Představitelé ministerstva životního prostředí tvrdí, že se obcím zavedení povinných záloh na PET lahve a nápojové plechovky vyplatí. Možná v prvních letech, pak ale ne, namítají starostové. Skokově vyšší recyklace plechovek podle nich navíc není nutná, Česko má totiž vyjednanou výjimku.
Vyplatí se obcím zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek? Zástupci ministerstva životního prostředí tvrdí, že si po zavedení jimi plánované změny rozpočty obcí a měst přilepší. „Systém přesměruje do jejich ‚kapes‘ část peněz, konkrétně 15 procent z nevybraných záloh, a zpoplatní černé pasažéry třídicího systému,“ slibují úředníci na webových stránkách ministerstva.
Každá obec si tak podle rezortu má díky zálohování přilepšit o v řádu desítky korun na každého svého obyvatele. O kolik přesně, prozradí on-line kalkulačka na ministerském webu. Starostům stačí pouze vyplnit jméno jejich obce.
Někteří z nich, kteří tak již učinili, ale namítají, že změna pro ně výhodná nebude. „První dva roky to sice může být zajímavé, ale potom v dalších letech to již žádná hitparáda opravdu není,“ řekla předsedkyně komise životního prostředí Svazu měst a obcí a starostka Sudic na Blanensku Olga Dočkalová.
Poukázala rovněž na to, že ministerstvo neuvedlo, kdo bude garantovat, zda obce skutečně slíbených 15 procent z peněz na nevyplacené zálohy dostanou. „Jedna věc je nějaká kalkulačka, ale druhá je, kdo bude dozorovat operátora, aby nám opravdu vyplatil to, co máme dostat,“ táže se Dočkalová.
Úředníci starosty uklidňují, že o tyto slibované peníze nepřijdou. „Je to zákonná podmínka pro operátora systému pro zálohování, který bude fungovat jako autorizovaná obalová společnost pro zálohované obaly,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Dodala, že ministerstvo bude operátora autorizovat a následně kontrolovat jeho činnost. „Zákon popisuje mechanismus transferu prostředků směrem k obcím,“ prohlásila Krejčí.
Nespokojené jsou obce i samosprávy
Starostové se navíc bojí toho, že se jim v případě povinného zálohování PET lahví prodraží doprava plastových odpadů ze žlutých kontejnerů do třídičky. Konkrétně z jihomoravských Sudic se nyní odváží plastový odpad stejně jako z pěti desítek místních obcí do nedaleké soukromé třídičky. Dočkalová se obává, že po zavedení povinných záloh tato možnost skončí a obec bude muset řešit odvoz plastů až do 45 kilometrů vzdálené SAKO Brno. „To by znamenalo šílené náklady na dopravu,“ podotkla starostka.
Nespokojenost s ministerskými plány neskrývají ani další zástupci samospráv. Jedním z nich je předseda Sdružení komunálních služeb a šéf společnosti Technické služby Benešov Bohumil Rataj, jenž je rovněž starostou blízkého malého Chlístova. I on se bojí, že se sedmnáctitisícovému Benešovu v případě zavedení povinných záloh řešení odpadů prodraží. „Také jsme si dělali svoje kalkulace, a pro město by to řádově mohlo být o půl milionu až milion korun ročně,“ konstatoval Rataj.
Podle předsedkyně Sdružení místních samospráv a poslankyně Elišky Olšákové ze STAN by se v případě uskutečnění ministerských plánů přenesly na lidi náklady nejen ve formě zvýšeného poplatku za odpad, ale také v podobě vyšších cen řady výrobků, a to nejen nápojů. „Částka potřebná k zajištění předpokládaných nákladů je velmi vysoká a nespadne jen tak z nebe. Po určité kalkulaci a ekonomické úvaze je možné uvažovat o dopadu 250 až 300 korun na občana a rok,“ uvedla Olšáková.
Vyšší náklady podle Rataje sice pro města a obce mohou znamenat nepříjemnost, na plánech ministerstva mu ovšem nejvíce vadí jeho nesystémový přístup. „Nejlepší by bylo, kdyby nevytrhovalo pouze jednu komoditu, která je pro někoho zajímavá. Co zajímavé není, tedy věci, na které tady ve finále nejsou zpracovatelé, tak to nikdo neřeší,“ prohlásil Rataj. PET lahve a nápojové plechovky se ale podle něj hodí nápojářské lobby. „Jestliže to od nás nápojáři potřebují, tak si to od nás můžou koupit. My jim to rádi prodáme,“ podotkl.
Nápojové firmy uvádějí, že se v Česku na výrobu nových PET lahví dosud využívá pouze 17 procent již použitých „petek“, použité nápojové plechovky se pro výrobu nových nevyužívají vůbec. Řešením je podle nich zálohový systém, který opakovanou recyklaci obalů pro stejný účel zajistí. „Češi ve velké míře třídí plasty zodpovědně, u plastových lahví v ČR byla v roce 2023 míra sběru na úrovni 75 procent, nicméně dlouhodobě stagnuje. U plechovek je bohužel i míra sběru žalostně nízká a jejich třídění zde vesměs nefunguje,“ uvedla Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování, kterou založili významní výrobci nápojů jako Coca-Cola, Heineken, Kofola, Mattoni a Plzeňský Prazdroj.
Podle starostů ovšem rychlé zavedení zálohového systému není nutné, protože ministerstvo životního prostředí v době, kdy jej vedl ministr Richard Brabec z ANO, vyjednalo u Evropské komise výjimku na recyklaci hliníku až do roku 2035. „O tom se ale ministerstvo životního prostředí nikde nezmiňuje a dělá, že výjimka neexistuje,“ dodala starostka Dočkalová.
ZDROJ + FOTO
Deník CZ 16 09 2024