Rubrika: Nezařazené

Rubriky
Nezařazené

Právník radí: Kdo platí za přistavení kontejneru na odpad

Město svou vyhláškou o systému nakládání s odpady určuje místa k soustřeďování SKO i všech druhů separovaných odpadů. Provozuje i sběrný dvůr, kam lze odevzdat objemný odpad. Jeho občan si však objednal u technických služeb kontejner, který nechal odvézt na skládku a požadoval uhrazení nákladů městem v rámci poplatku za využívání obecního systému.

Do naší Poradny dorazil dotaz, kdo má povinnost uhradit náklady za přistavení kontejneru a odvoz odpadu ve výše uvedeném případě.

Objedná-li si občan sám u technických služeb přistavení kontejneru na odpad (bez ohledu na druh odpadu) a nechá si tímto způsobem odpad odvést na skládku, nemůže požadovat po obci uhrazení nákladů za jeho odvoz a odstranění, resp. pokud tak činí, obec není povinna takovému požadavku vyhovět.

Obec nemá ze zákona povinnost nést veškeré

náklady svých občanů spojené s jimi produkovanými odpady. Obec má povinnost přebírat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Pokud obec zavedla poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích prostředků, je povinna přebírat směsný komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob pouze v množství odpovídajícím kapacitě soustřeďovacích prostředků.

Ke splnění této povinnosti musí mít obce nastavený obecní systém odpadového hospodářství.
Ten mohou nastavit za pomocí obecně závazných vyhlášek (pomocí kterých mohou určit i místa pro přebírání dalších druhů odpadů[1]).

Podle zákona[2] je obec povinna určit místa pro oddělení soustřeďování komunálního odpadu,
a to standardně alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu.

Využívat obecní systém odpadového hospodářství mohou standardně fyzické osoby nepodnikající, jejíchž odpad vznikl na území této obce. Aby jej mohly využívat i podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby vytvářející komunální odpad svou činností na území obce, mohou za dalších podmínek uzavřít písemnou smlouvu s obcí o zapojení se do jejího odpadového hospodářství.

Obec je tedy pouze povinna od fyzických osob nepodnikajících převzít odpadvýhradně v místech určených systémem jejího odpadového hospodářství (např. sběrné nádoby) a od dalších osob za stanovených podmínek. Není povinností obce zajišťovat občanům dopravu odpadu do těchto obcí určených míst nebo jim dokonce hradit jejich vlastní náklady na takovou dopravu.

Objedná-li si občan kontejner na objemný odpad od technických služeb mimo systém nakládání s komunálním odpadem, má povinnost si uhradit tuto objednanou službu sám, a to na základě smluvního vztahu mezi ním a technickými službami.

Rozhodne-li se občan (nebo jiná osoba) uložit komunální odpad mimo místa stanovená obcí, a tudíž mimo její systém odpadového hospodářství,není obec povinna této osobě hradit jakékoliv náklady.

[1] § 59 odst. 5 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

[2] § 59 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Setkání na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR

S přispěním našeho kolegy Ing. Votruby, který zprostředkoval přijetí na MMR, jsme navštívili 9.1. 2023 Ing. Radima Sršně, Ph.D. náměstka ministra pro místní rozvoj ČR. Předmětem našeho jednání bylo jeho seznámení jednak s činností SKS, potažmo technických služeb, tak i s ev. možnostmi využití našich zkušeností v agendách, které patří do působnosti MMR. Pan náměstek nás požádal v průběhu jednání o předložení námětů, které nás zajímají, pro možnou účast u připomínkových jednání v odborných sekcích MMR.

Závěrem našeho setkání jsme pozvali Ing. Sršně na jarní kongres SKS a zároveň jej požádali o zprostředkování možné účasti také pana ministra Bartoše.

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS
Rubriky
Nezařazené

Technické služby Příbram zahajují svoz vánočních stromků. Budou zkompostovány.

Dřevní štěpka napomáhá ke správnému procesu tlení rostlinných materiálů. Výsledkem je kvalitní kompost, který bude poté využit na rekultivaci zeleně ve městě.

Svátkem Tří králů pro mnohé rodiny definitivně končí Vánoce. Z domácností mizí vánoční výzdoba, odzdobují se vánoční stromky. Pryč je naštěstí doba, kdy se každoročně začátkem ledna válely vyhozené stromky na smetištích. Dnes lidé již umí tuto ozdobu Vánoc dobře využít i po svátcích. Vyhozené stromky obce sbírají a odváží je na další zpracování, buď je kompostují či je ve spalovně mění v tepelnou energii pro vytápění bytů.

Technické služby města Příbram zahajují svoz vánočních stromků. Ty by lidé měli ponechat vcelku vedle popelnic. Nedoporučuje se je rozřezávat a vkládat po částech do nádob na odpad. Svezené stromky se dále využijí na štěpku, která se přidá do kompostu. Dřevní štěpka napomůže ke správnému procesu tlení rostlinných materiálů. Získá se tím kvalitní kompost, který bude poté využit na rekultivaci zeleně ve městě.

Mezi lidmi stále kolují fámy o tom, že je lepší stromek vrátit do přírody, kde ještě poslouží zvířatům. Zvadlý ho proto pohodí třeba do lesoparku, za dům do křoví či do lesa. To se však nedoporučuje. Je velmi těžké ohlídat, aby na nich při odzdobování nezůstal kovový háček, o který by se mohla zvěř poranit. Z tohoto důvodu nepřijímají vánoční stromky ani zoologické zahrady.

Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Během ohňostrojů se do prostředí snesou desítky tun toxických látek

Bez ohňostrojů si řada lidí nedokáže představit silvestrovské oslavy. Osvětlená barevná obloha a zábavná pyrotechnika je ale doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí. Ročně se v Česku do ovzduší takto dostane alarmující množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek, upozorňují vědci z Akademie věd ČR.

Zdravotní rizika emisí z ohňostrojů jsou podle vědců enormní. Lidé je ale podceňují, ignorují, případně o nich vůbec neví. „Ohňostrojový smog představuje velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem, která by se jinak v ovzduší vůbec nemohla vyskytovat,“ říká Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR. „Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí,“ zdůrazňuje chemik.

Vědci na základě spotřeby pyrotechniky spočítali, že s barevnou plejádou na obloze se každý rok do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia. Baria, které se užívá pro dosažení zelené barvy, se uvolní asi 10, 5 tuny, dále 1 tuna stroncia, způsobujícího červenou barvu, a pro efekt modré barvy asi půl tuny mědi. V raketách je dále přítomen červený fosfor, síra, práškový zinek a další látky.

„Množství baria se proti běžnému „pozadí“ v ovzduší během 45minutového ohňostroje zvyšuje za nepříznivých povětrnostních podmínek až 580×. U mědi bývají tyto hodnoty poněkud nižší, zvýšení bývá 70ti až 90ti násobné, stejně jako u stroncia a rubidia,“ vypočítává Petr Klusoň. 

Jedovatý koktejl pro půdu i vodu

Zvýšené hodnoty přetrvávají podle vědců v závislosti na klimatických podmínkách i řadu následujících dnů. „Ovšem i po vymizení z ovzduší sloučeniny uvolněné při explozi rakety postupují dále do životního prostředí, dostávají se do vody a půdy a mohou vstupovat do potravních řetězců,“ upozorňuje hydrochemik Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. „Nutno zdůraznit, že bez ohňostrojů by se řada zmíněných prvků v měřitelném množství v životním prostředí vůbec nevyskytovala,“ dodává vědec.

Podle údajů České obchodní inspekce pochází velké množství pyrotechniky z nelegálního prodeje. Vědci upozorňují, že u takto pokoutně nakoupených petard a raket se často vyskytují i látky, které jsou v Evropské unii zakázané.

„Zvýšení u olova v ovzduší při ohňostroji bývá až 60ti násobné proti běžnému stavu. Tato skutečnost ukazuje právě na velký podíl nelegální pyrotechniky na evropském ohňostrojovém trhu,“ tvrdí Martin Pivokonský. Při odpalování jsou lidé vystaveni i vysokým hodnotám karcinogenního antimonu nebo sloučeninám thallia, které patří mezi komplexní jedy. Všeobecně známá je i vysoká toxicita sloučenin arsenu, rovněž v hojné míře zastoupených v ohňostrojích.

Zákaz?

Odpovídající monitoring přitom v ČR i v EU zcela chybí. Tato problematika je podceňována i globálně. „Navíc běžný spoluobčan vzhledem k naprosté absenci osvětové činnosti ani netuší, jak rizikovou činnost provozuje, případně jak nebezpečným směsím sloučenin jsou on a jeho blízcí, často malé děti, vystaveni,“ doplňuje Martin Pivokonský.

Bez nadsázky proto vědci Petr Klusoň a Martin Pivokonský doporučují, aby se uvažovalo o zásadním omezení zábavné pyrotechniky nebo jejím celkovém zákazu.

Foto: pixabay.com
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Kraj Vysočina děkuje za spolupráci

Dovoluji si Vám jménem Kraje Vysočina poděkovat za spolupráci a popřát Vám příjemné prožití vánočních svátků, mnoho zdraví a úspěchů v novém roce.

Vítězslav Schrek

hejtman Kraje Vysočina

Rubriky
Nezařazené

Zdá se, že vytříděné plasty ve Městě Albrechtice v současné době na skládce nekončí

Spolek Naše odpadky vznesl podezření, že plasty, které vytřídí Město Albrechtice končí na skládce namísto v recyklačním zařízení. Do vytříděného plastu umístili GPS lokátor, pomocí kterého se ukázalo, že plasty skončily na skládce.

Jak uvádí spolek Naše odpadky, svozová společnost se ke kauze vyjádřila s tím, že vytříděný odpad je na skládce pouze překládán. Společnost ho ukládá do větších kontejnerů, které pak přepravuje do zařízení na jejich zpracování. Tím ušetří náklady na transport. Jedná se o překládací stanici v Horním Benešově.

Spolek Naše odpadky provedl tedy další kontrolu a do vytříděných plastů umístil ještě přesnější GPS lokátor. Poloha ve dvou předchozích kontrolních pokusech totiž ukázala, že plasty skončily v oblasti tělesa skládky, a ne v oblasti překladiště. Zda tomu tak skutečně bylo, nelze objektivně zhodnotit, protože použité GPS lokátory byly méně kvalitní než ten, který byl využit k poslední kontrole.

Při tomto posledním pokusu se ukázalo, že plasty skončily v oblasti překladiště. Nutno však podotknout, že svozová firma z předchozí medializace záležitosti věděla, že kdykoli může přijít další kontrola.

Spolek Naše odpadky tím docílil toho, že vytříděné plasty končí tam, kde mají. Připomínají dalším svozovým společnostem, že kterákoli obec či jedinec z řad veřejnosti si může pořídit GPS lokátor a prověřit, kde končí vytříděný odpad. Tak pozor na to!

Foto – pixabay.com
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

První společná Česko, Polsko, Slovenská Rada vedení SKS,KFDZOM,ZOVP

Téměř 2 roky plánované a kvůli covidu odložené jednání členů Rady partnerských spolků SKS, KFDZOM a ZOVP se uskutečnilo v Beskydech 8. 12. 2022 v hotelu BELTINE.

V programu bylo jednak samostatné jednání vedení jednotlivých spolků zaměřené především na hodnocení činnosti v končícím roce a potom také návrhy plánu pro rok 2023.  

Společné jednání se následně neslo v duchu námětů na prohloubení další vzájemné spolupráce a také hodnocení situace v oblasti odpadového hospodářství jednotlivých zemí a stavu v naplňování směrnic EÚ v hospodaření s odpady.   

Účastníci setkání se shodli na pokračování vzájemných konzultací opět koncem roku 2023, tentokrát v Polsku, při návštěvě našich partnerů z KFDZOM. 

Ing. Matucha Josef

Tajemník SKS

Rubriky
Nezařazené

Příklady dobré praxe: Svazky obcí v odpadovém hospodářství

Dobrovolný svazek obcí Poberounské odpady vznikl v roce 2021. Bylo třeba začít sofistikovaněji pracovat s odpady, a to prostřednictvím stávajících svozových firem nešlo. Obce na rozhraní okresů Praha-západ a Beroun zmapovaly situaci a výsledkem bylo sdružení se do svazku. Detaily přiblíží v rozhovoru Barbora Tesařová, starostka obce Lety a místopředsedkyně svazku.

