Rubriky
Nezařazené

V Německu vyvinuli solární panely, které lze aplikovat jako samolepku

Úvodem si dovolím citovat z tuzemského tisku. Petr Lukáč v HN ze dne 21. 9. 2021 uvádí, že ČR prakticky nestaví zelené elektrárny. Pokud chce splnit cíle ohledně podílu obnovitelných zdrojů energií do roku 2030, musí pořádně zabrat. Přijatý plán EU Fit for 55 ukládá cílový úkol dosažení 40 % podílu obnovitelných zdrojů, když vloni jsme v ČR dosáhli 16 %.

Ke splnění tohoto cíle má posloužit Modernizační fond, ze kterého bude možno čerpat prostředky v rámci Nová zelená úsporám i na instalace fotovoltaických panelů na budovách podle hesla „Domácí fotovoltaika je jistota, která jistí rodinný rozpočet“.

Rada hlavního města Prahy schválila v září záměr veřejné zakázky „Instalace fotovoltaických systémů na bytové domy hl. m. Prahy“. Cílem je realizace pilotní instalace fotovoltaických systémů metodou Design@Build a testování konceptu společných výroben elektřiny v rámci tzv. komunitní energetiky. Zodpovědnost za realizaci projektu v hodnotě 8 mil. Kč bude mít nově vznikající příspěvková organizace PSOE – Pražské společenství obnovitelné energie.

V odborném plastikářském článku na www.plastics-themag.com z letošního září jsem zaregistroval rozhovor se Stephanem Kubeem, který pracuje jako vedoucí marketingu německého startupu Heliatek. Na tomto webu lze nalézt značné množství informací o jejich aktivitách. Vyvinuli flexibilní, samolepící solární panely, které lze obdobně jako samolepku aplikovat na libovolný povrch, jako např. sklo, beton nebo kov. Lze je tedy instalovat na místech, která byla dříve považována za nepřístupná pro instalaci dosud používaných fotovoltaických panelů. Folie neobsahují žádné škodlivé, ani vzácné prvky.

Zatímco stávající panely vyžadují nosnost 25 kg/m čtvereční, flexibilním stačí 1 kg/m čtvereční. Nově vyvinuté panely jsou složeny ze samolepící plastové folie, odolné UV záření, která obsahuje patentovanou směsí monomolekul uhlíku. Složení a systém jsou předmětem 300 udělených patentů. Folie o různých délkách jsou dodávány ve formě flexibilních, průsvitných pruhů. Nalepují se na důkladně vyčištěný povrch (viz obrázky). Proces trvá několik minut. Lze je aplikovat i na okenní skla.

Foto+zdroj:

Rubriky
Nezařazené

58. Kongres Sdružení komunálních služeb

Jako již téměř „tradičně“, nyní v termínu 29.9.-1.10.2021, se uskutečnil v rodinném hotelu Zámek Valeč jubilejní 58.Kongres Sdružení komunálních služeb, tentokrát k 30. výročí založení spolku.

Kongres se konal pod záštitou MMR, MŽP ,Kraje Vysočina, SMO ČR, SMS ČR a HK ČR s významnou podporou našich partnerů – vystavovatelů. Svoji návštěvou nás poctili zástupci naší partnerské organizace KFDZOM  z Polska, ZOVP ze Slovenska, MAKE z Maďarska a v neposlední řadě i české  Sdružení pro rozvoj VO. Nutno zmínit také přítomné partnery z mediální oblasti, což jsou vydavatelství Profipress, a vydavatelství Průmyslová ekologie, s.r.o  a Ekologie v praxi, z.s.

Ve středu 29.9.2021 se členové Sdružení po registraci účastnili od 16:00 hod.  odborné části programu – Workshopu na téma – Novela zákona o odpadech. Diskuse na aktuální téma se mimo předsedů SKS a ZOVP aktivně účastnili i naši hosté, Ing. Petr Havelka – předseda ČAOH, Mgr. Karel Janoušek, radní Kraje Vysočina pro oblast majetku a Ing.Olga Dočkalová – starostka obce Sudice a odpadová specialistka SMO ČR.

Ve čtvrtek 30.9.2021  byl ráno slavnostně zahájen  jubilejní 58. Kongres s účastí zahraničních hostů ze Slovenska, Polska a Maďarska. Následovalo slavnostní předávání ocenění pro zasloužilé a významné osobnosti.

V odpolední časti dne se uskutečnila Valná hromada SKS a potom následná prohlídka, prezentace výstavních stánků a komunální techniky.

Večerní program dne byl věnován společenskému večeru s živou hudbou KH Band a několika speciálním hostům, jimiž  byli imitátor Petr Jablonský a přední evropský revival legendárního Freddieho Mercuryho – zpěvák Jaroslav Břeský.

V pátek 1.10.2021 dopoledne proběhla závěrečná část třídenní akce, tj. návštěva Dalešického pivovaru, známého z legendárního filmového snímku „Postřižiny“. 

Pořízením společné fotografie účastníků v areálu historické budovy skončilo naše výroční setkání. Další fotografie z 58. kongresu SKS naleznete v galerii.

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS
Rubriky
Nezařazené

Pražské služby připomínají: Ulice není popelnice!

Okolí popelnic na směsný odpad a kontejnerů se stále plní odpadky a nepotřebnými věcmi. Děje se tak primárně kvůli neznalosti, částečně je na vině bezohlednost některých lidí. Nejčastěji se vedle popelnic objevují pytle s odpadem a nadměrný odpad.

Pražské služby proto prosí Pražany, aby se odpadů zbavovali odpovědně a ne bezohledně

Popeláři nemají v popisu práce uklízet nepořádek v okolí černých popelnic. „Úkolem posádky popelářského vozu je svézt odpad z nádob a kontejnerů v daném rajonu. Na likvidaci nepořádku kolem popelnic nemají z logistických důvodů čas ani prostor. Za pořádek v okolí stanoviště je zodpovědný správce nebo majitel daného objektu. To jsou nejčastěji sdružení vlastníků jednotek a bytová družstva,“ zdůrazňuje tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Co když popelnice přetékají?

Pokud v daném objektu nebo bytovém domě pravidelně nedostačuje kapacita odpadních nádob na směsný odpad, je potřeba požádat správce, nebo majitele objektu o navýšení počtu či objemu přistavených nádob. „V posledních měsících se zejména na sídlištích navíc stává, že kvůli špatně zaparkovaným vozům nemůže popelářské auto projet. Posádka tento problém nahlásí na dispečink. Jeho pracovníci se pak na místo snaží v nejbližším možném termínu vyslat opakovaný svoz. Přesto to může způsobit diskomfort uživatelům popelnice. Prosíme Pražany, aby při parkování přemýšleli nad zachováním průjezdnosti a respektovali žluté čáry,“ vysvětluje dále Mana.

Nadměrný odpad u popelnic

Nadměrný odpad nejčastěji tvoří staré vybavení domácnosti, elektrospotřebiče, nábytek nebo sanitární technika. Tento druh odpadu v žádném případě nepatří k popelnici. Jeho konečnou destinací by měl být sběrný dvůr. Pražské služby jich provozují v hlavním městě sedm. Celkem se jich v metropoli nachází zhruba dvacet.

Alternativou může být komerční svoz odpadu z domu, nebo počkat na přistavení kontejnerů na velkoobjemový odpad do vaší čtvrti či sousedství. Termíny jejich přistavení lze najít na stránkách jednotlivých městských částí nebo zde.

Plné nádoby na tříděný odpad

Pokud kontejnery na tříděný odpad ve vašem okolí dlouhodobě nedostačují, obraťte se na městskou část, aby vyjednala zvýšení frekvence svozu nebo zajistila přidání další sběrné nádoby „I zde je na prvním místě ohleduplnost. I ten největší kontejner lze zaplnit jednou nesešlápnutou krabicí od televize. Druhým problémem je zneužívání nádob odpadem z provozoven, které by měly disponovat vlastními nádobami. „V roce 2020 skončilo mimo nádoby na tříděný odpad přes 7500 tisíc tun odpadu, k srpnu 2021 je to 4500 tun,“ uzavírá Mana.

Šlápni na to s Vaškem Matějovským

Pražské služby v závěru roku představí pokračování kampaně „Šlápni na to!“ Jejím posláním je připomenout, že i třídit odpad lze chytře. Stačí krabice nařezat, natrhat či alespoň sešlápnout.

To samé platí v případě PET lahví a kovových odpadů. Sešlápnutím se výrazně zmenší jejich objem, do nádoby se jich vejde mnohem víc. Hlavním tahákem kampaně bude hraný spot s Vaškem Matějovským, který s Pražskými službami spolupracoval již na kampani „Tohle není normální“.

„Efektivní využívání celé kapacity nádoby a dobré třídicí návyky nám umožňují lépe plánovat svozy na území metropole a posílit je v těch lokalitách, kde je skutečný kapacitní problém,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček a dodává: „Prosím, nepodléhejte dezinformacím a mýtům. Svezený vytříděný odpad neputuje na skládku ani do spalovny, nýbrž na třídicí linky a ke zpracovatelům. Třídit má smysl.“

Odpověď, jak situaci s nepořádkem kolem černý popelnice vyřešit, najdete v novém animovaném videu Pražských služeb.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

ISPOP: Publikace odpadových formulářů

V ISPOP byl publikována formulář F_ODP_OZD a F_ODP_ZARIZENI_541_2020.

Dne 17. 9. 2021 byly zveřejněny formuláře F_ODP_OZD (Hlášení údajů o činnosti obchodníka s odpady, zprostředkovatele nakládání s odpady, dopravce odpadů a údajů o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti) a F_ODP_ZARIZENI_541_2020 (Formulář pro hlášení údajů o zařízení pro nakládání s odpady a údajů o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení), které slouží pro plnění ohlašovacích povinností dle § 95 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb.

Formuláře jsou ke stažení v uživatelském účtu ISPOP.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Zlatá popelnice 2020 zná vítěze. Nejlépe třídí v Podkrkonoší a v Troskovicích

Nejlépe třídí odpady lidé žijící v Troskovicích, v Jablonci nad Jizerou a v Rokytnici nad Jizerou. Vyplývá to z výsledků 16. ročníku soutěže Zlatá popelnice, jejímiž vyhlašovateli jsou Liberecký kraj a Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s.  V rámci vyhlášení výsledků soutěže Zlatá popelnice proběhlo i vyhlášení výsledků soutěží kolektivních systémů ASEKOL a.s. (soutěž ve sběru drobného elektra) a ELEKTROWIN a.s. (soutěž ve zpětném odběru elektrozařízení).  

Soutěž Zlatá popelnice je určená obcím v Libereckém kraji, které soutěží v množství vytříděného odpadu. Jejím cílem je motivovat obce ke zvýšení množství vytříděných odpadů z domácností. 

„Soutěž má motivační i informační charakter. Každý rok vytřídíme v Libereckém kraji více odpadu, přesto bych rád vyzval spoluobčany, aby setrvali ve svém úsilí. Cíle dané odpadovým zákonem jsou ještě daleko,“ uvedl Václav Židek, radní pověřený řízením resortu životního prostředí a zemědělství Libereckého kraje. 

Výsledky třídění odpadů v Libereckém kraji

V roce 2020 vytřídil v průměru každý obyvatel Libereckého kraje 22,3 kilogramů vytříděného papíru, 12,4 kilogramů plastů, 15,7 kilogramů skla, 22,7 kilogramů kovů a půl kilogramu nápojových kartonů. „To je tedy celkem 73,6 kilogramu vytříděného odpadu, což je o téměř 7 kilogramů více než činí průměr ČR.  Tento výsledek řadí Liberecký kraj na 6. příčku v pomyslném pořadí krajů,“ informovala Martina Filipová, ředitelka oddělení regionálního provozu společnosti EKO-KOM, a.s.

Přestože se v soutěži na předních příčkách neumístila krajská metropole, je patrné, že třídění odpadů není lhostejné ani obyvatelům Liberce. Každému Liberečanovi se loni podařilo v průměru vytřídit téměř 50 kilogramů papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. Celkově tak bylo v roce 2020 v Liberci vytříděno a předáno k dalšímu zpracování více než 5 200 tun využitelných složek odpadů. K tomu připadlo ještě téměř 5 tisíc tun kovů. 

Aktuálně mají v Libereckém kraji obyvatelé k dispozici více než 14 000 barevných nádob na tříděný odpad umístěných na veřejně přístupných místech. Jedno průměrné, veřejně přístupné, kontejnerové hnízdo v kraji slouží v současnosti pro 108 obyvatel. Přitom ještě před dvěma lety to bylo 135 obyvatel, kteří se o průměrné sběrné hnízdo dělili.  

Pravidla soutěže

Do soutěže jsou zařazeny všechny obce v kraji, které mají uzavřenou smlouvu o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů se společností EKO-KOM, a.s. – aktuálně je to 214 měst a obcí. Každý ročník je automaticky zahájen prvním dnem kalendářního roku a probíhá po celých 12 měsíců. Vzhledem k odlišnostem ve fungování odpadových systémů v obcích a městech, soutěží obce již druhým rokem ve třech kategoriích rozdělených podle počtu obyvatel. „Hlavním kritériem pro hodnocení bylo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele a počet tříděných komodit na území jednotlivých obcí a měst. Zohledněny byly navíc i hustota sběrné sítě nebo sběr kovových odpadů,“ nastínil způsob hodnocení Tomáš Bukáček, regionální manažer EKO-KOM, a.s. 

Finanční odměnu od kraje získávají první tři v každé kategorii. „Všichni finalisté obdrží originální poháry, které vzešly z autorské soutěže na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově. Tyto poháry věnoval do soutěže Liberecký kraj,“ připomněl radní Václav Židek.

První kategorií jsou obce do 500 obyvatel (celkem 5 finalistů), druhou kategorií jsou obce od 501 do 2000 obyvatel (celkem 5 finalistů) a třetí kategorií jsou obce nad 2000 obyvatel (celkem 5 finalistů). Zvláštní kategorií je ocenění za přínosný počin na poli odpadového hospodářství, za který je oceněna vždy jedna obec z každého okresu. 

VÝSLEDKY SOUTĚŽE ZLATÁ POPELNICE 2020

OBCE DO 500 OBYVATEL

  1. místo                    Obec Troskovice 30 000,- Kč
  2. místo                    Obec Vítkovice 20 000,- Kč
  3. místo                    Obec Albrechtice v Jizerských horách 10 000,- Kč
  4. místo                    Obec Tuhaň věcná odměna
  5. místo                    Obec Bedřichov věcná odměna

OBCE OD 501 DO 2000 OBYVATEL

  1. místo                    Město Jablonec nad Jizerou 30 000,- Kč    
  2. místo                    Obec Kořenov 20 000,- Kč
  3. místo                    Obec Malá Skála 10 000,- Kč
  4. místo                    Město Harrachov věcná odměna
  5. místo                    Obec Josefův Důl věcná odměna

OBCE NAD 2000 OBYVATEL

  1. místo                    Město Rokytnice nad Jizerou 30 000,- Kč
  2. místo                    Město Doksy 20 000,- Kč
  3. místo                    Město Jilemnice 10 000,- Kč
  4. místo                    Město Lomnice nad Popelkou věcná odměna
  5. místo                    Město Semily  věcná odměna

PŘÍNOSNÝ POČIN NA POLI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Okres Česká Lípa          Obec Chotovice 10 000,- Kč

Okres Jablonec nad Nisou  Obec Pulečný 10 000,-Kč

Okres Liberec              Obec Vlastibořice 10 000,-Kč

Okres Semily                Obec Roprachtice 10 000,- Kč

ASEKOL a ELEKTROWIN

V rámci slavnostního vyhlášení výsledků soutěže Zlatá popelnice své ceny udělují již tradičně také kolektivní systémy ASEKOL a.s. a ELEKTROWIN a.s. 

Kolektivní systém ASEKOL a.s. v soutěži ve sběru drobného elektra ocenil své vítěze ve třech kategoriích.  V kategorii 2 000 až 10 000 obyvatel bralo prvenství Město Jilemnice, v kategorii nad 10 000 obyvatel uspělo Město Turnov a Skokanem roku se stalo Město Český Dub.

V soutěži ve zpětném odběru elektrozařízení, kterou vyhlašuje kolektivní systém ELEKTROWIN a.s., byla hodnocena maximální celková výtěžnost na obyvatele ve dvou kategoriích. V obcích do 4 000 obyvatel bylo nejlepší Město Dubá, v obcích nad 4 000 obyvatel zvítězilo Město Doksy. 

VÝSLEDKY SOUTĚŽE KOLEKTIVNÍHO SYSTÉMU ASEKOL a.s.

SKOKAN ROKU Město Český Dub 7 000,- Kč

KATEGORIE 2 000 – 10 000 OBYVATEL Město Jilemnice 10 000,- Kč

KATEGORIE NAD 10 000 OBYVATEL Město Turnov 15 000,- Kč

VÝSLEDKY SOUTĚŽE KOLEKTIVNÍHO SYSTÉMU ELEKTROWIN a.s.

KATEGORIE DO 4 000 OBYVATEL Město Dubá 20 000,- Kč

KATEGORIE NAD 4 000 OBYVATEL Město Doksy 20 000,- Kč

Foto a zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Klíčem k úspěchu je sdílení informací. Potvrdila to konference BIM ve stavebnictví

Již sedmé celostátní setkání BIM ve stavebnictví 2021 ukázalo, že Česko úspěšně postupuje na cestě ke Stavebnictví 4.0. Dvoudenní program umožnil téměř třem stovkám zástupců soukromých firem, veřejné správy, ale i vysokých škol sdílet své zkušenosti se zaváděním metody BIM.

Účastníky konference v jejím začátku přivítal místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, který vyjádřil přesvědčení, že digitalizace českého stavebnictví bude úspěšně pokračovat. Konferenci uspořádala Nadace pro rozvoj architektury a stavebnictví ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Českou agenturu pro standardizaci.

Konference BIM ve stavebnictví se letos uskutečnila již posedmé. První ročník se konal v roce 2015, tedy v době, kdy metoda BIM v Česku teprve hledala pevnou půdu pod nohama. Připomněl to ve svém úvodním slovu Jan Fibiger, předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, která konferenci pořádá. Letošní ročník ale jasně ukázal, kolik se toho od té doby změnilo.

Zatímco v roce 2015 šlo především o zástupce architektů a projektantů, aktuálního ročníku, který proběhl ve dnech 2. a 3. září 2021, se zúčastnilo téměř 300 odborníků z různých profesí i sektorů. Nechyběli zástupci projekčních ateliérů, stavebních firem, zadavatelů veřejných zakázek i veřejné správy obecně a také pedagogové či studenti středních a vysokých škol stavebního zaměření.

Možnost sdílet zkušenosti a poznatky napříč touto různorodou skupinou účastníků je jedním z nejdůležitějších přínosů konference. Úspěch letošního ročníku tak podtrhl platnost toho, že sdílení informací je základem k úspěšné digitalizaci českého stavebnictví, a tím i k větší efektivitě při přípravě i realizaci staveb, ale i jejich správě.

Česko drží krok se světem

Letošní ročník se uskutečnil ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), Svazem podnikatelů ve stavebnictví a Českou agenturou pro standardizaci. Její odbor Koncepce BIM je nejen odborným partnerem MPO při realizaci Koncepce zavádění metody BIM v ČR, ale byl také garantem části programu 7. ročníku konference BIM ve stavebnictví. Dvoudenní program složený z přednášek i diskusních panelů přinesl ucelený obrázek o tom, jak daleko je české stavebnictví v zavádění metody BIM a digitalizaci.

S plněním úkolů Koncepce seznámil účastníky konference náměstek ministra průmyslu a obchodu pro průmysl a stavebnictví Eduard Muřický, který toto téma zasadil do širších souvislostí digitalizace veřejného sektoru v České republice. Ve svém příspěvku mimo jiné zdůraznil nutnost intenzivní spolupráce napříč celým spektrem dotčených subjektů, jak k tomu došlo například u tvorby datového standardu staveb pro fázi stavebního povolení.

„I když je před námi ještě mnoho práce, vystoupení na konferenci potvrdila, že pokud jde o digitalizaci stavebnictví, Česko rozhodně nezaostává za světem,“ uvádí Petr Serafín, ředitel odboru stavebnictví a stavebních hmot ministerstva průmyslu a obchodu ČR„V usnesení vlády ČR číslo 41/2021 se konstatuje, že převážná část materiálů a metodik souvisejících s naplňováním Koncepce zavádění BIM v ČR, je již vydána. Jak ukázala vystoupení po oba dva dny, BIM postupně proniká do praxe nejen soukromých firem, ale i zadavatelů veřejných stavebních zakázek,“ doplňuje Serafín.

V souladu s aktualizovanou Koncepcí budou od července 2023 všichni zadavatelé veřejných stavebních zakázek s rozpočtem vyšším než 150 milionů korun postupně muset řídit své projekty digitálně, s využitím metody BIM. Jak ale zaznělo v úvodním bloku od Lucie Veselé, zastupující ministerstvo pro místní rozvoj, či Vladimíra Dzurilly, vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci, využívání metody BIM je součástí digitalizace agend státu a má přímou návaznost na digitální stavební řízení, připravovaný národní geoportál, agendu digitálních technických map a mnoho dalších.

Odpolední program prvního dne se pak detailněji vrátil k postupu při zavádění metody BIM do praxe veřejné a státní správy a nejdůležitějším výsledkům práce MPO a odboru Koncepce BIM Agentury ČAS a také představení konkrétního využití metody BIM v praxi. Součástí prvního dne bylo i představení reálných staveb, při nichž byl použitý BIM a které jsou tradičně i součástí celorepublikové soutěže Stavba roku.

Program druhého dne umožnil věnovat se podrobněji klíčovým oblastem souvisejícím se zaváděním metody BIM do veřejného sektoru. V úvodní panelové diskusi, jejímž tématem bylo zhodnocení dosavadní spolupráce MPO s profesními a odbornými organizacemi při realizaci Koncepce, kromě Petra Serafínavystoupil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, předseda Odborné rady pro BIM Petr Matyáš a za profesní komory (ČKA a ČKAIT) sekretář ČKA Milan Kopeček.

Dále bylo představeno několik pilotních projektů realizovaných s využitím metody BIM, samostatné sekce pak byly vyhrazeny také datovému standardu staveb (DSS) a strategii zavedení BIM do organizace. Závěr celé konference pak obstarala panelová diskuse zaměřená na začlenění metody BIM do výuky vysokých, ale i středních škol stavebního zaměření.

„Musíme si neustále připomínat, že metoda BIM není jen 3D model, jak se někdy nepřesně uvádí. BIM znamená jiný způsob práce s informacemi o stavbě,“ říká Jaroslav Nechyba, ředitel odboru Koncepce BIM Agentury ČAS a pokračuje: „Změnit se musí především procesy a způsob komunikace. Cílem zavedení metody BIM je v podstatě vytvořit digitální organizaci, která umožní lidem pracovat efektivněji.

Kvůli přetrvávající situaci způsobenou epidemií nemoci Covid-19 proběhla letošní konference v hybridním formátu. Sledovat ji bylo možné také prostřednictvím on-line streamu. Většina účastníků si přesto našla cestu do sálu Nadace pro rozvoj architektury a stavebnictví na Václavském náměstí v Praze.

„Říká se, že informace, která není sdílená, je zbytečná,“ připomíná Jan Fibiger, předseda správní rady Nadace. „Velký zájem o letošní ročník potvrdil, že to platí nejen v digitálním světě. Jsme rádi, že cesta, kterou jsme v roce 2015 začali, má smysl a sedmý ročník konference BIM ve stavebnictví tak rozhodně nebyl poslední. Věřím, že se setkáme i za rok,“ uzavírá.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

SLAVNOSTNÍ KONFERENCE SRVO V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH

K 30. výročí založení SRVO se konala ve dnech 9. – 10.9.2021 Konference Sdružení pro rozvoj veřejného osvětlení v krásném prostředí Mariánských Lázní.

Finále příprav vrcholilo v předvečer akce, kde součástí organizačního výboru byl i zástupce SKS. Nad akcí převzal záštitu starosta města. Předsednictvo SRVO při zahájení děkovalo městu Mariánské Lázně, partnerům, vystavovatelům, organizačnímu týmu za práci na přípravě, v kterém byl zastoupen generální partner společnost DEKOLED, dále zástupce lázeňské společnosti ENSANA a SKS. U předsednického stolu v sále byli přítomni i tajemník a předseda SKS, který měl k slavnostnímu zahájení konference proslov.

 

V hlavním programu vystoupilo více odborníků v oboru VO v zajímavých přednáškách. Po skončení odborného programu se uskutečnila Valná hromada SRVO. Představitelkou generálního partnera byla paní Poláčková, která rovněž vítala účastníky velmi procítěným projevem a připravila ke slavnostnímu večeru překvapení v podobě rozsvícení prvků na lázeňské kolonádě. Za doprovodu hudby se postupně rozsvěcely zvířecí světelné prvky v nadživotní velikosti. O tuto produkci byl velký zájem. Na závěr tohoto impozantního představení večera zazněla v mimořádné produkci Zpívající světelná fontána.

Poděkováno bylo všem hlavním aktérům přípravy slavnostní konference. Od většiny účastníků byl velmi kladný ohlas na akci.

D. Javůrek – jednatel TDS, člen Rady SKS
Rubriky
Nezařazené

Systém třídění odpadů v  ČR oslaví příští rok 25 let

Česká republika je evropskou velmocí v třídění obalových odpadů. Díky systému EKO-KOM má přístup k třídicím nádobám už 99 % obyvatel ČR a každý do nich za rok vytřídí v průměru téměř 67 kg papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů.

Příběh třídění a recyklace odpadů se v ČR začal psát před 25 lety

Myšlenka na založení systému, který by zpětně odebíral a třídil obalové odpady, se zrodila již v roce 1994. Impulsem pro vznik systému byla snaha nápojového průmysl o vybudování, který by umožnil každé firmě produkující balené zboží prodávat to, co spotřebitel žádá, ale současně zajistit, že s rostoucí spotřebou neporoste hora odpadu na skládce. Samotný systém, nazvaný EKO-KOM, byl založen v roce 1997 10 akcionáři jako nezisková akciová společnost. Zahájil realizaci pilotních projektů a testoval s pokrokovými starosty v několika obcích ČR různé varianty a možnosti sběru obalových odpadů.

V roce 1999 se 20 firem vyrábějících balené zboží dobrovolně rozhodlo připojit k systému EKO-KOM a podílet na vzniku celorepublikového řešení sběru tříděných obalových odpadů. Společnost EKO-KOM pak fungovala na základě Dobrovolné dohody mezi obalovým průmyslem a Ministerstvem životního prostředí. V roce 2002 získal EKO-KOM první autorizaci a o dva roky později druhou. V roce 2020 mu byla tato autorizace prodloužena do 31. 12. 2024 a díky tomu může pro své klienty zajišťovat zpětný odběr a recyklaci obalových odpadů.

Prostřednictvím neziskového systému EKO-KOM si firmy vyrábějící balené zboží plní zákonnou povinnost zajistit pro své obaly jejich vytřídění a zpracování na využitelnou druhotnou surovinu. Obce získávají ze systému finanční odměnu za vytříděné množství odpadů, které pravidelně vykazují prostřednictvím čtvrtletních hlášení.

Současnost

Dnes již systém EKO-KOM obsluhuje 21 223 firem a 6 160 obcí ČR. Za dobu své dosavadní existence se společnosti podařilo zvýšit podíl obalových odpadů, které jsou v rámci systému předávány k využití a recyklaci, na 76 % a přesvědčit téměř ¾ Čechů, že třídění odpadu má smysl. V roce 1999, kdy se začaly systematicky sledovat statistiky, přitom třídilo pouhých 28 % obyvatel České republiky. Máme také velmi kvalitní síť barevných kontejnerů v ulicích a menších nádob na tříděný odpad umístěných přímo u domů. Aktuálně je jich už přes 558 tisíc. Na jedno sběrné místo v průměru připadá kolem 100 obyvatel, kteří s ním nemusí chodit daleko. K nejbližším barevným kontejnerům musíme ze svých domovů ujít v průměru jen 90 metrů – to je zhruba 130 kroků.

Češi mezi nejlepšími třídiči

Z pohledu dosahovaných výsledků třídění a recyklace obalových odpadů a výše uvedených parametrů systému třídění a sběru obalů patří Česká republika mezi evropskou špičku. Zásluhu na tom mají miliony odpovědných obyvatel, kteří třídí odpad, tisíce firem, které se podílejí na financování zpětného odběru a využití svých obalů a tisíce obcí, které umožňují svým občanům třídit odpad. A zásluhu na tom všem má také společnost EKO-KOM, která již skoro čtvrtstoletí systém v České republice zajišťuje a neustále jej rozvíjí, aby bylo třídění odpadu pro občany maximálně komfortní.

Ocenění za zásluhy v oblasti cirkulární ekonomiky

Potvrzením správného fungování a úspěšného směřování systému je aktuální krok ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka udělit medaili za zásluhy v oblasti cirkulární ekonomiky Zbyňku Kozlovi, generálnímu řediteli společnosti EKO-KOM, který tak byl ohodnocen za své 25leté úsilí v čele společnosti EKO-KOM.

Foto+zdroj:

 

Rubriky
Nezařazené

Škvára jako podklad pro silnice. Vědci zkoumají, co se zbytky ze spaloven

Otevřít víko popelnice a něco do ní zahodit je jednoduché. Jenže odpadky z netříděného koše putují na skládku nebo do spalovny. Ani jedna možnost není zrovna optimální. Michal Šyc z Ústavu chemických procesů AV ČR zkoumá, jak využít škváru, která zbyde po spálení odpadu. K jeho výzkumu přispěl program Strategie AV21.

Představte si půl milionu lokomotiv za sebou. Není to sice jednoduché, ale poskytne to povědomí o tom, jaká je zhruba váha všeho odpadu, který se v České republice ročně vyprodukuje. Konkrétně 38 milionů tun. Na jednoho občana připadá tři a půl tuny. Z uvedeného celkového množství je komunálního odpadu zhruba šest milionů tun. Při pohledu na tato čísla není divu, že celoevropským trendem je přechod od lineární produkční ekonomiky k cirkulární, která umožňuje obrovské množství odpadu smysluplně využít, a nahradit tak část primárních surovin.

To nemění nic na faktu, že nejlepším přístupem je prevence, aby odpadků vznikalo co nejméně. Když se to však nedaří, měly by se recyklovat. Když ani to není možné, tak by se z nich mělo vyrobit teplo nebo elektřina, a to co nejekologičtěji. Teprve poté přichází na řadu skládkování. V současné době ale na skládkách končí 45 procent komunálních odpadků, což je hodně.

Dostává se na ně také škvára, která vzniká pálením směsného, netříděného odpadu. V Evropě se jí ročně vyprodukuje 20 miliard kilogramů. Z jedné tuny spáleného komunálního odpadu vznikne zhruba 250 kilogramů škváry. Michal Šyc z Ústavu chemických procesů AV ČR se zabývá tím, jak ji využít. Se svými kolegy přispěl ke vzniku vyhlášky 273/2021, konkrétně paragrafu 7, jež vstoupila v platnost v srpnu 2021 a která definuje použití škváry ve stavebnictví. Půjde o přesně určené aplikace, konkrétně jako podklad pod svrchní vrstvou silnic. Kvůli tomu je škváru nutné předem upravit pomocí zrání.

Separovat hliník

Michal Šyc se zabývá rovněž tím, jak ze škváry získat železné a neželezné kovy. Vědci se sami přesvědčili, že více než desetinu škváry tvoří znovu využitelné kovy – od železa přes hliník, měď až po zlato. Nejmodernější technologické linky dokážou separovat až 80 kilogramů železa a 25 kilogramů neželezných kovů z tuny škváry. „Přínos pro životní prostředí je nezpochybnitelný, například primární produkce hliníku je energeticky velmi náročná,“ říká výzkumník.

Železa je ve škváře nejvíc a dostat ho z ní je za pomoci magnetické separace poměrně snadné. K získávání o poznání cennějšího hliníku, kterého škvára obsahuje také poměrně dost, se používají separátory vířivých proudů.

Někdo by si mohl položit otázku, jestli by nebylo jednodušší vybírat kovy z odpadu ještě před spálením. Podle Michala Šyce nikoli: „Jedním z hlavních smyslů pálení odpadů je jeho hygienizace. Směsný komunální odpad má řadu nebezpečných vlastností.“ Díky žáru jsou také například plechovky očištěny od zbytků jídla. A uvolní se kovové součástky ukryté v nejrůznějších věcech, třeba zatavené v plastu.

Škvára ze spaloven se jako stavební materiál v dopravě využívá v řadě států Evropy, například Německu, Francii, Dánsku, Nizozemí, Belgii, Španělsku (Katalánsku), Itálii, Velké Británii či Finsku. Ekologové však upozorňují, že ve strusce a popelu zůstává vysoké množství například arsenu, olova či niklu, tedy toxických těžkých kovů. Dále bromovaných dioxinů a bromovaných zpomalovačů hoření.

Michal Šyc tvrdí, že bromované látky jsou problematické v případě spalování velkého množství plastů, třeba z oblasti automotive, nikoli při spalování směsného komunálního odpadu.

Zpracování škváry v praxi

Michal Šyc míní, že je potřeba investovat až stovky milionů korun do modernizace a další výstavby zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). To jsou jednoduše řečeno spalovny, které zároveň vyrábějí elektřinu nebo teplo. V ZEVO či navazujících procesech je možné ze škváry získávat i zmíněné kovy. V České republice existují čtyři takové spalovny s celkovou kapacitou asi 0,75 milionu tun odpadu ročně. Podle Šyce je žádoucí objem ve výši 1,5 milionu tun. V současnosti čtyři česká ZEVO ročně energeticky využijí asi 700 tisíc tun odpadu.

V současné době se vědec ve spolupráci s provozovateli ZEVO snaží uvést celý koncept zpracování škváry i separace kovů do praxe. Po výzkumné stránce se zaměřuje na získávání drahých kovů z velmi jemných částic. Pozornost věnuje i využití popílků, což je druhý hlavní pevný zbytek ze spaloven. V tomto případě je to mnohem komplikovanější než u škváry.

Separaci kovů i využití škváry podpořila Strategie AV21, konkrétně výzkumný program Účinná přeměna a skladování energie, který probíhal v letech 2015 až 2021. „Strategie nám umožnila dlouhodobé zaměření na tato výzkumná témata a zejména realizaci prvotních experimentů před nalezením průmyslového partnera. S ním jsme po prvotním ověření následně podali projektové žádosti,“ přibližuje Michal Šyc. Díky Strategii AV21 se také podařilo propojit Ústav chemických procesů AV ČR s dalšími pracovišti Akademie věd ČR. „Výměna informací a know-how je vždy velmi obohacující,“ uzavírá badatel.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Gratulujeme našim kolegům a přátelům ze společnosti SRVO!