„Zatímco my jsme zakazovali plastová brčka, Rusko zdvojnásobilo výrobu jaderné energie,“ začíná svůj článek Michael Shellenberger, ve kterém popisuje, jak západní země „zelenou“ ideologií pomohly Putinovi s válkou na Ukrajině.
Jak se Vladimiru Putinovi – muži vládnoucímu zemi s ekonomikou nižší než má Texas a s průměrnou délkou života o 10 let nižší než jaká je ve Francii – podařilo zahájit nevyprovokovaný útok na Ukrajinu?
Na tuto otázku existuje hluboká psychologická, politická a téměř civilizovaná odpověď: Putin více usiluje o to, aby Ukrajina byla součástí Ruska, než si Západ přeje, aby byla svobodná. Je ochoten riskovat obrovské ztráty na životech, aby ji získal. Ohledně toho, co jsou USA a Evropa ochotny vojensky udělat, existují limity. A Putin to ví.
V tomto vysvětlení však chybí příběh o realitě a základní ekonomii – dvou věcech, kterým, jak se zdá, Putin rozumí mnohem lépe než jeho protějšky ve svobodném světě a zejména v Evropě.
Putin ví, že Evropa produkuje 3,6 milionů barelů ropy denně, ale denně spotřebovává 15 milionů barelů ropy. Ví, že Evropa ročně vyprodukuje 230 miliard metrů krychlových zemního plynu, spotřebuje ho ale 560 miliard metrů krychlových. Také ví, že Evropa spotřebuje 950 milionů tun uhlí ročně, ale vyrobí pouze polovinu.
Bývalý agent KGB si dobře uvědomuje, že Rusko těží 11 milionů barelů ropy denně, ale spotřebuje pouze 3,4 milionu. Ví, že Rusko nyní vyrábí více než 700 miliard metrů krychlových plynu ročně, ale spotřebuje pouze asi 400 miliard zemního plynu. A že Rusko těží 800 milionů tun uhlí ročně, ale využívá 300. V konečném výsledku Rusko dodává asi 20 % evropské ropy, 40 % plynu a 20 % uhlí.
Matematika je jednoduchá. Zvládlo by ji i dítě
Důvod, proč Evropa neměla dost síly na to, aby zabránila ruské agresi – a ve skutečnosti dokonce zabránila USA přimět spojence, aby toho udělali více – je ten, že potřebuje Putinovu ropu a plyn. Otázkou je proč. Jak je možné, že se evropské země, zejména Německo, během 30 let od konce studené války staly natolik závislými na autoritářské zemi?
Foto: pixabay
Zdroj: