Autor: sdruzeniKS

Rubriky
Nezařazené

Připravovaný zákon o kybernetické bezpečnosti se bude vztahovat i na vodárenství nebo energetiku

Riziko kybernetických hrozeb stále narůstá. Zvláště pro firmy, které neinvestují do odolnosti své digitální infrastruktury, to představuje značné riziko. Náprava škod po ransomwarovém útoku může firmy stát i desítky milionů korun, ale i ztrátu klientů a reputace jako takové. Zvýšit odolnost českých firem má nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který pro tisíce firem definuje způsob, jak se chránit.

Česko zavádí přísnější zákon než vyžaduje evropská směrnice

Vznikající zákonná úprava vychází z evropské směrnice NIS2 přijaté v prosinci 2022, která zavazuje subjekty v rámci EU, aby zajistily bezpečnost svých sítí a informačních systémů. Tuzemský zákon, který aktuálně prochází připomínkovým řízením a s jehož účinností se předběžně počítá od druhé poloviny roku 2024, však bude v mnoha ohledech přísnější. Již nyní je navíc zřejmé, že se bude odhadem týkat minimálně šesti tisíc podniků, zatímco pod dosavadní zákon týkající se kybernetické bezpečnosti spadalo pouze okolo 400 subjektů. Spekuluje se zároveň o tom, že finální číslo může ještě o pár tisícovek narůst.

Vznikající zákon o kybernetické bezpečnosti se bude týkat zejména odvětví energetiky, dopravy, zdravotnictví, nakládání s vodou a odpady. Dále se dotkne digitální infrastruktury a poskytování digitálních a ICT služeb, veřejné správy či výroby, zpracování a distribuce potravin. Stejně tak jako výroby počítačů nebo elektronických a optických zařízení. Firmy a společnosti působící v těchto oblastech, které mají více než 50 zaměstnanců nebo dosahují ročního obratu alespoň 10 milionů euro (zhruba 250 milionů korun), mají téměř jisté, že se jich nová regulace bude týkat.

Regulace může dotknout i malých firem

Kromě velkých a středních podniků by měly zbystřit i menší firmy, zejména pokud jsou součástí holdingu. Zákon je totiž nebude posuzovat jednotlivě, ale spolu s ostatními firmami ve skupině jako celek. Zákon se bude vztahovat i na všechny organizace, které jsou jedinými poskytovateli služby, která je nezbytná ze sociálního nebo ekonomického hlediska anebo by narušení jejich služby mohlo mít významný dopad na veřejnou bezpečnost, zdraví osob nebo by mohlo vyvolat významné riziko zejména s přeshraničním dopadem, a to bez ohledu na velikost.

Bezpečnostní procesy firem budou ověřovat inspektoři a pravidelný audit

Společnosti si ze zákona budou muset stanovit rozsah řízení kybernetické bezpečnosti, konkrétně to bude znamenat například jasné určení bezpečnostních rolí, jako je manažer, auditor, architekt kyberbezpečnosti a garant aktiva.

Rozsah opatření bude vždy záviset na tom, zdali podnik bude spadat do režimu vyšších, nebo nižších povinností. Do prvně zmíněné zákon rozřadí zpravidla 400 klíčových organizací, na které již nyní dohlíží stát a podléhají kybernetické regulaci. Ty budou muset zároveň řešit odolnost před kybernetickými hrozbami i u svého dodavatelského řetězce. Do režimu nižších povinností potom budou spadat všechny ostatní podniky, kterých se regulace dotkne.

Dále zákon přinese povinnost implementovat specifická bezpečnostní opatření s cílem zvýšit ochranu informačních systémů a dat. Tato opatření mohou být jak organizační formou procesů a politik, tak technická ve formě nástrojů pro zajištění bezpečnosti sítí, aplikací nebo datových úložišť.

Všechna bezpečnostní opatření budou ze zákona podléhat pravidelným auditům. U podniků v režimu nižších povinností je budou vykonávat pověření inspektoři, kteří budou muset složit certifikační zkoušku dle doplňkové vyhlášky o inspektorech, která mimo jiné definuje i nezbytně nutné vědomostní požadavky pro výkon funkce. V režimu vyšších povinností půjde přímo o inspektory dozorového orgánu, kterým je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Společnostem vzniká povinnost hlásit útoky a informovat klienty

Společnostem také budou muset hlásit NÚKIBu všechny zaznamenané kyberbezpečnostní útoky včetně údajů o průběhu incidentu, jeho dopadech a protiopatřeních přijatých k jeho řešení a současně informování vlastních zákazníků.

Při nedodržení zákonných povinností hrozí firmám sankce, které jsou rozlišeny podle režimu plnění povinností. Organizacím ve vyšším režimu hrozí za přestupek pokuta do 250 milionů korun, nebo do výše 2 % čistého celosvětového ročního obratu.
Subjekty v nižším režimu plnění povinností mohou dostat pokutu do 175 milionů Kč, nebo do výše 1,4 % čistého celosvětového ročního obratu. Rozhodující je v obou případech vyšší částka.

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Senátoři budou ve středu hlasovat o novelách stavebního zákona a zakázkového zákona

Senát bude rozhodovat, jestli zachování stavebních úřadů v obcích stanoví zákon, nebo vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj. Výbory hospodářský a pro územní rozvoj senátorům doporučily přijetí novely stavebního zákona beze změn. O možných úpravách budou jednat i v případě novely zákona o zadávání veřejných zakázek.

MMR se negativně staví především k možnému rychlému navýšení limitů u zakázek malého rozsahu bez vyhodnocení dat a nastavení pravidel.

„Otázce zvýšení limitů se MMR věnuje v rámci pracovní skupiny, která má za cíl vyhodnotit data z trhu těchto zakázek. Má také navrhnout řešení, které se zaměří nejen na samotné zvýšení limitů, ale i na nastavení podlimitního režimu. Tento tým připravuje také související metodiku pro menší zadavatele. Řešení celé situace rychlým pozměňovacím návrhem bez ohledu na data je podle mě nesystémové,“ prohlásil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. 

Pozměňovací návrh počítá s navýšením limitu na zakázky malého rozsahu, u kterých není potřeba vypisovat otevřené výběrové řízení, ze dvou na tři miliony korun v případě dodávek nebo služeb. U stavebních prací by se limit zvýšil ze současných šesti na devět milionů korun. Předkladatel návrhu to zdůvodnil vysokou mírou inflace v uplynulých letech, kterou by vyšší limity zohlednily. Podle MMR by navýšení omezení pro zakázky malého rozsahu bez předešlého vhodného nastavení pravidel a dohledu zvětšilo prostor pro korupci. Navíc limity by se dostaly na úroveň, která nemá v EU obdoby. Resort v tomto ohledu podpořila také Rekonstrukce státu a další protikorupční organizace.

Cílem novely zakázkového zákona je mimo jiné zjednodušit a zlevnit proces vypisování veřejných zakázek. Stát získá díky možnosti vystupovat jako jeden celek lepší vyjednávací pozici s dodavateli a nebude za stejnou službu platit několikrát jako dosud. Novela umožní sdílet know-how mezi resorty – to zatím bylo možné jen prostřednictvím různých výjimek. Významně to ovlivní hlavně pokračující digitalizaci státní správy například v oblasti cloudových řešení nebo kybernetické bezpečnosti. 

Novela také uvádí zákon o zadávání veřejných zakázek do souladu s unijním právem, vyjasňuje pravidla a celkově zvyšuje srozumitelnost normy. Zároveň snižuje administrativní zátěž například prostřednictvím digitalizace, zadavatel bude mít právo poskytnout ÚOHS dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím elektronického nástroje namísto zasílání fyzických dokumentů.

Novela stavebního zákona má mimo jiné zabránit vzniku Nejvyššího stavebního úřadu. O nových stavbách se i nadále bude rozhodovat v místech, kde vznikají. Podle Ústavně-právního výboru by měl stavební úřady v obcích zachovat zákon. Kritici namítají, že pouhá vyhláška by MMR umožnila počty úřadů výrazně omezovat. Další senátní výbory doporučily přijetí novely bez úprav. 

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Právník radí: OSVČ a poplatky za odpady na dvou místech podnikání

OSVČ má sídlo v jednom městě, kde podniká a zároveň v jiném městě poskytuje ubytovací služby (pronajímá chalupu), kde také produkuje odpady. Stačí, když bude OSVČ zapojena do systému odpadového hospodářství v městě sídla podnikání na základě smlouvy s městem a odpady z ubytování bude odvážet?

Další dotaz, který zaslali čtenáři do naší Poradny, zahrnuje ještě další otázky: Může město, kde zmíněná OSVČ pronajímá chalupu, chtít předložit smlouvu o zapojení OSVČ do sytému města z místa podnikání? Nebo je nutné řešit odpady odděleně, tedy zvlášť v každém místě, kde OSVČ produkuje odpady?

Jako podnikatel – OSVČ jste původcem odpadu a musíte mít na svůj podnikatelský odpad uzavřenou smlouvu s osobou oprávněnou k nakládání s odpady. Pokud produkujete jen komunální odpad nebo odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů a obec umožňuje podnikatelům zapojení do obecního

systému, můžete smlouvu o nakládání s takovými odpady uzavřít též s obcí. V takovém případě platíte městu smluvní odměnu za nakládání s Vaším odpadem. Není ani vyloučeno, abyste do obce, kde máte sídlo a s níž máte uzavřenou výše uvedenou smlouvu převezl komunální odpad ze své chalupy a tento předal do obecního systému, pokud to podmínky smlouvy s obcí umožňují.

Na druhou stranu to však ještě nemusí znamenat, že současně nebudete mít povinnost hradit poplatek za komunální odpad, a to nejen v obci, kde se chalupa nachází, ale též v obci, kde máte trvalý pobyt nebo bydliště.

Konkrétní odpověď je odvislá od toho, jaký druh poplatku za komunální odpad je v té které obci zaveden a kde jako fyzická osoba máte bydliště nebo přihlášený trvalý pobyt.

Podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů („MístPop“) těmito druhy jsou:

  1. a) poplatek za obecní systém odpadového hospodářství nebo
  2. b) poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

Jedna obec může v daném poplatkovém období (zpravidla kalendářní rok) zavést pouze jeden z nich.

Pokud je v obci zaveden poplatek za obecní systém, je poplatníkem (i) fyzická osoba přihlášená v obci nebo (ii) vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce. Přihlášením v obci se podle § 16 odst. 1 MístPop rozumí přihlášení k trvalému pobytu. Pronajímaná chalupa spadá pod stavbu pro rodinnou rekreaci podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Od poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je osvobozena osoba, které poplatková povinnost vznikla z důvodu přihlášení v obci a která je poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci v jiné obci a má v této jiné obci bydliště.

Je-li v obci zaveden poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, je poplatníkem (i) fyzická osoba, která má v této nemovitosti bydliště, nebo (ii) vlastník nemovitosti, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba.

Co se týče chalupy, v případě obou poplatků budete poplatníkem, pokud v chalupě nikdo nemá bydliště nebo trvalý pobyt, a to z důvodu vlastnictví chalupy jako nemovité věci.

Poplatek nebudete v takovém případě povinni hradit výlučně v případě, že obec, v níž se chalupa nachází, stanoví poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích prostředků (popelnic) a současně obec nestanoví minimální výši dílčího základu poplatku (minimální kapacitu popelnice). Pokud si v takovém případě na chalupě žádnou kapacitu soustřeďovacích prostředků neobjednáte, protože budete vozit komunální odpad do obce, v níž máte jako OSVČ místo podnikání, nebudete muset platit obci, v níž se chalupa nachází, žádný poplatek v souvislosti s odpadem z této chalupy.

Odpovědi poskytl Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o.

ZDROJ:

 

Rubriky
Nezařazené

MPO zveřejnilo manuál na ochranu zákazníků proti nekalým praktikám při nákupu fotovoltaiky

Zájem Čechů o výrobu energií z obnovitelných zdrojů roste. Spolu s tím se ale objevují nekalé praktiky některých dodavatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo desatero rad, na co si dát pozor při výběru dodavatele, jaké podmínky si vyjednat či jak postupovat, když dodavatelská firma neplní podmínky smlouvy.

„V loňském roce jsme zaznamenali nárůst o 262 % co do počtu žádostí o připojení nových fotovoltaických elektráren a o 366 % co do jejich výkonu. Jen za leden až duben 2023 zaznamenala firma ČEZ distribuce téměř 21 500 žádostí s výkonem na úrovni 8 277 MW. Za první 4 měsíce se tedy jedná o požadavek na výkon, a to jen za firmu ČEZ distribuce, které odpovídá polovině výkonu za celý rok 2022,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává:

„Jenže bohužel tak jako v každém oboru, který zažívá podobný boom, se mohou u menšiny dodavatelů objevit nekalé praktiky. Naším cílem je přispět k ochraně zákazníků a zabránit znevěrohodnění trhu s fotovoltaikou. S Českou obchodní inspekcí jsme proto zaktualizovali desatero rad, jejichž cílem je pomoci zákazníkům podobným praktikám předcházet. Nově tedy zahrnuje rady, jak si vybrat spolehlivou firmu, jaké podmínky si při uzavírání smlouvy dojednat, nebo jak postupovat, když dodavatelská firma podmínky ze smlouvy neplní.“

MPO zveřejnilo desatero na webu www.mpo.cz i na webu www.energiezamene.cz. Dále ho budou mít energetičtí konzultanti EKIS, kteří již radí zákazníkům s dotacemi na instalaci fotovoltaik. O spolupráci na zlepšení informovanosti veřejnosti resort jedná také s Českou bankovní asociací. „Prostřednictvím infolinky 1212 požádáme o šíření tohoto desatera také starosty a tato linka bude s radami pro spotřebitele samozřejmě k dispozici každému,“ dodává ministr.

„Po domluvě s MPO dochází k intenzivnějším kontrolám samotných výrobků u dodavatelů. Na druhou stranu je třeba zmínit, že ČOI ani například ERÚ nemají ze zákona možnost donutit podnikatele zahájit práce, nebo vrátit spotřebiteli peníze. Do smluvních vztahů dvou stran nemůžeme vstupovat,“ říká ředitel České obchodní inspekce Jan Štěpánek a dodává: „Přikázat vrátit spotřebiteli peníze může výhradně soud. Je možné využít ještě mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. ČOI se může zaměřit na výrobky samotné, zda jsou v pořádku, zda splňují požadavky uvedení na trh a podobně.“

Zdroj a foto:

Rubriky
Nezařazené

60. Konference SRVO

Jubilejní Konference Sdružení pro rozvoj veřejného osvětlení se konala ve dnech 27. a 28. 4. 2023 v Kongresovém sálu hotelu Orea v Brně. Akce se zúčastnilo 214 účastníků mezi nimiž bylo i několik zástupců SKS. Odborná část byla zaměřena na úspory energie na sítích veřejného osvětlení (VO). Po celý den probíhaly zajímavé odborné přednášky. Večerním doprovodným programem byla prohlídka hradu Špilberk a druhý den před odjezdem v dopoledních hodinách byla tematická prohlídka  kolektorů (kde jsou veškeré sítě města kromě plynu), které spravují Technické sítě Brno. TS Brno byly také generálním partnerem Konference SRVO.  

Akce byla odborně podpořena i množstvím vystavovatelů.  Naše sdružení zde oficiálně zastupoval člen rady Daniel Javůrek, který pronesl na počátku zdravici za SKS a zmínil praktickou spolupráci  našich sdružení. Od většiny účastníků konference  byl vyjádřen kladný ohlas na přínosnou odbornou akci.

Více fotografií naleznete v GALERII.

Daniel Javůrek – vedoucí sekce VO SKS ČR – jednatel společnosti Technický a Dopravní Servis , s.r.o. Mariánské Lázně
Rubriky
Nezařazené

Maďarsko buduje monopol na odpady. Pre svojho giganta MOL

Trh s odpadom ovládne firma, v ktorej má maďarská vláda silný vplyv.

Až 35-ročnú koncesiu na nakladanie s komunálnym odpadom v Maďarsku získala minulý rok v júli spoločnosť MOL. Maďarská ropná a plynárenská spoločnosť, ktorá pôsobí najmä v strednej Európe, sa stala víťaznou firmou z tendra. Súčasťou skupiny v MOL Downstream je aj slovenská rafinéria Slovnaft a jej petrochemická sestra.

Skupina MOL nie je v odpadovom biznise nováčikom. Vlani kúpila firma firmu, ktorá sa zaoberá recykláciou plastov, s dvomi výrobnými závodmi v Maďarsku a logistickým centrom v Bratislave.

Minulý rok bola MOL tiež vyhlásená za víťaza maďarského štátneho koncesného tendra na služby v oblasti nakladania s komunálnym odpadom. Koncesná zmluva má začať už od 1. júla 2023.

V článku sa dozviete:

  • aké sú vlastnícke prepojenia MOL a maďarskej vlády,
  • s akým množstvom odpadu bude MOL nakladať,
  • akú sumu má skupina vložiť do infraštruktúry odpadového hospodárstva,
  • akú ďalšiu akvizíciu v odpadovom hospodárstve získala firma,
  • aké zariadenia a prevádzky pripravuje.

Na základe koncesie, ktorá nadobudne platnosť 1. júla 2023, bude spoločnosť MOL ročne zbierať 4,5 až 5 mil. ton prevažne tuhého komunálneho odpadu.

Skupina MOL kúpila významného recyklátora plastového odpadu

Ropná a petrochemická spoločnosť tak zvyšuje spracovateľskú kapacitu pre plasty na 40-tisíc ton ročne. Nasledovať majú ďalšie aktivity v odpadovom hospodárstve.

Skupina MOL kúpila spoločnosť na recykláciu plastov s dvomi výrobnými závodmi v Maďarsku a logistickým centrom v Bratislave. S ročnou spracovateľskou kapacitou 25-tisíc ton komunálneho aj priemyselného plastového odpadu patrí ReMat medzi popredné firmy zaoberajúce sa recykláciou plastov v Maďarsku.

Portfólio spoločnosti zahŕňa široký výber polyetylénového a polypropylénového regranalátu a iných špecifických produktov. Spracovateľ disponuje automatickým selekčným systémom, čistiacimi a regranulačnými zariadeniami. Vďaka tejto akvizícii bude Skupina MOL schopná vyvíjať prvomateriály a recyklované produkty na mieru, a uspokojiť tak rastúci dopyt zákazníkov po opakovane použiteľných materiáloch.

Skupina MOL pracuje na začlenení modelu obehového hospodárstva do výrobného procesu. V nasledujúcich piatich rokoch chce vynaložiť miliardu dolárov na takéto projekty.  

„Plast potrebujeme pre náš každodenný život. Je to dobrý materiál, nepáči sa nám však nespracovaný plastový odpad, ktorý znečisťuje planétu. Skupina MOL začala investovať do obehového hospodárstva, pretože všetci chceme žiť v kvalitnejšom životnom prostredí a na to potrebujeme viac recyklovaných produktov,“ hovorí Gabriel Szabó, výkonný viceprezident pre Downstream Skupiny MOL.

„Okrem toho rastie aj záujem našich zákazníkov o recyklované materiály. Preto sme v posledných rokoch začali budovať silné portfólio v oblasti recyklácie a pokračujeme ďalej. Naším cieľom je stať sa kľúčovým hráčom nízkouhlíkového obehového hospodárstva v strednej a východnej Európe a táto akvizícia je významným krokom k tomuto príťažlivému cieľu.“

Ropná a petrochemická skupina získala v roku 2019 nemeckú spoločnosť Aurora Kunststoffe, zaoberajúcou sa kompaundáciou na báze recyklovaných plastov. Akvizíciou ReMat-u zvýši spracovateľskú kapacitu plastov na 40-tisíc ton ročně a môže ponúkať široké portfólio zmesí a regranulátov pre automobilový a obalový priemysel. MOL plánuje aj investície v oblasti chemickej recyklácie a ďalšie aktivity v odpadovom hospodárstve. 

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Horní Slavkov: Výhodou spolupráce s technickými službami je promptní řešení nenadálých situací

Veškerý odpad z Horního Slavkova a přilehlých částí sváží městská společnost Technické služby Horní Slavkov s.r.o. Úzká spolupráce města a technických služeb (TS) přináší celou řadu výhod. Činnost TS je pod kontrolou města, zisky zůstávají v odpadovém hospodářství a reakce TS v případě náhlých událostí je takřka okamžitá.

Společnost Technické služby Horní Slavkov s.r.o. vznikla 28. 5. 2001, město Horní Slavkov je 100% vlastníkem společnosti.

TS mají na starosti v oblasti OH:

  • nakládání s odpady, sběr a odstraňování odpadů včetně nebezpečných
  • poskytování technických služeb

„Od roku 2016 sváží Technické služby Horní Slavkov s.r.o. i tříděný odpad, který původně svážela firma RESUR a AVE CZ. Komunální odpad svážely TS od počátku,“ doplňuje Lenka Krejsová z Odboru výstavby a životního prostředí Městského úřadu Horní Slavkov.

Frekvence svozů

Směsný komunální odpad ze sídliště je svážen každé pondělí a pátek, ze starého města a přilehlých částí ve středu.

Vytříděné složky jsou sváženy:

  • papír a plasty každé úterý,
  • sklo ve čtvrtek 1 x za tři týdny,
  • nápojové kartony v úterý 1 x za tři týdny,
  • bio odpad v zimních měsících 1 x za 14 dní, v letních měsících 1 x týdně,
  • jedlé tuky a oleje – sváží firma EKO PF čtvrtletně; nádoby se nachází na sběrném dvoře TS a za budovou MěÚ ze strany Úřadu práce,
  • textil 2x týdně – v pondělí a ve čtvrtek.

Objemný a nebezpečný odpad mají občané možnost odkládat ve sběrném dvoře.

Sběrný dvůr

TS Horní Slavkov s.r.o. provozují sběrný dvůr, jehož maximální roční kapacita je po rozšíření 2 450 t/rok. V zařízení dochází k mechanické úpravě odpadu – třídění a dotřiďování. Přijaté odpady jsou jednotlivě ukládány do velkoobjemových kontejnerů, plastových kontejnerů a betonových kojí, označených kódem a názvem odpadu.

Spolupráce města a technických služeb

„Město Horní Slavkov a Technické služby Horní Slavkov s.r.o. spolupracují na základě celoroční smlouvy o dílo. Vzhledem ke 100% vlastnictví technických služeb je jejich činnost dobře kontrolovatelná, dodací lhůty jsou zkrácené na minimum, lze obratem řešit nenadálé situace – okamžitý odvoz nově vzniklého odpadu, úklid černé skládky, výměna poškozené popelnice apod.,“ komentuje spolupráci Lenka Krejsová.

Snižování produkce směsného komunálního odpadu

„Město nakoupilo nádoby na biologický odpad a kompostéry, které zdarma poskytuje občanům. Dále provádí osvětu v městském zpravodaji, na webových stránkách a Facebooku,“ přibližuje aktivity vedoucí ke snižování SKO Lenka Krejsová a dodává: „Město průběžně vyhodnocuje sběrnou síť nádob na tříděný odpad a v případě nutnosti doplňuje barevné nádoby na třídění, aby měli občané co nejkratší docházkovou vzdálenost k nádobám.“

Odpadová data:

Rubriky
Nezařazené

Nový emisní předpis ovlivní až 700 tisíc pracovních míst, levná vozidla zmizí z trhu

Nový emisní předpis Euro 7 neohrozí jen budoucnost výrobců automobilů a jejich dodavatelů. Výrazně zasáhne až 15% ekonomiky, přičemž může snížit výkonnost české ekonomiky o 2 až 3 procenta. Změny se dotknou až 700 tisíc zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, mnozí z nich budou muset projít rekvalifikací nebo přeorientovat své podnikatelské aktivity. Nedostupnost levných užitkových a nákladních vozidel může jednorázově zvýšit ceny v maloobchodě a ve službách i o více než 5 %.

Upozorňují na to podnikatelské a zaměstnavatelské organizace, které podepsaly deklaraci, v níž podpořily úsilí české vlády upravit navržené podmínky. Požadují také, aby čeští europoslanci vyjednali odklad účinnosti normy, která v současné podobě automobilkám neposkytuje dostatečné množství času na naplánování vývoje nových vozidel, instalaci odpovídajících technologií, nasmlouvání dodavatelů a přeškolení zaměstnanců, na které je třeba alespoň 5 let.

„Podle našich odhadů by měla nová pravidla v automobilovém průmyslumnohem širší nepříznivý dopad na průmysl a služby. Zejména tam, kde se používají dodávkové automobily. Příkladem je rozvážka zboží do maloobchodní sítě, rozvoz balíků, rozvážky potravin typu Rohlík, Košík nebo Foodora, opravářské, stavební a jiné řemeslné práce“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podle výpočtů Hospodářské komory by nová emisní norma, v případě, že by byla schválena v současné podobě, mohla snížit HDP o 2 až 3 %, ovlivnit 500 tisíc pracovních míst v automobilovém průmyslu včetně dodavatelských odvětví a aktivity dalších 200 tisíc osob ve službách.

V Česku patří 30 % prodaných vozidel do kategorie malých, cenově dostupných vozů. Ta by se v důsledku aktuálního návrhu Euro 7 přestala vyrábět, protože by z důvodu technologických požadavků již nebyla ekonomicky životaschopná. To by v dlouhodobějším horizontu vedlo k výrazné zhoršení dostupnosti individuální mobility.

„Pro řadu drobných podnikatelů by se nové dodávky staly nedostupnými. Využívali by proto staré, méně ekologické vozy. V důsledku tlaku spotřebitelů budou nicméně mnozí tlačeni k tomu, aby byli ekologičtí. Budou si proto nuceni pořizovat nákladné vozy s Euro 7 nebo elektrické dodávky.To se promítne do cen, zatímco méně zelení podnikatelé budou ztrácet konkurenceschopnost,“ dodává viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, který vznik deklarace inicioval. Ten zároveň upozorňuje, že klíčové pro automobilky budou hlavně prováděcí předpisy.

Euro 7 tak ve výsledku zdraží zboží a služby všem zákazníkům a stane se proinflačním stimulem, což může vyústit v to, že se inflace stane dlouhodobým problémem české ekonomiky.

Průměrné stáří vozového parku již dosáhlo 15,73 roku a celkové stáří všech motorových vozidel 18,73 roku. To ČR řadí mezi země EU s nejstarším vozovým parkem. „Návrh v jeho současné podobě tento problém ještě více prohloubí, jelikož kontraproduktivně povede ke zvýšení dovozu ojetých vozidel a prodlužování doby provozu vozidel staršího data výroby,“ potvrdil výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Problémy podle něj zesílí i skutečnost, že norma zavádí zcela nové požadavky nejen pro vozidla se spalovacími motory, ale i pro vozidla s elektrickým pohonem. A to kvůli palubnímu sledování emisí v reálném čase, životnosti baterie či měření emisí z brzd a otěru pneumatik. K naplnění těchto požadavků bude nutné do vozidel instalovat množství dodatečných, dnes neexistujících technologií, což povede k dalšímu zvýšení nákladů na výrobu vozidla, tedy i jeho ceny.

„Automobilky už roky tvrdě pracují na vývoji aut na alternativní pohony a investují do něj obrovské prostředky.Plnění požadavků Euro 7 nebude mít velký přínos pro životní prostředí a bude stát desítky miliard eur, které automobilkám budou chybět právě na přechod k čisté mobilitě. Vedle krátkého časového rámce pro implementaci nesouhlasíme proto i s požadavky ohledně palubního monitoringu OBM či navrhovanými podmínkami testování RDE,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar. Stejné stanovisko zaujala i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Zástupci průmyslu přitom deklarují, že úsilí o zlepšení životního prostředí a ovzduší podporují, což lze ilustrovat na rozrůstající se nabídce bezemisních vozidel. Návrh Evropské komise ale označují za nerealistický.

Třeba pro nákladní vozy a autobusy je totiž zpřísnění emisních limitů technicky téměř neproveditelné, neboť některé navržené limity jsou na hranici měřitelnosti za použití existující měřící techniky. To bude mít negativní dopad na veřejnou dopravu. Nová pravidla by logicky vedla ke zdražení jízdného v autobusové dopravě. 

O zmírnění pravidel normy usiluje ministr dopravy Martin Kupka. Do Štrasburku svolal ministry dopravy, kde k ČR připojily své výhrady také Německo, Itálie, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko a Portugalsko.

Upozorňuje také na to, že schválení normy Euro 7 ve stávající podobě zlepší pozice severoamerických a čínských výrobců elektrifikovaných vozidel. Tamní úřady i politika jim zajišťují lepší podmínky pro výrobu, což jim umožňuje nabízet konkurenceschopnější ceny.

„Je nutné najít rovnováhu mezi snahou snižovat dopady dopravy na životní prostředí na straně jedné a potřebouudržet konkurenceschopnost evropského automobilového průmysluna straně druhé. Euro 7 zatím přináší jen malé benefity pro životní prostředí, ale velké problémy pro český a celý evropský automobilový trh. To nedopustíme,“ potvrdil ministr dopravy Martin Kupka.

Nejkritičtějším bodem celého návrhu je datum vstupu v účinnost. Podle zástupců českého průmyslu neposkytuje dostatečný čas na vývoj a adaptaci výroby, což by způsobilo výpadky ve výrobě v řadě závodů či v některých případech i k jejich kompletnímu zastavení. Spoléhají proto také na české poslance v Evropském parlamentu, od kterých by uvítali, aby pomohli vládě s vyjednáním odkladu účinnosti a prosazení racionální a proveditelné úpravy legislativní normy Euro 7.

„Návrh Euro 7 v podobě, jak ho navrhla Evropská komise, je nepřijatelný a jako zpravodaj normy v Evropském parlamentubudu usilovat o jeho zásadní přepracování. Nesmí ani ohrozit výrobu aut u nás, ani omezit individuální mobilitu lidí. Průmysl musí dostat čas se na změny připravit,“ uzavírá europoslanec Alexandr Vondra.

Zdroj + fotografie:

 

Rubriky
Nezařazené

Odborný seminář SKS ČR

Sdružení komunálních služeb České republiky, z.s.  ve spolupráci s TECHNICKÝM A DOPRAVNÍM SERVISEM, s.r.o.  Mariánské Lázně pořádalo ve dnech 20. a 21.4.2023 Seminář veřejného osvětlení, elektromobility a fotovoltaiky

Této akce se zúčastnilo celkem 70 kolegů z řad zástupců TS včetně přednášejících, kterých bylo 10 firem a 5 vystavovatelů elektromobilů.

Těchto 15 společností akci sponzorsky i odborně podpořili :

Společnost pro rozvoj kveřejného osvětlení, z.s. (SRVO), ENIKA.CZ s.r.o., LAMBERGA s.r.o., ELSTAV lighting, s.r.o., DATmoLUX a.s., Radeton s.r.o., Megger CZ s.r.o., I-TEC Czech, spol. s r.o., Unikont Group s.r.o., ZEBRA GROUP s.r.o., Eurogreen CZ, s.r.o., Adacom s.r.o., EnergyCloud Trade, s.r.o., BROŽ MaR, s.r.o., CHEVAK a.s. a na doprovodných akcích se podílely: DECOLED s.r.o., MĚSTO ML, MĚSTSKÁ DOPRAVA Mariánské Lázně s.r.o., ROYAL GOLF CLUB Mariánské Lázně, Boheminium Mariánské Lázně, s.r.o. a TDS ML.

Pozvání na seminář přijali  i naši mediální partneři – Profi Press s.r.o.

V odborné části se přednášky týkaly veřejného osvětlení (žádosti dotace a administrativní záležitosti), řídících systémů, LED svítidel, sloupů a dobíjecích stanic, stability stožárů, hledání poruch a fotovoltaiky.

Doprovodný program spočíval v prohlídce strojovny Zpívající fontány, mimořádné produkce Zpívající fontány, světelné show „Světla vyprávějí“ a projížďce lázeňským městem mimořádnou jízdou trolejbusem.

Účastníci se velmi kladně vyjadřovali k organizaci, průběhu a zajištění akce SKS.

Více foto naleznete v GALERII.

Daniel Javůrek – vedoucí sekce VO SKS ČR – jednatel společnosti Technický a Dopravní Servis , s.r.o. Mariánské Lázně
Rubriky
Nezařazené

Do České republiky se v prvním čtvrtletí roku 2023 nedovezl žádný plyn z Ruska

Česká republika se v prvním čtvrtletí roku 2023 dokázala zbavit závislosti na dovozu plynu z Ruska. Z celkového objemu 1,71 miliardy metrů krychlových dovezeného plynu přiteklo 100 procent přes Německo. Přes Slovensko, které je jediným místem, kudy mohou na české území potrubní dodávky z Ruska proudit, žádný plyn v tomto období nepřitekl. Dodávky přes Německo tvoří zkapalněný plyn z Belgie a z Holandska a dále plyn z Norska.

„Poprvé v moderní historii České republiky se stalo, že jsme se během prvního čtvrtletí roku plně obešli bez dodávek plynu z Ruska. Je to velký úspěch. Nevím o jiné zemi, která by se dokázala z roku na rok zbavit téměř stoprocentní závislosti na dovozu plynu z Ruska. Přispěli jsme k tomu všichni, protože zásadní roli sehrálo snížení spotřeby,“ popisuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Neznamená to ale, že máme vyhráno. Před letošní zimou bude mít Evropa pro přípravu na zimu k dispozici bez ruských dodávek méně plynu, než měla dřív, takže dodržovat zodpovědný přístup ke spotřebě plynu i nadále bude potřeba.“

Zásoby plynu k 20. 4. 2023 dosahují 1 668 milionů metrů krychlových. K 20. dubnu je to nejvyšší hodnota podle dostupných dat minimálně od roku 2015, kam sahají data MPO. V letošním prvním čtvrtletí došlo také podprůměrnému poklesu zásob v období od 1. ledna do 20. dubna. Letos zásoby poklesly v uvedeném období o 1 285 milionů m3, průměrný pokles v letech 2015 – 2023 byl 1 450,3 milionů m3.

Hlavní roli v tomto vývoji hraje snižování spotřeby plynu. Spotřeba plynu v letošním roce v období od 1. ledna do 16. dubna dosáhla podle předběžných propočtů 2,895 miliardy metrů krychlových. Spotřeba plynu se tak v tomto období snížila o 13,6 % oproti minulému roku a o 19,7 % oproti průměrné spotřebě posledních tří let. Průměrná denní v tomto období přitom byla pouze o 0,2 stupně nižší než v roce 2022 a o 0,7 stupně nižší, než byl průměr posledních tří let.

Kromě snížení spotřeby sehrály významnou roli v současné situaci také alternativní dodávky plynu. Ten do Česka totiž nyní teče pouze přes Německo, kam se žádné potrubní dodávky plynu z Ruska od uzavření plynovodu Nord Stream dostat nemohou. Základem toho jsou, mimo norského plynu,  především nové dodávky LNG z Belgie a z Holandska. Ty meziročně vzrostly o 124 procent. Zatímco loni za první čtvrtletí přiteklo z Belgie a z Holandska do Německa 49,2 TWh plynu, letos to bylo 110,3 TWh. Za loňské první čtvrtletí představovaly dodávky LNG do Německa 15,7 % z celkových dodávek plynu, letos to za první čtvrtletí bylo 46,9 %. Dodávky plynu z Norska do Německa představovaly letos 49,7 % z celkových dodávek.

Právě navýšení dodávek LNG do Evropy hraje významnou roli v zásobách plynu v Evropě.  Zatímco průměrná naplněnost zásobníků v EU byla loni na velmi nízké úrovni, nyní jsou evropské zásobníky v průměru naplněné na přibližně polovinu své uskladňovací kapacity. „S tím, jak se zvyšuje pravděpodobnost, že se Evropa dokáže na tuto zimu připravit a obejde se během ní bez dodávek plynu z Ruska, stabilizuje se také jeho cena a vrací se na předválečnou úroveň do doby, kdy Rusko již s dodávkami plynu manipulovalo tak, aby evropské státy měly co nejnižší zásoby plynu v době zahájení agrese proti Ukrajině,“ komentuje ministr Síkela s tím, že s cenou plynu klesá také cena elektřiny, která je na ni navázaná.

Síkela však zároveň upozorňuje na to, že celkový objem dodávek do Německa bez plynu z plynovodů Nord Stream a Jamal logicky klesl. „Celkový dovoz plynu do Německa byl letos v prvním čtvrtletí více než o pětinu nižší, než tomu bylo v předchozím roce. Podobné to bylo se saldem dovozu a vývozu plynu do České republiky, takže mezinárodní tranzit plynu přes naše území velmi výrazně poklesl.. Právě proto je potřeba stále pamatovat na to, že každý ušetřený kubík nám pomáhá s přípravou na příští zimu a s tím, abychom ji zvládli i bez dodávek z Ruska,“ doplňuje ministr Síkela.

Data

Foto + zdroj: