Rubrika: Nezařazené

Rubriky
Nezařazené

Export odpadu z EÚ vlani dosiahol rekord. Po stopke od Číny odpad smeruje inam

Od roku 2004 vzrástol vývoz odpadu z EÚ do tretích krajín o 75 %, ukázali nové čísla Eurostatu.

Ani po tom, ako Čína v uplynulých rokoch sprísnila podmienky prijímania odpadov znižovaním limitov kontaminácie pre separovaný odpad a výrazne znížila objem dovážaného odpadu, export odpadov z EÚ neklesá. Naopak.

V roku 2020 štáty EÚ vyviezli za hranice Únie 32,7 mil. ton odpadov, čo viac ako v doposiaľ rekordnom roku 2012 a o 75 % viac ako v roku 2004. Import odpadu z tretích krajín do EÚ, naopak, medziročne poklesol na 16 miliónov ton.

Prečítajte si tiež

Produkcia odpadu v Nemecku rastie, triedenie stagnuje (píše Marek Hrabčák)

Vyplýva to z najnovších údajov o exportoch a importoch odpadu štátov EÚ, ktoré včera, 20. apríla, zverejnil Eurostat.

Najviac odpadu prijalo Turecko

Najväčšou „destináciou“ pre odpad exportovaný zo štátov EÚ bolo v roku 2020 Turecko. Krajina vlani prijala 13,7 mil. ton odpadu z EÚ, viac ako trojnásobný objem v porovnaní s rokom 2004.

S veľkým odstupom v rebríčku „príjemcov“ odpadu z EÚ ďalej nasleduje India (2,9 mil. ton), Spojené kráľovstvo (1,8 mil. ton), Švajčiarsko (1,6 mil. ton), Nórsko (1,5 mil. ton), Indonézia a Pakistan (1,4 mil. ton).

Spomedzi hlavných „destinácií“ pre odpad exportovaný z EÚ v posledných 15 rokoch podľa Eurostatu vzrástol objem prijímaného odpadu najvýraznejšie v prípade Pakistanu. Kým v roku 2004 do Pakistanu smerovalo 0,1 mil. ton odpadu z EÚ, vlani to bolo už 1,4 mil. ton.

„V ostrom kontraste k tomu exporty odpadu z EÚ do Číny klesli z vrcholu na úrovni 10,1 mil. ton v roku 2009 na 0,6 mil. ton v roku 2020,“ zhrnul Eurostat.

V exporte odpadu prevládali kovy

Najväčšiu časť exportu odpadov z EÚ (53 %) tvorili v roku 2020 podľa údajov Eurostatu železné kovy, a to 17,4 mil. ton. Väčšina týchto odpadov smerovala do Turecka (11,8 mil. ton).

Na druhej strane štáty vlani doviezli z tretích krajín 4,1 mil. ton takéhoto odpadu, z toho najviac (32 %) z Veľkej Británie.

Foto: ekolist
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Právník radí: Jak se mohou obce bránit proti neoprávněnému odkládání odpadu od podnikajících osob

V reakci na článek Právník radí: Jak na živnostenský odpad přinášíme dnes informace pro obce o možnostech, které mohou zvolit v případě, že podnikající osoby odkládají svůj odpad do běžného komunálního i tříděného odpadu v rozporu se zákonem.

Problematiku a možná řešení pro obce přibližuje redakci Komunální ekologie Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o.:

Kontrolní mechanismy

Obecní úřad každé obce v České republice má dle § 147 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (zákon o odpadech) oprávnění kontrolovat, zda právnické a podnikající fyzické osoby

  1. a) využívají obecní systém pouze na základě písemné smlouvy s obcí a v souladu s ní, a
  2. b) mají zajištěno převzetí odpadu, který samy nezpracují v souladu se zákonem o odpadech, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu podle zákona o odpadech.

Pokud bude mít obecní úřad podezření, že určitá právnická nebo podnikající fyzická osoba užívá její obecní systém, i když nemá uzavřenou smlouvu s obcí na využívání obecního systému nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou nebo že tato osoba nemá uzavřenou smlouvu s oprávněnou osobou k převzetí odpadu, může zahájit kontrolu dodržování těchto povinností u této osoby. Při kontrole pak postupuje v souladu se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Přestupky

Přestupku dle § 118 odst. 1 písm. b) a c) zákona o odpadech se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí mimo jiné tím, že

(i) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. b) zákona o odpadech neprokáže, že předala odpady, které produkuje, v odpovídajícím množství a stanoveným způsobem nebo

(ii) v rozporu s § 15 odst. 2 písm. c) zákona o odpadech nemá stanoveným způsobem a v odpovídajícím množství písemnou smlouvou zajištěno předání komunálního odpadu, který běžně produkuje, nebo stavebního a demoličního odpadu, které sama nezpracuje.

Za tyto přestupky lze uložit pokutu až do výše 1.000.000 Kč.

Pravomoci obce

Pokud obecní úřad v rámci kontroly zjistí, že právnická nebo podnikající fyzická osoba porušila zákon o odpadech výše uvedeným způsobem a je tak důvodně podezřelá ze spáchání výše uvedených přestupků dle § 118 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o odpadech, kontrolující obecní úřad má i pravomoc zahájit a vést s takovou osobou přestupkové řízení (§ 123 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech).

Vedle výše uvedených sankcí za přestupky se může sama obec případně na dané osobě domáhat náhrady škody nebo vydání bezdůvodného obohacení způsobených obci nebo na její úkor využíváním obecního systému bez uzavřené smlouvy v rozporu se zákonem o odpadech.

Těchto nároků se obec může domáhat přímo v přestupkovém řízení, případně v samostatném civilním soudní řízení. V praxi může být problematické prokazování výše škody i bezdůvodného obohacení. V případě uplatnění těchto nároků obcí v přestupkovém řízení se jeví jako vhodnější z důvodu vyloučení případné podjatosti úředních osob, aby řízení o přestupku nevedl obecní úřad poškozené obce. V takovém případě bude vhodnější, aby přestupkové řízení bylo vedeno Českou inspekcí životního prostředí, nebo obecním úřadem obce s rozšířenou působností, není-li tato obec s rozšířenou působností poškozenou.

Foto: novinykraje
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

EKO-KOM zvyšuje platby za dotřídění odpadu pro materiálovou recyklaci

V návaznosti na novou odpadovou legislativu a pravidla EU pro nakládání s obalovým odpadem rozšiřuje EKO-KOM pravidla pro financování sběru a využití obalových odpadů. Je nutné změnit poměr recyklace vůči energetickému využití a zvýšit účinnost dotřiďování plastových odpadů na třídících linkách.

V třídění jsme na špici, dotřiďování plastů na materiálovou recyklaci je nutné zlepšit

Pro úspěšné plnění nových obalových cílů má Česká republika splněnu tu nejnáročnější podmínku, kterou je dostatečná úroveň třídění. Proto se může, na rozdíl od jiných států EU, při uplatnění principů cirkulární ekonomiky, soustředit primárně na samotnou úpravu a recyklaci odpadů. Zejména pro recyklaci plastů je nezbytně nutné, aby se na dotřiďovacích zařízeních vrátila účinnost dotřídění plastových odpadů na materiálovou recyklaci alespoň na původní úroveň z let 2015 až 2016, která se, před tím než se třídičky zaměřily na produkci certifikovaných paliv, pohybovala mezi 40-60 %. To při vysoké míře třídění umožní plnění závazných cílů nejen pro obalový průmysl, ale i cíle platné pro obce a města ČR.

Cílem pro příštích pět let je tedy zejména uplatnění hierarchie nakládání s odpadem při úpravě (dotřídění) tříděného odpadu a současně aby alespoň polovina vytříděného plastu našla materiálové využití v recyklaci. Oproti minulosti však do tohoto materiálového využití nebude zahrnována výroba certifikovaných paliv.

Nerecyklovatelný odpad má být maximálně využit energeticky

Druhým cílem je, aby maximální množství odpadu, který recyklován nebyl, bylo využito energeticky, protože pokud není recyklace možná, může odpad alespoň nahradit neobnovitelné fosilní zdroje v energetice.

Tento druhý cíl je jednoznačně podložen legislativou, která od ledna zakazuje ukládat energeticky využitelný odpad na skládky. Pro výrobce baleného zboží to však znamená, že se budou muset podílet na nákladech s tím spojených.

První cíl vyžaduje třídící linky finančně motivovat, aby se zaměřily i na materiálové využití těch složek odpadu, které recyklovatelné jsou, ale jejich prodej nedokáže pokrýt náklady na jejich vytřídění. Dokonce vyžaduje, aby pro materiálovou recyklaci byly vytříděny i takové odpady, za jejichž recyklaci je nutné platit.

Změny v systému EKO-KOM

Splnění všech těchto cílů vyžaduje od AOS změnu struktury a zaměření plateb za úpravu obalového odpadu k využití a současně výrazný podíl na nákladech recyklace v souladu s platnou legislativou. V souvislosti s novou legislativou jsme tedy v letošním roce přistoupili k následujícím krokům:

  • Přímá finanční podpora recyklace byla systémově zavedena pro všechny způsoby recyklace plastových fólií a také směsné frakce zbytkového plastu.
  • Ve dvou krocích byly zvýšeny platby třídicím linkám za vytřídění a předání odpadu k materiálové recyklaci, toto navýšení efektivně znamená zvýšení podpory materiálové recyklace o 150 % oproti roku 2020.
  • Zvýšení úhrady za energetické využití zbytkových nebo nerecyklovatelných plastů tak, aby jejich energetické využití bylo výhodnější než ukládání na skládku, ale zároveň preferuje materiálovou recyklaci.
  • Podmínění platby za energetické využití minimální požadovanou účinností třídicí linky, vyjádřenou jako poměr materiálové recyklace k celkovému množství upravovaného odpadu. Tento poměr má zaručit, že podpora energetického využití nepovede k omezení materiálové recyklace. Minimální požadovaná materiálová recyklace je progresivní a poroste ze současných 28 % na 38 % na konci roku. Cílem této progrese je postupně vrátit účinnost třídicích linek na úroveň roku 2016 a nalézt rovnováhu mezi materiálovou recyklací a energetickým využitím.

Finanční motivace třídících linek má navýšit účinnost materiálové recyklace

Výsledným efektem pro třídicí linky je za všech okolností zvýšení jejich příjmu za předání odpadu k recyklaci, tedy i zlepšení bilance celého procesu úpravy odpadu. Nicméně navýšení příjmu bude nerovnoměrně rozloženo. Linky, které dosáhnou požadované účinnosti, mohou očekávat navýšení příjmu od AOS za využití vytříděných obalů okolo 100 %. Linky, které této účinnosti nedosáhnou, mohou očekávat navýšení příjmu jen v řádu okolo desítky procent.

Očekávaným efektem je, že zatímco dnes existují třídicí linky s účinností materiálové recyklace pod 20 %, ale také takové, které přesahují 50 %, v příštím roce se očekává, že velká část linek se dostane přes hranici 40 %. Jde tedy o to, abychom se z loňských průměrných 28 % účinnosti, která byla bezesporu i důsledkem epidemiologické situace, dostali rychle na průměrnou účinnost přes 40 %.

Náklady spojené s úpravou odpadu

Náklady AOS spojené s úpravou odpadu se s těmito opatřeními stávají velmi významnou nákladovou položkou na nakládání se spotřebitelskými obaly a v jejich celkovém objemu přibližně půl miliardy korun budou představovat zhruba čtvrtinu, u plastů až třetinu celkových nákladů v řetězu svoz, úprava a recyklace. Podporu recyklace v reakci na propad cen druhotných surovin již loni AOS EKO‑KOM hradila ze svých rezerv, a bude tak za cenu značné ztráty činit i v prvním pololetí tohoto roku. Nicméně v polovině roku bude nutné tyto náklady promítnout do poplatků za obaly, které hradí výrobci za službu sdruženého plnění.

To, jaké náklady úpravy jsou spojeny s konkrétním druhem obalu, závisí do značné míry na jeho vlastnostech. Protože se tyto náklady nyní stávají velmi významnou položkou, je nutné je i korektně promítnout do poplatků za sdružené plnění. To proběhne formou ekomodulace, která bude dalším logickým a nutným krokem strukturální změny financování EPR služeb. To ostatně vyžaduje i příslušná směrnice EU a ekomodulovat budou tedy všechny členské státy včetně ČR. Smyslem této ekomodulace bude nejen spravedlivé rozložení nákladů, ale i motivace výrobců k upřednostnění obalů, které mají náklady nižší, tedy jsou snáze tříditelné a recyklovatelné.

Foto: samosebou
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Právník radí: Jak na živnostenský odpad

Obce nemají povinnost umožnit zapojení tzv. živnostenského odpadu do obecního systému. Jaké možnosti má potom podnikající fyzická osoba? Existuje minimum pro množství živnostenského odpadu? Lze sloučit živnostenský odpad v rámci jedné nemovitosti?

Otázky týkající se tzv. živnostenského odpadu zodpověděl redakci Komunální ekologie Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o.:

Jaké jsou možnosti řešení svozu živnostenského odpadu obecně?

Pojem „živnostenský odpad“ zákon o odpadech (starý ani nový) nijak nedefinuje. Za živnostenský odpad bývá obvykle označován komunální odpad a odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, které vznikají při nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. Podle nového zákona o odpadech může podnikající fyzická osoba zajistit svoz takto definovaného živnostenského odpadu (komunálního i tříděného) dvěma způsoby, a to:

  • na základě smlouvy s oprávněnou osobou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu, nebo
  • prostřednictvím obecního systému nakládání s komunálními odpady na základě smlouvy s dotčenou obcí; v takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu.

Obce však nemají povinnost umožnit zapojení živnostenského odpadu do obecního systému. Je to právo, nikoliv povinnost obce.

Existují výjimky pro fyzické osoby, které produkují minimum odpadů? Je zákonem stanovené nějaké minimum pro živnostenský odpad?

Žádné výjimky odvozené od množství odpadu v zákoně o odpadech pro živnostníky, ani fyzické osoby stanoveny nejsou. Živnostníci se mohou zapojit se svým živnostenským do obecního systému komunálního odpad, pokud to obec umožňuje. Pokud se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba zapojí se všemi odpady do obecního systému, pak je osvobozena od vedení evidence.

Pokud živnostníci produkují i jiný než živnostenský odpad, anebo obec neumožňuje živnostníkům zapojení do obecního systému, pak mají tito povinnost předat odpad pouze osobě k tomu oprávněné na základě uzavřené smlouvy. Vedle toho mají samozřejmě všechny další povinnosti původce odpadů včetně povinností evidenčních.

V souvislosti se živnostenským podnikáním lze zmínit výjimku pro živnostníky, kteří svou podnikatelskou činnost provozují i mimo svoji provozovnu. Tyto osoby mohou odpad v maximálním množství 20 tun, který vznikl mimo jejich provozovnu, převézt na svoji provozovnu a tam ho uchovávat po dobu maximálně 1 roku. S takovým odpadem je pak nakládáno, jako by vznikl na jejich provozovně.

Jak je tomu v případě, že podnikatel pracuje v sídle firmy, které má zároveň na adrese svého trvalého bydliště – jak se rozlišuje „živnostenský“ a „komunální“ odpad?

Dle zákona o odpadech je nutno rozlišovat nakládání s komunálním odpadem z domácnosti dané fyzické osoby a nakládání s odpadem vznikajícím při podnikatelské činnosti dané osoby, byť by i tento odpad měl podobné složení jako komunální odpad z domácností. Skutečnost, že daný podnikatel má v sídle své firmy též bydliště a svou domácnost, jej nezbavuje povinností, které má jako podnikající fyzická osoba podle zákona o odpadech (viz předchozí odpovědi).

V praxi může být obtížně prokazatelné, zda a v jakém rozsahu má daný odpad původ v podnikatelské činnosti, či v domácnosti dané fyzické osoby, například jedná-li se o činnosti čistě administrativní povahy. Je však potřeba upozornit, že živnostníci mají jako původci odpadu povinnost prokázat, že předali odpad v odpovídajícím množství k tomu oprávněné osobě, resp. obci. Živnostníci mají jako původci odpadu též povinnost mít ve vztahu k jimi produkovanému komunálnímu odpadu, který běžně produkují, a stavebního a demoličního odpadu, který sami nezpracují, uzavřenu smlouvu s oprávněnou osobou, resp. obcí v případě jejich zapojení do obecního systému, a to již před samotným vznikem odpadu. Za porušení těchto povinností hrozí pokuty až do výše 1.000.000 Kč.

V případě existence provozovny v místě trvalého bydliště v podobě například maloobchodu či služeb bude rozsah produkovaného živnostenského odpadu zpravidla přesahovat produkci komunálního odpadu z běžné domácnosti, na níž budou koncipovány popelnice na komunální odpad z domácností. V této souvislosti je nutné dále upozornit, že pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba umožňuje ve své provozovně svým zákazníkům odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, musí dle zákona o odpadech zajistit i místa pro oddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpad.

Ze všech výše uvedených důvodů je tedy i v zájmu daného podnikatele, aby ve vztahu k odpadu vznikajícího z jeho podnikatelské činnosti měl uzavřenu zvláštní smlouvu s oprávněnou osobou, resp. zvláštní smlouvu s obcí v případě zapojení živnostenského odpadu do obecního systému.

Lze v případě, že na adrese trvalého bydliště má sídlo více firem, sloučit živnostenský odpad a odevzdávat ho ke svozu a likvidaci na jednu smlouvu?

Ano, nový zákon o odpadech tuto možnost ve vztahu ke komunálnímu odpadu a odpadu z obalů právnických osob a podnikajících fyzických osob výslovně upravuje. Každý z podnikatelů mající sídlo v dané nemovitostí se může v písemné smlouvě domluvit s vlastníkem této nemovitosti, že za původce tohoto odpadu bude místo podnikatele považován vlastník nemovitostí. Uvedené může pomoci řešit například problematiku zajišťování odpadů v rámci jednotlivých provozoven v obchodních centrech, což v právní úpravě platné do 1. 1. 2021 chybělo.

