způsob péče už je totiž dnes nedostatečný a o péči je třeba uvažovat jinak a v širších souvislostech.

 

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

I kontejnery tvoří veřejný prostor. Brno přijalo standardy sjednocující jejich vzhled

Materiál, barevnost, výšku okolních zástěn, ale také vhodné a nevhodné umístění kontejnerů na směsný i tříděný odpad v Brně nově stanovuje Standard stálých stanovišť nádob na komunální odpad. Dokument připravený Kanceláří architekta města včera schválili brněnští radní.

„Dokument se týká nádob umístěných ve veřejném prostoru a je závazný pro stanoviště ve vlastnictví města. Pokud se stanoviště nachází na pozemku městské části nebo soukromého vlastníka, má schválený standard doporučující charakter. Věřím ale, že bude dobrým vodítkem a nástrojem, který vlastníkům a správcům usnadní práci, že nám všem přinese větší kvalitu městského prostředí díky kultivaci těchto míst,“ uvedl náměstek pro oblast životního prostředí Filip Chvátal.

Standard stálých stanovišť nádob na komunální odpad se zabývá jejich umístěním ve veřejném prostoru, uspořádáním, kapacitou vzhledem k okolí a také podobou zástěn a nádob. Definuje například jejich barevnost. „Městská společnost SAKO už začala s postupnou obměnou barevných kontejnerů v novém stylu, a to tmavé nádoby s barevně rozlišeným víkem. Díky tomu se snižuje množství vizuálního smogu. Tento trend přijatý Standard podporuje,“ doplnil Chvátal.

Ve Standardu jsou dále specifikovány například výšky modulárních zástěn kolem stanovišť, jejich délka či materiál. Také v tomto případě se navazuje na již existující praxi SAKO Brno, pro kterou podobu zástěn navrhl MARTIN TVARŮŽEK DESIGN.

Celý standard je ke stažení na https://www.brno.cz/dokumenty-mesta?kategorie=mestske-standardy nebo www.kambrno.cz/standardy.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Pilotní projekt „Nábytek v oběhu“ ukázal, že nábytek lze sbírat a recyklovat systémově a efektivně

Během jarních měsíců se v Česku poprvé testoval způsob, jak vytvořit funkční systém rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) pro nábytek – obdobný těm, které už dnes fungují u elektrospotřebičů nebo baterií. Výsledky pilotního projektu Nábytek v oběhu dokazují, že dobře navržený systém může přinést zásadní posun v nakládání s nábytkovým odpadem.

Za projektem stojí šestice nábytkových firem, která jeho řízením pověřila byznysovou platformu Změnu k lepšímu a společnost Cyrkl. Mezi klíčové partnery projektu patří Ministerstvo životního prostředí, vybrané obce nebo reuse centra. Nábytek v oběhu odstartoval v březnu a sbíral data na 10 sběrných místech v pěti městech v ČR.

Data z terénu: Češi vozí nábytek tam, kde to mají blízko

Za necelé tři měsíce bylo shromážděno přes 5 185 kusů nábytku o hmotnosti 127 tun. Především to byly koberce (676 ks), židle (581 ks) a matrace (546 ks). Až 99,7 % uživatelů přivezlo nábytek ze vzdálenosti do 15 km, což potvrzuje, že logistická dostupnost je klíčovým faktorem ochoty zapojit se do systému.

Recyklace a reuse: je tu obrovský potenciál, ale ukázaly se limity systému

Projekt dosáhl téměř 37% míry recyklace, což je výrazně více než současný odhadovaný průměr (10 %). Z celkového množství odevzdaného nábytku bylo 1987 kusů nábytku dřevěných nebo z dřevěného kompozitu odevzdáno na sběrných dvorech, kde byl tento nábytek dále vytříděn podle instrukcí zpracovatele do kontejneru s dřevěným odpadem. 
Klíčová byla spolupráce s partnery, kteří mají odpovídající infrastrukturu EPR systému – společnost Kronospan zajistila 100% využití vytříděného dřeva. Až 20 % evidovaného nábytku mělo potenciál k dalšímu využití, ale reálně bylo znovu použito jen 8 %. Důvodem byla přeplněná reuse centra a omezené kapacity – například centrum Sto.re muselo odmítnout přes pět tun nábytku.

„Z dostupných dat vyplývá, že se v ČR ročně vyhodí až 350 tisíc tun nábytku. Nábytek je sektorem s vysokým potenciálem pro zlepšení cirkulární ekonomiky a využívání zdrojů, a právě princip rozšířené odpovědnosti výrobce (tzv. EPR) může představovat řešení. Základem úspěšných změn jsou podložená data a vzájemná dohoda zainteresovaných subjektů, a právě o to se v rámci dobrovolné dohody s nábytkáři a organizátory pilotního projektu Nábytek v oběhu snažíme. Výstupní data jsou pro nás důležitým zdrojem informací při plánovaní odpadového hospodářství. Dle výzkumu agentury Focus z května 2025 třídí odpad ve větší míře 78 % obyvatel. Zároveň ale pouze 37 % třídí objemný odpad – tedy právě starý nábytek či koberce. Cílem Ministerstva životního prostředí je se na tento segment odpadu zaměřit a zvýšit míru sběru i recyklace,“ doplnil vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí David Surý.

Matrace a koberce – problém i příležitost

Matrace a koberce tvořily největší položky v objemovém odpadu (celkem 676 koberců a 564 matrací), ale jsou zároveň nejproblematičtější, protože jsou objemné, těžko skladovatelné, kompozitní, a tedy obtížně recyklovatelné. Navíc je reuse centra často nepřijímají z hygienických důvodů. Pro budoucí EPR systém je nezbytné řešit je samostatně – legislativně i technologicky. „Díky pilotní fázi projektu Nábytek v oběhu víme, kde začít. Máme reálná data, ochotu firem i obcí spolupracovat a jasné kroky, které povedou ke skutečně funkčnímu EPR systému pro nábytek v Česku,“ shrnuje výsledky Gabriela Měsícová, public affairs manažerka byznysové platformy Změna k lepšímu, která se na organizaci projektu spolupodílí.

Projekt poskytl klíčová doporučení pro budoucnost

Pilot ověřil 5 z 10 testovaných hypotéz (včetně vlivu vzdálenosti, velikosti lokality či efektivity reuse center) a vytvořil analytický základ pro návrh funkčního EPR systému:

  • legislativní a institucionální ukotvení systému,
  • vybudování a rozvoj infrastruktury, posílení sběrné sítě
  • jednotná metodika třídění a evidence-digitální nástroje a centrální datová platforma,
  • komunikační rámec a vzdělávání,
  • ekodesign a motivace výrobců,
  • aktivní zapojení výrobců, obcí i občanů.

„Výzkum jednoznačně potvrdil, že množství použitelného nábytku značně převyšuje současné kapacity naší nábytkové banky, re-use center a re-use pointu. Takže pokud bychom chtěli reálně dosáhnout využití většího podílu bezvadného nábytku, tak musíme otevřít plnohodnotné celopražské re-use centrum. A zároveň musíme nadále podporovat opravárenské kurzy, abychom vzniku nábytkového odpadu předcházeli,” říká Jana Komrsková (Piráti), náměstkyně primátora hl. města Prahy.

Zásadní zjištění: Recyklace nábytku může fungovat

Z pilotního projektu je zřejmé, že funkční EPR systém pro nábytek je možný, ale klíčová je dostupnost sběrné infrastruktury, dostatečná kapacita reuse center, jasně nastavené procesy třídění a evidence, a především aktivní zapojení výrobců, obcí i zpracovatelů. „Společně jsme dokázali vytvořit pilotní prostředí systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) a otestovat klíčové ukazatele, jako jsou míra recyklace nebo možnosti opětovného využití v jeho jednotlivých procesech na 10 sběrných místech. Děkujeme všem partnerům Nábytku v oběhu za jejich aktivní zapojení a spolupráci,” říká Michaela Streichsbierová, koordinátorka projektu a expertka ze společnosti Cyrkl. Výstupem projektu je datová analýza zpracovaná společností Cyrkl, která umožní kvalifikované posouzení budoucího financování systému a definování sběrné sítě tak, aby systém byl funkční a pro uživatele dostupný. Výsledky ovlivnila sezónnost, výběr lokalit, omezený počet sběrných míst i konkrétní způsoby, jakými lidé běžně nakládají s nábytkem.

„Ve společnosti IKEA si stejně jako další výrobci a prodejci uvědomujeme svou odpovědnost za množství nábytkového odpadu. Zároveň ale existují cesty, jak tomuto odpadu předcházet. Proto si velmi vážíme otevřené a konstruktivní diskuse se všemi účastníky projektu, včetně státní správy. Postupně se nám daří společně hledat řešení, která mohou vést k nastavení spravedlivého a funkčního systému podpory znovupoužitelnosti nábytku, a tím i ke snížení dopadů na životní prostředí,” dodává k pilotnímu projektu Jakub Lelek, ředitel public affairs ze společnosti IKEA, která patří k iniciátorům celého projektu.

Do projektu bylo vybráno 10 sběrných míst v Praze (Sběrný dvůr Zakrytá, re-use centrum Sto.re a Libeňské reuse a komunitní centrum), Brně (Sběrný dvůr Jedovnická, Projekt RE-NAB v rámci sběrných dvorů a Prodejna IKEA), Českých Budějovicích (Cirkulární dům), Jihlavě (Útulek věcí a Sběrný dvůr Jihlava) a Jindřichově Hradci (Jysk), kde bylo možné do konce května odevzdávat použitý nábytek dle pokynů organizátorů projektu a umožnit tak jeho zaevidování v rámci procesů pilotního projektu.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
NAPSALI O NÁS

Komunální ekologie

Kongres SKS: Boj je to urputný a tvrdý, občas vítězný

Congress Center Parkhotel Plzeň hostil ve dnech 21.–23. května 2025 jubilejní 65. ročník Kongresu Sdružení komunálních služeb (SKS), který přinesl další možnost diskuze o legislativních změnách, modernizaci odpadového hospodářství a rozvoji infrastruktury.

Kongres otevřel Jiří Vyvial, člen rady SKS ČR v rámci slavnostního zahájení vystoupil Petr Balner, jednatel partnerské společnosti CROK (Centrum recyklačních a odpadových kompetencí). Petr Havelka, ředitel ČAOH, ve svém projevu zdůraznil potřebu dokončení projektu Kovy do Žluté„Dejme do toho veškerou energii, abychom na území České republiky kvalitně rozjeli a dokončili akci „kovy do žluté“. Je to důležité, je to služba pro občany,“ upozornil Petr Havelka a dodal, že systém může nabídnout více žlutých nádob a že technologicky to zvládnuté už je. Upozornil, že na velké většině míst v republice již akce probíhá a požádal přítomné o ještě intenzivnější spolupráci na projektu: „Prosím ty, kteří o tom ještě uvažujete, pojďme se o tom bavit.“

Následně upozornil Jaromír Manhart ze Státního fondu životního prostředí, že se již šestým rokem snaží hledat a nacházet vhodné projekty do odpadového hospodářství a poskytovat vhodné financování. „Mým úkolem ale není jen poskytovat finance, ale také oddělovat zrno od plev,“ řekl Jaromír Manhart. Dále upozornil, že peníze ve třetím programovém období alokované do odpadového hospodářství jsou téměř vyčerpány. Všechny přítomné ale ujistil, že se připravuje další období 2028 plus. Toto období se zaměří na podporu spíše větších projektů.

Olga Dočkalová, starostka obce Sudice a vedoucí Komise životního prostředí Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) svou přednášku začala slovy: „Boj je to urputný a tvrdý“. Dodala však, že se v určitých fázích boje daří zvrátit vývoj a projevila přání pokračovat tak, aby byly splněny všechny povinnosti, které z legislativních požadavků vyplývají.

Hladký průběh Kongresu pak popřáli i další řečníci, mimo jiné hosté z partnerského sdružení MAKE z Maďarska, víceprezident Jámbor László a vedoucího sekce městských služeb Péter Gábor, nebo prezident Spolku pro rozvoj veřejného osvětlení Josef Smolík. SRVO je dlouholetým partnerem SKS ČR a dle slov jeho prezidenta bude uspořádán v brzké době společný seminář, který bude zaměřen na aktuální témata a vývoj v oblasti veřejného osvětlení.

