Zástupci Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) a Slovenskej agentúry životného prostredia (SAŽP) se setkali na dalším bilaterálním pracovním jednání v Praze. Cílem bylo sdílení praktických zkušeností s nastavením podpory renovací rodinných i bytových domů, fungováním poradenských služeb a zaváděním renovačních pasů budov. Jednání se zúčastnili zástupci obou fondů, experti na dotační programy i zástupci oboru prostřednictvím aliance Šance pro budovy.
Na jednání zazněly praktické poznatky z fungování programů Nová zelená úsporám (ČR) a Obnov dom (SR), které cílí na zvýšení tempa renovací. Obě země čelí podobným výzvám – potřebě stabilního financování, dostupného poradenství a posílení důvěry veřejnosti v proces renovací.
„Z našich průzkumů vyplývá, že lidé mají o úsporná opatření zájem, ale často neví, kde začít. Renovační pasy mohou sehrát klíčovou roli jako konkrétní návod, jak postupovat, na co si dát pozor a kde čerpat podporu. Připravovaná reforma poradenského systému pak může pomoci domácnostem rozhodnout se pro taková opatření, která budou mít co největší efekt na snížení energetické náročnosti renovované nemovitosti. V minulosti jsme se velmi často setkávali s tím, že lidé realizovali pouze dílčí renovace, což pochopitelně kýžený efekt na snížení energetické náročnosti nepřineslo. I proto došlo počátkem letošního roku k výraznému zvýšení fokusu na komplexní renovace,“ uvedla Marta Gellová, ředitelka Šance pro budovy – oborové aliance, která bilaterální setkání iniciovala. „Ukazuje se, že důvěra veřejnosti se odvíjí hlavně od srozumitelnosti informací a předvídatelnosti podpory,“ doplnila Marta Gellová.
Renovační pasy, školení poradců i financování
Diskuse se dotkla také konkrétních nástrojů – například systému renovačních pasů, které obě země připravují pro širší zavedení do praxe. Právě ty mohou zásadně přispět ke kvalitnějším, komplexním a promyšlenějším renovacím. Dále se jednalo o rozvoji školení energetických poradců a o možnostech kombinace dotací se zvýhodněnými úvěry. Ty se v praxi osvědčují jako účinný způsob, jak motivovat domácnosti k zahájení komplexních renovací.
„Velká renovační vlna je teprve před námi a stabilní a kontinuálně financovaný program Nová zelená úsporám již dnes ukazuje, že dokáže být silným motorem změny. Naše zkušenost potvrzuje, že kombinace zálohové výplaty dotace a zvýhodněných úvěrů na předfinancování a dostupného poradenství je klíčem k tomu, aby se domácnosti nebály pustit se do komplexní renovace svého domu. Slovenská praxe s terénními poradci k programu Obnov dom nám zároveň potvrzuje, jak důležité je mít odborníky co nejblíže lidem v regionech. I proto připravujeme reformu energetického poradenství a zavádění renovačních pasů, které nabídnou jasný plán, jak účinnou rekonstrukci správně provést,“ uvedl na setkání Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
„Český program Nová zelená úsporám je jasným důkazem, že když stát nabídne domácnostem dlouhodobě stabilní a předvídatelnou podporu, lidé se do obnovy svých domů pustí ve velkém. Program Obnov dom na Slovensku má stejné ambice a už nyní vidíme, že se mu podařilo získat důvěru veřejnosti. Klíčové ale bude zajistit jeho kontinuitu i po roce 2026 a udržet technické poradenství v regionech, protože právě dostupné rady a praktická pomoc jsou často tím, co rozhoduje, zda se domácnosti do renovace pustí,“ uvedl Juraj Moravčík, generální ředitel Slovenskej agentúry životného prostredia. Juraj Moravčík zároveň dodává, že na úrovni komunikace s ministerstvem životního prostředí, které dotace na zateplení rodinných domů na Slovensku prostřednictvím Slovenskej agentúry životného prostředí zabezpečuje, se hledají možná a dostupná řešení, aby tento úspěšný program mohl v budoucnu pokračovat i po skončení Plánu obnovy.
Další spolupráce a výměna dobré praxe
Setkání navázalo na lednovou schůzku, která se rovněž zaměřila na sdílení know-how mezi oběma zeměmi. Zástupci ČR i SR potvrdili zájem pokračovat ve spolupráci a hledat cesty, jak propojit odborné kapacity a přispět k efektivnější implementaci Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV).
„Velmi si cením výměny zkušeností s partnery ze Slovenskej agentúry životného prostredia. Jak se ukazuje, pokud chceme zvládnout cíle evropské směrnice EPBD a zásadně zvýšit tempo renovací, musíme posílit spolupráci napříč sektory – od státních institucí přes komerční subjekty jako spořitelny či banky až po odborníky v terénu a samotné dodavatele,“ doplnil ředitel Petr Valdman.
ZDROJ + FOTO
