Odpady od občanů jsou pro obce nákladem a mají za nakládání s nimi plnou odpovědnost. V minulém týdnu se během projednávání zvýšení horní hranice poplatku za komunální odpad rozhořela bouřlivá politická debata. Sněmovna se rozhodla zvýšení odmítnout.
Horní hranici poplatku za komunální odpad ze současných 1200 korun na 1800 korun ročně měl zvýšit pozměňovací návrh k vládní novele o místních poplatcích. Poslanci nárůst zdůvodnili vysokou inflací, růstem cen energií a poplatků za skládkování.
Proti pozměňovacímu návrhu vystoupil poslanec David Štolpa s argumentem, že návrh zvyšuje náklady na život občanů, které jsou už tak dost zatíženy vyššími daněmi z vládního konsolidačního balíčku. „Domácnosti již nyní čelí vysokým životním nákladům, a tak další zatížení jejich rozpočtu může mít negativní dopad na jejich finanční stabilitu a kvalitu života. Nemůžeme přehlížet skutečnost, že vysoké poplatky za komunální odpad mají vliv na finance rodin a jednotlivců,“ říká Štolpa.
Na něj navázala Berenika Peštová, která uvedla, že v současné době žádná obec nevyužívá horní hranici poplatku, čili 1 200 Kč. „Obce se pohybují někde kolem 650 – 700 korun,“ uvádí Peštová s tím, že nerozumí tomu, proč hranici poplatku zvyšovat, když ji dnes nikdo nevyužívá. „Moje otázka spíš zní, proč to děláte, když obce v současné době institut 1 200 korun nevyužívají? Kde se to vzalo nebo na základě čeho jste přišli na tuto částku?“ ptá se Peštová.
Jiný pohled na pozměňovací návrh měl poslanec Miroslav Zborovský, který se komunálním odpadům osm let věnoval jako starosta. „Tvrdím, že těch 1 200 je už v současné době při nákladech na odpady pro starosty limitní. Nikomu nenařizujeme, aby poplatek za odpady zdražoval, ale chceme dát možnost starostům, aby tam, kde náklady na jednoho občana na svoz odpadu přesáhnou 1 200 korun, měli možnost jít výše, protože si myslím, že i to může být pro občany potom motivační, pokud se budou snažit, aby se poplatek za odpad nemusel zdražovat,“ vysvětluje Zborovský.
ZDROJ a FOTO:
