Autor: sdruzeniKS

Rubriky
Nezařazené

Právník radí: Podnikatelské subjekty a třídění odpadu

Každý má povinnost třídit bez ohledu na množství produkovaného odpadu

Každý (včetně právnických osob a podnikajících fyzických osob – živnostníků) má povinnost jím produkovaný odpad třídit a soustřeďovat odděleně (§ 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů („zákon o odpadech“). Odděleným soustřeďováním odpadu zákon o odpadech rozumí soustřeďování odpadů, kdy jsou jednotlivé odpady roztříděny podle:

(i) druhu odpadů dle katalogu odpadů uvedeném ve vyhlášce č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů);

(ii) kategorie odpadů (tedy odděleně soustřeďovat odpad nebezpečný a odpad ostatní); a

(iii) materiálů odpadu s cílem usnadnit jejich následující zpracování.

Tato povinnost není nijak vázána na množství produkovaného odpadu jednotlivých druhů, kategorií či materiálů.

Třídění v provozovnách: papír, plast, sklo, kovy, bioodpad

Zároveň v případě, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby umožňují nepodnikajícím fyzickým osobám ve své provozovně vyhazovat komunální odpad vzniklý v rámci činnosti této provozovny, pak jsou podle ustanovení § 62 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, povinny zajistit možnost třídění u papíru, plastu, skla, kovů a bioodpadu.

Původce odpadu nemusí odděleně soustřeďovat odpad v následujících případech:

Nebezpečné odpady

Nebezpečné odpady nemusí být soustřeďovány odděleně od jiných nebezpečných odpadů nebo od ostatních odpadů výlučně v případě, že k jejich mísení dochází v rámci úpravy odpadů v zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu, pokud to umožňuje povolení provozu takového zařízení vydaného krajským úřadem pro takové zařízení dle zákona o odpadech (§ 73 odst. 3 zákona o odpadech).

Ostatní odpady

Ostatní odpady nemusí být soustřeďovány odděleně na základě povolení místně příslušného správního orgánu k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů nebo na základě povolení provozu zařízení. K vydání povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů je příslušný krajský úřad, jde-li o zařízení určené pro nakládání s odpady, s výjimkou malého zařízení. V ostatních případech je k vydání tohoto povolení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Příslušný správní orgán neoddělené soustřeďování odpadů povolí pouze, pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování nutné a nedojde k ohrožení povinnosti nakládat s odpadem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství. Příslušný správní orgán může v povolení stanovit podmínky tak, aby nedošlo ke zvýšení nepříznivých dopadů na životní prostředí nebo zdraví lidí.

Foto: pixabay.com
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

KONGRES ZOVP 2022

Následně po kongresu SKS uspořádali ve dnech 18. – 19.10.2022 naši kolegové ze Slovenska kongres ZOVP v horském prostředí Tater a zázemí hotelu ATRIUM v Novém Smokovci. S podporou sponzorů BKS Bank Leasing a Veacom byl připraven program odborné i společenské části kongresu. Kongresu se účastnilo 28 vystavovatelů.

 Blížící se termín zákazu skládkování netříděného SKO / 1.1.2023/ na Slovensku se nesl odbornou dopolední částí programu.  Workshop na téma: ,,MBÚ úprava odpadů před skládkováním,, se stal bouřlivou výměnou názorů k tématu.  Závěrem účastníci setkání odhlasovali tiskovou zprávu s žádostí na MŽP SR o urychlené řešení dané problematiky.

Odpolední program kongresu byl standartně věnován prezentaci vystavovatelů, což vzhledem k ukázkově slunečnému dni využila až do podvečera většina venkovních vystavovatelů.

Program společenského večera uvedla do nálady cimbálovka, kterou potom vystřídal diskdžokej s programem do ranních hodin. Nemohla chybět také u kolegů oblíbená tombola.

Následný den dopoledne se účastníci setkání rozjeli do svých domovů.

Foto: ZOVP

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS
Rubriky
Nezařazené

V Evropě se víc potravin vyhodí, než doveze, tvrdí studie

Podle nové zprávy se neuvěřitelných 153 milionů tun potravin v EU ročně vyhodí. Evropská komise čelí tlaku, aby do roku 2030 snížila plýtvání potravinami na polovinu a zlepšila potravinovou bezpečnost.

V minulém roce se do EU dovezlo téměř 138 milionů tun zemědělských produktů, což stálo 150 miliard eur. Ještě větší množství potravin se v EU ročně vyplýtvá. Zpráva ekologické organizace Feedback EU odhaduje, že jde o 153 milionů tun potravin. Oproti předchozím odhadům se jedná o dvojnásobné množství, což je dané dostupnějšími údaji o plýtvání potravinami na farmách. Oficiální údaje EU stále většinu potravinového odpadu na farmách vylučují z měření a hlášení členských států EU.

Plýtvání potravinami stojí evropské podniky a domácnosti 143 miliard eur ročně a způsobuje nejméně 6 % celkových emisí skleníkových plynů. Usuzuje se, že 20 % produkce evropských potravin se v současnosti vyplýtvá. Pokud by došlo ke snížení plýtvání potravinami na polovinu do roku 2030, mohlo by se tím ušetřit 4,7 milionu hektarů zemědělské půdy.

Ceny dolů nepůjdou

„Je skandální, že v době krize, kdy stoupají ceny potravin a životních nákladů, se v EU potenciálně vyhazuje více potravin, než se doveze. EU má nyní obrovskou příležitost stanovit právně závazné cíle, jak do roku 2030 snížit plýtvání potravinami na polovinu strategií Z farmy na vidličku, aby se vypořádala s klimatickými změnami a zlepšila potravinovou bezpečnost,“ uvádí Frank Mechielsen, ředitel společnosti, která studii vypracovala.

Podle organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) srpnu byly v srpnu globální ceny potravin o 8 % vyšší než před rokem, což částečně způsobila válka na Ukrajině. Ceny pšenice, kukuřice a sojových bobů letos dokonce překonaly rekordy z roku 2008, kdy vrcholila světová finanční krize.

Podle analytika trhu s obilím a bývalého hlavního ekonoma FAO, Abdolreza Abbassiana, skončila éra levných potravin a i po ukončení rusko – ukrajinské války zůstanou ceny potravin pravděpodobně vysoké. „Vzhledem k energetické situaci, situaci v oblasti hnojiv, nejistotám ve světě, včetně dopravy a přepravy, nemluvě o klimatických změnách, musíme přijmout fakt, že se ceny potravin nevrátí na úroveň, na kterou jsme byli zvyklí,“ říká Abbassian.

Olivier De Schutter, spolupředseda Mezinárodního panelu expertů na udržitelné potravinové systémy a zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva, uvedl, že problémem je, že zemědělsko-potravinářský průmysl historicky považoval odpad za výhodný. „Na obou koncích potravinového řetězce je nákladné plýtvání omezit. Výhodné je prodávat lidem více jídla, než potřebují,“ uvádí. „I data spotřeby jsou nastavena tak, aby donutila lidi nakupovat více, než mohou skutečně spotřebovat.“

Foto: pixabay.com
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

60. Kongres Sdružení komunálních služeb

Na úspěšný jarní kongres ve ,,Špidlu“, jsme navázali jubilejním 60. Kongresem ve Wellness hotelu Vista na Dolní Moravě.  Do atraktivního prostředí horského střediska přijelo 230 účastníků a 41 vystavovatelů komunální techniky.     

Nad kongresem převzala záštitu Ministryně životního prostředí Ing. Bc. Anna Hubáčková, a také   hejtman Pardubického kraje JUDr. Martin Netolický, Ph.D., který na konání akce poskytnul dotaci v částce 30.000, – Kč. Na hlavní jednací den 13.10. přijel v zastoupení hejtmana PK, člen rady PK pro životní prostředí Miroslav Krčil, Dis.

Kongres podpořili i naši partneři firma AVISTECH – generální partner, firma MOBA MOBILE AUTOMATION AG – hlavní partner a firma. ELTE SMART, S. Z o.o. , za což jim děkujeme.                                                                                                                                                                     

Z partnerských organizací nás navštívili kolegové ZOVP ze Slovenska, MAKE z Maďarska, Sdružení pro rozvoj VO a mediální partneři, vydavatelství Profipress, Průmyslová ekologie, s.r.o a Ekologie v praxi, z.s.

Středeční odborný program pokračoval rozpracováním téma z jarního Workshopu ,, URS – Opravy komunikací“.  

V rámci čtvrtečního slavnostního zahájení, po zdravicích vzácných hostů, následovalo předávání ocenění pro zasloužilé osobnosti SKS, jubilanty a také přivítání nových představitelů členských organizací. Současně jsme vyhodnotili tematický zájezd do Finska a představili upoutávkou připravovaný podzimní tematický zájezd do severních Čech. Před obědem byl v programu ještě další odborný program s prezentací na téma: „Možnosti, jak dosáhnout třídicích cílů.“ s přednesením našimi členy Ing. Olgou Dočkalovou, jednatelkou TS Malá Haná a Milanem Doubravským Dis, ředitelem EKO Servisu Zábřeh na Moravě. Dopolední program jsme ukončili prezentací partnerů a vystavovatelů v kongresovém sále. V odpolední časti dne proběhla členská schůze a následovala prohlídka a prezentace výstavních stánků s komunální technikou.

Čtvrteční večer věnovaný vzájemným setkáním a zábavě ozvučila kapela Partyleaders a především jej zpestřilo smyčcové dámské trio Inflagranti, které přednesenými skladbami nadchlo a zvedlo na taneční parket téměř všechny účastníky večera. 

Poslední, páteční den kongresu dostali účastníci setkání možnost poznat atrakce hotelu VISTA, tj. stezku v oblacích a také unikátní visutý most. Vzhledem k tomu, že nám po celou dobu konání kongresu přálo počasí, tak procházka po těchto kuriozitách byla příjemným zakončením další úspěšné akce. Více foto naleznete v GALERII.
Ing. Josef Matucha, tajemník SKS
Rubriky
Nezařazené

Jak Velké Opatovice snížily produkci směsného komunálního odpadu

Velké Opatovice jsou členem DSO Technické služby Malá Haná. Svazek funguje s cílem zajistit služby v oblasti odpadového hospodářství. Zajišťuje vlastní svoz odpadu prostřednictvím svozové společnosti Technické služby Malá Haná s.r.o.

Změny odpadového hospodářství od roku 2019

Od ledna 2019 přešly Velké Opatovice na svoz odpadů prostřednictvím společnosti Technické služby Malá Haná s.r.o. V průběhu stejného roku město začalo se systémem sběru odpadů tzv. dům od domu (door to door) a změnila se frekvence vývozu odpadů.

Město získalo dotaci na nákup nádob na tříděné odpady ze Státního fondu životního prostředí. Ze svých prostředků hradilo pouze 15 % podílu celkových nákladů na pořízení všech nádob.

Domácnostem z rodinných domů byly nabídnuty do zápůjčky nádoby na tříděné odpady (papír, plast, bioodpad). Svoz odpadu je zajištěn přímo od domu.

U bytových domů jsou umístěny velké kontejnery 1 100 l na tříděný odpad. Frekvence svozu je pro papír a plast 1 x 28 dní a pro bioodpad 1 x 14 dní v letní sezóně (u bytových domů je svoz bioodpadu v létě 1 x 7 dní z nádob 1 100l) a 1 x 28 dní v zimě. Svoz směsného komunálního odpadu probíhá 1 x 14 dní.

Vývozy z hnízd a vývozy kontejnerů od bytových domů 1100 l se vyváží v jiném časovém svozovém plánu: Plast 1x za 14 dnů ve středu lichý týden, papír 1x za 14 dnů ve čtvrtek lichý týden, sklo barevné 1x za měsíc v úterý v 1. sudém týdnu, sklo bílé 1x za měsíc v úterý v 2. lichém týdnu, bioodpad ve stejném termínu jako door – too – door.

Door to door systém sběru odpadu pomáhá ke snižování produkce SKO.

Množství vyprodukovaných odpadů roste, nicméně město zapracovalo na třídění odpadů a zavedlo systém door-to-door. Ten skvěle zafungoval a míra třídění vzrostla.

Snižování množství SKO:

Díky systému door to door se městu daří udržet poplatek za svoz a likvidaci odpadů pro občany na únosné výši. V roce 2022 byl poplatek navýšen o sto korun na výsledných 640 Kč, s tím, že od poplatku jsou některé skupiny občanů osvobozeny. Jedná se o seniory nad 85 let, děti do 1 roku, děti do 15 let u vícečetných rodin – od 4 dětí výše.

V případě, že by Velké Opatovice neměly zavedený systém door-to-door, náklady by byly mnohem vyšší.

Ekonomika odpadového hospodářství v Kč/rok 2021:

Výdaje:

3 434
144

 

Využitelný odpad (papír, plast,
sklo, kov)

765 720

 

BIO

750 374

 

Nebezpečný odpad

52 556

 

Objemný odpad

346 246

 

Směsný komunální odpad (SKO)

1 269 108

 

Ostatní odpad

40 807

 

Sběrný dvůr

209 333

 

Příjmy:

2 665
597

 

Celkem vybráno na poplatcích a
prodej surovin

2 041 232

 

Celkem odměny za třídění od Ekokomu

624 365

 

Rozdíl
(doplatek města):

-768 547

 

Zvyšující se náklady na likvidaci odpadu

Výrazné navýšení nákladů zaznamenaly Velké Opatovice u likvidace biodpadu. Město využívá jako koncové zařízení kompostárnu. Ta do roku 2019 likvidovala bioodpad zdarma, z důvodu plnění dotačních podmínek i prostředků, které byly získány na výstavbu kompostárny. Dále už kompostárna tyto podmínky dodržovat nemusí, a proto službu zpoplatnila. Náklady na likvidaci bioodpadu se proto Velkým Opatovicím za rok 2020 vyšplhaly na 525 tisíc Kč.

Uzavření skládky

Změny v odpadovém hospodářství přinesly výsledky. Nicméně před městem stojí další výzva. Od roku 2023 se avizuje uzavření skládky na Březince pro její naplněnost. To s sebou přinese zvýšené náklady na svoz a likvidaci odpadu. Město se tedy chce ještě důsledněji zaměřit na předcházení vzniku odpadu i navyšování třídění odpadů. Nicméně DSO Technické služby už s informací o uzavření skládky pracují tak, aby občané tuto změnu pocítili co nejméně.

Odpadové hospodářství Velkých Opatovic v roce 2021:

Složení druhů odpadů:

Množství vyprodukovaných odpadů dle druhů:

Název druhu odpadu

Množství (t)

 

BIO

746,236

 

SKO

542,264

 

Obj.odpad

145,742

 

Papír

77,086

 

Plasty

69,834

 

Sklo

49,282

 

Kovy

18,104

 

Oděvy

16,324

 

Barvy aj.

1,255

 

Olej a tuk

0,665

 

Celkem

1 666,792

 

Rok 2021

SKO

Papír

Plast

Sklo

BIO

Množství odpadu na 1 občana (v kg)

149,7

21,3

19,3

13,6

206,0

      

Ing. Kateřina Gerbrichová, starostka města

Foto: pixabay.com
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Falešné zálohy z Česka

Povinné zálohování, téma, které se vznáší nad Českou republikou již několik let a v posledních měsících tlak prosazovatelů stále sílí. Povinné zálohování má bohužel i mnoho negativních dopadů na celý  fungující systém odpadového hospodářství, prodejce a spotřebitele. Je proto nutné sledovat praktické zkušenosti ze sousedního Slovenska, kde je systém povinného zálohování spuštěn od ledna letošního roku. Reálný příklad pozitiv a negativ povinného zálohování je zdrojem pro rozhodování našich zákonodárců, zda se v České republice vydáme podobnou cestou.

V předešlých příspěvcích jsme popsali zkušenosti slovenských spotřebitelů s procesem vrácení zálohovaných PET lahví a plechovek, který není tak růžový, jak je někdy provozovateli slovenského systému popisováno. Další problémy začali vznikat i obchodníkům, kdy objem jimi vyplacených záloh a odeslaných obalů do centrálního sběrného místa nesouhlasí s počtem, který je vykazován Správcem zálohového systému (SZS), a proto nejsou obchodníkům správně uhrazeny všechny náklady. Obchodníci se snaží nemilou situaci průběžně řešit, ale zatím bez úspěchu. V některých případech chybí obchodníkům statisíce eur a zvažují dokonce i trestní oznámení.

Nyní přichází další potíže. Do slovenského systému se zapojily falešné zálohované obaly z Česka. 

Jsou to PET lahve a plechovky, které mají na svém obalu symbol Z, který potvrzuje, že bude za obal vrácena vyplacená záloha.  Ovšem záloha za tyto obaly nebyla nikdy uhrazena, protože byly zakoupeny na území České republiky. Bohužel jsou u nás prodávány PET lahve a plechovky se symbolem Z, i když systém povinného zálohování v Česku není zaveden. Tento stav je zneužíván a za české obaly jsou bez problému na Slovensku vypláceny nikdy neuhrazené zálohy. 

Po dobu provozu slovenského systému se vynořili u obchodníků další nesrovnalosti. Náklady na zajištění výkupu a sběru jsou vyšší, než manipulační poplatek 2 centy za obal, který jim původně stanovil SZS. Žádají proto jeho zvýšení, aby nemuseli ze svých vlastních zdrojů udržovat provoz zálohového systému.

Svaz obchodu SR si zase stěžuje na zakázané nezálohované obaly, které se na pultech obchodů stále objevují i po přechodném 6 měsíčním období od zavedení systému záloh. 

Obchodníkům, kteří prodávají nezálohované obaly, hrozí vysoké pokuty.

Toto jsou jen některé problémy, které bychom měli my v České republice brát na zřetel a velmi pečlivě zvážit, zda se do systému povinného zálohování vůbec pustíme. 

Oproti našim slovenským sousedům už nyní i bez povinného zálohování splňujeme budoucí povinné cíle sběru jednorázových obalů ve výši 82 %, a to díky kvalitnímu systému třídění. Zintenzivněním třídění, stávající mechanické recyklace a vybudováním nových zařízení chemické recyklace, budeme schopni dosáhnout  také stanovené minimální úrovně recyklace plastových obalů.

Foto: pixabay.com
Zdroj: obaly21.cz

Rubriky
Nezařazené

Polsko KFDZOM

V polském Zakopaném se ve dnech 21. – 23. září 2022 konal již 60. jubilejní kongres k výročí 30 letům založení organizace.

Na tuto akci se sjelo přes 450 účastníků z různých zemí. Naši organizaci reprezentovalo          8 členů rady a my společně s partnery ze Slovenska a Maďarska jsme měli tu čest být u toho. Tak jak bývá v Polsku zvykem, kongres je třídenní a začali jsme zostra ve středu 16 hodinou, kdy se v hlavním kongresovém sále uskutečnilo vyhodnocení výsledků nejúspěšnějších členů.

Zajímavé pro nás bylo, že oceňovali například profesory a lektory z univerzit a vysokých škol, kteří úzce spolupracují s polským sdružením, taktéž právní zástupce firem, kteří se zabývají právem a legislativou v odpadovém hospodářství či problematikou zákonů při práci v technických službách.

Bylo nám potěšením, že předseda naší organizace po předání naší ceny obdržel zlatou plaketu za dlouholetou mezinárodní spolupráci českého sdružení a poté obdržel i medaili  „Za čistější Polsko“. Tutéž medaili získal i člen rady Jiří Vyvial za dlouholetou spolupráci a přínos v těchto mezinárodních vztazích.

Po tomto 3hodinovém bloku začal společenský večer, který doprovázela vynikající kapela. Naši kolegové si ho opravdu užili.

Další den jsme navštěvovali nespočet odborných přednášek a také si prohlédli výstavu komunální techniky a dodavatelů služeb.

Poté následoval v programu tradiční bowlingový turnaj. Musíme se pochlubit skvělým úspěchem naší delegace, kdy kolega ředitel TS Třeboň Petr Tětek získal absolutní první místo ve smíšeném mistrovství o pohár prezidenta sdružení.  Následně jsme měli možnost při čtvrtečním tradičním večeru u táboráku toto vítězství oslavit. Je to něco, co bychom začali rádi vytvářet i na našich jarních kongresech, kde si myslíme, že posezení u táboráku má své kouzlo.

V pátek po snídani jsme se všichni rozjeli ke svým domovům. Chceme poděkovat všem účastníkům a hlavně polskému sdružení za vřelé přivítání a ocenění, které se nám od nich dostalo.

Více foto naleznete v GALERII.

Jiří Vyvial, člen rady SKS
Rubriky
Nezařazené

Na střechy nebo fasády v centru Jihlavy nelze instalovat fotovoltaické elektrárny

Vsouvislosti s energetickou krizí dostává magistrát denně několik dotazů na možnost umístění fotovoltaických panelů na střechy nebo fasády domů v centru Jihlavy. Do městské památkové rezervace však solární elektrárnu podle zákona nelze umístit.

Umístění solárních panelů nebo solárních tašek na objekty v Městské památkové rezervaci Jihlava (MPR) není v souladu s památkovou péčí. Taková energetická zařízení se proto na objekty v MPR nesmí umísťovat.

Netýká se to pouze památkově chráněných staveb, tedy nemovitých kulturních památek, ale všech i nechráněných objektů uvnitř v MPR. „Je potřeba si uvědomit, že Jihlava patří mezi historická sídla s nevyčíslitelnou historickou hodnotou a že památková péče byla zřízena právě proto, aby chránila takové hmotné kulturní dědictví. Je totiž nedílnou součástí naší minulosti a jako takové musí být odpovídajícím způsobem chráněno,“ vysvětluje vedoucí oddělení památkové péče Dana Závodská.

Podle ní nesmí umisťováním alternativních zdrojů energie v chráněných územích a na kulturních památkách docházet k rezignaci na ochranu a zachování architektonického dědictví a jeho kulturních hodnot.

V ochranném pásmu Městské památkové rezervace Jihlava je umístění fotovoltaických elektráren nebo solárních panelů možné, pokud pohledově nenarušuje památkovou rezervaci nebo pokud objekt není nemovitou kulturní památkou.

Snahou památkářů je proto vždy najít takové řešení požadavku majitele nemovitosti, které trvale nepoškodí hodnoty, pro které jsou památky nebo území chráněny. Situaci v Jihlavě podle Dany Závodské trošku komplikuje skutečnost, že majiteli nemovitostí v centru jsou často soukromníci nebo firmy, které nemají s Jihlavou nic společného a jejich snahou je pouze svou nemovitost co nejlépe komerčně využít. „Mnohem víc pochopení nacházíme u Jihlavanů, kteří jako místní mají k městu a jeho památkám mnohem lepší vztah,“ doplnila Dana Závodská.  

Foto + text:

Rubriky
Nezařazené

Kvůli energetické krizi otáčí evropské země svůj pohled na nakládání s odpady

Zdá se, že větší množství levné energie je dnes potřebnější, než omezování energetického využití odpadu. Ve Švédsku ruší daň ze spalování a v Německu upravují emisní limity.

Podle Evropské komise putovalo v roce 2020 na skládku neuvěřitelných 52 milionů tun evropského komunálního odpadu. V některých zemích EU se tento podíl odhaduje až na 60 % celkového odpadu z domácností. Míra skládkování je velmi vysoká i v České republice. V roce 2020 skončilo na skládkách 48 % komunálních odpadů.

Přitom je skládkování způsobem zneškodňování odpadu, který postupem času znečišťuje půdu, vodu a produkuje emise metanu. Velká část zbytkového odpadu, který se dnes skládkuje, protože se jedná o odpad, který z různých důvodů nelze recyklovat, by mohla být energeticky využita. Spalování zbytkového odpadu bylo úřady a ochránci životního prostředí po celé Evropě dlouho vnímáno jako neatraktivní alternativou. Platí to i pro Skandinávii.

Kritika daně

Ve skandinávských zemích, kde je skládkování komunálního a komerčního odpadu zakázáno, existuje dlouho ambice nasměrovat trh ke snížení emisí a vyššímu využívání odpadu jako vstupní suroviny. Vedlo to k tomu, že ve Švédsku, Norsku a Dánsku byla zavedena daň ze spalování, která byla v rámci odpadového průmyslu dlouho diskutována.

Ve Švédku byla daň ze spalování zavedena v dubnu 2020 a představovala náklady, které byly nad rámec systému s emisními povolenkami EU ETS, kterému švédská zařízení na energetické využití odpadu podléhají. Důsledkem toho jsou náklady na výrobu energie ze zbytkového odpadu dnes ve Švédsku ve srovnání s většinou ostatních zemí EU velmi vysoké.

Zvedení daně se při zpětném ohlédnutí setkalo se silnou kritikou. Švédská daňová agentura v nedávné zprávě dospěla k závěru, že pozitivními dopady na životní prostředí byly nedostatečné, ceny pro spotřebitele vzrostly a investice v tomto odvětví se snížily.

Zkušenost Švédska nezabránila norským úřadům, aby zavedly odpovídající norskou daň ze spalování, která vstoupila v platnost začátkem letošního roku. Daň v současnosti činí přibližně 20 eur za tunu CO2 nebo přibližně 10 eur za tunu spáleného odpadu. Kromě systému ETS má Dánsko také vnitrostátní daň z CO2 a samostatnou daň z odpadu, která ovlivňuje trh s energetickým využitím.

Foto: Pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Společný dopis k trvajícím problémům nové odpadové legislativy týkající se evidenčních a ohlašovacích povinností