V rámci veletrhu STAN 2022 v Jičíně proběhla 101. rada SKS.
Děkujeme kolegům ze společnosti KOBIT za pohostinnost.
Rubriky
101. rada SKS
Rubrika: Nezařazené
Rostoucí poptávka po kovech potřebných pro výrobu baterií na jedné straně a nedostatečná produkce na straně druhé vedly v posledních měsících k prudkému růstu jejich ceny. V případě lithia došlo za poslední dva roky k nárůstu ceny na čtrnáctinásobek. V důsledku toho pravděpodobně letos poprvé od roku 2010 vzrostou ceny baterií.Vyplývá to z výhledu analytiků z BloombergNEF (BNEF).
Globální poptávka po kovech potřebných pro výrobu baterií by letos měla vzrůst meziročně o 50 % na 4,8 mil. tun a do konce této dekády následně až na více než 17,5 mil. tun. Nejvíce by měla růst poptávka po lithiu, klíčové surovině pro výrobu baterií. Ta by se měla mezi lety 2021 a 2030 zvýšit na sedminásobek. „Trh s kovy potřebnými pro výrobu baterií bude v letošním roce napjatý, když se rostoucí poptávka potká s inflačními tlaky a omezeními v dodavatelském řetězci,“ uvedl BNEF.
Obzvláště napjatá situace je na trhu s lithiem, konkrétně s uhličitanem lithným a hydroxidem lithným, kde by v letošním roce mohla poptávky být vyšší než výrobní kapacity. I proto vzrostla za poslední dva roky cena tohoto kovu z 5 000 USD/t na zhruba 70 000 USD/t. „Lithiový průmysl může mít potíže s pokrytím rostoucí poptávky ze strany výrobců elektromobilů, pokud v následujících dvou letech nebudou spuštěny nové projekty,“ dodal BNEF.
Vyšší ceny baterií mohou přibrzdit nástup elektromobilů
Baterie jsou nejdražším komponentem v elektromobilech a pokles jejich cen je proto klíčový pro rozvoj elektromobility. Podle statistiky BNEF klesla mezi lety 2010 a 2021 cena baterií z 1 220 USD/kWh na 132 USD/kWh. V letošním roce by nicméně mělo dojít k zastavení klesajícího trendu a cena by měla vrůst meziročně o 2 % na 135 USD/kWh.
„Přestože tempo poklesu zpomaluje, ceny se stále více přibližují hranici 100 USD/kWh, při které by pořizovací náklady na elektromobily měly být srovnatelné s automobily se spalovacími motory,“ dodal BNEF.
Pokračující závislost na Číně
Čína podle BNEF dominuje globálnímu bateriovému odvětví, když vlastní přes 50 % zpracovatelské kapacity pro potřebné kovy. Čínské společnosti v posledních letech také mohutně investovaly do těžebních aktiv po celém světě.
Kromě těžebních a zpracovatelských kapacit v oblasti potřebných kovů je Čína klíčovým hráčem i v oblasti závodů na výrobu baterií, když vlastní téměř 75 % globálních výrobních kapacit.
Tom Jensen, výkonný ředitel norského startupu FREYR, řekl letos BNEF, že se Německo, východní Evropa a severské státy stanou pravděpodobně regionálními centry pro výrobu baterií pro elektromobily. BNEF i přesto očekává, že v nejbližších letech bude pokračovat dominance Číny, která i v roce 2025 bude kontrolovat téměř 70 % výrobní kapacity pro baterie.
Foto: pixabay
Zdroj:
Obce stále mohou podávat žádosti o dotace na rekonstrukce a inovace soustav veřejného osvětlení měst a obcí za účelem dosažení úspory elektrické energie. Jde o výzvu č. NPO 1/2022.
Dotace se vztahuje na rekonstrukci soustavy veřejného osvětlení včetně doplnění světelných bodů pro zajištění požadavků norem na osvětlení. Dotaci není možné čerpat na výstavbu nové soustavy veřejného osvětlení.
Dotace je také určena na přípravu kabeláže pro dobíjecí body (EV ready) dle podmínek výzvy.
Výše dotace činí 30 Kč na 1 ušetřenou KWh.
Příjemci podpory
Typ žadatele | Způsobilých nákladů | Max. výše podpory |
Obec nad 10 000 obyv. a společnost 100% vlastněná obcí | 100 % | 10 000 000 Kč |
Obec do 10 000 obyv. a společnost 100% vlastněná obcí | 100 % | 4 000 000 Kč |
Technické služby jako žadatel
Jsou-li technické služby vlastněny ze 100 % obcí (doloženo výpisem z OR), pak mohou být oprávněným žadatelem za tuto obec (vlastníka), jejíž majetek spravují.
Kolik žádostí smí podat jedna obec
Výzva neomezuje počet žádostí na jednu obec, ale omezuje maximální finanční míru podpory, kterou jedna obec (jeden subjekt, IČO) může v rámci 1 kalendářního roku získat. V případě obcí do 10 000 obyvatel vč. se jedná o až 4 000 000 Kč, u obcí nad 10 000 obyvatel o až 10 000 000 Kč.
Je dotace vyplácena předem?
Ano. Dotace je vyplácena ex ante, tedy předem. K vyplacená dotace dojde po schválení žádosti o dotaci v rámci procesu vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Výzva a dokumenty
Text výzvy č. NPO 1/2022 [pdf, 991.1 kB]
Časté dotazy a odpovědi – výzva NPO 1/2022 – Rekonstrukce veřejného osvětlení pdf, 290.1 kB
Seznam obcí v národních parcích vyloučených z podpory – výzva NPO 1/2022 – Rekonstrukce veřejného osvětlení pdf, 115.1 kB
Osvětlovací příručka MŽP – výzva NPO 1/2022 – Rekonstrukce veřejného osvětlení pdf, 13.7 MB
Metodický pokyn – Doplňující pokyny – výzva NPO 1/2022 – Rekonstrukce veřejného osvětlení pdf, 935.4 kB
Podmínky čerpání investiční dotace – výzva NPO 1/2022 – Rekonstrukce veřejného osvětlení pdf, 990 kB
Metodický pokyn – Podání žádosti – výzva NPO 1/2022 – Rekonstrukce veřejného osvětlení pdf, 1.3 MB
Metodický pokyn – Technika – výzva NPO 1/2022 – Rekonstrukce veřejného osvětlení pdf, 1.7 MB
Příloha 3b k vyhlášce č. 365/2015 – výzva NPO 1/2022 – Rekonstrukce veřejného osvětlení xlsx, 12.2 kB
Závěrečná zpráva – výzva NPO 1/2022 – Rekonstrukce veřejného osvětlení docx, 134.8 kB
Foto: pixabay
Zdroj:
Česká inspekce životního udělila pokuty dvěma společnostem za to, že odmítaly umožnit kontrolu své činnosti s ohledem na ochranu životního prostředí. Jedná se o odpadářské firmy, a to společnost Melinh s.r.o., která dostala pokutu ve výši 300 tisíc korun, a další pak společnost Zeteon s.r.o., která si za svou „nevstřícnost“ vysloužila dokonce pokutu ve výši půl milionu korun.
Obě byly přitom letos už jednou pokutovány. U firmy Zeteon předcházela za stejný prohřešek pokuta rovněž ve výši 500 tisíc korun a u firmy Melinh 150 tisíc korun.
Kontrolu společnosti Zeteon s.r.o. inspekce zahájila na základě „Podkladu pro kontrolní činnost ČIŽP“, který obdržela od České informační agentury životního prostředí. Tato společnost nakládala se zhruba tisícovkou tun odpadu, a to převážně v kategorii „nebezpečný odpad“. Sběr a výkup odpadu prováděla přitom na území Středočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje bez souhlasu příslušného krajského úřadu k provozoví mobilního zařízení.
Zástupci společnosti však ani v nejmenším s inspekcí nekomunikovali a bez omluvy se ani nedostavili ke kontrole a neumožnili tak inspekci provést kontrolu zaměřenou na prošetření podezření z porušování zákona o odpadech. „Kontrolovaná osoba je ze zákona povinna vytvořit podmínky pro výkon kontroly a umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění a poskytovat k tomu potřebnou součinnost,“ upozorňuje Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu v Praze, který se tímto případem zabýval.
Podobně to dopadlo i v případě firmy Melinh s.r.o.. Inspekce zjistila, že tato firma jako provozovatel stacionárního zařízení ke sběru, výkupu a úpravě odpadů nepodala za roky 2019 a 2020 do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností – stejně jako firma Zeteon – hlášení o produkci a nakládání s odpady a ani neohlásila zahájení provozu zařízení.
Dle zjištění inspekce společnost Melinh přitom do něj převzala v roce 2019 celkem 1127 tun odpadů a v roce 2020 celkem 2334 tun odpadů. Vzniklé podezření z porušení zákona však nebylo možné bez součinnosti obviněného prošetřit. Řádně ohlášené kontroly se žádný zástupce firmy nezúčastnil a ani se nijak neomluvil.
Obviněný ani po uložení pokuty inspekci žádným způsobem nekontaktoval, ani neprojevil zájem o součinnost při další kontrole. „Tento jev, kdy někteří podnikatelé s odpady s úřady nekomunikují, je bohužel stále častý,“ hodnotí situaci ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss a dodává: „I přes tu skutečnost, že je hodně odpadářských firem, jejichž majitelé a jednatelé dodržují zákony, stále se najde velké množství těch, kteří hledají cestu ke snadnému a rychlému výdělku a pojem ´životní prostředí´ nemá v jejich slovníku místo. Domnívám se, že by se naši politici měli více zabývat tímto byznysem, který je nesmírně lukrativní činností. Měli by omezit podnikatelský prostor pro tyto hříšníky, kterým se evidentně vyplatí zaplatit pokutu a provozovat svou ´černou jízdu´ dál. Pro nás jako inspekci je neakceptovatelné, aby se kontrolované osoby cíleně vyhýbaly kontrole.“
Při stanovení výše pokuty inspekce zohlednila především společenskou škodlivost takového konání. Podání ročního hlášení a ohlášení zahájení provozu zařízení k nakládání s odpady do informačního systému je z hlediska ochrany životního prostředí žádoucí už z toho důvodu, že v projednávaných případech mohlo dojít k nezákonnému nakládání se s odpady v nezanedbatelném množství, přičemž inspekci není ani známo, jakým způsobem s nimi tyto společnosti naložily.
Letos vydaná pravomocná rozhodnutí u jmenovaných společností:
ZETEON s.r.o.
- pokuta ve výši 500 tis. Kč za nesoučinnost (NPM dne 16.3.2022)
- pokuta ve výši 500 tis. Kč za nesoučinnost (NPM dne 21.6.2022)
MELINH s.r.o.
- pokuta ve výši 150 tis. Kč za nesoučinnost (NPM dne 26.4.2022)
- pokuta ve výši 300 tis. Kč za nesoučinnost (NPM dne 8.7.2022)
Foto: Pixabay
Zdroj:
Zavlečené agresivní druhy jsou pro EU problémem, který ohrožuje mizící biodiverzitu a přináší mj. hospodářské problémy nebo ohrožení zdraví. Rozrůstá se tzv. unijní seznam invazních nepůvodních druhů, u některých z nově přiřazených však bude odložena účinnost.
Rozšíření seznamu odhlasovaly členské státy na květnovém jednání v Bruselu. K současným 66 druhům tak přibylo 5 rostlin a 17 živočichů. V ČR se z těchto druhů vyskytují jen některé druhy rostlin a ryb, ale u řady dalších je důležité zajistit prevenci jejich dalšího šíření. Na všechny nově zařazené druhy na unijní seznam invazních nepůvodních druhů platí omezení stanovené evropským nařízením, tedy zákazy jejich držení a chovu či pěstování, dovozu a převozu na území EU, jejich uvádění na trh (obchodování s nimi) a samozřejmě i zákaz jejich vypouštění do přírody.
Do třetí aktualizace unijního seznamu dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů bylo navrženo 30 nových druhů, po složitých jednáních jich Evropa schválila o osm méně. Z rostlin jde o babelku řezanovitou (Pistia stratiotes), využívanou v akvaristice a zahradních jezírcích, a o rostliny, které se v ČR vyskytují ojediněle – rdesno mnohoklasé (Koenigia polystachya), příbuzné křídlatkám, dále popínavý jesenec okrouhlolistý (Celastrus orbiculatus) a keř (Hakea sericea). V případě ryb je z pohledu ČR nejvýznamnější zařazení invazního sumečka černého (Ameiurus melas), který se na našem území na některých místech vyskytuje, ale na seznamu je uveden také agresivní hadohlavec skvrnitý (Channa argus) a v akvaristice využívané – gambusie komáří (Gambusia affinis) a gambusie Holdbrookovy (Gambusia holbrooki). Z mořských a brakických ryb se na seznam dostaly moron (Morone americana) a fundul mumiový (Fundulus heteroclitus) a také řasa (Rugulopteryx okamurae).
Nově je na unijní seznam invazních nepůvodních druhů zařazen také had korálovka pruhovaná (Lampropeltis getula), pták bulbul šupinkový (Pycnonotus cafer), jelen axis indický (Axis axis) a dosavadní výčet invazních severoamerických veverek byl doplněn o veverku Finlaysonovu (Callosciurus finlaysonii). Na seznamu figurují také 4 druhy tzv. ohnivých mravenců Solenopsis geminata, Solenopsis invicta, Solenopsis richteri a Wasmannia auropunctata a zbylé druhy z unijního seznamu doplňují vodní živočichové: vodní mlž (Limnoperna fortunei), rak rusoboký (Faxonius rusticus) a akvaristicky a laboratorně využívaná žába drápatka vodní (Xenopus laevis). Některé druhy jako ryba fundul mumiový (Fundulus heteroclitus), rostlina babelka řezanovitá (Pistia stratiotes) a žába drápatky vodní (Xenopus laevis) byly zařazeny s odloženou účinnost na rok 2024, aby se členské státy mohly připravit na vydávání případných povolení výjimek podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1143/2014. Tyto tři druhy se mj. používají pro výzkum a ten by neměl být podle Evropské komise jejich zařazením na unijní seznam omezen. U jesence okrouhlolistého (Celastrus orbiculatus) byla účinnost odložena až na rok 2027.
Třetí aktualizace seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropsku unii nabývá platnosti 2. srpna 2022. „Většina z druhů doplněných nyní na unijní seznam se u nás zatím nevyskytuje a pro ČR je tak rozšíření unijního seznamu významné především z hlediska prevence zavlečení nových invazních druhů na naše území. Na všechny nově zařazené druhy na unijní seznam invazních nepůvodních druhů se však pochopitelně vztahují omezení stanovené nařízením, jako jsou zákazy jejich držení a chovu či pěstování, dovozu a převozu v rámci EU, jejich uvádění na trh (obchodování s nimi) i jejich vypouštění do přírody,“ doplňuje ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP Jan Šíma.
Kromě možnosti povolení výjimek (např. pro účely výzkumu) se ovšem i u těchto druhů uplatní přechodná ustanovení, kdy si nekomerční, zájmoví chovatelé mohou jedince invazních nepůvodních druhů ponechat na dožití (pokud se v souladu s § 13j odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. registrují a současně zabrání dalšímu rozmnožování a úniku držených jedinců) a komerční subjekty mají dvouletou lhůtu (od data zařazení druhu na unijní seznam), aby za podmínek stanovených nařízením vyčerpaly své zásoby.
Výskyt těchto druhů v naší přírodě bude nezbytné sledovat a v případě nově zjištěného výskytu včas zasáhnout a vznikající populaci odstranit. U druhů, které jsou u nás již značně rozšířené (z nově zařazených druhů např. sumeček černý), bude nezbytné zajistit jejich regulaci a omezení dopadů na biodiverzitu, případně i na lidské zdraví nebo hospodářství.
Pro chovatele invazních živočišných druhů platí povinnost registrace.
Unijní seznam invazních nepůvodních druhů (informace o nově zařazených druzích budou postupně doplňovány).
Foto a zdroj:
Rada pro energetiku v Bruselu dnes podpořila návrh nařízení Rady o koordinovaném snížení spotřeby plynu v rámci balíčku opatření s názvem Save Gas for a Safe Winter, který připravila Evropská komise. Cílem tohoto balíčku je příprava zemí Evropské unie na nadcházející zimu v případě přerušení dodávek ruského plynu. Mimořádnou Radu pro energetiku svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
„Členské státy na dnešní mimořádné Radě EU pro energetiku ukázaly, že si v případě potřeby dokáží pomoci. Odsouhlasili jsme dohodu o solidaritě a jednotě, která napříč evropským kontinentem pomůže zajistit dostatečné dodávky plynu pro nadcházející zimu.Balíček nese název Save Gas for a Safe Winter, tedy Šetřete plynem pro bezpečnou zimu, a to je podstatou dnes přijaté dohody,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Děkuji všem, kteří se na dnešním úspěchu podíleli a pomohli nalézt silný evropský kompromis.“
Cílem balíčku je zajistit dostatek plynu pro celou EU před nadcházející zimou s ohledem na možné přerušení dodávek z Ruska. Evropská komise o dalších dodávkách zemního plynu jedná s Nigérií a již dojednala memoranda s Izraelem, Egyptem, Ázerbájdžánem nebo s Norskem. Druhou částí tohoto balíčku jsou vodítka zahrnující paletu opatření, která mohou členské státy přijmout s cílem snížit spotřebu plynu.
Navržená opatření mají zajistit dostatek dodávek plynu pro chráněné zákazníky, koordinovat snižování spotřeby plynu v domácnostech, veřejných budovách, energetice a průmyslu. Obsahuje výčet preventivních opatření a věnuje se mimo jiné i společné poptávce členských států, úsporám skrze snižování spotřeby v sektorech vytápění a chlazení, navrhuje snížení teploty ve veřejných budovách na 19 °C a v domácnostech snížení o 1 °C, ale řeší i podporu využívání alternativních zdrojů energie (uhlí, biomasa, nafta, jaderná energie) v průmyslu a energetice.
Hlavní částí návrhu je nařízení Rady umožňující vyhlášení „unijní výstrahy (Union Alert)“. Vyhlášení tohoto stupně pohotovosti je nezávislé na pohotovostních stupních platných podle nařízení o bezpečnosti dodávek plynu. Unijní výstraha spouští povinnost pro snižování spotřeby. Návrh nařízení stanovuje cíl snížit mezi letošním srpnem a koncem března 2023 spotřebu plynu o 15 procent ve srovnání s průměrnou spotřebou v tomto období za posledních 5 let.
Návrh nařízení podpořily všechny členské státy s jedinou výjimkou. Formální schválení proběhne formou písemné procedury.
Foto a zdroj:
V rubrice NAPSALI O NÁS si můžete přečíst článek „České stopy v zemi tisíců jezer“ z červnové expedice našich členů SKS do Finska, který zpracoval Jan Kroupa pro časopis Komunální technika z portfolia vydavatelství Profi Press.
Najväčším príjmom správcu podľa očakávania rezortu budú nevyplatené zálohy za PET fľaše a plechovky, ktoré spotrebitelia nevrátia do obchodov.
Správca zálohového systému by mal každý mesiac zverejňovať prijaté platby a odoslané úhrady spojené s fungovaním zálohovania. A to podľa presne určených parametrov. Počíta s tým návrh novej vyhlášky z dielne Ministerstva životného prostredia SR (MŽP SR), ktorá je od pondelka (18. júla) v medzirezortnom pripomienkovom konaní.
S touto povinnosťou od vlaňajška počíta aj samotný zákon o zálohovaní, podrobnosti o výkazníctve správcu však má teraz ustanoviť až vyhláška.
- čo predstavuje príjmy a výdavky správcu zálohového systému,
- kam chcelo MŽP SR presunúť väčšinu príjmov z nevybraných záloh,
- s čím počíta nový návrh vyhlášky,
- odkedy má správca zverejňovať údaje v požadovanej štruktúre.
Správca za rok otočí stovky miliónov eur
Zálohový systém pre PET fľaše a plechovky na Slovensku spravuje konzorcium štyroch právnických osôb, ktoré zastupujú obchodníkov a výrobcov nápojov. Tvoria ho Asociácia výrobcov nealkoholických nápojov a minerálnych vôd (AVNM), Slovenské združenie výrobcov piva a sladu (SZVPS), Slovenská aliancia moderného obchodu (SAMO) a Zväz obchodu SR (ZOSR).
Konzorcium bolo jediným účastníkom výberového konania na správcu zálohového systému, ktoré MŽP SR vyhlásilo na jeseň 2020. Úlohou správcu je zabezpečovať technické a logistické fungovanie celého systému. Okrem toho správca zodpovedá aj za zúčtovanie záloh a nakladanie s vyzbieranými obalmi, ktoré recyklátorom predáva v tendroch.
Na konci júna 2022, teda pol roka od oficiálneho spustenia zálohovania, správca hlásil 270 miliónov obalov vyzbieraných prostredníctvom zálohovania, z čoho plastové fľaše tvorili 60 % a plechovky 40 %. Výška zálohu je v oboch prípadoch rovnaká, 15 centov, čo znamená, že spotrebitelia dostali za vrátené obaly vyplatené zálohy v celkovej výške viac ako 40 miliónov eur.
Prvý pol rok 2022 však bol pre zálohový systém iba rozbehom a s postupom času bude celkový „obrat“ záloh narastať. „Podľa analýz ministerstva sa ročne na slovenský trh uvedie jedna miliarda plastových fliaš a približne 350 miliónov plechoviek od nápojov,“ tvrdí envirorezort.
Pri počte predaných obalov udávaných ministerstvom by sa tak celkový ročný objem záloh prijatých od spotrebiteľov mal vyšplhať na viac než 200 miliónov eur. Nakoľko cieľom systému je dosiahnuť 90 % návratnosť obalov, po plnom rozbehu zálohovania to bude znamenať, že v systéme sa bude ročne generovať balík približne 20 miliónov eur, ktoré budú pochádzať z nevybraných záloh.
Foto+zdroj:
Rubriky
JIČÍNSKÝ VELETRH 2022
