Rubrika: Nezařazené

Rubriky
Nezařazené

Roušky a respirátory: Kam je vyhodit a jak dlouho se rozkládají v přírodě?

Nošení respirátorů na určitých místech je v současné době povinné. Jak s nimi nakládat poté, co doslouží? A jak dlouho trvá, než se respirátory a roušky přirozeně rozloží?

Kam ukládat použité respirátory, roušky apod.

Na jednorázové ochranné pomůcky nelze pohlížet jako na plasty z hlediska třídění. Jedná se o kontaminovaný materiál, který se třídit NESMÍ. Tento odpad, ať už jsou to respirátory, zdravotní obličejové masky či rukavice, patří dle instrukcí MŽP jedině do směsného komunálního odpadu. Předtím je potřeba je umístit do sáčku, ten pevně zavázat, a pak dát do pytle se směsným komunálním odpadem a ten opět zavázat. Tím se zabezpečí náhodné rozvázání uzlu, aby byly maximálně chráněni všichni, kteří s  odpadem zacházejí. Použité ochranné pomůcky se nikdy netřídí a neodkládají do kontejnerů na tříděný odpad. Použité ochranné pomůcky se rovněž nikdy neodkládají mimo kontejnery (nádoby) na směsný komunální odpad.

Jak nakládat s použitými samotestovacími sadami

Testovací sady, určené pro sebetestování osob (např. zaměstnanců, žáků nebo v domácnostech) bez asistence zdravotního personálu, lze v souladu se zákonem o odpadech rovněž řadit mezi směsný komunální odpad.

MŽP zároveň upozorňuje, že k prevenci před rizikem, že testovaná osoba je SARS-CoV-2 pozitivní, je však vždy třeba veškerý odpad z testovacích výrobků ukládat do pevného plastového pytle určeného na tyto odpady. Firmy musí mít určené plastové pytle, do kterých se bude veškerý odpad vzniklý ze samotestování sbírat.

Nesmí nastat situace, že zaměstnanci budou volně odkládat použité samotestovací sady do různých košů ve firmě. K odkládání použitých sad lze použít standardní plastové pytle, minimálně s tloušťkou 0,2 mm. Pokud takové firma nemá okamžitě k dispozici, pak je možné použít dva tenčí pytle. Pytle se samotestovacími sadami se musí vždy pečlivě uzavřít (zavázat) a dezinfikovat na povrchu. Je naprosto nezbytné vždy pytle uzavírat a nikdy nenechávat tento odpad mimo sběrnou nádobu. Také platí, že se nikdy nevysypávají samotestovací sady volně do kontejneru, stejně jako v případě roušek a respirátorů.

Pokyny MŽP pro správnou manipulaci s použitými testovacími sadami na koronavirus určenými pro sebetestování osob:

  • Plastové pytle by měly mít minimální tloušťku 0,2 mm. Po naplnění (nejpozději však do 24 hodin) pytel pevně zavažte a na povrchu ošetřete dezinfekčním prostředkem
  • Jsou-li použity pytle z tenčího materiálu, je nutné takové obaly zdvojit. Plastový pytel proto ještě vložte do druhého pytle a zavažte
  • Povrch vnějšího pytle ošetřete dezinfekčním prostředkem, až poté zavázaný pytel dejte do černého kontejneru na směsný komunální odpad.
  • Nikdy nenechávejte odpad mimo sběrnou nádobu
  • Po manipulaci s odpadem si pokaždé pečlivě umyjte ruce mýdlem a teplou vodou nebo použijte dezinfekční gel.
  • Buďte ohleduplní a minimalizujte riziko pro všechny osoby, které nakládají s odpady.

Jak dlouho se v přírodě rozkládají

Respirátor se zpravidla skládá z kombinace některých z těchto materiálů: polyesteru, polyuretanu, polypropylenu, polyakrylonitrilu, polyisoprenu, oceli a hliníku. Jednorázová chirurgická rouška se skládá z kombinace některých z těchto materiálů: polypropylenu zpracovaného technologií spunbond a meltblown, roušky s nanovlákny obsahují filtrační polypropylenovou vrstvu s nánosem nanovláken.

Vzhledem k tomu, že složení pomůcek se může lišit, výsledný výrobek je navíc kombinací materiálů, lze dobu jejich rozkladu jen odhadovat. Není možné ji určit přesně. Polypropylen patří mezi běžné polyolefinové plasty, které se rozkládají se velmi dlouho, zpravidla desítky až stovky let. Také u polyesteru se udává například doba až 200 let.

Jedná se tedy minimálně o desítky let, což je apelem pro všechny, aby s tímto odpadem nakládali dle nařízení. Třídit potenciálně kontaminovaný odpad nelze s ohledem na bezpečnost. Jedním ze zařízení, které zpracovává i tento druh odpadu, je ZEVO (Zařízení na energetické využívání odpadu). Odpad tak nekončí na skládkách, ale je dále energeticky zpracován.

Foto: enviweb
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Koaliční poslanci navrhujú zrušiť povinnosť inštalovať váhy do zberových vozidiel

Povinné váhy v zberových autách sú kontraproduktívne riešenie, vyžadujú si vysoké investičné náklady a majú aj negatívne dopady na životné prostredie, tvrdia poslanci.

Povinnosť vybaviť všetky zberové vozidlá vážiacim systémom, ktorá sa do zákona o odpadoch dostala novelou v roku 2019, môže z legislatívy čoskoro vypadnúť.

Skupina ôsmich poslancov zo všetkých koaličných strán predložila návrh novely zákona o odpadoch, ktorým chcú túto povinnosť zrušiť. Podľa súčasného znenia zákona by všetky zberové vozidlá mali mať vážiaci systém najneskôr k 1. januáru 2023.

O čo ide?

V novembri 2019 schválila NR SR novelu zákona č. 79/2015 Z. z. o odpadoch, ktorou sa do slovenskej legislatívy odpadového hospodárstva zaviedla nová povinnosť: vážiaci systém v každom zberovom vozidle.

Z ustanovenia vyplýva, že ten, kto vykonáva zber zmesového odpadu alebo triedený zber komunálnych odpadov z obalov a neobalov, je povinný zabezpečiť vybavenie zberových vozidiel „vážiacim systémom zaradeným do skupiny určených meradiel a spĺňajúcim požiadavky na určené meradlo.“

Nová regulácia má nadobudnúť účinnosť od 1. januára 2023. Dovtedy by podľa súčasného znenia zákona mali byť vážiacim systémom vybavené všetky vozidlá využívané na zber odpadu. Povinnosť sa tak týka niekoľkých tisícok vozidiel.

Upozorňujú na náklady

Návrh novely zákona o odpadoch, pod ktorý sa podpísali poslanci Radovan Kazda (SaS – spoluvlastník vydavateľstva Odpady-portal.sk, pozn. red.), Anna Zemanová (SaS), Alexandra Pivková (Za ľudí), Jaromír Šíbl (OĽaNO), Anna Mierna (OĽaNO), Jaroslav Karahuta (Sme rodina), Jozef Lukáč (Sme rodina) a Eva Hudecová (Sme rodina), počíta s tým, že povinné váhy v zberových vozidlách z legislatívy vypadnú.

„Povinnosť vybavenia zberných vozidiel vážiacim systémom je kontraproduktívna, nakoľko mnohé obce takýto systém nepotrebujú,“ uviedli poslanci v dôvodovej správe k návrhu s tým, že všetky zberové vozidlá sa už v súčasnosti pred vysypaním odpadu vážia na certifikovaných váhach, či už na skládkach odpadov, zariadeniach na energetické využitie odpadu alebo na spracovanie triedeného odpadu.

„Váhy sú ťažké, čo znamená, že vozidlá dokážu na jedenkrát odviesť menej odpadu a najazdia viac kilometrov. Váženie odpadu zároveň pridáva prácu pracovníkom zberu a manipulácia s nádobami im zaberie viac času,“ vysvetlil ďalší z dôvodov predkladateľov Radovan Kazda na sociálnej sieti.

Povinné váhy v zberových vozidlách podľa poslancov podpísaných pod návrhom zároveň spôsobia neprimerane vysoké investičné náklady. Tvrdia pritom, že vážiace systémy bude nevyhnutné zabezpečiť aj pre stovky vozidiel, ktoré ich v praxi nebudú využívať.

Povinnosť vážiaceho systému preto podľa poslancov „vykazuje znaky klientelisticky motivovanej regulácie, ktorá vnucuje nákup zariadení aj pre tých, ktorí ich nepotrebujú.“

„Cena jedného vážiaceho zariadenia sa podľa informácií od prevádzkovateľov vozidiel pohybuje od piatich 5 000 do 30 000 eur,“ uviedli predkladatelia s tým, že tieto náklady by sa premietli do cien za zber komunálneho odpadu, čo by pocítili zvozové spoločnosti, najmä menšie zberovky vo vlastníctve miest a obcí, ako aj výrobcovia vyhradených výrobkov, ktorí financujú zber triedeného odpadu.

Podľa odhadu, ktorý zaznel na vlaňajšej konferencii Odpadové hospodárstvo 2020, by sa povinné váhy v zberových vozidlách premietli do zvýšenia poplatku za odpad v priemere o päť až desať eur na obyvateľa.

Foto: průmyslová ekologie
Zdroj: Odpady-portal.sk

Rubriky
Nezařazené

Zdá se, že třídicí sleva je výrazně nespravedlivá

Ministerstvo životního prostředí deklaruje, že se odpadářský sektor mohl na novou legislativu připravit s dostatečným předstihem. Média hlásí, že času bylo přehršel. Legislativu máme v praxi měsíc a půl a ukazuje se, že odpadáři buď opravdu zaspali, nebo je pravda úplně jinde.

I přes to, že dotažení nové legislativy všemi peripetiemi a obtížnými jednáními v prostředí neuvěřitelného českého diskuzního chaosu až k uvedení do praxe lze považovat za husarský kousek, nelze říci, že by se dalo na její uvedení v platnost připravit.

Jeden příklad z mnoha:

Odborníci z MŽP uskutečnili v průběhu 1. poloviny roku 2020 řadu přednášek, kde odborné a široké veřejnosti představovali tzv. třídicí slevu. Necelého půl roku poté, byla představena nová verze zákona (dnes vedeného pod č. 541/2020 Sb.), která definuje třídicí slevu zcela jinak. Realizovat jakoukoli větší investici v tomto velmi legislativně proměnném období v podstatě není reálné a bylo by bláznivé myslet si opak.

Další otázkou je, jak je třídicí sleva, která je ryze českým fenoménem, konstruována. Zdá se, že tak jak je mechanismus třídicí slevy nastaven, je silně nespravedlivý k některým obcím a městům.

Rekreační oblasti

Ve Středočeském kraji například v oblasti Posázaví existují obce, pro které bude sleva nedostižnou metou. V období od dubna do října se počet obyvatel v těchto obcích zvýší mnohdy až trojnásobně o občany, kteří nemají v těchto oblastech trvale hlášené pobyty. S počtem obyvatel roste produkce TKO. Třídicí sleva byla pro rok 2021 stanovena na 200 Kg/osobu a rok. V mnoha případech je množství zákonem stanovené hranice pro slevu překročeno více než dvojnásobné. Tyto obce tak budou muset sáhnout velmi hluboko do svých rozpočtů.

Živnostníci

Třídicí sleva je určena pouze pro města a obce. Není určena pro živnostenskou sféru. Živnostníka se bude týkat pouze v případě, že se přihlásí do obecního systému nakládání s odpady. Proč by se však živnostník, resp. obchodní společnost, hlásil do systému obce, když by podmínky byly jednoznačně horší, než když si odpadové hospodářství zajišťují sami?

Foto: irozhlas
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Jednorázové plasty zřejmě začneme omezovat už od července

Přijetím nových odpadových předpisů a prováděcích vyhlášek legislativní činnost v oblasti odpadů pro Ministerstvo životního prostředí nekončí. V současném legislativním procesu je totiž zákon o tzv. jednorázových plastech.

Legislativní proces zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí ušel už pořádný kus cesty. 25. ledna byl schválen Vládou, během února se bude projednávat v Poslanecké sněmovně. Hotový a legislativně schválený by měl být do konce července letošního roku a to kvůli transpozici. Zákon totiž navazuje na evropskou směrnici o jednorázových plastech. Lze předpokládat, že termín bude naplněn, protože zákon legislativním procesem prozatím dobře prochází.

Zákon se dotýká celé řady plastových výrobků a celé řady subjektů, nejen z oblasti odpadového hospodářství, ale především výrobců těchto výrobků. Na některé výrobce dolehne velmi výrazně a to proto, že zakazuje vybrané plastové výrobky.

Vyrábět se už nebudou plastové příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky, tyčky k uchycení a podpěře balónků, nádoby a nápojové kelímky z expandovaného polystyrenu i výrobky z oxo-rozložitelného plastu. Pokud bude zákon schválen ve stanoveném termínu, začne zákaz uvádění výrobků na trh platit po 1. červenci 2021. Po celý následující rok ale bude možné doprodávat zásoby.

„Jen díky němu by se měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 mld. Kusů,“ uvedlo Ministerstvo životního prostředí.

Foto: ekolist
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Právník radí: Jak na poplatky za odpad u občanů bez trvalého bydliště

Jako jeden z největších problémů v oblasti odpadového hospodářství hodnotí obce poplatky za svoz a likvidaci komunálního odpadu v případě, že se na území obce vyskytují rekreační a další objekty, které obývají občané bez trvalého bydliště v obci. Tito obyvatelé využívají služeb města, produkují zde odpady, ale obci za ně dosud neplatili.

Nový odpadový zákon zahrnuje i tuto problematiku. Kristýna Zahálková z právní poradny Frank Bold poskytla našemu portálu informace, jaké možnosti mohou obce v těchto případech využít:

Nová úprava systému poplatků za komunální odpad

Systém poplatků za komunální odpad nově kompletně upravuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Obec si může vybrat mezi dvěma druhy místních poplatků za komunální odpad – poplatkem za obecní systém odpadového hospodářství (dříve poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů) a poplatkem za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci (dříve poplatek za komunální odpad).

Jak na poplatek za odpad u občanů bez trvalého bydliště

Nová úprava mimo jiné nabízí nástroje, jak zajistit, aby v obci poplatek mohly platit i osoby, které zde reálně bydlí a produkují odpad, ale hlášený pobyt mají v obci jiné. Aby obec toto zajistila, musí zvolit režim poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Jeho poplatníkem jsou totiž fyzické osoby, které mají na území obci bydliště, popř. zde vlastní nemovitost, ve které bydliště nikdo nemá. Bydlištěm se ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku rozumí místo, kde se osoba zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale. Poplatek obecnímu úřadu za všechny poplatníky v jedné nemovitosti odvádí její vlastník (popř. společenství vlastníků jednotek).

Osvobození v druhém režimu

Aby osoba neplatila poplatek na dvou místech zároveň, zavádí zákon nový důvod osvobození v druhém režimu, tj. v režimu poplatku za obecní systém odpadového hospodářství. Poplatníkem tohoto poplatku zůstává fyzická osoba, která je v obci hlášena k pobytu, a vlastník nemovitosti, kde k pobytu nikdo hlášený není. Nový důvod osvobození dopadá na osoby s pobytem hlášeným v obci, které ale mají bydliště v jiné obci, kde zároveň platí poplatek za odkládání odpadu z nemovité věci. Osvobození nedopadá na vlastníky nemovitostí, ve kterých není nikdo hlášen k pobytu. V žádném z režimů by se tedy nemělo stát, že na území obce bude nemovitost, ze které nikdo poplatek odvádět nebude.

Foto: ekonom.cz
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Novela zákona o veřejných zakázkách specifikuje odpovědné zadávání

Novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek přináší nové zásady. Ty se dotýkají sociálně a environmentálně odpovědného a inovativního přístupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek.

Novela do zákona o zakázkách vkládá definice, co se pro účely zákona rozumí sociálním, environmentálním a inovativním zadáváním. Novela je účinná od 1. ledna 2021, nová pravidla by se tedy měla uplatnit na všechny úkony zadavatele, které následují po tomto datu. Pokud bylo například otevřené řízení zahájeno před 1. lednem 2021, neplyne ze zavedení nových zásad pro zadavatele povinnost měnit již stanovené zadávací podmínky.

Zásady je třeba uplatňovat při zadávání veřejných zakázek, u nichž je to vzhledem k jejich povaze a smyslu možné, a to konkrétně při vytváření zadávacích podmínek a při vytváření podmínek pro hodnocení nabídek a výběr dodavatele. Tuto zásadu jsou povinni aplikovat všichni zadavatelé a na všechny veřejné zakázky bez ohledu na druh zakázek a jejich předpokládanou hodnotu.

Tři konkrétní zásady

Konkrétní zásady jsou patrné z Pravidel uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. Jsou celkem tři. Prvním pravidlem je zohledňování environmentálních aspektů při nákupu zboží a služeb. Státní správa a samospráva by měly nakupovat výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí. Cílem je omezení spotřeby energií, vody, surovin, produkce odpadů a dalších.

Druhým pravidlem je zohlednění sociálních a širších společenských aspektů souvisejících s nakupovaným zbožím, službami a stavebními pracemi. Veřejní zadavatelé z řad státní správy a samosprávy požadují, aby při realizaci plnění za veřejné prostředky docházelo k podpoře zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, ke zvyšování kvalifikace těchto osob a k zajištění důstojných pracovních podmínek v celém dodavatelském řetězci.

Třetí zásada říká, že státní správa a samospráva svým efektivním a transparentním přístupem k nákupu zboží a služeb vytváří příklad pro další instituce a subjekty veřejného i soukromého sektoru.

Kde zásady uplatnit

Zásady lze uplatnit při vytváření zadávacích podmínek a při vytváření podmínek pro hodnocení nabídek a výběr dodavatele, například v rámci podmínek účasti, stanovení hodnoticích kritérií, při stanovení kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud jsou tyto postupy zákonem pro daný typ zadávacího řízení připuštěny. Zadavatel také může za účelem zjištění možností, jak uplatnit a naplnit nové zásady při zadávání veřejných zakázek, využít předběžných tržních konzultací.

Je také možné, že u některých veřejných zakázek nebude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné nové zásady zohlednit. Povaha a smysl veřejné zakázky může umožnovat aplikaci všech nových zásad, pouze některé z nich, nebo mohou nastat také situace, kdy není možné uplatnit žádnou z nich. Možnost či nemožnost zohlednit nové zásady je nutné posuzovat u každé veřejné zakázky samostatně. Zadavatel je však povinen svůj postup řádně odůvodnit. Zadavatel tak bude muset být schopen obhájit, proč a jak byly zásady zohledněny, případně proč nové zásady zohledněny nebyly.

Přihlížejte i k ostatním zásadám

Argumenty pro zvolený postup zadavatele by se měly opírat především o povahu a smysl zadávané veřejné zakázky. Současně je nutno zdůraznit, že při posuzování otázky aplikace nových zásad, je potřeba přihlížet také k ostatním zásadám stanoveným v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Všechny zásady je třeba vykládat ve vzájemném souladu. Nelze opomenout ani povinnost zadavatelů postupovat při nakládání s veřejnými finančními prostředky v souladu s principy 3E.

V současné době lze zadavatele odkázat např. na metodické stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR, nebo stanovisko expertní skupiny MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek. V případě zájmu o školení mohou zadavatelé nahlédnout na stránky Institutu odpovědného veřejného zadávání, ale školení a semináře na toto téma jsou nyní v nabídce celé řady dalších institucí.

Co se týče Pokynů pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020, k jejich případné aktualizaci dojde v případě, že v souvislosti s výše uvedenou novelou bude aktualizován Metodický pokyn pro oblast zadávání veřejných zakázek pro programové období 2014–2020, jehož gestorem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Do té doby platí, že Pokyny pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020 zůstávají ve stávající podobě.

Foto: pomocvdomacnosti
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Kdy budou vydány všechny prováděcí předpisy k odpadové legislativě?

Ačkoliv prováděcí předpisy k nově přijatým odpadovým zákonům teprve vznikají, Jan Maršák, ředitel odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí, na webináři České asociace oběhového hospodářství k odpadovým předpisům upřesnil, v jakém časovém horizontu je můžeme očekávat.

„Je možné říci, že s většinou prováděcích předpisů se mohli již všichni zainteresování seznámit,“ říká Jan Maršák. Valná většina prováděcích vyhlášek totiž již prošla alespoň mezirezortním připomínkovým řízením. Ve Sbírce zákonů byl publikován první předpis, kterým je Katalog odpadů. Druhý je v současné chvíli těsně před publikací, po něm budou následovat další.

„Předpokládáme, že v horizontu března – dubna by všechny předpisy mohly být ve Sbírce zákonů,“ uvádí Maršák a pokračuje: „Je důležité k tomu říci, že se snažíme o to, aby předpisů bylo daleko méně, než v předcházející legislativě.“

To by se mělo projevit zejména v zákoně o odpadech, jelikož Ministerstvo plánuje pouze jednu hlavní prováděcí vyhlášku, ve které budou zakomponovány všechny zásadní věci.

Foto: staprop
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

ISPOP: Nový zákon o odpadech – nová verze plné moci

Na základě přijetí nového zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, a zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, byl publikován NOVÝ vzor plné moci pro ohlašování prostřednictvím ISPOP.

V této souvislosti budou žádosti o zmocnění pro agendu odpadů s přílohou plné moci odkazující výhradně na zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, přijaté po 15. lednu 2021 ze strany operátora ISPOP ZAMÍTÁNY.

Zároveň upozorňujeme zmocněnce, kteří vykonávají historicky činnost na základě plné moci odkazující výhradně na zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, na nutnost doložení plné moci udělené pro agendu odpadů výhradně dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, a dle zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, v průběhu roku 2021.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Hlavní město otevírá nábytkovou banku pro sociálně potřebné

Hlavní město ve středu otevřelo vlastní nábytkovou banku v Praze-Libuši. Lidem v hmotné nouzi poskytne nábytek a základní vybavení domácnosti. Do banky mohou věnovat nevyužívaný nábytek drobní dárci i firmy.

„Chceme se jako město postarat o všechny potřebné Pražany, kteří se dostávají do těžkého dilematu, zda zaplatí první nájem, pořídí postýlku pro své děti, nebo koupí vařič, aby jim mohli uvařit jídlo. A zároveň také zachráníme věci, které často končí ve sběrném dvoře nebo na smetišti, a přitom mohou ještě dobře sloužit. Jsem ráda, že se mi podařilo vedení města přesvědčit o potřebnosti mít v Praze vlastní nábytkovou banku,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast sociální politiky Milena Johnová.

Do centrálního skladu v Praze-Libuši mohou lidé i firmy přivézt použitý nábytek a spotřebiče, které už nechtějí, nebo pro ně nemají využití. Všechny věci budou na základě spolupráce se sociálními službami a sociálními odbory městských částí distribuovány lidem v nouzi na území hlavního města Prahy.

Tým nábytkové banky tvoří aktuálně čtyři lidé, vedoucím je Tomáš Valenta, který příjem a distribuci nábytku koordinuje. Po domluvě s ním je možné nábytek dovézt přímo do haly v Obrataňské ulici, v níž nábytková banka sídlí, nebo si pro něj zaměstnanci nábytkové banky přijedou vlastním vozidlem. Do banky je možné věnovat i nábytek s drobnými vadami, které lze opravit.

„Pro účely oprav nábytku budeme mít v areálu nábytkové banky plně vybavenou truhlářskou dílnu. Chceme mít jistotu, že se ke klientům vždy dostane nábytek funkční a prověřený,“ popisuje Tomáš Valenta, vedoucí nábytkové banky, a dodává: „Do budoucna chceme v truhlářské dílně také nabídnout pracovní příležitost lidem s postižením nebo těm, kteří jsou na běžném trhu práce obtížně zaměstnatelní.“

Provozovatelem městské nábytkové banky je městská příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Praha. Služby nábytkové banky dosud pro Prahu dočasně zajištovala nezisková společnost R-mosty, se kterou město navázalo v minulém roce spolupráci, než se podařilo najít vhodné prostory v majetku města a spustit vlastní nábytkovou banku.

Banka bude v začátcích shromažďovat základní nábytek a postupně si klade za cíl odebírat a dále poskytovat i další zařízení domácnosti od občanů, společností, úřadů a firem.

„Prvním oficiálním partnerem Nábytkové banky Praha, se kterým jednáme, je společnost Ikea. Ta by měla dodávat nábytek a další vybavení domácnosti, který se například mírně poškodil při manipulaci a dopravě. Pevně věřím, že se zapojí i další společnosti z oblasti prodeje a výroby nábytku a vybavení domácností,“ doplňuje ředitel Centra sociálních služeb Praha Martin Šimáček.

„Jsem moc ráda, že nábytkovou banku jsme otevřeli právě na pomezí městských částí Libuše a Kunratic a že vedení obou radnic projekt podporuje. Těším se na budoucí spolupráci,“ uzavírá Milena Johnová. Více informací je k dispozici na stránkách Centra sociálních služeb Praha.

Foto: iROZHLAS
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Pandemie ovlivnila kvalitu ovzduší i na Silvestra

Celkově můžeme říci, že v absolutních koncentracích prachových částic se přelom 2020/2021 příliš nelišil od jiných let. Velmi se však lišil průběh těchto koncentrací o silvestrovské noci. A co bylo hlavním důvodem?

Kvalitu ovzduší během roku 2020 významně ovlivnila pandemie koronaviru. Restrikce spojené s touto nemocí ovlivnily chod života a běžné chování lidí po celém světě a zákaz měl velký vliv na pohyb lidí. Na Silvestra 2020 platil zákaz vycházení po 21. hodině. Tento zákaz ovlivnil dobu, kdy byla zábavní pyrotechnika odpalována občany po celé ČR. Postupný nárůst koncentrací částic začal o 2 – 3 hodiny dříve než je běžné, tzn. mezi 19. až 21. hodinou. Pozitivní zprávou tedy je, že se lidé více drželi doma a vládní opatření dodržovali.

Na některých místech v republice byl překročen imisní limit pro 24h koncentraci částic PM10 a to jak 31. 12., tak 1. 1. Situace v jednotlivých městech se však velmi lišila, jak ukazuje například srovnání Brna a Prahy. To také potvrdilo, že ačkoliv měly silvestrovské oslavy na překročení imisního limitu jistý podíl, nebyly jedinou příčinou.

Foto: slevomat
Zdroj: