Rubrika: AKTUALITY

Rubriky
AKTUALITY

EKO-KOM má od ledna nového generálního ředitele

Od nového roku převzal vedení společnosti EKO-KOM Vít Vážan, kterého představenstvo jmenovalo novým generálním ředitelem. Zbyněk Kozel po téměř třiceti letech ve funkci přechází do role tajemníka společnosti zodpovědného za management vztahů mezi akcionáři, představenstvem, managementem společnosti a za podporu vztahů EKO-KOMu s veřejnou správou. Cílem této dlouhodobě plánované změny je zajistit plynulou kontinuitu řízení, podpořit strategický rozvoj a upevnit stabilitu společnosti.

Nastupující generální ředitel Vít Vážan přináší rozsáhlé zkušenosti z regulovaných a provozně náročných odvětví. Zaměří se na posílení každodenního fungování společnosti, modernizaci interních procesů a digitalizaci organizace. Jeho praxe v řízení složitých operací a vedení týmů v období změn přinášejí společnosti EKO-KOM potřebnou podporu pro další rozvoj v následujících letech.

„Mojí vizí je modernizovat fungování společnosti EKO-KOM dovnitř za současného zachování stability a dobré spolupráce s partnery z řad obcí a firem podílejících se na zhodnocování odpadu. Mou prioritou bude udržet spolehlivost, kterou naši partneři očekávají, a zároveň dále zlepšovat interní procesy, technologie a kvalitu poskytovaných služeb. Lepší práce s digitalizovanými informacemi nám umožní fungovat efektivněji a partnerům poskytne jasnější přehled o celém systému EKO-KOM. Věřím, že podnikneme kroky, které podpoří dlouhodobou stabilitu společnosti i rozvoj celého sektoru,“ uvedl Vít Vážan.

„EKO-KOM vstupuje po téměř 30 letech do období, ve kterém čekají systémové, regulatorní i provozní výzvy. Vnímáme, že je potřeba společnost na tuto dobu připravit a posílit její management i celkovou governance. Jsme přesvědčeni, že s Vítem Vážanem v čele bude společnost na tyto výzvy skvěle připravena,“ uvedl Radomil Mádr, předseda představenstva EKO-KOM, a doplnil: „Těší mě, že nové role tajemníka společnosti se rozhodl zhostit právě Zbyněk Kozel, který celý systém EKO-KOM od počátku formoval. Spolupráce těchto dvou osobností je pro mě jasným příslibem, že si EKO-KOM zachová roli lídra oběhového hospodářství v naší zemi.“

„Po mnoha letech provozního řízení přecházím do nové strategické role a pomohu zajistit EKO-KOMu hladkou přípravu na novou etapu fungování firmy v období nadcházejících legislativních a strukturálních změn. Nová role mi umožní se zcela zaměřit na klíčové výzvy, které před námi stojí,“ uvedl Zbyněk Kozel.

V souvislosti s modernizací firmy byla zřízena i nová pozice výkonného ředitele pro transformaci, kterou obsadil od 1. ledna Radek Bayer, dosavadní předseda dozorčí rady. Jako odborník na specifický odpadový segment se zaměří na posílení datové infrastruktury, digitalizaci procesů a zkvalitnění reportingu. Jeho úkolem bude zajistit, aby technologická transformace firmy probíhala plynule a v návaznosti na stabilní chod společnosti. 

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Svozy vánočních stromků v Hradci Králové začnou po Novém roce

Po Novém roce zahájí Hradecké služby pravidelné svozy vánočních stromků z veřejných stanovišť, a to už od pondělí 5. ledna. Od rodinných domů bude možné stromky nechat odvézt v rámci svozu bioodpadu během druhého lednového týdne. Vánoční stromy zmizí po Třech králích také z obou náměstí v Hradci, stejně jako sváteční výzdoba z městských ulic.

Odstrojené vánoční stromky bude možné odkládat na veřejných stanovištích, odkud je Hradecké služby začnou v týdnu od 5. ledna postupně svážet. Svoz potrvá až do konce ledna. Obyvatelé rodinných domů mohou stromy dávat i ke svým hnědým popelnicím určeným na bioodpad. Jejich svozy jsou v zimních měsících prováděny jednou měsíčně a v lednu proběhnou v týdnu od 12. do 16. ledna. Stromky je také možné dovézt do městské kompostárny v areálu letiště. Ta je otevřena od pondělí do pátku v čase od 9 do 14 hodin, v sobotu pak od 9 do 15 hodin. Obyvatelé Hradce zde mohou bioodpad ukládat zdarma.

„Stromky jsou každoročně rozdrceny a využívány ke kompostování a dalšímu zpracování, je tedy velmi důležité, aby byly zbaveny veškerých ozdob a byly bez obalů. Jakékoliv cizí materiály by mohly zkomplikovat technologický proces zpracování a znemožnit jejich další využití,“ uvádí ředitel Hradeckých služeb Martin Hušek. Z celého území Hradce Králové je každoročně svezeno a zpracováno na 40 tun vánočních stromků.

Po Třech králích, kteří připadají na 6. ledna, začne z hradeckých ulic mizet i vánoční výzdoba, včetně dvou vánočních stromů z Velkého a Masarykova náměstí. Postupná demontáž zhruba 40 tisíc led bodů a dalších desítek symbolů zabere pracovníkům Technických služeb Hradec Králové několik týdnů.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
AKTUALITY

Chýbajú ľudia. Smetiari narážajú na trh práce

Mapovali sme, akí pracovníci sú v odpadovom hospodárstve aktuálne nedostatkoví.

 

Zložitá situácia na trhu práce je realitou v mnohých odboroch. Mladých ľudí vstupujúcich do zamestnania je menej ako v populačne silnejších ročníkoch. A situáciu ešte viac skomplikovali aj voľnejšie podmienky pre odchody do predčasného starobného dôchodku.

Množstvo voľných pozícií je aktuálne aj v rôznych odvetviach odpadového hospodárstva. Firmy podnikajúce v odvetví hľadajú rôzne profesie, pričom niektoré voľné pozície často nevedia obsadiť.

Nedostatok pracovných síl sa aktuálne stal témou aj pre najímanie zahraničných pracovníkov bratislavskou mestskou spoločnosťou Odvoz a likvidácia odpadu (OLO). Tá vysvetľuje, že v aktuálnej situácii nemá inú možnosť.

„Bratislavský kraj má historicky najnižšiu mieru nezamestnanosti na Slovensku 2,2 %, čo výrazne obmedzuje možnosti obsadzovania voľných pracovných miest z domáceho trhu práce,“ hovorí pre Odpady-portal.sk manažérka externej komunikácie OLO Zuzana Balková.

Na problém však nenarážajú „smetiari“ iba v hlavnom meste. Situácia sa regionálne líši, ale nedostatok pracovníkov je do určitej miery témou všade. Ako však ukazuje prieskum Odpady-portal.sk, firmy a združenia vidia aj riešenia.

 

Chýbajú vodiči, závozníci aj triediči

Ako najväčšia výzva sa javí obsadzovanie pozícií vodičov. Túto profesiu ako kameň úrazu spomína väčšina z oslovených. Ale zoznam „nedostatkových“ vodičmi zďaleka nekončí.

„V súčasnosti narážame predovšetkým na nedostatok pracovníkov na tradičné pozície ako vodič, závozník, triedič alebo manipulačný pracovník. Na pozície manažérske alebo THP v súčasnosti nedostatok pracovníkov evidujeme len v minimálnej miere a to hlavne v menej rozvinutých regiónoch Slovenska,“ hovorí prezident Asociácie podnikateľov v odpadovom hospodárstve (APOH), Peter Krasnec.

„Odvetvie odpadového hospodárstva na Slovensku dlhodobo upozorňuje na nedostatok kvalitných a kvalifikovaných pracovníkov, najmä na technické alebo fyzické pozície,“ pridáva sa Peter Kuba, výkonný riaditeľ spoločnosti VEPOS Skalica, ktorý zároveň ako prezident vedie aj Združenie organizácií verejných prác SR (ZOVP). Najviac „nedostatkovými“ sú na trhu vodiči.

„Zatiaľ tieto pozície zastávajú už starší pracovníci, ale časom ich mladšia generácia asi nenahradí,“ varuje P. Kuba.

Zuzana Krenyitzká, manažérka marketingu a komunikácie spoločnosti FCC Slovensko zdôrazňuje, že situácia závisí od typu pozície. Napríklad pri administratívnych a manažérskych pozíciách záujemcovia nechýbajú, uchádzači podľa nej v odpadovom hospodárstve vidia „stabilitu a perspektívu.“ Bez väčších problémov sa FCC darí obsadzovať aj robotnícke pozície.

„Výrazné ťažkosti však evidujeme pri pozíciách vodičov nákladných vozidiel s vodičským oprávnením skupiny C a E, ktorých je na Slovensku dlhodobo nedostatok. Podobne je to aj pri vodičoch vysokozdvižných vozíkov (VZV), kde záujem znižuje pracovné prostredie – otvorené haly, ktoré nie sú pre každého atraktívne,“ vraví Z. Krenyitzká.

Na obzvlášť veľký nedostatkov práve v prípade vodičov naráža aj bratislavské OLO. „Tak ako aj iné spoločnosti, aj OLO dlhodobo čelí nedostatku vodičov skupiny C, ako aj závozníkov, ktorí sú na trhu práce dlhodobo nedostatkovou profesiou,“ doplnila Z. Balková. „Podľa verejne dostupných informácií dlhodobo chýba na slovenskom pracovnom trhu 16-tisíc profesionálnych vodičov.“

Ďalší veľký hráč v odpadovom sektore, spoločnosť KOSIT silná hlavne v regiónoch východného Slovenska, pri obsadzovaní voľných pracovných pozícií eviduje rozdiely hlavne v závislosti od náročnosti a odborných požiadaviek konkrétnej pozície.

„V prípade menej kvalifikovaných pracovných miest, ako sú závozník, zametač či pracovník údržby, nie je v košickom prostredí ich obsadenie spravidla problematické. Tieto pozície sú často obsadzované aj prostredníctvom rodinných príslušníkov alebo známych existujúcich zamestnancov,“ vysvetľuje Slavomíra Brzová, vedúca oddelenia marketingu a PR spoločnosti KOSIT.

Na druhej strane pri pozíciách vyžadujúcich vyššiu mieru odbornosti a špecifické kvalifikácie sa už KOSIT stretáva s nedostatkom vhodných uchádzačoch na trhu práce. „V týchto prípadoch využívame služby personálnych agentúr a náborový proces môže trvať aj niekoľko mesiacov,“ dodáva S. Brzová.

A s nedostatkom pracovníkov sa dlhodobo stretáva aj Marius Pedersen. Ako pre Odpady-portal.sk vysvetľuje obchodný riaditeľ spoločnosti Juraj Jakeš, problém majú najmä s obsadzovaním voľných miest pri pozíciách ako závozník či manipulačný pracovník.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Benešovská zemědělská škola chystá inovace v oborech zaměřených na péči o veřejnou zeleň

Veřejná zeleň – téma, které řeší každá obec. VOŠ a SZeŠ Benešov právě na péči o veřejnou zeleň zaměřuje některé své obory. Nyní je chce inovovat v rámci projektu, který se týká naplňování cílů evropského Zákona o obnově přírody v oblasti městského prostředí. Záměr podpořili radní a schválili i spolufinancování z krajského rozpočtu ve výši zhruba 1,2 milionu korun.

Dalších 940 000 korun je kraj připraven poskytnout na předfinancování v případě realizace projektu. Celkový rozpočet aktivit VOŠ a SZeŠ Benešov v projektu je zhruba 5,9 mil. korun. „Ačkoli si to běžně neuvědomujeme, i péče o městskou zeleň se neustále vyvíjí a reaguje nejen na trendy, ale i na klimatickou situaci a technologický pokrok. Benešovská zemědělská škola proto s ohledem na současný vývoj a poptávku inovuje v rámci nového projektu dva školní vzdělávací programy pro maturitní obor Zahradnictví, a navíc vytvoří nový školní vzdělávací program pro učební obor Zahradník. Zajímavé budou i kurzy celoživotního vzdělávání pro pracovníky v zahradnickém sektoru,“ uvedl radní pro oblast vzdělávání Milan Vácha.

VOŠ a SZeŠ Benešov chce do výuky postupně začlenit inovace, jako je využití umělé inteligence pro analýzu vegetace a predikci údržby, senzorové a monitorovací systémy pro půdu a závlahu, robotické stroje a technologie virtuální reality a augmentované reality pro plánování a simulaci. Díky moderním technologiím chce měnit i přístup k výuce. „Proto budeme rozvíjet digitalizaci odborného vzdělávání, uplatňovat kombinované formy výuky, posilovat dovednosti zaměřené na praktické kompetence a systematicky propojovat tradiční ekologické a zahradnické znalosti s digitálními a technickými. Jsme přesvědčeni, že díky spolupráci středních odborných škol, sociálních partnerů, obcí a univerzit můžeme dlouhodobě přispět ke konkurenceschopnosti sektoru městské zeleně a aktivně podpořit naplňování cílů Zákona o obnově přírody. Nezbytnou součástí bude i další vzdělávání pedagogických pracovníků vyučujících odborné zahradnické předměty, praktické vyučování a odborný výcvik,“ doplnila ředitelka SzeŠ Benešov Ivana Dobešová.

Záměr projektu „UrbanGreenBooster.EU zpracovala Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola, Benešov proto, že je zapojena do evropského projektu nizozemské vzdělávací instituce Stichting Yuverta „UrbanGreenBooster.EU. Projekt je zacílen na aktivní zapojení školy do projektu zaměřeného na naplňování cílů evropského Zákona o obnově přírody (Nature Restoration Law) v oblasti městského prostředí, který byl přijat v roce 2024. Tento zákon stanovuje, že má být zastaven úbytek městské zeleně, a naopak má dojít k jejímu systematickému zvyšování až na 5 % do roku 2050 ve všech městech a obcích.

Rozpočet aktivit VOŠ a SZeŠ Benešov v projektu činí zhruba 5,9 mil. Kč, z toho grant 4,7 mil Kč a spolufinancování z rozpočtu kraje coby zřizovatele školy je necelých 1,2 mil. korun. Část grantu (20 %) ve výši zhruba 940 000 Kč obdrží škola až po schválení závěrečné zprávy a celkového vyúčtování projektu, proto je nutné tuto částku předfinancovat.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
AKTUALITY

Bezpečnější novoroční oslavy, méně hluku a ochrana lidí i zvířat. Začala platit nová pravidla pro pyrotechniku

Od 1. 12. platí nová pravidla pro prodej a používání pyrotechnických výrobků. Novela s výjimkou nejméně nebezpečné kategorie F1 zakazuje prodej pyrotechniky mimo kamenné prodejny a zpřísňuje pravidla pro on-line prodej. Posiluje také pravomoci obcí při její regulaci a zavádí minimální ochrannou vzdálenost při odpalování pyrotechniky od objektů, jako jsou nemocnice, chovy zvířat a další citlivá mísa.

Od 1. července 2026 pak zavádí povinnost odborné způsobilosti i pro nákup a používání kategorie F3. Cílem novely je snížit hluk, ochránit zdraví lidí a zvířat a omezit znečištění ovzduší i riziko požárů.

„Neodborné používání pyrotechniky každoročně způsobuje vážné úrazy a škody na majetku. Abychom více ochránili lidi i zvířata, zpřísnili jsme pravidla pro prodej a používání pyrotechniky. To zahrnuje omezení prodeje na trzích, zákaz používání v blízkosti citlivých objektů nebo povinnost ověřit věk při nákupu on-line. Současně dáváme obcím možnost lépe určit, kde se pyrotechnika smí používat, a tím chránit veřejný prostor i zranitelné skupiny,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

„Každé omezení pyrotechniky je krokem k většímu klidu a bezpečí pro nás všechny. Díky regulaci pyrotechniky se omezí se hluk, znečištění ovzduší a nebezpečí úrazů a požárů. Velký hluk má negativní dopad na děti, nemocné a seniory. Stejně tak způsobuje každoročně domácím, ale i hospodářským zvířatům mnoho problémů, v některých případech dokonce vede k jejich úmrtí. Proto zavádíme bezpečnostní pásmo kolem nemocnic, domovů pro seniory, ZOO a chovných stanic do vzdálenosti 250 metrů od objektu. To je vzdálenost vyhodnocena jako dostatečná pro minimalizaci zdravotních rizik a rizik pro životní prostředí,“ dodává ministr životního prostředí Petr Hladík.

„Ochrana zvířat patří dlouhodobě mezi priority Ministerstva zemědělství. Jsem proto rád, že se do zákona podařilo prosadit mimo jiné i zákaz použití pyrotechniky v okolí chovů hospodářských zvířat. Při odpalování pyrotechniky dochází k náhlým, velmi hlasitým zvukům, které způsobují zvířatům obrovský stres. Docházelo pak k častým zraněním vyplašených zvířat. Na webu Ministerstva zemědělství jsme také spustili interaktivní mapu, která zobrazuje všechny zóny, kde je odpalování pyrotechniky omezeno nebo zakázáno. Chceme tak občanům a organizacím usnadnit přehled o tom, kde se nacházejí vysoce chráněná místa, jako jsou útulky, záchranné stanice nebo objekty pro chov hospodářských zvířat,“ říká ministr zemědělství Marek Výborný.

Nová pravidla zpřísňují prodej pyrotechniky mimo kamenné prodejny. S výjimkou nejméně nebezpečné kategorie F1 bude od dnešního dne zakázán prodej pyrotechnických výrobků ve stáncích, na trzích nebo v přenosných zařízeních. Také se zpřísňuje online prodej – pyrotechniku kategorie F3 a vyšší bude možné předávat pouze osobám, které dosáhly požadovaného věku a splňují požadovanou odbornou způsobilost. Pro pyrotechniku kategorií F3 bude od 1. července 2026 vyžadováno potvrzení odborné způsobilosti, které vydává Český báňský úřad.

Novela dále zavádí tzv. ochranná pásma, která zakazují používání pyrotechniky s výjimkou kategorie F1 do vzdálenosti 250 metrů od nemocnic, domovů pro seniory, zoologických zahrad, chovů zvířat a dalších citlivých objektů. Obce navíc získávají možnost vydávat obecně závazné vyhlášky, které mohou omezit používání pyrotechniky na celém území obce nebo jen na vybraných místech, a to celoročně či jen v určitých obdobích.

Cílem novely je omezit hluk, snížit riziko požárů a chránit zdraví lidí a zvířat. Nová pravidla mají také dopad na prodej zábavní pyrotechniky vyšších kategorií – F3 a F4 – které jsou určeny především pro odborně způsobilé osoby. Tresty za porušení nových pravidel mohou zahrnovat vysoké pokuty a v závažných případech i zákaz činnosti až na tři roky.

Pyrotechnické výrobky se rozdělují na zábavní pyrotechniku (F1 až F4), divadelní (T1 a T2) a ostatní pyrotechnické výrobky (P1 a P2). Vyšší číslo u jednotlivé kategorie znamená vyšší riziko při jejím používání. Přehled kategorií zábavní pyrotechniky F1 – bouchací kuličky, motýli, prskavky F2 – petardy, římské svíce, dýmovnice, malé baterie F3 – velké kompaktní baterie, složené ohňostroje, velké petardy, římské svíce velkých kalibrů, velké fontány F4 – kulové pumy, válcové pumy, kompaktní baterie, ohněpád. 

Zákon o pyrotechnice je dostupný na tomto odkazu.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Městské lesy jako klimatická pojistka: proč je potřebují i malé obce

V době, kdy se extrémní horko, přívalové srážky a sucho stávají běžnou součástí života obcí, nabývají městské a obecní lesy na důležitosti. Plní roli přirozeného regulačního systému, který ochlazuje, zadržuje vodu, stabilizuje ekosystém a přispívá ke klimatické odolnosti sídel.

Studie publikovaná v časopise Land ukazuje, že městské lesy v Budapešti každoročně zachytí přibližně 41 tisíc tun CO₂, což odpovídá zhruba 1 % ročních emisí města. I když nejde o hodnotu, která by zásadně změnila uhlíkovou bilanci velkoměsta, potvrzuje to význam městské zelené infrastruktury pro adaptaci a kvalitu života.

Chlad, voda a zdravější prostředí

Lesní infrastruktura v obcích přispívá ke snižování teplot a zmírňuje efekt tepelných ostrovů, které vznikají v zastavěných částech měst. Ochlazování je výsledkem kombinace stínu, mikroklimatických procesů a vypařování vody z listů. V praxi to znamená, že ulice či veřejná prostranství s dostatečně vzrostlou zelení mohou být v letních měsících o několik stupňů chladnější než okolí bez stromů, což se přímo promítá do komfortu obyvatel, ale i do spotřeby energie. Stromy zároveň zadržují srážkovou vodu a přispívají k prevenci lokálních povodní tím, že voda neproudí zpevněnými plochami přímo do kanalizace, ale částečně se vsákne do půdy. Podobný efekt má i samotná půdní struktura v lesních porostech, která zlepšuje retenci vody v krajině.

Ekosystém, který drží město nad vodou

Význam městských lesů přitom nespočívá jen v jejich klimatické roli, jejich ekosystémová funkce je mnohem komplexnější. V urbanizovaném prostředí představují jeden z mála stabilních úkrytů pro ptáky, opylovače či drobnou faunu a pomáhají zachovat ekologické vazby, které by jinak zanikaly. Pro obyvatele pak lesy znamenají přístupnou přírodu, prostor k pohybu i psychohygieně, což potvrzují i lékařské studie, podle nichž je pobyt v přírodě spojen s nižší mírou stresu a celkově lepším fungováním organismu

Promyšlená péče místo chaotického sázení

Aby ale městské a obecní lesy skutečně fungovaly, je potřeba s nimi zacházet jako s dlouhodobým projektem. Základem je inventarizace stávající zeleně, která obcím pomůže porozumět tomu, jaké druhy mají, v jakém jsou stromy stavu a kde jsou největší příležitosti pro výsadby.

Teprve poté má smysl plánovat další kroky – od volby vhodných druhů, přes umístění nových výsadeb, až po nastavení péče. Přírodě blízké hospodaření, které pracuje s druhově pestrým a věkově různorodým porostem, posiluje stabilitu lesa a jeho schopnost přizpůsobit se klimatickým změnám. Klíčové je sázet druhy, které jsou odolné vůči suchu a vyšším teplotám, které dokážou v horkém a sušším městském klimatu přežít. Podmínkou je také dlouhodobý monitoring, který včas upozorní na choroby, nevhodné zásahy nebo výsadby, které se neujaly.

Lidé musí vědět proč

Každý zásah do zeleně je citlivý. Kácení, prořezávky nebo změny v podobě lesa mohou u veřejnosti vyvolat odpor, ať jsou důvody jakékoli. Pokud ale obce včas vysvětlují, proč ke změnám dochází, jaký mají smysl a jaký výsledek přinesou, obvykle se vyhnou konfliktům. Lidé mají ke stromům vztah a pokud je jim jasné, že péče není svévolná, ale dlouhodobě prospěšná, přijímají ji mnohem lépe.

Když se to povede – příklady z dobré praxe

Z mapy dobré praxe (https://obec2030.cz/dobra-praxe/) je patrné, že i menší obce dokážou s lesem pracovat strategicky. V Březině u Blanska vznikl tzv. klimatický les, navržený tak, aby kombinoval rekreační využití s adaptací na sucho. Druhová pestrost a šetrné hospodaření z něj činí stabilní prvek krajiny, který má zlepšovat retenční schopnosti okolí. Halenkovice využívají část svého obecního lesa jako vzdělávací prostor pro školy, kde děti i dospělí získávají zkušenost s ekologií a hospodařením. V Žďárné se podařilo obnovit zanedbaný lesní pozemek tak, aby plnil protipovodňovou i rekreační funkci, a Brtnice vybudovala propojenou síť lesních cest a remízků, která přivádí obyvatele blíž k přírodě a posiluje biodiverzitu.

Investice, která se vrací

Městské a obecní lesy nejsou luxus, ale základní podmínka pro zvládnutí klimatických extrémů, které budou v příštích desetiletích zesilovat. Kromě ekologických benefitů přináší péče o zeleň i prokazatelnou ekonomickou úsporu. Expertní analýzy ukazují, že monetizovaná hodnota služeb, jako je zadržování vody či ochlazování, může ušetřit obcím značné částky na nákladech na energie (snížení nutnosti klimatizace) a odložit nákladné investice do protipovodňových opatření a kanalizačních systémů.

Obce, které už dnes investují do výsadby a péče s ohledem na budoucí podmínky, získávají náskok v adaptaci a zároveň zlepšují kvalitu života svých obyvatel. Dostupnost financování je navíc zajištěna z národních a evropských zdrojů, zejména z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), což umožňuje i menším obcím realizovat rozsáhlé projekty péče a výsadby. Lesy představují stabilní prvek krajiny, který má ekologickou, ekonomickou i sociální hodnotu, a který může rozhodnout o tom, jak odolná bude obec v měnícím se klimatu.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

ČHMÚ hodnotí situaci na území České republiky v oborech klimatologie, hydrologie a kvalita ovzduší

Říjen 2025 na území ČR hodnotíme jako teplotně i srážkově normální měsíc. Průměrná měsíční teplota vzduchu na území ČR (7,9 °C) byla o 0,3 °C nižší než normál 1991–2020. V řadě průměrných říjnových teplot od roku 1961 se letošní říjen řadí k chladnějším měsícům, tj. jako 28. nejchladnější.

Vůbec nejvyšší říjnová průměrná teplota (11,3 °C) byla zaznamenána v letech 1966 a 2001 a naopak nejnižší (4,4 °C) v roce 1974. V průměru na našem území spadlo 47 mm srážek (96 % srážkového normálu 1991–2020). Průměrná délka slunečního svitu na území ČR byla tento měsíc 84,4 hodiny, což činí 80 % normálu 1991–2020. Z počátku měsíce byla průměrná denní teplota vzduchu pod hodnotou normálu. Následovalo období s teplotami kolem hodnoty normálu. Ve druhé polovině měsíce se střídala období s výraznější odchylkou průměrné denní teploty pod a nad hodnotou normálu. Velmi chladné období nastalo ve dnech 1. – 6. října a 18. – 20. října, kdy denní minima teploty vzduchu na mnoha stanicích klesala pod bod mrazu.

Výraznější srážky se vyskytovaly pouze v několika dnech. Nejvíce srážek na našem území spadlo ve dnech 5., 6., 23., 27. a 28. října. Na území Čech spadlo v průměru 48 mm srážek (98 % normálu), zatímco na území Moravy a Slezska to bylo 46 mm (92 % normálu). Z odtokového hlediska byl měsíc říjen celkově spíše podprůměrný ve většině hlavních povodí, nadprůměrné odtoky byly zaznamenány pouze v povodí Olše (134 % Qₓ). Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly většinou mezi 20 až 150 % Qₓ. Hladiny toků byly po většinu měsíce rozkolísané, výraznější vzestupy se vyskytly ve druhé polovině října, zejména v povodí Labe, Jizery a Olše, kde došlo místy k překročení 1. SPA. V průběhu měsíce se hydrologická situace zlepšovala a počet profilů s indikací sucha dále klesal.

Celkový stav hladiny v mělkém oběhu se zlepšil na normální, vydatnost pramenů zůstala silně podnormální. Stav hladiny hlubokých vrtů zůstal silně podnormální. V porovnání s 30letým průměrem 1991–2020 byly v říjnu zlepšené rozptylové podmínky. Říjnová hodnota celorepublikových měsíčních průměrů koncentrací PM10 a PM2,5 byla v roce 2025 nejnižší za období 2015–2025.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Čo vieme o maďarskom systéme, ktorý môže vzniknúť na Slovensku

Odpadové hospodárstvo je u južných susedov centralizované, ceny diktuje monopol.

 

V roku 2023 nastala v maďarskom odpadovom hospodárstve významná organizačná zmena: služby nakladania s komunálnym odpadom začal riadiť monopolný poskytovateľ. O tom, kto získa zákazku, rozhoduje petrochemická skupina MOL.

Na Slovensku sa o podobné monopolné riadenie odpadového hospodárstva usiluje minister Tomáš Taraba, ktorý chce v návrhu nového zákona o environmentálnom fonde vytvoriť podmienky, aby štátny Environmentálny fond mohol prevziať kontrolu nad rozšírenou zodpovednosťou výrobcu.

 

Veľký štátny koordinátor

Ani pred rokom 2023 nefungoval v Maďarsku odpadový trh tak, ako ho poznáme na Slovensku a v drvivej väčšine krajín EÚ: teda, že ceny za služby nakladania s komunálnym odpadom sú výsledkom ponuky na trhu poskytovateľov služieb, ktorí si navzájom konkurujú, a v prípade miestnych poplatkov za komunálny odpad určujú cenu samosprávy.

Zber komunálneho odpadu, vrátane triedeného, realizovali v Maďarsku tzv. verejní poskytovatelia. Spravidla išlo o mestské/obecné neziskové spoločnosti so zmluvou s danou samosprávou. Na trhu síce pôsobili a podnes pôsobia aj niektoré súkromné spoločnosti, ako napríklad skupina Veolia, FCC, či Saubermacher, ale podľa nášho prieskumu zväčša ako spracovatelia odpadu, teda nie priamo zberové a zvozové spoločnosti.

Celý systém od roku 2016 centrálne koordinovala štátna spoločnosť NHKV Zrt., tzv. „kukaholding“, ktorá vydávala faktúry vlastníkom nehnuteľnosti: poplatok za služby v oblasti nakladania s odpadom za poskytovanie služieb nakladania s odpadom. Výšku poplatkov za komunálny odpad neurčovali samosprávy, ale zákon.

Systém rozšírenej zodpovednosti výrobcov v Maďarsku zrušili v roku 2012 a riadenie recyklovateľného odpadu prevzal do rúk štát, ktorému emitentov produktov uhrádzal poplatok za produkt.

 

Maďarský koncesný systém

V Maďarsku sa niektoré činnosti v konkrétnych oblastiach môžu vykonávať iba na základe koncesie. Tieto oblasti zahŕňajú predajne tabakových výrobkov, kasína, diaľnice a v súčasnosti už aj nakladanie s komunálnym odpadom. Koncesie sa môžu získať prostredníctvom verejnej súťaže na maximálne 35 rokov. Formálne musia byť zahraniční investori považovaní za rovnocenných s maďarskými investormi. Konštatuje to srbská štúdia autorov, ktorú vydal minulý rok Institute of European Studies spolu s Hanns Seidel Foundation.

Dňa 12. augusta 2021 uverejnil novozriadený Národný koncesný úrad oznámenie o koncesii v maďarskom systéme verejného obstarávania, celoštátnu 35-ročnú koncesiu na komunálne odpadové hospodárstvo.

Podľa autorov „nebolo prekvapením”, že maďarská vláda udelila od 1. júla 2023 koncesiu práve skupine MOL cez jej stopercentnú dcérsku spoločnosť MOHU MOL Hulladékgazdálkodási Zrt. Taký bol totiž výsledok súťaže, ktorej sa zúčastnil iba jediný účastník.

 

Podozrenia okolo súťaže

Denník Szabad Európa v článku v júli tohto roku popisuje, akým spôsobom prebiehal výber koncesionára na služby odpadového hospodárstva. 

Podmienky koncesného tendra boli podľa autora Tamása Wiedemanna stanovené tak, aby výrazne zúžili okruh potenciálnych uchádzačov. Uchádzač musel preukázať, že najmenej päť rokov prevádzkuje špedičnú (dopravnú) činnosť. Referencia musela pokrývať minimálne 15 miliónov ton prepraveného tovaru, z čoho 85 % sa malo uskutočniť pozemnou (cestnou) dopravou.

Práve MOL má prostredníctvom maďarskej a slovenskej dcérskej firmy vlastné prepravné spoločnosti, ktoré vedeli podľa štátnych požiadaviek preukázať požadovaný objem prepravovanej hmotnosti, z toho 85 % – v súlade s podmienkami – cestnou dopravou. Uspeli však aj napriek tomu, že v rozpore s požiadavkami súťaže nedisponovali nákladnými autami na prevoz tuhého odpadu, ale cisternovou prepravou, tvrdí Szabad Európa.

Uchádzač tiež mal disponovať prevádzkou, ktorá je schopná ročne spracovať a/alebo zneškodniť 500-tisíc ton komunálneho odpadu, alebo alternatívne prevádzkou na spracovanie a/alebo zneškodňovanie nebezpečného odpadu s ročnou kapacitou aspoň 20-tisíc ton. Nebezpečný odpad pritom nebol súčasťou koncesie. MOL však disponuje takouto prevádzkou, takže vďaka nezmyselnému rozšíreniu zadania splnila firma ďalšiu podmienku.

Skupina MOL, ktorú novinár Ágoston Renczes označil v denníku N (a Nápunk) za úzko prepojenú s maďarskou vládnou elitou, vyhrala preto, lebo žiadna iná firma nevidela šancu na to, že by mohla uspieť. 

 

Preštátnili zvozové spoločnosti

Súčasťou koncesnej zmluvy bolo aj to, že MOL prevezme štátne podiely v 17 spoločnostiach, ktoré sa zaoberajú nakladaním s komunálnym odpadom. Firma v júli 2023 deklarovala, že uzavrela zmluvu o prevzatí týchto podielov. Spravodajský web maďarskej Slobodnej Európy Szabad Európa však vo vyššie zmieňovanom článku z roku 2024 tvrdil, že MOHU však nakoniec odkúpila podiely iba v 14 zo 17 mestských firiem, v troch zvyšných nie.

To mal byť jeden z dôvodov, prečo Transparency International Maďarsko podala podnet na Úrad pre verejné obstarávanie za to, že neboli dodržané podmienky koncesného výberového konania. Denníku ODPADY-PORTAL sa nepodarilo zistiť, či v takomto podaní padlo rozhodnutie.

 

Ako je postavený systém RZV?

Činnosti koordinované spoločnosťou MOHU sa vykonávajú za účasti subdodávateľov. Systém rozšírenej zodpovednosti výrobcov funguje podľa srbských autorov tak, že výrobcovia platia takzvaný „poplatok EPR“. Jeho výšku však neurčuje dopyt a ponuka na trhu, ale minister, ktorý zodpovedá za odpadové hospodárstvo, na základe návrhu maďarského regulačného úradu pre energetiku a verejné služby (ďalej len „HEPURA“).

 

ZDROJ + FOTO

 

Radovan Kazda 

Rubriky
AKTUALITY

České spaľovne vlani premenili na energiu rekordné množstvo odpadu

Množstvo odpadu zhodnoteného v zariadeniach na energetické využitie odpadu v Česku dosiahlo vlani nový rekord.

Na teplo alebo elektrinu sa premenilo 830 348 ton odpadu, čo je o zhruba 15-tisíc ton viac, než v roku 2023.

Ako vyplýva z údajov Ministerstva priemyslu a obchodu ČR, štyri existujúce zariadenia vyrobili z komunálneho a priemyselného odpadu spolu vyše 260-tisíc MWh elektrickej energie a 4,1 mil. GJ tepla.

Významnejší nárast množstva energeticky zhodnoteného odpadu v spaľovniach nastal už v roku 2023 (zo 701-tisíc na 816-tisíc ton) navýšením kapacity najväčšieho zariadenia, ZEVO Malešice, z 330-tisíc ton na 394-tisíc ton odpadu ročne. V minulom roku sa kapacita ďalej navýšila na 480-tisíc ton, pričom zariadenie prijalo 371-tisíc ton odpadu.

Druhá najväčšia spaľovňa komunálneho odpadu s kapacitou 248-tisíc ton sa nachádza v Brne.

Množstvo takto zhodnoteného odpadu je tu už niekoľko rokov pomerne stabilné a prevádzkovateľ aj vlani využil kapacitu na maximum.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
AKTUALITY

V Litoměřicích se staví nové sběrné místo s re-use centrem

Výstavba nového sběrného místa v areálu Technických služeb města (TSM) je již v plném proudu. Na místě vznikne i re-use centrum sloužící k odevzdávání nepotřebných věcí k dalšímu využití. Hotovo má být nejpozději do konce července příštího roku. V pátek 31. října proběhl první kontrolní den.

„Příjezd do sběrného místa bude s vjezdem z ulice Na Bídnici, kde zároveň proběhne kompletní oprava komunikace,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Pavel Gryndler.

Rekonstruovaná budova v areálu TSM, kde vznikne re-use centrum, bude rozdělena do několika sektorů podle typu věcí – například na nábytek, elektrospotřebiče či stavební materiály. Lidé si zde budou moci vybrat věci za drobný poplatek. „Ten má hlavně zabránit velkému množství vybírání věcí pro další prodej majitelům bazarů apod. Cílem je, aby centrum sloužilo především občanům,“ doplnil místostarosta města Petr Panaš.

Už nyní mohou občané využít tzv. re-use point ve sběrném místě v Nerudově ulici, kde se již sbírají věci k opětovnému použití. Po dokončení stavby bude tento materiál přemístěn do nového centra. Součástí projektu je i spolupráce s klienty Diakonie Litoměřice, kteří se budou podílet na provozu dílny zaměřené na renovace dřevěných výrobků.

Celkové náklady stavby dosahují zhruba 17 milionů korun bez DPH, z nichž polovinu pokryje dotace z Ministerstva životního prostředí ČR. „Re-use centrum je důležitým krokem ke snižování množství odpadu a k posílení principů cirkulární ekonomiky ve městě,“ uzavřel Pavel Gryndler

 

ZDROJ + FOTO