Rubriky
Nezařazené

Proč ubylo živelných katastrof

Organizace spojených národů, klimatologové a vlády po celém světě posledních 30 let tvrdí, že změna klimatu způsobuje častější přírodní katastrofy včetně hurikánů, záplav a vln veder.

„Kvůli změně klimatu se za posledních 50 let pětinásobně zvýšil počet katastrof souvisejících s počasím,“ vyplynulo z loňské zprávy Světové meteorologické organizace. Údaje ovšem také ukazují, že za posledních 20 let počet katastrof souvisejících s klimatem ve skutečnosti klesl asi o 10 %.

Nejlépe dostupná data pocházejí z mezinárodní databáze katastrof (EM-DAT), kterou shromažďuje a zveřejňuje Centrum pro výzkum epidemiologie katastrof (CRED) v Belgii. Roger A. Pielke Jr., politolog z Coloradské státní univerzity v Boulderu přišel s objevem, že od roku 2000 počet katastrof ubývá. Podle Pielkeho je toto zjištění „velmi dobrá zprávou a zcela v rozporu se všeobecným povědomím“.

Proti Pielkeho analýze protestovali někteří lidé na Twitteru. „Používáte regresní přímku pro soubor dat s vysokým stupněm přirozené variace k vyvození velmi širokého závěru. A sklon této linie je sotva převrácený. To nic neukazuje,“ napsal jeden člověk. Jiný uvedl: „Toto je učebnicový příklad toho, že nevíme, co znamená standardní odchylka nebo regrese!“ Další lidé poznamenali, že frekvence katastrof souvisejících s klimatem od roku 1900 do roku 2019 vzrostla.

Pielke ale namítá, že k prokázání poklesu nebylo potřeba žádných testů statistické významnosti. „Pokud jsem měl minulý týden na bankovním účtu 100 dolarů a dnes 90 dolarů, pak mám o 10 % méně peněz,“ řekl Pielke. „Tečka. Nemusíte používat testy statistické významnosti, abyste to viděli. Z technického hlediska jsou zde data populace, nikoli vzorek populace,“ dodal.

Roger Pielke nesouhlasí s trendem, který ukazuje stále častější katastrofy před rokem 2000, ale poznamenává, že není v rozporu s údaji o poklesu, ke kterému od roku 2000 dochází. „Období od roku 2000 se z hlediska spolehlivosti dat považuje za nejspolehlivější,“ Pielke řekl a dodal: „S jistotou lze ale říci, že i od roku 2000 se pokrytí zlepšilo. Takže 10% pokles je možná podhodnocených.“ Pielke navíc poznamenal, že „trendy jsou v souladu s nezávislým, recenzovaným výzkumem (např. zde a zde).“

Oba trendy, jeden hovořící o tom, že po celé století až do roku 2000 roste množství přírodních katastrof souvisejících s klimatem, a druhý, který tvrdí, že od roku 2000 katastrof ubývá, jsou pravdivé. Proč tomu tak je?

Foto: Pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

ZEVO předchází tomu, že se zbytkový odpad stane zdrojem znečištění. Mělo by patřit do taxonomie

Spalování odpadu, který není nebezpečný, a jeho následné energetické využití je udržitelnou činností za předpokladu, že budou splněny tři podmínky. Tvrdí to alespoň Evropská asociace pro řízení odpadů. Co přesně to znamená a jaká kritéria má na mysli?

Taxonomie a ZEVO

Evropská unie v červenci loňského roku představila taxonomii, klasifikační systém sloužící pro určení ekonomických činností, které lze označit za udržitelné. Evropská taxonomie vytvořená podle Nařízení EU o taxonomii by měla vytvořit transparentní prostředí pro investory, banky, a jejich klienty, aby investovali do technologií a zdrojů ohleduplných ke klimatu.

Technologie musí splňovat alespoň jeden ze šesti environmentálních cílů, aby se do taxonomie dostala, přičemž Komise vytváří seznamy konkrétních technologií. V případě oběhového hospodářství nařízení o taxonomii definuje činnosti, které mají přínosy pro přechod z lineární ekonomiky na cirkulární.

Nepřekvapivě se jedná především o aktivity související s předcházením vzniku odpadů, přípravou k opětovnému použití a recyklací odpadů. Minimalizováno by naopak mělo být spalování odpadu. Vůbec zneškodňování odpadu, včetně skládkování odpadu, by se v souladu se zásadami hierarchie odpadového hospodářství mělo předcházet.

O pár stránek dále taxonomie definuje činnosti, které „významně poškozují environmentální cíle“. Do nich jsou zařazeny veškeré činnosti, které vedou k neefektivnímu využívání materiálů, nebo využívání přírodních zdrojů, případně k tomu, že daná činnost vede k výraznému zvýšení vzniku, spalování nebo zneškodňování odpadu (výjimkou je spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu), anebo činnosti, v rámci kterých zneškodňování odpadu může způsobit výrazné a dlouhodobé poškození životního prostředí. Z výše uvedeného vyplývá, že spalovny, neboli zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO), nemají být podporovány z evropských fondů.

Zbytkové odpady spalovat

Evropská asociace pro nakládání s odpady (FEAD) v březnu zveřejnila poziční dokument, v němž požaduje „nalezení opravdové rovnováhy pro nakládání s odpady v taxonomii“. Podle asociace by taxonomie měla umožnit k životnímu prostředí šetrné nakládání se směsným zbytkovým odpadem, nerecyklovatelným materiálem, který zbyde po vytřídění a zpracování. Právě v rámci spalování odpadů se s těmito odpady nakládá, takže se předchází tomu, aby se zbytkový odpad stal zdrojem znečištění.

Foto: skupina ČEZ
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Harmonogram nových výzev v OPŽP na rok 2022

V letošním roce je v plánu vyhlásit osmnáct výzev k podávání žádostí o dotaci z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027. Půjde o první výzvy již v novém programovém období. Pro žadatele v nich bude připraveno více než 35 miliard korun.

Harmonogram obsahuje výzvy, které by se měly vyhlašovat po schválení nové etapy programu Evropskou komisí. K tomu by mělo dojít přibližně v polovině roku. „Výzvy jsme připraveni vyhlásit prakticky ihned po schválení programu Evropskou komisí, aby obce, města a další žadatelé mohli co nejdříve začít čerpat peníze na své ekologické projekty,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Výzvy se v první fázi zaměří na širokou škálu projektů od podpory obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor ve veřejném sektoru, přes velmi žádanou výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizací a vodovodů až po opatření podporující sběr, svoz a materiálové využití odpadů. Prostředky půjdou i na snižování a monitoring znečištění ovzduší či rekultivace kontaminovaných ekosystémů a starých skládek.

Později se přidá podpora projektů, které přispějí k adaptaci krajiny na změnu klimatu a klimatické extrémy (sucho, povodně, sesuvy), pomohou s udržitelným hospodařením s vodou nebo s předcházením vzniku odpadů (kompostéry, re-use centra, potravinové banky).

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Pohled SMO ČR na zálohování se nezměnil

Ministerstvo životního prostředí zahájilo debatu o povinném zálohování PET lahví a plechovek. Diskuze se zúčastnili zástupci z řadvýrobců nápojů, odpadových firem, obchodníků i obcí.

Názory obcí jsou různé

Ukázalo se, že pokud obec obsluhuje externí firma, tedy nikoliv komunální, tak starostové často vůbec neznají souvislosti toku odpadů a ani ekonomiku. Ti pak v zálohování vidí výhody, jako například nepřeplněné žluté kontejnery a ušetřené peníze za svoz.

Jako další plus vnímají úbytek PET lahví ve veřejných koších. Zde se však opomíjí skutečnost, že turisté se asi příliš nepohrnou do vracení zálohovaných lahví a PETky z košů nezmizí. Littering se pouze přesune z venkova a přírody do měst a větších obcí.

Proč zálohovat nejlukrativnější složku žlutých kontejnerů?

Názor SMO ČR na zálohování PET lahví se nezměnil„Znamená to výrazné narušení našeho dvacetiletého budování systému kvůli komoditě, která nemá nejmenší problém se sběrem a následnou recyklací,“ potvrzuje Olga Dočkalová, starostka obce Sudice a členka Komise životního prostředí a energetiky Svazu měst a obcí a také členka Sdružení Komunálních Služeb z.s.

Z hlediska MŽP je nezbytné, aby plošné zálohy nezkomplikovaly financování svozu tříděného odpadu obcím a lidem způsob třídění vybraných odpadů. Ministerstvo musí dohlédnout, aby se předcházelo vzniku odpadů a omezovaly se veškeré překážky recyklace na straně výrobců, jedině tak se recyklace do budoucna usnadní a recyklační smyčka v ČR uzavře.

Zálohování ruku v ruce se zdražováním

„Mně osobně se na celé věci nelíbí, že se v dnešní době bavíme pouze o 5 – 7 000 tunách za rok! O tyto tuny potřebují výrobci nápojů zvýšit současný sběr, aby dostáli cílů EU. Zbytek, skoro 80 % jim spadne do klína díky dvacetileté práci obcí. A za odměnu si naši občané vyslouží zdražení ostatního zboží, protože Ekokom pravděpodobně zdraží poplatky ostatním výrobcům obalů, aby dofinancoval přibližně půl miliardovou ztrátu třídícím linkám. A to se logicky promítne do zdražení výrobků. Nám na obcích se sníží odměny od Ekokomu, protože se sníží obalová složka. No a nezbude než vybrat vyšší poplatky za odpady od občanů. Už vidím, jak jsou lidé nadšení a chápaví ze zálohování, až jim dojdou všechny dopady. A k tomu patří také ohrožení malých obchodů na obcích, kterých se to bezprostředně dotkne také. Tomu říkám odměna za třídění!“ přibližuje Olga Dočkalová detaily, které budou mít vliv na život v obcích.

Zákon umožňuje dobrovolné zálohování

To prý však nemá šanci na úspěšné fungování a splnění cílů, protože dobrovolné systémy nejsou srozumitelné pro spotřebitele.

„Ovšem srozumitelné to nebude ani při povinném zálohování. Lidé budou mít oprávněně v zálohách a třídění totální chaos a budou se chodit ptát starosty, co kam patří, co sešlapávat a co nikoliv. Srozumitelnost a jednoduchost bude jedině v případě, že se budou zálohovat všechny obaly od nápojů, tedy i od vína, mléka, aktimelů, sirupů apod.,“ upozorňuje Olga Dočkalová.

Dotace jsou pro obce důležité

Na obce se naložilo tolik povinností a zároveň i sankcí, že nezbývá starostům než postupně měnit mnohé systémy a zintenzivnit třídění od občanů. Dotace zde hrají významnou roli. „Starosty tyto změny stojí kromě financí spoustu úsilí, energie a neustálé osvěty a náročné komunikace s občany,“ upozorňuje starostka Sudice.

Odejmout obcím PET lahve a přehodnotit systém dotací, který se týká zejména samospráv, by znamenalo významné narušení funkčního systému. A to navíc v době, kdy jsou na obce kladeny zvýšené nároky, které v historii odpadového hospodářství nemají obdoby.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Podpora fotovoltaických elektráren, fotovoltaiky v rámci komunální energetiky i rekonstrukce veřejných budov

Dvě nové výzvy podpoří fotovoltaiku v rámci komunální energetiky a významná část prostředků míří také na snižování spotřeby energií v budovách. Kromě toho získají města a obce peníze i na možnosti lepšího hospodaření s dešťovou vodou.

Podstatné zvýšení podílu čisté energie vyrobené z obnovitelných zdrojů je prioritou České republiky na nadcházející roky a právě Modernizační fond bude v této transformaci hrát zásadní roli. V následující dekádě přinese do Česka minimálně 150 miliard korun, na rozvoj obnovitelných zdrojů půjde podstatná část, bezmála 40 procent. Již na podzim loňského roku získalo dotaci 12 menších elektráren, nyní se k nim přidaly další úspěšné projekty z výzvy č. 2/2021 RES zaměřené na instalace s výkonem nad 1MW.

„Obnovitelné energie budou čím dál důležitější součástí energetického mixu. S každým nově podpořeným projektem jsme blíže k odklonu od drahých fosilních paliv. Navíc jde i o strategickou investici do naší energetické bezpečnosti,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Více než tři miliardy z Modernizačního fondu jdou do větších solárních parků, které vyrostou převážně na brownfieldech, tedy na plochách, které jsou kvůli předchozí, například průmyslové, činnosti, nevyužitelné. „Žadatelé podali celkem 151 projektů, akceptovali jsme jich 113, které mezi sebou následně soutěžily. K podpoře bylo doporučeno 57 záměrů,“ popisuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodává: „Předkladatelé projektů, které byly přijaty, ale nezískaly takový počet bodů, aby mohly být podpořeny, budou mít možnost předložit žádost do nové výzvy na konci jara a soutěžit znovu.“

Projekty mezi sebou soutěžily v jednokolové výzvě. Body dostávaly podle několika kritérií na základě nákladové efektivity a technické úrovně projektu, kde byla posuzována především míra akumulace a typ instalace. Projekty z regionů postižených útlumem těžby uhlí, kterými jsou Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj, byly při bodování zvýhodněny. Při výběru projektů byla rovněž zohledněna podmínka programu, že 60 % prostředků je určeno pro výrobce elektřiny podle článku 10c evropské směrnice pro obchodování s emisními povolenkami.

Zelenou například dostal fotovoltaický zdroj ve Skoranově u Třemošnice. Během roku 2023 by měla vyrůst solární elektrárna s instalovaným výkonem bezmála 6 MW. Doplněna bude o technologii akumulace elektrické energie v podobě velkokapacitního bateriového úložiště o využitelné kapacitě 2,0 MW. Vyrobená elektrická energie bude přímo dodávána do distribuční soustavy. FVE elektrárna vznikne částečně na zastavěné ploše bývalého průmyslového areálu zařazeného mezi brownfieldy a částečně na volné ploše. Předpokládá se, že díky novému zdroji dojde ke snížení emisí CO2 o cca pět tisíc tun za rok.

Na plochách průmyslového areálu bude fungovat i další podpořená elektrárna v Oseku na Ústecku. Energii využije pro vlastní potřebu areálu průmyslového podniku, přebytky půjdou do veřejné části distribuční sítě. Dvě fotovoltaické elektrárny budou umístěny na nezastavěných pozemcích vedených jako manipulační nebo jiná plocha. Zbývajících deset elektráren bude umístěno na střechách průmyslových hal. Sluneční energii budou chytat více než dvě tisícovky panelů, součástí projektu je i bateriové úložiště. Elektrárna by mohla být do provozu uvedena už letos v říjnu.

Intenzivní podpora fotovoltaiky bude pokračovat i letos. „Na druhé čtvrtletí letošního roku jsou plánovány výzvy na podporu FVE pro menší i větší instalace nad 1MWp. Další dvě nové výzvy podpoří fotovoltaiku v rámci komunální energetiky,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí CŘ Petr Valdman. Výzvy by měly být vyhlášeny na přelomu dubna a května a rozdělovat se bude až deset miliard korun.

Velmi důležitou roli ve snižování závislosti na fosilních palivech hraje také snižování spotřeby energií v budovách. Právě na tato opatření je možné čerpat prostředky z Národního plánu obnovy, ze kterého bude prvním úspěšným žadatelům vyplaceno přes 600 milionů korun. Obce a města za ně zrekonstruují veřejné budovy jako například školy, radnice, kulturní domy. Velkou část z nich využije hlavní město Praha, které uspělo s komplexními žádostmi na snížení energetické náročnosti vybraných objektů v památkové zóně i mimo ni. Dalších 17 milionů z Národního plánu obnovy posílí rozpočty obcí a měst i v oblasti lepšího hospodaření s dešťovou vodou.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Obecní úřady: prominutí poplatku za odpady pro uprchlíky z Ukrajiny

Vsouvislosti s probíhající válkou na Ukrajině a očekáváným vysokým počtem uprchlíků do České republiky se předpokládá, že řada obcí bude mít zájem řešit jejich případnou poplatkovou povinnost, která jim vznikla na základě zákona o místních poplatcích a jejich vydaných obecně závazných vyhlášek, a to využitím institutu prominutí místního poplatku.

Zákon o místních poplatcích v ustanovení § 16c vymezuje pojem „přihlášení fyzické osoby“. Tento pojem v sobě zahrnuje jak přihlášení k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel, tak ohlášení místa pobytu podle zákonů upravujících pobyt cizinců na území České republiky, azyl nebo dočasnou ochranu cizinců. Poplatková povinnost může fyzickým osobám přicházejícím z Ukrajiny vzniknout především 

  • u místního poplatku ze psů (§ 2 ZMP), 
  • poplatku z pobytu (§ 3 ZMP) a 
  • poplatků za komunální odpad (§ 10d ZMP).

V souladu s § 16b zákona o místních poplatcích může obecní úřad, jako správce poplatku, z úřední moci poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout při mimořádných, zejména živelných událostech. Za mimořádnou událost lze nepochybně považovat i příchod většího počtu uprchlíků z Ukrajiny v souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem. 

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Ministr Síkela v Bruselu: Ruská invaze jasně ukázala, že posílení energetické soběstačnosti je nutné i do budoucna

Ministři pro energetiku zemí EU se v návaznosti na ruský vojenský vpád na Ukrajinu mimořádně sešli v Bruselu. Hlavním tématem byla připravenost Unie a členských států na možné přerušení dodávek ropy a plynu. Ministři volali po zavedení společných opatření a okamžité pomoci Ukrajině. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely je nutné přehodnotit dosavadní pohled na energetickou bezpečnost Evropské unie a zvýšit diverzifikaci zdrojů.

„Naším cílem je snižování závislosti EU na zemním plynu a ropě, snižování spotřeby energií a zlepšování energetické účinnosti,“ říká ministr Síkela. Zároveň je podle ministra nutné přehodnotit energetickou bezpečnost EU a pokračovat v diverzifikaci zdrojů. Česká republika proto navrhla zavést povinnost pro dodavatele udržovat jistý minimální objem plynu v zásobnících, a to v rámci celé EU.

V současné době je zřejmé, že agrese Ruské federace vůči Ukrajině bude mít dlouhodobý dopad na sektor energetiky. „Jako EU musíme pokračovat v systematickém posilování naší energetické soběstačnosti. Zároveň jsem vyzval své kolegyně a kolegy, abychom Ukrajině vyjádřili plnou solidaritu v oblasti energetiky, a to prostřednictvím konkrétních činů. Podpořil jsem proto připojení ukrajinské elektrické přenosové soustavy k elektrické soustavě EU,“ říká Síkela.

„Bezprecedentní ruská invaze na Ukrajinu nás nutí, abychom se důkladně zamysleli nad tím, jak jsme jako EU i jednotlivé členské státy připraveni na případné přerušení dodávek energií,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla a dodává: „Oceňujeme, že se Evropská komise snaží hledat cesty, jak aktivně přispět k zajištění dostatečného objemu dodávek zemního plynu do EU od širokého spektra dodavatelů.“

Česká republika zatím nezaznamenala jakékoliv problémy v oblasti dodávek zemního plynu nebo ropy z Ruska do EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu situaci nepřetržitě monitoruje a v případě nutnosti by Česko přijalo nezbytná opatření za účelem fungování tuzemského trhu s plynem, ropou i pohonnými hmotami.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Průměrem EU je 505 kg „komunálu“ na osobu

Množství vyprodukovaného komunálního odpadu v Evropské unii vzrostlo i v roce 2020. Mezi jednotlivými evropskými zeměmi ovšem panují značné rozdíly.

„Komunální odpad tvoří pouze 10 % z celkového množství vyprodukovaného odpadu, má ale vysoký politický profil kvůli svému komplexnímu charakteru, který je dán jeho složením, distribucí, a tím, že je vázán na spotřebitelské chování,“ přibližuje Eurostat, který zveřejnil statistické údaje o komunálních odpadech za rok 2020.

V prostoru Evropské unie bylo v roce 2020 vyprodukováno celkem 225,7 milionu tun komunálního odpadu. Znamená to, že oproti roku 2019 došlo k nárůstu o 1 % (+1,8 milionu tun). Ve srovnání s rokem 1995 vzrostlo množství komunálních odpadů o 14 %(+27,7 milionu tun).

Na osobu bylo v tomto roce vyprodukováno 505 kg, což je o 4 kg na osobu více než v roce 2019, a o 38 kg více než v roce 1995. Mezi členskými státy panovaly ale značné rozdíly.

Nejméně a nejvíce

Největšími producenty komunálního odpadu bylo v roce 2020 Dánsko a Lucembursko s 845 kg a 790 kg na obyvatele. Tyto země následovala Malta – 643 kg, a Německo – 632 kg. Naopak nejméně komunálních odpadů na osobu vyprodukovalo Rumunsko – 287 kg, Polsko – 346 kg, a Maďarsko – 364 kg. Česká republika se s 507 kg na osobu umístila lehce nad průměrem EU.

Pouze v sedmi členských státech bylo ve srovnání s rokem 1995 vyprodukováno v roce 2020 méně komunálního odpadu na osobu: Bulharsko (-36 %), Maďarsko (-21 %), Slovinsko (-18 %), Rumunsko (-16 %), Španělsko (-10 %) ), Belgie (-9 %) a Nizozemsko (-1 %).

V rozdílech mezi zeměmi se odrážejí rozdíly ve spotřebě a ekonomickém bohatství, ale i to, jak jednotlivé země komunální odpady shromažďují a nakládají s nimi. Odlišnosti panují také v míře shromažďování a nakládání s živnostenskými odpady, a jejich nakládání společně s komunálními odpady,“ říká Eurostat.

67 mil. tun komunálního odpadu zrecyklováno

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Ministryně životního prostředí jmenovala nové členy Rady Státního fondu životního prostředí ČR

V úterý 23. února se poprvé od říjnových voleb sejde v novém složení Rada Státního fondu životního prostředí ČR. V poradním sboru ministryně pro otázky rozdělování finančních prostředků Fondu do ochrany životního prostředků nově zasedne 10 členů, 8 stávajících zůstává. Předsedkyní Rady Fondu byla jmenována poslankyně Jana Krutáková (STAN).

V Radě Fondu nově zasednou poslanci Jan Bureš (ODS), Jiří Kobza (SPD), Miloš Nový (TOP 09), David Šimek (KDU-ČSL), bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a poslankyně Klára Kocmanová (Piráti). Čerstvými tvářemi poradního týmu ministryně budou také František Jochman za Hospodářskou komoru ČR, Martin Kuba jako zástupce Asociace krajů ČR, Karel Kříž za Český svaz ochránců přírody a Miroslava Ježková z Ministerstva financí.

Úkolem Rady Státního fondu životního prostředí ČR je projednávat zásadní otázky tvorby a využití finančních prostředků Fondu a současně doporučovat ministryni výši čerpání podpory pro jednotlivé projekty. Radu tvoří sedm poslanců, dva senátoři, dále zástupci státní správy a samosprávy a odborníci pro oblast ochrany životního prostředí. Schází se v průběhu celého roku, zpravidla šestkrát ročně.

Státní fond životního prostředí ČR je resortní organizací Ministerstva životního prostředí ČR a zajišťuje kompletní správu finančních podpor (dotací, půjček atd.) v oblasti ochrany životního prostředí. Aktuálně administruje několik pro životní prostředí klíčových programů, které čerpají prostředky z Evropské unie, jedná se především o Modernizační fond, Operační program Životní prostředí či program Nová zelená úsporám. Vlastní prostředky získané od znečišťovatelů životního prostředí investuje zpět do jeho nápravy prostřednictvím Národního programu Životní prostředí.

Členové Rady Státního fondu životního prostředí ČR k 10. 2. 2022

  1. Jana Krutáková, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  2. Richard Brabec, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  3. Jan Bureš, DBA, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  4. Jiří Kobza, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  5. Klára Kocmanová, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  6. et Ing. Miloš Nový, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  7. Bc. David Šimek, MBA, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí
  8. František Jochman, LL. M., Hospodářská komora ČR
  9. Petr Vícha, Senát – Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
  10. Zbyněk Linhart, Senát – Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
  11. Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí
  12. Miroslava Ježková, Ministerstvo financí
  13. Pavlína Kulhánková, Ministerstvo průmyslu a obchodu
  14. David Koppitz, Ministerstvo pro místní rozvoj
  15. Pavel Drahovzal, Svaz měst a obcí ČR
  16. Martin Kuba, Asociace krajů ČR
  17. Karel Kříž, Český svaz ochránců přírody
  18. Jana Přecechtělová, Sdružení místních samospráv ČR

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Seminář SKS k vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady

Po delší odmlce způsobené covidovými opatřeními jsme se rozhodli již v počátku letošního roku (3.2.2022) uspořádat seminář na aktuální téma: Výklad vyhlášky o nakládání s odpady. Zázemí pro uspořádání  akce nám poskytl hotel Don Giovanni v Praze.                            

Program setkání zahájily prezentace partnerských firem  I-TEC Czech, spol. s r.o., Contenur Czech Republic s.r.o., Sensoneo j. s. a., které se v různých podobách angažují v odpadovém hospodářství.

Naším záměrem bylo získat výklad vyhlášky členské základně přímo od pramene, což se nám povedlo v osobě přednášejícího vrchního ministerského rady odboru odpadů MŽP ČR Mgr. et Mgr. Štěpána Jakla, jež se podílel na tvorbě uvedeného materiálu. Do diskuse se zapojila také pozvaná Ing. Olga Dočkalová – odpadová specialistka SMO ČR, která z pozice jednatelky TS Malá Haná má v odpadovém hospodářství řadu praktických zkušeností. Zájem účastníků akce se projevil mnoha dotazy k přednášejícímu i sdělováním praktických zkušeností z jednotlivých technických služeb. Věřím, že poznatky získané na semináři se zaslouží o naplnění cílů daných vyhláškou a také lepší orientaci našich členů v odpadovém hospodářství.  

Chtěl bych touto cestou poděkovat partnerským firmám, které finančně zaštítily tento seminář, organizátorům a všem zúčastněným.                                                                                                                                                

Bc. Milan Doubravský, člen KK , EKO servis Zábřeh s.r.o.