Jedná se o nesprávné dělení zakázek. Zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku / zakázku na části a tyto části zadávat v jednom anebo ve více zadávacích, resp. výběrových řízeních, nesmí však rozdělit předmět zakázky / veřejné zakázky tak, aby tím došlo k umělému snížení předpokládané hodnoty pod stanovené finanční limity a tudíž k obcházení závazných pravidel pro zadávání.
Platí, že části zakázky / veřejné zakázky zadávané v samostatných výběrových, resp. zadávacích řízeních se zadávají v režimu odpovídajícímu celkovému součtu jejich předpokládaných hodnot.
Stavební práce
U zakázek/veřejných zakázek na stavební práce se při kontrolách rovněž opakovaně setkáváme s tím, že zadavatel v zadávacích podmínkách požaduje doložení referenčních zakázek zahrnujících stavbu (případně rekonstrukci, modernizaci, zateplení apod.) budovy občanského vybavení, a to ať už v rámci požadavků na reference samotného dodavatele, tak i u zkušeností členů realizačního týmu.
Typicky se jedná o projekty základních či mateřských škol, sociálních zařízení, aj. Výstavba nebo rekonstrukce staveb občanské vybavenosti přitom ve většině případů nevykazuje specifika vůči jiným stavbám s odlišným účelovým určením a stejnými investičními náklady, stejně způsobilí pro realizaci předmětu plnění mohou být i dodavatelé mající zkušenosti s jinými obdobnými stavbami, nežli jsou stavby budov občanské vybavenosti.
Zadavatel by v takové situaci měl svůj požadavek na charakter referenčních stavebních prací jako objektů občanské vybavenosti, popř. dokonce konkrétního vybraného typu těchto budov rozšířit i na další kategorie budov, u kterých je to pro účely prokázání schopností a zkušeností dodavatele v rámci daného kvalifikačního kritéria možné.
Legislativa
Obě pochybení rozebereme podrobněji v následujících odstavcích. V pokynech, podle kterých jsou povinni při zadávání postupovat žadatelé o podporu / příjemci podpory, kteří zakázku nezadají v některém zadávacím řízení podle § 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je úprava uvedené problematiky převzata ze zákona č. 134/2016 Sb., pro zjednodušení proto v následujícím textu nebude terminologicky rozlišováno, zda se jedná o zakázku zadávanou ve výběrovém řízení či o veřejnou zakázku zadávanou v řízení zadávacím.
Nesprávné dělení veřejných zakázek
Před zahájením zadávacího řízení stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky; je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí.
Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Pro určení funkčního celku je v poslední době rozhodovací praxí akcentována předvídatelnost či skutečný společný záměr zadavatele ve vztahu k jednotlivým plněním, tj. zda příslušná dílčí plnění jako jeden celek plní či zajišťují jednu funkci, jsou spolu provázána, ve své komplexitě slouží jednomu účelu a byla zadávána za jednotným účelem.
Pokud je celkový záměr zadavatele naplněn až realizací plnění všech veřejných zakázek, tvoří jednotlivá plnění jeden funkční celek. Pro posouzení časové souvislosti je pak při případném zadávání jednotlivých dílčích plnění v samostatných zadávacích řízeních rozhodující, zda zadavatel v okamžiku zahájení první veřejné zakázky věděl či alespoň mohl důvodně předpokládat, že bude následně zadávat plnění, které s první veřejnou zakázkou tvoří jeden funkční celek.
Pro správné posouzení je také třeba zohlednit věcnou a místní souvislost plánovaných plnění. Věcnou souvislost je třeba spatřovat především ve vymezení předmětu dílčích plnění; předmětná plnění přitom nemusí být totožná, pro naplnění věcné souvislosti postačuje, že se jedná o plnění svým charakterem obdobná. Věcné souvislosti nasvědčuje i obdobný okruh potenciálních dodavatelů. Místní souvislost je třeba chápat jako souvislost v prostoru, nikoli pouze jako shodné místo. Je dána zadavatelem a územím, ke kterému se veřejná zakázka vztahuje (území jedné obce nebo pouze její městské části, kraj, oblast apod.).
Pro odůvodnění, že se v daném případě nejedná o jeden funkční celek, není nijak podstatné, že veřejné zakázky jsou zadávány v rámci dvou různých projektů či dotačních programů. Pro posouzení je naopak zásadní věcné hledisko, tj. zda jsou plnění vedena jednotným cílem. Rovněž je zcela irelevantní, zda se v případě části funkčního celku jedná o neuznatelné či uznatelné náklady, popř. zda se jedná o dotovanou či nedotovanou část.
Podle výše předpokládané hodnoty se určí režim věřené zakázky. Platí základní pravidlo, že v rámci jedné veřejné zakázky musí být zadávána všechna plnění, která spolu věcně, místně, časově a funkčně souvisí. Takto související plnění se považují za jedinou veřejnou zakázku a každá část takové veřejné zakázky musí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
Výjimkou jsou části veřejné zakázky, jejichž celková předpokládaná hodnota nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a současně předpokládaná hodnota takové jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády č. 172/2016 Sb.; tímto způsobem charakterizované jednotlivé části veřejné zakázky mohou být zadávány postupy odpovídajícími předpokládaným hodnotám těchto částí.
Při nesprávném dělení veřejné zakázky může být za porušení závazných pravidel pro zadávání stanovena finanční oprava až ve výši 100 % z celkové možné částky dotace použité na financování předmětné veřejné zakázky.
V případě pochybností o tom, zda zamýšlená plnění tvoří jeden funkční celek či nikoliv, proto doporučujeme stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako součet předpokládaných hodnot těchto plnění a při zadávání tak postupovat v přísnějším režimu, aby zadavatelův postup nemohl být posouzen jako účelové rozdělení veřejné zakázky.
Budovy občanské vybavenosti a jiné obdobné stavby
Kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Platí přitom, že požadavky na technickou kvalifikaci musí být v zadávací dokumentaci stanoveny přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky; lze požadovat jen takové kvalifikační předpoklady, které bezprostředně souvisejí s předmětem veřejné zakázky, a naopak nelze požadovat takové kvalifikační předpoklady, které by vedly k neoprávněnému omezení hospodářské soutěže.
Pojem stavba občanské vybavenosti je definován v § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let.
Stavbou občanského vybavení se rozumí stavba pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, obviněné a odsouzené, stavba pro sdělovací prostředky, stavba pro obchod a služby, stavba pro ochranu obyvatelstva, stavba pro sport a dále školy, předškolní a školská zařízení, stavba pro kulturu a duchovní osvětu, stavba pro zdravotnictví a sociální služby, budova pro veřejnou dopravu a stavba ubytovacího zařízení pro cestovní ruch s celoročním i sezónním provozem pro více než 20 osob.
Uvede-li zadavatel do své zadávací dokumentace v souvislosti s požadavky na technickou kvalifikaci požadavek na referenční zakázky úzce specifikovaný pouze na stavby občanské vybavenosti, mohl by se v určitých případech dopustit porušení zásady zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti, neboť i jiné stavby, než stavby spadající přímo do výčtu staveb občanského vybavení mohou být považovány za stavby srovnatelné či obdobné.
Minimální úroveň kritérií technické kvalifikace musí být nastavena tak, aby z okruhu dodavatelů se stejnou mírou zkušeností nebyla vyřazena část jen proto, že stavba srovnatelná svou náročností se stavbou občanské vybavenosti, resp. se stavbou konkrétního vybraného typu těchto budov nespadá pod pojem stavby vymezený v § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb.
Výstavba nebo rekonstrukce staveb občanské vybavenosti nemusí vždy vykazovat specifika vůči jiným stavbám s odlišným účelovým určením a stejnými investičními náklady, stejně způsobilí pro realizaci předmětu plnění mohou být ve většině případů i dodavatelé mající zkušenosti s jinými obdobnými stavbami. U kvalifikačního požadavku na doložení referenční zakázky vztahující se k budovám občanské vybavenosti by proto měl zadavatel vždy zvážit, zda v zadávacích podmínkách nepřipustit rovněž možnost prokázat kvalifikaci prostřednictvím „jiných obdobných staveb“.
V opačném případě se by se zadavatel mohl vystavovat riziku porušení základních zásad zadávání, přičemž za stanovení nevhodných nebo diskriminačních kvalifikačních předpokladů může být stanovena finanční oprava až ve výši 25 % z celkové možné částky dotace použité na financování předmětné veřejné zakázky.
Foto + zdroj:
