Rubriky
Nezařazené

Projekt, který dává nový život starým knihám, úspěšně pokračuje

V prvním březnovém týdnu byla v sídle Kraje Vysočina zahájena vernisáží výstava s názvem Nový život starým knihám. Po celý březen si klienti a návštěvníci krajského úřadu mohou přečíst o výrobě knih, tipech, co s knihou po přečtení udělat, aby jí dali „nový“ život, o informacích, jak se zpracovává recyklovaný papír a co se z něj vyrábí. Zároveň si mohou odnést knihy ze dvou nových krajských knihobudek umístěných přímo v budovách krajského úřadu, které z recyklovaného materiálu vyrobili studenti SPŠ a SOU Pelhřimov za velice krátkou dobu, za to jim patří poděkování.

Myšlenka na záchranu knih opětovným použitím vznikla na začátku roku 2018 na třídicí lince ASMJ Jihlava na Hruškových dvorech. Ročně jí projde 7 500 tun papíru, ve kterém se nachází stále více knih ve velmi dobrém stavu. Tyto knihy spolu s nevyužívanými knihami od studentů Gymnázia Jihlava rozšířily nabídku knižních titulů v domovech pro seniory, které zřizuje Kraj Vysočina a v knihobudkách, které jsou dostupné pro veřejnost. V Jihlavě například v ZOO, Vodním ráji nebo v Nemocnici Jihlava. Po přečtení si je zapůjčí další čtenáři, a tak je zajištěno jejich opětovné využití.  

V roce 2020 se do projektu zapojily tři střední technické školy, zřizované Krajem Vysočina, aby jejich studenti pod odborným dohledem mistrů zhotovili další knihobudky, které jsou od dubna 2020 umístěné pro využití široké veřejnosti v Nemocnici Jihlava, v Pelhřimově a ve Světlé nad Sázavou. Na podporu předcházení vzniku odpadů byly k výrobě knihobudek zakomponovány i opětovně použité materiály, například dřevěné palety.

„Jsme rádi, že se do projektu Nový život starým knihám zapojí i úředníci Krajského úřadu Kraje Vysočina v rámci společenské odpovědnosti kraje a podpoří předcházení vzniku papírového odpadu prostřednictvím prodloužení životního cyklu knih jejich sdílením,“ uvedla Eva Horná, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství.

Aktivní účast obyvatel na předcházení vzniku odpadů přispívá k plnění cílů aktualizovaného Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016 až 2025 s výhledem do roku 2035 i legislativy v oblasti omezování skládkování.

 

Rubriky
Nezařazené

Průmysl je nutné v Evropě udržet. Proto jeho zástupci požadují „Industrial Deal“

Na konci února podepsali zástupci 73 evropských firem a svazů Evropskou průmyslovou dohodu, která má doplnit Evropskou zelenou dohodu. Cílem je, aby v Evropě zůstala zachována vysoce kvalitní pracovní místa.

Signatáři Antverpské deklarace požadují, aby vedle Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) byla na stejné úrovni důležitosti vytvořena i Evropská průmyslová dohoda (Industrial Deal). Podpis k deklaraci připojil i český Svaz průmyslu a dopravy.

Otázka před námi zní: Jak podpoříme rozvoj našeho evropského průmyslu? Odpověď zní: S Evropskou průmyslovou dohodou na stejné úrovni jako je Evropská zelená dohoda. Ne ve vzájemné opozici, ale aby se navzájem posilovaly,“ uvedl belgický premiér Alexander De Croo.

Komise si nevybrala nejlepší dobu

Podle zástupců průmyslu se kvůli splnění klimatické neutrality v roce 2050 a nedávno oznámenému cíli do roku 2040, bude evropská výroba elektřiny muset znásobit. „Průmyslové investice budou muset být šestkrát vyšší než v předchozím desetiletí,“ uvádí signatáři.

Evropská komise představila na začátku února doporučení, podle kterého by se klimatický cíl snižování emise do roku 2040, měl zvýšit na 90 %. Čeští zástupci energeticky náročných odvětví českého průmyslu ihned upozornili na fakt, že je návrh nerealistický a extrémně nákladný. „Takto navržený cíl ohrožuje samotnou existenci řady průmyslových odvětví a tím i české ekonomiky,“ uvedl Bohuslav Čížek, ředitel sekce Hospodářské politiky SP ČR.

Zástupci evropských firem upozorňují, že návrh přichází právě v době, kdy velké společnosti, ale i malé a střední podniky čelí nejvážnějšímu hospodářskému poklesu za posledních deset let. Poptávka klesá, výrobní náklady se zvyšují a investice se přesouvají do jiných regionů.


Zdroj + FOTO


Rubriky
Nezařazené

Zvláštní pravidla pro plastové obaly porušují evropské právo, namítají zpracovatelé plastů

Zástupci zpracovatelů plastů a výrobců plastových obalů si nechali vypracovat právní posouzení navrženého obalového nařízení, které kritizuje některá ustanovení. Obávají se, že kvůli nové legislativě dojde k přechodu na méně udržitelné obaly.

Od listopadu 2022, kdy Evropská komise zveřejnila návrh nového nařízení o obalech a obalových materiálech (PPWR), vzbuzuje nová legislativa značnou kritiku. Výrobci plastových obalů již dlouho volají po tom, aby se vrátila pravidla harmonizovaná v celé EU pro obaly.

Minulý týden zveřejnila Evropská asociace zpracovatelů plastů (EuPC) společně s Asociací průmyslu plastových obalů (IK) a Francouzskou asociací plastových a flexibilních obalů (Elipso) právní posouzení navrženého nařízení, které si nechala vypracovat. Z něho vyplývá, že některá ustanovení „s největší pravděpodobností“ porušují zásadu rovného zacházení.

Jedná se například o části, kdy právní předpis zakazuje pouze plastové obaly nebo vyžaduje jejich opětovné použití, případně když jsou z recyklovaného obsahu vyjmuty obaly potažené papírem. Podle právníků neexistují objektivní důvody pro nerovné zacházení a poukazují i na procesní porušení, když Parlament a Rada ve svých návrzích nezohlednily všechny relevantní faktory.

Asociace vyzývají členské státy a Evropský parlament, aby v rámci probíhajících třístranných jednání zvláštní pravidla odstranily, takže by společnosti mohly nabýt právní a plánovací jistoty.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
Nezařazené

Opustíme Evropu nebo zavřeme výrobní linky, obávají se evropští výrobci fotovoltaiky

Evropští výrobci solárních panelů nedokáží čelit čínské konkurenci a požadují po EU, aby přijala mimořádná opatření, která by odvětví zachránila.

V rámci ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů Evropská komise plánuje, že rozšíří domácí výrobu čistých technologií, které při svém provozu produkují nízké nebo minimální emise skleníkových plynů. Kromě větrných elektráren nebo tepelných čerpadel mezi ně patří i solární panely, u kterých ovšem evropští výrobci nedokáží konkurovat levné asijské výrobě. 80 % celosvětové výroby fotovoltaických panelů se soustřeďuje v Číně, která tak ovládá světový trh.

Závislost na Číně plánuje Komise snížit prostřednictvím navrženého Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise (Net-Zero Industry Act). V něm se uvádí, že v roce 2030 by 40 % evropské poptávky po solárních panelech mělo být vyráběno v Evropě společně s dalšími technologiemi.

Podle zástupců solárního sektoru ovšem evropský průmysl se solárními panely čelí existenční hrozbě. Situace je natolik kritická, že pokud politici nepodniknou okamžitá opatření, která by ochránila evropské výrobce, budou nuceni přesídlit do zahraničí nebo zkrachují. Někteří výrobci už museli vyhlásit bankrot.

Evropský průmysl varuje, že zbývají už jen týdny

Evropské sdružení výrobců solárních panelů (ESMC) které slučuje téměř celý evropský hodnotový řetězec výroby FVE, se na konci ledna obrátilo na Komisi, kterou vyzvala k přijetí mimořádných opatření. Pokud podle ESMC nebude přijata do dvou měsíců, hrozí uzavření výrobních linek.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

VELETRH AMPER 2024

TRADIČNÍ PLATFORMA PRO NEJNOVĚJŠÍ TECHNOLOGIE A INOVACE V ELEKTROTECHNICE A AUTOMATIZACI

19. – 21. 3. 2024, VÝSTAVIŠTĚ BRNO

V březnu 2024 se na brněnském Výstavišti uskuteční 30. ročník veletrhu AMPER. Veletrhu, který se stal tradičním symbolem inovací, spolupráce a rozvoje elektrotechnického průmyslu. Toto výročí představuje nejen důležitý milník v historii veletrhu AMPER, ale svědčí také o jeho přínosu pro odvětví elektrotechniky.

 

Veletrh AMPER se stal jednou z nejvýznamnějších elektrotechnických událostí v Evropě s přesahem do celého světa, o čemž vypovídá každoročně silná účast vystavovatelů i návštěvníků ze zahraničí.

Inovace a technologický pokrok, tak by se dalo popsat prostředí veletrhu AMPER, který reflektuje aktuální trendy v elektrotechnickém průmyslu. Každý rok přináší představení nejnovějších technologií, produktů a řešení předních výrobců a poskytovatelů služeb v elektrotechnickém sektoru.

AMPER nejsou jen expozice vystavovatelů. Návštěvníkům přináší také možnost zúčastnit se jedinečných seminářů, workshopů a prezentací. AMPER SUMMIT je prestižní soubor přednášek a seminářů, do kterého se zapojí odborníci a specialisté jak z řad zástupců ústředních orgánů státní správy, tak z předních technologických firem či oborových asociací.

Na veletrhu AMPER se představí také novinky a trendy vystavovatelů z oblasti SMART & SAFE CITY ‑ koncept chytrých a bezpečných měst, maximálně využívající moderních technologií s cílem zvýšit kvalitu života v městech a obcích. AMPER SMART & SAFE CITY je prostorem k odborné diskuzi a otevírá dveře moderním chytrým technologiím do sféry veřejné správy a služeb.

Součástí veletrhu AMPER bude již tradiční prezentace nejnovějších trendů v oblasti nabíjecí infrastruktury, elektromobility a elektrických manipulačních a komunálních zařízení – AMPER e-MOTION.

AMPER je místem inspirace, transferu myšlenek a technologií a poskytuje jedinečnou příležitost k navazování nových obchodních vztahů a k rozvoji těch stávajících, vytvářející tak prostor pro spolupráci a obchodní růst.

 

Pro více informací o veletrhu AMPER 2024 navštivte www.amper.cz.

Rubriky
Nezařazené

Evropanům klesla produkce komunálního odpadu skoro o 20 procent na osobu

V roce 2022 bylo množství komunálního odpadu vyprodukovaného na osobu v EU 513 kg, o 19 kg nebo chcete-li o 4 % na osobu méně než v roce 2021, kdy Evropan vyprodukoval 532 kg a o 46 kg více než v roce 1995.

Produkce komunálního odpadu se mezi členskými státy EU značně lišila. Podle Eurostatu vyprodukovali nejvíce SKO „na hlavu“ v Rakousku – 827 kg. Obyvatelé Dánska vyhodili v roce 2022 787 kg a Lucemburští 720 kg. Nejméně bylo produkovali lidé v Rumunsku (301 kg), Polsku (364 kg) a Estonsku (373 kg).

Rozdíly mezi zeměmi odrážejí rozdíly ve vzorcích spotřeby. Velkou roli hraje ekonomické bohatství a kvalita nakládání s komunálním odpadem. Země se liší v tom produkci živnostenského odpadu a odpadu z domácností.

249 kg na osobu recyklovaných v EU

Pokud jde o recyklaci, EU registrovala v průměru 249 kg na osobu, což je méně než v roce 2021 průměr 264 kg na osobu.

Nejvyšší množství recyklovaného odpadu na osobu mělo Rakousko (516 kg), Dánsko (411 kg) a Německo (409 kg). Naopak nejnižší množství mělo Rumunsko (36 kg), Malta (75 kg) a Řecko (90 kg).

 

Rubriky
Nezařazené

Odborný seminář SKS ČR

Ve čtvrtek 1. 2. 2024 proběhl, již jako třetí v pořadí, seminář zaměřený na problematiku v odpadovém hospodářství. V rámci semináře byla řešená témata:

  • „Vznikající nové kolektivní systémy“
  • „Třídící cíle, modelování potenciálu“
  • „Aktuální informace k zavedení zálohového systému“

Zázemí pro uspořádaní akce sdružení poskytl Grand Hotel International Praha.

Program setkání zahájily prezentace partnerských firem INISOFT s.r.o., MEVA-TEC s.r.o., REWINDOW, které se v různých podobách angažují v odpadovém hospodářství.

V dalším programu bylo naším záměrem v prezentacích od zúčastněných odborníků ukázat pohled z praxe v kontextu aktuálních legislativních podmínek.

Na semináři vystoupili:

  • Martina Vrbová, Ph.D. – Nevajgluj a.s.
  • Ing. Radovan Šomplák, Ph.D. – VUT Brno
  • Eva Drimlová, EKO-KOM a.s.
  • Olga Dočkalová, SMO ČR

Zájem účastníků akce se projevil mnoha dotazy k přednášejícím i sdělováním praktických zkušeností účastníků z jednotlivých technických služeb. Věřím, že poznatky získané na semináři se zaslouží o naplnění cílů daných Zákonem o odpadech a příslušnými vyhláškami a také o lepší orientaci našich členů v odpadovém hospodářství.  

Jedním z bodů programu bylo představení modelovacího nástroje míry separace komunálního odpadu v obcích. Nástroj je vytvořen v MS Excel a je volně ke stažení na webové  stránce https://popelka.upi.fme.vutbr.cz/

Závěrem bych chtěl touto cestou poděkovat partnerským firmám, které finančně zaštítily seminář, organizátorům a všem zúčastněným za podnětné setkání v přátelské atmosféře.

Více foto naleznete v GALERII.

Bc. Milan Doubravský, člen rady SKS ČR, vedoucí sekce odpadů
Rubriky
Nezařazené

Tri štáty sa v elektrine odstrihnú od Ruska. Teraz spustili kľúčové prenosové vedenie

Synchronizáciu s európskou sústavou chcú zavŕšiť o rok skôr, než pôvodne plánovali.

Znižovanie závislosti od Ruska je počas uplynulých dvoch rokov veľkou najmä v plynárenstve. Ako ukazujú aj najnovšie čísla o tokoch plynu v Európe, „plynárenská mapa“ sa od ruskej invázie na Ukrajinu kompletne prekreslila.

Závislosť od Ruska je však témou aj v elektroenergetike. A to hlavne pre skupinu pobaltských štátov, Litvu, Lotyšsko a Estónsko, ktoré sa chystajú na synchronizáciu svojich prenosových sústav so sústavou Continental Europe. O prípravách sme na Energie-portal.sk informovali už v lete minulého roka.

Najnovším pokrokom je spustenie strategického prenosového vedenia. O jeho uvedení do prevádzky v stredu (24. januára) informovala Európska komisia.

O čo ide

Tri pobaltské štáty sú ako niekdajšie republiky Sovietskeho zväzu doposiaľ v elektroenergetike synchronizované so sústavami Ruska a Bieloruska. Chcú to zmeniť.

Kým v minulosti Litva, Lotyšsko a Estónsko z pohľadu ostatných krajín EÚ elektroenergeticky fungovali ako „ostrov,“ región už v súčasnosti má prepojenia so zvyškom Únie. Konkrétne ide o elektrické vedenia medzi Litvou a Poľskom (LitPol Link), ako aj o prepojenie so Švédskom (NordBalt) a Fínskom (Estlink 1 a Estlink 2).

Prevádzkovatelia prenosových sústav na Pobaltí už roky pracujú na tom, aby sa desynchronizovali s Ruskom a Bieloruskom a prešli na synchronizáciu s európskou sieťou. Integrácia baltských štátov bola prioritou už od roku 2009, kedy bolo v tejto veci podpísané prvé memorandum o porozumení. Následne do projektov začalo prúdiť financovanie zo zdrojov EÚ.

Ruská invázia na Ukrajinu celý proces urýchlila. Vlani pobaltské štáty zverejnili vyhlásenie, v ktorom konštatujú, že na pripojenie svojich sústav ku zvyšku Európy budú ich siete pripravené o takmer rok skôr, než sa pôvodne rátalo. K synchronizácii má dôjsť vo februári 2025. A pomôže tomu aj nové elektrické vedenie.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Praha znovu podpořila projekt Reuse na školách

Rada hl. m. Prahy v pondělí schválila podporu financování oblíbených opravárenských dílen nábytku pro veřejnost pro rok 2024. Projekt Reuse na školách, který je součástí cirkulární ekonomiky a vychází z potřeby snížení objemu odpadu, letos znovu uspořádá desítku workshopů na SOŠ Jarov v Praze 9.

Hlavní město na pořádání workshopů přispěje částkou v celkové výši 216 590 Kč, ze které bude financováno pořízení materiálu nezbytného pro opravy a renovace nábytku, ochranné pomůcky, honorář odborných lektorů ze SOŠ Jarov i koordinátora projektu a pronájem dílny. Návštěvníci workshopů se stejně jako loni platbou vstupného budou na nákladech spolupodílet.

„Projekt opravy vlastního drobného nábytku má dlouhodobě velkou přízeň veřejnosti a bývají často zaplněné. Jsou skvělou alternativou k tomu nábytek vyhodit a pořídit si nový, která mnohým lidem bez vlastní dílny či zručnosti chybí. Zde pod dohledem zkušeného lektora vlastníma rukama svůj nábytek opravují a renovují, něco se naučí, a kromě dobrého pocitu z práce a staronové židle si odnáší i nový zážitek,” říká náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

S výjimkou prázdnin se budou kurzy konat jednou za měsíc v zázemí plně vybavených dílen SOŠ Jarov, jež je příspěvkovou organizací hlavního města. „Jsme moc rádi, že se naše Střední odborná škola Jarov zapojila do projektu Reuse. Máme velkou radost, že vracíme zpět do života věci, které mají pro naše účastníky význam v podobě vzpomínek na lidi, kteří danou věc dříve používali. Dále moc oceňujeme, že kurzy slouží pro odreagování a aktivní odpočinek. Je spousta lidí, kteří se k nám vracejí opakovaně. Odcházejí od nás vždy velice spokojeni a také se získanými vědomostmi,” doplňuje koordinátor Reuse dílen Radek Andrlík ze SOŠ Jarov.

Podpora projektu vyplývá mimo jiné z Klimatického plánu hl. m. Prahy, Strategie Cirkulární Praha 2030 nebo z Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty hl. m. Prahy na období 2016–2025.

 

ZROJ + FOTO

 

Rubriky
Nezařazené

Nepotvrdilo se, že by povinné zálohování mělo velkou podporu, říká SMO ČR

Do 8. ledna 2024 bylo možné podávat připomínky k novele obalového zákona, která zavádí povinný zálohový systém pro vybrané jednorázové nápojové obaly. Svaz měst a obcí ČR připomínkoval návrh Ministerstva životního prostředí a vycházel také z podnětů členů Komise životního prostředí (KŽP) a praktických připomínek starostů z území.

Hlavní argumenty a připomínky k předloženému návrhu:

1) Ve třídění odpadů je ČR na vysoké úrovni.

Vybudované obecní systémy jsou účinné a efektivní. Společně s ochotou našich občanů dosahuje ČR celkem 82 % třídění nápojových obalů. Důkazem je zpráva a hodnocení Evropské komise z června 2023, kdy Česko je zařazeno mezi 9 nejlepších států, které jsou na dobré cestě splnit stanovené recyklační cíle.

Povinný zálohový systém by jednoznačně naboural stávající systém separace. Obcím by se uměle odebrala nejlépe tříditelná a recyklovatelná komodita s nejlepší cenou v celkové hodnotě cca 500 mil. Kč (průměr za poslední roky pro celou ČR), aby pak novela část této ztráty kompenzovala  zákonným přerozdělením financí z nevybraných záloh (ovšem jen po dobu 5 let) a tedy z peněz zákazníků – našich občanů.

Ministerstvo ŽP v novele rezignovalo na šanci využít příležitosti podpořit plnění vícero cílů odpadového hospodářství a místo toho upřednostnilo jen jeden cíl z nápojového sektoru. Novelou by se tak vytvořil nepoměr mezi jednotlivými komoditami (plast ,sklo, papír, nápojový karton, kov).

Svaz požaduje, aby byla vypracována celková koncepce udržitelného odpadového hospodářství ve světle evropské legislativy a nastavených společných cílů EU v odpadovém hospodářství s akcentem na ekonomickou a ekologickou udržitelnost pro ČR, municipality, soukromý i veřejný sektor a občany.

2) Cirkulární ekonomika

Mezi důvody pro zavedení povinného zálohování nápojových obalů dle návrhu je podpora cirkulární ekonomiky, úspora primárních materiálů a snížení uhlíkové stopy. 

S tímto argumentem nemůže SMO ČR souhlasit. Prvotně je třeba zdůraznit, že dosud vysbíraný a následně vytříděný plast bude svážen dvěma paralelními systémy – jeden na zálohované obaly a druhý na ostatní plasty ze žlutých kontejnerů. Navíc ze zálohového systému bude materiál svážen jen na dvě třídící linky v ČR. Dopady z tohoto pohledu nejsou zmíněny v důvodové zprávě MŽP a ani v RIA  (Zpráva z hodnocení dopadů regulace).

V současnosti je již cirkularita zajištěna. Recyklátoři PET lahví dnes nemají problém se zpracováním do potravinové kvality. Např. firma PETKA Brno vyrábí kolem 40% a výrobci nápojů mají tak možnost nákupu recyklovaného Petu přímo od recyklátorů. Ani povinné zálohování nezvýší procenta pro výrobu nových lahví. Opět bude použito pouze 30 – 40% do nových lahví a zbytek do textilního nebo automobilového průmyslu.

3) Finanční dopady a celková nákladnost navrhovaného systému

Důvodová zpráva MŽP a ani RIA se nevypořádává s finančními dopady do území ve vztahu k vynaloženým investicím a v řadě případů i ve vztahu k jejich udržitelnosti. 

Zavedení zálohového systému podle závěrečné zprávy RIA počítá mj. s investičními náklady instalace nápojových automatů  (bez započtení nákladů na lisovací techniku) a zavedením zálohovacího systému ve výši více než 5 mld. Kč, ročními provozními náklady minimálně ve výši 1,3 mld. Kč, náklady operátora zálohového systému ve výši 3,9 mld. Kč, náklady zaměstnavatelů až 1 mld. Kč a snížením příjmů obcí z recyklovaných materiálů.

Dle zákonodárce dojde navrhovanou právní úpravou ke zvýšení administrativní zátěže u dotčených orgánů státní správy, kdy jsou celkové roční náklady na výkon nové agendy odhadovány částkou cca 1,3 mil. Kč, přičemž do doby pokrytí těchto nákladů z výnosů zavedeného zálohového systému mají být tyto náklady pokryty navýšením rozpočtu MŽP. V rámci dalších finančních dopadů na podnikatelské prostředí zmiňuje důvodová zpráva nutnost založení nové akciové společnosti – operátora, kdy náklady na založení operátora byly dle zprávy RIA  v rámci studie z roku 2020 stanoveny na částku 2,926 mld. Kč.

Tyto náklady vyznívají až absurdně v poměru k efektu, který má tento systém přinést. Aktuálně se v České republice vysbírá cca 42,5 tisíc tun PET láhví, přičemž od zavedení zálohování se očekává navýšení tohoto množství o 5 tisíc tun tak, aby byl naplněn cíl sběru 90 %. Zavádění zálohového systému má smysl jako motivační prvek v zemích, kde je nízká úroveň třídění odpadů. Česko má naopak již nyní vysokou efektivitu třídění, tudíž jsou náklady vynaložené na zavádění zálohového systému bezúčelné.

Takto vysoká suma nákladů nutně zatíží všechny dotčené ekonomické subjekty, a to včetně prodejců, obcí, konečných spotřebitelů a státu nevyjímaje. Předkladatel tvrdí, že náklady systému ponesou výrobci. Je zcela evidentní, že výrobci nebudou kvůli zálohovému systému snižovat své marže, zisk, ani své dividendy. Vysoké náklady tohoto zbytného systému se přenesou na zákazníka.

4) Cíle stanovené a připravované v právních předpisech EU 

V podmínkách České republiky, která již dnes  dosahuje 82 % třídění nápojových obalů, a tedy plní evropské cíle stanovené k roku 2025, není zavedení takto nákladného zálohového systému dostatečně opodstatněné. Veškerých cílů, pro které je zavedení zálohového systému navrhováno, lze dosáhnout i při zefektivnění stávajícího komunálního systému a zapojení dalších pobídek k třídění. 

V tomto směru je klíčové rozhodnutí Rady ministrů ŽP v EU, ze dne 18.12.2023, které definovalo jako průběžný cíl pro rok 2026 míru sběru PET na 78 % ( snížením z původních 90%). Tuto míru Česká republika plní stávajícím systémem separace již minimálně od roku 2020 a dosahovaná míra sběru se stále zvyšuje. Neexistuje zde tedy objektivní důvod pro povinné zavedení zálohování.

5) Littering

Dle důvodové zprávy má dojít díky zálohovému systému ke snížení nákladů také v podobě úspory nákladů na úklid a odstraňování odhazovaných odpadů z jednorázových plastových výrobků (litteringu) z veřejných prostranství.

Je dokázáno rozbory, že v přírodě se vyskytuje 1-2 % PET lahví, jedná se pouze  o statistickou odchylku.

K proklamovanému cíli údajného snížení nákladů na úklid uvádíme, že ani tento cíl nebude přijetím navrhované právní úpravy realizován, neboť sama navrhovaná právní úprava převzetí deformovaných obalů a obalů s nečitelnou etiketou zakazuje. 

Snížení nákladů na úklid pak nebude při zavedení zálohového systému realizováno taktéž z důvodu, že v důsledku faktických překážek splnění požadovaného účelu dojde pouze k přemístění tohoto odpadu do míst zpětného odběru, kde bude tento, v případě nepřevzetí obalu oprávněnou osobou, opět pohozen. PET činní minimum z literingu a samotný littering bude i nadále prováděn. Náklady na úklid těchto odpadů tak nepochybně zůstanou zachovány.   

Závěrem:

Proti novele MŽP se sešlo skutečně velmi mnoho kritických připomínek, jak ze strany HK ČR, SMO ČR, SMS ČR, krajů, Asociace krajů, UZS ČR, KZPS, některých ministerstev, antimonopolního úřadu, ale i řady dalších orgánů a svazů. 

Tvrdá kritika se snesla jak na samotný záměr povinného zálohování PET lahví a plechovek, tak na důvodovou zprávu, včetně analýzy dopadů (RIA), ale také na jednotlivé paragrafy tohoto kontroverzního návrhu. Nepotvrdilo se tedy to, co k novele říkal pan ministr, tedy že povinné zálohování má velkou podporu mezi klíčovými partnery diskuze. Z připomínek silných připomínkových míst také plyne, že MŽP nemá podporu pro prosazení zpoplatnění letáků. Není podpora ani pro ministrem navrhované kompenzace pro obce. Navíc nápojáři požadují, aby obce dostávaly kompenzace pouze maximálně 5 let, pak chtějí všechny peníze pro operátora, tedy pro sebe. Tyto dva body jasně ukazují, že ministerstvem slibovaná kalkulačka a kompenzace pro obce jsou zcela nereálné.

 

ZDROJ + FOTO