Rubriky
Nezařazené

Obecní úřady: prominutí poplatku za odpady pro uprchlíky z Ukrajiny

Vsouvislosti s probíhající válkou na Ukrajině a očekáváným vysokým počtem uprchlíků do České republiky se předpokládá, že řada obcí bude mít zájem řešit jejich případnou poplatkovou povinnost, která jim vznikla na základě zákona o místních poplatcích a jejich vydaných obecně závazných vyhlášek, a to využitím institutu prominutí místního poplatku.

Zákon o místních poplatcích v ustanovení § 16c vymezuje pojem „přihlášení fyzické osoby“. Tento pojem v sobě zahrnuje jak přihlášení k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel, tak ohlášení místa pobytu podle zákonů upravujících pobyt cizinců na území České republiky, azyl nebo dočasnou ochranu cizinců. Poplatková povinnost může fyzickým osobám přicházejícím z Ukrajiny vzniknout především 

  • u místního poplatku ze psů (§ 2 ZMP), 
  • poplatku z pobytu (§ 3 ZMP) a 
  • poplatků za komunální odpad (§ 10d ZMP).

V souladu s § 16b zákona o místních poplatcích může obecní úřad, jako správce poplatku, z úřední moci poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout při mimořádných, zejména živelných událostech. Za mimořádnou událost lze nepochybně považovat i příchod většího počtu uprchlíků z Ukrajiny v souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem. 

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Ministr Síkela v Bruselu: Ruská invaze jasně ukázala, že posílení energetické soběstačnosti je nutné i do budoucna

Ministři pro energetiku zemí EU se v návaznosti na ruský vojenský vpád na Ukrajinu mimořádně sešli v Bruselu. Hlavním tématem byla připravenost Unie a členských států na možné přerušení dodávek ropy a plynu. Ministři volali po zavedení společných opatření a okamžité pomoci Ukrajině. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely je nutné přehodnotit dosavadní pohled na energetickou bezpečnost Evropské unie a zvýšit diverzifikaci zdrojů.

„Naším cílem je snižování závislosti EU na zemním plynu a ropě, snižování spotřeby energií a zlepšování energetické účinnosti,“ říká ministr Síkela. Zároveň je podle ministra nutné přehodnotit energetickou bezpečnost EU a pokračovat v diverzifikaci zdrojů. Česká republika proto navrhla zavést povinnost pro dodavatele udržovat jistý minimální objem plynu v zásobnících, a to v rámci celé EU.

V současné době je zřejmé, že agrese Ruské federace vůči Ukrajině bude mít dlouhodobý dopad na sektor energetiky. „Jako EU musíme pokračovat v systematickém posilování naší energetické soběstačnosti. Zároveň jsem vyzval své kolegyně a kolegy, abychom Ukrajině vyjádřili plnou solidaritu v oblasti energetiky, a to prostřednictvím konkrétních činů. Podpořil jsem proto připojení ukrajinské elektrické přenosové soustavy k elektrické soustavě EU,“ říká Síkela.

„Bezprecedentní ruská invaze na Ukrajinu nás nutí, abychom se důkladně zamysleli nad tím, jak jsme jako EU i jednotlivé členské státy připraveni na případné přerušení dodávek energií,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla a dodává: „Oceňujeme, že se Evropská komise snaží hledat cesty, jak aktivně přispět k zajištění dostatečného objemu dodávek zemního plynu do EU od širokého spektra dodavatelů.“

Česká republika zatím nezaznamenala jakékoliv problémy v oblasti dodávek zemního plynu nebo ropy z Ruska do EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu situaci nepřetržitě monitoruje a v případě nutnosti by Česko přijalo nezbytná opatření za účelem fungování tuzemského trhu s plynem, ropou i pohonnými hmotami.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Průměrem EU je 505 kg „komunálu“ na osobu

Množství vyprodukovaného komunálního odpadu v Evropské unii vzrostlo i v roce 2020. Mezi jednotlivými evropskými zeměmi ovšem panují značné rozdíly.

„Komunální odpad tvoří pouze 10 % z celkového množství vyprodukovaného odpadu, má ale vysoký politický profil kvůli svému komplexnímu charakteru, který je dán jeho složením, distribucí, a tím, že je vázán na spotřebitelské chování,“ přibližuje Eurostat, který zveřejnil statistické údaje o komunálních odpadech za rok 2020.

V prostoru Evropské unie bylo v roce 2020 vyprodukováno celkem 225,7 milionu tun komunálního odpadu. Znamená to, že oproti roku 2019 došlo k nárůstu o 1 % (+1,8 milionu tun). Ve srovnání s rokem 1995 vzrostlo množství komunálních odpadů o 14 %(+27,7 milionu tun).

Na osobu bylo v tomto roce vyprodukováno 505 kg, což je o 4 kg na osobu více než v roce 2019, a o 38 kg více než v roce 1995. Mezi členskými státy panovaly ale značné rozdíly.

Nejméně a nejvíce

Největšími producenty komunálního odpadu bylo v roce 2020 Dánsko a Lucembursko s 845 kg a 790 kg na obyvatele. Tyto země následovala Malta – 643 kg, a Německo – 632 kg. Naopak nejméně komunálních odpadů na osobu vyprodukovalo Rumunsko – 287 kg, Polsko – 346 kg, a Maďarsko – 364 kg. Česká republika se s 507 kg na osobu umístila lehce nad průměrem EU.

Pouze v sedmi členských státech bylo ve srovnání s rokem 1995 vyprodukováno v roce 2020 méně komunálního odpadu na osobu: Bulharsko (-36 %), Maďarsko (-21 %), Slovinsko (-18 %), Rumunsko (-16 %), Španělsko (-10 %) ), Belgie (-9 %) a Nizozemsko (-1 %).

V rozdílech mezi zeměmi se odrážejí rozdíly ve spotřebě a ekonomickém bohatství, ale i to, jak jednotlivé země komunální odpady shromažďují a nakládají s nimi. Odlišnosti panují také v míře shromažďování a nakládání s živnostenskými odpady, a jejich nakládání společně s komunálními odpady,“ říká Eurostat.

67 mil. tun komunálního odpadu zrecyklováno

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Ministryně životního prostředí jmenovala nové členy Rady Státního fondu životního prostředí ČR

V úterý 23. února se poprvé od říjnových voleb sejde v novém složení Rada Státního fondu životního prostředí ČR. V poradním sboru ministryně pro otázky rozdělování finančních prostředků Fondu do ochrany životního prostředků nově zasedne 10 členů, 8 stávajících zůstává. Předsedkyní Rady Fondu byla jmenována poslankyně Jana Krutáková (STAN).

V Radě Fondu nově zasednou poslanci Jan Bureš (ODS), Jiří Kobza (SPD), Miloš Nový (TOP 09), David Šimek (KDU-ČSL), bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a poslankyně Klára Kocmanová (Piráti). Čerstvými tvářemi poradního týmu ministryně budou také František Jochman za Hospodářskou komoru ČR, Martin Kuba jako zástupce Asociace krajů ČR, Karel Kříž za Český svaz ochránců přírody a Miroslava Ježková z Ministerstva financí.

Úkolem Rady Státního fondu životního prostředí ČR je projednávat zásadní otázky tvorby a využití finančních prostředků Fondu a současně doporučovat ministryni výši čerpání podpory pro jednotlivé projekty. Radu tvoří sedm poslanců, dva senátoři, dále zástupci státní správy a samosprávy a odborníci pro oblast ochrany životního prostředí. Schází se v průběhu celého roku, zpravidla šestkrát ročně.

Státní fond životního prostředí ČR je resortní organizací Ministerstva životního prostředí ČR a zajišťuje kompletní správu finančních podpor (dotací, půjček atd.) v oblasti ochrany životního prostředí. Aktuálně administruje několik pro životní prostředí klíčových programů, které čerpají prostředky z Evropské unie, jedná se především o Modernizační fond, Operační program Životní prostředí či program Nová zelená úsporám. Vlastní prostředky získané od znečišťovatelů životního prostředí investuje zpět do jeho nápravy prostřednictvím Národního programu Životní prostředí.

Členové Rady Státního fondu životního prostředí ČR k 10. 2. 2022

  1. Jana Krutáková, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  2. Richard Brabec, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  3. Jan Bureš, DBA, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  4. Jiří Kobza, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  5. Klára Kocmanová, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  6. et Ing. Miloš Nový, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  7. Bc. David Šimek, MBA, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  8. František Jochman, LL. M., Hospodářská komora ČR
  9. Petr Vícha, Senát – Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
  10. Zbyněk Linhart, Senát – Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
  11. Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí
  12. Miroslava Ježková, Ministerstvo financí
  13. Pavlína Kulhánková, Ministerstvo průmyslu a obchodu
  14. David Koppitz, Ministerstvo pro místní rozvoj
  15. Pavel Drahovzal, Svaz měst a obcí ČR
  16. Martin Kuba, Asociace krajů ČR
  17. Karel Kříž, Český svaz ochránců přírody
  18. Jana Přecechtělová, Sdružení místních samospráv ČR

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Seminář SKS k vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady

Po delší odmlce způsobené covidovými opatřeními jsme se rozhodli již v počátku letošního roku (3.2.2022) uspořádat seminář na aktuální téma: Výklad vyhlášky o nakládání s odpady. Zázemí pro uspořádání  akce nám poskytl hotel Don Giovanni v Praze.                            

Program setkání zahájily prezentace partnerských firem  I-TEC Czech, spol. s r.o., Contenur Czech Republic s.r.o., Sensoneo j. s. a., které se v různých podobách angažují v odpadovém hospodářství.

Naším záměrem bylo získat výklad vyhlášky členské základně přímo od pramene, což se nám povedlo v osobě přednášejícího vrchního ministerského rady odboru odpadů MŽP ČR Mgr. et Mgr. Štěpána Jakla, jež se podílel na tvorbě uvedeného materiálu. Do diskuse se zapojila také pozvaná Ing. Olga Dočkalová – odpadová specialistka SMO ČR, která z pozice jednatelky TS Malá Haná má v odpadovém hospodářství řadu praktických zkušeností. Zájem účastníků akce se projevil mnoha dotazy k přednášejícímu i sdělováním praktických zkušeností z jednotlivých technických služeb. Věřím, že poznatky získané na semináři se zaslouží o naplnění cílů daných vyhláškou a také lepší orientaci našich členů v odpadovém hospodářství.  

Chtěl bych touto cestou poděkovat partnerským firmám, které finančně zaštítily tento seminář, organizátorům a všem zúčastněným.                                                                                                                                                

Bc. Milan Doubravský, člen KK , EKO servis Zábřeh s.r.o.
Rubriky
Nezařazené

Recyklácia plastov má svoje limity. Niekedy má väčší zmysel ZEVO, tvrdia rakúski akademici

Niektoré ťažko recyklovateľné plasty by sa mali tepelne spracovať za súčasného zachytávania uhlíka. Je to udržateľnejšie riešenie než nákladné recyklovanie plastov, argumentujú rakúski vedci.

Miera recyklácie plastov je v Európe je stále nízka. Jedným z dôvodov je, že plastový odpad nie je zložený iba z plastov. Skladá sa aj zo zmiešaných polymérov a obsahuje aj 5 až 30 % nepolymerických materiálov.

  • miera recyklácie plastov v Európe stále nízka,
  • náklady na recykláciu tony plastov vrátane triedenia sú vysoké,
  • prečo by mali v budúcnosti náklady rásť,
  • lacnejšie alternatívy oproti recyklácii plastov,
  • je třeba zachytávať a využívať CO2 pri tepelnej úprave odpadov.

Pred recykláciou plastového odpadu je z neho potrebné odstrániť nebezpečné látky, ktoré obsahujú napríklad ťažké kovy, ftaláty alebo organické znečistenie. Ide o pomerne nákladný proces.

Porovnávaniu nákladov na recykláciu plastov s inými alternatívami jeho spracovania sa venujú v odbornom článku z minulého roka rakúski profesori z Technickej univerzity vo Viedni Johann Brunner a Paul H. Fellner. Článok bol publikovaný vlani v decembri v časopise Journal of Material Cycles and Waste Management.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

EU dokončuje nové nařízení o bateriích. Přibydou QR kódy, zaměří se i na bezpečnost

Diskuze o rozvoji elektromobility či bateriových systémů v energetice i průmyslu ukazuje, že mezi velkou částí veřejnosti stále převládá řada mýtů o bateriích, zejména z pohledu toho, co se s nimi stane na konci jejich životnosti. Již dnes povinnost recyklovat baterie, stejně jako např. solární panely, stanovuje zákon o výrobcích s ukončenou životností.

Komplexní nastavení pravidel celého životního cyklu baterií potom přinese nařízení EU, které se aktuálně projednává pod taktovkou francouzského předsednictví a jehož finální znění by měla v druhé polovině letošního roku dokončit, během svého půlročního předsednictví v Radě EU, Česká republika.

Deklarovaným cílem je zvýšit environmentální udržitelnost baterií po celou dobu jejich životnosti a tím přispět k naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). „Nařízení významně zvýší udržitelnost celého životního cyklu baterií na území EU, tedy od snížení uhlíkové stopy při výrobě baterií, přes stanovení obsahu recyklovatelného materiálu až po druhotné využití (tzv. „second-life of batteries“) a následnou recyklaci,“ oceňuje přípravu tohoto klíčového právního aktu výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek.

Právě projednávané nové nařízení o bateriích se stane významným právním předpisem v oblasti, která se má v Evropě dynamicky rozvíjet. Přináší komplexní požadavky týkající se „života“ baterie od počátku až do doby, kdy se z ní stává odpad. Nařízení stanoví podrobné náležitosti na označování baterií, na omezování nebezpečných látek, sdílení informací v celoevropském systému, vyšší cíle sběru, zahrnutí dalších druhů baterií, sledování uhlíkové stopy a řadu dalších. Nařízení o bateriích bude i důležitým tématem předsednictví ČR v Radě EU,“ uvádí ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR Jan Maršák.

Snaha EU o zvýšení udržitelnosti výroby baterií

Celá řada procesů od získávání drahých kovů až po recyklaci baterií sice ještě není zcela bez problémů, před tím bychom neměli zavírat oči. Avšak minimálně Evropa i samotní výrobci jsou si těchto handicapů vědomi. Proto Evropská unie ve spolupráci s členskými státy dokončuje nové nařízení o bateriích, jenž definuje výzvy, kterým masivní rozšíření baterií na našem kontinentu čelí a zároveň představuje jejich řešení. Tento přelomový právní akt by tak měl být důležitou odpovědí na většinu kritických hlasů vůči udržitelnosti celého životního cyklu baterií v elektromobilitě, energetice i průmyslu.

Právě probíhá připomínkování tohoto evropského nařízení, které má za ČR na starosti Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve spolupráci se Stálým zastoupením ČR při EU. Asociace AKU-BAT CZ spolu s dalšími oborovými organizacemi rovněž přispívají k co nejlepšímu nastavení tohoto nařízení.

Nejedná se však o první projekt EU pro řešení problému s udržitelností baterií. Již před několika lety totiž Evropská komise spustila projekt Evropské bateriové aliance, která si klade za cíl vytvoření vlastního konkurenceschopného a udržitelného hodnotového řetězce výroby bateriových článků, tedy včetně plánu postupného snižování závislosti EU na dovozu a zpracování materiálů pro výrobu akumulátorů. Nařízení o bateriích však stanovuje zcela konkrétní kritéria.

Co nařízení EU o bateriích přinese konkrétně?

Cílem nařízení je zajistit, aby baterie uvedené na unijní trh byly udržitelné a bezpečné po celý svůj životní cyklus. Procesy recyklace by měly nabízet přiměřenou rovnováhu mezi cenovou dostupností, energetickou účinností, šetrností k životnímu prostředí a bezpečností. Návrh nového nařízení obecně podporuje znovupoužití elektrických článků a baterií a vzniká v souladu s Akčním plánem Komise pro oběhové hospodářství.

Významnou úlohu tak bude hrát i „druhý život baterie“(second-life of batteries), kdy budou baterie z elektromobilů po poklesu své kapacity na 70 – 80 % ještě dalších mnoho let využívány ve stacionárních úložištích energie, která již dnes existují a jsou připravena na budoucí příliv vysloužilých baterií, kterých je dnes vzhledem k již poměrně dlouhé životnosti ještě poměrně málo. „Toto řešení nejen pro ČR představily jako první u nás společnosti z řad členů asociace AKU-BAT CZ, rádi proto zájemcům poskytneme další informace,“ dodává Jan Fousek.

Rodný list“ baterií – data od těžby až po recyklaci

Všechny baterie použité v EU budou např. muset obsahovat prohlášení o uhlíkové stopě, a to již pravděpodobně od roku 2024. O dva roky později by již měly být vybavené štítkem, zařazujícím danou baterii do třídy dle uhlíkové stopy. Veškeré informace budou obsaženy v QR kódu, natisknutém nebo vyrytém viditelně, čitelně a nesmazatelně na baterii.

Od roku 2027 se také bude muset uvádět obsah recyklovaného materiálu v technické dokumentaci obsahující informace o množství kobaltu, olova, lithia nebo niklu, získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v každém modelu a každé šarži baterií z každého výrobního závodu. Po roce 2030 již dle stávajícího návrhu nebude možné vůbec využívat baterie, které nebudou obsahovat stanovené minimální množství výše zmíněných látek, které nebudou pocházet z odpadu.

Důraz na udržitelnost celého životního cyklu baterií potvrzují i další části nařízení: požadavky na výkonnost a trvanlivost baterií, na nakládání s bateriemi na konci životnosti, rozšířená odpovědnost výrobce, sběr a přeprava odpadních baterií, jejich zpracování a recyklace, požadavky na další využití/repase.

Jednou z klíčových a zároveň rozsáhlých oblastí, které připravovaný unijní právní akt řeší, je samozřejmě otázka bezpečnosti. Důraz je tedy v rámci připomínek členských zemí kladen např. na nakládání s nebezpečnými látkami či požární ochranu. Mj., aktualizovaný manuál k požární ochraně baterií i pro fotovoltaické systémy připravuje Asociace AKU-BAT společně se Solární asociací.

Recyklace baterií – již dnes zakotvena v zákoně o výrobcích s ukončenou životností

Na baterie v průmyslu, energetice i v elektromobilech se vztahují obdobná pravidla, jako třeba na malé tužkové baterky. Každý, kdo se jich chce zbavit jako odpadu, je musí odevzdat k recyklaci. Jejich výrobci mohou řešit tyto záležitosti individuálně, nebo prostřednictvím tzv. kolektivních systémů, které plní povinnosti za výrobce. Po celém světě se postupně budují kapacity na recyklaci baterií podle toho, jak bude vysloužilých zařízení přibývat. Problém se tedy řeší a nezapomnělo se na něj. Podpora recyklace baterií a posílení infrastruktury k jejich recyklaci jsou podstatnými tématy i pro MŽP ČR.

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Dotace na sběrné dvory, door-to-door systémy a PAYT od druhého čtvrtletí

Státní fond životního prostředí ČR zveřejnil informace o nadcházejících výzvách z oblasti odpadového hospodářství. Podpořeny budou například sběrné dvory, re-use centra, systémy odděleného sběru a svozu odpadu či domácí a komunitní kompostéry.

Rekonstrukce a výstavba sběrných dvorů

Dotační výzva zahrnující výstavbu a modernizaci sběrných dvorů by měla být vyhlášena v rámci prvních výzev OPŽP 2021–2027 během druhého čtvrtletí letošního roku. Číslo výzvy zatím není známo. Povinnými přílohami budou doporučující stanovisko místně příslušného krajského úřadu, analýza potenciálu produkce odpadů, územní rozhodnutí, technická zpráva s technickým popisem (z projektové dokumentace), situace a rámcový rozpočet.

Úpravy sběrného dvora

Realizací projektu vždy musí dojít k navýšení kapacity zařízení oproti stávajícímu stavu, což musí být dostatečně popsáno v rámci příloh žádosti (analýza potenciálu produkce příslušných druhů odpadů).

Podpora sběrných dvorů a odděleného sběru a svozu odpadu

Výzva bude podporovat sběrné dvory, systémy odděleného sběru a svozu zejména komunálního odpadu:

  • Výstavba a modernizace sběrných dvorů
  • Oddělený sběr a svoz; door-to-door, PAYT
  • Oddělený sběr a svoz gastroodpadů z gastroprovozoven

Projekty bude možné kombinovat (RE-USE, kompostéry apod.).

Míra podpory: max. 85 %, 40 % pro systémy sběru a svozu.

Výzvy budou dlouhodobé a nesoutěžní. Maximální nákladovost ke kapacitě 25 000 Kč/t za rok.

Re-use centra

Vznik RE-use centra v rámci sběrného dvora bude podporován. Re-use centra umožňují opětovné použití např. domácího, zahradního, opravárenského vybavení či sportovního vybavení, oblečení, textilu, knih, elektrozařízení atd. Veškerý vstup materiálů, které se nemají stát odpadem, se kterým bude v rámci projektu nakládáno, musí být od občanů přebírán bezúplatně.

V rámci dotace bude možné pořídit vybavení RE-USE, opraváren apod. Projekty lze kombinovat s projekty kompostérů, prevence jednorázového nádobí a obalů.

Míra podpory: max. 85 %, nesoutěžní výzvy, mimo rámec VP.

Kompostéry

Jedná se o projekty na prevenci vzniku BRKO:

  • domácí kompostéry pro občany žijící v RD
  • komunitní kompostéry pro občany žijící v BD

Lze kombinovat s projekty RE-USE, odděleného sběru apod. Příjemci podpory jsou veřejné subjekty. Míra podpory: 70 % + 15 % bonifikace při pořízení kompostérů obsahujících recyklát.

Speciální podmínky přijatelnosti: maximální nákladovost vzhledem ke kapacitě 20 000 Kč/t za rok.

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Praha zakáže podomní prodej energetických služeb na svém území

Pražští radní se na pondělním zasedání shodli na co nejrychlejší nutnosti řešení podomního prodeje energetických služeb, zvláště v souvislosti s krachem některých energetických společností, kdy statisíce lidí řeší přechod k jiným dodavatelům. Díky změně zákona může od 1. ledna 2022 Praha regulovat i podomní a další formy prodeje energií, což chce udělat v nejbližší době, aby tak ochránila Pražany před tzv. „energošmejdy“, kteří často nutí seniory, matky samoživitelky a další obyvatele do uzavírání nevýhodných smluv. S ohledem na potřebu co nejrychlejšího řešení aktuální situace bude mít připomínkové řízení zkrácenou lhůtu na 15 dnů.

Důvodem, proč chce Rada hl. m. Prahy vydat v co nejbližší době toto nařízení, je situace z podzimu 2021, kdy ukončila podnikatelskou činnost skupina Bohemia Energy a několik dalších menších dodavatelů, a bez řádného dodavatele energií se ocitlo několik stovek tisíc odběrných míst. Od nového roku tak může Praha díky změně zákona vydat nařízení, které omezí podomní prodejce energií a ochrání tak své obyvatele.

„Současný tržní řád neumožňuje na území hlavního města Prahy podomní prodej, ale tento zákaz se nevztahuje na prodej energií. Od 1. ledna 2022 je však nově zákonem umožněno vydat nařízení, které omezí některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo obchodní prostory. Do toho patří i zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích,“ uvádí náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast bezpečnosti Petr Hlubuček.

„Mnozí zákazníci spadli z důvodu krachu jejich dodavatelů energií k takzvaným dodavatelům poslední instance a nyní se snaží kvůli vysokým cenám co nejrychleji uzavřít smlouvu v klasickém režimu, aby alespoň trochu snížili náklady na energie. Této těžké situace již začala využívat řada subjektů, včetně těch, kteří jsou nazýváni jako „energošmejdi“.

Ti formou podomního prodeje nabízejí dodavatele a tlačí občany – zejména ohrožené skupiny, jako jsou senioři, matky samoživitelky a další – do uzavírání značně nevýhodných smluv. Považujeme za důležité tyto skupiny co nejrychleji ochránit, proto jsme nechali Radou hlavního města Prahy schválit zkrácené připomínkové řízení, aby mohlo nařízení vstoupit v platnost co nejrychleji, a to už v únoru,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová.

Obce v současnosti mají možnost regulovat prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu (i podomní prodej) nařízením, kterým se vydává tržní řád. Rada hl. m. Prahy tak projedná v nejbližších týdnech nařízení obsahující zákaz podomního prodeje zboží nebo poskytování

služeb prováděné mimo obchodní prostory při výkonu licencované činnosti držitelem licence nebo při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích na celém území hl. m. Prahy. S ohledem na potřebu co nejrychlejšího řešení aktuální situace bude mít vnější a vnitřní připomínkové řízení zkrácenou lhůtu na 15 dnů.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Použité samotestovací sady patří do černých popelnic, ale zabezpečené

Saktuálně platnými opatřeními proti epidemii koronaviru bude opět končit v odpadu více samotestovacích sad, zejména kvůli testování zaměstnanců firem. V důsledku toho vzniká a bude vznikat množství i kontaminovaného odpadu. Ministerstvo životního prostředí proto připomíná pokyny a doporučení, jak s ním nakládat.

Testovací sady, určené pro sebetestování osob (např. zaměstnanců, žáků nebo v domácnostech) bez asistence zdravotního personálu, lze v souladu se zákonem o odpadech rovněž řadit mezi směsný komunální odpad.

K prevenci před rizikem, že testovaná osoba je SARS-CoV-2 pozitivní, je však vždy třeba veškerý odpad z testovacích výrobků ukládat do pevného plastového pytle určeného na tyto odpady. Firmy musí mít určené plastové pytle, do kterých se bude veškerý odpad vzniklý ze samotestování sbírat.

Nesmí nastat situace, že zaměstnanci budou volně odkládat použité samotestovací sady do různých košů ve firmě. K odkládání použitých sad lze použít standardní plastové pytle, minimálně s tloušťkou 0,2 mm. Pokud takové firma nemá okamžitě k dispozici, pak je možné použít dva tenčí pytle. Pytle se samotestovacími sadami se musí vždy pečlivě uzavřít (zavázat) a dezinfikovat na povrchu. Je naprosto nezbytné vždy pytle uzavírat a nikdy nenechávat tento odpad mimo sběrnou nádobu. Také platí, že se nikdy nevysypávají samotestovací sady volně do kontejneru, stejně jako v případě roušek a respirátorů.

Pokyny MŽP pro správnou manipulaci s použitými testovacími sadami na koronavirus určenými pro sebetestování osob:

  • Plastové pytle by měly mít minimální tloušťku 0,2 mm. Po naplnění (nejpozději však do 24 hodin) pytel pevně zavažte a na povrchu ošetřete dezinfekčním prostředkem
  • Jsou-li použity pytle z tenčího materiálu, je nutné takové obaly zdvojit. Plastový pytel proto ještě vložte do druhého pytle a zavažte
  • Povrch vnějšího pytle ošetřete dezinfekčním prostředkem, až poté zavázaný pytel dejte do černého kontejneru na směsný komunální odpad.
  • Nikdy nenechávejte odpad mimo sběrnou nádobu
  • Po manipulaci s odpadem si pokaždé pečlivě umyjte ruce mýdlem a teplou vodou nebo použijte dezinfekční gel.

Foto+zdroj: