Rubrika: Nezařazené

Rubriky
Nezařazené

Gratulujeme kolegům ze Žatce a Roudnice nad Labem

18. Toto klání každoročně vyhlašuje Ústecký kraj ve spolupráci s Autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s. Své třídičské síly v něm měří všech 352 obcí kraje, zapojených do systému EKO-KOM.

Po dvouleté pauze, způsobené koronavirovými omezeními, se letos mohli vítězové opět sejít na společném vyhlášení výsledků tradiční soutěže v Ústí nad Labem v Hotelu Větruše.

Soutěž byla, stejně jako v minulých letech, rozdělena do čtyř kategorií – obce do 500 obyvatel, obce nad 501 obyvatel, v další kategorii se pak utkaly města a městyse do 3 500 obyvatel a v poslední kategorii měřila své výsledky v třídění města nad 3 501 obyvatel.

Napříč všemi kategoriemi se mezi nejlepšími umístily města a obce, které v předchozích ročnících na stupně vítězů nedosáhly. Jedná se například o Žatec, Varnsdorf nebo Českou Kamenici. „Obce dokázaly motivovat své obyvatele tak dobře, že se výsledek dostavil, a to právě v podobě umístění v soutěži,“ prozradila tajemství jejich úspěchu ředitelka oddělení regionálního provozu EKO-KOM, a.s., Martina Filipová.

Soutěž Skleněná popelnice je součástí projektu Intenzifikace odděleného sběru v Ústeckém kraji, realizovaného krajem a společností EKO-KOM, a.s. Jak název napovídá, jeho cílem je zvýšení množství vytříděných využitelných složek odpadů v kraji. V Ústeckém kraji vytřídil každý obyvatel za loňský rok v průměru 47 kilogramů papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. Na celorepublikový průměr, který za rok 2021 činí 53 kilogramů, má tedy kraj ještě co dohánět.

„V porovnání se sousedními regiony v tzv. výtěžnosti tříděného odpadu stále pokulháváme, jsem ale přesvědčena, že finanční odměna za umístění v této soutěži bude pro další obce motivačním prvkem k rozvoji sběru tříděného odpadu. Těší mě, že se i letos v soutěži objevila města a obce, kde proběhla větší informovanost občanů, což mělo velmi dobrý efekt. Odpadové hospodářství není zrovna „lehká disciplína“, ale věřím, že Ústecký kraj se brzy přes pomyslnou hranici 50 kg/obyv. za rok přehoupne,“ uvedla regionální manažerka EKO-KOM, a.s., Alice Karlíková.

V té souvislosti pak zmínila umístění města Žatec, které tentokrát předstihlo na první příčce i město Roudnici nad Labem.  

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Zelené bludy Západu posílily Putina

„Zatímco my jsme zakazovali plastová brčka, Rusko zdvojnásobilo výrobu jaderné energie,“ začíná svůj článek Michael Shellenberger, ve kterém popisuje, jak západní země „zelenou“ ideologií pomohly Putinovi s válkou na Ukrajině.

Jak se Vladimiru Putinovi – muži vládnoucímu zemi s ekonomikou nižší než má Texas a s průměrnou délkou života o 10 let nižší než jaká je ve Francii – podařilo zahájit nevyprovokovaný útok na Ukrajinu?

Na tuto otázku existuje hluboká psychologická, politická a téměř civilizovaná odpověď: Putin více usiluje o to, aby Ukrajina byla součástí Ruska, než si Západ přeje, aby byla svobodná. Je ochoten riskovat obrovské ztráty na životech, aby ji získal. Ohledně toho, co jsou USA a Evropa ochotny vojensky udělat, existují limity. A Putin to ví.

V tomto vysvětlení však chybí příběh o realitě a základní ekonomii – dvou věcech, kterým, jak se zdá, Putin rozumí mnohem lépe než jeho protějšky ve svobodném světě a zejména v Evropě.

Putin ví, že Evropa produkuje 3,6 milionů barelů ropy denně, ale denně spotřebovává 15 milionů barelů ropy. Ví, že Evropa ročně vyprodukuje 230 miliard metrů krychlových zemního plynu, spotřebuje ho ale 560 miliard metrů krychlových. Také ví, že Evropa spotřebuje 950 milionů tun uhlí ročně, ale vyrobí pouze polovinu.

Bývalý agent KGB si dobře uvědomuje, že Rusko těží 11 milionů barelů ropy denně, ale spotřebuje pouze 3,4 milionu. Ví, že Rusko nyní vyrábí více než 700 miliard metrů krychlových plynu ročně, ale spotřebuje pouze asi 400 miliard zemního plynu. A že Rusko těží 800 milionů tun uhlí ročně, ale využívá 300. V konečném výsledku Rusko dodává asi 20 % evropské ropy, 40 % plynu a 20 % uhlí.

Matematika je jednoduchá. Zvládlo by ji i dítě

Důvod, proč Evropa neměla dost síly na to, aby zabránila ruské agresi – a ve skutečnosti dokonce zabránila USA přimět spojence, aby toho udělali více – je ten, že potřebuje Putinovu ropu a plyn. Otázkou je proč. Jak je možné, že se evropské země, zejména Německo, během 30 let od konce studené války staly natolik závislými na autoritářské zemi?

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Odpady a obce 2022

Datum konání: 8. června 2022 9:00
Místo konání: Hradec Králové

V kongresovém centru Aldis v Hradci Králové se uskuteční již 23. ročník konference Odpady a obce. Akce se koná od 8. do 9. června 2022.

PROGRAM KONFERENCE

STŘEDA 8. ČERVNA 2022

08.00–09.00      PREZENCE

09.00–17.00      ZAHÁJENÍ, ODBORNÉ PŘEDNÁŠKY A PANELOVÉ DISKUSE

Odpadové hospodářství a jeho příspěvek  k dosažení uhlíkové neutrality

Recyklace odpadů jako součást surovinové soběstačnosti

19.30                  VEČERNÍ SPOLEČENSKÉ SETKÁNÍ

VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ SOUTĚŽE OBCÍ „O KŘIŠŤÁLOVOU POPELNICI“

– dress code: semi-formal     

ČTVRTEK 9. ČERVNA 2022

09.30–13.30       ODBORNÉ PŘEDNÁŠKY A PANELOVÉ DISKUSE

Budoucnost obecních systémů odpadového hospodářství

Inspirativní přístupy ke snižování produkce SKO

Foto+zdroj:

Rubriky
Nezařazené

59. Kongres SKS – Špindlerův Mlýn

Po covidové pauze se znovu rozbíhá program setkání členů SKS a vystavovatelů komunální techniky. Na podzimní úspěšném setkání s oslavou 30. výročí založení spolku jsme navázali uspořádáním 59. Kongresu SKS spojeného s volbami nového vedení organizace. Zázemí nám k tomu 4. – 6. 5. 2022 poskytnul Harmony Club Hotel Špindlerův Mlýn.

Kongres se konal pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje Mgr. Martina Červíčka, brig. gen. v. v. a také starosty Špindlerova Mlýna Bc. Vladimíra Starucha.

Nutno také vyzvednout naše partnery – sponzory, tj. generálního sponzora firmu Kärcher, hlavního sponzora firmu Veacom a sponzora firmu Mouder, kteří nám pomohli s finančním zajištěním celého kongresu.

Návštěvou nás poctili zástupci naší partnerské organizace KFDZOM z Polska, ZOVP ze Slovenska, MAKE z Maďarska, Sdružení pro rozvoj VO a mediální partner vydavatelství Průmyslová ekologie, s.r.o  a Ekologie v praxi, z. s.

Středeční odborný program měl tentokrát na workshopu 2 témata a to: „Cenotvorba činností TS“ a ,, Ekologická likvidace plevele“.  Zejména problematika cenotvorby zaujala přítomné účastníky a jistě si vyžádá další pokračování na některém z dalších workshopů.

V rámci čtvrtečního slavnostního zahájení nám popřáli úspěšné jednání nejen hosté, ale také sám ,,vládce hor Krakonoš“.  Následovalo slavnostní předávání ocenění pro zasloužilé a významné osobnosti, jubilanty a také prezentace připravovaného tematického zájezdu do Finska se společností Meva Roudnice. Dopoledne byla vyhlášena také sbírka pro Ukrajinu, na které bylo vybráno 12 500,- Kč

V odpolední časti dne proběhla Členská schůze s volbou nového vedení a potom prohlídka a prezentace výstavních stánků s komunální technikou.

Konec jednacího dne věnujeme vždy vzájemným setkáním a zábavě na společenském večeru, k čemuž v tomto případě přispěla i kapela The Basketles a sólová houslistka Jolana Szajewska.

Poslední, páteční den dostali účastníci setkání možnost poznat kuriozitu hotelu Harmony, což je Bunker Exposition – protiatomový kryt pro vládní představitele z dob studené války. Komentovaná prohlídka této retro památky završila program 59. Kongresu SKS.

Více fotografií naleznete v galerii.

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS
Rubriky
Nezařazené

CELOSLOVENSKÝ SNEM ZOVP SR

V kouzelném prostředí Vysokých Tater u Štrbského plesa v hotelu Patria se konal 17. – 18. 5. 2022 

CELOSLOVENSKÝ SNEM ZOVP SR

Slavnostní význam setkání byl dán především oslavou 30. výročí založení naší partnerské organizace ve spojení s oceněním zakladatelů ZOVP i stávajících aktivních členů.

Jsme rádi, že i náš spolek byl mezi ohodnocenými a to formou ocenění prezidentovi SKS za „osobní přínos při rozvoji mezinárodní spolupráce“.

Při této příležitosti popřál prezident SKS Bohumil Rataj našim partnerům mnoho úspěchů v dalším konání  a předal pamětní plaketu Mgr. Peteru Kubovi, prezidentu ZOVP za naší organizaci.

S přispěním sponzorských firem Redox, Kobit, ELTE GPS a Moram se organizátorům podařilo vytvořit příjemnou atmosféru setkání, zajímavé firemní prezentace vystavovatelů a také slavnostní večer moderovaný známým slovenským hercem a zpěvákem Štefanem Skrúcaným.  

Dá se říci, že i nepřízeň počasí účastníkům nevadila a s pomocí deštníků a za doprovodu cimbálové muziky se uskutečnila i odpolední prohlídka komunální techniky ve venkovním areálu hotelu.

Našim partnerům a kolegům přejeme mnoho úspěchů do dalších roků činnosti a těšíme se na vzájemnou spolupráci.

Více foto naleznete v galerii.

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS
Rubriky
Nezařazené

Co možná nevíte o zálohování PET lahví

Zálohování PET lahví v České republice již někteří výrobci praktikují. Jedná se o zálohování dobrovolné, které ve svém omezeném počtu funguje zcela v souladu se současným systémem sběru odpadů.

Systém sběru odpadů se v České republice rozvíjí již přes 20 let a oproti jiným státům tak Česká republika dokáže efektivně separovat odpady. Občané ČR se řadí mezi nejúspěšnější třídiče odpadů a mají zájem získávat další informace.

Co možná někteří nevědí o zálohování:

  1. Zálohování PET lahví je v České republice dobrovolné a je na každém výrobci nápojů, zda se do zálohování zapojí.
  2. U zálohovaných PET lahví dochází k recyklaci stejně jako je tomu u „petek“ z odpadních nádob na plasty. Není to tak, že by láhve byly vymývány či jinak čištěny.
  3. V České republice se daří vysbírat 8 PET lahví z 10 uvedených na trh. Pro splnění cílů EU je potřeba navýšit sběr o 1 PET láhev.
  4. Díky zálohování by došlo k navýšení asi o 5 000 tun „petek“ ročně. Celkové množství produkovaného komunálního odpadu je 5,9 milionů
  5. Dosud je praxe, že výrobci nápojů hradí povinný poplatek určený na likvidaci obalů z nápojů kolektivnímu systému AOS EKO-KOM, který pak peníze distribuuje obcím podle vytříděnosti odpadu. Kdo zaplatí za PET láhve odložené do nádob na plastový odpad v případě povinného zálohování?
  6. Zálohování by mohlo přispět ke snížení odhazování PET lahví na volném prostranství či v přírodě.
  7. Hovoříme-li o zálohování jako o environmentálně vhodné variantě, je třeba připomenout, že před recyklací je vhodnější zvolit netvoření odpadu. Na jeden vyrobený litr balené vody se spotřebuje další téměř 1,5 litru vody. 1 l vody z kohoutku tvoří uhlíkovou stopu 0,000384 kg CO2. 1 l vody v PET má uhlíkovou stopu 0,299 kg CO2. /zdroj: cz
  8. Je možné, že by se z recyklovaných lahví mohly uvolňovat nežádoucí látky a chemikálie*. Bezpečnostní rizika nebyla dostatečně prozkoumána a zohledněna.

* Podle studie publikované v Journal of Hazardous Materials(https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304389422001984) existuje možnost, že by se mohly z recyklovaných lahví uvolňovat nežádoucí látky. Dopady vlivu rPET na zdraví nejsou dostatečně prozkoumány a rizika nejsou zohledňována. Chybí dostatek informací zejména z oblasti sledování přítomnosti chemikálií ve fázi výroby/plnění PET lahví, metodiky řízení podmínek skladování, kterým jsou nápoje v lahvích vystaveny (např. řízená teplota, vystavení UV záření, doba skladování apod.). Navrhuje se revize přístupů hodnocení chemických rizik, které se používají jako základ pro stanovení současných regulačních limitů, s ohledem na současné vědecké poznatky.

Foto:  Pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Chcete v kanceláři dokonalou akustiku? Řiďte se ISO normou 22955

Až 70 % zaměstnanců v kancelářích není spokojeno s akustickými podmínkami na svém pracovišti1. Bohužel jsou to ale právě tyto prostory, které jsou pro architekty a projektanty z hlediska akustiky oříškem. Protože není kancelář jako kancelář.

Jiné akustické podmínky panují v call centru a jiné například v pobočce banky. Naštěstí loni vznikla ISO norma 22955, která tuto problematiku konkrétně řeší. Jasně definuje akustické podmínky vhodné do různých kancelářských prostředí podle jejich využití. A navíc přináší přehledné instrukce, jak těchto akustických hodnot dosáhnout.

Hluk v kancelářích nám velmi pravděpodobně nezpůsobí trvalé následky, ale rozhodně není vítaným společníkem. Způsobuje totiž únavu, podrážděnost i ztrátu koncentrace a každé vyrušení má vliv na naši výkonnost. Podle kalifornských vědců trvá zaměstnanci v průměru 33 minut, než se po přerušení dokáže vrátit na původní úroveň koncentrace2.

„Rozdíly v produktivitě jsou markantní. Zejména pokud jde o složitější úkoly, u nichž je výkonnost v hlučném prostředí až o 50 % méně přesná,“ vysvětlujeIveta Králová, Key Segments Manager ze společnosti Ecophon, která bezmála čtyřicet let vyvíjí a prodává akustické systémy na absorpci hluku.

Akustika šesti různých typů kancelářských prostor

Hluk v kancelářích tedy představuje reálný problém. Až do loňského roku ovšem neexistoval přesný nástroj, který by definoval, jaké akustické podmínky by měly v různých typech kanceláří panovat i jak jich docílit. Nová norma určuje celkem šest různých typů kancelářských prostor:

  1. Prostory, kde činnost ještě není známa
  2. Prostory pro tele a videokomunikaci (např. call centra, střediska podpory)
  3. Prostory pro spolupráci mezi osobami na nejbližším pracovním místě (např. marketingová oddělení)
  4. Prostory pro činnost založenou na spolupráci v malém rozsahu (např. HR, účetní oddělení)
  5. Prostory pro kontakt se zákazníkem (např. recepce, pošty a banky)
  6. Prostory pro smíšené činnosti (kombinace výše uvedeného)

Klíčový povrch z pohledu akustiky? Strop!

Za nejdůležitější povrch v prostoru otevřených kanceláří z hlediska prostorové akustiky považuje ISO norma 22955 jednoznačně strop. Ten by měl být v ideálním případě opatřen celoplošným podhledem. Co se týče povrchové úpravy zdí, ta není tak efektivní. Nicméně zvuk pohlcující povrchovou úpravu stěn norma považuje za dobrý způsob, jak snížit dobu dozvuku a omezit šíření zvuku prostorem v málo zařízených otevřených kancelářích.

„Využívají se například akustické stěny a podhledy vyrobené ze skelné vaty, která má výjimečnou schopnost absorbovat zvuk. Některé systémy, jako je například akustická omítka Fade, je také možné aplikovat na různé povrchy včetně klenutých či zakřivených stropů,“ říká Iveta Králová.

Zásadní vliv na prostorovou akustiku kanceláří nemají podle normy ani povrchové úpravy podlah. „Aby tomu tak bylo, muselo by se jednat o vysoce specializovaná řešení, jako jsou perforované podlahy s dutinami. Měkké podlahy pouze lehce zvyšují absorpci hluku ve vyšších frekvenčních pásmech. Hlavním akustickým přínosem koberců je minimalizace zvukových odrazů,“ prozrazuje Iveta Králová.

ISO norma 22955 naopak přikládá velký význam dispozičnímu řešení pracovních stanic nebo geometrii prostoru: „Normální výška stropu v otevřených kancelářích s velkou plochou zvyšuje soukromí pro rozhovor. Norma proto doporučuje vyhýbat se vyšším než standardním stropům. Také doslova uvádí, že je třeba se vyvarovat dlouhých a úzkých tvarů kancelářských prostor, protože podporují šíření zvuku,“ říká Iveta Králová.

Nový parametr: Akustický útlum mezi pracovišti

Norma ISO 22955 zavádí zcela nový parametr pro hodnocení akustické kvality kanceláří – tzv. akustický útlum mezi pracovišti (DA,S). Na rozdíl od mnoha dalších parametrů prostorové akustiky (např. doby dozvuku nebo hladiny hluku na pozadí) udává DA,S rozdíl hlukové hladiny mezi jejím zdrojem a příjemcem. Pro vyhodnocení akustiky ve většině prostor otevřených kanceláří bude tedy třeba několik hodnot DA,S.

 

Jak uvádí tabulka, tento ukazatel poskytuje akustikům nástroj k vyhodnocení, jestli jsou činnosti odděleny dostatečným stupněm akustického tlumení. Hodnocení akustického designu na základě tohoto parametru je možné využít pro specifikování rozdílu činností mezi dvěma pracovišti z hlediska poklesu hlučnosti.

Norma nejen pro odborníky

ISO normu 22955 bezezbytku ocení akustici, architekti, projektanti a další profesionálové. Zajímavé ovšem je, že nová norma je vhodná i pro laiky. To je mimořádně důležité, protože například v případě rekonstrukcí často o investici do prostorové akustiky nerozhoduje profesionál, ale zástupce vedení firmy.

„Management zkrátka vycítí potřebu s nevyhovující akustikou něco udělat, ale neví, na základě čeho se rozhodovat. Tímto úkolem bývá často pověřen finanční ředitel, který ovšem jen zřídka tuší, co od dodavatelů poptávat. Toto nová norma mění,“ vysvětluje Králová a pokračuje:

„Obsahuje totiž připravený detailní dotazník, který může management rozdat svým zaměstnancům. Na základě odpovědí vedení lépe pochopí, jaké zvuky nebo jaké prostory jsou z pohledu akustiky pro pracující nejvíc problematické a jaké mají v této oblasti preference. Poptávaný dodavatel stavebních úprav pak bude přesně vědět, jaké priority při zakázce řešit. Norma tedy zásadně usnadňuje život jak zadavatelům, tak dodavatelům, což z ní činí doslova revoluční nástroj v oblasti prostorové akustiky kanceláří.“

Zdroj+foto:

Rubriky
Nezařazené

Z recyklovaných fliaš sa uvoľňuje viac chemikálií ako z nového plastu, zistila štúdia

Vedci upozorňujú, že proces recyklácie je potrebné vylepšiť tak, aby sa zabránilo prenikaniu potenciálne škodlivých chemikálií do nápojov predávaných v plastových obaloch.

Uvoľňovanie chemikálií z obalov je bežné

Výskumníci z Brunelovej univerzity v Londýne našli v nápojoch, ktoré sa predávajú v plastoch, stopäťdesiat chemikálií, ktoré do obsahu prenikli z fliaš. Osemnásť z nájdených chemikálií sa vyskytlo v množstve presahujúcom povolené limity.

Z materiálov, ktoré prichádzajú do styku s potravinami, sa do balených potravín a nápojov bežne uvoľňujú chemikálie, z ktorých väčšina je však v nízkych koncentráciách považovaná za úplne bezpečnú.

Z novej štúdie, ktorá bola uverejnená v časopise Journal of Hazardous Materials, vyplýva, že nápoje plnené do fliaš s obsahom recyklovaného polyetyléntereftalátu môžu obsahovať vyššie koncentrácie chemikálií ako nápoje predávané v nových PET fľašiach. Vedci sa domnievajú, že za kontamináciu niektorých nápojov z fliaš môžu nedostatky v procese recyklácie.

„Zistili sme, že tieto chemikálie môžu pochádzať z rôznych zdrojov, napríklad z katalyzátorov a aditív, ktoré sa používajú počas výroby PETu, alebo vznikajú opotrebovaním materiálu počas životného cyklu fľaše,“ vysvetľuje Dr. Eleni Iacovidou, ktorá pôsobí na Brunelovej univerzite a štúdiu viedla.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Do úklidu na Den Země se i letos zapojili krajští úředníci

Po loňském úklidu Nivy Morávky se zaměstnanci hejtmanství vydali dále po proudu řeky Ostravice. Tentokrát vysbírali odpad na čtyřkilometrovém úseku mezi Paskovem a Hrabovou. Opět se tak připojili k jarním úklidům přírody konaným u příležitosti Dne Země, který připadá na 22. dubna.

Celkově se jim podařilo naplnit dva objemné kontejnery a přírodě ulehčit o stovky kilogramů odpadů.

Do boje s odpadky se pustilo téměř třicet pět dobrovolníků, kterým není lhostejný stav životního prostředí. Čekalo je odklízení plechovek, skleněných a plastových lahví, igelitových tašek, obalů, vysloužilého elektra, pneumatik, rozpáraných kabelů a dalších odpadků odhozených v přírodě.

„Každoročně se pouštíme do boje s větrnými mlýny. Je k neuvěření, co všechno jsou schopní turisté v přírodě po sobě zanechat. Okolí řeky Ostravice v celé její délce je mezi výletníky oblíbené, hlavně v létě na březích vznikají ohniště, lidé se opalují, koupou, užívají si krásné přírodní prostředí. Mrzí mě, že některým z nich není stydno po sobě nechat nepořádek. Nanosí si k vodě hromady jídla a pití, ale je jim pak líno si obaly, plechovky a další odpadky odnést s sebou,“ uvedla radní Moravskoslezského kraje pro životní prostředí Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Úklidové akce konané každoročně na jaře mají nejen ulevit přírodě. Jsou také vzkazem všem nezodpovědným výletníkům, aby si své chování v přírodě uvědomili a třeba jej i změnili.

„Ostravice se přímo dotýká Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Je domovem mnoha chráněných živočichů, například střevle potoční nebo ledňáčka. Je smutné, že jsou někteří lidé k těmto pokladům neteční a nechají za sebe odpadky vysbírat druhé. Věřím, že se nám podobnými akcemi podaří tento netečný přístup změnit. Nejde tedy jen o samotný úklid, chceme posílit vztah lidí k přírodě a jejich společenskou odpovědnost. Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu každoročně vynakládá nemalé finanční prostředky na ekologickou výchovu a osvětu a nehodláme v tom polevit, “ řekla krajská radní Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Úklid odpadků je jednou z mnoha aktivit krajského úřadu, které jeho zaměstnanci vykonávají nad rámec svých pracovních povinností. „Dobrovolný úklid přírody, stejně jako dárcovství krve, pomoc v době pandemie nebo obsluha telefonické linky, prostřednictvím které se snažíme pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. To jsou příležitosti, díky kterým se ukazuje ochota a soudržnost našich zaměstnanců. Jsem moc rád, že se naši kolegové k těmto aktivitám sami hlásí a své zaměstnání na krajském úřadě vnímají i jinak než jen jako povinnost. Tohoto jejich přístupu si velmi cením a vždy, když mám příležitost, jim děkuji,“ uzavřel ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Zálohování PET lahví? Efektivnější je návrat ke sklu

Znovu probuzené téma zálohování PET lahví a plechovek rozproudilo opět řadu diskusí. Svaz měst a obcí ČR podporuje stávající systém sběru odpadů, který se lety rozvíjel a je plně funkční. Z druhé strany se objevují argumenty, že povinné zálohování by napomohlo předcházení vzniku odpadu či že můžeme čerpat zkušenosti ze zahraničí.

O náhled na situaci jsme v krátkém rozhovoru požádali Petra Havelku, výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství.

Napomohlo by zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek předcházení vzniku odpadu?

Z odborného hlediska v tomto nevidím žádnou spojitost. Je potřeba si uvědomit, že navrhované zálohování není to, které známe u pivních lahví, kde lahev je po vymytí opět naplněna pivem. S PET lahvemi a plechovkami, pokud budou zálohované, se naloží stejně, jako když jsou sebrané v barevných kontejnerech. To znamená, slisují se, následně se fragmentují, regranulují nebo v případě hliníku roztaví a pak je z toho surovina vhodná pro recyklaci mnoha možnými způsoby.

Souvislost se snížením množství odpadu zde tedy nevidím. Pokud by nápojovému průmyslu záleželo na skutečném snížení odpadu, pak nejefektivnějším řešením je to, které zná každý zákazník, a to je právě ona zmíněná pivní lahev, která se vymyje a znovu naplní. Tedy jednoduše řečeno, návrat ke sklu. Toto řešení skutečně produkuje nejméně materiálového odpadu.

Co nám o zálohování PET lahví napovídají zkušenosti ze zahraničí a lze tyto výsledky aplikovat i na ČR nebo je zde situace naprosto odlišná?
Klíčová je výchozí pozice, ze které ten který stát chce směřovat ke splnění stanoveného cíle. V ČR dokážeme naším přes 25 let vyvíjeným systémem třídění podle dat MŽP sebrat 8 PET lahví z 10 uvedených na trh. Taková Francie svým odpadovým systémem sebere jen 2 lahve z 10. Tam chápu, že řeší zavedení záloh. Cíl EU je k roku 2029 sebrat 9 lahví z deseti. V ČR tedy máme 7 let na to, abychom výkonnost našeho systému zvedli o jednu lahev. Např. v Belgii už se jim to systémem tříděného sběru podařilo. Obce a města v ČR sdružená v SMO ČR se spolu s prakticky všemi klíčovými profesními svazy svozových, třídících a recyklačních firem shodly, že toho lze velmi dobře dosáhnout pokračováním rozvoje stávajícího systému třídění.

Ten navíc potřebujeme i s ohledem na dalších cca 20 cílů, které ve vztahu ke komunálním odpadům stanovují evropské předpisy. V řadě států jsou ve vztahu ke splnění těchto závazných cílů mnohem dál, než my v ČR. V ČR tedy máme oproti mnoha státům náskok, a to i díky pozitivnímu přístupu našich občanů a tomu, že stále větší procento lidí bere třídění jako nezbytnou součást moderního a odpovědného způsobu života. Jsem za to rád a lidem v tom určitě patří díky.

Foto: novinky.cz
Zdroj: