Autor: sdruzeniKS

Rubriky
Nezařazené

Co možná nevíte o zálohování PET lahví

Zálohování PET lahví v České republice již někteří výrobci praktikují. Jedná se o zálohování dobrovolné, které ve svém omezeném počtu funguje zcela v souladu se současným systémem sběru odpadů.

Systém sběru odpadů se v České republice rozvíjí již přes 20 let a oproti jiným státům tak Česká republika dokáže efektivně separovat odpady. Občané ČR se řadí mezi nejúspěšnější třídiče odpadů a mají zájem získávat další informace.

Co možná někteří nevědí o zálohování:

  1. Zálohování PET lahví je v České republice dobrovolné a je na každém výrobci nápojů, zda se do zálohování zapojí.
  2. U zálohovaných PET lahví dochází k recyklaci stejně jako je tomu u „petek“ z odpadních nádob na plasty. Není to tak, že by láhve byly vymývány či jinak čištěny.
  3. V České republice se daří vysbírat 8 PET lahví z 10 uvedených na trh. Pro splnění cílů EU je potřeba navýšit sběr o 1 PET láhev.
  4. Díky zálohování by došlo k navýšení asi o 5 000 tun „petek“ ročně. Celkové množství produkovaného komunálního odpadu je 5,9 milionů
  5. Dosud je praxe, že výrobci nápojů hradí povinný poplatek určený na likvidaci obalů z nápojů kolektivnímu systému AOS EKO-KOM, který pak peníze distribuuje obcím podle vytříděnosti odpadu. Kdo zaplatí za PET láhve odložené do nádob na plastový odpad v případě povinného zálohování?
  6. Zálohování by mohlo přispět ke snížení odhazování PET lahví na volném prostranství či v přírodě.
  7. Hovoříme-li o zálohování jako o environmentálně vhodné variantě, je třeba připomenout, že před recyklací je vhodnější zvolit netvoření odpadu. Na jeden vyrobený litr balené vody se spotřebuje další téměř 1,5 litru vody. 1 l vody z kohoutku tvoří uhlíkovou stopu 0,000384 kg CO2. 1 l vody v PET má uhlíkovou stopu 0,299 kg CO2. /zdroj: cz
  8. Je možné, že by se z recyklovaných lahví mohly uvolňovat nežádoucí látky a chemikálie*. Bezpečnostní rizika nebyla dostatečně prozkoumána a zohledněna.

* Podle studie publikované v Journal of Hazardous Materials(https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304389422001984) existuje možnost, že by se mohly z recyklovaných lahví uvolňovat nežádoucí látky. Dopady vlivu rPET na zdraví nejsou dostatečně prozkoumány a rizika nejsou zohledňována. Chybí dostatek informací zejména z oblasti sledování přítomnosti chemikálií ve fázi výroby/plnění PET lahví, metodiky řízení podmínek skladování, kterým jsou nápoje v lahvích vystaveny (např. řízená teplota, vystavení UV záření, doba skladování apod.). Navrhuje se revize přístupů hodnocení chemických rizik, které se používají jako základ pro stanovení současných regulačních limitů, s ohledem na současné vědecké poznatky.

Foto:  Pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Chcete v kanceláři dokonalou akustiku? Řiďte se ISO normou 22955

Až 70 % zaměstnanců v kancelářích není spokojeno s akustickými podmínkami na svém pracovišti1. Bohužel jsou to ale právě tyto prostory, které jsou pro architekty a projektanty z hlediska akustiky oříškem. Protože není kancelář jako kancelář.

Jiné akustické podmínky panují v call centru a jiné například v pobočce banky. Naštěstí loni vznikla ISO norma 22955, která tuto problematiku konkrétně řeší. Jasně definuje akustické podmínky vhodné do různých kancelářských prostředí podle jejich využití. A navíc přináší přehledné instrukce, jak těchto akustických hodnot dosáhnout.

Hluk v kancelářích nám velmi pravděpodobně nezpůsobí trvalé následky, ale rozhodně není vítaným společníkem. Způsobuje totiž únavu, podrážděnost i ztrátu koncentrace a každé vyrušení má vliv na naši výkonnost. Podle kalifornských vědců trvá zaměstnanci v průměru 33 minut, než se po přerušení dokáže vrátit na původní úroveň koncentrace2.

„Rozdíly v produktivitě jsou markantní. Zejména pokud jde o složitější úkoly, u nichž je výkonnost v hlučném prostředí až o 50 % méně přesná,“ vysvětlujeIveta Králová, Key Segments Manager ze společnosti Ecophon, která bezmála čtyřicet let vyvíjí a prodává akustické systémy na absorpci hluku.

Akustika šesti různých typů kancelářských prostor

Hluk v kancelářích tedy představuje reálný problém. Až do loňského roku ovšem neexistoval přesný nástroj, který by definoval, jaké akustické podmínky by měly v různých typech kanceláří panovat i jak jich docílit. Nová norma určuje celkem šest různých typů kancelářských prostor:

  1. Prostory, kde činnost ještě není známa
  2. Prostory pro tele a videokomunikaci (např. call centra, střediska podpory)
  3. Prostory pro spolupráci mezi osobami na nejbližším pracovním místě (např. marketingová oddělení)
  4. Prostory pro činnost založenou na spolupráci v malém rozsahu (např. HR, účetní oddělení)
  5. Prostory pro kontakt se zákazníkem (např. recepce, pošty a banky)
  6. Prostory pro smíšené činnosti (kombinace výše uvedeného)

Klíčový povrch z pohledu akustiky? Strop!

Za nejdůležitější povrch v prostoru otevřených kanceláří z hlediska prostorové akustiky považuje ISO norma 22955 jednoznačně strop. Ten by měl být v ideálním případě opatřen celoplošným podhledem. Co se týče povrchové úpravy zdí, ta není tak efektivní. Nicméně zvuk pohlcující povrchovou úpravu stěn norma považuje za dobrý způsob, jak snížit dobu dozvuku a omezit šíření zvuku prostorem v málo zařízených otevřených kancelářích.

„Využívají se například akustické stěny a podhledy vyrobené ze skelné vaty, která má výjimečnou schopnost absorbovat zvuk. Některé systémy, jako je například akustická omítka Fade, je také možné aplikovat na různé povrchy včetně klenutých či zakřivených stropů,“ říká Iveta Králová.

Zásadní vliv na prostorovou akustiku kanceláří nemají podle normy ani povrchové úpravy podlah. „Aby tomu tak bylo, muselo by se jednat o vysoce specializovaná řešení, jako jsou perforované podlahy s dutinami. Měkké podlahy pouze lehce zvyšují absorpci hluku ve vyšších frekvenčních pásmech. Hlavním akustickým přínosem koberců je minimalizace zvukových odrazů,“ prozrazuje Iveta Králová.

ISO norma 22955 naopak přikládá velký význam dispozičnímu řešení pracovních stanic nebo geometrii prostoru: „Normální výška stropu v otevřených kancelářích s velkou plochou zvyšuje soukromí pro rozhovor. Norma proto doporučuje vyhýbat se vyšším než standardním stropům. Také doslova uvádí, že je třeba se vyvarovat dlouhých a úzkých tvarů kancelářských prostor, protože podporují šíření zvuku,“ říká Iveta Králová.

Nový parametr: Akustický útlum mezi pracovišti

Norma ISO 22955 zavádí zcela nový parametr pro hodnocení akustické kvality kanceláří – tzv. akustický útlum mezi pracovišti (DA,S). Na rozdíl od mnoha dalších parametrů prostorové akustiky (např. doby dozvuku nebo hladiny hluku na pozadí) udává DA,S rozdíl hlukové hladiny mezi jejím zdrojem a příjemcem. Pro vyhodnocení akustiky ve většině prostor otevřených kanceláří bude tedy třeba několik hodnot DA,S.

 

Jak uvádí tabulka, tento ukazatel poskytuje akustikům nástroj k vyhodnocení, jestli jsou činnosti odděleny dostatečným stupněm akustického tlumení. Hodnocení akustického designu na základě tohoto parametru je možné využít pro specifikování rozdílu činností mezi dvěma pracovišti z hlediska poklesu hlučnosti.

Norma nejen pro odborníky

ISO normu 22955 bezezbytku ocení akustici, architekti, projektanti a další profesionálové. Zajímavé ovšem je, že nová norma je vhodná i pro laiky. To je mimořádně důležité, protože například v případě rekonstrukcí často o investici do prostorové akustiky nerozhoduje profesionál, ale zástupce vedení firmy.

„Management zkrátka vycítí potřebu s nevyhovující akustikou něco udělat, ale neví, na základě čeho se rozhodovat. Tímto úkolem bývá často pověřen finanční ředitel, který ovšem jen zřídka tuší, co od dodavatelů poptávat. Toto nová norma mění,“ vysvětluje Králová a pokračuje:

„Obsahuje totiž připravený detailní dotazník, který může management rozdat svým zaměstnancům. Na základě odpovědí vedení lépe pochopí, jaké zvuky nebo jaké prostory jsou z pohledu akustiky pro pracující nejvíc problematické a jaké mají v této oblasti preference. Poptávaný dodavatel stavebních úprav pak bude přesně vědět, jaké priority při zakázce řešit. Norma tedy zásadně usnadňuje život jak zadavatelům, tak dodavatelům, což z ní činí doslova revoluční nástroj v oblasti prostorové akustiky kanceláří.“

Zdroj+foto:

Rubriky
Nezařazené

Z recyklovaných fliaš sa uvoľňuje viac chemikálií ako z nového plastu, zistila štúdia

Vedci upozorňujú, že proces recyklácie je potrebné vylepšiť tak, aby sa zabránilo prenikaniu potenciálne škodlivých chemikálií do nápojov predávaných v plastových obaloch.

Uvoľňovanie chemikálií z obalov je bežné

Výskumníci z Brunelovej univerzity v Londýne našli v nápojoch, ktoré sa predávajú v plastoch, stopäťdesiat chemikálií, ktoré do obsahu prenikli z fliaš. Osemnásť z nájdených chemikálií sa vyskytlo v množstve presahujúcom povolené limity.

Z materiálov, ktoré prichádzajú do styku s potravinami, sa do balených potravín a nápojov bežne uvoľňujú chemikálie, z ktorých väčšina je však v nízkych koncentráciách považovaná za úplne bezpečnú.

Z novej štúdie, ktorá bola uverejnená v časopise Journal of Hazardous Materials, vyplýva, že nápoje plnené do fliaš s obsahom recyklovaného polyetyléntereftalátu môžu obsahovať vyššie koncentrácie chemikálií ako nápoje predávané v nových PET fľašiach. Vedci sa domnievajú, že za kontamináciu niektorých nápojov z fliaš môžu nedostatky v procese recyklácie.

„Zistili sme, že tieto chemikálie môžu pochádzať z rôznych zdrojov, napríklad z katalyzátorov a aditív, ktoré sa používajú počas výroby PETu, alebo vznikajú opotrebovaním materiálu počas životného cyklu fľaše,“ vysvetľuje Dr. Eleni Iacovidou, ktorá pôsobí na Brunelovej univerzite a štúdiu viedla.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Do úklidu na Den Země se i letos zapojili krajští úředníci

Po loňském úklidu Nivy Morávky se zaměstnanci hejtmanství vydali dále po proudu řeky Ostravice. Tentokrát vysbírali odpad na čtyřkilometrovém úseku mezi Paskovem a Hrabovou. Opět se tak připojili k jarním úklidům přírody konaným u příležitosti Dne Země, který připadá na 22. dubna.

Celkově se jim podařilo naplnit dva objemné kontejnery a přírodě ulehčit o stovky kilogramů odpadů.

Do boje s odpadky se pustilo téměř třicet pět dobrovolníků, kterým není lhostejný stav životního prostředí. Čekalo je odklízení plechovek, skleněných a plastových lahví, igelitových tašek, obalů, vysloužilého elektra, pneumatik, rozpáraných kabelů a dalších odpadků odhozených v přírodě.

„Každoročně se pouštíme do boje s větrnými mlýny. Je k neuvěření, co všechno jsou schopní turisté v přírodě po sobě zanechat. Okolí řeky Ostravice v celé její délce je mezi výletníky oblíbené, hlavně v létě na březích vznikají ohniště, lidé se opalují, koupou, užívají si krásné přírodní prostředí. Mrzí mě, že některým z nich není stydno po sobě nechat nepořádek. Nanosí si k vodě hromady jídla a pití, ale je jim pak líno si obaly, plechovky a další odpadky odnést s sebou,“ uvedla radní Moravskoslezského kraje pro životní prostředí Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Úklidové akce konané každoročně na jaře mají nejen ulevit přírodě. Jsou také vzkazem všem nezodpovědným výletníkům, aby si své chování v přírodě uvědomili a třeba jej i změnili.

„Ostravice se přímo dotýká Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Je domovem mnoha chráněných živočichů, například střevle potoční nebo ledňáčka. Je smutné, že jsou někteří lidé k těmto pokladům neteční a nechají za sebe odpadky vysbírat druhé. Věřím, že se nám podobnými akcemi podaří tento netečný přístup změnit. Nejde tedy jen o samotný úklid, chceme posílit vztah lidí k přírodě a jejich společenskou odpovědnost. Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu každoročně vynakládá nemalé finanční prostředky na ekologickou výchovu a osvětu a nehodláme v tom polevit, “ řekla krajská radní Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Úklid odpadků je jednou z mnoha aktivit krajského úřadu, které jeho zaměstnanci vykonávají nad rámec svých pracovních povinností. „Dobrovolný úklid přírody, stejně jako dárcovství krve, pomoc v době pandemie nebo obsluha telefonické linky, prostřednictvím které se snažíme pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. To jsou příležitosti, díky kterým se ukazuje ochota a soudržnost našich zaměstnanců. Jsem moc rád, že se naši kolegové k těmto aktivitám sami hlásí a své zaměstnání na krajském úřadě vnímají i jinak než jen jako povinnost. Tohoto jejich přístupu si velmi cením a vždy, když mám příležitost, jim děkuji,“ uzavřel ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Zálohování PET lahví? Efektivnější je návrat ke sklu

Znovu probuzené téma zálohování PET lahví a plechovek rozproudilo opět řadu diskusí. Svaz měst a obcí ČR podporuje stávající systém sběru odpadů, který se lety rozvíjel a je plně funkční. Z druhé strany se objevují argumenty, že povinné zálohování by napomohlo předcházení vzniku odpadu či že můžeme čerpat zkušenosti ze zahraničí.

O náhled na situaci jsme v krátkém rozhovoru požádali Petra Havelku, výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství.

Napomohlo by zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek předcházení vzniku odpadu?

Z odborného hlediska v tomto nevidím žádnou spojitost. Je potřeba si uvědomit, že navrhované zálohování není to, které známe u pivních lahví, kde lahev je po vymytí opět naplněna pivem. S PET lahvemi a plechovkami, pokud budou zálohované, se naloží stejně, jako když jsou sebrané v barevných kontejnerech. To znamená, slisují se, následně se fragmentují, regranulují nebo v případě hliníku roztaví a pak je z toho surovina vhodná pro recyklaci mnoha možnými způsoby.

Souvislost se snížením množství odpadu zde tedy nevidím. Pokud by nápojovému průmyslu záleželo na skutečném snížení odpadu, pak nejefektivnějším řešením je to, které zná každý zákazník, a to je právě ona zmíněná pivní lahev, která se vymyje a znovu naplní. Tedy jednoduše řečeno, návrat ke sklu. Toto řešení skutečně produkuje nejméně materiálového odpadu.

Co nám o zálohování PET lahví napovídají zkušenosti ze zahraničí a lze tyto výsledky aplikovat i na ČR nebo je zde situace naprosto odlišná?
Klíčová je výchozí pozice, ze které ten který stát chce směřovat ke splnění stanoveného cíle. V ČR dokážeme naším přes 25 let vyvíjeným systémem třídění podle dat MŽP sebrat 8 PET lahví z 10 uvedených na trh. Taková Francie svým odpadovým systémem sebere jen 2 lahve z 10. Tam chápu, že řeší zavedení záloh. Cíl EU je k roku 2029 sebrat 9 lahví z deseti. V ČR tedy máme 7 let na to, abychom výkonnost našeho systému zvedli o jednu lahev. Např. v Belgii už se jim to systémem tříděného sběru podařilo. Obce a města v ČR sdružená v SMO ČR se spolu s prakticky všemi klíčovými profesními svazy svozových, třídících a recyklačních firem shodly, že toho lze velmi dobře dosáhnout pokračováním rozvoje stávajícího systému třídění.

Ten navíc potřebujeme i s ohledem na dalších cca 20 cílů, které ve vztahu ke komunálním odpadům stanovují evropské předpisy. V řadě států jsou ve vztahu ke splnění těchto závazných cílů mnohem dál, než my v ČR. V ČR tedy máme oproti mnoha státům náskok, a to i díky pozitivnímu přístupu našich občanů a tomu, že stále větší procento lidí bere třídění jako nezbytnou součást moderního a odpovědného způsobu života. Jsem za to rád a lidem v tom určitě patří díky.

Foto: novinky.cz
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Proč ubylo živelných katastrof

Organizace spojených národů, klimatologové a vlády po celém světě posledních 30 let tvrdí, že změna klimatu způsobuje častější přírodní katastrofy včetně hurikánů, záplav a vln veder.

„Kvůli změně klimatu se za posledních 50 let pětinásobně zvýšil počet katastrof souvisejících s počasím,“ vyplynulo z loňské zprávy Světové meteorologické organizace. Údaje ovšem také ukazují, že za posledních 20 let počet katastrof souvisejících s klimatem ve skutečnosti klesl asi o 10 %.

Nejlépe dostupná data pocházejí z mezinárodní databáze katastrof (EM-DAT), kterou shromažďuje a zveřejňuje Centrum pro výzkum epidemiologie katastrof (CRED) v Belgii. Roger A. Pielke Jr., politolog z Coloradské státní univerzity v Boulderu přišel s objevem, že od roku 2000 počet katastrof ubývá. Podle Pielkeho je toto zjištění „velmi dobrá zprávou a zcela v rozporu se všeobecným povědomím“.

Proti Pielkeho analýze protestovali někteří lidé na Twitteru. „Používáte regresní přímku pro soubor dat s vysokým stupněm přirozené variace k vyvození velmi širokého závěru. A sklon této linie je sotva převrácený. To nic neukazuje,“ napsal jeden člověk. Jiný uvedl: „Toto je učebnicový příklad toho, že nevíme, co znamená standardní odchylka nebo regrese!“ Další lidé poznamenali, že frekvence katastrof souvisejících s klimatem od roku 1900 do roku 2019 vzrostla.

Pielke ale namítá, že k prokázání poklesu nebylo potřeba žádných testů statistické významnosti. „Pokud jsem měl minulý týden na bankovním účtu 100 dolarů a dnes 90 dolarů, pak mám o 10 % méně peněz,“ řekl Pielke. „Tečka. Nemusíte používat testy statistické významnosti, abyste to viděli. Z technického hlediska jsou zde data populace, nikoli vzorek populace,“ dodal.

Roger Pielke nesouhlasí s trendem, který ukazuje stále častější katastrofy před rokem 2000, ale poznamenává, že není v rozporu s údaji o poklesu, ke kterému od roku 2000 dochází. „Období od roku 2000 se z hlediska spolehlivosti dat považuje za nejspolehlivější,“ Pielke řekl a dodal: „S jistotou lze ale říci, že i od roku 2000 se pokrytí zlepšilo. Takže 10% pokles je možná podhodnocených.“ Pielke navíc poznamenal, že „trendy jsou v souladu s nezávislým, recenzovaným výzkumem (např. zde a zde).“

Oba trendy, jeden hovořící o tom, že po celé století až do roku 2000 roste množství přírodních katastrof souvisejících s klimatem, a druhý, který tvrdí, že od roku 2000 katastrof ubývá, jsou pravdivé. Proč tomu tak je?

Foto: Pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

ZEVO předchází tomu, že se zbytkový odpad stane zdrojem znečištění. Mělo by patřit do taxonomie

Spalování odpadu, který není nebezpečný, a jeho následné energetické využití je udržitelnou činností za předpokladu, že budou splněny tři podmínky. Tvrdí to alespoň Evropská asociace pro řízení odpadů. Co přesně to znamená a jaká kritéria má na mysli?

Taxonomie a ZEVO

Evropská unie v červenci loňského roku představila taxonomii, klasifikační systém sloužící pro určení ekonomických činností, které lze označit za udržitelné. Evropská taxonomie vytvořená podle Nařízení EU o taxonomii by měla vytvořit transparentní prostředí pro investory, banky, a jejich klienty, aby investovali do technologií a zdrojů ohleduplných ke klimatu.

Technologie musí splňovat alespoň jeden ze šesti environmentálních cílů, aby se do taxonomie dostala, přičemž Komise vytváří seznamy konkrétních technologií. V případě oběhového hospodářství nařízení o taxonomii definuje činnosti, které mají přínosy pro přechod z lineární ekonomiky na cirkulární.

Nepřekvapivě se jedná především o aktivity související s předcházením vzniku odpadů, přípravou k opětovnému použití a recyklací odpadů. Minimalizováno by naopak mělo být spalování odpadu. Vůbec zneškodňování odpadu, včetně skládkování odpadu, by se v souladu se zásadami hierarchie odpadového hospodářství mělo předcházet.

O pár stránek dále taxonomie definuje činnosti, které „významně poškozují environmentální cíle“. Do nich jsou zařazeny veškeré činnosti, které vedou k neefektivnímu využívání materiálů, nebo využívání přírodních zdrojů, případně k tomu, že daná činnost vede k výraznému zvýšení vzniku, spalování nebo zneškodňování odpadu (výjimkou je spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu), anebo činnosti, v rámci kterých zneškodňování odpadu může způsobit výrazné a dlouhodobé poškození životního prostředí. Z výše uvedeného vyplývá, že spalovny, neboli zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO), nemají být podporovány z evropských fondů.

Zbytkové odpady spalovat

Evropská asociace pro nakládání s odpady (FEAD) v březnu zveřejnila poziční dokument, v němž požaduje „nalezení opravdové rovnováhy pro nakládání s odpady v taxonomii“. Podle asociace by taxonomie měla umožnit k životnímu prostředí šetrné nakládání se směsným zbytkovým odpadem, nerecyklovatelným materiálem, který zbyde po vytřídění a zpracování. Právě v rámci spalování odpadů se s těmito odpady nakládá, takže se předchází tomu, aby se zbytkový odpad stal zdrojem znečištění.

Foto: skupina ČEZ
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Harmonogram nových výzev v OPŽP na rok 2022

V letošním roce je v plánu vyhlásit osmnáct výzev k podávání žádostí o dotaci z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027. Půjde o první výzvy již v novém programovém období. Pro žadatele v nich bude připraveno více než 35 miliard korun.

Harmonogram obsahuje výzvy, které by se měly vyhlašovat po schválení nové etapy programu Evropskou komisí. K tomu by mělo dojít přibližně v polovině roku. „Výzvy jsme připraveni vyhlásit prakticky ihned po schválení programu Evropskou komisí, aby obce, města a další žadatelé mohli co nejdříve začít čerpat peníze na své ekologické projekty,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Výzvy se v první fázi zaměří na širokou škálu projektů od podpory obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor ve veřejném sektoru, přes velmi žádanou výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizací a vodovodů až po opatření podporující sběr, svoz a materiálové využití odpadů. Prostředky půjdou i na snižování a monitoring znečištění ovzduší či rekultivace kontaminovaných ekosystémů a starých skládek.

Později se přidá podpora projektů, které přispějí k adaptaci krajiny na změnu klimatu a klimatické extrémy (sucho, povodně, sesuvy), pomohou s udržitelným hospodařením s vodou nebo s předcházením vzniku odpadů (kompostéry, re-use centra, potravinové banky).

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Pohled SMO ČR na zálohování se nezměnil

Ministerstvo životního prostředí zahájilo debatu o povinném zálohování PET lahví a plechovek. Diskuze se zúčastnili zástupci z řadvýrobců nápojů, odpadových firem, obchodníků i obcí.

Názory obcí jsou různé

Ukázalo se, že pokud obec obsluhuje externí firma, tedy nikoliv komunální, tak starostové často vůbec neznají souvislosti toku odpadů a ani ekonomiku. Ti pak v zálohování vidí výhody, jako například nepřeplněné žluté kontejnery a ušetřené peníze za svoz.

Jako další plus vnímají úbytek PET lahví ve veřejných koších. Zde se však opomíjí skutečnost, že turisté se asi příliš nepohrnou do vracení zálohovaných lahví a PETky z košů nezmizí. Littering se pouze přesune z venkova a přírody do měst a větších obcí.

Proč zálohovat nejlukrativnější složku žlutých kontejnerů?

Názor SMO ČR na zálohování PET lahví se nezměnil. „Znamená to výrazné narušení našeho dvacetiletého budování systému kvůli komoditě, která nemá nejmenší problém se sběrem a následnou recyklací,“ potvrzuje Olga Dočkalová, starostka obce Sudice a členka Komise životního prostředí a energetiky Svazu měst a obcí a také členka Sdružení Komunálních Služeb z.s.

Z hlediska MŽP je nezbytné, aby plošné zálohy nezkomplikovaly financování svozu tříděného odpadu obcím a lidem způsob třídění vybraných odpadů. Ministerstvo musí dohlédnout, aby se předcházelo vzniku odpadů a omezovaly se veškeré překážky recyklace na straně výrobců, jedině tak se recyklace do budoucna usnadní a recyklační smyčka v ČR uzavře.

Zálohování ruku v ruce se zdražováním

„Mně osobně se na celé věci nelíbí, že se v dnešní době bavíme pouze o 5 – 7 000 tunách za rok! O tyto tuny potřebují výrobci nápojů zvýšit současný sběr, aby dostáli cílů EU. Zbytek, skoro 80 % jim spadne do klína díky dvacetileté práci obcí. A za odměnu si naši občané vyslouží zdražení ostatního zboží, protože Ekokom pravděpodobně zdraží poplatky ostatním výrobcům obalů, aby dofinancoval přibližně půl miliardovou ztrátu třídícím linkám. A to se logicky promítne do zdražení výrobků. Nám na obcích se sníží odměny od Ekokomu, protože se sníží obalová složka. No a nezbude než vybrat vyšší poplatky za odpady od občanů. Už vidím, jak jsou lidé nadšení a chápaví ze zálohování, až jim dojdou všechny dopady. A k tomu patří také ohrožení malých obchodů na obcích, kterých se to bezprostředně dotkne také. Tomu říkám odměna za třídění!“ přibližuje Olga Dočkalová detaily, které budou mít vliv na život v obcích.

Zákon umožňuje dobrovolné zálohování

To prý však nemá šanci na úspěšné fungování a splnění cílů, protože dobrovolné systémy nejsou srozumitelné pro spotřebitele.

„Ovšem srozumitelné to nebude ani při povinném zálohování. Lidé budou mít oprávněně v zálohách a třídění totální chaos a budou se chodit ptát starosty, co kam patří, co sešlapávat a co nikoliv. Srozumitelnost a jednoduchost bude jedině v případě, že se budou zálohovat všechny obaly od nápojů, tedy i od vína, mléka, aktimelů, sirupů apod.,“ upozorňuje Olga Dočkalová.

Dotace jsou pro obce důležité

Na obce se naložilo tolik povinností a zároveň i sankcí, že nezbývá starostům než postupně měnit mnohé systémy a zintenzivnit třídění od občanů. Dotace zde hrají významnou roli. „Starosty tyto změny stojí kromě financí spoustu úsilí, energie a neustálé osvěty a náročné komunikace s občany,“ upozorňuje starostka Sudice.

Odejmout obcím PET lahve a přehodnotit systém dotací, který se týká zejména samospráv, by znamenalo významné narušení funkčního systému. A to navíc v době, kdy jsou na obce kladeny zvýšené nároky, které v historii odpadového hospodářství nemají obdoby.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Podpora fotovoltaických elektráren, fotovoltaiky v rámci komunální energetiky i rekonstrukce veřejných budov

Dvě nové výzvy podpoří fotovoltaiku v rámci komunální energetiky a významná část prostředků míří také na snižování spotřeby energií v budovách. Kromě toho získají města a obce peníze i na možnosti lepšího hospodaření s dešťovou vodou.

Podstatné zvýšení podílu čisté energie vyrobené z obnovitelných zdrojů je prioritou České republiky na nadcházející roky a právě Modernizační fond bude v této transformaci hrát zásadní roli. V následující dekádě přinese do Česka minimálně 150 miliard korun, na rozvoj obnovitelných zdrojů půjde podstatná část, bezmála 40 procent. Již na podzim loňského roku získalo dotaci 12 menších elektráren, nyní se k nim přidaly další úspěšné projekty z výzvy č. 2/2021 RES zaměřené na instalace s výkonem nad 1MW.

„Obnovitelné energie budou čím dál důležitější součástí energetického mixu. S každým nově podpořeným projektem jsme blíže k odklonu od drahých fosilních paliv. Navíc jde i o strategickou investici do naší energetické bezpečnosti,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Více než tři miliardy z Modernizačního fondu jdou do větších solárních parků, které vyrostou převážně na brownfieldech, tedy na plochách, které jsou kvůli předchozí, například průmyslové, činnosti, nevyužitelné. „Žadatelé podali celkem 151 projektů, akceptovali jsme jich 113, které mezi sebou následně soutěžily. K podpoře bylo doporučeno 57 záměrů,“ popisuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodává: „Předkladatelé projektů, které byly přijaty, ale nezískaly takový počet bodů, aby mohly být podpořeny, budou mít možnost předložit žádost do nové výzvy na konci jara a soutěžit znovu.“

Projekty mezi sebou soutěžily v jednokolové výzvě. Body dostávaly podle několika kritérií na základě nákladové efektivity a technické úrovně projektu, kde byla posuzována především míra akumulace a typ instalace. Projekty z regionů postižených útlumem těžby uhlí, kterými jsou Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj, byly při bodování zvýhodněny. Při výběru projektů byla rovněž zohledněna podmínka programu, že 60 % prostředků je určeno pro výrobce elektřiny podle článku 10c evropské směrnice pro obchodování s emisními povolenkami.

Zelenou například dostal fotovoltaický zdroj ve Skoranově u Třemošnice. Během roku 2023 by měla vyrůst solární elektrárna s instalovaným výkonem bezmála 6 MW. Doplněna bude o technologii akumulace elektrické energie v podobě velkokapacitního bateriového úložiště o využitelné kapacitě 2,0 MW. Vyrobená elektrická energie bude přímo dodávána do distribuční soustavy. FVE elektrárna vznikne částečně na zastavěné ploše bývalého průmyslového areálu zařazeného mezi brownfieldy a částečně na volné ploše. Předpokládá se, že díky novému zdroji dojde ke snížení emisí CO2 o cca pět tisíc tun za rok.

Na plochách průmyslového areálu bude fungovat i další podpořená elektrárna v Oseku na Ústecku. Energii využije pro vlastní potřebu areálu průmyslového podniku, přebytky půjdou do veřejné části distribuční sítě. Dvě fotovoltaické elektrárny budou umístěny na nezastavěných pozemcích vedených jako manipulační nebo jiná plocha. Zbývajících deset elektráren bude umístěno na střechách průmyslových hal. Sluneční energii budou chytat více než dvě tisícovky panelů, součástí projektu je i bateriové úložiště. Elektrárna by mohla být do provozu uvedena už letos v říjnu.

Intenzivní podpora fotovoltaiky bude pokračovat i letos. „Na druhé čtvrtletí letošního roku jsou plánovány výzvy na podporu FVE pro menší i větší instalace nad 1MWp. Další dvě nové výzvy podpoří fotovoltaiku v rámci komunální energetiky,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí CŘ Petr Valdman. Výzvy by měly být vyhlášeny na přelomu dubna a května a rozdělovat se bude až deset miliard korun.

Velmi důležitou roli ve snižování závislosti na fosilních palivech hraje také snižování spotřeby energií v budovách. Právě na tato opatření je možné čerpat prostředky z Národního plánu obnovy, ze kterého bude prvním úspěšným žadatelům vyplaceno přes 600 milionů korun. Obce a města za ně zrekonstruují veřejné budovy jako například školy, radnice, kulturní domy. Velkou část z nich využije hlavní město Praha, které uspělo s komplexními žádostmi na snížení energetické náročnosti vybraných objektů v památkové zóně i mimo ni. Dalších 17 milionů z Národního plánu obnovy posílí rozpočty obcí a měst i v oblasti lepšího hospodaření s dešťovou vodou.

Foto: pixabay
Zdroj: