Rubrika: Nezařazené

Rubriky
Nezařazené

Nový stavební zákon počítá s dlouhým přechodným obdobím. Další tři roky bude možné podávat projekty postaru

Nový stavební zákon a související vyhlášky počítají s přechodným obdobím do 30. 6. 2027. Do tohoto termínu bude možné projekty podávat i schvalovat podle dosavadních prováděcích předpisů. Cílem je usnadnit stavebníkům přechod na novou legislativu. Záleží na stavebníkovi, jakou úpravu si zvolí – ta nová mu ale přináší řadu výhod včetně jednodušší dokumentace a rychlejšího povolení.

Nový stavební zákon a související vyhlášky představují pro stavebníky i úřady zásadní posun vpřed – přinesou pevné lhůty pro povolování staveb, digitalizované stavební řízení, jeden proces povolení stavby, odstranění některých zastaralých technických požadavků nebo maximální sjednocení dříve roztříštěné právní úpravy do jednoho předpisu a další.

„Takto rozsáhlé změny stavebního zákona přirozeně doprovázejí velká očekávání a zároveň i nejistota. Uvědomujeme si, že příprava stavebních projektů je finančně i časově náročná a nutně probíhá kontinuálně. Přechodné období proto platí pro procesní postupy, dokumentaci staveb i posuzování, nehrozí proto nebezpečí, že by se projekty musely kvůli novému stavebnímu zákonu překreslovat,“ uvedla vrchní ředitelka sekce veřejného investování, výstavby a sociálního začleňování Leona Gergelová Šteigrová. 

Sněmovna schválila novelu nového stavebního zákona na konci loňského března, následoval Senát a podpis prezidenta, ve sbírce zákonů pak novela vyšla v červnu. Poté mohly začít práce na prováděcích vyhláškách. Novela obsahuje zásadní úpravu zmocnění k vydání prováděcí vyhlášky o požadavcích na výstavbu a vyhlášky o dokumentaci staveb a nově vyžaduje od Ministerstva dopravy vydání vlastních předpisů. Kvůli tomu se musely společně s resortem dopravy přepracovat i už téměř hotové vyhlášky a MMR je předložilo do meziresortního připomínkového řízení na konci minulého roku. 

Vyhláška o požadavcích na výstavbu 

Vyhláška požadavky výrazně zjednodušuje, od některých přežitých dokonce úplně upouští, například na oslunění nebo výšku rodinných rekreačních staveb. Snižuje nároky na parkovací místa nebo ruší nutnost oddělovat toalety předsíní. V závislosti na lokalitě mohou tyto změny snížit investiční náklady na byt. Vyhláška navíc přebírá a nahrazuje technické požadavky několika dosavadních předpisů, a tedy výrazně sjednocuje právní úpravu.

Díky řadě výjimek si obce nově mohou ve svých regulačních plánech a územních plánech s prvky regulačního plánu upravit požadavky na vymezování pozemků nebo umisťování staveb podle svých potřeb. Vyhláška nově neobsahuje požadavky na dopravní infrastrukturu, protože uvedené bude v gesci Ministerstva dopravy. Praha, Brno a Ostrava mohou vydat své vlastní městské předpisy. V takovém případě se ty celostátní neuplatňují. 

Ministerstvo pro místní rozvoj při přípravě vyhlášky o požadavcích na výstavbu velmi úzce spolupracovalo se zástupci profesních komor, podnikatelských svazů i samospráv. Předložený návrh je výsledkem kompromisu a široké shody – stavebníci se s ním mohou seznámit v systému VeKLEP. Od února je text přístupný také na webu MMR. Legislativní proces pokračuje podle schváleného harmonogramu – MMR vyhlášku předalo na notifikaci EU. Evropská komise má na ni lhůtu do 23. května. V účinnost vejde 1. 7. 2024.

Vyhláška o dokumentaci staveb

Dokumentace pro povolení záměru bude nově pouze jednostupňová – nebude se vypracovávat zvlášť pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Výrazně se také omezí její rozsah a podrobnost. Nově dokumentace pro povolení záměru odpovídá dnešní dokumentaci pro územní rozhodnutí rozšířené o posouzení statiky a požární bezpečnosti.

Vyhláška také omezí případy, kdy se některé údaje uváděly opakovaně v různých částech dokumentace. Aby se u komplexnějších staveb zabránilo nutnosti vypracovat více dokumentací podle různých právních předpisů, připravilo MMR takzvanou „přílohu pro dokumentaci povolení souboru staveb“. Celý proces se díky ní především pro projektanty zjednoduší. Vyhláška je aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení a vstoupí v účinnost 1. 7. 2024.

