Rubriky
Nezařazené

Města se konečně mohou zbavovat autovraků

Na pozemních komunikacích byla odstavována a po dlouhou dobu ponechávána bez povšimnutí vozidla, která předchozí definici vraku nenaplňovala, a přesto nemohla být provozována. Novela zákona č. 13/1997 Sb. usnadňuje definici autovraku i s přihlédnutím k propadlému termínu technické kontroly.

Díky novele zákona město Olomouc zajišťuje odstranění autovraků

„Novela zákona městu rozhodně pomohla. Dříve se za vozidlo nezpůsobilé provozu mohlo považovat jen takové auto, kterému chyběla nějaká podstatná část, což u mnoha odstavených aut splněno není,“ uvedl primátor Mirek Žbánek a dodal, že díky novele a snaze města už z ulic zmizelo přes padesát autovraků a další budou brzy následovat.

Smlouva s odtahovkou a rozesílání výzev

V závěru loňského roku akceptovala městská rada nový postup při řešení odtahů aut a schválila smlouvu s odtahovou společností Spemax. Odbor dopravy a územního rozvoje od té doby rozesílá výzvy zjištěným vlastníkům či provozovatelům odstavených vozidel, splňujících definici vraku.

„Takto odeslal odbor dopravy už celkem 56 výzev k odstranění vraku,“ řekl náměstek primátora Martin Major. Město se snaží v první řadě s majiteli domluvit a přimět je k odstranění nepojízdného auta. „Na základě reakcí na výzvy, kontrol v terénu a pečlivého dohledání majitelů na základě kontaktů či sdělení občanů, už bylo samotnými vlastníky odstraněno čtyřiačtyřicet aut,“ popisuje náměstek Major.

Odstranění autovraku je i v zájmu majitele

Odstranění auta vlastními silami je totiž evidentně v zájmu samotného majitele. „Majitel auta totiž jinak zaplatí náklady na odtah vraku a jeho uskladnění a případně i následnou ekologickou likvidaci. Může jít o dost velkou sumu, která výrazně přesáhne hodnotu vozu,“ upozorňuje primátor Žbánek. Náklady se mohou pohybovat v řádu nižších desítek tisíc korun.

V devíti případech se přes všechnu snahu nepodařilo výzvu doručit. V těchto případech byla výzva zveřejněna na úřední desce. Ani tak na ni nikdo nereagoval, a tak bylo už šest vozidel odtaženo, další tři vozidla zmizela. „Dnes jsme nechali odtáhnout sedmé auto,“ dodal Martin Major.

Vlastník zemřel, město se obrací na soud

U pěti případů bylo zjištěno, že vlastník auta zemřel. Zde se město musí obrátit na Okresní soud v Olomouci, který povede dodatečné dědické řízení. Eviduje se také osm vozidel bez registračních značek, kde není znám majitel. V těchto případech město spolupracuje se silničním správním úřadem, ten jediný může provézt ohledání vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb.

Foto: idnes
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Národní ceny ČR 2020 už mají vítěze nejen v oblasti kvality

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Rada kvality České republiky (ČR) slavnostně vyhlásily Národní ceny ČR. Jubilejní 20. ročník soutěže měl čtyři hlavní kategorie, tj. národní ceny: za kvalitu v programu EXCELENCE, za kvalitu v programu START PLUS, za společenskou odpovědnost a za kvalitu v rodinném podnikání.

Ceny s mezinárodním rozměrem získali podnikatelé a organizace z veřejného sektoru na základě modelu EFQM. Tedy na základě posouzení toho, jak kvalitně plní potřeby a očekávání zákazníků, klientů a zaměstnanců a jak jsou efektivní, produktivní a inovativní.

„Žijeme ve zlomové době. Transformace a změna podnikání je denním chlebem každého top managementu. Národní ceny umožňují porovnat se s nejlepšími organizacemi a prostřednictvím mezinárodně uznávaného hodnocení nejen zlepšovat firemní kulturu, ale i začlenit do řízení organizací osvědčené přístupy týkající se kvality, společenské odpovědnosti a udržitelnosti,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Platí, že firmy i státní organizace se často chovají společensky odpovědně a dbají na kvalitu i proto, že intuitivně cítí, že to tak má být a takový přístup pak přirozeně zahrnují do procesně orientovaných systémů řízení svých organizací.“ 

„Národní ceny kvality se každoročně udělují ve více než osmdesáti zemích světa podle mezinárodních schémat uznávání EFQM, které vycházejí z modelu excelence EFQM. Hodnocení zvenku firmám napoví, zda jsou na správné cestě k vynikajícím výsledkům, jak si stojí v českém konkurenčním prostředí a zda mají potenciál zlepšit se rozvíjet,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání a předsedkyně Rady kvality ČR Silvana Jirotková.

„Odpovídající přidaná hodnota ve správném systému řízení organizace má být přirozenou součástí všech produktů a služeb, které se poskytují zákazníkům a klientům. Proto Rada kvality ČR podporuje implementaci moderních systémových přístupů k řízení kvality, metod a nástrojů kvality a společenskou odpovědnost v organizacích ze všech odvětví a služeb,“ říká ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání MPO a 1. místopředseda Rady kvality ČR Pavel Vinkler.

Národní cena kvality České republiky program START PLUS

  1. místo    CZ testing institute s.r.o.
  2. místo    Technické služby Tábor s.r.o.
  3. místo    Druchema, družstvo pro chemickou výrobu a služby

Do soutěže se přihlásilo celkem 71 organizací, uděleno bylo 28 cen, z toho 9 zlatých, 8 stříbrných, 8 bronzových a vyhlášeni byli 3 absolutní vítězové. Vyhlášení ročníku 2020 se kvůli koronaviru uskutečnilo on-line s tím, že akce měla záštitu prezidenta ČR, předsedy Senátu, předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy vlády.

Národní ceny ČR mají víc než dvacetiletou tradici. Během ní se ocenění stala nedílnou součástí Národního programu kvality. Významně totiž pomáhají naplňovat filozofii a systémový přístup nejen ke kvalitě, ale také ke společenské odpovědnosti a udržitelnosti. Pomáhají soukromým společnostem, státní správě a místní samosprávě na cestě k excelenci, společenské odpovědnosti a udržitelnosti.

 

Foto a Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Jak se vyrovnat s novým ustanovením o odpovědném zadávání veřejných zakázek?

Novelizaci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nepředcházela širší odborná diskuse, a protože výklad tohoto nového ustanovení není zcela jasný, diskuse je vedena ex post.

Platforma odpovědného veřejného zadávání provedla průzkum k novele zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), která v § 6 odst. 4 stanoví, že zadavatelé jsou povinni dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací (účinnost od 1. ledna 2021).

Konkrétně ustanovení § 6 odst. 4 ZZVZ stanoví, že: „Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“

I po prvních měsících účinnosti obavy zadavatelů a nejasnosti kolem praktického využití ustanovení přetrvávají. S novým ustanovením se pojí například otázka výkladu výrazu „možné,“ otázky ohledně přístupu následných kontrol a auditů a také otázky spojené s uplatněním této nové zásady i u veřejných zakázek malého rozsahu.

Proto Platforma odpovědného veřejného zadávání (OVZ) provedla mezi svými členy průzkum s cílem přispět k odborné diskusi, jak se s novým ustanovením vyrovnat. Platforma OVZ je zřízena Ministerstvem práce a sociálních věcí a jejími členy jsou ministerstva, státní podniky, kraje, města i další veřejní zadavatelé.

Jak se k současnému znění ustanovení postavit

  • Za nejlepší řešení považována úprava § 6 odst. 4 ZZVZ. Konkrétně úprava, která by vyřešila otázku výkladu výrazu „možné“ tak, že zadavatel by měl povinnost zvážit využití odpovědného veřejného zadávání a inovací a zohlednit je ve veřejných zakázkách tam, kde by to bylo vhodné.
  • Jako druhé nejlepší řešení bylo hodnoceno v podstatě přesunutí této povinnosti ze zásad a tomu uzpůsobené znění v § 36 odst. 1 ZZVZ: Zadavatel má povinnost zvážit při přípravě zadávacího řízení zohlednění odpovědného veřejného zadávání a inovací a povinnost využít je ve vhodných veřejných zakázkách.
  • Jako nejhorší varianta bylo hodnoceno zrušení současného novelizovaného znění § 6 odst. 4 ZZVZ, tedy návrat k původnímu znění.

Z průzkumu vyplývá, že i přes nejasnosti, které novelizace přinesla, zadavatelé sociálně a environmentálně odpovědný přístup pokládají za důležitou součást veřejných zakázek, která do zákona o zadávání veřejných zakázek patří.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

V pražských re-use centrech se za půl roku pilotního provozu podařilo zachránit více jak 14 tun věcí

V říjnu loňského roku odstartoval pilotní projekt re-use pointů ve sběrných dvorech Pod Šancemi v Praze 9 a Zakrytá v Praze 4. O měsíc později se k nim přidal třetí ve sběrném dvoře v Horních Počernicích v Praze 20. Za přibližně půl roku centra dokázala zachránit 14 372 kg věcí, které by se obvykle vyhodily, a zpět k lidem se dostalo 1820 předmětů. Největší zájem byl o vybavení do domácností – nádobí, lůžkoviny či drobný nábytek.

Hlavní město společně s Pražskými službami spustilo v říjnu minulého roku pilotní projekt k re-use centrům, kam mohou lidé darovat předměty, které by jinak putovaly do odpadu. Díky tomu se dostalo různé vybavení do domácností. O to měly v posledních měsících zájem nejen neziskové společnosti, které vybavení dále zprostředkovávají lidem v hmotné nouzi, ale zároveň i samotní občané Prahy.

Díky propojení s aplikací nevyhazujto.cz je inzerce a předání předmětů velmi přehledná. Za dobu fungování re-use center dokázali pracovníci zachránit 14 372 kg věcí, které budou sloužit svému účelu i nadále. Darováno bylo zpět celkem 1820 předmětů.

„Re-use koncept, kdy věci nacházejí nové uplatnění, místo aby byly vyhozeny, už úspěšně funguje v zahraničí. Díky těmto centrům se nám tak daří i v metropoli snižovat množství odpadu a zanést cirkulární ekonomiku do povědomí Pražanů, což je správný krok ke změně uvažování lidí nad tím, co ještě do odpadu patří, a co by mohlo mít využití u potřebných,“ říká k projektu náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

„Pozitivní ohlasy z fungování re-use center nás jen utvrdily v tom, že bychom v budoucnu jejich síť rádi rozšířili o více sběrných dvorů a dále tak pomáhali snižovat množství produkovaného odpadu na území Prahy,“ uzavírá náměstek Petr Hlubuček. Více informací naleznete na https://reuse.praha.eu/.

Největší zájem byl v rámci pilotního provozu o vybavení domácností od nádobí, lůžkovin až po drobný nábytek. Lidé do center odkládali velké množství knih a objevovaly se zde také sezonní předměty, na jaře tedy re-use centra měla a stále mají množství nářadí pro práci na zahradě, naopak v období Vánoc se jednalo zejména o ozdoby a umělé stromky. Díky úspěšnému pilotnímu projektu tak Praha plánuje rozšířit síť re-use center i do dalších míst v metropoli.

Foto: ekolist
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Povinné váženie odpadu v smetiarskych autách sa na Slovensku ruší

Národná rada zmenila zákon o odpadoch, ktorý mal zaviesť povinnosť inštalovania vážiaceho systému vo vozidlách.r

Návrh novely zákona parlament menil ustanovenie § 16 ods. 10 nasledovne:

„Ten, kto vykonáva zber zmesového odpadu alebo triedený zber komunálnych odpadov z obalov a komunálnych odpadov z neobalových výrobkov v obci, zabezpečí na základe požiadavky obce, v ktorej vykonáva zber zmesového odpadu alebo triedený zber komunálnych odpadov z obalov a komunálnych odpadov z neobalových výrobkov vybavenie zberných vozidiel vážiacim systémom zaradeným do skupiny určených meradiel a spĺňajúcim požiadavky na určené meradlo35) alebo iný preukázateľný spôsob váženia týchto odpadov [§ 105 ods. 3 písm. w)],“

Zberové spoločnosti aj väčšina obcí a miest považovali túto povinnosť za kontraproduktívnu. Zberné vozidlá sa totiž vážia na certifikovaných váhach na skládkach, spaľovniach a zariadeniach na spracovanie triedeného odpadu.

Samosprávy majú preto informácie o produkcii odpadu v obci. Menšie obce, ktoré chcú zaviesť takýto spôsob váženia odpadu, sa môžu rozhodnúť pre túto možnosť, rovnako ako doteraz.

Foto a zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Rok 2020 – poprvé v historii nebyla v celé republice vyhlášena ani jedna smogová situace či regulace

Rok 2020 se do paměti všech z nás zapíše jako rok koronaviru a pro řadu lidí velmi problematický rok. Vše však má svá pro a proti. Kvalita ovzduší v roce 2020 byla opravdu výjimečná, a to v dobrém slova smyslu.

Proč byl rok 2020 tak výjimečný

Jedná se o první rok v dlouholeté historii smogového varovného a regulačního systému (SVRS), kdy nebyla v celé zemi vyhlášena ani jedna smogová situace či regulace.

Na nízkých koncentracích znečišťujících látek v roce 2020 se podepsalo několik faktorů a ty působily vzájemně:

  • meteorologické podmínky– vliv meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší je často naprosto zásadní. Rok 2020 byl charakteristický velmi teplotně nadprůměrnými měsíci v začátku roku, tedy nízkou potřebou vytápět. Během roku se Českem prohnalo několik vichřic a rok byl bohatý na srážky – další parametry, které kvalitu ovzduší zlepšují. Celkově tedy můžeme říci, že byly rozptylové podmínky velmi příznivé. Nevyskytla se žádná delší perioda přízemních teplotních inverzí.
  • dlouhodobé snižování emisí– kvalita ovzduší se dlouhodobě zlepšuje i díky snižování emisí a to zejména například obnovou starých kotlů na tuhá paliva za nová, výrazně vhodnější a produkující řádově méně znečištění, či obnovou vozového parku.
  • nouzový stav– díky nouzovému stavu došlo k poklesu emisí oxidů dusíku, jak prokázaly naše předchozí analýzy.
  • mírnější léto– ačkoliv bylo letošní léto opět teplotně nadprůměrné, nebylo tak extrémní, jako některá léta v předchozích letech. Díky tomu byly nižší i koncentrace přízemního ozonu, které často v posledních letech také způsobovaly vyhlašování smogových situací.

Kvantifikovat přesný podíl jednotlivých faktorů na celkovém stavu není možné, protože vstupuje do hry obrovská spousta parametrů. Jisté je to, že tyto faktory působí současně.

Z výše uvedeného také vyplývá, že koncentrace se mohou meziročně velmi lišit a to nehledě na samotném množství emisí. Velmi dobrý stav tento rok nelze přisuzovat pouze zlepšování v oblasti lidské činnosti, byť se na něm pravděpodobně také částečně podílí, nejvýraznější byl vliv meteorologických podmínek. Stejně tak ale pokud například budou v aktuálním roce 2021 horší rozptylové podmínky, můžou být koncentrace opět vyšší, vyhlášeny smogové situace a nebude to přímo souviset s antropogenními (lidskými) zdroji znečišťování ovzduší. Hodnotit trendy v oblasti kvality ovzduší je proto vždy nutné provádět v dlouhodobém hledisku (v řádu min. několika let).

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

30. VÝROČÍ VZNIKU SKS

Rubriky
Nezařazené

Export odpadu z EÚ vlani dosiahol rekord. Po stopke od Číny odpad smeruje inam

Od roku 2004 vzrástol vývoz odpadu z EÚ do tretích krajín o 75 %, ukázali nové čísla Eurostatu.

Ani po tom, ako Čína v uplynulých rokoch sprísnila podmienky prijímania odpadov znižovaním limitov kontaminácie pre separovaný odpad a výrazne znížila objem dovážaného odpadu, export odpadov z EÚ neklesá. Naopak.

V roku 2020 štáty EÚ vyviezli za hranice Únie 32,7 mil. ton odpadov, čo viac ako v doposiaľ rekordnom roku 2012 a o 75 % viac ako v roku 2004. Import odpadu z tretích krajín do EÚ, naopak, medziročne poklesol na 16 miliónov ton.

Prečítajte si tiež

Produkcia odpadu v Nemecku rastie, triedenie stagnuje (píše Marek Hrabčák)

Vyplýva to z najnovších údajov o exportoch a importoch odpadu štátov EÚ, ktoré včera, 20. apríla, zverejnil Eurostat.

Najviac odpadu prijalo Turecko

Najväčšou „destináciou“ pre odpad exportovaný zo štátov EÚ bolo v roku 2020 Turecko. Krajina vlani prijala 13,7 mil. ton odpadu z EÚ, viac ako trojnásobný objem v porovnaní s rokom 2004.

S veľkým odstupom v rebríčku „príjemcov“ odpadu z EÚ ďalej nasleduje India (2,9 mil. ton), Spojené kráľovstvo (1,8 mil. ton), Švajčiarsko (1,6 mil. ton), Nórsko (1,5 mil. ton), Indonézia a Pakistan (1,4 mil. ton).

Spomedzi hlavných „destinácií“ pre odpad exportovaný z EÚ v posledných 15 rokoch podľa Eurostatu vzrástol objem prijímaného odpadu najvýraznejšie v prípade Pakistanu. Kým v roku 2004 do Pakistanu smerovalo 0,1 mil. ton odpadu z EÚ, vlani to bolo už 1,4 mil. ton.

„V ostrom kontraste k tomu exporty odpadu z EÚ do Číny klesli z vrcholu na úrovni 10,1 mil. ton v roku 2009 na 0,6 mil. ton v roku 2020,“ zhrnul Eurostat.

V exporte odpadu prevládali kovy

Najväčšiu časť exportu odpadov z EÚ (53 %) tvorili v roku 2020 podľa údajov Eurostatu železné kovy, a to 17,4 mil. ton. Väčšina týchto odpadov smerovala do Turecka (11,8 mil. ton).

Na druhej strane štáty vlani doviezli z tretích krajín 4,1 mil. ton takéhoto odpadu, z toho najviac (32 %) z Veľkej Británie.

Foto: ekolist
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Právník radí: Jak se mohou obce bránit proti neoprávněnému odkládání odpadu od podnikajících osob

V reakci na článek Právník radí: Jak na živnostenský odpad přinášíme dnes informace pro obce o možnostech, které mohou zvolit v případě, že podnikající osoby odkládají svůj odpad do běžného komunálního i tříděného odpadu v rozporu se zákonem.

Problematiku a možná řešení pro obce přibližuje redakci Komunální ekologie Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o.:

Kontrolní mechanismy

Obecní úřad každé obce v České republice má dle § 147 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (zákon o odpadech) oprávnění kontrolovat, zda právnické a podnikající fyzické osoby

  1. a) využívají obecní systém pouze na základě písemné smlouvy s obcí a v souladu s ní, a
  2. b) mají zajištěno převzetí odpadu, který samy nezpracují v souladu se zákonem o odpadech, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu podle zákona o odpadech.

Pokud bude mít obecní úřad podezření, že určitá právnická nebo podnikající fyzická osoba užívá její obecní systém, i když nemá uzavřenou smlouvu s obcí na využívání obecního systému nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou nebo že tato osoba nemá uzavřenou smlouvu s oprávněnou osobou k převzetí odpadu, může zahájit kontrolu dodržování těchto povinností u této osoby. Při kontrole pak postupuje v souladu se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Přestupky

Přestupku dle § 118 odst. 1 písm. b) a c) zákona o odpadech se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí mimo jiné tím, že

(i) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. b) zákona o odpadech neprokáže, že předala odpady, které produkuje, v odpovídajícím množství a stanoveným způsobem nebo

(ii) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. c) zákona o odpadech nemá stanoveným způsobem a v odpovídajícím množství písemnou smlouvou zajištěno předání komunálního odpadu, který běžně produkuje, nebo stavebního a demoličního odpadu, které sama nezpracuje.

Za tyto přestupky lze uložit pokutu až do výše 1.000.000 Kč.

Pravomoci obce

Pokud obecní úřad v rámci kontroly zjistí, že právnická nebo podnikající fyzická osoba porušila zákon o odpadech výše uvedeným způsobem a je tak důvodně podezřelá ze spáchání výše uvedených přestupků dle § 118 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o odpadech, kontrolující obecní úřad má i pravomoc zahájit a vést s takovou osobou přestupkové řízení (§ 123 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech).

Vedle výše uvedených sankcí za přestupky se může sama obec případně na dané osobě domáhat náhrady škody nebo vydání bezdůvodného obohacení způsobených obci nebo na její úkor využíváním obecního systému bez uzavřené smlouvy v rozporu se zákonem o odpadech.

Těchto nároků se obec může domáhat přímo v přestupkovém řízení, případně v samostatném civilním soudní řízení. V praxi může být problematické prokazování výše škody i bezdůvodného obohacení. V případě uplatnění těchto nároků obcí v přestupkovém řízení se jeví jako vhodnější z důvodu vyloučení případné podjatosti úředních osob, aby řízení o přestupku nevedl obecní úřad poškozené obce. V takovém případě bude vhodnější, aby přestupkové řízení bylo vedeno Českou inspekcí životního prostředí, nebo obecním úřadem obce s rozšířenou působností, není-li tato obec s rozšířenou působností poškozenou.

Foto: novinykraje
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

EKO-KOM zvyšuje platby za dotřídění odpadu pro materiálovou recyklaci

V návaznosti na novou odpadovou legislativu a pravidla EU pro nakládání s obalovým odpadem rozšiřuje EKO-KOM pravidla pro financování sběru a využití obalových odpadů. Je nutné změnit poměr recyklace vůči energetickému využití a zvýšit účinnost dotřiďování plastových odpadů na třídících linkách.

V třídění jsme na špici, dotřiďování plastů na materiálovou recyklaci je nutné zlepšit

Pro úspěšné plnění nových obalových cílů má Česká republika splněnu tu nejnáročnější podmínku, kterou je dostatečná úroveň třídění. Proto se může, na rozdíl od jiných států EU, při uplatnění principů cirkulární ekonomiky, soustředit primárně na samotnou úpravu a recyklaci odpadů. Zejména pro recyklaci plastů je nezbytně nutné, aby se na dotřiďovacích zařízeních vrátila účinnost dotřídění plastových odpadů na materiálovou recyklaci alespoň na původní úroveň z let 2015 až 2016, která se, před tím než se třídičky zaměřily na produkci certifikovaných paliv, pohybovala mezi 40-60 %. To při vysoké míře třídění umožní plnění závazných cílů nejen pro obalový průmysl, ale i cíle platné pro obce a města ČR.

Cílem pro příštích pět let je tedy zejména uplatnění hierarchie nakládání s odpadem při úpravě (dotřídění) tříděného odpadu a současně aby alespoň polovina vytříděného plastu našla materiálové využití v recyklaci. Oproti minulosti však do tohoto materiálového využití nebude zahrnována výroba certifikovaných paliv.

Nerecyklovatelný odpad má být maximálně využit energeticky

Druhým cílem je, aby maximální množství odpadu, který recyklován nebyl, bylo využito energeticky, protože pokud není recyklace možná, může odpad alespoň nahradit neobnovitelné fosilní zdroje v energetice.

Tento druhý cíl je jednoznačně podložen legislativou, která od ledna zakazuje ukládat energeticky využitelný odpad na skládky. Pro výrobce baleného zboží to však znamená, že se budou muset podílet na nákladech s tím spojených.

První cíl vyžaduje třídící linky finančně motivovat, aby se zaměřily i na materiálové využití těch složek odpadu, které recyklovatelné jsou, ale jejich prodej nedokáže pokrýt náklady na jejich vytřídění. Dokonce vyžaduje, aby pro materiálovou recyklaci byly vytříděny i takové odpady, za jejichž recyklaci je nutné platit.

Změny v systému EKO-KOM

Splnění všech těchto cílů vyžaduje od AOS změnu struktury a zaměření plateb za úpravu obalového odpadu k využití a současně výrazný podíl na nákladech recyklace v souladu s platnou legislativou. V souvislosti s novou legislativou jsme tedy v letošním roce přistoupili k následujícím krokům:

  • Přímá finanční podpora recyklace byla systémově zavedena pro všechny způsoby recyklace plastových fólií a také směsné frakce zbytkového plastu.
  • Ve dvou krocích byly zvýšeny platby třídicím linkám za vytřídění a předání odpadu k materiálové recyklaci, toto navýšení efektivně znamená zvýšení podpory materiálové recyklace o 150 % oproti roku 2020.
  • Zvýšení úhrady za energetické využití zbytkových nebo nerecyklovatelných plastů tak, aby jejich energetické využití bylo výhodnější než ukládání na skládku, ale zároveň preferuje materiálovou recyklaci.
  • Podmínění platby za energetické využití minimální požadovanou účinností třídicí linky, vyjádřenou jako poměr materiálové recyklace k celkovému množství upravovaného odpadu. Tento poměr má zaručit, že podpora energetického využití nepovede k omezení materiálové recyklace. Minimální požadovaná materiálová recyklace je progresivní a poroste ze současných 28 % na 38 % na konci roku. Cílem této progrese je postupně vrátit účinnost třídicích linek na úroveň roku 2016 a nalézt rovnováhu mezi materiálovou recyklací a energetickým využitím.

Finanční motivace třídících linek má navýšit účinnost materiálové recyklace

Výsledným efektem pro třídicí linky je za všech okolností zvýšení jejich příjmu za předání odpadu k recyklaci, tedy i zlepšení bilance celého procesu úpravy odpadu. Nicméně navýšení příjmu bude nerovnoměrně rozloženo. Linky, které dosáhnou požadované účinnosti, mohou očekávat navýšení příjmu od AOS za využití vytříděných obalů okolo 100 %. Linky, které této účinnosti nedosáhnou, mohou očekávat navýšení příjmu jen v řádu okolo desítky procent.

Očekávaným efektem je, že zatímco dnes existují třídicí linky s účinností materiálové recyklace pod 20 %, ale také takové, které přesahují 50 %, v příštím roce se očekává, že velká část linek se dostane přes hranici 40 %. Jde tedy o to, abychom se z loňských průměrných 28 % účinnosti, která byla bezesporu i důsledkem epidemiologické situace, dostali rychle na průměrnou účinnost přes 40 %.

Náklady spojené s úpravou odpadu

Náklady AOS spojené s úpravou odpadu se s těmito opatřeními stávají velmi významnou nákladovou položkou na nakládání se spotřebitelskými obaly a v jejich celkovém objemu přibližně půl miliardy korun budou představovat zhruba čtvrtinu, u plastů až třetinu celkových nákladů v řetězu svoz, úprava a recyklace. Podporu recyklace v reakci na propad cen druhotných surovin již loni AOS EKO‑KOM hradila ze svých rezerv, a bude tak za cenu značné ztráty činit i v prvním pololetí tohoto roku. Nicméně v polovině roku bude nutné tyto náklady promítnout do poplatků za obaly, které hradí výrobci za službu sdruženého plnění.

To, jaké náklady úpravy jsou spojeny s konkrétním druhem obalu, závisí do značné míry na jeho vlastnostech. Protože se tyto náklady nyní stávají velmi významnou položkou, je nutné je i korektně promítnout do poplatků za sdružené plnění. To proběhne formou ekomodulace, která bude dalším logickým a nutným krokem strukturální změny financování EPR služeb. To ostatně vyžaduje i příslušná směrnice EU a ekomodulovat budou tedy všechny členské státy včetně ČR. Smyslem této ekomodulace bude nejen spravedlivé rozložení nákladů, ale i motivace výrobců k upřednostnění obalů, které mají náklady nižší, tedy jsou snáze tříditelné a recyklovatelné.

Foto: samosebou
Zdroj: