Rubriky
Nezařazené

Hromadné odpalování drobné zábavní pyrotechniky má výrazně vyšší vliv na znečišťování ovzduší než jeden profesionální ohňostroj

I v letošním roce se odpalování pyrotechniky o novoroční půlnoci výrazněji podepsalo na koncentracích znečišťujících látek v ovzduší. Ve srovnání s předchozími roky byly letos naměřené hodnoty průměrné.

V kontextu znečištění z odpalování pyrotechniky dochází k nárůstu zejména koncentrací prachových částic PM10 a PM2,5. Po půlnoci se zvyšují jejich koncentrace zejména ve městech, kde je intenzita odpalů plošně nejvyšší. Na přelomu let 2023/24 byly vůbec nejvyšší hodinové průměrné koncentrace částic PM10 naměřeny na stanici ve Frýdku-Místku, dále na stanici Praha 9-Vysočany a Ústí n. L.-město. V případě menších částic PM2,5 byly rovněž koncentrace nejvyšší ve Frýdku-Místku, dále v Praze 7-Holešovicích a moravskoslezských Věřňovicích na česko-polských hranicích.

Zvýšené koncentrace znečišťujících látek na jednu stranu jasně indikují vliv odpalování pyrotechniky na znečištění ovzduší, na straně druhé, nejsou přímo úměrné odpálenému množství. Zde vstupuje do hry například i počasí, a to zejména rozptylové podmínky, které determinují, jak rychle se znečištění rozptýlí i jaké budou výchozí koncentrace před půlnocí. Při nízkých rychlostech větru, sušším období, velmi nízkých teplotách a výskytu přízemní teplotní inverze mohou být koncentrace velmi vysoké už před půlnocí – o to více pak stoupnou během půlnoci bez ohledu na absolutní odpálené množství pyrotechniky.

Nelze tedy na základě těchto dat říci, že zrovna ve Frýdku-Místku se letos odpalovalo nejvíce. Jak z důvodu vlivu počasí, který může být odlišný v různých městech, tak protože vyšší znečištění bude naměřeno tam, kde je měřicí stanice blízko odpalům – zejména na náměstích a sídlištích, kde kromě vysoké intenzity odpalů bývá i horší rozptyl s ohledem na okolní zástavbu. Pokud se v konkrétním městě odpaluje blízko měřicí stanice, bude to na datech znát, neznamená to ale, že v jiném městě nemohla být situace ještě horší, jen nemusela být naměřena. Přímo v místech intenzivních odpalů lze očekávat koncentrace prachových částic ještě výrazně vyšší, a to i v řádu tisíců mikrogramů na metr krychlový.

V rámci srovnání situace za posledních 20 novoročních oslav, a to ve třech největší českých městech – Praze, Brně a Ostravě, je indikována pouze úroveň znečištění, která některé roky byla velmi významná, nemusí však reflektovat množství odpálené pyrotechniky z důvodu dalších faktorů popsaných výše. Maximální koncentrace prachových částic naměřené krátce po půlnoci zejména ve městech bývají často vůbec nejvyšší naměřenou hodnotou až do další novoroční půlnoci.

Z pohledu potenciálních zdravotních dopadů je dobré zmínit, že při odpalování pyrotechniky primárně vznikají menší částice. Čím je částice menší, tím je potenciálně nebezpečnější, protože proniká hlouběji do dýchacího systému. Navíc kromě absolutní koncentrace je důležité i složení částic. Právě to je v případě odpalování pyrotechniky velmi problematické. V pyrotechnických předmětech se používá například řada různých kovů, obsažených v různých sloučeninách, které jsou v ovzduší velmi nežádoucí a mohou mít krátkodobé i dlouhodobé dopady na lidské zdraví.

Předchozí výzkum ČHMÚ také ukázal, že vliv hromadného odpalování drobné zábavní pyrotechniky na Nový rok má výrazně vyšší vliv na znečišťování ovzduší než jeden profesionální ohňostroj.