Rubrika: Nezařazené
SKS se připojilo podporou podnětu, aby členské státy měly ve schvalované legislativě zaručené již vyjednané legislativní cíle, které byly dříve dohodnuty s Evropskou komisí v rámci definovaných výjimek ke směrnici o obalech. Tyto výjimky mají státy zakotveny ve svých legislativách, stejně jako ČR.
Tento podnět podpořili další svazy České republiky:
Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky, Hospodářská komora České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Unie zaměstnavatelských svazů České republiky , Česká asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb , Česká asociace oběhového hospodářství.
Memorandum z 1. mezinárodního polsko-česko-slovenského kongresu k tématu Odpadového hospodářství
Karpacz, Polsko 22.-24. května 2024
POŘÁDAJÍCÍ
Krajowe Forum Dyrektorów Zakładów Oczyszczania Miast – PL
Sdružení Komunálních Služeb České republiky – CZ
Združenie Organizácií Verejných Prác – SK
Ve dnech 22.-24. května 2024 se v polské Karpaczi konal 1. polsko-česko-slovenský kongres Odpadového hospodářství.
Výměna názorů, která proběhla během kongresu, umožnila účastníkům seznámit se s problémy nakládání s odpady v jednotlivých zemích. I přes rozdíly související s odlišnou legislativou na národních úrovní se ukázalo, že odpadové hospodářství se ve všech třech zemích potýká s podobnými problémy.
Rozdíly v legislativě jsou však nejsilněji pociťovány v Polsku, které jako jediná země nezavedla principy rozšířené odpovědnosti výrobců.
Problémy v těchto zemích jsou způsobeny především nutností implementovat legislativu EU, která neodpovídá realitě středoevropského regionu. Tyto země produkují méně separovaného odpadu na jednoho obyvatele, oproti západoevropským zemím, což má negativní dopad na schopnost dosáhnout úrovně recyklace v Polsku, České republice a na Slovensku.
Na rozdíl od západní Evropy měly naše země méně času na zavedení moderního odpadového hospodářství a nejsou schopny v tak krátké době splnit stále přísnější normy zaváděné Evropskou unií.
Nejpalčivějším problémem je obtížné dosažení úrovně přípravy na opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu. To může v blízké budoucnosti způsobit jednotlivým regionům i celým státům značné finanční problémy.
První den zahajovala hostitelská organizace odbornou diskusí. Ta poukázala na nejpalčivější problémy v systémech nakládání s komunálním odpadem a na rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.
Polský blok
Moderující : Dr. Marcin Chełkowski, člen představenstva Národní komory odpadového hospodářství PL.
Diskutující :
Mária Bonková, zastupující NATUR-PACK a.s. SK
Petr Havelka, zastupující ČAOH – Česká asociace odpadového hospodářství CZ
David Lukáč, zastupující společnost EkoKom a.s. CZ
Ronald Laska, zastupující společnost REMONDIS Szczecin PL
Robert Nielaba, zastupující Zakład Gospodarki Komunalnej „Bolesław“ sp. z o.o. PL
Juraj Sojka, zastupující společnost VEPOS s.r.o., Vráble SK
Katarzyna Wolny-Tomczyk, zastupující advokátní kancelář EKO-LEGAL PL
Debata odhalila největší obavy, které mají firmy odpadového průmyslu a obce v Polsku i v České republice: co se stane na odpadovém trhu po plánovaném zavedením zálohového systému?
Tyto obavy pramení především z toho, že zálohový systém připraví obce a odpadové firmy o nejcennější suroviny obsažené v selektivně sbíraném odpadu – PET lahve a hliníkové plechovky a také o určité množství skleněných lahví.
Co to znamená?
- a) ztrátu příjmů spojených s prodejem vytříděných surovin.
- b) ztrátu příjmů z příplatků získaných od organizací zabývajících se zpětným odběrem obalů.
- c) nutnost snižovaní nákladů a nezbytné propouštění zaměstnanců.
Pro obce – riziko snížení úrovně přípravy na opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu a z toho vyplývající hrozba finančních sankcí pro obce. Část těchto sankcí obce pak přenesou na poskytovatele služeb v oblasti sběru a nakládání s komunálním odpadem.
Pro obyvatele – riziko zvýšení poplatků za nakládání s komunálním odpadem. Polsko odhaduje, že zvýšení poplatku za nakládání s komunálním odpadem v důsledku zavedení systému záloh bude činit min. 10%.
Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), hovořil o pokusech zavést v České republice systém záloh na PET lahví a plechovek .„V ČR máme EPR na obaly, který funguje stále lépe. Co ale nemáme, je systém záloh na PET. Jeho zavedení chce naše ministerstvo životního prostředí, které avizovalo návrhy příslušné legislativy. Proti tomuto projektu se však vytvořila velmi široká koalice,“ zdůraznil.
Tato koalice zahrnuje obecní svazy, odborná sdružení, kraje, podnikatelské svazy a další. Svazy se podobně jako v Polsku obávají ekonomických peripetií spojených se ztrátou cenného odpadu ze „žlutých pytlů“. „Domnívám se, že v demokratickém státě nelze systém záloh vnucovat silou. Nikdo si ho v navrhované podobě nepřeje, kromě ministerstva a nápojářského průmyslu. Budeme se snažit spolupracovat na nalezení nejlepšího řešení,“ řekl Petr Havelka.
Všichni diskutující potvrdili, že optimálním směrem pro zavádění „balíčku“ předpisů týkajících se nakládání s komunálním odpadem je začít rozšířenou odpovědností výrobců, která bude základem pro další etapy včetně zálohového systému, a že samotné zavedení zálohového systému není podle předpisů Evropské unie povinné.
Účastníci diskuse upozornili na významné problémy vyplývající z provádění právních předpisů EU. Téměř každá změna požadavků EU vede k nutnosti přizpůsobit povolení, která mají provozovatelé zařízení, novým právním požadavkům. Zatímco v České republice a na Slovensku je možné počítat s relativně rychlým několikaměsíčním postupem přizpůsobení povolení novým předpisům, v Polsku to trvá až několik let. Zdlouhavost řízení při vydávání správních rozhodnutí v odpadovém hospodářství, vyplývající také ze stále přísnějších polských regulí (např. velmi přísné požární předpisy, nutnost zajistit nároky v odpadovém hospodářství vypočtené podle složitých vzorců, videomonitoring, značné rozdíly ve výkladu předpisů různými úřady, zdlouhavé odvolací řízení), představují v Polsku významnou překážku rozvoje odvětví. Zkrácení postupů na délku, jakou přijaly Česká republika a Slovensko, by Polsku usnadnilo legitimní činnosti v oblasti nakládání s odpady.
Účastníci panelu se shodli na metodách, kterými lze dosáhnout požadované úrovně recyklace – kromě zmíněných zásad souvisejících s rozšířenou odpovědností výrobce bylo uvedeno, že dosažení požadované úrovně recyklace umožní mimo jiné správné nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, zvýšení účinnosti recyklace plastového odpadu, ztráta statusu odpadu pro alternativní palivo RDF a zahrnutí recyklované strusky z tepelného zpracování odpadu do recyklace.
Pokud jde o nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, zástupci společností ze všech zemí uvedli, že pro ochranu životního prostředí a dosažení úrovně recyklace má velký význam jak účinnost tříděného sběru, tak účinnost zpracování. Tento odpad tvoří významnou část toku komunálního odpadu a jeho zpracování anaerobními metodami rovněž umožňuje výrobu obnovitelné energie v místních systémech. To následně ovlivní například částečnou nezávislost na vnitrostátních systémech elektrické energie a možnost přechodu na „off-grid systémy“.
Polští účastníci panelu zároveň poukázali na požadavky Státního fondu pro ochranu životního prostředí a vodní hospodářství (NFOŚiGW) týkající se financování rozvoje bioplynových stanic, které omezují rozvoj tohoto odvětví. Fond totiž dotuje pouze investice do rozvoje kogenerace na bázi komunálního bioplynu, přičemž zapomíná, že bioplynové stanice jsou nejčastěji umístěny v místech vzdálených od spotřebitelů tepla. Rozvoji odvětví by jistě pomohlo, kdyby se umožnily investice, z nichž by se získaný bioplyn mohl po vhodném zpracování odvádět do plynových sítí nebo používat jako palivo pro nákladní automobily, zejména pro vozový park podniků zabývajících se nakládáním s odpady.
Zajímavým způsobem vystoupil pan David Lukáč Eko Kom a.s. CZ. Pokud jde o zpracování plastového odpadu, upozornil na potřebu zvýšit recyklaci tzv. neodpadové frakce plastů. K tomuto účelu lze využít jak materiálové, tak chemické metody recyklace což považuje za velmi důležité.
Účastníci bloku také diskutovali o vlastnictví a organizační struktuře systémů nakládání s komunálním odpadem ve svých zemích. Prakticky ve všech třech zemích jsou účastníky trhu sběru, svozu a zpracování odpadů subjekty s komunálním i soukromým kapitálem. Všude se také vyskytují řešení založená na tzv. in-house systému, kdy společnosti s obecním kapitálem získávají zakázku od vlastní obce. Zástupce České asociace odpadového hospodářství ČAOH pan Petr Havelka uvedl, že jeho organizace sdružuje především soukromé subjekty, které provádějí efektivní nakládání s komunálním odpadem. Osobně by preferoval, aby všechny subjekty měly rovný přístup na trh a žádný subjekt nebyl zvýhodňován na úkor ostatních. V podobném duchu hovořila i paní Mária Bonková, ředitelka komoditního oddělení společnosti NATUR-PACK a.s. SK
Více rozdílů v názorech na organizaci systémů nakládání s odpady ukázali polští účastníci panelu – a to představitel společnosti vlastněné obcí, která není „in-house společností“ a druhý představitel soukromé společnosti. Diskutující v zásadě chápou záměry obcí, které chtějí zadávat veřejné zakázky svým společnostem na bázi in-house, na druhou stranu je však podle jejich názoru nutné vyžadovat od veřejných společností dostatečnou efektivitu, aby kvalita služeb a ceny za tyto služby byly srovnatelné.
Zcela odlišný názor vyjádřila paní Katarzyna Wolny-Tomczyk, která uvedla, že in-house narušuje hospodářskou soutěž na trhu a neměl by být povolen. Zároveň upozornila na paradoxní nerovnost, kde veřejné subjekty mají ztížený přístup, zejména nutností uplatňovat zákon o zadávání veřejných zakázek, který výrazně omezuje svobodu rozhodování v nákupech potřebné techniky a prodlužuje tak dobu realizace investic.
Druhý kongresový den se diskutující opět věnovali otázkám povinného zálohování, problematice gastroodpadu a nebezpečných odpadů i blížícímu se povinnému sběru textilu. Češi upozorňovali na otázku chybějících kapacit na zpracování některých druhů odpadů, což zejména ve srovnání s Polskem ukazuje na rezervy, které se musí urychleně řešit.
Český blok
Moderující : Bohumil Rataj – president SKS ČR
Diskutující i:
Jana Krutáková – poslankyně Poslanecké sněmovny ČR, předsedkyně výboru pro životní prostředí PSP ČR
Olga Dočkalová – starostka obce Sudice, předseda komise ŽP SMO ČR, jednatelka TS Malá Haná s.r.o.
Radovan Šomplák – VUT Brno CZ
David Lukáč – ředitel oddělení rozvoje systému EKO-KOM a. s. CZ
Petr Balner – nezávislý expert, člen Rady pro odpadové hospodářství ČR – poradního orgánu MŽP ČR
Petr Havelka – výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství CZ
Martina Vrbová – ředitelka Nevajgluj a.s. CZ
Jaromír Manhart – projektový manažer Odboru odpadového hospodářství SFŽP ČR
Karel Belda – jednatel OZO Ostrava s. r. o. CZ
Michal Kříž – Senior Manager Veolia Energie ČR, a. s. CZ
Peter Turza – ředitel Technických služeb a.s., Senica SK
Ľubomír Krcha – VEPOS spol. s.r.o., Nováky SK
Michał Dąbrowski – předseda Rady Polské komory odpadového hospodářství PL
Henryk Kultys – ředitel Městské komunální společnosti Krakow PL
Nejvíce diskutovaným tématem které v České republice aktuálně nejvíce rezonuje je – zavedení zálohového systému na PET láhve a nápojové plechovky. Přítomní odborníci se shodli na jeho zbytečnosti a ekonomické nevýhodnosti, jak pro občany, tak zejména pro obce a města. Stávající systém v České republice vykazuje natolik dobré výsledky, že není nutné jej dublovat, což potvrdili také zástupci Polska i Slovenska.
Polští kolegové dále informovali, že dělají maximum pro odložení spuštění zálohového systému v Polsku, neboť jsou si vědomi jeho negativních ekonomických dopadů. Možné zavádění zálohového systému v Polsku označili za chybu, kterou je třeba řešit. V podkladech ukázali, že pokud by byl systém v Polsku spuštěn, výrazně se zdraží služby za komunální odpady v obcích. Naopak procento recyklace komunálních plastů se prakticky nenavýší.
Na toto navázali kolegové ze Slovenska ve své části kongresu
Slovenský blok
Moderující : Peter Kuba – president ZOVP SK
Diskutující i:
Peter Laš – ředitel JOKO-EKO, s.r.o. SK
Pavol Heško – ředitel Technických služeb Dolný Kubín, předseda sekce odpadů ZOVP SR SK
Jolanta Jabłońska – Wojciul – provozní ředitelka Altvater Piła Sp. z o.o. PL
Mirosław Banach – předseda společnosti pro nakládání s odpady Kielce PL
Jaromír Manhart – projektový manažer Odboru odpadového hospodářství SFŽP ČR
Olga Dočkalová – starostka obce Sudice, předseda komise ŽP SMO ČR, jednatelka TS Malá Haná s.r.o.
Odborníci ze Slovenska upozornili na fakta, že po spuštění zálohového systému na Slovensku v žádném případě neklesl počet svozů tříděných plastů, jak bylo prosazovateli slibováno. Naopak narostlo množství hůře recyklovatelných či nerecyklovatelných plastů, a tedy citelně narostly také náklady na svoz a využití plastů jako takových. Do vážných problémů se tak aktuálně na Slovensku dostávají autorizované obalové společnosti. Obce sledují poslední vývoj se značným znepokojením, protože zde stále více chybí systémové prostředky na plnění stanovených cílů.
Třetí kongresový den se nesl v duchu odpadu – zdroje energie
Diskusní blok energetického využití odpadů
Moderující : Katarzyna Wolny-Tomczyk – Advokátní kancelář ECO LEGAL, PL
předsedkyně představenstva Sdružení výrobců paliv z odpadů a biomasy – Wroclaw PL
Diskutující :
Anna Panek-Kisała – Euro-Eko sp. z o.o. PL
Mielec Henryk Drzewiecki – předseda představenstva, MZGOK PL
Konin Andrzej Baranowski – předseda představenstva, KPEC Bydgoszcz PL
Peter Kubik – Eko Bonus sro Kysucké Nové Mesto SK
Radek Klvac – AZ Envi s.r.o. Ostrava CZ
Robert Topiarz – Tariq Holding SE Praha CZ
Petr Bielan – technický ředitel, OZO Ostrava s.r.o. CZ
Michal Kříž – Senior Manager Veolia Energie ČR, a.s. CZ
Resumé
Všechny tyto debaty zdůraznily potřebu budování koalic – přeshraniční spolupráce
„Společná práce na změně tohoto stavu je úkolem i pro nás, účastníky tohoto kongresu,“ řekl Milan Doubravský, předseda odpadové sekce Sdružení komunálních služeb ČR. „Proto nás těší dosavadní dobrá spolupráce a vzájemné porozumění“.
„Využijme toho při tvorbě legislativy,“ povzbudil Peter Kuba, president Združenie Organizácií Verejných Prác SK
„Doufám, že akce, jako je 1. mezinárodní polsko-česko-slovenský kongres odpadového hospodářství, přispějí k vybudování vhodné stálé platformy pro posílení naší spolupráce také v Bruselu,“ uvedl Wojciech Janka, president KFDZOM PL.
Zálohové systémy
„Všichni účastníci kongresu se vyjádřili kriticky k systémům zálohování PET lahví a plechovek. Nacházíme se v různých fázích jejich zavádění. Slováci se zaměřili na automaty, Češi se chtějí přidat ke státům jako Francie, Itálie, Španělsko či Belgie a chtějí stávajícímu tlaku na zavedení tohoto velmi nákladného systému čelit, případně jít cestou tzv. digitálního zálohování s využitím stávající třídící infrastruktury. Ale i přes tyto rozdílné stupně rozpracovanosti byl u zástupců všech tří národů přítomných na kongresu patrný odstup k systému,“ poznamenal Henryk Kultys, ředitel MPO Krakov. Dodal, že „velkým problémem v Polsku je nedostatečné zavedení ROP. – To způsobuje, že břemeno poplatků za nakládání s odpady dopadá na obyvatele a osvobozuje výrobce“.
Energetické využití odpadů
Zástupci české delegace naopak poukázali na obtížnost řízení výhřevnosti. – Máme nedostatečnou kapacitu, pouze dvě zařízení na termické zpracování komunálního odpadu. To rozhodně nestačí. Problém existuje již nyní a ještě se prohloubí, až od roku 2027 zavedeme zákaz skládkování spalitelné frakce, uvedli.
Na nedostatky ITPOK v Polsku upozornila také Jolanta Jabłońska-Wojciul, tajemnice Kontrolní komise Rady RIPOK. „Zákaz skladování hořlavé frakce máme již několik let. Ten však problém nevyřešil. Kapacity našich cementáren a ITPOK jsou prostě příliš malé. Mnoho subjektů na trhu s odpady se musí zachraňovat tím, že odváží odpad hořlavé frakce do ITPOK působících v Německu. Tak by tomu být nemělo“ konstatovala.
Poukázala na to, že „ ztrácíme dvakrát. Zaprvé: za spalování odpadu se musí platit německému subjektu, nikoli polskému. Už to je pro ekonomiku ztráta, protože peníze, které by mohly zůstat v Polsku, odtékají do zahraničí. Zadruhé: přicházíme o cenné, vysoce výhřevné palivo – například RBP“.
Význam kongresu pro pořádající zemi
Kongres poskytl velmi cennou příležitost porovnat náš systém se systémy fungujícími v zemích s podobnou historií budování moderního systému nakládání s odpady. Nemáme se za co stydět,“ uvedl Robert Nielaba, předseda Zakład Gospodarki Komunalnej ‚Bolesław‘ (Malopolské vojvodství). Dodal, že opravdu velkým problémem, se kterým si nevíme rady ani v Polsku, ani v České republice, ani na Slovensku, je implementace práva EU. Nejsme schopni společně hájit podobné zájmy našich tří odpadových hospodářství. Nevyrovnáváme se ani s implementací ustanovení práva EU. A ta bývají poměrně flexibilní, což při domácí implementaci nabízí možnost vyhnout se nejhorším ztrátám. Takový nástroj, jakým je „měkká implementace“, nedokážeme náležitě využít,“ dodal Robert Nielaba.
Michał Dąbrowski, předseda Rady Polské komory odpadového hospodářství (PIGO), zdůraznil, že kongres je příležitostí k setkání nejen na mezinárodní, ale i na národní úrovni. – Se zástupci dalších polských odpadových organizací přítomných na kongresu jsme dlouho diskutovali o našem postoji k systému zálohování. Myslím, že se nám v tomto ohledu podařilo vypracovat něco jako „horizontální dohodu“. Ministerstvo klimatu a životního prostředí vyhlásilo veřejné konzultace o zavedení systému depozit. Myslím, že je velká šance, že v rámci této ‚horizontální dohody‘ budeme reagovat poměrně jednotným stanoviskem,“ prohlásil Michal Dabrowski.
V závěru akce organizátoři s poděkováním za věcnou účast na kongresu zdůraznili, že je žádoucí další pořádání těchto společných mezinárodních kongresů.
Novela zákona, kterou chce Ministerstvo životního prostředí nařídit povinné zálohování nápojových obalů, tedy petek a plechovek, je velké téma posledních týdnů.
Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) se snaží pro novelu získat přízeň, kde se dá.
Legislativní radou vlády novela prošla s drobnými připomínkami, které v současné době ministerští úředníci odstraňují.
Před několika dny pořádal ministr webinář na téma zálohování pro své spolustraníky.
V rámci webináře znovu vysvětloval, o co půjde, a „jak je všechno perfektně připravené“.
Podle Hladíka je na stránkách resortu životního prostředí kalkulačka, díky které si všichni mohou spočítat, jak obce vydělají na novém systému povinného zálohování.
Redakce PrahaIN.cz má ovšem k dispozici prohlášení předsedkyně Komise životního prostředí Předsednictva Svazu měst a obcí Olgy Dočkalové, starostky obce Sudice, členky Sdružení Komunálních Služeb ČR které toto vyrací. Jde o přímou reakci na dopis, jenž ministr rozeslal 28. července do datových schránek obcí a měst České republiky.
Připomeňme, že proti zálohování je 13 ze 14 krajů sdružených v Asociaci krajů, Svaz měst a obcí a Sdružení samospráv.
Své připomínky před jednáním Legislativní rady vlády odeslaly Hospodářská komora nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu.
Apel na starosty
K ministerské kalkulačce starostka Dočkalová uvádí, že „je potřeba ukončit mystifikaci veřejnosti a starostů“.
Ministr podle ní tvrdí, že musíme zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky proto, že nesplníme sběr plechových obalů od nápojů v roce 2026, což prý není pravda. Její názor podporuje i výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. „Stávající systém dokáže splnit legislativní cíle k PET i plechovkám, povinné zálohování naopak mohou působit proti splnění oběhové balíčku jako celku,“ sdělil redakci.
Předsedkyně komise životního prostředí Předsednictva Svazu měst a obcí a starostka Sudic na Blanensku proto požádala další zástupce samosprávy o poskytnutí dat z roku 2022 a 2023. „Jedná se o představitele samospráv, které mají zaveden intenzivní systém třídění (door to door, tedy nádoby na tříděný odpad jsou přímo v domácnostech). Sváží je jejich komunální společnost, která disponuje dynamickými váhami na svozových vozidlech. Nemůže tedy nikdo tvrdit, že data z třídění nejsou pravdivá a relevantní,“ prozrazuje starostka.
A k jakému výsledku došla? „Kalkulačka se Vás snaží přesvědčit, že po zavedení zálohového systému ještě v dalších letech na tom budete lépe než v roce 2022. Není tomu tak. Dám vám k dispozici tabulku, z níž vyplývá, že v roce 2023 měly tyto obce daleko vyšší odměny, a v porovnání s nastíněným vývojem po zálohování každoročně ztrácejí další a další finance.“
Ne, ne, ne
Masivně propagovaný zálohový systém ze strany MŽP podle starostky ve svém důsledku kulhá především proto, že zavedení záloh na PET lahve a nápojové plechovky neznamená splnění všech cílů sběru a recyklace obalů v komunálních odpadech.
V závěru prohlášení zdůrazňuje, že provázanost celého současného odpadového hospodářství je velká, a proto občas nejen starostům uniká, proč vlastně jde navrhovaný zálohový systém proti obcím a občanům.
Ve středu se uskutečnila na pražském magistrátu zajímavá schůzka. Vzájemná stanoviska k připravené novele ministra Hladíka si vyjasňovali předsedkyně výboru Lucie Kubesa a vrchní ředitel Ministerstva životního prostředí David Surý. „S mírnými rozpaky se zamýšlím nad tím, zda novela zákona v této podobě je opravdu k vládnímu projednávání. Pan ředitel Surý se zajímal o má stanoviska k zálohování nápojových obalů jako předsedkyně výboru životního prostředí ZHMP. Osobně proti zálohování nápojových obalů nic nemám. Ale stávající podoba novely MŽP, a hlavně způsob jejího projednávání, ve mně vzbuzuje spoustu otazníků. Nicméně vážím si toho, že vysoce postavený úředník ministerstva cítil potřebu se setkat, aby se pokusil mi vysvětlit postoj ministerstva,“ řekla naší redakci.
Iniciativa pro zálohování to vidí jinak
Za aktivitou Hladíkova resortu naopak stojí Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování. Jak redakci vysvětlila: „Zavedení povinného zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele. Ke zvýšení spotřebitelských cen v souvislosti se zavedením zálohování doposud nedošlo ani v jiných evropských zemích.“
Podle ní také výsledné rozhodnutí Legislativní rady vlády návrh zákona nezastavilo, naopak jej poslalo k projednání vlády. „Připomínka (o které PrahaIN.cz psala) byla pouze technického charakteru k operátorovi systému, které podle dostupných informací MŽP zapracuje,“ doplnila.
„Pouhých sedmnáct procent petek se v České republice použije pro výrobu nových PET lahví, v případě plechovek dokonce nula procent. To je smutná realita skutečné recyklace nápojových obalů v Česku. Opakované využití obalů v tzv. uzavřené materiálové smyčce má přitom pozitivní dopad na životní prostředí. Čísla však jasně ukazují, že běžnou praxí dnes je, že v současném systému se z vysbíraného materiálu včetně nápojových obalů místo opakovaného využití stává odpad, který končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách. Dlouhodobě se však pozitivně nevyvíjí ani samotné třídění nápojových obalů,“ uzavřela pro naši redakci Kristýna Havligerová.
ZDROJ + FOTO
V 33. týdnu se uskutečnilo na pozvání místopředsedy Senátu PČR Ing. Tomáše Czernina setkání s členem našeho Sdružení a jednatelem TS Brandýs n. L. Michalem Šimonkem.
Při této příležitosti převzal Ing. Czernin pozvání na 64. Kongres SKS ČR.
Rubriky
Rada SKS dne 21. 8. 2024
Dne 21. 8. 2024 se při příležitosti návštěvy veletrhu Kobit v Jičíně konala rada SKS ČR. Mimo projednání a přijetí dalšího, již 88 člena SKS jsme jako spolupořadatelé hodnotili úspěšný mezinárodní PČS Kongres a projednali stav přípravy podzimního 64. Kongresu SKS ČR a návrh činnosti v roce 2025.
Touto cestou bych chtěl poděkovat vedení firmy Kobit za poskytnuté zázemí pro jednání našeho vedení.
Reforma přezkumu veřejných zakázek má zrychlit a zefektivnit rozhodování sporů mezi zadavateli a zájemci o veřejné zakázky, které dnes probíhá až v pěti stupních. Bohužel se v souvislosti s reformou ve veřejném prostoru objevuje řada nepřesností a zavádějících vyjádření, které bychom rádi uvedli na pravou míru.
- Návrh reformy dostal v meziresortním připomínkovém řízení stovky připomínek, takže je to návrh špatný.
U podobně složitých návrhů a zákonů může být připomínek i několik tisíc. Důležitý je především jejich obsah. Konkrétní připomínky mohou být souhlasné, nesouhlasné, gramatické, nebo může být i připomínka tzv. „bez připomínek”. Často se jedná i o výslovnou podporu reformy. Meziresortní připomínkové řízení reformy o přezkumu veřejných zakázek probíhá zcela standardně a připomínky jsou postupně vypořádávány.
Reforma prochází odbornou oponenturou od právních expertů, zástupců zadavatelů i zhotovitelů. Za poslední rok proběhlo přes 30 jednání, kterých se většinou zúčastnili i zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Snahou ministerstva pro místní rozvoj je rychlejší a předvídatelný přezkum veřejných zakázek na základě shody většiny odborné veřejnosti.
- Současný systém přezkumu veřejných zakázek je dobrý a změny nejsou třeba.
Celkově stojí veřejné rozpočty každý jeden den, o který je rozhodování v průměru delší, zhruba 6 milionů korun. Každý rok se tak zakázky prodražují o desítky miliard korun. Zpoždění veřejných zakázek ovlivňuje obyvatele řady míst, kteří čekají na nové dopravní a další důležité stavby i jiné veřejné projekty. Současný systém je neudržitelný. Proto je našim cílem systém přezkumu veřejných zakázek zrychlit.
- ÚOHS navrhl vlastní změny přezkumného řízení, ale ministerstvo pro místní rozvoj je oslyšelo. Místo toho chystá reformu, kterou nikdo nechce.
Ministerstvo pro místní rozvoj zapracovalo řadu podnětů, které vzešly z návrhu ÚOHS. S čím nešlo souhlasit byla snaha o další posílení monokratického rozhodování formou plné apelace (tj. možnost zcela změnit rozhodnutí) a nastavení kaucí i pro zadavatele.
Návrh reformy ministerstva pro místní rozvoj je odpovědí na žádosti zadavatelů, zhotovitelů a protikorupčních organizací. Ministerstvo pro místní rozvoj vyšlo z doporučení expertů, osvědčené zahraniční praxe a z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (6 As 338/2021 – 52).
- ÚOHS rozhoduje zhruba o procentu zakázek z jejich celkového počtu cca 17 000 ročně. Předseda ÚOHS sám rozhoduje ve 2. stupni jen o půl procentu z nich.
Není důležitý pouze celkový počet zakázek, ale i finanční hodnota těch, které jsou přerušeny přezkumným řízením, a jejich význam pro stát nebo samosprávu. V roce 2022 rozhodoval předseda ÚOHS o rozkladu 45 % všech sporů. Je vysoce nestandardní, aby jediný člověk rozhodoval o přezkumu desítek miliard z veřejných peněz.
Zadavatelé se obávají zdlouhavého rozhodování ÚOHS, většina veřejných zakázek se tak zadává především na cenu, nikoliv na kvalitu.
- Monokratický model rozhodování je v ČR zcela běžný.
Žádný jiný státní úředník nerozhoduje sám o vysokých desítkách případů celostátního nebo regionálního významu a zároveň až o desítkách miliard ročně. Ze všech srovnávacích analýz vyplývá, že nikde jinde v EU takovou moc jedna osoba nemá. Všude jinde rozhoduje úřad, senáty nebo komise.
Předseda ÚOHS v roce 2022 rozhodoval v 85 rozkladových řízeních o 75 veřejných zakázkách. Ten vždy obdrží doporučení rozkladové komise, konečné rozhodnutí je ale nakonec na předsedovi ÚOHS, který se od doporučení může odchýlit. Na každý týden v roce připadají v průměru dvě rozhodnutí sporů ve veřejných zakázkách. K tomu předseda ÚOHS rozhoduje i v řízeních o přestupcích a v dalších agendách (hospodářská soutěž, významná tržní síla, veřejná podpora, dopravní infrastruktura), reprezentuje úřad a manažersky jej řídí. Na to je potřeba vysoká odbornost a kapacita k pročtení podkladů a zvážení všech okolností. Proto ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo zrušit rozkladový stupeň v řízení před ÚOHS a posílit kvalitu rozhodování zavedením tříčlenných senátů.
- V České republice je vždy dvouinstanční rozhodování, nemá logiku zavádět u veřejných zakázek jednoinstanční.
Přezkum dle správního řádu je skutečně historicky dvouinstanční. Nepůjde ale o novinku, už dnes je ve více než 10 správních řízeních jednoinstančnost zavedena. Podle ministerstva pro místní rozvoj je to logická a efektivní cesta ke zrychlení přezkumu a ke snížení byrokratické zátěže.
- Reforma je příliš velkou změnou, která celý systém přezkumu rozkolísá a dojde k zahození rozhodovací praxe.
Reforma upravuje způsob dokazování a zpřesňuje pravidla pro účastníky sporu. I nadále bude ÚOHS mít možnost doplnit dokazování, ale mělo by jít o výjimečné případy. Už dnes se tak děje jen zhruba v třetině případů, zbytek je na aktivitě stran sporu.
- Ministerstvo pro místní rozvoj chce v ČR implementovat tzv. chorvatský model, který kritizuje i sama předsedkyně chorvatského úřadu.
Ministerstvo pro místní rozvoj nechce zavádět chorvatský model. Chorvatsko již 17 let rozhoduje v radách, které vedou předseda a 2 místopředsedové Státní komise a do kterých jsou vždy další 2 členové jmenováni parlamentem. Politický vliv podle chorvatských zkušeností v praxi snižuje jejich odbornost a působí nesoulad v názorech.
Ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo zásadně odlišný model. Členy senátu by volila komise s důrazem na jejich odbornost. V komisi by své zástupce měl i ÚOHS a NKÚ. Pro první funkční období by se členy senátu automaticky stali odborníci z řad současných ředitelů ÚOHS, aby byla zachována kontinuita. Rozhodování by se pojilo s konkrétními uznávanými autoritami. Návrh ministerstva pro místní rozvoj obsahuje jasné pojistky, aby senáty ve stejném případě nerozhodovaly rozdílně. Zadavatelé i zhotovitelé musí vědět, co od přezkumu mohou očekávat, časově i věcně.
- V Německu sice rozhodují rychleji, ale jedná se pouze o nadlimitní zakázky, to se s českou praxí nedá srovnávat, mají jiný model. Ale 40 dní, jak tvrdí ministerstvo pro místní rozvoj, nemají reálně ani v Německu.
Komory v Německu rozhodují výrazně rychleji než v České republice, ačkoli rozhodují pouze o nadlimitních zakázkách, tedy těch významnějších, které jsou často složitější než podlimitní. A přesto zvládají přezkum výrazně (cca 4×) rychleji a s menším aparátem než u nás. 40 dní je údaj ze zprávy Německa pro Evropskou komisi a ministerstvo pro místní rozvoj jej ověřilo přepočtem délky rozhodnutí federální komory pro spolkové zakázky (VK Bund). Není zřejmé, proč a na základě čeho je tento údaj zpochybňován.
- ÚOHS rozhoduje dostatečně rychle. Podle reformy se rozhodne v jedné instanci a zadavatel nebude po dobu 15 dnů po pravomocném rozhodnutí moci s vítězným dodavatelem uzavřít smlouvu, pokud náhodou nevydá Krajský soud v Brně předběžné opatření. Rozhodování Krajského soudu v Brně průměrně trvá cca 550 dní.
V současnosti jsou zakázky v řízení před ÚOHS blokovány v průměru 5 měsíců. V případě, že je podán rozklad (45 % sporů v roce 2022), se čekání prodlužuje na 7 až 9 měsíců. Zakázky jsou dnes blokovány i tam, kde má návrh zásadní vady nebo nebyla zaplacena kauce. Toto chce ministerstvo pro místní rozvoj reformou odstranit.
Navíc by ÚOHS měl vždy do 20 pracovních dnů od podání návrhu stranám sdělit svůj předběžný právní názor, aby strany věděly, jak senát na jejich spor nahlíží. V zahraničí je to obvyklý způsob, jak umožnit stěžovateli, aby vzal svůj návrh zpět a ušetřil kauci, nebo aby zadavatel sám včas provedl nápravu. Veřejné zakázky by tak byly blokovány výrazně kratší dobu a ÚOHS by byl méně zatížen rozhodováním. Pouze tam, kde by stěžovatel nevzal návrh sám zpět, ale neuspěl před Úřadem a dál se chtěl bránit před soudem, by byl tendr nadále blokován. K tomu by stěžovatel musel znovu uhradit kauci a Krajský soud v Brně by musel vydat předběžné opatření.
Průměrná doba řízení před Krajským soudem v Brně je zavádějící, neboť se týká všech řízení.
Případů týkajících se sporů, které blokují zadávací řízení, jsou dnes pouze malé jednotky ročně a ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje, aby o nich Krajský soud v Brně rozhodoval ve lhůtě do 60, max. 90 dnů.
ZDROJ + FOTO
Komise Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů nových zákonů, která hlídá novou legislativu a její dopady na lidi a řeší skutečné společenské přínosy, či náklady nových zákonů, požaduje přerušení projednávání kontroverzní novely k povinnému zálohování PET lahví. Novelu již několik měsíců prosazují tzv. „na sílu“ ministr Hladík a nápojářské koncerny, spolu s výrobci zálohovacích automatů. Připravovaný zákon sklidil kritiku od rekordního počtu veřejných subjektů i v připomínkovém řízení. Nyní k ní trvá rekordní počet rozporů.
Novelu odmítají obce, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, kraje, Asociace krajů ČR, některé resorty, některé úřady, Hospodářská komora, Unie zaměstnavatelských svazů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Asociace malých a středních podniků, Rada seniorů, obchodníci, provozovatelé benzinových pump, recyklační firmy, svozové firmy obcí a měst a jejich svazy a další organizace.
Ministr k novele opakovaně říká, že nebude mít negativní dopady na občany, ani na obce. Níže se každý může seznámit se závěry hodnocení dopadů zálohovací novely z pohledu vládní rady odborníků, kteří mají zkoumání dopadů v popisu své práce s cílem hájení veřejných zájmů a zájmů občanů ČR.
Komise Legislativní rady vlády sděluje ve svém stanovisku široké množství zásadních připomínek. Komentuje, že materiál MŽP trpí zásadními nedostatky, že dopady zálohování na občany, obce a další účastníky systému budou vysoké a že neplatí to, co k tomu říká ministr Hladík, tedy že náklady ponesou výrobci nápojů(tedy ti samí, kteří novelu za každou cenu prosazují).
Vládní Komise přímo říká: „Takto vysoká suma nákladů nutně zatíží všechny dotčené ekonomické subjekty, a to včetně prodejců, obcí, konečných spotřebitelů a státu nevyjímaje.Předkladatel tvrdí, že náklady systému ponesou výrobci.Je zcela evidentní, že výrobci nebudou kvůli zálohovému systému snižovat své marže, zisk, ani své dividendy. Vysoké náklady tohoto nového systému se přenesou na zákazníka a ve svém důsledku povedou k dalšímu nárůstu cen potravin a spotřebního zboží.Související otázkou jsou také realizované investice do třídících linek na odpady ve velkých městech jako Praha, Brno, Ostrava, které byly realizovány v posledních letech v řádu stovek milionů korun. Se zavedením zálohového systému hrozí zmaření části těchto investic a zejména růst nákladů na jejich provoz v důsledku „selekce“ ekonomicky nejzajímavějších komodit (PET, hliník) do zálohového systému. Tato otázka není v RIA řešena ani vyhodnocena u jednotlivých variant.“
Citace stanoviska Komise Legislativní rady vlády pro hodnocení odpadů nové legislativy
Ministerstvo životního prostředí předkládá v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2024 vládě k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech. Navržená novela obsahuje tři základní okruhy témat:
- zavádí zálohový systém pro vybrané jednorázové nápojové obaly – plastové nápojové lahve a kovové nádoby na nápoje (zejména plechovky), který vytvoří, bude spravovat a financovat tzv. operátor zálohového systému.
- Zařazuje/definuje reklamními letáky jako obaly, na které budou vztaženy zákonné povinnosti jako na obaly, tedy povinnost osoby uvádějící je na trh či do oběhu postarat se zejména o zpětný odběr a využití odpadu z těchto letáků.
- Zařazuje do regulace zákona o obalech také nápojové kartóny, které dosud do této regulace nebyly zařazeny a stanoví cíle pro zpětný odběr a recyklaci odpadu z nápojových kartonů či umožnění tzv. multikomoditního sběru papíru.
Návrh předkladatele je poměrně rozsáhlý a převážná většina legislativního textu se věnuje prvnímu tematickému okruhu – tedy potřebě vytvoření zálohového systému pro vybrané jednorázové nápojové obaly včetně vytvoření operátora zajišťujícího tento zálohový sběr. Návrh zákona vyvolal velkou diskuzi již v rámci meziresortního připomínkového řízení, což se projevuje i v samotném předloženém legislativním návrhu, který obsahuje desítky zásadních nevypořádaných připomínek.
ZDROJ + FOTO
Rubriky
Setkání v Senátu PS ČR
Dne 24.7.2024 se uskutečnilo setkání senátora Ing. Zbyňka Linharta, předsedy výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PS ČR a Ing. Josefa Matuchy, tajemníka SKS ČR v historických prostorách Senátu PS ČR.
Jako poděkování za podporu a poskytnutí záštity Polsko-Česko-Slovenskému kongresu převzal Ing. Linhart od zástupce SKS ČR ocenění pro významné hosty této mezinárodní akce.
ZDROJ + FOTO
