Rubriky
Nezařazené

České technologie a start-upy prorážejí v Maďarsku

„Seděli jsme ve sklípku se starostou a řešili problémy obce. Stěžoval si, že bude muset zaplatit kupu peněz za opravy silnic. Ptal se, jestli by nešlo něco udělat. Zamyslel jsem se, inspiroval se v zahraničí a aplikoval originální technologii na opravu výtluků a výmolů s využitím tepelného záření,“ vysvětluje Antonín Koplík z hodonínské firmy Moram na výstavě Města budoucnosti pořádané na výstavišti Expo v Budapešti. České technologické firmy tam s podporou resortů průmyslu, zahraničí a agentury CzechTrade představily na sněmu Svazu maďarských obcí a jejich partnerských českých měst své produkty.

Koplíkův přístroj Infraset zvládnou obsluhovat dva lidé bez dlouhého školení. Drť z recyklovaného asfaltu roztaví tepelné záření, energii dodává láhev s plynem, která vydrží podle výrobců dvě směny, tedy 16 hodin.

Oproti tradičnímu „látání“ nevznikají oddělené vrstvy, do kterých například při dešti zatéká a musí se brzy opravovat již jednou opravené. „Praktičnost, efektivita a nízké náklady sálajícího tepla infračerveného záření. Náš přístroj využívá přes tisíc obcí v šesti státech Evropy,“ vypočítává výhody Koplík, držitel mezinárodních ocenění za technologické inovátorství.

Nanonátěr jako z Gottovy vily

Inovativní produkty představila firma HF Servis. Produkty Impasol a Impaguard využívají nanotechnologii. „Po nastříkání jakékoliv plochy naším nátěrem stačí nečistotu setřít hadříkem. Lze použít i na sklo nebo lak automobilu – nečistota steče třeba i vlivem deště,“ vysvětluje technický ředitel Michal Founě.

Ochranný nanonátěr je nanesen například na brněnském ikonickém orloji s kuličkami, Gottově vile, památníku konce druhé světové války v Plzni, zámku Štiřín nebo na budově České národní banky v Praze. Rodinná firma má vlastní vývoj, spolupráci s ní navázaly univerzity v Brně, Liberci či Plzni. „Aktuálně vyvíjíme samočistící polymery. Zasvítí na ně slunce a vypálí nečistoty,“ dodává Founě.

Jiný český start-up Clever Farm zase nabídl kontrolu zavlažování s využitím satelitních snímků.

Eory Dénes, starosta Visegrádu, středověkého hlavního města Maďarska a místa zrodu V4, už české technologie využívá a z nabídky si vybral i nové: „Máme zájem o inteligentní systém zavlažování, informační kiosky a Infraset firmy Moram pro opravu silnic.“

To starosta Čelákovic Josef Pátek chce automatizovaný úklid ulic. „Nedostává se zaměstnanců v městských službách, jeden stroj zvládne za den to, co pět lidí,“ říká.

Na řadě jsou chytrá města

„Zaměřujeme se na posun české ekonomiky od komponentní ekonomiky montoven k dodávkám komplexních řešení a hotových výrobků s vysokou přidanou hodnotou. První vlaštovka je projekt Chytrá města neboli Smart Cities, učebnicový příklad spojující IT, zemědělství a urbanismus.,“ vysvětluje generální ředitel státní proexportní agentury CzechTrade Radomil Doležal.

„České technologie, včetně start-upů, mají v Maďarsku výbornou pověst. Na jednom místě se setkaly firmy se zástupci samospráv, tedy zájemci a kupující, které jsme dokázali napřímo propojit,“ uzavírá český velvyslanec v Maďarsku Tibor Bial.

Foto a zdroj:

NOVINKY.CZ

Rubriky
Nezařazené

TS TURNOV – kompostárna

Rubriky
Nezařazené

Instalace balkonových solárních elektráren v Německu by se měla zjednodušit

Instalace tzv. balkonových solárních elektráren v německých domácnostech by se měla zjednodušit snížením regulačních překážek. Německé ministerstvo hospodářství (BMWK) to navrhuje v novém návrhu zákona,uvádí německá zpravodajská agentura AFP.

Připojení malých fotovoltaických elektráren určených na balkony nebo fasády domů by mělo být podle návrhu zákona usnadněno zmírněním zákonných požadavků, přiznáním práva nájemníků provozovat tyto systémy v pronajatých bytech a zajištěním možnosti zapojení elektráren do běžných zásuvek.

Kromě toho chce ministerstvo hospodářství povolit připojení elektráren o instalovaném výkonu až 800 wattů oproti současnému limitu 600 wattů. V současné době se spotřebitelé, kteří chtějí instalovat balkonové solární elektrárny, potýkají s překážkami, jako je nutná výměna elektroměru, nutnost souhlasu majitele domu a nutnost vyplnit dva samostatné registrační formuláře pro registraci u síťového regulátora a místního provozovatele elektrické sítě.

Skupiny na ochranu spotřebitelů, nevládní organizace a sdružení elektrotechniků VDE vyzvaly k „radikálnímu zjednodušení“ registrace, instalace a uvádění malých solárních zařízení do provozu. Tato zařízení umožňují majitelům domů a nájemníkům aktivně se podílet na energetické transformaci, jsou účinná při výrobě decentralizované elektřiny a mohou zmírnit rostoucí ceny elektřiny, uvedla nevládní organizace Ekologická akce Německo (DUH).

Malé solární systémy jsou v Německu velmi populární, podle BMWK jich je v Německu aktuálně instalováno na 250 000. Jejich nákup je v mnoha městech či spolkových zemích dotován. Například hlavní město Německa Berlín nedávno zavedlo program dotací pro domácnosti v celkové výši sedmi milionů eur na instalaci tohoto typu elektráren.

Německo si klade za cíl pokrýt od roku 2030 80 % své spotřeby elektřiny výrobou z obnovitelných zdrojů energie a fotovoltaika by k tomu měla významně přispět.

ZDROJ + FOTO:

Rubriky
Nezařazené

Celoslovenský sněm ZOVP

Náš partnerský spolek ZOVP na Slovensku uspořádal sněm 25. 5.- 26. 5. 2023 ve Wellness hotelu Patince.

Jednání sněmu se účastnili zástupci partnerských organizací z Čech – tajemník SKS Ing. Josef Matucha a z Maďarska – předseda MAKE p. Tibor Szarvas. Příjemné prostředí hotelu i poměrně rozsáhlá venkovní výstavní plocha vytvořila prostředí pro mnoho vystavovatelů komunální techniky. Problematika třídění odpadu v návaznosti na připravovaný zákaz skládkování se na výstavní ploše promítla do velkého počtu různých zařízení pro třídící linky. 

Před čtvrtečním jednáním valné hromady ZOVP se představil s prezentací generální partner sněmu, firma G-TECHNIK. Odpoledne bylo zasvěceno komentované prohlídce výstavních exponátů. Večerní program setkání je již tradičně na Slovensku, mimo hudební vystoupení, rozšířen o tombolu, která je předmětem nečekané radosti mnohých účastníků.

Děkujeme touto cestou našim kolegům ze Slovenska za pozvání na sněm ZOVP.

Více foto naleznete v GALERII.

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS
Rubriky
Nezařazené

61. Kongres Sdružení komunálních služeb ČR

Po několika letech jsme se setkáním členů SKS a našich vystavovatelů zavítali na Šumavu do Wellness hotelu Frymburk na břehu Lipenské přehrady.

Kongres se konal pod záštitou významných osobností, ministra pro místní rozvoj PhDr. Bartoše, Ph.D. předsedy AK ČR a hejtmana Jihočeského kraje MUDr. Martina Kuby, senátora Ing. Martina Jirsy, Ing. Jany Krutákové poslankyně PS ČR a starosty městyse Frymburk Oto Řezáče.

Poděkování patří našim partnerům firmám Malcom CZ s.r.o., Veacom s.r.o., a Koncept s.r.o.  za finanční zabezpečení akce. Nutno také vyzvednout, že na finanční podpoře setkání se podílel také osobním příspěvkem i Hejtman JČK MUDr. Martin Kuba.

Návštěvou nás poctil Ing. Václav Král, poslanec PS ČR, zástupci naší partnerské organizace ZOVP  ze Slovenska, Sdružení pro rozvoj VO a mediální partneři z vydavatelství Profi Press , vydavatelství Průmyslová ekologie, s.r.o  a Ekologie v praxi, z.s.

Setkání členů SKS a vystavovatelů komunální techniky se setkalo s velkým zájmen a účastí téměř 250 účastníků.

Tradiční středeční odborný program workshopu Téma: Opravy malého rozsahu jsme večer doplnili příjemným posezením u táboráku se stylovým občerstvením.

Ve čtvrtečním, slavnostním programu kongresu je vždy zařazeno ohlédnutí za úspěšnými akcemi, pozvání na připravované a ocenění úspěšných členů spolku. Zároveň se představili také nové členské organizace.

Odpolední program byl zasvěcen jednání valné hromady SKS a následně také hromadné prohlídce venkovních výstavních stánků s exponáty komunální techniky. 

Očekávaný společenský večer nám tentokrát zpříjemnila kapela JENNY a překvapení v podobě vystoupení a výrazného hlasu Leony Šenkové účastnice soutěže Superstar.

Poslední, páteční den mohli účastníci setkání obdivovat na parníku při okružní plavbě hladinu i okolí vodní nádrže Lipno.

V rámci tohoto posledního bodu programu setkání předseda SKS oficiálně ukončil úspěšný 61. Kongres.

Více foto naleznete v GALERII.

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS
Rubriky
Nezařazené

Vedle nedostatku zemního plynu hrozí Česku brzký deficit elektřiny

Vedle komplikovaného řešení očekávaného deficitu zemního plynu a ropy, jemuž čelí Česká republika a další země EU v kontextu ruské agrese proti Ukrajině, lze očekávat také brzký nedostatek elektřiny. Je to důsledkem pokračování politiky Zelené dohody na unijní i národní úrovni. Ve své tzv. zelené strategii společnost ČEZ odpovídající za 80 % české energetiky plánuje v nejbližších letech utlumit stabilní zdroje z emisního uhlí a nahradit je dotovanou stavbou solárních elektráren se jmenovitým výkonem 6 GW, které však dle českých i zahraničních zkušeností nemohou plnit úlohu dodavatele stabilní elektřiny. Tato obava zazněla na tiskové konferenci, kterou v Praze uspořádal think tank Realistická energetika a ekologie.

„Slepá sázka na tzv. obnovitelné zdroje, která popírá přírodní zákony, znamená zásadní ohrožení energetické bezpečnosti, soběstačnosti a cenové dostupnosti,“ zdůraznil ve svém vystoupení předseda spolku Jaroslav Čížek a upozornil, že to přináší hrozbu pro existenci tuzemského průmysl, jehož podíl na tvorbě HDP je nevyšší ze všech členských zemí EU.

Člen spolku, profesor ČVUT František Hrdlička upozornil, že už závěry vládní Uhelné komise, na jejíž činnosti se podílel a které vytyčily velmi ambiciózní cíl odstavit uhelné zdroje už v roce 2038, ukončení energetického využívání uhlí podmínily jeho náhradou za jiné stabilní energetické zdroje a vyřešením transformace teplárenství včetně produkce elektrické energie, která je již svou povahou kogenerační, tedy s vysokou účinností využití paliva.

„Zdroje z povahy své přerušované a na povětrnostních podmínkách závislé produkce ve specifických podmínkách České republiky solární a větrné elektrárny tím být nemohou. Stejně tak zůstávají okrajovými další obnovitelné zdroje, přičemž řada technologií z laboratorních podmínek je hodně vzdálené reálné praxi,“ upozornil F. Hrdlička. Vyjádřil znepokojení nad tím, že po zahájení války Putinova Ruska proti Ukrajině nedošlo k očekávanému přehodnocení eurounijní politiky Green Deal a jejího legislativního balíčku Fit for 55.

„Stabilizátorem volatilních přírodních zdrojů měl být zemní plyn z Ruska. Na tuto variantu vsadilo nejen Německo, ale i Česká republika. Současné varianty stabilizace produkce elektřiny (na nichž staví EU) nejsou prověřeny ani teoretickými studiemi se solidním rozborem skutečné míry použitelnosti,“ zdůraznil prof. Hrdlička.

Jaderný expert Jiří Marek, člen spolku a zároveň prezident spolku Jaderní veteráni, upozornil, že stavba jediného nového 1200MW bloku v Dukovanech nic neřeší. „Potřebujeme postavit do poloviny století nejméně šest nových 1200MW reaktorů, které (spolu s nynějšími dvěma bloky v Temelíně) budou vyrábět nejméně 65 % poptávané elektřiny, přičemž finanční náklady by za následujících 28 let měly v současných cenách činit cca 1,5 bilionu korun. Jde o návratnou investici již od ceny elektřiny cca okolo 80 €/MWh (nyní cca 200 €/MWh). Jaderný scénář je v podstatě jediným, který zajistí do roku 2050 energetickou bezpečnost, soběstačnost a bezemisní výrobu elektřiny, přičemž vláda ČR by pro financování jádra mohla např. využít biliónových úspor českých domácností a nabídnout jim antiinflační zhodnocení v jaderných obligacích“, zdůraznil Jiří Marek

Spoluzakladatel spolku, profesor Jan Macek z ČVUT, který je klíčovým českým odborníkem na dopravní mobilitu, připomněl, že Česká republika by proti dnešní čisté spotřebě cca 65 TWh ročně mohla v roce 2030 spotřebovávat kolem 85 TWh ročně. „Čím budeme chtít a moci nabíjet plánovanou flotilu více než půl milionu předpokládaných elektromobilů, která vyžaduje spotřebu 6 GW instalovaných zdrojů. Kde vezmeme elektřinu na doporučovaný přechod českých domácností z vytápění plynem na elektrická tepelná čerpadla, když nebudeme mít dostatek kapacity stabilních zdrojů v ČR?“

Jan Vondráš, člen spolku a ředitel poradenské firmy v energetice Invicta Bohemica, pranýřoval selhání všech dosavadních vlád ČR v jejich nečinnosti pro zajištění energetické soběstačnosti a bezpečnosti do budoucna, zejména pokud jde o nutnou diverzifikaci dodávek zemního plynu, vybudování strategické rezervy v zásobnících a zajištění dostatečných kapacit pro těžbu hnědého uhlí. „Ze všech návrhů tzv. Oponentní rady Pačesovy komise v roce 2008 byl realizován jediný v podobě vládního usnesení č. 817 z roku 2015 o prolomení územně ekologických limitů na Dole Bílina, realizace se však stále zpožďuje a je nutné celý proces výrazně urychlit,“ podotkl J. Vondráš

Na tiskové konferenci byl dokumentován blížící se deficit elektřiny, který dle analýzy společnosti ČEPS hrozí už v roce 2025, ale jistě v roce 2030, jenž by v objemu 10 % současné stabilní spotřeby (nejvyšší obvykle v lednový pracovní den s nutným disponibilním výkonem kolem 12 000 MW) musel být kryt dovozem. Na něj se ale budou spoléhat takřka všechny země střední Evropy v čele s Německem, takže je zásadní otázkou, zda bude elektřina z dovozu vůbec k dispozici. Taková nesoběstačnost ČR nepochybně ještě zhorší cenovou dostupnost elektřiny, jejíž prudce rostoucí cena již od léta 2021 je podstatným hybatelem enormní české inflace překračující 14 %.

Spolek energetických realistů upozornil, že až do doby dostavby nové jaderné flotily nemá Česká republika jiné dostupné stabilní energetické zdroje než tuzemské hnědé uhlí. Vedle dalších kroků ke stabilizaci cen energie vláda ČR musí umožnit další provoz všech hnědouhelných elektráren a tepláren, které významně investovaly do ekologizace a nepřipustila jakákoli účelová zastavení výroby z důvodů marginálních odchylek od plnění emisních limitů (Hg a NOx). Bez těchto zdrojů, které reprezentují 5200 MW, je ohrožena stabilita elektrizační soustavy ČR.

Je zřejmé, že vláda ČR nemá žádné přímé nástroje, kterými je schopna účinně ovlivňovat jak ceny, tak i složení energetického mixu. Pokud v současné době navrhuje masivní dotační programy do solárních zdrojů, přebírá tím odpovědnost za to, že by v ČR v nejnáročnějším zimním období mohlo chybět až 3400 MW stabilního výkonu, a to navzdory instalaci nejméně 6 GW v solárních elektrárnách. Aktivní výkon vlastnických práv ve společnosti ČEZ vedoucí k zajištění spolehlivé a dostatečné zdrojové základy pro výrobu elektřiny je vhodným nástrojem pro postup vlády ČR.

I když společnost ČEPS uvažuje, že po roce 2025 bude muset po vzoru Německa provozovat záložní a zřejmě většinou uhelné zdroje s dotovanými tzv. kapacitními platbami, uvažovanou novou masivní podporou solárních zdrojů a dalších OZE se Česká republika vydává na cestu zopakování německé Energiewende, i když samozřejmě v menším rozsahu.

Nicméně princip vybudování paralelní energetiky skládající se z dotovaných OZE a z dotovaných záložních zdrojů s kapacitními platbami je zásadní příčinou raketového růstu cen elektřiny i plynu (v Německu masivně spalovaného na výrobu elektřiny). Je zde nutno také připomenout, že decentralizace energetiky se zapojením obrovského množství upřednostňovaných OZE stojí za faktem, že nejdražší položkou ceny elektřiny v Německu je poplatek za správu a řízení sítě (v ČR nyní činí méně než 20 % ceny elektřiny pro domácnosti).

Vláda ČR je vůči svým občanům povinována učinit maximum pro soběstačnost a energetickou bezpečnost ČR, což je klíčovým aspektem národní bezpečnosti. O prosazení bezodkladných opatření se musí zasadit i na eurounijní úrovni.

ZDROJ + FOTO: 

Rubriky
Nezařazené

Turnovské odpadové služby prodaly rekordní množství kompostu

Rubriky
Nezařazené

Připravovaný zákon o kybernetické bezpečnosti se bude vztahovat i na vodárenství nebo energetiku

Riziko kybernetických hrozeb stále narůstá. Zvláště pro firmy, které neinvestují do odolnosti své digitální infrastruktury, to představuje značné riziko. Náprava škod po ransomwarovém útoku může firmy stát i desítky milionů korun, ale i ztrátu klientů a reputace jako takové. Zvýšit odolnost českých firem má nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který pro tisíce firem definuje způsob, jak se chránit.

Česko zavádí přísnější zákon než vyžaduje evropská směrnice

Vznikající zákonná úprava vychází z evropské směrnice NIS2 přijaté v prosinci 2022, která zavazuje subjekty v rámci EU, aby zajistily bezpečnost svých sítí a informačních systémů. Tuzemský zákon, který aktuálně prochází připomínkovým řízením a s jehož účinností se předběžně počítá od druhé poloviny roku 2024, však bude v mnoha ohledech přísnější. Již nyní je navíc zřejmé, že se bude odhadem týkat minimálně šesti tisíc podniků, zatímco pod dosavadní zákon týkající se kybernetické bezpečnosti spadalo pouze okolo 400 subjektů. Spekuluje se zároveň o tom, že finální číslo může ještě o pár tisícovek narůst.

Vznikající zákon o kybernetické bezpečnosti se bude týkat zejména odvětví energetiky, dopravy, zdravotnictví, nakládání s vodou a odpady. Dále se dotkne digitální infrastruktury a poskytování digitálních a ICT služeb, veřejné správy či výroby, zpracování a distribuce potravin. Stejně tak jako výroby počítačů nebo elektronických a optických zařízení. Firmy a společnosti působící v těchto oblastech, které mají více než 50 zaměstnanců nebo dosahují ročního obratu alespoň 10 milionů euro (zhruba 250 milionů korun), mají téměř jisté, že se jich nová regulace bude týkat.

Regulace může dotknout i malých firem

Kromě velkých a středních podniků by měly zbystřit i menší firmy, zejména pokud jsou součástí holdingu. Zákon je totiž nebude posuzovat jednotlivě, ale spolu s ostatními firmami ve skupině jako celek. Zákon se bude vztahovat i na všechny organizace, které jsou jedinými poskytovateli služby, která je nezbytná ze sociálního nebo ekonomického hlediska anebo by narušení jejich služby mohlo mít významný dopad na veřejnou bezpečnost, zdraví osob nebo by mohlo vyvolat významné riziko zejména s přeshraničním dopadem, a to bez ohledu na velikost.

Bezpečnostní procesy firem budou ověřovat inspektoři a pravidelný audit

Společnosti si ze zákona budou muset stanovit rozsah řízení kybernetické bezpečnosti, konkrétně to bude znamenat například jasné určení bezpečnostních rolí, jako je manažer, auditor, architekt kyberbezpečnosti a garant aktiva.

Rozsah opatření bude vždy záviset na tom, zdali podnik bude spadat do režimu vyšších, nebo nižších povinností. Do prvně zmíněné zákon rozřadí zpravidla 400 klíčových organizací, na které již nyní dohlíží stát a podléhají kybernetické regulaci. Ty budou muset zároveň řešit odolnost před kybernetickými hrozbami i u svého dodavatelského řetězce. Do režimu nižších povinností potom budou spadat všechny ostatní podniky, kterých se regulace dotkne.

Dále zákon přinese povinnost implementovat specifická bezpečnostní opatření s cílem zvýšit ochranu informačních systémů a dat. Tato opatření mohou být jak organizační formou procesů a politik, tak technická ve formě nástrojů pro zajištění bezpečnosti sítí, aplikací nebo datových úložišť.

Všechna bezpečnostní opatření budou ze zákona podléhat pravidelným auditům. U podniků v režimu nižších povinností je budou vykonávat pověření inspektoři, kteří budou muset složit certifikační zkoušku dle doplňkové vyhlášky o inspektorech, která mimo jiné definuje i nezbytně nutné vědomostní požadavky pro výkon funkce. V režimu vyšších povinností půjde přímo o inspektory dozorového orgánu, kterým je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Společnostem vzniká povinnost hlásit útoky a informovat klienty

Společnostem také budou muset hlásit NÚKIBu všechny zaznamenané kyberbezpečnostní útoky včetně údajů o průběhu incidentu, jeho dopadech a protiopatřeních přijatých k jeho řešení a současně informování vlastních zákazníků.

Při nedodržení zákonných povinností hrozí firmám sankce, které jsou rozlišeny podle režimu plnění povinností. Organizacím ve vyšším režimu hrozí za přestupek pokuta do 250 milionů korun, nebo do výše 2 % čistého celosvětového ročního obratu.
Subjekty v nižším režimu plnění povinností mohou dostat pokutu do 175 milionů Kč, nebo do výše 1,4 % čistého celosvětového ročního obratu. Rozhodující je v obou případech vyšší částka.

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Senátoři budou ve středu hlasovat o novelách stavebního zákona a zakázkového zákona

Senát bude rozhodovat, jestli zachování stavebních úřadů v obcích stanoví zákon, nebo vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj. Výbory hospodářský a pro územní rozvoj senátorům doporučily přijetí novely stavebního zákona beze změn. O možných úpravách budou jednat i v případě novely zákona o zadávání veřejných zakázek.

MMR se negativně staví především k možnému rychlému navýšení limitů u zakázek malého rozsahu bez vyhodnocení dat a nastavení pravidel.

„Otázce zvýšení limitů se MMR věnuje v rámci pracovní skupiny, která má za cíl vyhodnotit data z trhu těchto zakázek. Má také navrhnout řešení, které se zaměří nejen na samotné zvýšení limitů, ale i na nastavení podlimitního režimu. Tento tým připravuje také související metodiku pro menší zadavatele. Řešení celé situace rychlým pozměňovacím návrhem bez ohledu na data je podle mě nesystémové,“ prohlásil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. 

Pozměňovací návrh počítá s navýšením limitu na zakázky malého rozsahu, u kterých není potřeba vypisovat otevřené výběrové řízení, ze dvou na tři miliony korun v případě dodávek nebo služeb. U stavebních prací by se limit zvýšil ze současných šesti na devět milionů korun. Předkladatel návrhu to zdůvodnil vysokou mírou inflace v uplynulých letech, kterou by vyšší limity zohlednily. Podle MMR by navýšení omezení pro zakázky malého rozsahu bez předešlého vhodného nastavení pravidel a dohledu zvětšilo prostor pro korupci. Navíc limity by se dostaly na úroveň, která nemá v EU obdoby. Resort v tomto ohledu podpořila také Rekonstrukce státu a další protikorupční organizace.

Cílem novely zakázkového zákona je mimo jiné zjednodušit a zlevnit proces vypisování veřejných zakázek. Stát získá díky možnosti vystupovat jako jeden celek lepší vyjednávací pozici s dodavateli a nebude za stejnou službu platit několikrát jako dosud. Novela umožní sdílet know-how mezi resorty – to zatím bylo možné jen prostřednictvím různých výjimek. Významně to ovlivní hlavně pokračující digitalizaci státní správy například v oblasti cloudových řešení nebo kybernetické bezpečnosti. 

Novela také uvádí zákon o zadávání veřejných zakázek do souladu s unijním právem, vyjasňuje pravidla a celkově zvyšuje srozumitelnost normy. Zároveň snižuje administrativní zátěž například prostřednictvím digitalizace, zadavatel bude mít právo poskytnout ÚOHS dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím elektronického nástroje namísto zasílání fyzických dokumentů.

Novela stavebního zákona má mimo jiné zabránit vzniku Nejvyššího stavebního úřadu. O nových stavbách se i nadále bude rozhodovat v místech, kde vznikají. Podle Ústavně-právního výboru by měl stavební úřady v obcích zachovat zákon. Kritici namítají, že pouhá vyhláška by MMR umožnila počty úřadů výrazně omezovat. Další senátní výbory doporučily přijetí novely bez úprav. 

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Právník radí: OSVČ a poplatky za odpady na dvou místech podnikání

OSVČ má sídlo v jednom městě, kde podniká a zároveň v jiném městě poskytuje ubytovací služby (pronajímá chalupu), kde také produkuje odpady. Stačí, když bude OSVČ zapojena do systému odpadového hospodářství v městě sídla podnikání na základě smlouvy s městem a odpady z ubytování bude odvážet?

Další dotaz, který zaslali čtenáři do naší Poradny, zahrnuje ještě další otázky: Může město, kde zmíněná OSVČ pronajímá chalupu, chtít předložit smlouvu o zapojení OSVČ do sytému města z místa podnikání? Nebo je nutné řešit odpady odděleně, tedy zvlášť v každém místě, kde OSVČ produkuje odpady?

Jako podnikatel – OSVČ jste původcem odpadu a musíte mít na svůj podnikatelský odpad uzavřenou smlouvu s osobou oprávněnou k nakládání s odpady. Pokud produkujete jen komunální odpad nebo odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů a obec umožňuje podnikatelům zapojení do obecního

systému, můžete smlouvu o nakládání s takovými odpady uzavřít též s obcí. V takovém případě platíte městu smluvní odměnu za nakládání s Vaším odpadem. Není ani vyloučeno, abyste do obce, kde máte sídlo a s níž máte uzavřenou výše uvedenou smlouvu převezl komunální odpad ze své chalupy a tento předal do obecního systému, pokud to podmínky smlouvy s obcí umožňují.

Na druhou stranu to však ještě nemusí znamenat, že současně nebudete mít povinnost hradit poplatek za komunální odpad, a to nejen v obci, kde se chalupa nachází, ale též v obci, kde máte trvalý pobyt nebo bydliště.

Konkrétní odpověď je odvislá od toho, jaký druh poplatku za komunální odpad je v té které obci zaveden a kde jako fyzická osoba máte bydliště nebo přihlášený trvalý pobyt.

Podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů („MístPop“) těmito druhy jsou:

  1. a) poplatek za obecní systém odpadového hospodářství nebo
  2. b) poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

Jedna obec může v daném poplatkovém období (zpravidla kalendářní rok) zavést pouze jeden z nich.

Pokud je v obci zaveden poplatek za obecní systém, je poplatníkem (i) fyzická osoba přihlášená v obci nebo (ii) vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce. Přihlášením v obci se podle § 16 odst. 1 MístPop rozumí přihlášení k trvalému pobytu. Pronajímaná chalupa spadá pod stavbu pro rodinnou rekreaci podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Od poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je osvobozena osoba, které poplatková povinnost vznikla z důvodu přihlášení v obci a která je poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci v jiné obci a má v této jiné obci bydliště.

Je-li v obci zaveden poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, je poplatníkem (i) fyzická osoba, která má v této nemovitosti bydliště, nebo (ii) vlastník nemovitosti, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba.

Co se týče chalupy, v případě obou poplatků budete poplatníkem, pokud v chalupě nikdo nemá bydliště nebo trvalý pobyt, a to z důvodu vlastnictví chalupy jako nemovité věci.

Poplatek nebudete v takovém případě povinni hradit výlučně v případě, že obec, v níž se chalupa nachází, stanoví poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích prostředků (popelnic) a současně obec nestanoví minimální výši dílčího základu poplatku (minimální kapacitu popelnice). Pokud si v takovém případě na chalupě žádnou kapacitu soustřeďovacích prostředků neobjednáte, protože budete vozit komunální odpad do obce, v níž máte jako OSVČ místo podnikání, nebudete muset platit obci, v níž se chalupa nachází, žádný poplatek v souvislosti s odpadem z této chalupy.

Odpovědi poskytl Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o.

ZDROJ: