V návaznosti na novou odpadovou legislativu a pravidla EU pro nakládání s obalovým odpadem rozšiřuje EKO-KOM pravidla pro financování sběru a využití obalových odpadů. Je nutné změnit poměr recyklace vůči energetickému využití a zvýšit účinnost dotřiďování plastových odpadů na třídících linkách.
V třídění jsme na špici, dotřiďování plastů na materiálovou recyklaci je nutné zlepšit
Pro úspěšné plnění nových obalových cílů má Česká republika splněnu tu nejnáročnější podmínku, kterou je dostatečná úroveň třídění. Proto se může, na rozdíl od jiných států EU, při uplatnění principů cirkulární ekonomiky, soustředit primárně na samotnou úpravu a recyklaci odpadů. Zejména pro recyklaci plastů je nezbytně nutné, aby se na dotřiďovacích zařízeních vrátila účinnost dotřídění plastových odpadů na materiálovou recyklaci alespoň na původní úroveň z let 2015 až 2016, která se, před tím než se třídičky zaměřily na produkci certifikovaných paliv, pohybovala mezi 40-60 %. To při vysoké míře třídění umožní plnění závazných cílů nejen pro obalový průmysl, ale i cíle platné pro obce a města ČR.
Cílem pro příštích pět let je tedy zejména uplatnění hierarchie nakládání s odpadem při úpravě (dotřídění) tříděného odpadu a současně aby alespoň polovina vytříděného plastu našla materiálové využití v recyklaci. Oproti minulosti však do tohoto materiálového využití nebude zahrnována výroba certifikovaných paliv.
Nerecyklovatelný odpad má být maximálně využit energeticky
Druhým cílem je, aby maximální množství odpadu, který recyklován nebyl, bylo využito energeticky, protože pokud není recyklace možná, může odpad alespoň nahradit neobnovitelné fosilní zdroje v energetice.
Tento druhý cíl je jednoznačně podložen legislativou, která od ledna zakazuje ukládat energeticky využitelný odpad na skládky. Pro výrobce baleného zboží to však znamená, že se budou muset podílet na nákladech s tím spojených.
První cíl vyžaduje třídící linky finančně motivovat, aby se zaměřily i na materiálové využití těch složek odpadu, které recyklovatelné jsou, ale jejich prodej nedokáže pokrýt náklady na jejich vytřídění. Dokonce vyžaduje, aby pro materiálovou recyklaci byly vytříděny i takové odpady, za jejichž recyklaci je nutné platit.
Změny v systému EKO-KOM
Splnění všech těchto cílů vyžaduje od AOS změnu struktury a zaměření plateb za úpravu obalového odpadu k využití a současně výrazný podíl na nákladech recyklace v souladu s platnou legislativou. V souvislosti s novou legislativou jsme tedy v letošním roce přistoupili k následujícím krokům:
- Přímá finanční podpora recyklace byla systémově zavedena pro všechny způsoby recyklace plastových fólií a také směsné frakce zbytkového plastu.
- Ve dvou krocích byly zvýšeny platby třídicím linkám za vytřídění a předání odpadu k materiálové recyklaci, toto navýšení efektivně znamená zvýšení podpory materiálové recyklace o 150 % oproti roku 2020.
- Zvýšení úhrady za energetické využití zbytkových nebo nerecyklovatelných plastů tak, aby jejich energetické využití bylo výhodnější než ukládání na skládku, ale zároveň preferuje materiálovou recyklaci.
- Podmínění platby za energetické využití minimální požadovanou účinností třídicí linky, vyjádřenou jako poměr materiálové recyklace k celkovému množství upravovaného odpadu. Tento poměr má zaručit, že podpora energetického využití nepovede k omezení materiálové recyklace. Minimální požadovaná materiálová recyklace je progresivní a poroste ze současných 28 % na 38 % na konci roku. Cílem této progrese je postupně vrátit účinnost třídicích linek na úroveň roku 2016 a nalézt rovnováhu mezi materiálovou recyklací a energetickým využitím.
Finanční motivace třídících linek má navýšit účinnost materiálové recyklace
Výsledným efektem pro třídicí linky je za všech okolností zvýšení jejich příjmu za předání odpadu k recyklaci, tedy i zlepšení bilance celého procesu úpravy odpadu. Nicméně navýšení příjmu bude nerovnoměrně rozloženo. Linky, které dosáhnou požadované účinnosti, mohou očekávat navýšení příjmu od AOS za využití vytříděných obalů okolo 100 %. Linky, které této účinnosti nedosáhnou, mohou očekávat navýšení příjmu jen v řádu okolo desítky procent.
Očekávaným efektem je, že zatímco dnes existují třídicí linky s účinností materiálové recyklace pod 20 %, ale také takové, které přesahují 50 %, v příštím roce se očekává, že velká část linek se dostane přes hranici 40 %. Jde tedy o to, abychom se z loňských průměrných 28 % účinnosti, která byla bezesporu i důsledkem epidemiologické situace, dostali rychle na průměrnou účinnost přes 40 %.
Náklady spojené s úpravou odpadu
Náklady AOS spojené s úpravou odpadu se s těmito opatřeními stávají velmi významnou nákladovou položkou na nakládání se spotřebitelskými obaly a v jejich celkovém objemu přibližně půl miliardy korun budou představovat zhruba čtvrtinu, u plastů až třetinu celkových nákladů v řetězu svoz, úprava a recyklace. Podporu recyklace v reakci na propad cen druhotných surovin již loni AOS EKO‑KOM hradila ze svých rezerv, a bude tak za cenu značné ztráty činit i v prvním pololetí tohoto roku. Nicméně v polovině roku bude nutné tyto náklady promítnout do poplatků za obaly, které hradí výrobci za službu sdruženého plnění.
To, jaké náklady úpravy jsou spojeny s konkrétním druhem obalu, závisí do značné míry na jeho vlastnostech. Protože se tyto náklady nyní stávají velmi významnou položkou, je nutné je i korektně promítnout do poplatků za sdružené plnění. To proběhne formou ekomodulace, která bude dalším logickým a nutným krokem strukturální změny financování EPR služeb. To ostatně vyžaduje i příslušná směrnice EU a ekomodulovat budou tedy všechny členské státy včetně ČR. Smyslem této ekomodulace bude nejen spravedlivé rozložení nákladů, ale i motivace výrobců k upřednostnění obalů, které mají náklady nižší, tedy jsou snáze tříditelné a recyklovatelné.