Vyhláška o stanovení obecních stavebních úřadů

Stanoví obce, ve kterých se budou nacházet stavební úřady a vymezí jejich správní obvody. Platí, že rozhodování zůstane přímo v území, v rukách úředníků, kteří místní situaci znají nejlépe.  Vyjma 5 obcí, které požádaly samy o zrušení stavebního úřadu. MMR vypořádalo připomínky v meziresortním řízení a na konci dubna vyhlášku odešle Legislativní radě vlády. 

Vyhláška o provedení některých ustanovení stavebního zákona

Obsahuje formuláře žádostí, které se odesílají stavebním úřadům, nebo formulář návrhu na stanovení ochranného pásma. Podrobně také upravuje systém stavebně technické prevence a problematiku autorizovaných inspektorů. Vyhláška je úzce provázaná s digitalizací stavebního řízení a stanovuje také podobu souvisejících formulářů. Nový stavební zákon umožňuje podat žádost v listinné i elektronické podobě. Vyhláška zajišťuje strojovou čitelnost údajů. Chystaný Portál stavebníka žadatele provede tak, aby vyplňoval jen ty části interaktivního formuláře, které se týkají jeho záměru. Vyhláška se nachází v meziresortním připomínkovém řízení a vstoupí v účinnost 1. 7. 2024.


ZDROJ + FOTO


Rubriky
Nezařazené

Kríza recyklácie plastov sa týka aj Slovenska. Hráči na trhu sa zhodujú, že by vlády mali konať

Profesionáli v odpadovom hospodárstve poukazujú na nerovnosť podmienok voči importérom, aj na potrebu zásahu vlád.

 

Európa čelí kríze recyklácie plastov, ktorú porážajú lacné primárne suroviny aj recykláty zo zahraničia, ako aj množstvo netrhových podmienok a cenová volatilita.

Dopyt po recyklovanom plaste je zo strany priemyslu, ktorý vyrába plastové produkty, nedostatočný na to, aby boli recyklačné firmy v zisku. Výsledkom je, že obrat v recyklácii stagnuje, zvyšujú sa zásoby plastového odpadu sa zvyšujú a recyklačné spoločnosti ukončujú výrobu. Téme sme sa venovali v samostatnom článku.

Slovensko je súčasťou Európskej únie a spoločných pravidiel pre zvyšovanie miery recyklácie plastov. Zisťovali sme, ako vnímajú situáciu slovenskí účastníci trhu s plastovým odpadom.

APOH požaduje väčšiu finančnú zodpovednosť od výrobcov

„Zaznamenali sme problémy, a to v dvoch smeroch: výrazné zníženie cien plastov a problém s ich odbytom. Spôsobuje to problém v plnení recyklácie plastov v rámci RZV,” uviedol pre denník Odpady-portal.sk Peter Krasnec, prezident Asociácie podnikateľov v odpadovom hospodárstve (APOH).

Podľa Petra Krasneca je potrebné upraviť podmienky financovania triedeného zberu obalov v rozšírenej zodpovednosti výrobcov.

„V prvom rade je potrebné identifikovať, prečo Ázia a USA sú cenovo výhodnejšie a podľa toho nastaviť podporu do sektora zo strany EÚ. V rámci APOH sa snažíme nájsť riešenia s OZV pre obaly, ako optimalizovať proces podpory tak, aby na Slovensku recyklácia plastov prežila aj naďalej. Čaká nás totiž v budúcnosti zvýšenie cieľov recyklácie plastov a bez domácich a európskych spracovateľov to nebude možné splniť,” konštatuje P. Krasnec.

Michal Figúr: Situácia sa zlepšuje, ale bez podpory máme problém 

Jedným z veľkých spracovateľov plastových odpadov je spoločnosť Greentech Slovakia. Podľa jej generálneho manažéra Michala Figúra bol problém citeľný aj na Slovensku, v súčasnosti však nastáva zlepšenie.

„V roku 2023 sme počas druhého kvartálu zaznamenali prepad trhu o 50 %, čo nás prinútilo ísť len na dve zmeny. Or začiatku roka 2024 je však situácia lepšia. Zlepšenie vnímame kvôli prichádzajúcemu roku 2025 a povinnému primiešavaniu recyklátu do PET. V oblasti HDPE a PP, s ktorým tiež pracujeme a ktorý končí hlavne v stavebníctve, bola kríza ešte väčšia. V tomto segmente bol nulový odbyt. Kríza je hlavne kvôli nestabilitě a nejasnosti smerovania trhu v EÚ, ale najdôležitejšie sú vysoké úrokové sadzby, ktoré bránia normálnemu rozvoju priemyslu,” uviedol Michal Figúr.

Podľa neho sa ocitajú podnikatelia v tejto oblasti v ťažkostiach aj preto, lebo spoločnosť vníma recykláciu ako dotovanú časť priemyslu, čo však na Slovensku nie je pravda.

„Recyklácia, na rozdiel od ostatných krajín, má nulovú podporu. Naše závody nemôžu cenovo konkurovať ostatným krajinám, ktoré majú príjem za každú zrecyklovanú tonu od domácich OZV.”

Michal Figúr, ktorý je zároveň šéfom Asociácie pre recykláciu obalov, poukazuje aj na nedostatok PET materiálu v Európskej únii, ktorý nahráva v prospech dovozu recyklátu zo zahraničia.

„Európska únia spotrebuje 5 miliónov ton PET ročne, z čoho skončia približne 3 milióny ton na skládkach alebo v spaľovniach. Produkcia primárneho PET materiálu je na úrovni 0,8 milióna ton. Na výrobu vločiek existuje kapacita 3 milióny ton, ale z toho treba odrátať odpadovosť. Výsledkom je približne 2,1 milóna ton, ktoré môžete použiť (vlákno, páska, fólia, RPET). Z toho vyplýva že existuje deficit dva milióny ton PET v EÚ v prípade, že by sme všetko zrecyklovali,” vysvetľuje Michal Figúr.

Generálny manažér tiež poukazuje na európsky problém systémov bez zálohovania, ktorým je ziskovosť zberových spoločností, ktoré tlačia spracovateľov do zlých hospodárskych výsledkov.

„Zberové spoločnosti, ktoré majú zaplatené všetky náklady od organizácií rozšírenej zodpovednosti (OZV), do ktorých platia výrobcovia, ponúkajú zlisované PET fľaše za vysoké ceny a doslovne vydierajú recyklačné spoločnosti, ktoré musia tieto financie pýtať znova od výrobcov, ktorý tento materiál musia spotrebovať,” približuje.

Vo výsledku je tak podľa Figúra jediným, kto má z toho biznisu profit, zberová spoločnosť.

„V prípade, že sa začnú výrobcovia brániť a vymyslia si svoj systém na ochranu vstupu – zálohový systém – začne sa obrovská antikampaň, akú momentálne môžeme sledovať v Čechách.”

Dovoz recyklátu zo zahraničia nevníma Michal Figúr ako zásadný problém.

„Bez dovozu nie je EÚ schopná naplniť potreby spotrebiteľského trhu. Problém vnímam v tom, ako sa dovážaný materiál vo väčšine krajín mimo EÚ vyrába. Spoločnosti v rámci EÚ majú vysoké nároky na ESG, čistotu vypúšťaných vôd, pracovné prostredie a podmienky, inovácie, zelené energie atď. Po osobných návštevách recyklačných kapacít v tretích krajinách môžem povedať, že z týchto štandardov som tam nevidel ani základ,” vysvetľuje Figúr.

Zavedenie dovozných ciel však nepovažuje za riešenie. Tým by malo byť vyrovnanie podmienok s konkurenciou.

„Výrobné spoločnosti a spoločnosť musia prijať zodpovednosť za to, čo dovážajú, a ako regulačný nástroj by som za prísnych podmienok zaviedol CBAM – Carbon Border Adjusment Mechanism, alebo uhlíkové clo, ktoré už fungujú v mnohých odvetviach priemyslov. Konkurencia je dobrá vec, posúva podnikateľov vpred, ale musia mať rovnaké podmienky,” uzatvára Michal Figúr.

František Doležal: EÚ musí nájsť riešenie

Podľa generálneho riaditeľa veľké slovenského spracovateľa plastov, spoločnosti General Plastic, zažívajú recyklačné závody veľmi komplikované obdobie už od roku 2020. Nie je to však spôsobené len lacnými dovozmi z Ázie, resp. USA.

V reakcii pre Odpady-portal.sk uviedol František Doležal viacero dôvodov, ktoré dostávajú spracovateľov do zložitej situácie.

V prípade polyetylénterftalátu (PET) poukazuje aj na lacné dovozy fliaš a recyklátov aj z Ukrajiny, vysokú cenu energií, klesajúcu cenu primárneho PET, ale aj zavádzanie zálohových systémov v Európe.

Výrazný vplyv na ekonomiku spracovateľov má podľa neho aj cenová nestabilita primárnej suroviny PET, ktorá je v súčasnosti na úrovni 1.150 eur za tonu, ale v minulosti klesla ku 650 eur a v roku 2022 bola na úrovni 1800 eur.

„Dlhodobá stabilná cena je niekde na úrovni 1.100 eur za tonu. Na druhej strane je však cena kvalitného food grade regranulátu okolo 1.500 eur, teda nepokrýva ani výrobné náklady,”

 

ZDROJ + FOTO

 

 

Rubriky
Nezařazené

Tematická pracovní cesta do Maďarska

Ve spolupráci s velvyslanectvím Maďarska v ČR jsme uspořádali ve dnech 17.-20.3.2024 pro členy SKS a slovenské členy ZOVP cestu do župního města Ostřihom s odborným programem. Na akci se podílelo a zaštítilo ji velvyslanectví Maďarska v ČR.

