Nošení respirátorů na určitých místech je v současné době povinné. Jak s nimi nakládat poté, co doslouží? A jak dlouho trvá, než se respirátory a roušky přirozeně rozloží?
Kam ukládat použité respirátory, roušky apod.
Na jednorázové ochranné pomůcky nelze pohlížet jako na plasty z hlediska třídění. Jedná se o kontaminovaný materiál, který se třídit NESMÍ. Tento odpad, ať už jsou to respirátory, zdravotní obličejové masky či rukavice, patří dle instrukcí MŽP jedině do směsného komunálního odpadu. Předtím je potřeba je umístit do sáčku, ten pevně zavázat, a pak dát do pytle se směsným komunálním odpadem a ten opět zavázat. Tím se zabezpečí náhodné rozvázání uzlu, aby byly maximálně chráněni všichni, kteří s odpadem zacházejí. Použité ochranné pomůcky se nikdy netřídí a neodkládají do kontejnerů na tříděný odpad. Použité ochranné pomůcky se rovněž nikdy neodkládají mimo kontejnery (nádoby) na směsný komunální odpad.
Jak nakládat s použitými samotestovacími sadami
Testovací sady, určené pro sebetestování osob (např. zaměstnanců, žáků nebo v domácnostech) bez asistence zdravotního personálu, lze v souladu se zákonem o odpadech rovněž řadit mezi směsný komunální odpad.
MŽP zároveň upozorňuje, že k prevenci před rizikem, že testovaná osoba je SARS-CoV-2 pozitivní, je však vždy třeba veškerý odpad z testovacích výrobků ukládat do pevného plastového pytle určeného na tyto odpady. Firmy musí mít určené plastové pytle, do kterých se bude veškerý odpad vzniklý ze samotestování sbírat.
Nesmí nastat situace, že zaměstnanci budou volně odkládat použité samotestovací sady do různých košů ve firmě. K odkládání použitých sad lze použít standardní plastové pytle, minimálně s tloušťkou 0,2 mm. Pokud takové firma nemá okamžitě k dispozici, pak je možné použít dva tenčí pytle. Pytle se samotestovacími sadami se musí vždy pečlivě uzavřít (zavázat) a dezinfikovat na povrchu. Je naprosto nezbytné vždy pytle uzavírat a nikdy nenechávat tento odpad mimo sběrnou nádobu. Také platí, že se nikdy nevysypávají samotestovací sady volně do kontejneru, stejně jako v případě roušek a respirátorů.
Pokyny MŽP pro správnou manipulaci s použitými testovacími sadami na koronavirus určenými pro sebetestování osob:
- Plastové pytle by měly mít minimální tloušťku 0,2 mm. Po naplnění (nejpozději však do 24 hodin) pytel pevně zavažte a na povrchu ošetřete dezinfekčním prostředkem
- Jsou-li použity pytle z tenčího materiálu, je nutné takové obaly zdvojit. Plastový pytel proto ještě vložte do druhého pytle a zavažte
- Povrch vnějšího pytle ošetřete dezinfekčním prostředkem, až poté zavázaný pytel dejte do černého kontejneru na směsný komunální odpad.
- Nikdy nenechávejte odpad mimo sběrnou nádobu
- Po manipulaci s odpadem si pokaždé pečlivě umyjte ruce mýdlem a teplou vodou nebo použijte dezinfekční gel.
- Buďte ohleduplní a minimalizujte riziko pro všechny osoby, které nakládají s odpady.
Jak dlouho se v přírodě rozkládají
Respirátor se zpravidla skládá z kombinace některých z těchto materiálů: polyesteru, polyuretanu, polypropylenu, polyakrylonitrilu, polyisoprenu, oceli a hliníku. Jednorázová chirurgická rouška se skládá z kombinace některých z těchto materiálů: polypropylenu zpracovaného technologií spunbond a meltblown, roušky s nanovlákny obsahují filtrační polypropylenovou vrstvu s nánosem nanovláken.
Vzhledem k tomu, že složení pomůcek se může lišit, výsledný výrobek je navíc kombinací materiálů, lze dobu jejich rozkladu jen odhadovat. Není možné ji určit přesně. Polypropylen patří mezi běžné polyolefinové plasty, které se rozkládají se velmi dlouho, zpravidla desítky až stovky let. Také u polyesteru se udává například doba až 200 let.
Jedná se tedy minimálně o desítky let, což je apelem pro všechny, aby s tímto odpadem nakládali dle nařízení. Třídit potenciálně kontaminovaný odpad nelze s ohledem na bezpečnost. Jedním ze zařízení, které zpracovává i tento druh odpadu, je ZEVO (Zařízení na energetické využívání odpadu). Odpad tak nekončí na skládkách, ale je dále energeticky zpracován.
Foto: enviweb
Zdroj:
