Autor: sdruzeniKS

Rubriky
Nezařazené

Průzkum: Češi špatně zacházejí s použitými e-cigaretami

Více než polovina kuřáků elektronických jednorázových cigaret vyhazuje použitý přístroj do běžného komunálního odpadu. A to i přesto, že téměř 50 % z nich ví, že vaporizér v sobě má zabudovanou baterii.

Jak aktuální průzkum* společnosti Ecobat dále ukázal, téměř 90 % uživatelů e-cigaret netuší, že použitou elektronickou cigaretu mohou vrátit tzv. kus za kus do trafiky či jiného prodejního místa. Do sběrných nádob, určených pro ekologickou likvidaci baterií, odnáší vybité přístroje 8 % dotazovaných.

Společnost Ecobat, která v tuzemsku již 20 let organizuje sběr všech odpadních baterií a zajišťuje proces jejich třídění a následné recyklace, realizovala průzkum na téma recyklace použitých jednorázových elektronických cigaret. Důvodem je zvyšující se obliba vapování, zejména mezi mladými lidmi, a s ní spojená nutnost edukace veřejnosti o správném zacházení s použitými přístroji. „Jak nám potvrdily výsledky průzkumu, vapování je populární zejména mezi lidmi ve věku od 18 do 26 let. V tomto vzorku kouří elektronické cigarety dokonce 42 % dotazovaných. Téměř stejné procento z nich ale neví, že v e-cigaretě je částečně nabitá lithiová baterka, která by mohla způsobit zahoření přístroje,“ komentuje výsledky Kateřina Vránková ze společnosti Ecobat a pokračuje: „Zarážející také je, že naprostá většina respondentů z této věkové skupiny neví, že vybitý přístroj mohou bezplatně vrátit do trafiky. Každý prodejce má totiž povinnost odpadní baterie i elektrozařízení od zákazníka zdarma odebrat při nákupu nového výrobku.“ Prodejny s větší prodejní plochou (nad 200 m2 ) musí zřídit veřejné místo pro sběr použitých malých elektrozařízení.

Kam vyhazujete elektronické cigarety po jejich vykouření?

(uvedeno v %)

 

18–26 let

27–35 let

36–44 let

45–53 let

54–65 let

Do běžného směsného
odpadu

66,7

55,6

61,1

46,2

48,4

Odnáším je zpět do
trafiky či obchodu, kde jsem je koupil/a

14,3

7,4

4,2

11,5

3,2

Do sběrné nádoby na
baterie (v obchodě, na poště, na MÚ…)

9,5

22,2

0

15,4

25,8

Do červeného kontejneru,
který je určen k ekologické likvidaci malých elektrospotřebičů

9,5

7,4

21,7

19,2

12,9

Jiné

0

7,4

13

7,7

9,7

Vliv e-cigaret na životní prostředí

Podle oficiálních zdrojů CDC (Centers for Disease Control and Prevention) se v období od ledna 2020 do prosince 2022 jen v USA zvedl prodej e-cigaret z 15,5 milionu na 22,7 milionů. Celosvětově se počet lidí holdujících vapování pohybuje kolem 82 milionů. Nejen výroba, ale zejména nesprávná likvidace vybitých e-cigaret má však zásadní vliv na životní prostředí.
Téměř 90 % účastníků aktuálního průzkumu společnosti Ecobat uvedla, že si je vědoma toho, že výroba elektronických cigaret není ekologická.

Nerozebírat, ale správně třídit

Každá elektronická cigareta obsahuje předem nabitou baterii. „Ve společnosti panují mýty, že by uživatelé měli e-cigarety před vyhozením rozebrat. Odpověď je ne. Nejjednodušší a správnou cestou k ekologické likvidaci je vybitý přístroj odevzdat v prodejně, kde si ho koupili anebo ho vyhodit do červeného kontejneru určeného pro drobná elektrozařízení“ uzavírá Vránková

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Nechtěné dědictví po sovětské okupaci Československa

U příležitosti výročí vstupu „spřátelených“ vojsk Varšavské smlouvy na území Československa a následné, více než 20 let trvající sovětské okupace, připravila Česká informační agentura životního prostředí malý přehled vybraných ekologických škod, které v České republice přetrvávají dodnes.

 

 

Během svého pobytu na našem území využívali sovětští vojáci 73 různě velkých lokalit. Po svém odchodu zde okupanti zanechali (mimo jiné) ekologické škody významného rozsahu. Jedná se zejména o kontaminaci podzemních vod ropnými uhlovodíky, chlorovanými uhlovodíky, ale také polychlorovanými bifenyly, těžkými kovy a dalšími toxickými látkami.

