Rubriky
Nezařazené

Vlny veder a šíření infekčních nemocí jsou stále větší zdravotní hrozbou

Bezprecedentní vlny veder – jako ty v letošním roce – představují pro Evropany největší přímou zdravotní hrozbu související s klimatem. Vlny veder jsou již nyní příčinou mnoha úmrtí a nemocí. Tato zátěž se bez dalších opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování bude dále zvyšovat.

Podle zveřejněné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) mohou k lepší ochraně nejzranitelnějších skupin obyvatelstva přispět akční plány na ochranu zdraví před vlnami veder, ozelenění měst, lepší projektování budov a přizpůsobení pracovní doby.

Přestože si stále více uvědomujeme, že je třeba řešit dopady změny klimatu na lidské zdraví, nastal nyní podle zprávy EEA nazvané „Climatechange as a threat to health and well-being in Europe: focus on heat and infectious diseases“ (Změna klimatu jako hrozba pro zdraví a lidský blahobyt v Evropě: zaměřeno na vedra a infekční nemoci) čas přejít od plánování k činům a zlepšit informovanost pracovníků v oblasti veřejného zdraví a zdravotnictví, aby se zvýšila odolnost evropské populace.

Zpráva EEA se zaměřuje na dopad vysokých teplot na obyvatelstvo, které vedou k největšímu počtu úmrtí spojených s přírodními riziky v Evropě. Předpokládá se, že pokud nebudou přijata adaptační opatření, počet těchto úmrtí výrazně vzroste. Očekává se, že infekční nemoci citlivé na změnu klimatu – další vznikající hrozba – se budou dále šířit na sever a způsobovat vyšší zátěž nemocemi v Evropě. Zpráva čerpá z poznatků získaných pro Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví, které poskytuje přístup k široké škále relevantních dat, nástrojů, publikací a dalších zdrojů informujících o dopadech změny klimatu na lidské zdraví.

Opatření na ochranu zranitelných skupin před vlnami veder

Stále častější, delší a intenzivnější vlny veder v kombinaci se stárnutím populace a rostoucí urbanizací znamenají, že zranitelnější skupiny obyvatel jsou vystaveny vysokým teplotám, a to zejména v jižní a střední Evropě. Umístění řady škol a nemocnic v oblastech, kde se projevuje efekt městských tepelných ostrovů, který vysoké teploty ještě zvyšuje, vyžaduje urychlené přizpůsobení těchto zařízení. Nárůst teplot má vliv také na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, což má za následek průměrnou roční ztrátu 16 hodin na pracovníka ve vysoce exponovaných sektorech, přičemž největší ztráty byly zaznamenány v jižní Evropě.

Snížení zdravotních dopadů horka vyžaduje zavedení široké škály opatření, včetně účinných akčních plánů na ochranu zdraví v případě veder, vytvoření většího počtu zelených a zastíněných ploch ve městech, vhodného projektování a staveb budov a přizpůsobení pracovní doby a podmínek tak, aby lidé byli vystaveni vysokým teplotám v menší míře.

Klimatické podmínky nahrávají infekčním chorobám

Měnící se klimatické podmínky jsou stále příznivější pro výskyt a přenos infekčních nemocí na klima citlivých, jako je malárie, horečka dengue nebo západonilská horečka, přičemž riziko přenosu se rozšiřuje i do dříve nezasažených oblastí Evropy, například do severních regionů. Předpokládané prodloužení období přenosu a větší rozšíření druhů komárů, které jsou přenašeči malárie a horečky dengue, v kombinaci s rostoucím počtem případů onemocnění dovezených z cest, zvyšuje pravděpodobnost vypuknutí lokálních epidemií.

Lidé pracující v zemědělství, lesnictví nebo v záchranných službách mohou být vystaveni vyššímu riziku nákazy některou z těchto nemocí, au starších lidí, malých dětí a osob s oslabeným imunitním systémem může být průběh onemocnění horší.

Oteplující se mořské vody jsou také stále vhodnější pro nebezpečné bakterie rodu Vibrio, které se vyskytují v rybách a měkkýších, zejména na pobřeží Baltského moře. Vystavení těmto bakteriím může způsobit vážné onemocnění. Efektivní monitoring druhů, které jsou nositeli nebo přenašeči těchto nemocí, a dohled nad nemocemi by mohly pomoci vytvořit systém včasného varování a lépe cílenou kontrolu těchto druhů nebo očkování.

Klíčová je prevence a koordinace

Monitorování a dohled nad hrozbami souvisejícími se změnou klimatu je účinným opatřením, které je navíc nejčastěji zmiňováno v národních strategiích v oblasti zdraví nebo přizpůsobení se klimatu. Je nevyhnutelné zavést včasná varování: rychlá, dobře organizovaná a efektivní opatření v rámci akčních plánů na ochranu zdraví před vlnami veder a poskytování vhodných informací veřejnosti mohou riziko přenosu onemocnění snížit.

Na místní úrovni zůstává zapojení poskytovatelů zdravotní a sociální péče do plánování adaptace na změnu klimatu v celé Evropě nízké. Zprávy EEA uvádí, že přizpůsobení se stávajícím a vznikajícím zdravotním hrozbám vyplývajícím ze změny klimatu vyžaduje lepší připravenost zdravotnictví, které lze dosáhnout zvyšováním povědomí, zlepšováním znalostí a větším zapojením pracovníků v oblasti veřejného zdraví a zdravotnictví. Pomůže také zvýšení odolnosti zdravotnických zařízení vůči extrémním povětrnostním podmínkám a zajištění toho, aby zdravotnické systémy byly schopny reagovat na zvýšenou poptávku po péči o pacienty nebo diagnostice.

ZDROJ + FOTO