Rubrika: AKTUALITY

Rubriky
AKTUALITY

Pražské služby staví na úspěchu ZEVO Malešice. Mají už druhé škvárové parkoviště

Sedm set tun spalovenské strusky našlo nové a v Česku stále ještě přelomové uplatnění. Neskončilo na skládce, ale v podloží dvou nových parkovacích ploch v areálu ZEVO Malešice. Pražské služby tím naplňují principy cirkularity a s odpadem nakládají jako s cenným zdrojem, který dokonale nahrazuje nejen nedostatkovou štěrkodrť. Důkladné testování prokázalo, že škvára nijak neohrožuje životní prostředí, zato by mohla jako stavební materiál pomoci ušetřit dost peněz z veřejných rozpočtů.

V ZEVO Malešice stojí už druhé experimentální parkoviště ze škváry. Jeho výstavba začala v polovině letošního března a trvala měsíc a půl. Pražské služby tak navazují na úspěch prvního parkoviště stejného typu, které vzniklo v tomtéž areálu na podzim roku 2023. „V podkladních vrstvách obou ploch našlo alternativní uplatnění dohromady 700 tun škváry, která by jinak skončila na skládce. Tímto projektem naplňujeme principy cirkulární ekonomiky, kdy s odpadem nakládáme jako s cenným zdrojem,“ přibližuje tiskový mluvčí společnosti Alexandr Komarnický. Obě parkoviště o rozloze necelých 2 250 metrů čtverečních pojmou dohromady na osm desítek osobních aut.

Dosavadní výsledky vědeckých studií potvrzují, že by škvára ze spáleného odpadu mohla v tuzemsku posloužit při realizaci dopravních staveb, stejně jako v zahraničí. „Na obou našich nových parkovištích ji používáme jako náhradu štěrkodrti a současně ověřujeme možnosti využití škváry, nebo přesněji spalovenské strusky, v hydraulicky stmelené podkladní vrstvě,“ říká ekolog ZEVO Malešice Tomáš Baloch a dodává: „Ona má totiž podobné vlastnosti jako štěrkodrť. Kamenolomů ale v Česku ubývá, proto přicházíme včas s možným řešením.“

Důkladné testování spalovenské strusky jako stavebního materiálu prokázalo environmentální nezávadnost a vyloučilo rizika spojená s ekotoxicitou. Vzhledem k tomu, že splňuje legislativní a vyhláškou stanovené normy, nemůže nijak ohrozit životní prostředí. „Chceme potvrdit její technickou vhodnost a zároveň dát jistý precedens tomu, aby se podle námi navrženého vzoru mohla využívat všechna škvára, která vznikne ve spalovnách komunálního odpadu v Česku. Ročně jde o desetitisíce tun použitelného materiálu, což by mohlo pomoci ušetřit dost peněz z veřejných rozpočtů,“ zdůrazňuje ředitel ZEVO Malešice Aleš Bláha.

Roční produkce směsného komunálního odpadu obyvatel metropole je cca 250 tisíc tun, z čehož ZEVO Malešice vyrobí světlo a teplo pro přibližně 20 000 pražských domácností. Na konci celého procesu energetického využití zůstane popílek a asi 50 až 60 tisíc tun škváry, která v současnosti slouží na skládce k oddělování a zpevňování jednotlivých vrstev uloženého odpadu.

Pražské služby v ní ale vidí dosud nevyužitý potenciál, k výzkumu proto přizvaly Akademii věd České republiky i České vysoké učení technické v Praze. Optikou České republiky se jedná o přelomovou věc. V Evropě už se každopádně spalovenská struska jako podkladový materiál při stavbě silnic a dálnic využívá například v Dánsku, Nizozemí, Belgii nebo ve Finsku. Ve srovnání s tradičními surovinami je dostupnější a výhodnější.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
AKTUALITY

Díky projektu, který prosadila vláda, je Česko poprvé v historii zásobováno výhradně neruskou ropou

Česká republika je poprvé ve své historii zásobována výhradně neruskou ropou, a to západní cestou ropovody TAL a IKL. První zvýšené dodávky neruské ropy už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud se přepraví do litvínovské rafinerie. Definitivně se tím potvrzuje, že Česko se po téměř šedesáti letech stalo nezávislé na ruské ropě z ropovodu Družba. Zásobování Česka pouze neruskou ropou je možné díky projektu TAL-PLUS, který prosadila vláda Petra Fialy v listopadu 2022.

Projekt úspěšně realizovala státní společnost MERO ČR ve spolupráci s konsorciem TAL. Projekt TAL-PLUS navýšil přepravní kapacitu evropského ropovodu TAL a Česko může díky tomu čerpat západní cestou až 8 milionů tun ropy ročně. To plně pokryje celoroční potřebu České republiky. Zvýšené dodávky neruské ropy, které dorazily na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, nyní bez problému plně nahradí pozastavené dodávky ruské ropy z ropovodu Družba.

„Dokončili jsme další krok na cestě k naší energetické nezávislosti. Díky projektu TAL-PLUS, který naše vláda prosadila, již dokážeme zásobovat Česko západní cestou výhradně neruskou ropou. Po téměř šedesáti letech končí naše závislost na ropovodu Družba, a Rusko už nás tak nemůže vydírat zastavením dodávek. Je to důležitý milník k posílení bezpečnosti naší země a k ochraně zájmů všech občanů,“ řekl předseda vlády Petr Fiala.

„Jsem rád, že strategické rozhodnutí zajistit pro Českou republiku nezávislost na ruské ropě, které jsme jako vláda učinili před 2,5 lety, se v rekordním čase nyní symbolicky završilo tím, že na centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi dorazily první dodávky neruské ropy určené pro zpracování v rafinérii ORLEN Unipetrol v Litvínově.

Naše země je tak díky navýšení kapacity ropovodu TAL připravena na dominantní zásobování neruskou ropou výhradně západní cestou. Nemusíme se tak bát ruské vyděračské surovinové politiky a Putinových výhružek, že k nám přestane téct ropa z východu. Dnešek bych nazval dnem české ropné nezávislosti,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Za společnost MERO ČR potvrzuji, že nyní na Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi dopravujeme výhradně neruskou ropu. Je to poprvé, co naplno v ostrém provozu využíváme projekt TAL-PLUS a navýšenou kapacitu ropovodu TAL. A je to poprvé, co je Česko plně zásobováno ropou pouze západní cestou, tedy ropovody TAL a IKL. První navýšené dodávky neruské ropy dorazily z italského přístavu v Terstu na Centrální tankoviště do Nelahozevsi včera.  

Už dnes odpoledne začne MERO ČR ropu přepravovat jejímu vlastníkovi, tedy společnosti Orlen Unipetrol, do rafinérie v Litvínově. Mohu prozradit, že další navýšené dodávky neruské ropy už jsou objednané v systému a MERO ČR se chystá na jejich přepravu do Česka. Platí také, že ropovod Družba je plně funkční a připravený na případné obnovení provozu,“ vysvětlil generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček.

Jak se Česko stalo nezávislé na ruské ropě z ropovodu Družba

Práce na nezávislosti Česka na ruské ropě začaly v roce 1994, kdy začala výstavba ropovodu IKL propojujícího českou ropnou infrastrukturu se západní ropovodní sítí. Významným milníkem byl rok 2012, kdy společnost MERO ČR koupila pětiprocentní podíl v konsorciu TAL, které ropovod TAL spravuje. 

První jednání o projektu TAL-PLUS začaly v roce 2015, navázat se na ně podařilo až v roce 2022. V květnu následujícího roku byla následně podepsána smlouva a začal výběr dodavatelů a první práce. K dosažení maximálních výkonů a kapacity umožňující nahrazení ropovodu Družba došlo na konci roku 2024.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Zimní údržba skončila, náklady byly díky počasí nižší než vloni

S koncem března skončilo období zimní údržby. Silničáři v něm v porovnání s předchozím rokem najezdili méně kilometrů a vysypali také méně materiálu. Nyní začalo období letní údržby a zaměstnance Správy a údržby silnic Pardubického kraje tak můžete potkat na silnicích při opravách výtluků, údržbě zeleně nebo úklidu.

„Od listopadu loňského roku do konce letošního března jsme najezdili více než 281 tisíc kilometrů, což je o 58 tisíc kilometrů méně než v předchozí zimě. Nižší byla také spotřeba materiálů. V tuto chvíli předběžně odhadujeme, že jsme oproti plánu ušetřili přibližně 20 milionů korun. Tyto uspořené peníze plánujeme použít pro práce letní údržby, zejména na výspravy vozovek,“ uvedl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák.

Mezi nejnáročnější dny v zimní sezoně patřily lednové dny – hlavně 2. až 4. a 10. až 12. – kdy nejen, že hodně sněžilo, ale foukal také silný vítr, který na již ošetřené komunikace opět vracel sníh. „Silničáři ale vyjížděli i ve dny, kdy se teploty pohybovaly kolem nuly. V takovém počasí každá srážka může znamenat namrznutí silnice, a proto je třeba, aby byly patřičně ošetřené,“ vysvětlil Vašák.

Silničáři v letních měsících na základě výsledků otevřených výběrových řízení doplní zásoby soli. Cílem je nakoupit za co nejlepší ceny a materiál naskladnit v době příznivých klimatických podmínek.

Novinky pro příští zimu
Pardubický kraj každoročně také souběžně zlepšuje podmínky pro jednotlivá cestmistrovství. Investice do majetku Správy a údržby silnic Pardubického kraje jsou v plánu i v letošním roce. „Pro další zimu už budeme mít k dispozici například novou skladovou halu na cestmistrovství v Luži. Větší skladovací kapacita eliminuje nutnost dokupování materiálu v zimním období, kdy je cena soli vyšší. Součástí bude i modernizace solankového hospodářství pro výrobu roztoku solanky, kterou je zkrápěn posypový materiál při jeho aplikaci na povrch komunikace,“ sdělil náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr.

Práce letní údržby už začaly
V těchto dnech můžete silničáře potkat při letní údržbě. „Začali s výspravami výtluků na našich silnicích, čistíme vozovky a uklízíme inertní posypový materiál, obnovujeme dopravní značení a udržujeme silniční příslušenství. V rámci letní údržby provádíme mimo nutných oprav a výsprav vozovek například také mytí a silniční emulzní nátěry vozovek, opravy svodidel, údržbu mostů a propustků, čištění příkopů a krajnic a dle potřeby i s kosením travních porostů. Prosíme řidiče o trpělivost a o snížení rychlosti v místě prací,“ dodal Vašák.

Velkým tématem je aktuálně i úklid odpadků v okolí silnic, což ročně stojí tři až čtyři miliony korun, které by silničáři mohli využít efektivněji.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Vzkaz do Bruselu: Zrušte předpisy Green Dealu do roku 2019

Zástupci odvětví sběru, třídění, využití a recyklace odpadů apelují na Evropskou unii, aby přehodnotila přístup k evropské legislativě a konečně něco udělala s konkurenceschopností tuzemských firem.

Zástupci profesních svazů, ve kterých jsou sdruženy firmy z oblasti sběru, třídění, využití a recyklace odpadů, odeslali představitelům Evropské unie a české vládě dopis, ve kterém kritizují dosavadní přistup Bruselu k současné situaci a dovolávají se skutečného snížení byrokracie a administrativní zátěže, která je kladena na evropské firmy.

„Velká část evropské legislativy, která je již platná, s odstupem času a ve srovnání s dalšími kontinenty ukazuje, že dosavadní legislativní směřování EU oslabuje evropské firmy a postupně snižuje kupní sílu evropských občanů. Jako zcela zásadní fakt považujeme již delší dobu evidentně klesající konkurenceschopnost evropského průmyslu. Projevuje se to i v oblasti oběhového hospodářství a recyklace,“ uvádí sdružení.

Autoři dopisu, mezi které patří Česká asociace odpadového hospodářství, Sdružení komunálních služeb, Spolek veřejně prospěšných služeb, Sdružení výkupců druhotných surovin a Svaz průmyslu druhotných surovin, se tím přidávají na stranu řady dalších organizací, které se vymezují proti stávajícímu přístupu Unie k evropské legislativě.

Evropská komise sice před nedávnem představila novou Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal) a balíček Omnibus, které mají snížit na firmy kladenou byrokratickou zátěž, podle profesních svazů jsou ale předložená opatření zcela nedostatečná.

„Navržený text vnímáme jako kontinuální pokračování Green dealu, byrokracie, netržních principů, tedy klíčových bodů, které dovedly Evropskou unii a naše evropské firmy do současných problémů s konkurenceschopností, oproti firmám na ostatních kontinentech,“ uvádí profesní svazy, podle kterých se současná „nároková“ ekonomika musí změnit na ekonomiku tržní.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Profesní svazy vyzvaly k přehodnocení přístupu k evropské legislativě  

Pět profesních svazů sdružujících firmy ze sektoru sběru, třídění, využití a recyklace odpadů vyzvalo k přehodnocení přístupu k evropské legislativě a nutné debyrokratizaci. Ve svém otevřeném dopise sdělují, že narůstající byrokracie a administrativní zátěž snižuje konkurenceschopnost evropského průmyslu, která se projevuje i v oblasti oběhového hospodářství a recyklace. Vyzývají proto ke změně dosavadního legislativního přístupu jak v Evropské unii, tak na národní úrovni. Celé znění této výzvy uvádíme níže.

Výzvu podepsalo pět svazů ze sektoru sběru, třídění, využití a recyklace odpadů, které mají zásadní tržní podíl (přes 90 %) celého segmentu v České republice. Jedná se o Českou asociaci odpadového hospodářství (ČAOH), Sdružení komunálních služeb (SKS), Spolek veřejně prospěšných služeb (SVPS), Sdružení výkupců druhotných surovin (SVDS) a SPDS – APOREKO Svaz průmyslu druhotných surovin (SPDS).

Dopis byl adresován předsedkyni Evropské komise, předsedkyni Evropského parlamentu, předsedovi vlády České republiky, ministrům Vlády České republiky, Senátu Parlamentu ČR, Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR i europoslancům zvoleným za ČR do Evropského parlamentu.

Dopis zároveň navazuje na kritická prohlášení řady dalších organizací, jako například Svazu chemického průmyslu České republiky (celý text zde), Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky (celý text zde), Hospodářské komory České republiky, Svazu průmyslu a dopravy České republiky, Českomoravské komory odborových svazů a dalších.

Vážení,

naše výše uvedené profesní svazy sdružují firmy ze sektoru sběru, třídění, využití a recyklace odpadů, znamenající zcela zásadní tržní podíl (přes 90 %) celého segmentu v České republice, a to jak firem privátních, tak firem komunálních, vlastněných obcemi a městy.

Po připomínkování řady posledních legislativních počinů Evropské unie a po připomínkování materiálů Evropské komise Clean Industrial Deal a Omnibus, sdělujeme, že již není racionální dále pokračovat v nekončícím legislativní trendu posledních let. Velká část evropské legislativy, která je již platná, s odstupem času a ve srovnání s dalšími kontinenty ukazuje, že dosavadní legislativní směřování EU oslabuje evropské firmy a postupně snižuje kupní sílu evropských občanů. Jako zcela zásadní fakt považujeme již delší dobu evidentně klesající konkurenceschopnost evropského průmyslu. Projevuje se to i v oblasti oběhového hospodářství a recyklace.

To ukazuje na chybovost a neefektivitu dosavadního směřování. Prokazatelně se nenaplnily sliby, s kterými byla daná legislativa prosazována. Chceme se proto tímto prohlášením přidat na stranu řady dalších organizací, jako například Svazu chemického průmyslu České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, Hospodářské komory České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Českomoravské komory odborových svazů a dalších, které se jasně vymezují k aktuálnímu stavu a požadujeme razantní změnu dosavadního legislativního přístupu jak v Evropské unii, tak na národní úrovni.

Ve vztahu k posledním materiálům Evropské komise, které měly za deklarovaný cíl zvýšit konkurenceschopnost evropských firem vůči firmám z jiných kontinentů, sdělujeme následující:

  1. Navržená opatření vnímáme jako zcela nedostatečná.
  2. Navržený text vnímáme jako kontinuální pokračování Green dealu, byrokracie, netržních principů, tedy klíčových bodů, které dovedly Evropskou unii a naše evropské firmy do současných problémů s konkurenceschopností, oproti firmám na ostatních kontinentech. Je nezbytně nutné změnit stávající „nárokovou“ ekonomiku na ekonomiku tržní, kde bude hrát zásadní roli otevřené tržní prostředí a konkurence nejlepších možných řešení ze strany soutěžících firem.
  3. V navrhovaných nedostatečných opatřeních vidíme pro praxi bohužel jen pokračování dalšího obrovského navýšení každodenních nákladů lidí i firem, ale žádné faktické a konkrétní škrtání legislativy. Žádné konkrétní škrtání povinností, žádné navrhované redukce zaměstnanců EU, žádné navrhované redukce a zjednodušení procesů v EU, žádné reálné navýšení konkurenceschopnosti firem, žádné návrhy systémových finančních úspor na úrovni EU, žádné návrhy systémových zjednodušení života firem.
  4. V první řadě požadujeme zastavení legislativních prací na úrovni Bruselu spojených s vydáváním dalších a dalších nových evropských povinností, které přinášejí další byrokracii, další náklady firmám, další zdražení pro občany. Každý týden nám chodí k připomínkování další nové předpisy, které vnímáme jako prohlubující stávající problém, nikoli jej řešící. Nejedná se o snižování povinností a zjednodušování procesů, jedná se o opak. To musí co nejdříve skončit. Dosavadní přístup EU k legislativě prokazatelně vyčerpal, či vyčerpává energii evropských firem a snížil výrazně jejich konkurenceschopnost. Stejně tak zdražil zboží i služby oproti ostatním kontinentům.
  5. Kosmetické úpravy nepomohou, je nutné ráznější řešení. Co se týká námi řešené odborné problematiky, jako odpovídající současné geopolitické situaci, deklarované potřebě navyšování obranyschopnosti a potřebě řešení problémů Evropské unie a evropských firem s nízkou mírou konkurenceschopnosti, bychom vnímali zrušení Green dealových předpisů od roku 2019. Platné by zůstaly předpisy do roku 2018 (včetně). To by výrazným způsobem odlehčilo firmám, racionalizovalo by to řadu postupů a snížilo náklady lidem. Ostatní kontinenty se prokazatelně obejdou bez této široké a zatěžující legislativy. Prostor EU se bez ní také do roku 2019 prokazatelně obešel. Do roku 2018 se jednalo zejména o směrnice, což bylo v pořádku. V oblasti naší odbornosti šlo o směrnice k oběhovému hospodářství, které jsme vždy podporovali a plně podporujeme. Státy a regiony mohly na cestě ke stanoveným cílům využívat svých regionálních specifik, svých efektivních řešení, svých konkurenčních výhod. EU mohla využívat své pestrosti v regionech. Od roku 2019 však začala Evropská komise uplatňovat politiku překlápění směrnic na evropská nařízení. Rostla tedy centralizace a ústřední řízení a plánování. To má podle našich zkušeností výrazné negativní dopady na konkurenceschopnost evropského prostoru. V oblasti oběhového hospodářství to vidíme také. Vyžadování unifikovaných řešení, popírání soutěže a tržních konceptů a samotná přímo platná forma nařízení, způsobuje jednoznačný pokles výkonů a ekonomických výsledků, pokles pestrosti řešení, pokles konkurenceschopnosti v evropském prostoru. Tato politika způsobuje také další a další omezování menších podniků. Způsobuje také trvající další zdražování lidem, další inflační stres. Náš návrh by také znamenal zrušení z odborného hlediska nesmyslných opatření typu připevněných víček na PET lahvích nebo zákazu plastových brček. V podstatě jde jen o viditelné PR povinnosti, bez reálného odborného přínosu, které však zbytečně ztěžují život lidem.
  6. Za další chceme zdůraznit, že v evropském prostoru je třeba co nejdříve zcela opustit využívání tzv. delegovaných aktů Evropské komise. Jsme toho názoru, že tento typ legislativy má velmi nízké aspekty demokratického schvalování a možnosti opravných prostředků a vyvažování v rámci legislativního procesu. V členských státech není žádná obdoba takovýchto legislativních nástrojů, nikdy se v čase nevyvinuly. A proto není vhodné, ani akceptovatelné, aby byly využívány z centrálního vedení EU. Mezi zásadní problémy delegovaných aktů patří také to, že legislativa, která na ně odkazuje, je prakticky nevyužitelná pro investory, protože nikdo nemůže předpokládat, co budou delegované akty obsahovat, přitom jejich síla ovlivnění finálního nastavení je zcela zásadní. Příkladem budiž nařízení PPWR, které odkazuje na více než 30 delegovaných aktů v období řady budoucích let. Žádný odpovědný investor nebude v takto nejasném legislativním prostředí investovat.
  7. Pokud bychom měli pro příklad vybrat specificky významně škodlivé části legislativy z našeho úseku, pak požadujeme zrušení nařízení PPWR o obalech a obalových odpadech, tedy nařízení číslo EU 2025/40 (které již při schvalování odmítlo podpořit Rakousko a Malta). Důvod je zásadní byrokratické zatížení, řada nesplnitelných cílů, typická legislativa nikoli pro lidi, ale proti lidem, řada protichůdných cílů, jednoznačně ideologické založení předpisu, nikoli jeho postavení na podrobných a faktických nezávislých analýzách dopadů, apod. Jedná se navíc opět o legislativu, která jednoznačně zdražuje zboží lidem, zdražuje i potraviny. Nařízení způsobuje svými umělými legislativními zásahy opět vyšší míru neefektivity procesů v evropském prostoru i vyšší míru složitosti systému jako celku. To si však evropský průmysl již nemůže v současné době dovolit.
  8. Dále požadujeme zrušení nařízení EU 2022/1616 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami. Důvodů je více. Pro příklad uveďme ten, že je zcela nesmyslné vyrábět nuceně obaly pro potraviny z odpadů, což řeší jak již zmíněné nařízení PPWR, tak toto nařízení. A na druhé straně vyrábět např. koberečky do aut a všechny další výrobky z virgin materiálů, tedy z ropy. Logicky to má být naopak. Tam, kde není relevantní riziko ohrožení lidského zdraví, se mají využívat recykláty a tam, kde jde o potraviny, či zdravotní prostředky, se mají využívat prokazatelně zcela čisté primární plasty. Pak by toto nařízení nebylo třeba. Tak, jako není třeba na žádném jiném kontinentu.
  9. Dále požadujeme zrušení prováděcího rozhodnutí EK 2021/1752, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904, pokud jde o výpočet, ověřování a vykazování údajů o tříděném sběru odpadu z plastových nápojových lahví na jedno použití. Důvod je ten, že rozhodnutí je zcela mimo odbornou realitu. Příklad – Předpis nastavuje prostředí, ve kterém zcela bez problémů můžete použít vytříděné PET lahve z nejmodernější třídící linky v České republice (Ostrava) do jakéhokoli typu recyklace, což je zcela v pořádku a standardně se tak děje. Ale kvůli tomuto Rozhodnutí EK již nesmíte takto vytříděné PET lahve započítat do předepsaných cílů sběru PET lahví. Toto samozřejmě nedává žádnou odbornou logiku a je to dalším typickým příkladem Green dealové legislativy, která zcela nesmyslně poškozuje moderní technologie a efektivní způsoby podnikání a přitom proto není žádné obhajitelné odborné zdůvodnění. V reálu tak tyto typy linek směřují obrovská množství PET lahví z komunálního odpadu do recyklace všech typů, ale nemohou se nezapočítávat do vytříděných množství PET lahví, tedy do legislativně stanovených cílů sběru.
  10. Jako klíčové vnímáme také systémové uvolnění legislativy na úseku energetiky a její co největší přiblížení podmínkám tržního prostředí. Energetika v EU již vůbec nefunguje v rámci tržní soutěže a konkurence, ale je zcela zregulovaná, závislá na dotacích a na politických rozhodnutích. Čímž ve finále prokazatelně trpí jak evropský průmysl, tak evropští občané.
  11. Dále požadujeme plošné zrušení veškerých předpisů týkajících se problematiky ESG, neboť se již ukazuje, že tato agenda je skutečně velmi silně zatěžující a v široké míře sdělovaných informací fiktivní, neodpovídající skutečnosti. Jiné kontinenty se touto cestou také nevydávají a evropské firmy by v případě jejího nezrušení byly výrazně konkurenčně znevýhodněné.
  12. Jako klíčové pro budoucí přijímání jakýchkoli dalších legislativních norem vnímáme vždy velmi podrobné studie a dopadové analýzy, které musí být vždy podrobeny odborné oponentuře z členských států a musí na to být odpovídající časový prostor. Ne jako doposud. Evropská komise by navíc neměla být nositelem a tvůrcem strategií, měla by být vykonavatelem společné vůle členských států. Tedy neměla by legislativně řešit „každý den všechna témata kontinentu, trhu a hospodářství“, tak jako doposud, ale měla by se zaměřovat na malý počet prioritních oblastí, které definuje v té době aktuální dohoda a potřeba členských států. Oblastí, které by za své funkční období zásadně pozitivně posunula a na konci období vykázala jasný měřitelný účet.

Touto společnou inciativou chceme pomoci evropskému hospodářskému prostoru (který původně vznikl jako Evropské společenství uhlí a oceli) a Evropské unii posunout se z již déle trvající ekonomické stagnace, zásadní přemíry neefektivní regulace a stále silně klesající konkurenceschopnosti evropských firem. Vyzýváme proto adresáty této výzvy, aby neprodleně činili aktivní kroky ve vztahu k této a podobným výzvám dalších profesních a celorepublikových svazů. Evropská unie jednoznačně potřebuje aktivní změny, a to změny směrem ke zjednodušení legislativy a procesů. Evropské firmy i občané se potřebují nadechnout a potřebují opět zažívat volné tržní prostředí, soutěžení efektivních konceptů a konkurenceschopnost. Potřebujeme se také co nejdříve dostat pryč z dosavadní nárokové/dotační ekonomiky, zpět do ekonomiky motivační, kde se daří dobrým a funkčním nápadům a ty neefektivní krachují a zanikají.

 

S pozdravem.

 

Za Českou asociaci odpadového hospodářství, Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel Asociace

Za Sdružení komunálních služeb, Bohumil Rataj, předseda Sdružení

Za Spolek veřejně prospěšných služeb, Ing. Richard Blahut, předseda Spolku

Za Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, Ing. Tomáš Polívka, předseda Sdružení

Za SPDS – APOREKO Svaz průmyslu druhotných surovin, Ing. Petr Šulc, výkonný ředitel Svazu

 

ZDROJ + FOTO : CAOH – AKTUALITY

Rubriky
AKTUALITY

U Trutnova vzniká fotovoltaika s bateriovým úložištěm pro 2 200 domácností

Jedná se o výstavbu pozemních fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 7 megawatt-peaků (MWp), přičemž součástí systému budou také bateriová úložištěs celkovou kapacitou 12,1 megawatthodin (MWh), která odpovídá průměrné denní spotřebě elektrické energie 2 200 českých domácností. Celková hodnota zakázky dosahuje téměř 150 milionů korun.

Generálním dodavatelem celého projektu je společnost Greenbuddies. Dle zadání klienta se postará o přípravu prováděcí dokumentace, dodání všech komponent, stavební práce i uvedení FVE a bateriového úložiště do provozu. Dodavatelem baterií je společnost Wattstor, která se zabývá kompletním řešením v oblasti optimalizace spotřeby, ukládání a řízení energie, čímž přispívá k dekarbonizaci a stabilitě energetických sítí. Každý kontejner má délku přibližně 6 metrů, přičemž největší z dodávaných baterií dosahuje hmotnosti až 43 tun. Plným výkonem dokážou pracovat po dobu minimálně 2 hodin. Úložiště je postavené na bázi tzv. lithium-železo-fosfátových článků (LiFePo4), které se vyznačují nehořlavostí a dlouhou životností.

„V rámci naší dlouhodobé vize chceme podporovat projekty, které kombinují inovace, udržitelnost a mají reálný dopad na energetickou soběstačnost. Správně nastavené investice mohou přinášet jak ekonomickou hodnotu, tak přispívat k přechodu na čistší a stabilnější energetiku. Pro realizaci jsme si jako generálního dodavatele vybrali společnost Greenbuddies, jakožto spolehlivého partnera s prokazatelnými zkušenostmi v oboru,“ uvádí Ondřej Nezdara, spoluzakladatel a managing partner Bona Venture Partners.

„Jedná se o ukázkový příklad stále žádanějších projektů v oblasti poskytování služeb výkonové rovnováhy. Jde o zásadní krok k modernizaci energetického sektoru, kdy podniky a investoři prostřednictvím bateriových úložišť nejen snižují své náklady, ale mohou také profitovat ze stabilizace sítě,“ dodává Branislav Hrdý, Technical Sales manager společnosti Wattstor.

Nedávné přijetí novely LEX OZE III je pozitivním krokem k rozvoji energetické akumulace a flexibility v České republice a otevírá příležitosti pro další podobné projekty, kterých bude v budoucnu výrazně přibývat. „Tato novela umožňuje využít potenciál obnovitelných zdrojů také pro stabilizaci sítě, což byla dosud funkce zajišťovaná převážně uhelnými elektrárnami. Klíčovou roli sehrává akumulace energie do bateriových úložišť, která vyrovnají přebytečnou elektřinu a zajistí energii ve chvílích, kdy obnovitelné zdroje nepracují na plný výkon,“ doplňuje Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a dodává: „Naše asociace sdružuje všechny firmy, které se na projektu podílely – Greenbuddies, Bona Venture Partners i Wattstor. O to větší máme radost z úspěšné realizace tohoto krásného projektu.“

Podle nejnovějších statistických údajů Ministerstva průmyslu a obchodu tvořily obnovitelné zdroje energie v roce 2023 celkem 14,49 % hrubé výroby elektřiny v České republice. Mezi těmito zdroji už měla největší zastoupení fotovoltaika, která představovala 25,94 % vyrobené elektrické energie. Obnovitelné zdroje energie v České republice neustále přibývají a na tento trend reaguje nově schválená novela energetického zákona LEX OZE III, která teprve vejde v platnost.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

Svaz měst a obcí ČR volá po revizi směrnice o veřejných zakázkách

Evropská pravidla pro zadávání veřejných zakázek potřebují úpravu. Svaz měst a obcí ČR upozorňuje, že současná směrnice 2014/24/EU přináší nadměrnou administrativní zátěž, omezuje samostatné rozhodování obcí a komplikuje zapojení místních dodavatelů. V novém stanovisku proto navrhuje zásadní změny.

Veřejné zakázky jsou klíčovým nástrojem pro efektivní správu veřejných prostředků. Přestože současná evropská legislativa měla zjednodušit procesy a zvýšit konkurenci, v praxi dochází spíše k opačnému efektu. Svaz měst a obcí ČR proto požaduje revizi směrnice 2014/24/EU a přináší konkrétní návrhy na zlepšení.

Hlavní požadavky SMO ČR:

  • Snížení administrativní zátěže – jednodušší pravidla pro menší zakázky a kratší výběrová řízení.
  • Větší pravomoci obcí – dobrovolné, nikoli povinné začleňování environmentálních a sociálních kritérií.
  • Zvýšení prahových hodnot – přizpůsobení současnému ekonomickému vývoji, aby menší zakázky nebyly zbytečně soutěženy na evropské úrovni.
  • Podpora malých a středních podniků – snížení složitých kvalifikačních požadavků a certifikací.
  • Lepší podmínky pro meziobecní spolupráci – odstranění právních překážek, které obcím brání ve sdílení služeb a efektivním hospodaření.

Podle Svazu měst a obcí je nutné, aby nová úprava směrnice reflektovala reálné potřeby měst a obcí v České republice. Pokud bude přijatá opatření zohledňovat, mohou vést k efektivnějšímu využívání veřejných prostředků a snížení administrativní zátěže.

Stanovisko SMOCR k revizi Veřejných zakázek 13_3_2025 CESKY.pdf

ZDROJ + FOTO

Rubriky
AKTUALITY

Evropská média: Zálohování jednorázových obalů je falešné řešení

Přinášíme zajímavou část článku francouzského serveru France 24. Zálohování jednorázových nápojových obalů, které se některé skupiny snaží zavést, je podle řady odborníků i ekologů krokem zpět v boji proti plastovému znečištění. Systém záloh nikterak nepřispívá k omezení nadměrné produkce plastů, právě naopak. Zároveň za honbou za „vyšší mírou recyklace“ je přehlížená skutečnost, že podporu potřebuje zavádění systémů pro opakované použití obalů, nikoli těch jednorázových.

Zálohování a nebezpečný „efekt zpětného nárazu“

Povinné zálohové systémy nejsou „zázračným řešením“, říká Manon Richert, manažer komunikace nevládní organizace Zero Waste France. „Tento systém rozhodně může pomoci zlepšit recyklační čísla, ale nezaměřuje se na cíl, kterého potřebujeme dosáhnout: drasticky snížit produkci plastů.“

„Samo o sobě je to jen další způsob třídění, který nic nemění na osudu plastových lahví,“ upozorňuje Richert. Odevzdaná láhev bude mít stejný osud jako láhev ze separovaného sběru odpadů. Bude svezena do zařízení na zpracování odpadů. Lahve vyrobené z PETu (polyethylentereftalát, druh plastu) poslouží k výrobě nových; z dalších lahví vzniknou vločky (flakes) a budou dále prodány na výrobu polyesteru, zejména v Asii. „Tyto procesy vyžadují hodně vody a energie a vytvářejí mikročástice plastů,“ říká Richert.

Celoevropský systém zálohování by podle aktivisty mohl vyvolat „efekt zpětného nárazu“, který by spotřebitele podpořil v tom, aby nadále kupovali plastové lahve – což je v rozporu s cíli EU.
„Po léta jsme poslouchali, že třídění odpadu a recyklace je snadné ekologické gesto, a šířili jsme myšlenku, že kupovat plast není tak špatné, pokud ho recyklujeme. A teď k tomu ještě přidáme finanční stimul,“ říká. „To by mohlo mít paradoxní efekt zvýšení spotřeby plastových lahví.“

Tento efekt již byl zaznamenán v Německu. Zákon přijatý v roce 2003 měl za cíl snížit podíl jednorázových obalů na trhu na 20%, ale došlo k opaku: jednorázové plastové lahve nyní tvoří 71% trhu oproti 40% před deseti lety, jak ukazuje studie Univerzity Halle-Wittenberg z roku 2021.„Zdá se, že zavedení systému zálohování jednorázových obalů podporuje omezený pohled na problematiku a klade důraz na recyklaci, což brání obnovení systémů pro vícenásobné použití nápojových obalů.“, uvádějí autoři.

„Za recyklačním zálohováním se spíše skrývá boj finančních zájmů než otázka ochrany životního prostředí,“ tvrdí Richert. V posledních letech politici podnikli kroky k tomu, aby přinutili výrobce používat stále větší podíl recyklovaného plastu ve výrobě. Poptávka po recyklovaném plastu tak vzrostla a materiál se stal dražším. Shromažďování a recyklace většího množství lahví by zvýšilo dostupnost recyklovaného plastu, čímž by se snížila jeho cena –„což není přesně to, co motivuje výrobce ke snížení produkce,“ říká Richert. „Výsledkem tohoto opatření by mohlo být zachování současného cyklu plastové produkce, ačkoliv jej potřebujeme zastavit.“

Ve Francii, kde se živě diskutuje o systému zálohování, je sběr a třídění odpadu v současné době spravován místními a regionálními orgány, které odpad prodávají recyklačním společnostem. Pokud by se přešlo na systém zálohování, správa použitých plastů by připadla výrobcům, kteří by z toho získali nemalé finanční prostředky.

Tomu oponuje Hélène Courades, generální ředitelka skupiny Boissons rafraîchissantes de France, která zahrnuje společnosti Coca-Cola a Pepsi. „Výrobci na tomto systému nezbohatnou,“ sdělila deníku Le Figaro. „Přeprodej tohoto materiálu by umožnil financování systému.“

Recyklace versus znovupoužití

Organizace Zero Waste France, podobně jako jiné ekologické organizace, aktivně prosazuje jiný systém: zálohování zaměřené na znovupoužití, především u skla. „To ve Francii existovalo až do 80. let,“ říká Richert. „Myšlenka spočívá v tom, že se obaly sbírají, myjí a znovu používají v původní podobě, v souladu s principy cirkulární ekonomiky.“ „Pokud by to bylo organizováno na regionální úrovni, například optimalizací a sdílením dopravy, byl by environmentální a sociální dopad velmi pozitivní,“ říká. Přestože podobné místní a dobrovolné iniciativy v posledních letech přibývají, tento systém zatím nepronikl do politických debat. „Vyžaduje to skutečnou změnu paradigmatu a opravdové úsilí ze strany vlády,“ dodává Richert. „Právě tento typ opatření nám může skutečně umožnit opustit od jednorázových obalů i naší závislosti na plastu.“

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

NEVAJGLUJ: Vyšší úhrady pro obce v r. 2025 – spolupráce pokračuje

Rok 2025 je třetím rokem, kdy pokračuje spolupráce obcí s kolektivním systémem NEVAJGLUJ a.s., který svým partnerským obcím přispívá na úhradu nákladů na úklid, soustřeďování a další nakládání s odpady tabákových výrobků s filtry (typicky nedopalky). Za rok 2023 bylo asi 540 obcím vyplaceno téměř 29 milionů. V roce 2024 spolupracovalo s NEVAJGLUJ a.s. více než 1300 obcí a měst, ve kterých žije skoro 7,4 mil. obyvatel. Všechny tyto obce mají nárok na vyplacení smluvních úhrad. Jedinou povinností, kterou obce musí splnit, aby mohly získat úhradu nákladů podle smlouvy, je každoroční vyplnění Ročního dotazníku, který se váže na uzavřený předchozí rok.

Sazby úhrad vycházejí z průměrných nákladů obcí na úklidy a nakládání s odpady s podílem nedopalků a jsou zatím vázány na počet trvale hlášených obyvatel v obci. Od r. 2023, kdy kolektivní systém zahájil svoji činnost, se zvýšily průměrně o 24 %, nejvíce u menších obcí. Podmínkou pro vyplacení smluvní úhrady obci je každoroční vyplnění ročního dotazníku s údaji za ukončený kalendářní rok. Z dat z dotazníků a dalších informací pak NEVAJGLUJ stanovuje výši úhrady pro velikostní skupiny obcí a také poskytuje údaje MŽP.

V r. 2025 zavádí společnost NEVAJGLUJ nově bonusovou složku úhrad. Jedná se o administrativní příspěvek ve výši 1000 Kč na obec, který je určený na podporu úkonů spojených s vyplněním dotazníků dle Smlouvy. Měl by přispět zejména menším obcím, kterých je v ČR nejvíce a které nemají rozsáhlý úřednický aparát tak jako velká města. Bonus získávají automaticky všechny obce, které mají s kolektivním systémem uzavřenou smlouvu a vyplní roční dotazník. Bonus bude vyplacen s úhradami za rok 2025.

Pro získání úhrady za rok 2024 musí všechny obce nejpozději do 15. 4. 2025 vyplnit v Informačním systému NEVAJGLUJ Roční dotazník s údaji za ukončený rok 2024. Tento krok je podmínkou k vyplacení úhrady nákladů dle smlouvy. Výzvu k fakturaci obce, které vyplnily Roční dotazník, opět obdrží až po zveřejnění údajů ČSÚ o počtu trvale hlášených obyvatel v obcích k 1. 1. 2025. Předpokládáme, že úhrady nákladů obcím budou probíhat v období květen/červen 2025 podle splatnosti faktur.

Akciová společnost NEVAJGLUJ a.s. byla založena za účelem provozování kolektivního systému pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky podle tzv. zákon o jednorázových plastech (zákona č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí). Zakladateli jsou významné firmy tabákového průmyslu působící v ČR, na které se vztahují povinnosti dané zákonem.

Předmětem činnosti akciové společnosti je zajišťování kolektivního plnění výrobců tabákových výrobků s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky (zkráceně tabákové výrobky s filtry) na území České republiky v rozsahu oprávnění k provozování kolektivního systému. Dalším okruhem činnosti je také informování spotřebitelů a konečných uživatelů a osvětová činnost zaměřená na správné zacházení s použitými filtry (nedopalky).

Více o společnosti najdete na www.nevajgluj.cz, sazebník úhrad naleznete zde.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
AKTUALITY

EU podpoří Ukrajinu v integraci do evropského energetického trhu

Evropská komise v Kyjevě představila nový balíček podpory pro Ukrajinu, jehož cílem je zajistit stabilitu ukrajinského energetického systému a umožnit jeho plnou integraci do evropského energetického trhu. Klíčovým krokem bude propojení ukrajinského trhu s elektřinou s EU do roku 2027, společně s Moldavskem, a hlubší zapojení Ukrajiny do unijního trhu s plynem. Podmínkou je urychlení potřebných reforem v oblasti energetiky.

Balíček rovněž posílí bezpečnost dodávek energií nejen pro Ukrajinu, ale i pro širší region, přičemž Komise podpoří nákup plynu a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Plánovaná podpora investic do obnovitelných zdrojů zajistí nárůst kapacity o 1,5 GW, což představuje přibližně 25% zvýšení celkové kapacity obnovitelné energie na Ukrajině. Tyto kroky mají zvýšit odolnost ukrajinské energetické infrastruktury, která byla v posledních třech letech terčem masivních ruských útoků.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen uvedla: „Rusko se již tři roky snaží uvrhnout Ukrajinu do tmy útoky na její energetickou infrastrukturu. S dnešním balíčkem Evropa zajistí, že Ukrajina bude mít odolný, bezpečný a konkurenceschopný energetický systém.“ EU již poskytla přes 2 miliardy eur na obnovu ukrajinské energetiky, a to prostřednictvím mechanismu civilní ochrany, humanitární pomoci či fondu na podporu ukrajinské energetiky.

Součástí dohod v Kyjevě je také plán na posílení spolupráce v oblasti obnovitelných plynů. Tím se nejen zvýší energetická bezpečnost Ukrajiny a EU, ale zároveň se otevře prostor pro nové investice do ukrajinského sektoru zelené energie.

 

ZDROJ + FOTO