Rubrika: AKTUALITY

Rubriky
AKTUALITY

V Lipové na Chebsku obnovují aleje podél místních cest. Zdejší krajině vrací ráz původního pohraničí

Obec Lipová se svými devíti místními částmi a 750 obyvateli si už léta zakládá na tom, že pravidelně sází stromy. Svůj vlastní strom tady dostávají do péče už malé děti při vítání občánků. Do dvou nových alejí v místních částech Stebnice a Palič jejich obyvatelé nyní usadili celkem 60 už okolo dvou metrů vzrostlých třešní ptáčnic (30) a dubů letních (30).

Výsadbu ve vesnici nedaleko Chebu poblíž vodní nádrže Jesenice podpořila maximální možnou částkou ze svého grantu Stromy-150tisíci korunami, Nadace ČEZ. Dvě party místních dobrovolníků včetně dětí – zhruba desetičlenná ve Stebnici a dvojnásobně početná v Paliči, si během druhé dubnové soboty, udělaly příjemný sousedský den. Alej podél cesty ze Stebnice do Mechové se tak rozrostla o 30 třešní ptáčnic. Příjezdová cesta ke kostelu v Paliči zase o 30 dubů letních.

Během občerstvovacích přestávek nechyběl oheň, opékání špekáčků, studené pivko či ochutnávka borůvkových koláčů a škvarků na doma upečeném chlebu. Možná to byla taková malá ochutnávku zdejší přátelské atmosféry před derby místních fanoušků Slávie a Sparty, které tu pravidelně hrají (letos se koná 25.dubna), kde si ale prý protagonisté na hřišti nic nedarují.               

„U nás pokaždé sázíme stromy na etapy, takže to tak bylo i u těch zakoupeným díky Nadaci ČEZ. Zapojili jsme nejprve místní školu a školku, kde děti vysadily pár stromů během dopoledních vycházek. Pak se v dalších dnech včetně sobotní akce přidala místní veřejnost,“ uvedl místostarosta Lipové Tomáš Luňák. Obec se snaží na svém rozsáhlém katastru s rozlohou 45 km2 obnovovat hlavně ovocné aleje, především ty historické spojené s někdejšími Sudety – tedy hruškovou nebo jabloňovou. „Sázíme proto, aby po naší generaci něco zbylo. Většina stromů už je hodně stará (až 80 let) a okolo silnic mizí. My se proto snažíme vysadit co nejvíce původních ovocných odrůd. Letos na jaře už jsme jich zasadili 300 a na podzim budeme pokračovat,“ dodal T. Luňák. 

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
AKTUALITY

Olga Dočkalová: Zavedli jsme povinnost, ale systém na ni nebyl připravený

Povinný sběr textilu měl být krokem k udržitelnějšímu odpadovému hospodářství. Realita v českých obcích je ale o poznání složitější. Rozhovor s Olgou Dočkalovou bez příkras ukazuje, jak legislativa naráží na praxi.

Po prvním roce fungování systému se ukazuje, že dobrý úmysl nestačí. Olga Dočkalová popisuje, jak obce investovaly do kontejnerů a plnily požadavky státu, zatímco na straně zpracovatelů začal systém drhnout. Výsledkem je přeplněný textil, nepořádek kolem sběrných míst a frustrace samospráv, které nesou náklady, ale nemají situaci plně pod kontrolou.

Rozhovor jde ale ještě dál – otevírá otázky férovosti systému, role soukromých firem i paradoxů, kdy charitativní využití textilu naráží na legislativní limity. Dočkalová zároveň upozorňuje, že dopady nových povinností nejsou rovnoměrné a nejvíce zatěžují malé obce.

Co by podle paní Dočkalové pomohlo nejrychleji stabilizovat systém? Jak zavedení této povinnosti zatížilo obecní rozpočty? Jak jsou obce připravené na odklon odpadu ze skládek? To vše se dozvíte v rozhovoru s Olgou Dočkalovou na Průmyslové ekologii.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
AKTUALITY

Nové unijní nařízení o obalech mění pravidla hry

Evropské nařízení o obalech a obalových odpadech přináší zásadní změnu: místo směrnice nastupuje přímo účinný předpis. Ten dopadá na celý životní cyklus obalů a nutí členské státy přepsat zaběhlá pravidla. Česká republika proto připravuje adaptační novelu zákona o obalech, která má odstranit duplicity, reagovat na nové povinnosti a zároveň řešit praktické dopady na průmysl.

Nařízení o obalech: zásadní změna přístupu

Nařízení bylo vydáno v lednu 2025 a účinnosti nabude v srpnu letošního roku.

Zásadní rozdíl oproti dosavadní úpravě spočívá v tom, že jde o přímo účinný předpis.

Nepřepisuje se do národní legislativy, ale pracuje se přímo s jeho textem.

V zákoně o obalech se tedy neobjeví – naopak bude nutné národní úpravu pročistit, aby neobsahovala ustanovení, která jsou již řešena nařízením.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Pneumatiky na černých skládkách ukazují limity současného systému

Odložené pneumatiky v lese nebo na okraji obce představují mnohem komplexnější problém, než se na první pohled zdá. Nejde jen o estetickou vadu v krajině, ale především o environmentální zátěž, bezpečnostní riziko a nečekanou finanční past pro obecní rozpočty.

Přestože v České republice funguje propracovaný systém zpětného odběru, černé skládky stojí mimo jeho pravomoc a odhalují trhliny v odpovědnosti za takzvaný opuštěný odpad.

Kde končí odpovědnost výrobců?

Základním kamenem legislativy je zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, který na pneumatiky nepohlíží jako na běžný odpad, ale jako na specifický výrobek. Výrobci a dovozci jsou povinni zajistit jejich bezplatný odběr skrze kolektivní systémy, jako je například nezisková organizace ELTMA. Náklady na tento proces hradí každý motorista už při nákupu nové sady v podobě recyklačního příspěvku.

Problém však nastává v momentě, kdy se pneumatika objeví pohozená v příkopě. V tu chvíli se její právní status mění na „opuštěný odpad“, na který se povinnosti výrobců už nevztahují, protože do systému nevstoupila legální cestou. Odpovědnost výrobců zde končí a břemeno se přenáší na vlastníka pozemku.

Jak má obec postupovat při nálezu černé skládky?

Pokud se na území obce objeví nelegální skládka, neměla by ji samospráva pouze „uklidit“, ale dodržet procesní kroky, které jí umožní situaci řešit systémově:

  • Důkladná dokumentace:Pořízení fotografií, určení rozsahu a přesné lokality pro potřeby dalšího řízení.
  • Oznámení úřadům:Informování orgánu obce s rozšířenou působností (ORP) nebo České inspekce životního prostředí (ČIŽP).
  • Identifikace původce:Pokus o dohledání viníka (např. pomocí fotopastí nebo svědectví), po kterém lze vymáhat náklady na odstranění i pokuty.
  • Likvidace oprávněnou osobou:Pokud viník není znám, musí obec zajistit odvoz prostřednictvím specializované odpadové firmy a uhradit tržní cenu za likvidaci z vlastního rozpočtu.

Ekologická rizika a cirkulární ekonomika

Kromě peněz jsou ve hře i vážná rizika. Hromada pneumatik v přírodě může sloužit jako líhniště škůdců, ale především představuje obrovské nebezpečí v případě požáru. Hořící guma se hasí extrémně obtížně, uvolňuje toxický kouř a při tavení produkuje ropné látky, které mohou nevratně kontaminovat spodní vody.

Pokud se však pneumatiky dostanou do systému legální cestou, stávají se cennou surovinou. V souladu s principy cirkulární ekonomiky se už neukládají na skládky, ale putují k materiálovému využití (např. gumový granulát pro dětská hřiště a sportovní povrchy) nebo k energetickému využití v cementárnách, kde vysoké teploty zajistí bezpečnou likvidaci emisí.

Informovanost jako nejlevnější cesta

Zkušenosti z praxe ukazují, že nejúčinnějším nástrojem proti černým skládkám není represe, ale osvěta. Mnoho lidí se stále mylně domnívá, že za odevzdání starých pneumatik ve sběrném dvoře musí platit, a proto volí cestu nelegálního odhození do přírody. Klíčem k řešení je informovat občany, že pneumatiky lze odevzdat zcela zdarma v široké síti zapojených pneuservisů, a to i bez vazby na nákup nových služeb nebo konkrétní značku.

Obec může situaci aktivně pomoci tím, že uzavře bezplatnou smlouvu s kolektivním systémem a zřídí oficiální místo zpětného odběru přímo ve svém sběrném dvoře. Černé skládky totiž nejsou primárně selháním systému, ale důsledkem jeho obcházení, za které ve výsledku platí všichni obyvatelé obce ze společných peněz.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
AKTUALITY

Světový den vody: Voda jako nejspravedlivější zdroj na světě

Letošní oslavy Světového dne vody, který od roku 1993 připadá na 22. března, mají motto Kde teče voda, roste rovnost. Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava v této souvislosti zpřístupní těm, kteří si zarezervovali místo, čistírny odpadních vod v Havířově a ve Frýdku-Místku, stejně jako úpravny vody v Podhradí u Vítkova a Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí.

Oslavy by ale měly především upozornit na nezastupitelnou roli vody pro člověka a životní prostředí. Pro obyvatele České republiky by měl tento den také vést k tomu, abychom si uvědomili, že žijeme ve šťastné části světa s bezproblémovým přístupem k vodě obvykle ve výborné kvalitě a dostatečném množství. To pro více než dvě miliardy obyvatel naší planety neplatí.

„Voda je nejcennější surovina. Bez ohledu na místo na Zemi, kde žijeme, bez ohledu na geograficko-ekonomicko-sociální aspekty našich životů. Stejně tak bez ohledu na různé formy a typy nerovností, na něž se odkazuje letošní motto oslav. Měli bychom si vážit toho, že žijeme v té šťastné části světa, kde máme spolehlivý, pohodlný a bezproblémový přístup ke kvalitní vodě prakticky bez omezení. To platí i přes změny v okolním prostředí, které vnímá každý z nás a které musí vodohospodáři každodenně řešit, aby zajistili pro všechny pohodlný přístup k vodě ve výborné kvalitě stejně jako spolehlivé odvádění a čištění vody odpadní,” říká generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.

V sobotu 21. března zpřístupní společnost u příležitosti oslav veřejnosti největší úpravny pitné vody v regionu v Podhradí u Vítkova a Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí veřejnosti. Jde o unikátní příležitost prohlédnout si provozy, které jsou klíčové pro zásobování většiny kraje kvalitní pitnou vodou z podhůří Jeseníků a z Beskyd. A to, že jde o skutečně lákavou nabídku, nejlépe dokládá fakt, že kapacita je zaplněna do posledního místa.

V Úpravně vody Podhradí u Vítkova v Oderských vrších lidé navštíví místa, odkud přitekla před více než šedesáti šesti lety v prosinci roku 1958 první voda zdrojově pocházející z údolní nádrže Kružberk do Ostravy – Krásného Pole. Úpravna vody Nová Ves je největším provozem svého druhu v Beskydech, surová voda sem přitéká z údolní nádrže Šance vybudované na řece Ostravici nad stejnojmennou obcí.

„Voda je skvělým příkladem něčeho, co překonává všechny rozdíly a nerovnosti, které si lidé v různých fázích historie a v různých režimech či podmínkách vytvořili. Potřebujeme ji totiž všichni a neobejde se bez ní nikdo z nás. Voda je spravedlivá. I takto metaforicky můžeme pojmout oslavy Světového dne vody,“ říká manažer vnějších vztahů SmVaK Ostrava Marek Síbrt.

Světový den vody

Již od roku 1993 se slaví Světový den vody 22. března. Toto datum bylo ustaveno Organizací spojených národů na zasedání v Rio de Janeiru v Brazílii v roce 1992. Důvodem pro vyhlášení Světového dne vody byla především skutečnost, že více než dvě miliardy lidí na světě trpí nedostatkem pitné vody, nebo k ní nemá přístup vůbec. Propagace věnující se problémům spojených s vodou je ze strany OSN a nevládních organizací zaměřena na čistotu a ochranu vod, případně šetření vodními zdroji a jejich ochranu.

Koordinační mechanismus OSN v oblasti vody a hygieny (UN-Water), který stanovuje tematické zaměření akce pro každý rok, v roce 2023 obrátil pozornost na urychlení změn v efektivním a udržitelným nakládáním s vodou. S ohledem na nestabilní situace a válečné konflikty v různých částech světa bylo v loňském roce určeno téma Využití vody pro mír. V loňském roce bylo určeno motto Ochrana/zachování ledovce. Ačkoliv pro nás, kteří si užíváme života ve zdánlivém vodním blahobytu, může jít o obtížně představitelnou hodnotu, na světe stále žije podle odhadů 2,2 miliardy lidí, kteří nemají přístup k nezávadné vodě.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
AKTUALITY

Příklad dobré praxe: bytový dům v Přelouči se odpojil od CZT a využívá udržitelný systém vytápění a ohřevu vody

Mnoho bytových domů v České republice stále využívá centrální zásobení teplem (CZT). Tento způsob dodávek tepla však čelí výrazným ekonomickým tlakům, které vedou k jeho setrvalému zdražování: rostou totiž ceny vstupních surovin, emisních povolenek i nákladů na distribuci. Řada SVJ a bytových družstev se proto snaží přejít na jiný, udržitelnější systém vytápění a ohřevu vody, který by byl ekonomicky méně náročný a zajistil by jim větší energetickou soběstačnost.

V minulých letech tak učinilo i SVJ v bytovém domě v Přelouči, které přešlo na efektivnější systém zahrnující 4 akumulační nádrže NADO 750/35 v6 pro průtokový ohřev teplé vody, 35 solárních kolektorů o výkonu 45 kW a plynovou kotelnu. Záměrem zadavatele bylo odpojení od CZT a vybudování nového technologického zázemí, které sníží náklady na vytápění a zároveň zajistí zdravotně nezávadnou teplou vodu pro všech 54 domácností. Za realizací plynové kotelny stojí firma Propuls Solar, která se primárně zabývá projekty velkých solárních systémů pro bytové domy v kombinaci s tepelnými zdroji vysokých výkonů. Již od počátku se v ní počítalo s instalací akumulačních nádrží: ty jsou v tomto případě určené k ukládání tepla do topného média, jež ho následně předává vodě v nerezovém výměníku.

„Základem celého systému jsou čtyři dražické akumulační nádrže NADO 750/35 v6, které umožňují průtokový ohřev teplé vody. Ty obsahují vnořený nerezový výměník pro přípravu teplé vody o objemu 35 litrů a ocelový trubkový výměník pro připojení ke zdroji tepla: v tomto případě k solárním kolektorům a plynovým kotlům. Dvě původní nádoby z roku 2013 napojené na plynové kotle doplnily v roce 2024 dvě nádrže pro předehřev studené vody na 72 °C pomocí solárních kolektorů. Princip ohřevu je následující: jakmile se v nich voda předehřeje na požadovanou teplotu, pokračuje do starších nádob, do kterých rovněž topí solární systém. Vzhledem k tomu, že jako hlavní zdroj energie pro vytápění i ohřev vody jsou v systému využity plynové kotle, nehrozí v době zhoršeného osvitu nedostatek energie,” vysvětluje Jaroslav Oliva, vedoucí tuzemského prodeje DZD, a dodává: „Díky akumulačním nádržím mají všechny domácnosti v domě vždy dostatek zdravotně nezávadné teplé vody. Jejich výměníky se totiž velmi snadno čistí od usazenin, a cirkulující voda navíc není vhodným prostředím pro škodlivou bakterii legionellu.”

V první etapě realizace nové kotelny (v roce 2013) se voda v akumulačních nádržích ohřívala pouze plynem; solární kolektory, ukotvené mezi střešní strojovny výtahů patřících ke třem domovním vchodům, se využívaly k vytápění. V roce 2024 rozšířila společnost Propulus Solar solární pole na 75 m2 (35 kolektorů Suntime 2.1), aby se umožnil i fototermický ohřev vody a snížila se tak závislost domu na dodávkách plynu: ty meziročně klesly až o 50 %. Do systému je navíc zapojena expanzní nádoba Refix DT, která pohlcuje hydraulické rázy, tedy rychlé a náhlé změny tlaku a průtoku kapaliny proudící potrubím.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
AKTUALITY

Fínsko otvorilo dôležitú tému: chce deregulovať pravidlá EÚ pre odpady, obaly aj plasty

Helsinki žiadajú úpravy pravidiel EÚ pre desiatky oblastí environmentálnej politiky. Tvrdia, že chcú menej byrokracie a nižšie náklady.

 

Fínska vláda poslala 5. marca 2026 list predsedníčke Európskej komisie Ursule von der Leyenovej a spolu s ním materiál s návrhmi na zjednodušenie viac než 40 právnych aktov EÚ, pričom samotný zverejnený materiál je rozdelený do 23 tematických bodov. V zozname je aj niekoľko predpisov, ktoré tvoria základ súčasnej odpadovej a obalovej politiky Únie.

 

Fínsko v 37-stranovom zozname návrhov žiada zmeny aj pri nariadení o obaloch a odpadoch z obalov, rámcovej smernici o odpade a smernici o jednorazových plastoch. Odkazy na dokument nájdete v závere článku.

 

Obaly a odpady z obalov: menej reportingu, kratšia archivácia

Pri nariadení o obaloch a odpadoch z obalov (EÚ) 2025/40, známom pod skratkou PPWR, Fínsko navrhuje tri zjednodušenia:

  1. Zjednodušiť povinnosti vykazovania, ktoré sú stanovené pre výrobcov obalov v PPWR. Znížiť počet a úrovne podrobnosti vo vykazovaných kategóriách obalov.

Fínsko dôvodí, že nariadenie vyžaduje podstatne podrobnejšie vykazovanie než doteraz. Vykazovanie v takejto podrobnosti, najmä pri oddelene vyzbieranom, recyklovanom a inak spracovanom odpade z obalov, je prácne a získanie týchto informácií je veľmi ťažké. Podrobné vykazovanie stanovené v nariadení nie je nevyhnutné na to, aby sa posúdilo, či sa plnia ciele nariadenia týkajúce sa znižovania množstva odpadu z obalov alebo oddeleného zberu a recyklácie.

  1. Skrátiť obdobie uchovávania, ktoré je požadované pre dokumentáciu EÚ vyhlásenia o zhode.

PPWR vyžaduje, aby hospodárske subjekty uchovávali dokumentáciu týkajúcu sa EÚ vyhlásenia o zhode 5 rokov v prípade jednorazových obalov a 3 roky v prípade opakovane použiteľných obalov. Vzhľadom na krátku životnosť a rozmanitosť obalov by sa toto obdobie mohlo podľa Fínska výrazne skrátiť. Tým by sa znížila administratívna záťaž hospodárskych subjektov. Podobne tak obdobie, počas ktorého musí výrobca alebo dovozca obalu uchovávať kópiu EÚ vyhlásenia o zhode.

  1. Zrušiť možnosť poskytovať dokumenty EÚ vyhlásenia o zhode v papierovej forme (články 15 ods. 10, 16 ods. 1, 18 ods. 8 a 19 ods. 6 PPWR).

Podľa PPWR môžu byť tieto informácie predložené buď v elektronickej, alebo v papierovej forme. V rámci svojho širšieho súboru návrhov na zjednodušenie Švédsko navrhlo, aby sa v tejto súvislosti zrušila možnosť poskytovať informácie v papierovej forme. Fínske ministerstvo životného prostredia víta návrh Švédska.

 

Drastické ciele pre opätovné použitie

Nové nariadenie EÚ o obaloch a odpade z obalov (PPWR) nadobudlo účinnosť 11. februára 2025 a bude sa uplatňovať od 12. augusta 2026. Fínsko uvádza, že napriek výnimkám, ktoré nariadenie umožňuje, zástupcovia podnikateľského sektora sú naďalej veľmi znepokojení cieľmi opätovného použitia, ktoré sú stanovené v nariadení. Ide najmä o cieľ opätovného použitia pre určité alkoholické a nealkoholické nápoje (článok 29 ods. 6). 

Podľa tohto ustanovenia musí byť do roku 2030 aspoň 10 % určitých nápojov, ktoré predáva konečný distribútor, dostupných v opakovane použiteľných obaloch. Odvetvie má obavy z nových investícií, ktoré budú potrebné, a z nákladov, ktoré vzniknú maloobchodnému sektoru a nápojovému priemyslu v dôsledku tejto povinnost.

 

Ignorujú zálohový systém, ktorý funguje

Výnimky, ktoré sú povolené nariadením, nedostatočne zohľadňujú dobre fungujúci zálohový vratný systém, ktorý dosahuje veľmi vysokú mieru návratnosti a recyklácie jednorazových nápojových obalov. Podľa Fínska objavujú sa pochybnosti, či požadované zmeny budú mať pozitívne environmentálne vplyvy, a zastáva sa názor, že cieľ opätovného použitia nápojových obalov by sa mal z tohto hľadiska znovu preskúmať.

 

Kritériá posudzovania stavu konca odpadu sú kľúčovým nástrojom pri pretváraní sekundárnych materiálov na výrobky. Vyššie uvedená podmienka, ktorú Fínsko navrhuje vypustiť, neprináša v porovnaní s ostatnými kritériami uvedenými v tomto ustanovení žiadnu zásadnú pridanú hodnotu. Požiadavka, aby už pred uvedením výrobku s ukončeným statusom odpadu na trh existoval trh alebo dopyt, vysiela nesprávny signál priemyslu, podnikom a výskumným inštitúciám, ktoré sa usilujú inovovať a vytvárať trh pre výrobky a suroviny z odpadu. Môže tiež brániť vzniku inovácií podporujúcich obehové hospodárstvo alebo ich spomaľovať. 

 

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Úklid nedopalků v režii výrobců: Jak funguje systém proplácení nákladů pro obce a města?

Jednou z nejvýraznějších novinek v rámci směrnice o jednorázových plastech (SUP) je zavedení povinnosti tabákového průmyslu hradit obcím náklady na úklid nedopalků. Martina Vrbová, ředitelka kolektivního systému Nevajgluj, představila mechanismus, jakým se prostředky od výrobců dostávají do obecních rozpočtů, a jaké jsou první reálné zkušenosti s náběhem tohoto systému v České republice.

Proč právě tabákové filtry?

Důvodem, proč se legislativa zaměřila právě na nedopalky, je jejich dominantní zastoupení v litteringu. Z hlediska kusovosti jde o nejčastěji odhazovaný typ odpadu. Navzdory zažité představě nejsou filtry vyrobeny z papíru, ale z acetátu celulózy – bioplastu, který se v přírodě rozkládá velmi dlouho a rozpadá se na mikroplasty.

Kromě samotného materiálu představují problém i toxické látky zachycené ve filtru po kouření, které se při kontaktu s vodou uvolňují do prostředí. „Nedopalky jsou bohužel nechválně proslulou hvězdou litteringu. Je to skutečně odpad, který má největší kusovost v celém litteringu jako takovém,“ uvádí Martina Vrbová.

Mechanismus úhrad: Paušál podle počtu obyvatel

Kolektivní systém Nevajgluj, který založili největší výrobci reprezentující 95 % trhu (Philip Morris, BAT, JTI a Imperial Brands), funguje na principu přenesení nákladů z obcí na výrobce. Protože však není technicky možné přesně vyčíslit náklady na úklid každého jednotlivého nedopalku, systém využívá tzv. nákladový model. Ten je založen na průměrných nákladech na suché a mokré čištění v různých velikostních skupinách obcí. Do výpočtu vstupuje také hmotnostní podíl nedopalků zjištěný z rozborů uličních smetků a obsahu odpadkových košů. Aktuální sazby se pohybují v rozmezí 9 až 14 korun na jednoho nahlášeného obyvatele za rok.

První výsledky: Desítky milionů pro obecní rozpočty

Přestože kolektivní systém Nevajgluj patří k nejmladším v České republice, vykazuje značnou dynamiku v zapojování samospráv. Zákonná povinnost mu ukládá zasmluvnit do tří let od získání oprávnění obce reprezentující 90 % obyvatel ČR, k čemuž systém aktuálně směřuje. Zatímco za poslední tři měsíce roku 2023 bylo zasmluvněno 540 obcí s vyplacenou částkou 29 milionů korun, v roce 2024 už počet spolupracujících samospráv stoupl na 1136 a objem vyplacených prostředků dosáhl 78 milionů korun.

Pro rok 2025 se pak předpokládá další nárůst na zhruba 1620 obcí, což odpovídá přibližně 8 milionům obyvatel, přičemž odhadovaná výplata náhrad by měla překročit hranici 94 milionů korun. Pro obce nepředstavuje smlouva zásadní administrativní zátěž. Jedinou povinností je vyplnění ročního dotazníku o nákladech na úklid a provoz košů, přičemž získané prostředky může obec využít libovolně – ideálně však na nákup nových košů či vlastní osvětové akce.

Bariéry v osvětě a „mýtus kanálu“

Důležitou součástí systému je edukace kuřáků. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že ačkoliv si jsou kuřáci své odpovědnosti vědomi, část viny přenášejí na obce kvůli údajnému nedostatku košů. Častým problémem je také vhazování nedopalků do kanalizačních vpustí.

„Velká část naší kampaně se zaměřovala právě proti odhazování nedopalků do kanálu. Lidé je často vnímají jako ‚magické díry‘, kam odpad zmizí, ale neuvědomují si dopad na kanalizační síť a vodní toky,“ vysvětlila Vrbová. Kromě celostátních kampaní systém nabízí obcím i praktické pomůcky, jako jsou nálepky na koše či podporu lokálních úklidových akcí.

Budoucí vývoj a sběr dat

Systém Nevajgluj v současnosti monitoruje především zastoupení nedopalků v komunálním odpadu prostřednictvím fyzických analýz. Tyto statistiky jsou následně reportovány Ministerstvu životního prostředí a slouží k aktualizaci sazeb úhrad. V budoucnu by se systém mohl zaměřit i na specifické oblasti, jako jsou rekreační objekty a chataři, pro které se zatím kvůli nedostatku dat nepodařilo stanovit spravedlivou sazbu.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Tři dekády emisního vývoje: proč dnes rozhodují lokální topeniště

Kvalita ovzduší v České republice prošla za posledních třicet let výraznou proměnou. Zatímco počátkem 90. let dominovalo plošné znečištění z energetiky a těžkého průmyslu, dnes se problém přesouvá do lokální roviny.

Klíčovou roli hraje individuální vytápění domácností a také podmínky, které v menších sídlech ovlivňují rozptyl znečištění – zejména členitost terénu a časté zimní inverze.

Tři dekády pokroku: od kyselých dešťů k čistší energetice

Při pohledu na data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je patrný setrvalý pokles hlavních znečišťujících látek. Výrazný zlom nastal po roce 1998, kdy byla dokončena historicky první vlna masivního odsíření velkých uhelných elektráren. Tento krok prakticky eliminoval problém tzv. kyselých dešťů, které v předchozích dekádách devastovaly lesní porosty.

Jemné částice PM 2,5 dosahovaly v roce 1995 hodnot kolem 24,1 ?g/m?. Díky modernizaci průmyslu a přísnějším emisním normám klesly tyto průměrné roční koncentrace na současnou úroveň přibližně 11–13 ?g/m?.

ČHMÚ

Technologický posun: Od prohořívání ke zplynování

Změna nenastala jen u velkých komínů, ale i v konstrukci domácích spotřebičů. Staré kotle (1. a 2. emisní třídy) fungovaly na principu prostého prohořívání paliva, což vedlo k vysoké produkci kouře a sazí. Moderní technologie, zejména pak zplynovací (pyrolytické) a automatické kotle, dokážou palivo spálit mnohem dokonaleji při vyšších teplotách. Výsledkem je násobně nižší množství vypouštěných pevných částic i při zachování stejného typu paliva (např. dřeva).

Specifika malých sídel: „poklička“ nad údolím

I přes celostátní pokles emisí zůstává kvalita ovzduší v malých obcích problematická, zejména kvůli tzv. nízkým emisím. Znečištění z domovních komínů se nevypouští do výšky jako u továren, ale zůstává v dýchací zóně obyvatel. Situaci pak dramaticky zhoršuje teplotní inverze. Za normálních podmínek teplota s výškou klesá, což umožňuje emisím stoupat vzhůru. Při inverzi je však vrstva vzduchu nad údolím teplejší, což funguje jako neviditelná poklička. Veškerý kouř z lokálních topenišť pak zůstává uzamčen v ulicích obce. Právě proto mohou být v malém sídle naměřeny vysoké koncentrace škodlivin i v době, kdy průmyslové aglomerace hlásí čistý vzduch.

ČHMÚ

Od plošné regulace k místní odpovědnosti

Zlepšení kvality ovzduší v České republice bylo v posledních desetiletích spojeno především s modernizací energetiky a regulací průmyslu. Možnosti plošných opatření se však v prostředí malých a středních obcí postupně vyčerpávají. Další zlepšení bude záviset na konkrétních krocích na místní úrovni. Klíčovou roli hraje přesnější monitoring. Síť stanic Českého hydrometeorologického ústavu nepokrývá všechny lokality a nemusí zachytit situace v údolních polohách, kde se znečištění při inverzích kumuluje. Lokální senzorové sítě mohou obcím poskytnout detailnější data i podklady pro komunikaci s obyvateli.

Od září 2024 navíc platí zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy. Obce tak přecházejí od administrace dotací k důslednějšímu dohledu nad dodržováním pravidel spalování. Kvalita ovzduší v malých sídlech je dnes do značné míry otázkou každodenní praxe jednotlivých domácností. Právě zde se bude rozhodovat o tom, zda se podaří omezit zimní epizody zvýšených koncentrací.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
AKTUALITY

Komise hrozí Česku žalobou: problémy v odpadovém hospodářství míří k Soudnímu dvoru EU

Evropská komise zaslala České republice odůvodněné stanovisko kvůli nedostatečné implementaci unijních pravidel v oblasti nakládání s odpady. Pokud nedojde k nápravě, může spor skončit žalobou u Soudního dvora EU.

Komise vytýká Česku především to, že naše legislativa ani praxe nedodržují evropské požadavky na hierarchii nakládání s odpady, omezení skládkování a efektivní recyklaci. Nejde jen o formální nesrovnalosti, špatná implementace může vést k vyššímu zatížení životního prostředí a větším nákladům pro obce i firmy. Kritika se týká jak samotných zákonů, tak jejich aplikace v terénu, včetně toho, jak se kontrolují provozovny a jak se podporuje prevence vzniku odpadu.

Pro Česko je to signál, že stačí málo a diskuse o odpadovém hospodářství opustí úroveň plánů a strategií a dostane se na tribunálové lavice v Lucemburku.

 

ZDROJ + FOTO