Slavnostní zahájení uzavíral prezident SKS ČR, starosta obce Chlístov a zároveň ředitel Technických služeb Benešov, Bohumil Rataj, který popřál účastníkům příjemný a pracovně plodný kongres.

Poté dostaly slovo zástupkyně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), Sekce hospodářské soutěže, Odboru kartelů, dámy Martina Navrátilová a Zuzana Studničková. Ty hostům v sále představily, jak pracuje úřad na zkvalitňování soutěžního prostředí a nabídly mimo jiné i praktická doporučení městům a obcím, jak správně řešit veřejné zakázky.

Následovala část určená vzpomínkám na již proběhlé akce, poděkování všem partnerům Kongresu či gratulace jednotlivcům k úspěchům a významným událostem v pracovním i osobním životě.

Řady SKS se v letošním roce rozrostly o další 8 nových členů: Centrum TS Kuřim, TS Žlutice, Sport Krupka, Služby Bystřice, TS města Doksy, TS města Milovice, TS obce Červená Voda a také Pražské služby, a.s.

Po přednášce pana Františka Janů na téma „Kybernetická bezpečnost je prioritou“, nastal prostor pro představení všech vystavovatelů a pozvánky na jejich stánky, které byly umístěny ve vnitřních i venkovních prostorách. I přes nepřízeň počasí se pak účastníci kongresu po ukončení valné hromady vydali na prohlídku venkovní výstavní plochy.

Večerní program v přátelské atmosféře doprovodila hudební skupiny Jenny.cz a také Miroslav Chrástka, frontman skupiny Turbo.

Na páteční dopoledne byla pro zájemce přichystána společná prohlídka pivovarnického muzea v Plzni. Těšíme se na další setkání, které se bude konat v říjnu ve Špindlerově Mlýně.

 

ZDOJ + FOTO

 

Rubriky
O ČLENECH

Křišťálová popelnice 2024 míří do Týnce nad Sázavou !

Gratulujeme panu Michalu Petráškovi, řediteli Technických služeb Týnec nad Sázavou a členu našeho Sdružení, k fantastickému úspěchu – absolutní vítězství v soutěži Křišťálová popelnice 2024!

Velké poděkování patří také městu Týnec nad Sázavou a panu starostovi Martinu Kadrnožkovi za podporu kvalitních komunálních služeb.
Tento úspěch je důkazem, že když se dobře spolupracuje, výsledky se dostaví.

 

 

 

Michale, skvělá práce …

Rubriky
NAPSALI O NÁS

Odpady 06/2025

Rubriky
O ČLENECH

Design litoměřických elektromobilů zaujal

Rubriky
O ČLENECH

V Bílině úsporně a na vlně inovací

Rubriky
TISKOVÉ ZPRÁVY

Tisková zpráva :  Odborný seminář SKS ČR

Dne 12. června 2025 se v nové budově Automatických mlýnů v Pardubicích uskutečnil další odborný seminář SKS ČR.

Tématem semináře byl Zákon o veřejných zakázkách

Přednášející lektor Ing. Jiří Lád, Ph.D. ze společnosti DLC group s.r.o., účastníkům přiblížil klíčové aspekty a praktické dopady nové legislativy. Živá diskuse, množství individuálních dotazů i konkrétní příklady z praxe ukázaly, jak významné a aktuální toto téma je pro přítomné účastníky. Informace získané během semináře nepochybně přispějí k lepší orientaci zástupců členských organizací SKS ČR v nových právních rámcích.

Součástí programu byla také prohlídka části výukových prostor Automatických mlýnů, včetně sálu Sféra, kterou s poutavým výkladem vedl pan ředitel David Koppitz. Tato část programu poskytla účastníkům nejen zajímavý vhled do inspirativního prostředí, ale i příjemné zpestření mezi odbornými bloky.

 

Poděkování patří SMP Pardubice, zejména Mgr. Kláře Sýkorové, za zajištění prostor a celkovou organizační podporu semináře.

 

 

Ing. Josef Matucha

Tajemník SKS ČR

Seminář Zákon o veřejných zakázkách – Pardubice