Slavnostního přijetí naší delegace na radnici Ostřihomi se účastnil velvyslanec Maďarska v ČR pan Dr. András Baranyi, náměstek primátora Ostřihomi pan Balazs Steindl, obchodní rada maďarského velvyslanectví v ČR a v SR pan Zoltán Környi a paní Patrícia Marity a představitelé partnerského maďarského sdružení MAKE. O slavné historii i současnosti města Ostřihom nás maďarští kolegové informovali, nicméně jsme měli možnost si město i prohlédnout a podívat se také do historické dominanty města, baziliky sv. Vojtěcha.

 

V rámci odborného programu tematické cesty jsme si prohlédli již téměř dokončenou stavbu velkého sběrného dvora města Ostřihom. Velmi zajímavá byla rovněž prohlídka rozsáhlého závodu na třídění odpadu v Tatabányi. S iniciativy MZ a MZO Maďarska se ještě poslední den našeho pobytu konala prezentace několika maďarských firem, které se působí v oblasti odpadového hospodářství. Z uvedených konzultací jsme si mohli udělat představu o postupech a rozdílech ve zpracování odpadů Maďarska a v ČR ev. SR. 

Dle reakcí všech účastníků cesta i setkání s maďarskými kolegy splnila naše očekávání, za což bychom rádi touto cestou poděkovali především partnerům z velvyslanectví Maďarska v ČR , kteří se na tom podíleli, tj. Obchodní rada velvyslanectví Maďarska v ČR pan Zoltán Környi a jeho asistent pan Hunor Pop.

Více foto naleznete v GALERII.

 

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS
Rubriky
Nezařazené

V Kopřivnici je nově možné třídit i hřbitovní odpad

Vzhledem k legislativním změnám v oblasti odpadového hospodářství a rostoucímu tlaku na třídění odpadů se město Kopřivnice rozhodlo spustit novou kampaň zaměřenou na třídění hřbitovního odpadu. Tato kampaň je součástí úsilí o snižování množství odpadů ukládaných na skládky komunálního odpadu.

Cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o správném zpracování odpadu na hřbitovech a podpořit třídění odpadu jako základního kroku ke splnění legislativních cílů. „Hřbitovní odpad zahrnuje různé materiály, včetně květin, aranžmá, plastových obalů a dekorací a dalších předmětů. Správným tříděním tohoto odpadu můžeme minimalizovat jeho negativní dopady na životní prostředí a přispět ke zvýšení množství odpadů, které lze ještě využít či zrecyklovat,“ uvedla Lucie Kubalcová, vedoucí oddělení technické ochrany životního prostředí.

Za tímto účelem budou pracovníci životního prostředí pomáhat s tříděním ve středu 27. a čtvrtek 28. dubna na městském hřbitově v Kopřivnici v dopoledních hodinách od 9 do 11 a odpoledne od 13 do 15 hodin. Přistavené kontejnery budou označeny speciálními nálepkami na hřbitovní plasty a hřbitovní bioodpad. „Každoročně z městského hřbitova vyvážíme cca 20 tun odpadu, který jenom při minimální práci, bude možné ještě dále zpracovat a neskončí bez užitku na skládce,“ doplnila Lucie Kubalcová.

 

ZDROJ + FOTO

 

 

Rubriky
Nezařazené

„Nekoncepční krok, který zvýšil náklady na tříděný sběr bez podstatné změny v recyklaci,“ hodnotí zálohování slovenský odborník

Prezident největší profesní organizace recyklačních, svozových a zpracovatelských firem na Slovensku – Asociace podnikatelů v odpadovém hospodářství (APOH) – Peter Krasnec, odpovídá na dotazy ohledně zálohování na Slovensku a možného zavedení povinného zálohování v České republice.

V České republice probíhá diskuze ohledně možného zavedení povinného zálohování PET lahví. Velká část připomínkových míst návrh MŽP s kritikou odmítla a bylo předloženo mnoho argumentů, proč by zavedení bylo pro ČR nevýhodné. Jako stát plníme evropské cíle sběru pro rok 2025, a to již od roku 2020. Obce, města i svozové a recyklační firmy mají rovněž jasný plán na splnění cílů k roku 2029. Podobně jako třeba Francie, která povinné zálohování odmítá, chceme oběhové hospodářství pro všechny obalové materiály, nejen pro PET lahve a plechovky.

Sbírat obaly v prodejnách potravin jistě není efektivní cesta do budoucnosti a není to ani moderní řešení. Jako efektivní se v ČR jeví rozvíjet dosavadní obecní systém třídění všech komunálních odpadů, který se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách v celé Evropě. Slovensko je prosazovateli povinného zálohování stavěno jako příklad úspěšného zavedení zálohového systému s prakticky samými výhodami.

Proto se Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), zeptal na několik podstatných dotazů uznávaného odborníka ze Slovenska, který se v recyklaci pohybuje desítky let a který je také díky své práci v kontaktu s obcemi, městy i obchodníky. Je jím dlouholetý prezident největší profesní organizace svozových a recyklačních firem na Slovensku – Asociace podnikatelů v odpadovém hospodářství (APOH) RNDr. Peter Krasnec, PhD., MBA.

Pane prezidente, jaká byla míra sběru PET lahví na Slovensku, když Slovensko zavedlo povinné zálohování? Kde vidíte příčiny nižší míry sběru PET lahví na Slovensku, než v České republice?

Míra sběru a recyklace PET lahví byla před zavedením záloh na úrovni cca 62%. Problém, proč tak relativně nízko, vidím v Slovenské republice především v podpoře tříděné sběru v rámci rozšířené odpovědnosti výrobců. Na rozdíl od České republiky, kde dlouhodobě funguje jeden systém AOS (na Slovensku má název OZV – Organizace odpovědnosti výrobců), na Slovensku jich v té době fungovalo 10.

Na malou zemi jako je Slovensko je to až příliš mnoho, což způsobovalo konkurenci OZV, které se předháněly cenami pro výrobce (tento stav funguje bohužel i nadále) a tím pádem byl/je nedostatek finančních prostředků na podporu tříděného sběru a recyklace obalů. Konkurence je sice dobrá, ale podle našeho názoru ne v rámci rozšířené odpovědnosti výrobců.

S Vašimi zkušenostmi a při znalosti výsledků České republiky v této oblasti, doporučil byste ČR zavedení povinných záloh na PET lahve?

Určitě ne. Podle nás, a stále to tvrdíme, je zálohový systém nekoncepční tah, který rozbíjí tříděný sběr především plastů, výrazně zvyšuje náklady na třídění ostatních, méně hodnotných typů plastů a navíc nepokrývá všechny typy PET obalů (např. na Slovensku se nezálohují PET obaly z oleje , octa, sirupů, mléka, drogerie apod.). Navíc se jedná o investičně natolik nákladný systém, že investice do stavebních prací v obchodech, automatů na zpětný odběr PET lahví apod. (na Slovensku cca 80 milionů eur), nemají v podstatě téměř žádnou návratnost vzhledem k „dodatečně vysbíraným“ PET lahvím.

V ČR někteří politici a PR poradci říkají, že PET lahve ze žlutých popelnic nelze v recyklaci použít do nových PET lahví (bottle to bottle). Recyklační firmy, které fyzicky nakládají s PET lahvemi říkají, že je to nesmysl a že PET ze žlutých popelnic po řadu let standardně využívají do nových PET lahví. I nová evropská legislativa to jednoznačně umožňuje. Jak tomu bylo na Slovensku a jaký je Váš názor na možné použití PET ze žlutých popelnic?

Působil jsem 5 let ve funkci generálního ředitele recyklační společnosti na PET lahve, která měla v portfoliu také výrobu PET regranulátu a PET předlisků. Již tehdy jsme pochopili (a to bylo v letech 2010 – 2015), že je bez problémů možné vyrobit recyklát (regranulát/vločky), který jsou vhodný pro potravinové účely a pro výrobu PET obalů (každá jedna výroba musí stejně projít procesem EFSA – certifikace na potravinové obaly).

Proto absolutně nemohu souhlasit s danými tvrzeními, že PET lahve z tříděného sběru nejsou vhodné pro výrobu PET obalů. Stačí se podívat na Rakousko, kde nemají zaveden zálohový systém, ale funguje tam společnost, která PET lahve z rakouského tříděného sběru přeměňuje na certifikované PET vločky pro potravinářské účely a vyrábí z nich PET předlisky pro nápojový průmysl.

Prosazovatelé zálohování v ČR říkají, že obcím po zavedení zálohování ubyde plastový odpad ve žlutých popelnicích a že se jim tedy sníží náklady na odpadové hospodářství. Jak se to v tomto ohledu vyvíjelo na Slovensku? Vydělaly obce na zavedení povinného zálohování, jak v ČR někteří slibují?

Podle zkušeností na Slovensku tomu tak není. Lidé v domnění, že ušetří náklady na směsný komunální odpad, dávají do žlutých nádob i to, co tam nepatří, takže objem ve žlutých nádobách (odpadů/plastů) je v podstatě stejný, přestože se PET lahve vyskytují sporadicky. Má to však za následek výrazné zvýšení nákladů na tříděný sběr, a to cca dvojnásobně, v některých regionech až trojnásobně. Čili ve zkratce řečeno, po zavedení zálohového systému na Slovensku se náklady na tříděný sběr, především plastů, výrazně zvýšily. Navíc je zálohový systém na Slovensku mimo systém obcí, takže obce ze zálohového systému nemají v podstatě žádný finanční užitek.

Jaké jsou řádově náklady na svoz a vytřídění jedné PET lahve (nebo tuny) v novém zálohovém systému? Je zálohový systém dražší, než byl ten odpadový?

Když vycházím z oficiálních informací Správce záloh, tak byly celkové náklady v roce 2022 v částce 45,9 mil. euro (výroční zpráva Správce záloh, za rok 2023 není výroční zpráva ještě publikována). Jen pro příklad, všechny OZV (AOS) na Slovensku dohromady, které podporují tříděný sběr všech obalů na Slovensku, měly v roce 2022 tržby na úrovní cca 70 milionů eur. Z toho je snadno zjistitelné, jak je zálohový systém na PET láhve drahý.

Někteří politici v ČR říkají, že povinné zálohování výrazně zvýší procento recyklace plastů. Je to podle vás reálné? Kolik procent plastů se recykluje na Slovensku a o kolik se recyklace plastů zvedla po zavedení zálohování?

Myslím si, že zde klidně mohu citovat informaci z IEP (Institutu environmentální politiky – institut při MŽP SR), který ve své studii „Skutečná cena záloh“ tvrdí: „Zavedení povinného zálohování bude mít jen minimální vliv na celkovou míru recyklace komunálních odpadů. Jelikož PET a hliníkové nápojové obaly jsou lehké a tvoří jen nepatrný podíl na celkovém komunálním odpadu, míra recyklace komunálních odpadů by se při 90 % návratnosti PET a plechovek zvýšila jen o 0,5 p.b. Benefity bychom měli vidět spíše v objemu odvráceného litteringu a skládkovaného odpadu“.

S tímto tvrzením mohu souhlasit. Při enormních investičních nákladech v podstatě nedosáhneme efektu zvýšení míry recyklace plastů a už ne komunálních odpadů. Na Slovensku v podstatě vůbec – jelikož PET láhve v rámci zálohového systému jdou mimo rozšířenou odpovědnost výrobců a naše OZV (AOS) si vysbíraný PET nemohou započítávat do celkové míry recyklace plastů. Ta musí být zajištěna zbylými plasty v nádobách, proto je systém tak enormně drahý.

Dá se nějak kvantifikovat, jak moc zavedení zálohování na Slovensku pomůže státu reálně splnit evropské cíle ke všem komunálním odpadům, tedy zajistit recyklaci nejméně 65 % všech komunálních odpadů?

Zde opět můžu poukázat na danou studii IEP – zavedení záloh na PET láhve v podstatě nebude mít žádný efekt na zvyšování míry recyklace komunálních odpadů.

A na závěr, je něco, co byste k zavedenému systému povinného zálohování na Slovensku chtěl doplnit?

Že to byl ze strany Slovenska dost nekoncepční krok, který měl za následek zvýšení nákladů na tříděný sběr bez podstatné změny v rámci dosahování recyklačních cílů komunálních odpadů.

 

autor: Petr Havelka| zdroj: ČAOH

Rubriky
Nezařazené

AMPER 2024

Datum konání: 19. března 2024 0:00 – 21. března 2024 0:00
Místo konání: Brněnské výstaviště

 

V březnu 2024 se na brněnském Výstavišti uskuteční 30. ročník veletrhu AMPER. Veletrhu, který se stal tradičním symbolem inovací, spolupráce a rozvoje elektrotechnického průmyslu. Toto výročí představuje nejen důležitý milník v historii veletrhu AMPER, ale svědčí také o jeho přínosu pro odvětví elektrotechniky.

AMER – SMART AND CONNECTED WORLD, veletrh se koná na mezinárodní úrovni, každoročně se ho účastní na 150 vystavovatelů ze zahraničních zemí (Slovensko, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Polsko, Čína a další).

Inovace a technologický pokrok, tak by se dalo popsat prostředí veletrhu AMPER, který reflektuje aktuální trendy v elektrotechnickém průmyslu. Každý rok přináší představení nejnovějších technologií v oblastech energetiky, smart grids, komunitní energetiky, nejnovějších pohonů, elektromobility, smart and safe city, automatizace budov, průmyslu a dopravy a řadě dalších, v neposlední řadě elektronických součástek a nedostatkových čipů.

AMPER nejsou jen architektonicky pojednané expozice vystavovatelů. Návštěvníkům přináší také možnost zúčastnit se jedinečných konferencí, workshopů a prezentací například Smart City v praxi, odborné semináře vedené redakcí časopisu Automa, organizátoři připravují AMPER SUMMIT, soubor přednášek na téma Investice a dotace v ČR s přesahem do zahraničí, do kterého se zapojí především zástupci ústředních orgánů státní správy. Vědecko-výzkumná centra a elektrotechnické fakulty vysokých škol zaujalo INOVÁTORIUM, otevřené fórum pro sepětí vědy a praxe.

Stále více rezonující celospolečenské téma elektromobility na veletrhu AMPER 2024 reflektuje již 11. ROČNÍK PŘEHLÍDKY ELEKTROMOBILTYAMPER E – MOTION. Na něm se budou prezentovat jak nejnovější elektromobily s bateriovou technologií, tak nově i s vodíkovou, dobíjecí stanice a následná infrastruktura a stále více žádané elektrické manipulační a komunální vozy a zařízení.

AMPER je místem inspirace, transferu myšlenek a technologií a poskytuje jedinečnou příležitost k navazování technologické a obchodních spolupráce a k rozvoji stávajících vztahů, vytváří tak prostor pro posílení firemní image a obchodní růst.

„Stále více platí, že vystavovatelé veletrhu Amper jsou vždy napřed“.

 

Rubriky
Nezařazené

Projekt, který dává nový život starým knihám, úspěšně pokračuje

V prvním březnovém týdnu byla v sídle Kraje Vysočina zahájena vernisáží výstava s názvem Nový život starým knihám. Po celý březen si klienti a návštěvníci krajského úřadu mohou přečíst o výrobě knih, tipech, co s knihou po přečtení udělat, aby jí dali „nový“ život, o informacích, jak se zpracovává recyklovaný papír a co se z něj vyrábí. Zároveň si mohou odnést knihy ze dvou nových krajských knihobudek umístěných přímo v budovách krajského úřadu, které z recyklovaného materiálu vyrobili studenti SPŠ a SOU Pelhřimov za velice krátkou dobu, za to jim patří poděkování.

Myšlenka na záchranu knih opětovným použitím vznikla na začátku roku 2018 na třídicí lince ASMJ Jihlava na Hruškových dvorech. Ročně jí projde 7 500 tun papíru, ve kterém se nachází stále více knih ve velmi dobrém stavu. Tyto knihy spolu s nevyužívanými knihami od studentů Gymnázia Jihlava rozšířily nabídku knižních titulů v domovech pro seniory, které zřizuje Kraj Vysočina a v knihobudkách, které jsou dostupné pro veřejnost. V Jihlavě například v ZOO, Vodním ráji nebo v Nemocnici Jihlava. Po přečtení si je zapůjčí další čtenáři, a tak je zajištěno jejich opětovné využití.  

V roce 2020 se do projektu zapojily tři střední technické školy, zřizované Krajem Vysočina, aby jejich studenti pod odborným dohledem mistrů zhotovili další knihobudky, které jsou od dubna 2020 umístěné pro využití široké veřejnosti v Nemocnici Jihlava, v Pelhřimově a ve Světlé nad Sázavou. Na podporu předcházení vzniku odpadů byly k výrobě knihobudek zakomponovány i opětovně použité materiály, například dřevěné palety.

„Jsme rádi, že se do projektu Nový život starým knihám zapojí i úředníci Krajského úřadu Kraje Vysočina v rámci společenské odpovědnosti kraje a podpoří předcházení vzniku papírového odpadu prostřednictvím prodloužení životního cyklu knih jejich sdílením,“ uvedla Eva Horná, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství.

Aktivní účast obyvatel na předcházení vzniku odpadů přispívá k plnění cílů aktualizovaného Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016 až 2025 s výhledem do roku 2035 i legislativy v oblasti omezování skládkování.

 

Rubriky
Nezařazené

Průmysl je nutné v Evropě udržet. Proto jeho zástupci požadují „Industrial Deal“

Na konci února podepsali zástupci 73 evropských firem a svazů Evropskou průmyslovou dohodu, která má doplnit Evropskou zelenou dohodu. Cílem je, aby v Evropě zůstala zachována vysoce kvalitní pracovní místa.

Signatáři Antverpské deklarace požadují, aby vedle Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) byla na stejné úrovni důležitosti vytvořena i Evropská průmyslová dohoda (Industrial Deal). Podpis k deklaraci připojil i český Svaz průmyslu a dopravy.

„Otázka před námi zní: Jak podpoříme rozvoj našeho evropského průmyslu? Odpověď zní: S Evropskou průmyslovou dohodou na stejné úrovni jako je Evropská zelená dohoda. Ne ve vzájemné opozici, ale aby se navzájem posilovaly,“ uvedl belgický premiér Alexander De Croo.

Komise si nevybrala nejlepší dobu

Podle zástupců průmyslu se kvůli splnění klimatické neutrality v roce 2050 a nedávno oznámenému cíli do roku 2040, bude evropská výroba elektřiny muset znásobit. „Průmyslové investice budou muset být šestkrát vyšší než v předchozím desetiletí,“ uvádí signatáři.

Evropská komise představila na začátku února doporučení, podle kterého by se klimatický cíl snižování emise do roku 2040, měl zvýšit na 90 %. Čeští zástupci energeticky náročných odvětví českého průmyslu ihned upozornili na fakt, že je návrh nerealistický a extrémně nákladný. „Takto navržený cíl ohrožuje samotnou existenci řady průmyslových odvětví a tím i české ekonomiky,“ uvedl Bohuslav Čížek, ředitel sekce Hospodářské politiky SP ČR.

Zástupci evropských firem upozorňují, že návrh přichází právě v době, kdy velké společnosti, ale i malé a střední podniky čelí nejvážnějšímu hospodářskému poklesu za posledních deset let. Poptávka klesá, výrobní náklady se zvyšují a investice se přesouvají do jiných regionů.


Zdroj + FOTO


Rubriky
Nezařazené

Zvláštní pravidla pro plastové obaly porušují evropské právo, namítají zpracovatelé plastů

Zástupci zpracovatelů plastů a výrobců plastových obalů si nechali vypracovat právní posouzení navrženého obalového nařízení, které kritizuje některá ustanovení. Obávají se, že kvůli nové legislativě dojde k přechodu na méně udržitelné obaly.

Od listopadu 2022, kdy Evropská komise zveřejnila návrh nového nařízení o obalech a obalových materiálech (PPWR), vzbuzuje nová legislativa značnou kritiku. Výrobci plastových obalů již dlouho volají po tom, aby se vrátila pravidla harmonizovaná v celé EU pro obaly.

Minulý týden zveřejnila Evropská asociace zpracovatelů plastů (EuPC) společně s Asociací průmyslu plastových obalů (IK) a Francouzskou asociací plastových a flexibilních obalů (Elipso) právní posouzení navrženého nařízení, které si nechala vypracovat. Z něho vyplývá, že některá ustanovení „s největší pravděpodobností“ porušují zásadu rovného zacházení.

Jedná se například o části, kdy právní předpis zakazuje pouze plastové obaly nebo vyžaduje jejich opětovné použití, případně když jsou z recyklovaného obsahu vyjmuty obaly potažené papírem. Podle právníků neexistují objektivní důvody pro nerovné zacházení a poukazují i na procesní porušení, když Parlament a Rada ve svých návrzích nezohlednily všechny relevantní faktory.

Asociace vyzývají členské státy a Evropský parlament, aby v rámci probíhajících třístranných jednání zvláštní pravidla odstranily, takže by společnosti mohly nabýt právní a plánovací jistoty.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
Nezařazené

Opustíme Evropu nebo zavřeme výrobní linky, obávají se evropští výrobci fotovoltaiky

Evropští výrobci solárních panelů nedokáží čelit čínské konkurenci a požadují po EU, aby přijala mimořádná opatření, která by odvětví zachránila.

V rámci ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů Evropská komise plánuje, že rozšíří domácí výrobu čistých technologií, které při svém provozu produkují nízké nebo minimální emise skleníkových plynů. Kromě větrných elektráren nebo tepelných čerpadel mezi ně patří i solární panely, u kterých ovšem evropští výrobci nedokáží konkurovat levné asijské výrobě. 80 % celosvětové výroby fotovoltaických panelů se soustřeďuje v Číně, která tak ovládá světový trh.

Závislost na Číně plánuje Komise snížit prostřednictvím navrženého Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise (Net-Zero Industry Act). V něm se uvádí, že v roce 2030 by 40 % evropské poptávky po solárních panelech mělo být vyráběno v Evropě společně s dalšími technologiemi.

Podle zástupců solárního sektoru ovšem evropský průmysl se solárními panely čelí existenční hrozbě. Situace je natolik kritická, že pokud politici nepodniknou okamžitá opatření, která by ochránila evropské výrobce, budou nuceni přesídlit do zahraničí nebo zkrachují. Někteří výrobci už museli vyhlásit bankrot.

Evropský průmysl varuje, že zbývají už jen týdny

Evropské sdružení výrobců solárních panelů (ESMC) které slučuje téměř celý evropský hodnotový řetězec výroby FVE, se na konci ledna obrátilo na Komisi, kterou vyzvala k přijetí mimořádných opatření. Pokud podle ESMC nebude přijata do dvou měsíců, hrozí uzavření výrobních linek.

 

ZDROJ + FOTO