Novela zákona, kterou chce Ministerstvo životního prostředí nařídit povinné zálohování nápojových obalů, tedy petek a plechovek, je velké téma posledních týdnů.
Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) se snaží pro novelu získat přízeň, kde se dá.
Legislativní radou vlády novela prošla s drobnými připomínkami, které v současné době ministerští úředníci odstraňují.
Před několika dny pořádal ministr webinář na téma zálohování pro své spolustraníky.
V rámci webináře znovu vysvětloval, o co půjde, a „jak je všechno perfektně připravené“.
Podle Hladíka je na stránkách resortu životního prostředí kalkulačka, díky které si všichni mohou spočítat, jak obce vydělají na novém systému povinného zálohování.
Redakce PrahaIN.cz má ovšem k dispozici prohlášení předsedkyně Komise životního prostředí Předsednictva Svazu měst a obcí Olgy Dočkalové, starostky obce Sudice, členky Sdružení Komunálních Služeb ČR které toto vyrací. Jde o přímou reakci na dopis, jenž ministr rozeslal 28. července do datových schránek obcí a měst České republiky.
Připomeňme, že proti zálohování je 13 ze 14 krajů sdružených v Asociaci krajů, Svaz měst a obcí a Sdružení samospráv.
Své připomínky před jednáním Legislativní rady vlády odeslaly Hospodářská komora nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu.
Apel na starosty
K ministerské kalkulačce starostka Dočkalová uvádí, že „je potřeba ukončit mystifikaci veřejnosti a starostů“.
Ministr podle ní tvrdí, že musíme zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky proto, že nesplníme sběr plechových obalů od nápojů v roce 2026, což prý není pravda. Její názor podporuje i výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. „Stávající systém dokáže splnit legislativní cíle k PET i plechovkám, povinné zálohování naopak mohou působit proti splnění oběhové balíčku jako celku,“ sdělil redakci.
Předsedkyně komise životního prostředí Předsednictva Svazu měst a obcí a starostka Sudic na Blanensku proto požádala další zástupce samosprávy o poskytnutí dat z roku 2022 a 2023. „Jedná se o představitele samospráv, které mají zaveden intenzivní systém třídění (door to door, tedy nádoby na tříděný odpad jsou přímo v domácnostech). Sváží je jejich komunální společnost, která disponuje dynamickými váhami na svozových vozidlech. Nemůže tedy nikdo tvrdit, že data z třídění nejsou pravdivá a relevantní,“ prozrazuje starostka.
A k jakému výsledku došla? „Kalkulačka se Vás snaží přesvědčit, že po zavedení zálohového systému ještě v dalších letech na tom budete lépe než v roce 2022. Není tomu tak. Dám vám k dispozici tabulku, z níž vyplývá, že v roce 2023 měly tyto obce daleko vyšší odměny, a v porovnání s nastíněným vývojem po zálohování každoročně ztrácejí další a další finance.“
Ne, ne, ne
Masivně propagovaný zálohový systém ze strany MŽP podle starostky ve svém důsledku kulhá především proto, že zavedení záloh na PET lahve a nápojové plechovky neznamená splnění všech cílů sběru a recyklace obalů v komunálních odpadech.
V závěru prohlášení zdůrazňuje, že provázanost celého současného odpadového hospodářství je velká, a proto občas nejen starostům uniká, proč vlastně jde navrhovaný zálohový systém proti obcím a občanům.
Ve středu se uskutečnila na pražském magistrátu zajímavá schůzka. Vzájemná stanoviska k připravené novele ministra Hladíka si vyjasňovali předsedkyně výboru Lucie Kubesa a vrchní ředitel Ministerstva životního prostředí David Surý. „S mírnými rozpaky se zamýšlím nad tím, zda novela zákona v této podobě je opravdu k vládnímu projednávání. Pan ředitel Surý se zajímal o má stanoviska k zálohování nápojových obalů jako předsedkyně výboru životního prostředí ZHMP. Osobně proti zálohování nápojových obalů nic nemám. Ale stávající podoba novely MŽP, a hlavně způsob jejího projednávání, ve mně vzbuzuje spoustu otazníků. Nicméně vážím si toho, že vysoce postavený úředník ministerstva cítil potřebu se setkat, aby se pokusil mi vysvětlit postoj ministerstva,“ řekla naší redakci.
Iniciativa pro zálohování to vidí jinak
Za aktivitou Hladíkova resortu naopak stojí Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování. Jak redakci vysvětlila: „Zavedení povinného zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele. Ke zvýšení spotřebitelských cen v souvislosti se zavedením zálohování doposud nedošlo ani v jiných evropských zemích.“
Podle ní také výsledné rozhodnutí Legislativní rady vlády návrh zákona nezastavilo, naopak jej poslalo k projednání vlády. „Připomínka (o které PrahaIN.cz psala) byla pouze technického charakteru k operátorovi systému, které podle dostupných informací MŽP zapracuje,“ doplnila.
„Pouhých sedmnáct procent petek se v České republice použije pro výrobu nových PET lahví, v případě plechovek dokonce nula procent. To je smutná realita skutečné recyklace nápojových obalů v Česku. Opakované využití obalů v tzv. uzavřené materiálové smyčce má přitom pozitivní dopad na životní prostředí. Čísla však jasně ukazují, že běžnou praxí dnes je, že v současném systému se z vysbíraného materiálu včetně nápojových obalů místo opakovaného využití stává odpad, který končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách. Dlouhodobě se však pozitivně nevyvíjí ani samotné třídění nápojových obalů,“ uzavřela pro naši redakci Kristýna Havligerová.
ZDROJ + FOTO