Ačkoliv na lokalitách opuštěných sovětskou armádou začaly sanační práce téměř ihned po odchodu okupačních vojsk a na většině postižených míst nezbytná sanace již proběhla, dodnes nejsou veškeré ekologické zátěže způsobené sovětskými vojáky odstraněny. Z údajů v databázi SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst) vyplývá, že na území ČR je v důsledku činnosti sovětské armády stále evidováno celkem 158 kontaminovaných míst. Jejich lokalizace je patrná z přiložené mapy.

 

 

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Kde sázet stromy a jak o ně pečovat ?

Fungující město není jen nahodilý shluk ulic, ale systém, kde zástavba vzniká podle plánu, řeší se dopravní propojení jeho částí a vybavení vším, co lidé k životu potřebují. Podobně to platí o sídelní zeleni, ani tady by neměl vládnout chaos. Konkrétně na stromy v uličním prostoru se zaměří připravovaný Městský standard uličních stromořadí jako prostředek pro plánování, výsadbu a péči o ně. Se souhlasem Rady města Brna ho zpracuje Kancelář architekta města Brna (KAM).

„Uliční stromořadí je významným prvkem tzv. modrozelené infrastruktury měst a může ovlivnit jejich adaptaci na změnu klimatu. Podobně jako jiné složky městské struktury je ale třeba i stromořadí kvalitně plánovat, vysazovat je a pečovat o ně, abychom plně rozvinuli potenciál, který od nich očekáváme,“ objasnil náměstek primátorky města Brna pro oblast životního prostředí Jaroslav Suchý.

Kvalitním plánováním nelze chápat jen projektovou přípravu pro výsadbu jednoho konkrétního stromořadí, ale také cílevědomou tvorbu systému sídelní zeleně, jehož důležitou součástí jsou právě stromořadí; jejich význam tak přesahuje konkrétní ulici nebo čtvrť. V době klimatických změn je pro trvalou obyvatelnost města důležité mít systém zeleně dostatečně robustní a odolný, protože se kromě jiného významně podílí na regulaci zdejšího mikroklimatu. Brno dosud svůj standard pro plánování stromořadí nemělo.

To by se nyní mělo změnit. Využit bude již zpracovaný standard hlavního města Prahy, čímž se zúročí veškeré zkušenosti a sníží náklady a čas potřebné na pořízení dokumentu. „Bude ale upraven pro potřeby a specifické podmínky Brna, protože tu máme jinou organizační strukturu správy zeleně, odlišné mikroklima i skladbu dřevin a podobně,“ doplnil Jaroslav Suchý.

Přizpůsobení pražského dokumentu na míru Brna zahrnuje mapování způsobu správy zeleně, datovou strukturu pasportu zeleně, analýzu interakce stromů s dopravní a technickou infrastrukturou či terénní průzkumy vybraných stromořadí, které prověří, zda zeleň plní očekávané funkce.

Licenční poplatek hlavnímu městu činí zhruba 27 000 korun bez DPH. Úpravu standardu pro Brno provede autorský tým, který se podílel na tvorbě toho pražského, rozšířen bude o vybrané specialisty z KAM a Veřejné zeleně města Brna. Adaptace včetně podrobných analýz bude stát přibližně 2 300 000 korun včetně DPH. Rada města Brna dnes souhlasila, že tyto peníze půjdou z rozpočtu KAM, konkrétně z nevyužitého účelového neinvestičního příspěvku na územní studii modrozelené infrastruktury. Změnu účelu tohoto neinvestičního příspěvku ještě musí potvrdit brněnští zastupitelé.

Smlouva by měla být podepsána na konci září, na úpravě standardu se začne pracovat v listopadu. Analýzy by měly být hotové v únoru 2024 a v červnu příštího roku dostanou první verzi dokumentu k připomínkování Magistrát města Brna a městské organizace, jako jsou Brněnské komunikace, Technické sítě Brno, Dopravní podnik města Brna a další.

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Pozor na černé pasažéry v odpadovém hospodářství, ohrožují životní prostředí i spotřebitele

Černí pasažéři v odpadovém hospodářství nejezdí bez placení veřejnou dopravou, ale vyhýbají se poplatkům za recyklaci odpadu. Typicky se jedná o firmy nebo živnostníky, kteří mají ze zákona zajistit zpětný odběr jimi produkovaných či dovážených výrobků v okamžiku, kdy doslouží.

Pokud firma vyrobí či doveze na český trh výrobek, její povinností je automaticky počítat s jeho budoucí recyklací v okamžiku, kdy jej chce spotřebitel vyhodit. Tuto povinnost nejčastěji zajišťují tzv. kolektivní systémy, které službu zpětného odběru a recyklace těmto firmám poskytují. Za to kolektivnímu systému zaplatí příspěvek na recyklaci, který při nákupu výrobku hradí spotřebitel.

„Při nákupu elektrozařízení si spotřebitel předplatí jeho budoucí recyklaci. Počítá se samozřejmě s tím, že se výrobku zbaví správným způsobem, tedy nejčastěji vrácením starého při nákupu nového nebo odevzdáním na sběrném dvoře,“ říká Petr Číhal, obchodní ředitel společnosti EKOLAMP, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci různých druhů elektrozařízení.

Mezi černé pasažéry patří řada firem a živnostníků

Podle analýzy společnosti EKOLAMP se této povinnosti v České republice vyhýbají zejména menší firmy či živnostníci. Typicky se jedná o malé výrobce či e-shopy, které dovážejí zboží na trh ze zahraničí, zejména z Asie.

„Někteří o této povinnosti nevědí, ale jiní ji ignorují a doufají, že si toho dohledové orgány nevšimnou. Teprve když je upozorníme, že jim za porušení zákona hrozí až 50milionová pokuta, tak se začnou o své povinnosti zajímat,“ shrnuje situaci Petr Číhal.

Ohrožují spotřebitele i životní prostředí

Černí pasažéři, neboli free rideři, nejenže parazitují na systému, který financují poctiví podnikatelé, ale ohrožují i samotné spotřebitele. Nepoctivé firmy většinou nedodržují ani další zákonné povinnosti, které mají chránit či informovat spotřebitele.

„Typicky neuvádějí veškeré informace o výrobcích či nedodržují evropské bezpečnostní standardy a normy, což představuje značné riziko zejména u elektrozařízení,“ vysvětluje Petr Číhal. „Náš kolektivní systém se dlouhodobě zaměřuje na tento problém a free ridery aktivně vyhledává a oslovuje s výzvou, aby své povinnosti plnili. Hájíme tím zájmy všech firem, které zákon dodržují.“

Nekalé praktiky free ridingu kromě spotřebitelů ohrožují i životní prostředí. Vedou ke vzniku tzv. sirotčího elektroodpadu, za který nebyly uhrazeny příspěvky na jeho ekologickou recyklaci. V důsledku nemusí být řádně recyklován a skončí například ve směsném odpadu či na černé skládce. Tím vzniká riziko poškození životního prostředí.

Od černých pasažérů výrobky raději nekupujte

Spotřebitelé se mohou o snížení počtu free riderů sami zasadit tím, že nebudou jejich výrobky kupovat. Nejprve mohou zkontrolovat, jestli je u výrobku uvedena výše recyklačního příspěvku.

„Tuzemští prodejci při prodeji nových elektrozařízení musí ze zákona uvádět na prodejních dokladech výši recyklačního příspěvku, který se za tato elektrozařízení povinně odvádí,“ dodává Petr Číhal.

Zda výrobce plní své povinnosti v rámci recyklace elektroodpadu, lze ověřit podle platného evidenčního čísla výrobce na webové stránce Ministerstva životního prostředí ČR v tzv. Seznamu výrobců elektrozařízení: visoh2.mzp.cz.

„Výrobky firem, které se vyhýbají plnění recyklačních povinností, často nesplňují ani jiné legislativní požadavky, například z hlediska bezpečnosti výrobku a jeho kompatibility s evropskými standardy. Doporučujeme takový výrobek nekupovat. Také nás můžete informovat, my se následně s takovou firmou spojíme a navrhneme jí vhodné řešení,“ uzavírá Petr Číhal.

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Predstavili komplexnú analýzu odpadového hospodárstva. Chýbajú spracovateľské kapacity, varuje

Zväz odpadového priemyslu predstavil Bielu knihu odpadového hospodárstva SR. Pripravili sme cestovnú mapu pre politikov, hovorí jej spoluautor.

Slovensko má po 34 rokoch najkomplexnejšiu analýzu stavu nakladania s odpadom pod názvom Biela kniha odpadového hospodárstva SR.

Na 280 stranách odborníci na spracovanie odpadu, a zároveň členovia Zväzu odpadového priemyslu (ZOP), analyzovali všetky toky odpadov, ktoré na Slovenku vznikajú. Porovnali s nimi všetky existujúce spracovateľské kapacity, pričom tieto korelácie priniesli veľa znepokojujúcich záverov.

Odvetvie funguje samospádom

Zväz odpadového priemyslu na základe záverov Bielej knihy upozorňuje, že odpadové hospodárstvo na Slovensku nie je v dobrej kondícii, je riadené nekoncepčne a bez dlhodobých analýz. Podľa generálneho riaditeľa ZOP Jána Chovanca mala Biela kniha OH vzniknúť pod gesciou štátu pred desiatkami rokov.

„Aj to je dôvod, prečo odvetvie spracovania odpadu dnes funguje bez koordinácie a samospádom. Darilo sa nám to zakrývať vďaka skládkam. Na nich končil aj vytriedený odpad určený na recykláciu. Tlakom EÚ táto kamufláž postupne mizne, keďže Slovensko sa zaviazalo zredukovať skládky na maximálne 10 % komunálneho odpadu do roku 2035,“ upozorňuje J. Chovanec.

„Dáta z Bielej knihy ukázali, že objem skládkovaných odpadov, ktoré by sa dali využiť, nedokážeme úplne presunúť do zariadení na recykláciu, alebo do zariadení na spoluspaľovanie tzv. tuhého alternatívneho paliva z odpadu (TAP). Biela kniha po prvýkrát v ére samostatnosti krajiny okrem zmapovania produkcie odpadov, zmapovala všetky spracovateľské zariadenia a ich kapacity. Takisto sme sa zamerali na dlhodobú predpoveď vývoja odpadového hospodárstva v SR až do referenčného roku 2035, kde presne definujeme čo treba urobiť, aby spracovanie odpadu na Slovensku fungovalo na úrovni vyspelých európskych štátov,“ zdôrazňuje šéf ZOP.

Odpadu pribúda, kapacity nepostačia

V roku 2021 bolo uložených na skládky odpadov celkovo až 2 580 477 ton odpadov. Pri zachovaní množstva vyprodukovaného odpadu z roku 2021 budú kapacity skládok postačovať na tri roky, teda približne do konca roku 2026. Za predpokladu, že sa tieto skládky nebudú ďalej nerozširovať. Okrem komunálnych odpadov je na týchto skládkach zneškodňované významné množstvo priemyselných odpadov, ale aj isté množstvo odpadov zo zariadení na úpravu odpadov, ktoré nie sú koncovými zariadeniami.

Podľa Bielej knihy by sa odhadom dalo z celkového objemu odpadu na skládkach odkloniť na materiálové zhodnotenie cca 460-tisíc ton. Na toto množstvo má Slovensko dostatočné recyklačné kapacity. Z tohto objemu by sa približne 200-tisíc ton odpadu ročne dalo vytvoriť tzv. tuhé alternatívne palivo (TAP) do cementární. O 200-tisíc ton by sme tak zároveň mohli zredukovať import tohto druhu odpadu zo zahraničia, ktorý sa ako jediný na Slovensko dováža.

Aj za predpokladu redukcie takmer 500-tisíc ton odpadu ročne, naďalej zostáva v bilancii cca 700 – 800-tisíc ton ostatných odpadov, pre ktoré neexistujú alternatívne spôsoby nakladania. Tým, že nemáme vybudovanú dostatočnú sieť moderných zariadení na energetické využitie odpadu (ZEVO), budeme zrejme podľa Tibora Menyharta, člena prezídia ZOP, nútení hľadať riešenie aj v zahraničí, čo je úplne tá najhoršia alternatíva.

„EÚ nie je cestovaniu odpadu vôbec naklonená, navyše Poliaci, Česi a Maďari síce na rozdiel od Slovenska veľmi intenzívne budujú svoju technologickú infraštruktúru, ale počítajú iba s domácim odpadom. Voziť slovenský odpad do zahraničia je neželaná závislosť, na ktorú doplatili napríklad Slovinci. Desaťročia si budovali imidž zero waste krajiny, v skutočnosti svoj odpad vozili do rakúskych zariadení,“ hovorí T. Menyhart.

Biela kniha upozorňuje na fakt, že v roku 2035 vznikne na Slovensku 1,25 miliónov ton nerecyklovateľných (prevažne komunálnych) odpadov ročne, ktoré sa nebudú môcť skládkovať. Ak spočítame kapacity obidvoch ZEVO po ich plánovanom rozšírení (360-tisíc ton odpadov), kapacity plánovaných liniek na mechanicko-biologickú úpravu odpadov (MBÚ) a voľné TAP kapacity cementárni (200 tis. ton ročne), tak v roku 2035 budú na Slovensku aj naďalej chýbať kapacity na energetické zhodnocovanie odpadu na úrovni cca 550 – 600-tisíc ton ročne.

Slovensko má dnes podľa poskytnutých dát povolené dostatočné recyklačné kapacity na tieto druhy odpadov: biologicky rozložiteľný odpad (vrátane kuchynského odpadu), plasty, drevo, papier a lepenka, sklo. Aktuálne recyklujeme komunálny odpad na úrovni 49 % (v roku 2021).

Podľa prognózy by sa malo množstvo komunálneho odpadu zvyšovať každý rok o 1 %. Malo by sa jednať hlavne o recyklovateľný odpad. Jeho presunom do recyklačných zariadení by sme sa dostali v cieľovom roku 2035 na požadovaných 65 %, čo je cieľ stanovený pre SR Európskou úniou. Znamená to, že v roku 2035 by sme mali recyklovať 2 mil. ton z približne 3,1 mil. ton komunálnych odpadov ročne.

Na nebezpečný odpad chýbajú technológie

Za asi najkritickejší prúd odpadu, ktorý nemáme minimálne štatisticky pod kontrolou, môžeme označiť nebezpečný odpad. Kapacít na zneškodňovanie nebezpečných odpadov ubúda (kapacity skládok) a zariadení na konečné zhodnocovanie nebezpečných odpadov na Slovensku nepribúda. Až jedna tretina odpadu ide v režime „iný spôsob nakladania“, na základe ktorého nevieme presne identifikovať, kde odpad nakoniec skončil. Podobná situácia je aj pri celom priemyselnom odpade, kde to číslo tvorí až cca 3 mil. ton odpadov ročne.

To, že trend v spracovaní priemyselných, resp. nebezpečných, odpadov začína dosahovať svoju kritickú hranicu nepotvrdzuje len Správa o stave životného prostredia Slovenskej republiky v roku 2021, ktorá hovorí o poklese materiálového zhodnocovania a zvýšení podielu zneškodňovania nebezpečných odpadov ich skládkovaním, ale aj vývoj v spracovaní nebezpečných odpadov z automobilového priemyslu.

S nárastom produkcie odpadov z automotive nám materiálové a energetické zhodnocovanie postupne klesá a predúprava a zneškodnenie nám výrazne narastá.

Štát o niektorých zariadeniach ani nevie

Spoluautor Bielej knihy a člen prezídia ZOP Peter Gallovič upozorňuje, že tak pri recyklovateľnom, ale aj nerecyklovateľnom, odpade musíme vychádzať z dát a z dlhodobých predikcií. Dôvodom je najmä ťažkopádna povoľovacia legislatíva, vďaka ktorej každá technologická stavba trvá roky. Biela kniha je podľa neho prvým predpokladom k tomu, aby štát už prestal ad hoc hasiť akútne problémy a začal koncepčne myslieť.

„Snažili sme sa čo najjednoduchším spôsobom dať politikom návod ako na to, preto je súčasťou Bielej knihy tzv. cestová mapa odpadového hospodárstva SR do roku 2035. Presne vymedzuje, čo treba v nasledujúcich rokoch urobiť. Ako znížiť tvorbu odpadu a aké zariadenia je nutné vybudovať. K tomu však potrebujeme na úrovni štátu vytvoriť jednotný systém evidencie takýchto zariadení a takisto konečne sprevádzkovať informačný systém evidencie odpadov,“ vysvetľuje P. Gallovič.

„Už samotný fakt, že štát nemá prehľad o tom, v akom objeme sa spracúva napríklad nebezpečný odpad, je alarmujúci. Už pri získavaní vstupných podkladov do Bielej knihy sme zistili mnoho nepresností v poskytnutých informáciách. Napr. v údajoch, ktoré boli poskytnuté viacerými orgánmi verejnej správy často chýbali informácie o existencií zariadení, ktoré reálne existujú,“ uzatvára P. Gallovič.

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

MPO zveřejnilo seznam odpadů a výrobků z nich, které při splnění kritérií přestávají být odpadem

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo seznam odpadů, které přestávají být odpadem při splnění stanovených kritérií a pro něj nejsou vydávány vyjádření MPO dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.

I. Podle vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady“):

Recyklát ze stavebního a demoličního odpadu

V přechodném ustanovení uvedeném v § 83 odst. 2 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady jsou uvedena kritéria, při jejichž splnění přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu odpadem, pokud jde o zeminu, přírodní kamenivo nebo inertní minerální materiálový výstup recyklace, při které dochází ke změně zrnitosti a roztřídění na velikostní frakce, s platností do 31. prosince 2024.

Jedná se o materiály vyrobené výhradně z odpadu pocházejícího z dřívější stavební konstrukce nebo rostlého terénu, který je minerálním inertním materiálem, katalogových čísel:

  • 17 01 01 Beton
  • 17 01 02 Cihly
  • 17 01 03 Tašky a keramické výrobky
  • 17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06
  • 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 nebo
  • 17 05 08 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07
  • 19 12 09 Nerosty (např. písek, kameny)
  • 20 02 01 Zemina a kameny

Znovuzískaná asfaltová směs

Znovuzískaná asfaltová směs nebo asfaltová směs vyrobená z odpadní asfaltové směsi přestává být až do 31. prosince 2023 odpadem, pokud jsou na základě § 83 odst. 5 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady plněny požadavky vyhlášky č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem.

Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady odpadem

Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady v § 53 a přílohách č. 29 – 32 stanovuje kritéria, při jejichž splnění přestávají být výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady odpadem. Výstupy ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů se podle svých vlastností a způsobu využití zařazují do skupin uvedených v příloze č. 29 k vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady, jež jsou uvedeny níže.

Seznam biologicky rozložitelných odpadů je uveden v příloze č. 25 vyhlášky ř. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Strusky ze spalování ostatních odpadů k zasypávání

Podmínky pro využití strusky ze spalování ostatních odpadů k zasypávání jsou uvedeny v § 7 a příloze č. 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

II. Podle vyhlášky č. 169/2023 Sb., o stanovení podmínek, při jejichž splnění přestává být tuhé palivo z odpadu odpadem:

Vyhláška stanovuje v § 2 kritéria, při jejichž splnění přestává být odpadem tuhé alternativní palivo vyrobená za daných podmínek z ostatních odpadů a v § 3 kritéria pro palivo z odpadní biomasy.

Tuhé alternativní palivo musí být kromě dalších podmínek vyrobené z ostatních odpadů a splňovat některou ze tříd uvedených v technické normě ČSN EN ISO 21640 Tuhá alternativní paliva – Specifikace a třídy.

Palivo z odpadní biomasy může být vyrobeno pouze z následujících odpadů:

  • 02 01 03 Odpad rostlinných pletiv
  • 02 01 07 Odpady z lesnictví
  • 03 01 01 Odpadní kůra a korek
  • 03 01 05 Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04
  • 03 03 01 Odpadní kůra a dřevo
  • 15 01 03 Dřevěné obaly
  • 17 02 01 Dřevo
  • 19 12 07 Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06
  • 20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37

III. Podle nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES

Železný a ocelový šrot – tj. kovový šrot, který obsahuje hlavně železo a ocel

Hliníkový šrot – tj. kovový šrot, který obsahuje hlavně hliník a slitiny hliníku

IV: Podle nařízení Komise (EU) č. 1179/2012 ze dne 10. prosince 2012, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy skleněné střepy přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES

Skleněné střepy získané procesem využití z odpadního skla

V. Podle nařízení Komise (EU) č. 715/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy měděný šrot přestává být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES

Měděný šrot – tj. kovový šrot obsahující převážně měď a slitiny mědi

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Jenom dva druhy popelnic na odpad? Dobrý nápad, ale před 26 lety

Možná, že to chvíli trvalo, ale lidé se naučili třídit. Tři čtvrtiny Čechů dnes separuje své odpady do barevných nádob. Nicméně místo toho, abychom v tom pokračovali dál a snažili se dosáhnout ještě lepších čísel to vypadá, že bychom měli všechno zrušit a na tříděné odpady zavést jednu popelnici.

Budování celorepublikového systému, zajišťujícího třídění a využití obalových odpadů, započalo v roce 1997 společně se založením autorizované obalové společnosti EKO-KOM. Od té doby spotřebitelé třídí odpady z použitých obalů do barevných nádob, které jsou sváženy sběrovou technikou, dotříďovány a využívány nebo likvidovány.

Vedle černých popelnic na směsné komunální odpady na začátku stály základní nádoby na tříděné odpady: modré na papír, žluté na plast a zelené na sklo. V současné době už je do příslušné nádoby možné vytřídit elektroodpady či kovy, textil nebo bioodpad. Systém, který se začal budovat před 26 lety, by se ale nyní měl dočkat změn, a to velmi výrazných.

Ministr životního prostředí Petr Hladík, který byl před několika měsíci uveden do funkce, pro deník Právo uvedl, že do budoucna by měl zůstat pouze jeden kontejner na separovaný odpad a druhý na směsné komunální odpady. Dle slov ministra budou obce tříděné odpady odvážet na optickou dotřiďovací linku, čímž má dojít k omezení popelnicového smogu a „výraznému zlevnění systému svozu odpadu, protože do jedné popelnice bude možné dát papír, plast, oblečení, kov, hliník a tak dále.“

Obojí je ovšem přinejmenším sporné. Podle starostů budou mít města a obce i nadále stejné náklady na svoz, jelikož vytříděnou směs odpadů bude nutné svážet častěji. Zároveň vozy budou při svozu muset urazit delší vzdálenost, mnohdy více než 100km, dokud nebude existovat v ČR více automatických linek než dnes, kdy máme po jedné v Brně, Praze a Ostravě. Předpokládá se sice vybudování dalších dotřiďovacích linek s automatizovaným provozem, jenomže je zřejmé, že jejich počet bude nižší, takže bude nutné vybudovat překladiště. Je otázkou, jak se investoři pohrnou do budování drahých dotřiďovacích linek, když jim zálohování vezme dvě nejlukrativnější komodity z odpadového toku.

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Mapa rekordních vln veder vypadá úplně jinak než před 20 lety

Neobvykle intenzivní vlny veder, které prošly v minulých letech napříč Evropou, výrazně překreslily mapu rekordních vln veder. Přispělo k tomu i extrémní léto 2021 ve Středomoří. Vyhodnocením této i dalších nedávných vln veder z dlouhodobého pohledu se zabývali vědci z Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Earth and Space Science.   

Probíhající změna klimatu se neprojevuje jen nárůstem globální teploty vzduchu, ale i četnějšími, intenzivnějšími a delšími vlnami veder. Tu z léta 2021 experti v mnoha ohledech vyhodnotili jako srovnatelnou s rekordními událostmi z let 2003 a 2010, které byly donedávna považovány za extrémně vzácné. Bez vlivu změny klimatu by se podobně výrazná vedra podle dalších studií opakovala v průměru jednou za desítky až stovky let.

Mapa rekordních vln veder

Za pomoci nejnovějších dat poskytovaných Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí vědci zrekonstruovali výrazné vlny veder napříč Evropou od roku 1950. „Použitá data nám umožnila určit rekordní vlnu veder pro každé místo v Evropě v libovolně zvoleném období od poloviny 20. století do současnosti,“ vysvětluje Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Pokud analýzu provedeme pouze do konce minulého století, tak naše mapa vypadá úplně jinak, než když využijeme veškerá dostupná data sahající až do roku 2021.“

Podrobnější vyhodnocení ukázalo, že 83 % plochy evropského kontinentu a přilehlých moří zaznamenalo rekordní vlnu veder v posledních dvou desetiletích zejména kvůli mimořádným událostem z let 2003, 2010, 2015, 2018 a 2021. „Toto číslo by bylo s velkou pravděpodobností ještě vyšší, kdybychom do studie mohli zahrnout data z léta 2022, které přineslo extrémní vlny veder mimo jiné do Spojeného království,“ dodává Ondřej Lhotka.

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Vlny veder a šíření infekčních nemocí jsou stále větší zdravotní hrozbou

Bezprecedentní vlny veder – jako ty v letošním roce – představují pro Evropany největší přímou zdravotní hrozbu související s klimatem. Vlny veder jsou již nyní příčinou mnoha úmrtí a nemocí. Tato zátěž se bez dalších opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování bude dále zvyšovat.

Podle zveřejněné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) mohou k lepší ochraně nejzranitelnějších skupin obyvatelstva přispět akční plány na ochranu zdraví před vlnami veder, ozelenění měst, lepší projektování budov a přizpůsobení pracovní doby.

Přestože si stále více uvědomujeme, že je třeba řešit dopady změny klimatu na lidské zdraví, nastal nyní podle zprávy EEA nazvané „Climatechange as a threat to health and well-being in Europe: focus on heat and infectious diseases“ (Změna klimatu jako hrozba pro zdraví a lidský blahobyt v Evropě: zaměřeno na vedra a infekční nemoci) čas přejít od plánování k činům a zlepšit informovanost pracovníků v oblasti veřejného zdraví a zdravotnictví, aby se zvýšila odolnost evropské populace.

Zpráva EEA se zaměřuje na dopad vysokých teplot na obyvatelstvo, které vedou k největšímu počtu úmrtí spojených s přírodními riziky v Evropě. Předpokládá se, že pokud nebudou přijata adaptační opatření, počet těchto úmrtí výrazně vzroste. Očekává se, že infekční nemoci citlivé na změnu klimatu – další vznikající hrozba – se budou dále šířit na sever a způsobovat vyšší zátěž nemocemi v Evropě. Zpráva čerpá z poznatků získaných pro Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví, které poskytuje přístup k široké škále relevantních dat, nástrojů, publikací a dalších zdrojů informujících o dopadech změny klimatu na lidské zdraví.

Opatření na ochranu zranitelných skupin před vlnami veder

Stále častější, delší a intenzivnější vlny veder v kombinaci se stárnutím populace a rostoucí urbanizací znamenají, že zranitelnější skupiny obyvatel jsou vystaveny vysokým teplotám, a to zejména v jižní a střední Evropě. Umístění řady škol a nemocnic v oblastech, kde se projevuje efekt městských tepelných ostrovů, který vysoké teploty ještě zvyšuje, vyžaduje urychlené přizpůsobení těchto zařízení. Nárůst teplot má vliv také na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, což má za následek průměrnou roční ztrátu 16 hodin na pracovníka ve vysoce exponovaných sektorech, přičemž největší ztráty byly zaznamenány v jižní Evropě.

Snížení zdravotních dopadů horka vyžaduje zavedení široké škály opatření, včetně účinných akčních plánů na ochranu zdraví v případě veder, vytvoření většího počtu zelených a zastíněných ploch ve městech, vhodného projektování a staveb budov a přizpůsobení pracovní doby a podmínek tak, aby lidé byli vystaveni vysokým teplotám v menší míře.

Klimatické podmínky nahrávají infekčním chorobám

Měnící se klimatické podmínky jsou stále příznivější pro výskyt a přenos infekčních nemocí na klima citlivých, jako je malárie, horečka dengue nebo západonilská horečka, přičemž riziko přenosu se rozšiřuje i do dříve nezasažených oblastí Evropy, například do severních regionů. Předpokládané prodloužení období přenosu a větší rozšíření druhů komárů, které jsou přenašeči malárie a horečky dengue, v kombinaci s rostoucím počtem případů onemocnění dovezených z cest, zvyšuje pravděpodobnost vypuknutí lokálních epidemií.

Lidé pracující v zemědělství, lesnictví nebo v záchranných službách mohou být vystaveni vyššímu riziku nákazy některou z těchto nemocí, au starších lidí, malých dětí a osob s oslabeným imunitním systémem může být průběh onemocnění horší.

Oteplující se mořské vody jsou také stále vhodnější pro nebezpečné bakterie rodu Vibrio, které se vyskytují v rybách a měkkýších, zejména na pobřeží Baltského moře. Vystavení těmto bakteriím může způsobit vážné onemocnění. Efektivní monitoring druhů, které jsou nositeli nebo přenašeči těchto nemocí, a dohled nad nemocemi by mohly pomoci vytvořit systém včasného varování a lépe cílenou kontrolu těchto druhů nebo očkování.

Klíčová je prevence a koordinace

Monitorování a dohled nad hrozbami souvisejícími se změnou klimatu je účinným opatřením, které je navíc nejčastěji zmiňováno v národních strategiích v oblasti zdraví nebo přizpůsobení se klimatu. Je nevyhnutelné zavést včasná varování: rychlá, dobře organizovaná a efektivní opatření v rámci akčních plánů na ochranu zdraví před vlnami veder a poskytování vhodných informací veřejnosti mohou riziko přenosu onemocnění snížit.

Na místní úrovni zůstává zapojení poskytovatelů zdravotní a sociální péče do plánování adaptace na změnu klimatu v celé Evropě nízké. Zprávy EEA uvádí, že přizpůsobení se stávajícím a vznikajícím zdravotním hrozbám vyplývajícím ze změny klimatu vyžaduje lepší připravenost zdravotnictví, které lze dosáhnout zvyšováním povědomí, zlepšováním znalostí a větším zapojením pracovníků v oblasti veřejného zdraví a zdravotnictví. Pomůže také zvýšení odolnosti zdravotnických zařízení vůči extrémním povětrnostním podmínkám a zajištění toho, aby zdravotnické systémy byly schopny reagovat na zvýšenou poptávku po péči o pacienty nebo diagnostice.

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Konference ODPADY A OBCE 2023

Ve dnech 21.-22. června 2023 se v Hradci Králové konala konference na téma odpady. Pořadatelem této konference byla společnost Eko Kom. Na Konferenci byla tento rok rekordní účast návštěvníků a to v počtu 591 hostů. Na konferenci se řešila různá zajímavá témata.

Jedním z témat se zabýval také vedoucí společnosti EKO servis Zábřeh Bc. Milan Doubravský a Anna Kvanďuchová ze společnosti KTS EKOLOGIE. V diskuzním fóru vystoupili a hovořili na téma: příležitosti a úskalí nakládání s odpadním dřevem v obcích a sběru odpadního dřeva v obecných systémech.

Dalším tématem se zabývala Olga Dočkalová (Svaz měst a obcí ČR). Olga se na konferenci zabývala udržitelným rozvojem obecních rozpočtů na odpadové hospodářství. Dále nemůžeme opomenout téma a diskuzi zaměřenou na vývoj ekonomiky odpadového hospodářsví obcí, které bylo rovněž v režii Olgy Dočkalové.

Další část debaty se týkala přípravy našeho bloku na chystaném Česko-Polském kongresu, který proběhne v květnu 2024 v Karpaczi za účasti: Jaromír Manhart, Petr Pichler, Olga Dočkalová a Milan Doubravský.

Bc. Milan Doubravský, člen rady SKS