Autor: sdruzeniKS

Rubriky
Nezařazené

Výjimky ze stavebního zákona při povodních

Ministerstvo pro místní rozvoj vydává mimořádné opatření pro předcházení důsledkům bezprostředně hrozící živelní pohromy nebo závažné havárie.

Jedná se o opatření na stavbě nebo pozemku spočívající podle okolností i v provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům mimořádné události, čelí jejím účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám (§ 263 stavebního zákona) – např. provedením terénní úpravy, násypu, ochranného valu nebo hráze, úpravu stavby, odstranění stavby, zřízení zábran, zátarasů a podobných technických zařízení, popř. též realizaci nových staveb. 

Stavebník je oprávněn zahájit mimořádná opatření na stavbách nebo pozemcích směřujících k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události bez předchozího povolení podle stavebního zákona. Stavebník je však povinen provádění výše uvedených mimořádných opatření neprodleně oznámit stavebnímu úřadu. 

Stavební úřad může na základě oznámení rozhodnout o tom, že: 

  • upouští od vydání povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění 
  • omezuje obsah žádosti o povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění a jejích příloh na nejnutnější nezbytnou míru,
  • lze některé podklady pro vydání povolení předložit dodatečně (stanovené ve lhůtě).
  • Rozhodnutí podle § 263 odst. 4 stavebního zákona může stavební úřad vydat jako první úkon v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.  

 Obnova stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené mimořádnou událostí

Při obnově stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené mimořádnou událostí se jedná o obnovu podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena (§ 264 stavebního zákona). Obnova je možná, pokud obnově nebrání požadavky zvláštních právních předpisů.

Stavebník (vlastník stavby) je povinen předem obnovu oznámit stavebnímu úřadu, a to do 6 měsíců ode dne, kdy došlo ke zničení nebo poškození stavby nebo terénní úpravy. V oznámení stavebník uvede mj. jednoduchý technický popis prací a osobu, která bude činnost provádět. Po oznámení obnovy stavby nebo terénní úpravy může stavebník započít s pracemi směřujícími k obnově (§ 264 odst. 2 stavebního zákona).

Mohou nastat tyto situace: 

  • obnova není v rozporu s požadavky jiných právních předpisů ani nevyžaduje stanovení podmínek k ochraně veřejných zájmů – obnovu lze provést na základě oznámení a musí být započata do 2 let a provedena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu,
  • obnova není v rozporu s požadavky jiných právních předpisů, ale vyžaduje stanovení podmínek z důvodu ochrany veřejných zájmů – stavební úřad vyrozumí stavebníka do 15 dnů ode dne oznámení o tom, že obnova vyžaduje povolení, oznámení se považuje za žádost o povolení obnovy,
  • obnova je v rozporu s požadavky jiných právních předpisů – stavební úřad rozhodnutím zakáže obnovu provést, proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
Nezařazené

Práce Ústřední povodňové komise nekončí, voda sice postupně opadá, ale nyní nás čekají odklízecí práce

Situace se začíná pomalu uklidňovat. Problematickými toky jsou ještě jihočeská Lužnice, Malše, Nežárka a Blanice. V Olomouci zafungovala protipovodňová opatření, která zabránila rozlití vody do města. Podle předpovědi počasí budou srážky již jen ojedinělé. Aktuálně probíhá nebo v brzké době bude probíhat poskytování potřebného vybavení, materiálu a karet na pohonné hmoty do postižených oblastí. Ústřední povodňová komise apeluje na občany, aby při odklízecích pracích dodržovali základní hygienická opatření.

 

„Ústřední povodňová komise se dnes věnovala aktuální situaci na řekách Malše, Lužnice, Nežárka a Blanice, kde je nyní situace nejhorší, ale i tyto řeky by měly během dnešního, maximálně zítřejšího dne, kulminovat. Během dneška dosáhne maximální úrovně Vltava a během zítřejšího večera Labe v oblasti Hřenska. Tím budou všechny řeky za kulminací a skončí nejkritičtější fáze povodní, která ale plynule přejde do obnovy území a pomoci zasaženým obcím,” říká ministr životního prostředí a předseda Ústřední povodňové komise Petr Hladík.

„Je důležité ale myslet na to, že povodňová situace v České republice bude trvat ještě několik dní. Chtěl bych připomenout, že na místech, kde již voda opadla, je nezbytné dodržovat hygienická pravidla, jelikož bahno může být silně kontaminováno a hrozí zdravotní rizika. Česká inspekce životního prostředí je připravena začít okamžitě pomáhat s likvidací odpadu i budováním dočasných skládek a zároveň bude také ověřovat funkčnost čistíren odpadních vod. Česká geologická služba bude posuzovat svahy, které by mohly být nebezpečné, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků bude posuzovat statiku poškozených domů nebo mostů. Výzkumný ústav krajinářský zhodnotí stav stromů a zeleně poškozených povodní,” doplnil Hladík s tím, že práce Ústřední povodňové komise (ÚPK) ještě nekončí. Komise je součástí Ústředního krizového štábu, který se sejde opět dnes večer, a zároveň také pracovní skupiny. Další zasedání ÚPK proběhne zítra ráno.

V jižních Čechách v noci ještě poměrně vydatně pršelo, především v povodí Malše. Průtoky ještě stále narůstají, neměly by se ale dostat nad úroveň vybudovaných protipovodňových opatření. „Dobře dopadla i situace ve Veselí nad Lužnicí, kde kapacita vybudovaných opatření dostačuje a voda zůstane v korytě, i když průtok bude ještě poměrně dlouho na vysoké úrovni a hladina bude klesat velmi pozvolna, “ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Dobré zprávy přišly také z Olomouce a Kroměříže. Kulminace Moravy v Olomouci byla podle predikcí odhadována na průtoku maximálně 336 m3/s, už nyní ale průtok klesá a aktuálně je na úrovni 305 m3/s. „Kapacita protipovodňových opatření centra Olomouce, která se podařilo vybudovat za posledních 20 let, je na průtok 400 m3/s. Podobně příznivě se vyvíjí aktuální situace i v Kroměříži a ani zde by nemělo dojít k rozlití vody mimo koryto,“ dodal ministr Výborný s tím, že průtok v řece Moravě se podařilo snížit jak díky rozlití vody v Litovelském Pomoraví, tak v oblasti Soutoku.

V Povodí Odry stále ze Slezské Harty a Kružberku vodohospodáři odpouštějí jen minimální množství vody, aktuálně mezi 1 a 2 m3/s. Přehrady tak pomáhají tlumit velkou vodu a snižovat hladinu v kritickém místě u soutoku Odry s Opavou v Ostravě, kde se včera objevila průrva. „V Bohumíně dnes ráno Odrou protékalo 830 m3/s, což je na úrovni vybudovaných protipovodňových opatření. V nejkritičtějších chvílích byl přitom průtok až 1 290 m3/s. To jen dokumentuje, jak velké množství srážek v posledních dnech napadlo,“ doplnil ministr zemědělství.

„Urychlili jsme poskytování potřebného materiálu a vybavení včetně karet na pohonné hmoty pro města a obce, koordinují se i dodávky dezinfekčních prostředků, respirátorů, rukavic apod. V následujících dnech obce a kraje určitě využijí i pomoc dobrovolníků, kteří se přihlásili hasičům, organizaci Adra, Českému červenému kříži a dalším. Na odklízecích a stavebních pracích se intenzivně bude podílet i armáda. Pracujeme s maximálním nasazením na tom, abychom s pomocí hasičů, dobrovolných hasičů, policie a dalších organizací zajistili řádný průběh voleb i v postižených obcích,” říká ministr vnitra Vít Rakušan.

Za posledních 24 hodin do dnešního rána pršelo prakticky všude. Nejvíce na jihu a jihozápadě Čech s celkovým úhrnem většinou 20 až 45 mm. Na ostatním území napršelo nejčastěji 2 až 25 mm. V závětří Krkonoš na některých místech nepršelo vůbec. Během úterý lze ještě čekat srážky na jihu a jihozápadě, v celkovém úhrnu modely k úternímu ránu předpokládají srážky do 5 mm, pouze velmi lokálně může spadnout až 10 mm. „V dalších dnech do konce týdne očekáváme jen lokální přeháňky, s malou pravděpodobností bouřky, jinak bude počasí beze srážek”, doplnil ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder.

Ústřední povodňová komise vyzývá k dodržování základních hygienických pravidel. „Pro odklízecí práce v zasažených oblastech je potřeba zvolit vhodný oděv, mít pevnou obuv, pracovní rukavice a respirátory nebo roušky, které slouží pro každého zúčastněného jako ochrana před rizikem infekčního onemocnění. Doporučuji lidem zkontrolovat, zda mají platné očkování proti tetanu – ideálně ještě před zahájením odklízecích prací a návratem domů, pro případ, že by došlo k poranění,” upozornila hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

 

Rubriky
Nezařazené

Zálohy na PET lahve? Přijdeme o peníze, tvrdí zástupci obcí. Nevěří výpočtům

Představitelé ministerstva životního prostředí tvrdí, že se obcím zavedení povinných záloh na PET lahve a nápojové plechovky vyplatí. Možná v prvních letech, pak ale ne, namítají starostové. Skokově vyšší recyklace plechovek podle nich navíc není nutná, Česko má totiž vyjednanou výjimku.

Vyplatí se obcím zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek? Zástupci ministerstva životního prostředí tvrdí, že si po zavedení jimi plánované změny rozpočty obcí a měst přilepší. „Systém přesměruje do jejich ‚kapes‘ část peněz, konkrétně 15 procent z nevybraných záloh, a zpoplatní černé pasažéry třídicího systému,“ slibují úředníci na webových stránkách ministerstva.

 

Každá obec si tak podle rezortu má díky zálohování přilepšit o v řádu desítky korun na každého svého obyvatele. O kolik přesně, prozradí on-line kalkulačka na ministerském webu. Starostům stačí pouze vyplnit jméno jejich obce.

 

Někteří z nich, kteří tak již učinili, ale namítají, že změna pro ně výhodná nebude. „První dva roky to sice může být zajímavé, ale potom v dalších letech to již žádná hitparáda opravdu není,“ řekla předsedkyně komise životního prostředí Svazu měst a obcí a starostka Sudic na Blanensku Olga Dočkalová.

Poukázala rovněž na to, že ministerstvo neuvedlo, kdo bude garantovat, zda obce skutečně slíbených 15 procent z peněz na nevyplacené zálohy dostanou. „Jedna věc je nějaká kalkulačka, ale druhá je, kdo bude dozorovat operátora, aby nám opravdu vyplatil to, co máme dostat,“ táže se Dočkalová.

Úředníci starosty uklidňují, že o tyto slibované peníze nepřijdou. „Je to zákonná podmínka pro operátora systému pro zálohování, který bude fungovat jako autorizovaná obalová společnost pro zálohované obaly,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Dodala, že ministerstvo bude operátora autorizovat a následně kontrolovat jeho činnost. „Zákon popisuje mechanismus transferu prostředků směrem k obcím,“ prohlásila Krejčí.

 

Nespokojené jsou obce i samosprávy

Starostové se navíc bojí toho, že se jim v případě povinného zálohování PET lahví prodraží doprava plastových odpadů ze žlutých kontejnerů do třídičky. Konkrétně z jihomoravských Sudic se nyní odváží plastový odpad stejně jako z pěti desítek místních obcí do nedaleké soukromé třídičky. Dočkalová se obává, že po zavedení povinných záloh tato možnost skončí a obec bude muset řešit odvoz plastů až do 45 kilometrů vzdálené SAKO Brno. „To by znamenalo šílené náklady na dopravu,“ podotkla starostka.

 

Nespokojenost s ministerskými plány neskrývají ani další zástupci samospráv. Jedním z nich je předseda Sdružení komunálních služeb a šéf společnosti Technické služby Benešov Bohumil Rataj, jenž je rovněž starostou blízkého malého Chlístova. I on se bojí, že se sedmnáctitisícovému Benešovu v případě zavedení povinných záloh řešení odpadů prodraží. „Také jsme si dělali svoje kalkulace, a pro město by to řádově mohlo být o půl milionu až milion korun ročně,“ konstatoval Rataj.

 

Podle předsedkyně Sdružení místních samospráv a poslankyně Elišky Olšákové ze STAN by se v případě uskutečnění ministerských plánů přenesly na lidi náklady nejen ve formě zvýšeného poplatku za odpad, ale také v podobě vyšších cen řady výrobků, a to nejen nápojů. „Částka potřebná k zajištění předpokládaných nákladů je velmi vysoká a nespadne jen tak z nebe. Po určité kalkulaci a ekonomické úvaze je možné uvažovat o dopadu 250 až 300 korun na občana a rok,“ uvedla Olšáková.

 

Vyšší náklady podle Rataje sice pro města a obce mohou znamenat nepříjemnost, na plánech ministerstva mu ovšem nejvíce vadí jeho nesystémový přístup. „Nejlepší by bylo, kdyby nevytrhovalo pouze jednu komoditu, která je pro někoho zajímavá. Co zajímavé není, tedy věci, na které tady ve finále nejsou zpracovatelé, tak to nikdo neřeší,“ prohlásil Rataj. PET lahve a nápojové plechovky se ale podle něj hodí nápojářské lobby. „Jestliže to od nás nápojáři potřebují, tak si to od nás můžou koupit. My jim to rádi prodáme,“ podotkl.

 

Nápojové firmy uvádějí, že se v Česku na výrobu nových PET lahví dosud využívá pouze 17 procent již použitých „petek“, použité nápojové plechovky se pro výrobu nových nevyužívají vůbec. Řešením je podle nich zálohový systém, který opakovanou recyklaci obalů pro stejný účel zajistí. „Češi ve velké míře třídí plasty zodpovědně, u plastových lahví v ČR byla v roce 2023 míra sběru na úrovni 75 procent, nicméně dlouhodobě stagnuje. U plechovek je bohužel i míra sběru žalostně nízká a jejich třídění zde vesměs nefunguje,“ uvedla Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování, kterou založili významní výrobci nápojů jako Coca-Cola, Heineken, Kofola, Mattoni a Plzeňský Prazdroj.

 

Podle starostů ovšem rychlé zavedení zálohového systému není nutné, protože ministerstvo životního prostředí v době, kdy jej vedl ministr Richard Brabec z ANO, vyjednalo u Evropské komise výjimku na recyklaci hliníku až do roku 2035. „O tom se ale ministerstvo životního prostředí nikde nezmiňuje a dělá, že výjimka neexistuje,“ dodala starostka Dočkalová.

 

ZDROJ + FOTO

 

Deník CZ 16 09 2024

Rubriky
Nezařazené

Dvě zásadní informace reagující na současnou situaci související s povodněmi v naší zemi

Dobrý den kolegyně a kolegové

 

Rád bych se s Vámi podělil o dvě zásadní informace reagující na současnou situaci související s povodněmi v naší zemi

 

A to: Osvobození od poplatku za ukládání odpadu vzniklého v souvislosti s povodněmi při úklidových pracích po povodních

Tedy – Možnosti zařadit tento odpad kódem 200399, u směsných demoličních odpadů pak zařadit pod kódem 170904

(Dle zákona o odpadech jsou tyto osvobozeny od poplatku za ukládání odpadu)

 

A dále pak: O možnosti operativních postupů zadavatelů podle zákona o zadávání veřejných zakázek při zvládání současných živelních pohrom, dle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

V přílohách jsou obsaženy veškeré nezbytné informace

 

OODP-Metodicky_pokyn_MZP_Zivelne_pohromy_final-20240916

 

Stanovisko_zadavani-VZ_povodne-2024

 

Jakmile bychom získali další informace obratem je rozešleme

 

Sdružení komunálních služeb České republiky tímto děkuje za pomoc při odstraňování následků povodní všem institucím, organizacím, soukromým osobám a dalším subjektům…

Velmi si vážíme toho, že v krizových situacích umíme držet při sobě a pomáhat si ….

 

 

Bc. Milan Doubravský

Vedoucí sekce ODPADY při SKS ČR

Rubriky
Nezařazené

Česko žádá opravu Nařízení o obalech a obalových odpadech

Čeští zástupci průmyslu, obchodu, odpadového a oběhového hospodářství, municipalit a zaměstnavatelských svazů žádají Evropskou komisi a Evropský parlament o opravu Nařízení o obalech a obalových odpadech. Jsou další členskou zemí EU po Německu, která požaduje opravu v rámci procesu Corrigenda.

Za několik týdnů bude Evropský parlament (EP) finálně schvalovat Nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR), který již předběžně potvrdil letos v dubnu. Po finálním hlasování EP musí PPWR ještě potvrdit Rada.

PPWR prochází náročným evropským legislativním procesem, protože se nové zákonné normy pro obaly a obalové odpady dotknou širokého okruhu evropského průmyslu a budou mít dopad na každého obyvatele. Některá z ustanovení PPWR jsou ale zpochybňována a jejich potvrzení či úpravu mají přinést až budoucí akty v přenesené pravomoci, a to po vyhodnocení odborných analýz.

S tímto ovšem nesouhlasí například zástupci německého průmyslu, kteří ve svém dopise ze 4. 7. 2024 žádají předsedkyni Komise Ursulu von der Leyen o nutnou a okamžitou opravu PPWR ve vztahu k opětovnému použití přepravních obalů.

Další nezbytnou opravu PPWR požadují zástupci českého průmyslu, obchodu či municipalit ve svém dopise odeslaný institucím EU před několika dny. Signatáři jsou Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Hospodářská komora ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Sdružení komunálních služeb ČR, Česká asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb a Česká asociace oběhového hospodářství.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Kudy z doby plastové? Řešení není jednoduché ani jednoznačné

Celosvětová produkce plastů se vyšplhala na 400 milionů tun ročně. Jaké dopady má na životní prostředí? Lze materiálovou politiku remodelovat? A kdo za to všechno může? Ožehavé otázky si společně s publikem přednášky Kudy z doby plastové kladl v Melting Potu festivalu Colours of Ostrava 2024 výzkumník Stanislav Obruča z Fakulty chemické VUT.

Doba plastová zní velmi fatálně. Jak moc je to zlé?

Lidé si často myslí, že záporáky jsou syntetické plasty. Podle mě jsou to ale úžasné materiály – mají skvělé vlastnosti, jsme schopni je produkovat ve velkém množství a jsou levné. V oblasti materiálových věd je to jeden z největších objevů člověka. Doba plastová nemusí být myšlena pejorativně. Za špatnou pověst plastů může člověk. My jsme ti záporáci tohoto příběhu, protože je nepoužíváme správně. Nemáme správně nastavený jejich managment a velmi dlouho jsme se nezajímali o to, co s nimi, až doslouží.

Jaká je aktuální produkce plastů – zvyšuje se nebo zpomaluje?

Když jsem před 14 lety končil doktorské studium, vyrábělo se celosvětově ročně asi 300 milionů tun plastů. Teď jsme na čísle okolo 400 milionů tun. Za pár let produkce vzrostla o 25 %. Řekl bych, že toto číslo ještě chvíli poroste. Vyrábějí se i biodegradabilní materiály, ale zatím je to necelý milion tun ročně. Některé prognózy predikují jejich rychlejší rozvoj, což by bylo dobře. Mohou napomoci diverzifikaci materiálového trhu a v některých aplikacích sloužit jako dobrá alternativa rezistentních plastů vyráběných z fosilních paliv.

Ohrožují nás víc mikroplasty nebo makroznečištění planety plasty?

Mikroplasty jsou velké téma poslední doby. Každou chvíli můžeme narazit na článek, že byly nalezeny v lidské placentě či krvi. Určitě to není dobře a je nutné tomu věnovat pozornost. Na druhou stranu, kdybychom v našich tělech hledali dřevo nebo celulózu, také bychom je tam asi našli. Tato diskuze velmi často obsahuje emoce. Je potřeba se uklidnit – neumřeme do 10 let na kontaminaci mikroplasty. Toxicita těchto materiálů vyplývá z jejich velikosti, případně mohou obsahovat nebezpečná aditiva, ale samotné mikročástice plastů nejspíš nejsou samy o sobě vysoce toxické. Různým mikročásticím jsme vystaveni od počátků naší existence.

Možná ten strach pramení z pomalé degradace plastů, které přetrvávají stovky let? Což asi není problematika dřeva či celulózy.

Jsme vystaveni i rezistentním mikročásticím keramiky. Nebo jiným anorganickým částicím, které se během lidského života nestihnou rozpadnout. Lidé mají tendenci problematizovat chemické věci vyrobené člověkem oproti těm přírodním. Více se bojíme těch antropogenních – což je asi správně – jsou nové a obava je na místě. Ale občas se argumentace přesouvá do silně emocionální roviny. Fobie z chemie je aktuální společenský problém.

Problémem tedy není materiál samotný, ale jeho nakládání s ním. Jaká jsou východiska?

Východisko hledá mnoho chytrých lidí. A existuje velká část společnosti, která to opravdu chce vyřešit. Problém je, že skupiny nabízející východiska většinou sledují vlastní ekonomické zájmy. Proto to postupuje tak pomalu.

Když jsme se začínali zabývat biodegradabilními plasty, zvedla se vlna nadšení. Nahradíme klasické plasty kompletně biodegradabilními, které se v přírodě rozloží, a je hotovo. Jenže to by nefungovalo – biodegradabilní plasty mají také svá specifika, proces biodegradace není kouzlo a nese svou environmentální stopu.

Řešení není jednoduché ani jednoznačné. Nemůžeme jednu skupinu materiálů kompletně nahradit jinými. Řešení bude velmi komplexní a budeme muset hledat kompromis mezi celou řadou zájmů – společenských, ekonomických i politických.

Kde ale začít? Kdo by měl být hybatelem té změny?

Neutáhnou to odborníci a vědci, změny se musí chopit i politici a celá společnost by ji měla akceptovat jako reálný problém, který je potřeba vyřešit. Cesta ven je složitá a dlouhodobá. Syntetické plasty bude potřeba zdražit, aby měly větší hodnotu a lidé i výrobci jimi neplýtvali.

Budeme muset přepracovat svůj materiálový management. Určitě za to zaplatíme – a pokud ne my, tak naše děti nebo jejich děti. Dříve či později to nějaká generace bude muset zaplatit.

Jaké jsou tedy možnosti remodelace materiálové politiky?

Za mě je to zdražení klasických plastů. Promítnout do jejich ceny náklady na jejich eliminaci a ekologickou stopu, kterou zachovávají. Materiály jsou to skvělé, ale jejich nízká cena je problém. Jsou nadužívané a rychle považované za odpad. Igelitový sáček stojí pár halířů, když se nám ztratí, ekonomicky se nic neděje.

Dalším příkladem jsou obaly produktů, které hrají marketingovou roli víc než ochrannou. Člověk si kupuje brambůrky nebo bonboniéru, kdy více než 50 % obalu plní vzduch. Jen proto, aby měl pocit větší hodnoty. Obal je totiž mnohem levnější než produkt. Výrobci i spotřebitelé by se museli vzdát té zdánlivě přidané hodnoty a výrobu racionalizovat.

Řada výrobců využívá i biodegradabilní plasty, které jsou však mnohem dražší.

Jsou dražší výrobně. Ale jejich likvidace může být levnější. Existují scénáře, jak se jich jednodušeji zbavit, jenom pro to musí být přichystán celý systém. Pokud bychom do klasických plastů připočítali ekologickou stopu, náklady na výrobu obou materiálů by se trochu vyrovnaly. A třeba by to otevřelo dveře k diverzifikaci materiálové politiky. Ekologicky šetrnější materiály by tak získaly větší podporu.

Jak si Česká republika aktuálně stojí – třeba v rámci Evropy – v plastové politice?

Ve sběru a separaci plastů patříme k nejzodpovědnějším národům v EU. Ale co se pak s plasty děje dál, je otázka. Například u PET lahví jsou dobře nastavené recyklační linky, které převezmou materiál, nadrtí jej, promyjí a znovu zpracují. Jenže to nejde dělat stále dokola. S každým recyklačním cyklem ztrácí plast některé ze svých vlastností a postupně mohou vznikat nestabilní až toxické produkty. Není to skutečná recyklace, spíš downcyklace.

EU vydala směrnici, že nové výrobky by měly obsahovat 30 % recyklovaných plastů. Což je správně – eliminujeme tak produkci nových plastů. Dříve nebo později ale bude recyklát nekvalitní a bude tolik recyklovaných výrobků, že vznikne riziko toxických produktů. Dříve nebo později prostě opět budeme muset tomuto problému čelit.

A co se týká výroby plastů v ČR?

V tuzemsku máme dlouhodobě silný chemický průmysl a produkce plastů je tak velmi vysoká. Chemický průmysl zde má také své zájmy a opodstatnění. Kdybychom teď najednou zakázali syntetické plasty, tak to jako společnost neustojíme, protože bychom je neměli čím nahradit. Navíc v tomto průmyslu pracuje spousta lidí a je na něm existenčně závislá. Transformace musí být postupná.

Tématu biodegradabilních plastů se věnujete 15 let. Pořádáte veřejné přednášky i mimo fakultu. Berete to jako svůj úkol – šířit osvětu?

Vždy mě bavilo se o tom bavit s různými lidmi. Vždy tu byli lidé, kteří jsou spokojeni se současným stavem, a pak lidé, kteří chtějí něco změnit. A to je jádro pudla. Změnu není snadné prosadit, protože spousta lidí začne hledat důvod, proč to nejde. Novým technologiím často chybí ekonomická podpora, kdežto konzervativní technologie už ekonomickou podporu mají. Považuju za důležité, aby to lidé vnímali a přemýšleli o tom. Jedině tak se z toho stane téma a jako společnost se někam posuneme.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Setkání na MMR ČR

Dne 28.8.2024 se uskutečnilo setkání JUDr. Polčáka bývalého europoslance a zástupce SMO ČR s tajemníkem SKS ČR Ing. Josefem Matuchou.

Při této příležitosti převzal JUDr. Polčák ocenění za podporu mezinárodního PČS kongresu v polském Karpaczi.

Rubriky
Nezařazené

Reakce na prohlášení předsedkyně Komise životního prostředí Ing. Olgy Dočkalové při SMO ČR

Rubriky
Nezařazené

Corrigendum – Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES – podnět k respektování platných výjimek členských států

SKS se připojilo podporou podnětu, aby členské státy měly ve schvalované legislativě zaručené již vyjednané legislativní cíle, které byly dříve dohodnuty s Evropskou komisí v rámci definovaných výjimek ke směrnici o obalech. Tyto výjimky mají státy zakotveny ve svých legislativách, stejně jako ČR.

Tento podnět podpořili další svazy České republiky:

Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky,  Hospodářská komora České republiky,  Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky,  Svaz obchodu a cestovního ruchu, Unie zaměstnavatelských svazů České republiky , Česká asociace odpadového hospodářství,  Spolek veřejně prospěšných služeb ,  Česká asociace oběhového hospodářství.

Rubriky
Nezařazené

TISKOVÁ ZPRÁVA – Sdružení komunálních služeb České republiky, MEMORANDUM z mezinárodního kongresu PL CZ SK v Karpaczi 05 2024

Memorandum z  1. mezinárodního polsko-česko-slovenského kongresu k tématu Odpadového hospodářství

Karpacz, Polsko  22.-24. května 2024

POŘÁDAJÍCÍ

Krajowe Forum Dyrektorów Zakładów Oczyszczania Miast  –  PL

Sdružení Komunálních Služeb České republiky –  CZ

Združenie Organizácií Verejných Prác  – SK

Ve dnech 22.-24. května 2024 se v polské Karpaczi konal 1. polsko-česko-slovenský kongres Odpadového hospodářství.

Výměna názorů, která proběhla během kongresu, umožnila účastníkům seznámit se s problémy nakládání s odpady v jednotlivých zemích. I přes rozdíly související s odlišnou legislativou na národních úrovní se ukázalo, že odpadové hospodářství se ve všech třech zemích potýká s podobnými problémy.

Rozdíly v legislativě jsou však nejsilněji pociťovány v Polsku, které jako jediná země nezavedla principy rozšířené odpovědnosti výrobců.

Problémy v těchto zemích jsou způsobeny především nutností implementovat legislativu EU, která neodpovídá realitě středoevropského regionu. Tyto země produkují méně separovaného odpadu na jednoho obyvatele, oproti západoevropským zemím, což má negativní dopad na schopnost dosáhnout úrovně recyklace v Polsku, České republice a na Slovensku.

Na rozdíl od západní Evropy měly naše země méně času na zavedení moderního odpadového hospodářství a nejsou schopny v tak krátké době splnit stále přísnější normy zaváděné Evropskou unií.

Nejpalčivějším problémem je obtížné dosažení úrovně přípravy na opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu. To může v blízké budoucnosti způsobit jednotlivým regionům i celým státům značné finanční problémy.

První den zahajovala hostitelská organizace odbornou diskusí. Ta poukázala na nejpalčivější problémy v systémech nakládání s komunálním odpadem a na rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

Polský blok 

Moderující :  Dr. Marcin Chełkowski, člen představenstva Národní komory odpadového hospodářství  PL.

Diskutující :

Mária Bonková, zastupující NATUR-PACK a.s.  SK

Petr Havelka, zastupující ČAOH – Česká asociace odpadového hospodářství CZ

David Lukáč, zastupující společnost EkoKom a.s.   CZ

Ronald Laska, zastupující společnost REMONDIS Szczecin   PL

Robert Nielaba, zastupující Zakład Gospodarki Komunalnej „Bolesław“ sp. z o.o.  PL

Juraj Sojka, zastupující společnost VEPOS s.r.o., Vráble   SK

Katarzyna Wolny-Tomczyk, zastupující advokátní kancelář EKO-LEGAL   PL

Debata odhalila největší obavy, které mají firmy odpadového průmyslu a obce v Polsku i v České republice:  co se stane na odpadovém trhu po plánovaném zavedením zálohového systému?

Tyto obavy pramení především z toho, že zálohový systém připraví obce a odpadové firmy o nejcennější suroviny obsažené v selektivně sbíraném odpadu – PET lahve a hliníkové plechovky a také o určité množství skleněných lahví.

Co to znamená?

  1. a) ztrátu příjmů spojených s prodejem vytříděných surovin.
  2. b) ztrátu příjmů z příplatků získaných od organizací zabývajících se zpětným odběrem obalů.
  3. c) nutnost snižovaní nákladů a nezbytné propouštění zaměstnanců.

Pro obce – riziko snížení úrovně přípravy na opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu a z toho vyplývající hrozba finančních sankcí pro obce. Část těchto sankcí obce pak přenesou na poskytovatele služeb v oblasti sběru a nakládání s komunálním odpadem.

Pro obyvatele – riziko zvýšení poplatků za nakládání s komunálním odpadem. Polsko odhaduje, že zvýšení poplatku za nakládání s komunálním odpadem v důsledku zavedení systému záloh bude činit min. 10%.

Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), hovořil o pokusech zavést v České republice systém záloh na PET lahví a plechovek .„V ČR máme EPR na obaly, který funguje stále lépe. Co ale nemáme, je systém záloh na PET. Jeho zavedení chce naše ministerstvo životního prostředí, které avizovalo návrhy příslušné legislativy. Proti tomuto projektu se však vytvořila velmi široká koalice,“ zdůraznil.

Tato koalice zahrnuje obecní svazy, odborná sdružení, kraje, podnikatelské svazy a další. Svazy se podobně jako v Polsku obávají ekonomických peripetií spojených se ztrátou cenného odpadu ze „žlutých pytlů“.  „Domnívám se, že v demokratickém státě nelze systém záloh vnucovat silou. Nikdo si ho v navrhované podobě nepřeje, kromě ministerstva a nápojářského průmyslu. Budeme se snažit spolupracovat na nalezení nejlepšího řešení,“ řekl  Petr Havelka.

Všichni diskutující potvrdili, že optimálním směrem pro zavádění „balíčku“ předpisů týkajících se nakládání s komunálním odpadem je začít rozšířenou odpovědností výrobců, která bude základem pro další etapy včetně zálohového systému, a že samotné zavedení zálohového systému není podle předpisů Evropské unie povinné.

Účastníci diskuse upozornili na významné problémy vyplývající z provádění právních předpisů EU. Téměř každá změna požadavků EU vede k nutnosti přizpůsobit povolení, která mají provozovatelé zařízení, novým právním požadavkům. Zatímco v České republice a na Slovensku je možné počítat s relativně rychlým několikaměsíčním postupem přizpůsobení povolení novým předpisům, v Polsku to trvá až několik let. Zdlouhavost řízení při vydávání správních rozhodnutí v odpadovém hospodářství, vyplývající také ze stále přísnějších polských regulí (např. velmi přísné požární předpisy, nutnost zajistit nároky v odpadovém hospodářství vypočtené podle složitých vzorců, videomonitoring, značné rozdíly ve výkladu předpisů různými úřady, zdlouhavé odvolací řízení), představují v Polsku významnou překážku rozvoje odvětví. Zkrácení postupů na délku, jakou přijaly Česká republika a Slovensko, by Polsku usnadnilo legitimní činnosti v oblasti nakládání s odpady.

Účastníci panelu se shodli na metodách, kterými lze dosáhnout požadované úrovně recyklace – kromě zmíněných zásad souvisejících s rozšířenou odpovědností výrobce bylo uvedeno, že dosažení požadované úrovně recyklace umožní mimo jiné správné nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, zvýšení účinnosti recyklace plastového odpadu, ztráta statusu odpadu pro alternativní palivo RDF a zahrnutí recyklované strusky z tepelného zpracování odpadu do recyklace.

Pokud jde o nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, zástupci společností ze všech zemí uvedli, že pro ochranu životního prostředí a dosažení úrovně recyklace má velký význam jak účinnost tříděného sběru, tak účinnost zpracování. Tento odpad tvoří významnou část toku komunálního odpadu a jeho zpracování anaerobními metodami rovněž umožňuje výrobu obnovitelné energie v místních systémech. To následně ovlivní například částečnou nezávislost na vnitrostátních systémech elektrické energie a možnost přechodu na „off-grid systémy“.

Polští účastníci panelu zároveň poukázali na požadavky Státního fondu pro ochranu životního prostředí a vodní hospodářství (NFOŚiGW) týkající se financování rozvoje bioplynových stanic, které omezují rozvoj tohoto odvětví. Fond totiž dotuje pouze investice do rozvoje kogenerace na bázi komunálního bioplynu, přičemž zapomíná, že bioplynové stanice jsou nejčastěji umístěny v místech vzdálených od spotřebitelů tepla. Rozvoji odvětví by jistě pomohlo, kdyby se umožnily investice, z nichž by se získaný bioplyn mohl po vhodném zpracování odvádět do plynových sítí nebo používat jako palivo pro nákladní automobily, zejména pro vozový park podniků zabývajících se nakládáním s odpady.

Zajímavým způsobem vystoupil pan David Lukáč Eko Kom a.s. CZ. Pokud jde o zpracování plastového odpadu, upozornil na potřebu zvýšit recyklaci tzv. neodpadové frakce plastů. K tomuto účelu lze využít jak materiálové, tak chemické metody recyklace což považuje za velmi důležité.

Účastníci bloku také diskutovali o vlastnictví a organizační struktuře systémů nakládání s komunálním odpadem ve svých zemích. Prakticky ve všech třech zemích jsou účastníky trhu sběru, svozu a zpracování odpadů subjekty s komunálním i soukromým kapitálem. Všude se také vyskytují řešení založená na tzv. in-house systému, kdy společnosti s obecním kapitálem získávají zakázku od vlastní obce. Zástupce České asociace odpadového hospodářství ČAOH pan Petr Havelka uvedl, že jeho organizace sdružuje především soukromé subjekty, které provádějí efektivní nakládání s komunálním odpadem. Osobně by preferoval, aby všechny subjekty měly rovný přístup na trh a žádný subjekt nebyl zvýhodňován na úkor ostatních. V podobném duchu hovořila i paní Mária Bonková, ředitelka komoditního oddělení společnosti  NATUR-PACK a.s.  SK

Více rozdílů v názorech na organizaci systémů nakládání s odpady ukázali polští účastníci panelu – a to představitel společnosti vlastněné obcí, která není „in-house společností“ a druhý představitel soukromé společnosti. Diskutující v zásadě chápou záměry obcí, které chtějí zadávat veřejné zakázky svým společnostem na bázi in-house, na druhou stranu je však podle jejich názoru nutné vyžadovat od veřejných společností dostatečnou efektivitu, aby kvalita služeb a ceny za tyto služby byly srovnatelné.

Zcela odlišný názor vyjádřila paní Katarzyna Wolny-Tomczyk, která uvedla, že in-house narušuje hospodářskou soutěž na trhu a neměl by být povolen. Zároveň upozornila na paradoxní nerovnost, kde veřejné subjekty mají ztížený přístup, zejména nutností uplatňovat zákon o zadávání veřejných zakázek, který výrazně omezuje svobodu rozhodování v nákupech potřebné techniky a prodlužuje tak dobu realizace investic.

 

Druhý kongresový den se diskutující opět věnovali otázkám povinného zálohování, problematice gastroodpadu a nebezpečných odpadů i blížícímu se povinnému sběru textilu. Češi upozorňovali na otázku chybějících kapacit na zpracování některých druhů odpadů, což zejména ve srovnání s Polskem ukazuje na rezervy, které se musí urychleně řešit.

Český  blok

Moderující :  Bohumil Rataj – president SKS ČR

Diskutující i:

Jana Krutáková – poslankyně Poslanecké sněmovny ČR, předsedkyně výboru pro životní prostředí PSP ČR

Olga Dočkalová – starostka obce Sudice, předseda komise ŽP SMO ČR, jednatelka  TS  Malá Haná s.r.o.

Radovan Šomplák – VUT Brno  CZ

David Lukáč – ředitel oddělení rozvoje systému EKO-KOM a. s.  CZ

Petr Balner – nezávislý expert, člen Rady pro odpadové hospodářství ČR – poradního orgánu MŽP ČR

Petr Havelka – výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství   CZ

Martina Vrbová – ředitelka Nevajgluj a.s.  CZ

Jaromír Manhart – projektový manažer Odboru odpadového hospodářství SFŽP ČR

Karel Belda – jednatel OZO Ostrava s. r. o.  CZ

Michal Kříž – Senior Manager Veolia Energie ČR, a. s.  CZ

Peter Turza – ředitel Technických služeb a.s., Senica  SK

Ľubomír Krcha –  VEPOS spol. s.r.o., Nováky    SK

Michał Dąbrowski – předseda Rady Polské komory odpadového hospodářství   PL

Henryk Kultys – ředitel  Městské komunální společnosti Krakow   PL

Nejvíce diskutovaným tématem které v České republice aktuálně nejvíce rezonuje je – zavedení zálohového systému na PET láhve a nápojové plechovky. Přítomní odborníci se shodli na jeho zbytečnosti a ekonomické nevýhodnosti, jak pro občany, tak zejména pro obce a města. Stávající systém v České republice vykazuje natolik dobré výsledky, že není nutné jej dublovat, což potvrdili také zástupci Polska i Slovenska.

Polští kolegové dále informovali, že dělají maximum pro odložení spuštění zálohového systému v Polsku, neboť jsou si vědomi jeho negativních ekonomických dopadů. Možné zavádění zálohového systému v Polsku označili za chybu, kterou je třeba řešit. V podkladech ukázali, že pokud by byl systém v Polsku spuštěn, výrazně se zdraží služby za komunální odpady v obcích. Naopak procento recyklace komunálních plastů se prakticky nenavýší.

Na toto navázali kolegové ze Slovenska ve své části kongresu

Slovenský blok

Moderující :   Peter Kuba – president ZOVP SK

Diskutující i:

Peter Laš – ředitel JOKO-EKO, s.r.o.   SK

Pavol Heško – ředitel Technických služeb Dolný Kubín, předseda sekce odpadů ZOVP SR   SK

Jolanta Jabłońska – Wojciul – provozní ředitelka Altvater Piła Sp. z o.o.   PL

Mirosław Banach – předseda společnosti pro nakládání s odpady Kielce   PL

Jaromír Manhart – projektový manažer Odboru odpadového hospodářství SFŽP ČR

Olga Dočkalová – starostka obce Sudice, předseda komise ŽP SMO ČR, jednatelka  TS  Malá Haná s.r.o.

Odborníci ze Slovenska upozornili na fakta, že po spuštění zálohového systému na Slovensku v žádném případě neklesl počet svozů tříděných plastů, jak bylo prosazovateli slibováno. Naopak narostlo množství hůře recyklovatelných či nerecyklovatelných plastů, a tedy citelně narostly také náklady na svoz a využití plastů jako takových. Do vážných problémů se tak aktuálně na Slovensku dostávají autorizované obalové společnosti. Obce sledují poslední vývoj se značným znepokojením, protože zde stále více chybí systémové prostředky na plnění stanovených cílů.

 

 

Třetí kongresový den se nesl v duchu odpadu – zdroje energie

Diskusní blok energetického využití odpadů

Moderující :  Katarzyna Wolny-Tomczyk – Advokátní kancelář ECO LEGAL, PL

předsedkyně představenstva Sdružení výrobců paliv z odpadů a biomasy – Wroclaw  PL

Diskutující :

Anna Panek-Kisała – Euro-Eko sp. z o.o.  PL

Mielec Henryk Drzewiecki – předseda představenstva, MZGOK   PL

Konin Andrzej Baranowski – předseda představenstva, KPEC Bydgoszcz   PL

Peter Kubik – Eko Bonus sro Kysucké Nové Mesto   SK

Radek Klvac – AZ Envi s.r.o. Ostrava  CZ

Robert Topiarz – Tariq Holding SE Praha  CZ

Petr Bielan – technický ředitel, OZO Ostrava s.r.o. CZ

Michal Kříž – Senior Manager Veolia Energie ČR, a.s.   CZ

Resumé 

Všechny tyto debaty zdůraznily potřebu budování koalic – přeshraniční spolupráce

„Společná práce na změně tohoto stavu je úkolem i pro nás, účastníky tohoto kongresu,“ řekl Milan Doubravský, předseda odpadové sekce Sdružení komunálních služeb ČR.  „Proto nás těší dosavadní dobrá spolupráce a vzájemné porozumění“.

„Využijme toho při tvorbě legislativy,“ povzbudil Peter Kuba, president  Združenie Organizácií Verejných Prác   SK

„Doufám, že akce, jako je 1. mezinárodní polsko-česko-slovenský kongres odpadového hospodářství, přispějí k vybudování vhodné stálé platformy pro posílení naší spolupráce také v Bruselu,“ uvedl Wojciech Janka, president KFDZOM  PL.

Zálohové systémy

„Všichni účastníci kongresu se vyjádřili kriticky k systémům zálohování PET lahví a plechovek. Nacházíme se v různých fázích jejich zavádění. Slováci se zaměřili na automaty, Češi se chtějí přidat ke státům jako Francie, Itálie, Španělsko či Belgie a chtějí stávajícímu tlaku na zavedení tohoto velmi nákladného systému čelit, případně jít cestou tzv. digitálního zálohování s využitím stávající třídící infrastruktury. Ale i přes tyto rozdílné stupně rozpracovanosti byl u zástupců všech tří národů přítomných na kongresu patrný odstup k systému,“ poznamenal Henryk Kultys, ředitel MPO Krakov. Dodal, že „velkým problémem v Polsku je nedostatečné zavedení ROP. – To způsobuje, že břemeno poplatků za nakládání s odpady dopadá na obyvatele a osvobozuje výrobce“.

Energetické využití odpadů

Zástupci české delegace naopak poukázali na obtížnost řízení výhřevnosti. – Máme nedostatečnou kapacitu, pouze dvě zařízení na termické zpracování komunálního odpadu. To rozhodně nestačí. Problém existuje již nyní a ještě se prohloubí, až od roku 2027 zavedeme zákaz skládkování spalitelné frakce, uvedli.

Na nedostatky ITPOK v Polsku upozornila také Jolanta Jabłońska-Wojciul, tajemnice Kontrolní komise Rady RIPOK.  „Zákaz skladování hořlavé frakce máme již několik let. Ten však problém nevyřešil. Kapacity našich cementáren a ITPOK jsou prostě příliš malé. Mnoho subjektů na trhu s odpady se musí zachraňovat tím, že odváží odpad hořlavé frakce do ITPOK působících v Německu. Tak by tomu být nemělo“ konstatovala.

Poukázala na to, že „ ztrácíme dvakrát. Zaprvé: za spalování odpadu se musí platit německému subjektu, nikoli polskému. Už to je pro ekonomiku ztráta, protože peníze, které by mohly zůstat v Polsku, odtékají do zahraničí. Zadruhé: přicházíme o cenné, vysoce výhřevné palivo – například RBP“.

Význam kongresu pro pořádající zemi

Kongres poskytl velmi cennou příležitost porovnat náš systém se systémy fungujícími v zemích s podobnou historií budování moderního systému nakládání s odpady. Nemáme se za co stydět,“ uvedl Robert Nielaba, předseda Zakład Gospodarki Komunalnej ‚Bolesław‘ (Malopolské vojvodství). Dodal, že opravdu velkým problémem, se kterým si nevíme rady ani v Polsku, ani v České republice, ani na Slovensku, je implementace práva EU. Nejsme schopni společně hájit podobné zájmy našich tří odpadových hospodářství. Nevyrovnáváme se ani s implementací ustanovení práva EU. A ta bývají poměrně flexibilní, což při domácí implementaci nabízí možnost vyhnout se nejhorším ztrátám. Takový nástroj, jakým je „měkká implementace“, nedokážeme náležitě využít,“ dodal Robert Nielaba.

Michał Dąbrowski, předseda Rady Polské komory odpadového hospodářství (PIGO), zdůraznil, že kongres je příležitostí k setkání nejen na mezinárodní, ale i na národní úrovni. – Se zástupci dalších polských odpadových organizací přítomných na kongresu jsme dlouho diskutovali o našem postoji k systému zálohování. Myslím, že se nám v tomto ohledu podařilo vypracovat něco jako „horizontální dohodu“. Ministerstvo klimatu a životního prostředí vyhlásilo veřejné konzultace o zavedení systému depozit. Myslím, že je velká šance, že v rámci této ‚horizontální dohody‘ budeme reagovat poměrně jednotným stanoviskem,“ prohlásil Michal Dabrowski.

 

V závěru akce organizátoři s poděkováním za věcnou účast na kongresu zdůraznili, že je žádoucí další pořádání těchto společných mezinárodních kongresů.