Česká republika se v prvním čtvrtletí roku 2023 dokázala zbavit závislosti na dovozu plynu z Ruska. Z celkového objemu 1,71 miliardy metrů krychlových dovezeného plynu přiteklo 100 procent přes Německo. Přes Slovensko, které je jediným místem, kudy mohou na české území potrubní dodávky z Ruska proudit, žádný plyn v tomto období nepřitekl. Dodávky přes Německo tvoří zkapalněný plyn z Belgie a z Holandska a dále plyn z Norska.
„Poprvé v moderní historii České republiky se stalo, že jsme se během prvního čtvrtletí roku plně obešli bez dodávek plynu z Ruska. Je to velký úspěch. Nevím o jiné zemi, která by se dokázala z roku na rok zbavit téměř stoprocentní závislosti na dovozu plynu z Ruska. Přispěli jsme k tomu všichni, protože zásadní roli sehrálo snížení spotřeby,“ popisuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Neznamená to ale, že máme vyhráno. Před letošní zimou bude mít Evropa pro přípravu na zimu k dispozici bez ruských dodávek méně plynu, než měla dřív, takže dodržovat zodpovědný přístup ke spotřebě plynu i nadále bude potřeba.“
Zásoby plynu k 20. 4. 2023 dosahují 1 668 milionů metrů krychlových. K 20. dubnu je to nejvyšší hodnota podle dostupných dat minimálně od roku 2015, kam sahají data MPO. V letošním prvním čtvrtletí došlo také podprůměrnému poklesu zásob v období od 1. ledna do 20. dubna. Letos zásoby poklesly v uvedeném období o 1 285 milionů m3, průměrný pokles v letech 2015 – 2023 byl 1 450,3 milionů m3.
Hlavní roli v tomto vývoji hraje snižování spotřeby plynu. Spotřeba plynu v letošním roce v období od 1. ledna do 16. dubna dosáhla podle předběžných propočtů 2,895 miliardy metrů krychlových. Spotřeba plynu se tak v tomto období snížila o 13,6 % oproti minulému roku a o 19,7 % oproti průměrné spotřebě posledních tří let. Průměrná denní v tomto období přitom byla pouze o 0,2 stupně nižší než v roce 2022 a o 0,7 stupně nižší, než byl průměr posledních tří let.
Kromě snížení spotřeby sehrály významnou roli v současné situaci také alternativní dodávky plynu. Ten do Česka totiž nyní teče pouze přes Německo, kam se žádné potrubní dodávky plynu z Ruska od uzavření plynovodu Nord Stream dostat nemohou. Základem toho jsou, mimo norského plynu, především nové dodávky LNG z Belgie a z Holandska. Ty meziročně vzrostly o 124 procent. Zatímco loni za první čtvrtletí přiteklo z Belgie a z Holandska do Německa 49,2 TWh plynu, letos to bylo 110,3 TWh. Za loňské první čtvrtletí představovaly dodávky LNG do Německa 15,7 % z celkových dodávek plynu, letos to za první čtvrtletí bylo 46,9 %. Dodávky plynu z Norska do Německa představovaly letos 49,7 % z celkových dodávek.
Právě navýšení dodávek LNG do Evropy hraje významnou roli v zásobách plynu v Evropě. Zatímco průměrná naplněnost zásobníků v EU byla loni na velmi nízké úrovni, nyní jsou evropské zásobníky v průměru naplněné na přibližně polovinu své uskladňovací kapacity. „S tím, jak se zvyšuje pravděpodobnost, že se Evropa dokáže na tuto zimu připravit a obejde se během ní bez dodávek plynu z Ruska, stabilizuje se také jeho cena a vrací se na předválečnou úroveň do doby, kdy Rusko již s dodávkami plynu manipulovalo tak, aby evropské státy měly co nejnižší zásoby plynu v době zahájení agrese proti Ukrajině,“ komentuje ministr Síkela s tím, že s cenou plynu klesá také cena elektřiny, která je na ni navázaná.
Síkela však zároveň upozorňuje na to, že celkový objem dodávek do Německa bez plynu z plynovodů Nord Stream a Jamal logicky klesl. „Celkový dovoz plynu do Německa byl letos v prvním čtvrtletí více než o pětinu nižší, než tomu bylo v předchozím roce. Podobné to bylo se saldem dovozu a vývozu plynu do České republiky, takže mezinárodní tranzit plynu přes naše území velmi výrazně poklesl.. Právě proto je potřeba stále pamatovat na to, že každý ušetřený kubík nám pomáhá s přípravou na příští zimu a s tím, abychom ji zvládli i bez dodávek z Ruska,“ doplňuje ministr Síkela.
Data
Foto + zdroj:
