Rubriky
Nezařazené

Falešné zálohy z Česka

Povinné zálohování, téma, které se vznáší nad Českou republikou již několik let a v posledních měsících tlak prosazovatelů stále sílí. Povinné zálohování má bohužel i mnoho negativních dopadů na celý  fungující systém odpadového hospodářství, prodejce a spotřebitele. Je proto nutné sledovat praktické zkušenosti ze sousedního Slovenska, kde je systém povinného zálohování spuštěn od ledna letošního roku. Reálný příklad pozitiv a negativ povinného zálohování je zdrojem pro rozhodování našich zákonodárců, zda se v České republice vydáme podobnou cestou.

V předešlých příspěvcích jsme popsali zkušenosti slovenských spotřebitelů s procesem vrácení zálohovaných PET lahví a plechovek, který není tak růžový, jak je někdy provozovateli slovenského systému popisováno. Další problémy začali vznikat i obchodníkům, kdy objem jimi vyplacených záloh a odeslaných obalů do centrálního sběrného místa nesouhlasí s počtem, který je vykazován Správcem zálohového systému (SZS), a proto nejsou obchodníkům správně uhrazeny všechny náklady. Obchodníci se snaží nemilou situaci průběžně řešit, ale zatím bez úspěchu. V některých případech chybí obchodníkům statisíce eur a zvažují dokonce i trestní oznámení.

Nyní přichází další potíže. Do slovenského systému se zapojily falešné zálohované obaly z Česka. 

Jsou to PET lahve a plechovky, které mají na svém obalu symbol Z, který potvrzuje, že bude za obal vrácena vyplacená záloha.  Ovšem záloha za tyto obaly nebyla nikdy uhrazena, protože byly zakoupeny na území České republiky. Bohužel jsou u nás prodávány PET lahve a plechovky se symbolem Z, i když systém povinného zálohování v Česku není zaveden. Tento stav je zneužíván a za české obaly jsou bez problému na Slovensku vypláceny nikdy neuhrazené zálohy. 

Po dobu provozu slovenského systému se vynořili u obchodníků další nesrovnalosti. Náklady na zajištění výkupu a sběru jsou vyšší, než manipulační poplatek 2 centy za obal, který jim původně stanovil SZS. Žádají proto jeho zvýšení, aby nemuseli ze svých vlastních zdrojů udržovat provoz zálohového systému.

Svaz obchodu SR si zase stěžuje na zakázané nezálohované obaly, které se na pultech obchodů stále objevují i po přechodném 6 měsíčním období od zavedení systému záloh. 

Obchodníkům, kteří prodávají nezálohované obaly, hrozí vysoké pokuty.

Toto jsou jen některé problémy, které bychom měli my v České republice brát na zřetel a velmi pečlivě zvážit, zda se do systému povinného zálohování vůbec pustíme. 

Oproti našim slovenským sousedům už nyní i bez povinného zálohování splňujeme budoucí povinné cíle sběru jednorázových obalů ve výši 82 %, a to díky kvalitnímu systému třídění. Zintenzivněním třídění, stávající mechanické recyklace a vybudováním nových zařízení chemické recyklace, budeme schopni dosáhnout  také stanovené minimální úrovně recyklace plastových obalů.

Foto: pixabay.com
Zdroj: obaly21.cz

Rubriky
Nezařazené

Polsko KFDZOM

V polském Zakopaném se ve dnech 21. – 23. září 2022 konal již 60. jubilejní kongres k výročí 30 letům založení organizace.

Na tuto akci se sjelo přes 450 účastníků z různých zemí. Naši organizaci reprezentovalo          8 členů rady a my společně s partnery ze Slovenska a Maďarska jsme měli tu čest být u toho. Tak jak bývá v Polsku zvykem, kongres je třídenní a začali jsme zostra ve středu 16 hodinou, kdy se v hlavním kongresovém sále uskutečnilo vyhodnocení výsledků nejúspěšnějších členů.

Zajímavé pro nás bylo, že oceňovali například profesory a lektory z univerzit a vysokých škol, kteří úzce spolupracují s polským sdružením, taktéž právní zástupce firem, kteří se zabývají právem a legislativou v odpadovém hospodářství či problematikou zákonů při práci v technických službách.

Bylo nám potěšením, že předseda naší organizace po předání naší ceny obdržel zlatou plaketu za dlouholetou mezinárodní spolupráci českého sdružení a poté obdržel i medaili  „Za čistější Polsko“. Tutéž medaili získal i člen rady Jiří Vyvial za dlouholetou spolupráci a přínos v těchto mezinárodních vztazích.

Po tomto 3hodinovém bloku začal společenský večer, který doprovázela vynikající kapela. Naši kolegové si ho opravdu užili.

Další den jsme navštěvovali nespočet odborných přednášek a také si prohlédli výstavu komunální techniky a dodavatelů služeb.

Poté následoval v programu tradiční bowlingový turnaj. Musíme se pochlubit skvělým úspěchem naší delegace, kdy kolega ředitel TS Třeboň Petr Tětek získal absolutní první místo ve smíšeném mistrovství o pohár prezidenta sdružení.  Následně jsme měli možnost při čtvrtečním tradičním večeru u táboráku toto vítězství oslavit. Je to něco, co bychom začali rádi vytvářet i na našich jarních kongresech, kde si myslíme, že posezení u táboráku má své kouzlo.

V pátek po snídani jsme se všichni rozjeli ke svým domovům. Chceme poděkovat všem účastníkům a hlavně polskému sdružení za vřelé přivítání a ocenění, které se nám od nich dostalo.

Více foto naleznete v GALERII.

Jiří Vyvial, člen rady SKS
Rubriky
Nezařazené

Na střechy nebo fasády v centru Jihlavy nelze instalovat fotovoltaické elektrárny

Vsouvislosti s energetickou krizí dostává magistrát denně několik dotazů na možnost umístění fotovoltaických panelů na střechy nebo fasády domů v centru Jihlavy. Do městské památkové rezervace však solární elektrárnu podle zákona nelze umístit.

Umístění solárních panelů nebo solárních tašek na objekty v Městské památkové rezervaci Jihlava (MPR) není v souladu s památkovou péčí. Taková energetická zařízení se proto na objekty v MPR nesmí umísťovat.

Netýká se to pouze památkově chráněných staveb, tedy nemovitých kulturních památek, ale všech i nechráněných objektů uvnitř v MPR. „Je potřeba si uvědomit, že Jihlava patří mezi historická sídla s nevyčíslitelnou historickou hodnotou a že památková péče byla zřízena právě proto, aby chránila takové hmotné kulturní dědictví. Je totiž nedílnou součástí naší minulosti a jako takové musí být odpovídajícím způsobem chráněno,“ vysvětluje vedoucí oddělení památkové péče Dana Závodská.

Podle ní nesmí umisťováním alternativních zdrojů energie v chráněných územích a na kulturních památkách docházet k rezignaci na ochranu a zachování architektonického dědictví a jeho kulturních hodnot.

V ochranném pásmu Městské památkové rezervace Jihlava je umístění fotovoltaických elektráren nebo solárních panelů možné, pokud pohledově nenarušuje památkovou rezervaci nebo pokud objekt není nemovitou kulturní památkou.

Snahou památkářů je proto vždy najít takové řešení požadavku majitele nemovitosti, které trvale nepoškodí hodnoty, pro které jsou památky nebo území chráněny. Situaci v Jihlavě podle Dany Závodské trošku komplikuje skutečnost, že majiteli nemovitostí v centru jsou často soukromníci nebo firmy, které nemají s Jihlavou nic společného a jejich snahou je pouze svou nemovitost co nejlépe komerčně využít. „Mnohem víc pochopení nacházíme u Jihlavanů, kteří jako místní mají k městu a jeho památkám mnohem lepší vztah,“ doplnila Dana Závodská.  

Foto + text:

Rubriky
Nezařazené

Kvůli energetické krizi otáčí evropské země svůj pohled na nakládání s odpady

Zdá se, že větší množství levné energie je dnes potřebnější, než omezování energetického využití odpadu. Ve Švédsku ruší daň ze spalování a v Německu upravují emisní limity.

Podle Evropské komise putovalo v roce 2020 na skládku neuvěřitelných 52 milionů tun evropského komunálního odpadu. V některých zemích EU se tento podíl odhaduje až na 60 % celkového odpadu z domácností. Míra skládkování je velmi vysoká i v České republice. V roce 2020 skončilo na skládkách 48 % komunálních odpadů.

Přitom je skládkování způsobem zneškodňování odpadu, který postupem času znečišťuje půdu, vodu a produkuje emise metanu. Velká část zbytkového odpadu, který se dnes skládkuje, protože se jedná o odpad, který z různých důvodů nelze recyklovat, by mohla být energeticky využita. Spalování zbytkového odpadu bylo úřady a ochránci životního prostředí po celé Evropě dlouho vnímáno jako neatraktivní alternativou. Platí to i pro Skandinávii.

Kritika daně

Ve skandinávských zemích, kde je skládkování komunálního a komerčního odpadu zakázáno, existuje dlouho ambice nasměrovat trh ke snížení emisí a vyššímu využívání odpadu jako vstupní suroviny. Vedlo to k tomu, že ve Švédsku, Norsku a Dánsku byla zavedena daň ze spalování, která byla v rámci odpadového průmyslu dlouho diskutována.

Ve Švédku byla daň ze spalování zavedena v dubnu 2020 a představovala náklady, které byly nad rámec systému s emisními povolenkami EU ETS, kterému švédská zařízení na energetické využití odpadu podléhají. Důsledkem toho jsou náklady na výrobu energie ze zbytkového odpadu dnes ve Švédsku ve srovnání s většinou ostatních zemí EU velmi vysoké.

Zvedení daně se při zpětném ohlédnutí setkalo se silnou kritikou. Švédská daňová agentura v nedávné zprávě dospěla k závěru, že pozitivními dopady na životní prostředí byly nedostatečné, ceny pro spotřebitele vzrostly a investice v tomto odvětví se snížily.

Zkušenost Švédska nezabránila norským úřadům, aby zavedly odpovídající norskou daň ze spalování, která vstoupila v platnost začátkem letošního roku. Daň v současnosti činí přibližně 20 eur za tunu CO2 nebo přibližně 10 eur za tunu spáleného odpadu. Kromě systému ETS má Dánsko také vnitrostátní daň z CO2 a samostatnou daň z odpadu, která ovlivňuje trh s energetickým využitím.

Foto: Pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Společný dopis k trvajícím problémům nové odpadové legislativy týkající se evidenčních a ohlašovacích povinností

Rubriky
Nezařazené

Informace k dopadu mezinárodních sankcí na zadávací řízení

V souvislosti s aktuální ruskou agresí na Ukrajině byly v průběhu roku 2022 přijaty nové mezinárodní sankce vůči Rusku a Bělorusku, které mimo jiné dopadají i na zadávaní a plnění veřejných zakázek.

Stručné shrnutí aktuálně platných mezinárodních sankcí přináší například Finanční analytický úřad  či také oficiální stránky Evropské unie.

V závislosti na typu sankce je zadavatel tudíž určitým způsobem omezen při výběru dodavatele či nabízeného plnění. V tomto materiálu bychom Vás rádi upozornili převážně na omezení dle čl. 5k Nařízení Rady (EU) č. 833/2014, ze dne 31. července 2014, o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině, v konsolidovaném znění (dále jen „Nařízení Rady“), který zní:

Zakazuje se zadat nebo dále plnit jakoukoli veřejnou zakázkunebo koncesní smlouvu spadající do oblasti působnosti směrnic o zadávání veřejných zakázek, jakož i čl. 10 odst. 1, 3, odst. 6 písm. a) až e), odst. 8, 9 a 10, článků 11, 12, 13 a 14 směrnice 2014/23/EU, článků 7 a 8, čl. 10 písm. b) až f) a písm. h) až j) směrnice 2014/24/EU, článku 18, čl. 21 písm. b) až e) a písm. g až i), článků 29 a 30 směrnice 2014/25/EU a čl. 13 písm. a) až d), f) až h) a j) směrnice 2009/81/EC:

  1. jakémukoli ruskému státnímu příslušníkovi, fyzické či právnické osobě nebo subjektu či orgánu se sídlem v Rusku,
  2. právnické osobě, subjektu nebo orgánu, které jsou z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněny některým ze subjektů uvedených v písmeni a) tohoto odstavce, nebo
  3. fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu, které jednají jménem nebo na pokyn některého ze subjektů uvedených v písmeni a) nebo b) tohoto odstavce,

včetně subdodavatelů, dodavatelů nebo subjektů, jejichž způsobilost je využívána ve smyslu směrnic o zadávání veřejných zakázek, pokud představují více než 10 % hodnoty zakázky, nebo společně s nimi.“

Na jaké veřejné zakázky se daný zákaz vztahuje?

Uvedený zákaz se vztahuje na nadlimitní veřejné zakázky (nikoliv tedy na podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu) zadávané dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), na sektorové veřejné zakázky a na koncese. Ve všech případech však platí, že musí být zadávací postup proveden dle ZZVZ, nikoliv tedy pokud jsou veřejné zakázky zadány například na základě obecně výjimky dle ust. § 29 ZZVZ.

Zákaz platí na všechny zadavatelea z Evropské unie a vztahuje se na prakticky všechny oblasti plnění, s určitou možností výjimky v sektorech dle odst. 2 a 3 čl. 5k Nařízení Rady.

V případě porušení mezinárodních sankcí je zadavatel odpovědný za přestupek dle ust. § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí či v případě závažného porušení za trestný čin porušení mezinárodních sankcí dle ust. § 410 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

Od kdy se zákaz uplatní?

Vzhledem k přímé použitelnosti Nařízení Rady je třeba uvedený zákaz respektovat již ode dne účinnosti Nařízení Rady 9. dubna 2022. Proto od tohoto data nelze uzavřít novou smlouvu na veřejnou zakázku s osobou uvedenou v čl. 5k odst. 1 písm. a) až c) Nařízení Rady EU (dále jen „ruský subjekt“), či která má poddodavatele, s účastí více než 10 % na plnění veřejné zakázky, naplňujícího definici ruského subjektu (pokud se dále hovoří o uzavření smlouvy s ruským subjektem, zahrnuje to i situace, kdy je poddodavatel s minimální účastí 10 % na veřejné zakázce ruským subjektem).

Jak postupovat v případě uzavřené smlouvy s ruským subjektem?

Pokud zadavatel uzavře smlouvu s ruským subjektem od rozhodného data 9. dubna 2022, porušil tím stanovené mezinárodní sankce a je tak povinen tuto smlouvu ukončit co nejdříve.

Pokud však zadavatel uzavřel smlouvu s ruským subjektem před 9. dubnem, je možné dle ní plnit až do 10. října 2022, neboť dle čl. 5k odst. 4 Nařízení Rady během této doby běží přechodné období k tomu, aby byly veřejné zakázky dokončeny či si zadavatel obstaral nového dodavatele.

Na základě mezinárodní sankce může zadavatel smlouvu ukončit na základě nemožnosti plnění dle ust. § 2006 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) nebo dle ust. § 2007 občanského zákoníku. Jestliže je ukončováno plnění na základě sankčních předpisu, není třeba vracet poskytnutá plnění a zaniká pouze dosud nesplněná část závazku, ledaže by z povahy nebo účelu smlouvy vyplývala nutnost zrušení celého závazku.

Novou smlouvu s ruským subjektem nelze uzavřít od 9. dubna ani v případech, kdy by celé plnění mělo být poskytnuto do konce přechodného období.

Jak vyloučit ruský subjekt ze zadávacího řízení či ukončit s ním smlouvu?

V případě možného porušení mezinárodních sankcí nebude v průběhu zadávacího řízení dodavatel vyloučen obvyklým způsobem dle ust. § 48 ZZVZ, jelikož s touto možností uvedený zákon nepočítá. Sankce přímo nevyžadují, aby byl účastník, proti němuž se uplatňují mezinárodní sankce, vyloučen ze zadávacího řízení, ale je to případně možné provést na základě přímo použitelného právního předpisu, jímž je konkrétní sankční nařízení. V rámci zachování transparentnosti by zadavatel měl oznámit dodavateli, jakým způsobem byly mezinárodní sankce vůči němu aplikovány a oznámit tuto informaci například dle v oznámení o výběru dle ust. § 123 ZZVZ, avšak lze tuto informaci oznámit i dříve. Proti tomuto postupu je vyloučena osoba oprávněna podat námitky.

Pokud by byl vyloučen účastník, který byl dle hodnocení vybraným dodavatelem, lze postupovat obdobným způsobem k ust. § 125 ZZVZ a zadavatel může vyzvat k uzavření smlouvy dalšího účastníka dle pořadí hodnocení. Pokud by mohlo vyloučení původního vybraného dodavatele ovlivnit výsledek hodnocení, je potřeba provést nové hodnocení.

Jak by měl zadavatel kontrolovat v zadávacím řízení přítomnost ruského subjektu?

V průběhu zadávacího řízení si zadavatel musí ověřit, že vybraný dodavatel, se kterým bude uzavřena smlouva není ruským subjektem nebo nepoužije poddodavatele, který je ruským subjektem, na plnění veřejné zakázky v rozsahu vyšším než 10 % (bez ohledu na to, zda poddodavatelem byla prokazována kvalifikace či nikoliv).

Tyto informace lze ověřit primárně z dokumentů, které má zadavatel k dispozici, nebo které mu byly poskytnuty v nabídce (například výpis z rejstříku trestů, výpis z obchodního rejstříku apod.). Dále tyto informace lze získat také z evidence skutečných majitelů a z dalších veřejné dostupných informací, jako jsou například nástroje pro ověřování rizika porušování mezinárodních sankcí poskytovaných neziskovými organizacemi (viz stanovisko MMR, pozn. č. 6 pod čarou).

V případě pochybností o účasti ruského subjektu si může zadavatel vyžádat další informace, které budou sloužit k ověření těchto informací výzvou k objasnění či doplnění dle ust. § 46 ZZVZ.

Pokud bude mít vybraný dodavatel poddodavatele, který naplňuje definici ruského subjektu, zadavatel by měl takového dodavatele vyzvat k tomu, aby daného poddodavatele vyměnil, pokud je to možné. Až v případě, že nebude poddodavatel vyměněn by dodavatel měl být vyloučen.

Jak nastavit zadávací podmínky v souvislosti s přijatými sankcemi?

Přestože zadavatel nemusí v zadávacích podmínkách mezinárodní sankce nijak zohlednit, neboť jsou přímo použitelné na základě Nařízení Rady, tak lze zadavatelům důrazně doporučit, aby do zadávacích podmínek hlavní body mezinárodních sankcí zakomponovali.

Jako vhodné se tak například jeví, aby byli dodavatelé povinní předložit v rámci nabídky čestné prohlášení dodavatele o tom, že na jeho osobu nebo na plnění jím nabízené, se nevztahují mezinárodní sankce. Zároveň může zadavatel požadovat, aby obdobné čestné prohlášení předložili také poddodavatelé, či aby prohlásil dodavatel, že si není vědom skutečnosti, že by se mezinárodní sankce vztahovaly na poddodavatele, které bude v průběhu plnění veřejné zakázky využívat. Pokud zadavatel bude požadovat čestné prohlášení, lze doporučit, aby jeho vzor byl součástí zadávací dokumentace.[1]

Dále si v zadávacích podmínkách může zadavatel například stanovit procesní postup, podle kterého bude ve vztahu k aplikaci mezinárodních sankcí přistupovat. Jako další se jeví vhodné doplnit do smlouvy určité ustanovení, které dodavatele zavazuje k plnění v souladu se stanovenými mezinárodními sankcemi, aby v průběhu plnění například nevyužil nového poddodavatele, na kterého se vztahují mezinárodní sankce.

Další sankce

Čl. 5k Nařízení Rady není však jedinou sankcí dopadající na oblast veřejných zakázek. Informace o ostatních sankcích lze najít na odkazech v úvodu tohoto dokumentu například na stránkách Finančního analytického úřadu. Dále se k dopadu mezinárodních sankcí na zadávací řízení vyjadřuje také stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj. Pro zadavatele je tak obzvlášť důležitý například zákaz dovozu určitého zboží z Ruska či Běloruska, případně také individuální sankce pro jmenovitě určené fyzické či právnické osoby, orgány nebo subjekty.

V případě individuálních sankcí jsou stanoveny dvě základní omezující opatření:

  1. Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů sankcionovaných osob;[2]
  2. Zákaz zpřístupnění finančních prostředků a hospodářských zdrojů sankcionovaným osobám.[3]

Na základě tohoto zákazu je zakázáno zpřístupnit finanční prostředky sankcionovaným osobám jakýmkoliv způsobem. Tento zákaz se tudíž vztahuje na veřejné zakázky jakékoliv hodnoty, přesněji nejen na veřejné zakázky, ale na jakékoliv plnění a je třeba tak podrobně zkoumat i všechny poddodavatele. Zkoumání, zda uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku budou zpřístupněny finanční prostředky lze provést obdobně jako v případě ověřování existence ruského subjektu dle čl. 5k Nařízení Rady. Porušením mezinárodních sankcí je v tomto případě až poskytnutím platby dodavateli, proto je třeba zkontrolovat i již existující dříve uzavřené smlouvy z pohledu stanovených sankcí a vazby na Rusko. Více o individuálních sankcích a jejich kontrole je uvedeno ve výše uvedeném stanovisku Ministerstva pro místní rozvoj.

[1] Lze vycházet ze vzoru čestného prohlášení uvedeného v bodu 11 metodického dokumentu Evropské komise

Public Procurement sanctions against Russia FREQUENTLY ASKED QUESTIONS, zde:

https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/banking-and-finance/international-relations/restrictivemeasures-sanctions/sanctions-adopted-following-russias-military-aggression-against-ukraine_en#publicprocurement

[2] „Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje náležející fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům nebo fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v příloze I, jakož i veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které uvedené osoby, subjekty či orgány vlastní, drží či ovládají.“

[3] „Žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům nebo fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným uvedeným v příloze I nebo v jejich prospěch.“

Foto+zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Česko a Sasko začíná spolupracovat v oblasti oběhového hospodářství

26. – 27. září 2022 proběhne na půdě Rozvojové Saské banky v německých Drážďanech workshop za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu, Mariana Piechy. U kulatých stolů se bude hovořit o možnostech vzájemné pomoci při přechodu na cirkulární ekonomiku.

Zachování přírodních zdrojů a zachování technologické soběstačnosti vyžaduje přechod od dnes často stále lineárního hospodářství k oběhovému hospodářství. Vývoj materiálů, konstrukce, design, výroba, použití a recyklace musí být uvedeny do synergického kontextu. Tohoto úkolu nelze dosáhnout pouze na národní úrovni, ale zcela bez pochyb vyžaduje úzkou přeshraniční mezinárodní spolupráci. Cirkulární ekonomika má tedy velký význam nejen pro udržitelný rozvoj průmyslu v Čechách a v sousedním Německu, ale také pro šetrné zacházení se vzácnými zdroji surovin i energie.

Workshop se koná za pořadatelské a organizační spolupráce klastru Wasten a Technické Univerzity Dresden a kromě náměstka ministra průmyslu a obchodu Mariana Piechy bude rozhovorům přítomna i Generální konzulkla ČR v Drážďanech Markéta Meissnerová a také saský ministr pro místní rozvoj, Thomas Gottfried Schmidt.

Kulaté stoly, u kterých budou rokovat zástupci univerzit, věděckých pracovišť, vývojářů a firem uvádějící nové technologie do praxe, budou rozděleny podle oborů. Každý má své ústřední téma a účastníci si tedy mohou vybrat:

  • Plasty
  • Kovy
  • Energie
  • Kaly z ČOV

Klastr WASTen, který je spoluorganizátorem akce, sdružuje univerzity a podniky v oblasti odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky a zabývá se podporou zavádění moderních technologií do praxe. Členy klastru jsou 4 významné univerzity – UJEP, VŠB TU Ostrava, VŠCHT Praha a Česká zemědělská univerzita a dále přibližně 30 podniků a několik dalších výzkumných organizací.

TU Dresden hlavní organizátor, je nejvýznamnější univerzitou v Sasku. Součástí jejích aktivit je podpora výzkumu v oblasti cirkulární ekonomiky a rozvoj moderních technologií v energetice. TU Dresden je klíčovou součástí klastru na rozvoj cirkulární ekonomiky na území svobodného státu Sasko CIRCULAR SAXONY.

Zdroj+ foto:

Rubriky
Nezařazené

V Čechách mají vyšší náklady na sběr a svoz papíru a plastu než na Moravě

Náklady na komunální odpady rostou, mezi kraji ovšem panují rozdíly. Vyplývá to z přehledu o ekonomice odpadového hospodářství českých měst a obcí v uplynulém roce.

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM zveřejnila každoroční přehled ekonomických ukazatelů v odpadovém hospodářství obcí. Čerpala z dotazníkového šetření za rok 2021, do něhož se zapojilo 5 683 obcí, tzn. 92 % všech obcí v Česku s více než 10,55 mil. obyvatel, asi 99 % obyvatel.

Obecně lze říci, že náklady na odpadové hospodářství závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, také na rozsahu a způsobu poskytované služby a v neposlední řadě na mandatorních výdajích daných legislativou, což mohou být poplatky a daně.

„Mezi významné vlivy ovlivňující výše uvedené faktory lze zařadit životní úroveň obyvatel v jednotlivých regionech a jejich spotřební vzorce chování, hustotu osídlení, geografické podmínky, dopravní obslužnost území, způsoby sběru a svozu komodit, dostupnost a vybavenost technologií pro nakládání s odpady, konkurenci firem nakládajících s odpady, způsob stanovování ceny za službu a další,“ uvádí EKO-KOM.

Náklady stoupají

Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou součtem všech nákladových položek. Největší podíl mají náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu. V roce 2021 se konkrétně jednalo o 52 %. Další významnou položkou jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů s přibližně 24 %, které následují náklady na objemné odpady a na bioodpady.

11 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky, což jsou například náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringu či sběr a svoz nebezpečných odpadů. Většinou je vykazují jen některé obce.

Velmi zajímavý je pohled na vývoj výše celkových nákladů v čase, jelikož lze v posledních šesti letech pozorovat konstantní růst. „Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2021 tato částka činila už 1 064 Kč,“ dokládá EKO-KOM.

Pokud pohlédneme na průměrné celkové náklady dle krajů zjistíme, že nejvyšší náklady má středočeský kraj – 1 421 Kč/ob. a nejnižší jihočeský – 930 Kč/ob.

Separovaný sběr

V nákladech na tříděný sběr se sčítají náklady na sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu. Z grafu je patrné, že v posledních šesti letech rostou jednotkové náklady přepočtené na obyvatele strměji než v předchozích letech.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Iniciativa k novelizaci odpadové legislativy

Rubriky
Nezařazené

101. rada SKS

V rámci veletrhu STAN 2022 v Jičíně proběhla 101. rada SKS.

Děkujeme kolegům ze společnosti KOBIT za pohostinnost.