Foto: NZVZ
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Norská výzva pomůže najít cestu, jak zbavit řeky zbytků léčiv a hormonů

I když je čištění odpadních vod u nás na pokročilé úrovni, ne vždy dokážeme zbavit vodu všech nečistot. Výzkumy prokázaly, že se v povrchových vodách vyskytují zbytky antibiotik, hormonů a jiných běžně používaných látek, které však mohou být pro vodní organismy a ekosystémy velice nebezpečné. V nové dotační výzvě „Trondheim“ z Norských fondů má Státní fond životního prostředí připraveno 94 milionů korun na inovativní opatření, jejichž výsledkem budou nové technologie pro čisté povrchové vody bez toxických zbytků léčiv.

Žadatelé z řad právnických osob mohou získat z prostředků dotačního programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu Norských fondů částku až 26 milionů korun a pokrýt tak 90 procent způsobilých nákladů na svůj projekt. Příjem žádostí o dotaci odstartuje 8. dubna 2021.

„Problematika znečištění vod nerozpustnými zbytky chemických látek různého typu, tzv. mikropolutanty, je vážným tématem. Jelikož tyto látky nepodléhají tak snadno biologickému rozkladu, dochází k jejich nežádoucímu hromadění ve vodě, půdě i v tělech živých organismů. I metabolity, které vznikají při rozkladu mikropolutantů, jsou mnohdy velmi toxické. Proto jsme se na tento typ znečištění rozhodli zaměřit v rámci podpory z Norských fondů. Náš program je jedním z prvních finančních nástrojů, které se zaměřují na hledání a podporu konkrétních opatření ke snižování tohoto typu znečištění“, představuje téma výzvy Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky.

Finanční podporu budou moci získat pilotní projekty, které se konkrétně zaměří na instalaci pokročilých technologií čistění odpadních vod umožňující redukci zbytků léčiv a jejich metabolitů, a to jak přímo u významných zdrojů, tak i na komunálních čistírnách odpadních vod. Mezi významné zdroje tohoto znečištění se řadí například zdravotnická zařízení či domovy pro seniory. Podporovány budou rovněž aktivity zaměřené na využití přírodních a přírodě blízkých procesů, jakými jsou například kořenové čistírny či umělé mokřady, které rovněž vedou k prokazatelnému snížení tohoto typu znečištění.

Dotační výzva Trondheim je vyhlášena jako dvoukolová. Žadatelé v prvním kole předkládají k posouzení pouze projektové záměry se základními informacemi o zamýšleném projektu: „K hodnocení projektového záměru bude vytvořena Expertní komise složená ze zástupců interních i externích odborníků v oblasti ochrany vod. Ti posoudí, zda je vhodné navrhovaný projekt zařadit k financování do dotačního programu. Úspěšní žadatelé budou vyzváni k dopracování projektového záměru, finanční podpora může činit od 5,2 do 26 milionů korun,“ vysvětluje mechanismus hodnocení dvoukolové výzvy Petr Valdman.

Foto: hospodářské noviny
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Česko o víkendu díky dobrovolníkům znatelně prokouklo

O víkendu 27.-28. března úspěšně proběhl hlavní termín jarní akce Ukliďme Česko. Podle prvních odhadů se jej zúčastnilo na zhruba tisícovce míst 40-50 tisíc dobrovolníků včetně známých osobností.

Naše příroda (ale i města a obce) během uplynulého víkendu opět prokoukla díky dobrovolníkům, kteří uklízeli nepořádek po všech koutech České republiky. „Nemáme k dispozici tak přesná čísla, jak bývalo zvykem při minulých ročnících, neboť úklidy probíhaly tentokrát bezkontaktně, a organizátoři místních akcí se s dobrovolníky nepotkávali. Ti využili tzv. pytlomatů, u kterých si vyzvedávali pytle na odpad a poté vyráželi uklízet individuálně, či v rodinném kruhu. Podle počtu rozeslaných pytlů, kterých bylo 45 000, a informací od zřizovatelů pytlomatů, kteří mnohde museli pytle doplňovat pro velký zájem, odhadujeme počet účastníků na 40-50 tisíc,” uvedl za organizátory Miroslav Kubásek ze spolku Ukliďme Česko.

Kromě klasických druhů letos bohužel přibyly mezi sesbíranými odpadky použité roušky a jednorázové rukavice, k těm nejčastěji nacházeným patří plastové sáčky, nejrůznější obaly od svačin a nápojů, na řadě míst i pneumatiky. Dobrovolníci v Lednici našli dokonce část z bagru, varnou konvici nebo třeba koberec. Účastníci úklidů, kteří nalezli neobvyklé, či dokonce kuriozní odpadky, se mohou svými nálezy pochlubit a zúčastnit se tradiční fotosoutěže. Informace o ní naleznou na www.uklidmecesko.cz/fotosoutez/

Příští velký úklid plánují organizátoři ze spolku Ukliďme Česko na třetí zářijový víkend, v rámci již 4. ročníku Celosvětového úklidového dne. Letos poprvé také vyzývají aktivní organizátory úklidových akcí k zapojení do sázení stromů pod heslem „Na jaře uklidíme, na podzim vysadíme“. Zájemci (nejen z řad organizátorů úklidových akcí) mohou do konce července zažádat o grant na výsadbu stromů až do výše 60 000,- korun díky Nadaci Partnerství a její iniciativě Sázíme budoucnost. Podrobnější informace k výsadbám najdete na www.sazimebudoucnost.cz

Pokud jste propásli úklidovou akci o tomto víkendu, nevadí. Na řadě míst budou pytlomaty fungovat až do Velikonoc a individuálně se lze do úklidu odpadků zapojit kdykoliv. Stačí si na vycházku do přírody vzít rukavice, tašku na odpadky a občas rozhýbat ztuhlá záda shýbnutím-se pro odpadek.

Foto: uklidmecesko
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Projekt Když se s odpady nakládá dobře: Svoz odpadů – svozová firma versus technické služby

Hned na začátku je třeba říci, že nelze obecně paušalizovat a vyzdvihnout jedno řešení nad druhé. Obec musí vědět, co od vztahu se svozovou firmou či technickými službami požaduje. Spolupráce musí být přesně smluvně definována, musí mít jasně nastavené toky a kontrolní mechanismy.

Definice požadavků

Volbu dodavatele na svoz a likvidaci odpadu provádí obec na základě výběrového řízení. Je proto klíčové jasně definovat požadavky, rozsah a podmínky poskytování služeb.

„Je důležité vědět, co od firmy očekávat. Potom můžete být spokojeni i s velkou firmou,“ říká odborník na odpady Milan Havel z Arniky a upřesňuje: „Problém je přenos správy až na úroveň obcí, kdy tomu musí rozumět každý starosta. Od velkých firem nemůžete očekávat, že budou mít čas na optimalizaci vašeho odpadového hospodářství a že vám budou šetřit náklady. Proto je důležité mít i dobře nastavené kontrolní mechanismy. Platí to nejen u svozu, ale i u sběrných dvorů. I zde lepší evidence může odfiltrovat černé pasažéry – například odpad z firem a podobně. Neznamená to, že se větší firmy nesnaží určité věci optimalizovat. Obec je ale pro ně moc velký detail, na který není tolik času. Nevýhodou malých firem může být řešení nenadálých situací a poruch, protože prostě nemají tak velké zázemí. Existuje samozřejmě ještě mnohem více aspektů. Přihlédnout je třeba i k historickému vývoji.“

„Největší výhodou svozových firem je jejich zázemí. Technické, projekční či legislativní. Dále zkušenosti a vypracované modely řešení pro určité situace. Jedná se například o větší zastupitelnost techniky a personálu v případě poruch či jiných výpadků – Covid apod.,“ říká Kristina Jakubcová, mluvčí FCC Česká republika a doplňuje: „Dlouhodobě nám fungují společné podniky s městy (tzv. joint venture) ke spokojenosti obou partnerů. Některé již 25 let. Zásadní je, aby oba společníci vnímali druhou stranu jako partnera a uměli spolu komunikovat. Při stanovení strategie, schvalování plánů, schvalování investic i při samotném výkonu služeb. Obě strany musí respektovat zásady péče řádného hospodáře.

Město či obec je pro danou firmu klíčovým zákazníkem. Pokud pak firma rozšiřuje své aktivity v rámci své regionální strategie, město získává stabilnějšího a silnějšího partnera. V případě společného podniku má město podíl na zisku.“

Každé město či obec má specifické potřeby a požadavky v oblasti svozu a likvidace odpadů. Ať již se jedná o počet obyvatel, poměr rodinných a bytových domů, přírodní podmínky, technické zázemí a možnosti jeho budování či rozšiřování, financování, zajišťování kontrolních mechanismů a mnoho dalších faktorů.

Je tak třeba velmi přesně stanovit požadavky a priority obce či města a podle nich postupovat při výběru dodavatele. „Jde o nastavení jasných toků a kontrol. Prostě jinak nebudete vědět, kolik co stojí a jak efektivně to děláte,“ uzavírá Milan Havel.

Příklady dobré praxe:

Příbor

Nakládání s komunálními odpady v Příboře zajišťují Technické služby města Příbora, příspěvková organizace. Od roku 2019 město začalo jejich prostřednictvím svážet své odpady samo.

Město Příbor/ Wikimedia Commons

„V roce 2019 končila víceletá smlouva se společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Cena za svoz byla pro město příznivá, a to na základě vysoutěžených cen z veřejné zakázky v roce 2013. Po skončení smlouvy bylo avizováno předpokládané navýšení cen ze strany externích svozových společností. Rovněž jsme chtěli realizovat změny v systému svozu odpadu,“ vysvětluje Dita Kalužováz odboru životního prostředí, dotací a veřejných zakázek města Městského úřadu Příbor, co vedlo město ke změně svozové firmy.

Bylo pořízeno i vlastní svozové auto, které je vybaveno vážícím zařízením, takže město má údaje o naplněnosti nádob ve městě. „Nyní svážíme tímto autemdvakrát týdně plast a papír, jedenkrát směsný komunální odpad celoročně a bioodpad dle období. Od dubna do listopadu dvakrát týdně ze sídlišť a zahrádkářských osad velké nádoby 770 l a co 14 dnů od rodinných domů nádoby 240 l. V zimě pouze jednou měsíčně,“ informuje Dita Kalužová.

Výhody nového systému

  1. Pokles produkce směsného komunálního odpadu

„Celkové množství směsného odpadu kleslo, což je největší přínos – jednak kvůli skládkovnému, které roste, a taky budeme snáze plnit cíle či limity dle nového zákona o odpadech,“ uvádí Dita Kalužová.

Vývoj produkce směsného komunálního odpadu:

Zdroj: Dita Kalužová/ město Příbor

Produkce směsného komunálního odpadu v přepočtu na jednoho
obyvatele:

Zdroj: Dita Kalužová/ město Příbor

2. Nárůst třídění

„Směsný odpad v kontejnerech na sídlištích byl svážen 2 x týdně, tříděný 1 x týdně. Když byly barevné nádoby plné, občané i vytříděný odpad házeli do černé nádoby. Nyní svážíme černé kontejnery 1 x týdně a popelnice od rodinných domů každé 3 týdny. Naopak barevné kontejnery na tříděný odpad – papír, plasty + kovy, se vyvážejí 2 x týdně. Město je rozděleno na 3 části, vždy se sveze jedna část rodinných domů plus sídliště každý týden. Lidé mají méně místa v černé popelnici, přemýšlejí, co tam dát nemusejí a vytřídí více,“ komentuje aktuální situaci Dita Kalužová.

Produkce komunálního odpadu

Vývoj produkce komunálního odpadu/ tuny

Zdroj: Dita Kalužová/ město Příbor

3. Srovnatelné náklady, jednoznačně vyšší kontrola nad odpady

„Náklady na svoz jsou srovnatelné, ale navýšené odměny plus výnosy z druhotných surovin jsou výrazně vyšší. Určitě se to vyplatí, můžeme více kontrolovat, co se sváží nebo udělat mimořádný svoz například mezi svátky, když je odpadu více než obvykle,“ dodává k výhodám Dita Kalužová.

Změnu doprovázela nutná osvěta a diskuse s občany

Obyvatelé Příbora měli zpočátku obavy, že při snížené frekvenci svozu jim odpad bude doma zapáchat. A proto město pořádalo diskuse, publikovalo články a snažilo se najít cesty, jak dostat k lidem správné informace.

„Občané pochopili, že nejvíce zapáchá bio, to musí vytřídit do hnědé nádoby, která seod rodinných domů sváží co 14 dnů, a pak plastové obalynapříklad od mléčných výrobků, které se sváží 2 x týdně. Kdo má více než 5členů v domácnosti, dostal větší popelnici o objemu 240 l. Přidělení nádoby 240 l do domácnosti bylo možné i v domácnosti se zvýšeným množstvím hygienických a zdravotních pomůcek -např. pleny,“ říká Dita Kalužová.

Rovněž byl přehodnocen počet a rozestavění černých kontejnerů na sídlištích. Jejich rozmístění je dlouhodobě vyhodnocováno, zejména na základě počtu trvale přihlášených obyvatel v dané lokalitě, ulici či bytovém domě.

Tlak na trvale nepřihlášené občany

Výše uvedené vyvolalo i řešení nepřihlášené části obyvatelstva města. „Ze strany domovníků byl tlak na nepřihlášené nájemníky, aby si nahlásili trvalý či přechodný pobyt. Někde v domě s 8 byty bydlelo oficiálně 10 lidí, ale reálný počet dosáhl 35 osob,“ upozorňuje Dita Kalužová na častý problém nejen v odpadovém hospodářství.

Když občané vidí smysl třídění

„Rodinné domy třídí slušně, tam ještě dostávali občané zdarma kompostéry a dávají si do nich i bioodpad z domácností, natrhané kartony – například papírové krabice od pizzy či toaletní ruličky, papírové kapesníky, popel z kamen, kde spalují jen dřevo,“ pokračuje Dita Kalužová. „Vysvětlili jsme jim, jak kompostovat a využívat svůj kompost, takže kleslo i množství bia odvezeného na kompostárnu, což je městem placená služba. Kupujeme kompostéry od firmy z regionu, která je vyrábí ze 100% recyklovaného plastu, který navíc odebírá ze stejné dotřiďovací linky, kam vozíme plast i my. Takže lidé slyší, že to má cenu třídit plast, kovy a nápojové kartony.“

Písek

Nakládání s komunálními odpady v Písku zajišťují Městské služby Písek. Obyvatelé města Písku, kteří jsou zapojeni v systému města, mohou využívat odpadové nádoby o objemech 110 l a 1100 l. Rozmístění, počet a druh nádob určuje odbor Životního prostředí Městského úřadu v Písku.

Město Písek/ Wikimedia Commons

Dále je ve městě umístěno více než 700 kontejnerů na tříděný odpad. Tyto jsou sváženy podle naplnění. Ve svém regionu město rovněž umožňuje sběr bioodpadu do cca. 2 500 nádob.

Občané, kteří mají zájem o třídění bioodpadu, mají k dispozici nádoby o objemu 240 l. Městu to zajišťuje surovinu v perfektním stavu. Nenajde se zde plastový sáček, což je častý jev u anonymních sídlištních zástaveb. V exponovaných místech doplňuje město 1 100 l nádoby na bioodpady.

Prostřednictvím Městských služeb Písek provozuje město také 7 sběrných dvorů odpadu, vlastní kompostárnu a dotřiďovací linku.

„Svoz odpadů, zeleň apod. by vždy měly být pod patronací města. Město nemusí vlastnit 100 %, ale měly by mít více než 50 %,“ říká Miloslav Šatra, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Písek a dodává: „Výhodou takových vztahů je, že městské služby jsou řízeny a ovlivněny městem a napojeny na jeho rozpočet. Důležité je, že spolupráce neprobíhá na ryze komerční bázi, městské služby nevytváří nadčasový zisk, prioritní je pro ně služba občanům.“

Dalším pozitivem je, že v případě nevýdělečné jedné složky v rámci nakládání s odpady lze tuto složku dotovat z jiných, které jsou ziskové, což ve výsledku znamená, že se služba občanům neprodraží.

„Propojení svozu odpadů, provozu sběrných dvorů, kompostárny a dotřiďovací linky znamená, že i když v určitém období jedna část nebude výdělečná, lze ji sanovat z dalších prostředků. To u soukromých firem neprobíhá,“ upozorňuje Miloslav Šatra a doplňuje: My navíc udržujeme nadstandardní vztahy s městskými službami. Když je potřeba něco opravit, reagují velmi rychle a vstřícně, město jim dodává práci ve formě malých zakázek, kde není třeba výběrové řízení. Peníze, které dostanou, tak zůstávají dále využity ve městě.“

Nutno ovšem dodat, že velkou zásluhu na tom, že odpadové hospodářství v Písku funguje velmi dobře, má i nastavení pravomocí. Odpadové hospodářství je v kompetenci vedoucího odboru, který jako odborník v odpadech pracuje přes třicet let. Díky tomu měli v Písku zřízeny sběrné dvory již od roku 1993, s předstihem zrealizovali kompostárnu a jako první v jihočeském kraji provozovali dotřiďovací linku.

Tím, že změny v odpadovém hospodářství prováděli s předstihem, získali řadu výhod a dalších zkušeností. S produkcí 130 kg odpadu na osobu kvůli dosažení slevy na skládkování si hlavu lámat nemusí, podmínku splňují bez problémů.

Litovel

FCC Litovel jako společný podnik města a svozové firmy

Město Litovel/ Wikimedia Commons

Město Litovel leží v Olomouckém kraji. K Litovli patří 11 místních částí: Březové, Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory, Unčovice a Víska. Komplexní odpadové hospodářství města Litovle a okolních obcí zajišťuje firma FCC Litovel. Ta provozuje také sběrný dvůr odpadů.

Firma FCC Litovel, s.r.o. byla založena v srpnu 2001. 51 % zde vlastní město Litovel, 49 % FCC Environment CEE GmbH.

„Za jednu z hlavních výhod považuji, že díky společnému podniku máme vliv na chod firmy. Jsme tak schopni pružně reagovat na požadavky našich občanů, živnostníků a firem v našem regionu. Účast strategického partnera a jeho know-how nám poskytuje kvalitní servis v oblasti odpadového hospodářství a současně přináší výhody v mnoha směrech. Například flexibilitu v provozní oblasti, likvidaci odpadů na zařízeních, které provozuje apod. Tato spolupráce nás v roce 2018 vynesla na první příčku v oblasti třídění mezi městy v Olomouckém kraji, kdy jsme od společnosti EKO-KOM byli oceněni „Zlatou keramickou popelnicí za rok 2018“,“ uvádí Petr Šrůtek, zastupitel města Litovle a zároveň jeden z jednatelů FCC Litovel.

Počet odpadových nádob a frekvence svozů

Komunální odpad se v současné době sváží jednou za 14 dnů. Jde o přibližně 3.000 ks nádob o objemu 120 l a 250 ks o objemu 240 l. Dále se sváží 130 ks nádob o 1100 l, z čehož 100 ks se sváží v týdenní frekvenci.

Pro separaci je k dispozici 130 nádob na plast o 1100 l, 105 nádob na papír 1100 l, 1.550 ks nádob na plast 240 l, 1.300 ks nádob na papír 240 l, 1.450 ks nádob 240 l a 15 ks nádob na bioodpad o objemu 1100 l. Dále 80 ks nádob na separaci bílého a barevného skla o 1300 l, 25 ks nádob 1200 l pro separaci kovových obalů a 15 ks nádob o objemu 120 l na jedlé oleje a rostlinné tuky.

Separační stanoviště se sváží jednou týdně, individuální svoz 240 l nádob je zajištěn jednou za měsíc. Svoz bioodpadu od března do listopadu probíhá jednou za 14 dnů. Od prosince do února je to jednou za měsíc. Nádoby na kovové obaly se sváží jednou měsíčně, rostlinné tuky a oleje jednou za dva měsíce.

Změny v odpadovém hospodářství v souvislosti se změnou odpadové legislativy

„Již zmiňované know-how strategického partnera nám s předstihem umožnilo zavést systém adresného třídění, tzv. Door to Door. Díky tomuto systému se zvýšil podíl vytříděných složek a současně snížilo množství komunálního odpadu. To má mimo jiné pozitivní dopad na snížení nákladů za uložení komunálního odpadu na skládce,“ vysvětluje Petr Šrůtek a uzavírá: „Dalším ze zamýšlených kontrolních mechanismů, který chceme se spuštěním nově vybudovaného sběrného dvora zavést, bude zavedení evidenčního systému pro příjem odpadů na tento sběrný dvůr. Abychom tak získali informaci o množství odpadu vyprodukovaného za číslo popisné a zamezili zneužívaní sběrného dvora.“

Zdroj:


Rubriky
Nezařazené

Hodina Země připomíná, co můžeme udělat doma pro ochranu klimatu

Nadměrná spotřeba energií je jedním z důležitých témat při snižování emisí skleníkových plynů a tím i příspěvku ke změně klimatu. Akce Hodina Země, která každoročně upozorňuje na postupující změnu klimatu, se letos koná v sobotu 27. března od 20.30 h. Vedle symbolického zhasnutí zdrojů energie doma, v obci nebo v práci, se můžete letos na stránkách připojit k iniciativě i se svým vlastním klimatickým závazkem.

Průměrná roční uhlíková stopa lidí v České republice je 12 tun CO2, z toho téměř polovina (zhruba 5 tun) ovlivňuje osobní spotřeba, včetně především bydlení, dopravy nebo jídla. Proto je klíčové nezapomínat na to, že naše každodenní rozhodnutí mají vliv na klima. Šetřit energiemi, ať jde o teplo nebo elektřinu, má vždy smysl, stejně jako omezování nadměrného osvětlení, jak doma tak i ve městech a obcích. I proto se letos do Hodiny Země zapojí také Ministerstvo životního prostředí a zhasne svoji budovu.

Energie, která se díky omezení světel ušetří, nemá ale pozitivní dopad jen na změnu klimatu. Nadměrné nebo neefektivní osvětlení škodí našemu zdraví i přírodě. Covidová pandemie posledního roku, spojená mj. s omezením vycházení ve večerních hodinách, ještě více na problém světelného znečištění a zbytečného nočního osvětlení poukázala. Česká města se i během nouzového stavu topí ve světlech obchodních center nebo reklamních ploch. Osvětlená zůstávají prázdná parkoviště supermarketů, výkladní skříně uzavřených obchodů či průmyslové a školní areály.

Světelné znečistění je jedním z prioritních témat Ministerstva životního prostředí. Již po tři roky MŽP nabízí 30 milionů korun na efektivnější využití světelných zdrojů v podobě výměny obecního osvětlení obcím v chráněných oblastech, dalších 90 milionů korun poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu pro ostatní města a obce.

Hodina Země od roku 2007 upozorňuje na změnu klimatu pomocí akcí ve veřejném prostoru, které mají společného jmenovatele, a to je symbolické zhasnutí světel. Ať už jde například o známé památky, průmyslové provozy nebo domácnosti. Hodina Země navíc upozorňuje na to, že změna klimatu není nic vzdáleného, ale že ji ovlivňuje každý z nás při nákupech, například lokálních potravin nebo při rozhodnutí spořit energie nebo využívat dešťovou vodu. Tipy na změnu spotřebitelského chování najdete na stránkách Hodiny Země.

Foto : frekvence1
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Plynovodoch už rok prúdi biometán. Vyrábajú ho z bioodpadu

Najväčší český distribútor plynu očakáva, že biometán by do roku 2030 mohol pokryť 10 % spotreby zemného plynu vo vykurovaní a v doprave.

Biometán, ktorý sa v poslednom období čoraz častejšie skloňuje aj medzi slovenskými plynármi, si v Česku už našiel cestu do praxe. Najväčší český distribútor zemného plynu, GasNet, v minulom roku vtlačil do svojej distribučnej siete biometán v celkovom 718 tisíc m3.

Výhodou biometánu je, že má takmer identické zloženie ako zemný plyn. Plynové kotly či sporáky ho preto môžu spaľovať bez toho, aby ich bolo potrebné akokoľvek upravovať. Aj preto GasNet vo využívaní biometánu očakáva rýchly rozvoj v najbližšom desaťročí.

Do roku 2030 očakávajú 10 % podiel

Vývoj v energetike podľa spoločnosti GasNet ukazuje, že väčšie využitie biometánu bude potrebné pre splnenie emisných cieľov EÚ.

Spoločnosť, ktorá má u našich západných susedov zhruba 80 % podiel na distribúcii zemného plynu, sa preto vlani rozhodla otestovať využívanie tohto alternatívneho paliva v praxi.

Prečítajte si tiež

Koľko biometánu je v komunálnom odpade na Slovensku?

Za prvý rok sa do českých plynovodov dostalo celkovo 718 tisíc m3 biometánu, čo by pokrylo spotrebu jednej menšej obce so stovkami obyvateľov. Do roku 2030 by však biometán podľa očakávaní spoločnosti mohol nahradiť až 10 % spotreby zemného plynu v sektore vykurovania a cestnej dopravy.

Biometán vyrábajú na Morave

Biometán, ktorý od vlaňajšieho roka GasNet využíva vo svojej distribučnej sieti, vyrába bioplynová stanica EGF Rapotín BPS na severnej Morave.

„Ide o priekopnícky projekt pre celú českú energetiku,“ hovorí Michal Ostatnický zo spoločnosti GasNet.

„Výroba a vtláčanie biometánu do distribučnej plynárenskej siete je oblasť, ktorú dlhodobo sledujeme a spoluvytvárame. Sme plynári a veríme v budúcnosť plynu v akejkoľvek forme. Biometán je podľa nás palivom budúcnosti a bude hrať v modernej energetike dôležitú úlohu,“ zdôrazňuje M. Ostatnický.

Bez intenzívnejšieho využívania biometánu Česká republika podľa neho nesplní záväzné emisné ciele EÚ.

Biometán sa v Rapotín vyrába z biologicky rozložiteľného odpadu. Ide preto o lokálny zdroj energie, ktorý sa vyrába priamo v Česku.

„Veľkou prednosťou biometánu, ktorý sa vyrába z biologicky rozložiteľného odpadu je aj to, že jeho zloženie je takmer identické so zemným plynom. Všetky dnes bežne používané plynové spotrebiče ako sú kotly, sporáky alebo aj autá na CNG fungujú bez akýchkoľvek úprav aj na biometán, respektíve bioCNG,“ vysvetľuje M. Ostatnický.

Najviac biometánu vtlačili v decembri

Ďalšiu výhodu bioplynu českí plynári vidia v tom, že k dispozícii je už existujúca infraštruktúra pre výrobu bioplynu, z ktorého sa biometán vyrába, ako aj zariadenie pre prepravu, skladovanie a distribúciu plynu z miesta produkcie do miesta spotreby.

Foto a zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Spočítat si uhlíkovou stopu zabere zhruba 15 minut

Bezplatná uhlíková kalkulačka umožní odhadnout, jaké výše dosahují emise skleníkových plynů spojených s vaším bydlením, dopravou a spotřebou. Věděli jste, že v množství vypuštěných emisí na jednoho obyvatele jsou Češi čtvrtí nejhorší v Evropě?

Co je uhlíková stopa

Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Zaměřuje se na množství skleníkových plynů, které produkujeme naším každodenním životem, například spalováním fosilních paliv pro výrobu elektřiny nebo tepla, dopravou atd. Vyjadřuje se v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2 e), udává se v hmotnostních jednotkách – gramech, kilogramech a tunách. Jednoduše řečeno, uhlíková stopa je množství uvolněného oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněných během životního cyklu produktu či služby, fungování domácnosti, během dopravy apod.

Uhlíková stopa se skládá ze dvou částí:

  • Primární (přímá) stopa – množství emisí CO2 uvolněných spalováním fosilních paliv včetně dopravy a spotřeby energie domácnostmi; tyto činnosti lze přímo kontrolovat.
  • Sekundární (nepřímá) stopa – množství emisí CO2 uvolněných v průběhu životního cyklu výrobků, které používáme, od jejich výroby po eventuální likvidaci.

Jak se uhlíková stopa počítá

Uhlíkovou stopu, podobně jako ekologickou stopu, je možné stanovit na různých úrovních – od globálních emisí skleníkových plynů, přes úroveň států, regionů měst až k organizacím, jednotlivcům či dokonce výrobkům a službám. Příkladem v poslední kategorii je uhlíková stopa letu Praha – New York či zobrazení internetové stránky. V tomto smyslu jde o velmi univerzální měřítko.

Výchozím bodem výpočtu uhlíkové stopy je analýza spotřeby energie či materiálu pro danou jednotku. Dalším krokem je přepočet energie na ekvivalentní množství skleníkových plynů. K tomu jsou používány tzv. emisní faktory, které vyjadřují množství skleníkových plynů, vyjádřené v tunách oxidu uhličitého či dalších skleníkových plynů (např. metan), vztažených na jednotku energie či jednotku množství daného zdroje.

Tyto faktory je v dalším kroku nutné převést na odpovídající množství skleníkových plynů vyjádřené v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2 e). Používá se k tomu tzv. Global Warning Potential (GWP), tj. potenciál globálního oteplování, který postihuje příspěvek daného plynu k globálnímu oteplování. Pro CO2 je hodnota GWP = 1, pro například metan (CH4 ) setrvávající v atmosféře 100 let = 28. Jedna tuna uvolněného oxidu uhličitého má tedy na klima stejný vliv jako 28x menší množství metanu (36 kg). Hodnoty GWP pro sedm nejvýznamnějších skleníkových plynů či jejich kategorií jsou uvedeny v tabulce. Zdrojem je poslední zpráva IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu – www.ipcc.ch – z roku 2013.

Tabulka: Potenciál globálního oteplení pro hlavní GHG plyny

 

Kalkulačka uhlíkové stopy

Kalkulátor vychází z českých dat a (převážně) českých emisních koeficientů, proto je primárně určen pro obyvatele České republiky. Klíčem je přitom místo trvalého pobytu, resp. místo, kde uživatel trávil nejvíce času (přenocování) během posledních 12 měsíců.

Důvodem je, že například emisní faktor pro výrobu elektřiny se liší v každém státě, v závislosti na výrobním mixu elektřiny v tom kterém státě. Proto kalkulátor nebuduje dobře fungovat, pokud ho vyplní např. obyvatel Slovenské republiky či Velké Británie.

Z tohoto důvodu nejsou připraveny ani jazykové mutace kalkulátoru. Občané jiných států mají k dispozici alternativní kalkulátory uhlíkové stopy.

Kalkulačku uhlíkové stopy najdete zde:


https://uhlikovastopa.cz/kalkulacka
Tabulka: Emisní faktory pro zdroje energie
Tabulka: Emisní faktor pro výrobu elektřiny

Foto: wikipedia
Zdroj: