Přinášíme zajímavou část článku francouzského serveru France 24. Zálohování jednorázových nápojových obalů, které se některé skupiny snaží zavést, je podle řady odborníků i ekologů krokem zpět v boji proti plastovému znečištění. Systém záloh nikterak nepřispívá k omezení nadměrné produkce plastů, právě naopak. Zároveň za honbou za „vyšší mírou recyklace“ je přehlížená skutečnost, že podporu potřebuje zavádění systémů pro opakované použití obalů, nikoli těch jednorázových.
Zálohování a nebezpečný „efekt zpětného nárazu“
Povinné zálohové systémy nejsou „zázračným řešením“, říká Manon Richert, manažer komunikace nevládní organizace Zero Waste France. „Tento systém rozhodně může pomoci zlepšit recyklační čísla, ale nezaměřuje se na cíl, kterého potřebujeme dosáhnout: drasticky snížit produkci plastů.“
„Samo o sobě je to jen další způsob třídění, který nic nemění na osudu plastových lahví,“ upozorňuje Richert. Odevzdaná láhev bude mít stejný osud jako láhev ze separovaného sběru odpadů. Bude svezena do zařízení na zpracování odpadů. Lahve vyrobené z PETu (polyethylentereftalát, druh plastu) poslouží k výrobě nových; z dalších lahví vzniknou vločky (flakes) a budou dále prodány na výrobu polyesteru, zejména v Asii. „Tyto procesy vyžadují hodně vody a energie a vytvářejí mikročástice plastů,“ říká Richert.
Celoevropský systém zálohování by podle aktivisty mohl vyvolat „efekt zpětného nárazu“, který by spotřebitele podpořil v tom, aby nadále kupovali plastové lahve – což je v rozporu s cíli EU.
„Po léta jsme poslouchali, že třídění odpadu a recyklace je snadné ekologické gesto, a šířili jsme myšlenku, že kupovat plast není tak špatné, pokud ho recyklujeme. A teď k tomu ještě přidáme finanční stimul,“ říká. „To by mohlo mít paradoxní efekt zvýšení spotřeby plastových lahví.“
Tento efekt již byl zaznamenán v Německu. Zákon přijatý v roce 2003 měl za cíl snížit podíl jednorázových obalů na trhu na 20%, ale došlo k opaku: jednorázové plastové lahve nyní tvoří 71% trhu oproti 40% před deseti lety, jak ukazuje studie Univerzity Halle-Wittenberg z roku 2021.„Zdá se, že zavedení systému zálohování jednorázových obalů podporuje omezený pohled na problematiku a klade důraz na recyklaci, což brání obnovení systémů pro vícenásobné použití nápojových obalů.“, uvádějí autoři.
„Za recyklačním zálohováním se spíše skrývá boj finančních zájmů než otázka ochrany životního prostředí,“ tvrdí Richert. V posledních letech politici podnikli kroky k tomu, aby přinutili výrobce používat stále větší podíl recyklovaného plastu ve výrobě. Poptávka po recyklovaném plastu tak vzrostla a materiál se stal dražším. Shromažďování a recyklace většího množství lahví by zvýšilo dostupnost recyklovaného plastu, čímž by se snížila jeho cena –„což není přesně to, co motivuje výrobce ke snížení produkce,“ říká Richert. „Výsledkem tohoto opatření by mohlo být zachování současného cyklu plastové produkce, ačkoliv jej potřebujeme zastavit.“
Ve Francii, kde se živě diskutuje o systému zálohování, je sběr a třídění odpadu v současné době spravován místními a regionálními orgány, které odpad prodávají recyklačním společnostem. Pokud by se přešlo na systém zálohování, správa použitých plastů by připadla výrobcům, kteří by z toho získali nemalé finanční prostředky.
Tomu oponuje Hélène Courades, generální ředitelka skupiny Boissons rafraîchissantes de France, která zahrnuje společnosti Coca-Cola a Pepsi. „Výrobci na tomto systému nezbohatnou,“ sdělila deníku Le Figaro. „Přeprodej tohoto materiálu by umožnil financování systému.“
Recyklace versus znovupoužití
Organizace Zero Waste France, podobně jako jiné ekologické organizace, aktivně prosazuje jiný systém: zálohování zaměřené na znovupoužití, především u skla. „To ve Francii existovalo až do 80. let,“ říká Richert. „Myšlenka spočívá v tom, že se obaly sbírají, myjí a znovu používají v původní podobě, v souladu s principy cirkulární ekonomiky.“ „Pokud by to bylo organizováno na regionální úrovni, například optimalizací a sdílením dopravy, byl by environmentální a sociální dopad velmi pozitivní,“ říká. Přestože podobné místní a dobrovolné iniciativy v posledních letech přibývají, tento systém zatím nepronikl do politických debat. „Vyžaduje to skutečnou změnu paradigmatu a opravdové úsilí ze strany vlády,“ dodává Richert. „Právě tento typ opatření nám může skutečně umožnit opustit od jednorázových obalů i naší závislosti na plastu.“
ZDROJ + FOTO