Co vedlo k vytvoření spolku Poberounské odpady?

Spouštěčem byly nové povinnosti obcí zavedené od začátku roku 2021 v zákoně o odpadech, založené na přesné znalosti množství odpadů, které produkují občané na jejich katastrech. Od svozových firem jsme bohužel tyto informace získat nedokázali.

Zároveň se nám nedařilo soutěžit služby svozových firem – buď se nám přihlásila firma jediná, nebo to bylo sdružení stávajících svozových firem, které bylo účelově založené pouze pro toto dané výběrové řízení. A to za ceny, které obcím nevyhovovaly. Podle našich zkušeností neexistoval jiný konkurenční postup, než si začít provozovat svozovou firmu sami.

Jedna střední obec nedokáže provozně a ekonomicky zajišťovat činnost svozové firmy, ale svazek 16 obcí už ano. Ke slavnostnímu podpisu zakladatelské smlouvy nového svazku došlo 8. října 2021 v Černošicích.

Na obyvatele členských obcí změna neměla bezprostřední dopad, jen odpad sváží nová vozidla, pod značkou POBERO. Každé obci byl při rozjetí společného svozu odpadu zachován vlastní systém, co se týče frekvence svozu, typu nádob a struktury poplatků, které platí její obyvatelé.

Nicméně do budoucna předpokládáme větší sdílení zkušeností mezi starosty a případně sladění

i způsobu konstrukce vyhlášek o stanovení obecního systému odpadového hospodářství.

Proč je tak důležité, aby kontrolu nad odpadovým hospodářstvím měla města a obce?

Nový zákon o odpadech od obcí vyžaduje mnohem detailnější práci se znalostmi přesných dat o produkci odpadů na svých katastrálních územích, vzhledem k nově nastaveným poplatkům za ukládání obecních odpadů na skládky.

Potřebujeme proto pracovat s přesnými údaji, abychom mohli uplatňovat slevu na “skládkovacím” poplatku v co nevyšší možné míře. Také co nevidět bude platit zákaz skládkování využitelného odpadu.

 

Na co by se měli zaměřit starostové v oblasti odpadového hospodářství v dnešní době?

Starostové obcí jsou povinni zajistit, aby odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu tvořily v letech 2025 – 2029 alespoň 60 %, v letech 2030 – 2034 alespoň 65 % a od roku 2035 alespoň 70 % z celkového množství komunálních odpadů, kterých je v daném roce obec původcem. Aby obce mohly tyto cíle splnit, budou muset zajistit vytřídění podstatně většího množství jednotlivých složek komunálních odpadů než doposud, a to zejména důkladně vytřídit bioodpad. Bioodpad tvoří nejtěžší složku směsného komunálního odpadu.

Jaké výhody nabízí obcím sdružování do svazků?

Jak jsem zmiňovala výše, prvotní myšlenkou byly úspory z rozsahu. Na základě analýzy, kterou jsme si provedli na přelomu let 2020 a 2021, a dle zkušeností převzatých z již fungujících obecních

svozových společností, jsme zjišťovali optimální velikost území, které jsme schopni obsáhnout službou obecní „svozovky“.

Jádro nového sdružení obcí tvoří obce Regionu Dolní Berounka, kde jsme dlouhodobě na odpadovém hospodářství spolupracovali – např. společným zadáváním výběrového řízení, sdílením techniky apod.

Další výhody sdružování do svazku obcí je možnost společného postupu při získávání dotací na nové odpadové nádoby, na nové sběrné dvory apod. tak, abychom se koncepčně mohli ve svých službách pro občany doplňovat.

Jak se změnila situace v odpadovém hospodářství u členů vašeho sdružení?

Svoz odpadů z obcí realizujeme od 1. 7. 2022. Velký pokles ve výtěžnosti odpadů jsme zaznamenali hlavně u směsného komunálního odpadu.

Srovnáme-li data dvou středně velkých obcí Liteň a Lety a jejich produkci odpadu za 3. čtvrtletí roku 2021 a 2022, tak v Litni došlo ke snížení z 64,11 t na 53,02 t, tj. o 17.3 %.

V Letech pak z 74,93 t v loňském roce na letošních 46,31 t, tj. o 38 %. Zároveň se velmi projevuje vytřídění bioodpadu ze směsného odpadu, které v Letech výrazně vzrostlo.

Foto+zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Absolutní vítěz Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj je TS Opava

Již 22. ročník Národních cen České republiky zná své vítěze. Ve středu je slavnostně vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Rada kvality České republiky.

„Národní ceny patří mezi nejstarší a nejprestižnější ocenění udělovaná v České republice.Jsou nedílnou součástí Národní politiky kvality ČR,jejíž účelem formovat a usměrňovat kvalitu prostředí a činností v oblastech života České republiky,“ uvedl předseda Rady kvality ČR Eduard Muřickýa náměstek Sekce průmyslu a stavebnictví a dodal „Je nepopiratelné, že kvalitu výrobku nebo služby si budete pamatovat mnohem déle než jeho cenu. A proto i jakákoliv podpora kvality, v tomto případě formou prestižních ocenění, je v dlouhodobém horizontu velmi dobrou investicí.“

Do soutěže o Národní ceny ČR se přihlásilo celkem 46 organizací, uděleno bylo 20 cen, z toho 7 zlatých, 7 stříbrných, 4 bronzové a vyhlášeni byli 2 absolutní vítězové. Vyhlášení výsledků ročníku 2022 se konalo v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Národní cena České republiky za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj

Kategorie Veřejný sektor

  1. Technické služby Opava s.r.o.
  2. Olomoucký kraj, KÚ Olomouckého kraje a Město Starý Plzenec, MÚ Starý Plzenec

Kategorie Soukromý sektor

  1. Kaufland Česká republika v.o.s.
  2. Tesco Stores ČR a.s.
  3. ČEZ a.s. a OZO Ostrava s.r.o.

Absolutním vítězem Národní ceny České republiky za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj se stala společnost Technické služby Opava s.r.o.

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Dekarbonizovat musíme a chceme, ale správně a ne překotně

Tím, co se v budoucnu změní, bude společenské paradigma rychlé nebo dokonce až revoluční dekarbonizace. Takového názoru je alespoň Michal Macenauer, ředitel strategie ve společnosti EGÚ Brno.

Rychle to nepůjde

Michal Macenauer vystoupil na konferenci „Lze očekávat návrat k energetické stabilitě?“, která se konala v rámci 63. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Jeho přednáška poukázala na fakt, jak může být rychlá změna v energetice bezpečná či spíše nebezpečná. Hned na začátku upozornil, že na energetickou krizi EU nereagovala adekvátním přehodnocením pohledu na svou závislost na ruském plynu. „Nepokusila se jít na to trochu jinak, upravit názor na jadernou energii a připustit si, že se nedaří tak rychle budovat OZE. Naopak se rozhodla, že se pokusí o ještě více OZE. Už se ale neřeší, že z hlediska rychlosti, dostatku výrobních a realizačních kapacit, toho není možné docílit,“ říká Macenauer.

Ke transformaci energetiky podle něj dojde, protože je na tom společenský konsenzus a změna je nutná, ale mělo by jít o pozvolnou, nikoliv revoluční změnu. „Nezpochybňuji paradigma dekarbonizace, ale paradigma revolučně rychlé dekarbonizace. Dekarbonizace nastane tak jako tak. V roce 2100 nebudeme spalovat uhlí a v západním světě pravděpodobně ani zemní plyn, ovšem do té doby máme ještě 78 let, kdy budeme tato média, především zemní plyn, potřebovat,“ vysvětluje Michal Macenauer.

Česká energetická bilance není o nic méně udržitelná než Německá

Z grafu je patrné, že EU je na fosilní energii v současné době závislá z 67%. Pokud k tomuto číslu připočítáme jadernou energii, vyšplháme se na 80 %. Zbývajících 20 % sice postupně narůstá, i tak ale fosilní energie zůstává významnou položkou. Zcela pragmaticky lze konstatovat, že neexistuje možnost, díky které bychom se mohli obejít bez fosilní energie a dosáhnout v roce 2030 dekarbonizované energetiky. Ba ani v roce 2050.

Další obrázek přibližuje situaci v Německu, které sice mohutně investuje do OZE, ovšem 76 % jeho energetiky stále tvoří fosilní energie. To je více než evropský průměr EU. S jadernou energií se jedná o 82 %. V případě, že odstaví poslední tři bloky jaderných elektráren, přinejmenším krátkodobě je z 90 % nahradí zemním plynem. „Odhaduji, že pokud Německo v roce 2023 skutečně odstaví zbývající jaderné elektrárny, podíl fosilní energie stoupne na úroveň 82 %. Mezitím sice postaví určité množství větrných a slunečních elektráren, ale stále bude 82 % odebírat z fosilních zdrojů,“ uvádí Macenauer.

Česká republika je na fosilních energiích znatelně méně závislá než sousední Německo. „Mimo jiné proto, že jsme nedali sbohem jádru, což byl z pohledu dekarbonizace nepochybně správný krok. Diskuze o jádru je absurdní, jde pouze o boj zájmových skupin a politiky. Nikoliv o tom, jestli se vyplatí,“ komentuje Macenauer a dodává: „Jaderná elektrárna se vyplatí i když se postaví o desítky procent dráž, než jste očekávali. Bude totiž postavena na 60 a více let provozu, během níž cenová úroveň naroste na přibližně 3násobek, přitom výrobní cena elektřina z této elektrárny poroste jen velmi pomalu, protože je z velké většiny dána především investičními náklady.“

Čistá spotřeba, účinnost a možné výhledy

Velmi důležitou otázkou je, kolik energie bude v Česku nutné v rámci dekarbonizace nahradit. Číslo se poměřuje se spotřebou elektřiny, která činí 60 – 62 TWh, případně spotřebou plynu – 85 až 100 TWh. Důležité je také to, kolik energie bývá přes různé účinnosti spotřebováno užitečně. Uhlí pří výrobě elektřiny dosahuje účinnosti 35 – 40 %. Výroba elektřiny ze zemního plynu cca 55 %, ale pokud je z něj vyráběno teplo, účinnost může stoupnou i na 90 %. Ropa má při energetickém využití účinnost kolem 35 – 40 %. „Pro energetickou transformaci je to dobrá zpráva, protože nové technologie budou mít lepší účinnost a nahrazovat tedy budeme menší množství primární energie,“ uvádí Macenauer.

I přesto ale celková situace neumožňuje rychlou změnu. Na vině jsou nízká využití instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů. Je známo, že 1 GW fotovoltaiky vyrobí v podmínkách ČR za rok zhruba 1 TWh elektrické energie, 1 GW větrných zdrojů přibližně 2 TWh. Srovnatelně – 1 GW jaderného zdroje vyrobí přibližně 7,2 TWh. Právě tato čísla limitují rychlost přechodu energetiky k obnovitelným zdrojům. „Z analýz jednoznačně vyplývá, že tempem, které si EU určilo, není možné nahrazovat fosilní zdroje obnovitelnými,“ uvádí Michal Macenauer.

Celková spotřeba energie v Česku dosahuje 470 TWh, z čehož je 327 TWh energie fosilního původu a 197 TWh se spotřebovává užitečně. Bez zemního plynu dosahuje celková užitečná spotřeba energie fosilního původu 122 TWh.

Společnost EGÚ Brno vyhotovila výhled, v němž jsou modelovány 3 varianty transformace energetiky od fosilních paliv směrem k novým médiím. V modelech se značně odlišuje tempo, kterým se během roku přesunou jednotlivé zdrojové skupiny k novým, nízkoemisním. V případě Konzervativní varianty dosahuje tempo zhruba 2,5 TWh/rok. Ve variantě Elektrifikace jde o 4,6 TWh/za rok. „Obávám se, že tempo vyžadované Konzervativní variantou je spíše na hraně možné rychlosti dekarbonizace z pohledu dnešních kapacit. Abychom dosáhli rychlosti požadované variantou Best Estimate, bude nutno navýšit realizační kapacity během jedné dekády o třetinu, což je mimořádný úkol.“ podotýká Macenauer.

Foto +  zdroj: