Rubrika: Nezařazené

Rubriky
Nezařazené

Příklady dobré praxe: Svazky obcí v odpadovém hospodářství

Dobrovolný svazek obcí Poberounské odpady vznikl v roce 2021. Bylo třeba začít sofistikovaněji pracovat s odpady, a to prostřednictvím stávajících svozových firem nešlo. Obce na rozhraní okresů Praha-západ a Beroun zmapovaly situaci a výsledkem bylo sdružení se do svazku. Detaily přiblíží v rozhovoru Barbora Tesařová, starostka obce Lety a místopředsedkyně svazku.

Co vedlo k vytvoření spolku Poberounské odpady?

Spouštěčem byly nové povinnosti obcí zavedené od začátku roku 2021 v zákoně o odpadech, založené na přesné znalosti množství odpadů, které produkují občané na jejich katastrech. Od svozových firem jsme bohužel tyto informace získat nedokázali.

Zároveň se nám nedařilo soutěžit služby svozových firem – buď se nám přihlásila firma jediná, nebo to bylo sdružení stávajících svozových firem, které bylo účelově založené pouze pro toto dané výběrové řízení. A to za ceny, které obcím nevyhovovaly. Podle našich zkušeností neexistoval jiný konkurenční postup, než si začít provozovat svozovou firmu sami.

Jedna střední obec nedokáže provozně a ekonomicky zajišťovat činnost svozové firmy, ale svazek 16 obcí už ano. Ke slavnostnímu podpisu zakladatelské smlouvy nového svazku došlo 8. října 2021 v Černošicích.

Na obyvatele členských obcí změna neměla bezprostřední dopad, jen odpad sváží nová vozidla, pod značkou POBERO. Každé obci byl při rozjetí společného svozu odpadu zachován vlastní systém, co se týče frekvence svozu, typu nádob a struktury poplatků, které platí její obyvatelé.

Nicméně do budoucna předpokládáme větší sdílení zkušeností mezi starosty a případně sladění

i způsobu konstrukce vyhlášek o stanovení obecního systému odpadového hospodářství.

Proč je tak důležité, aby kontrolu nad odpadovým hospodářstvím měla města a obce?

Nový zákon o odpadech od obcí vyžaduje mnohem detailnější práci se znalostmi přesných dat o produkci odpadů na svých katastrálních územích, vzhledem k nově nastaveným poplatkům za ukládání obecních odpadů na skládky.

Potřebujeme proto pracovat s přesnými údaji, abychom mohli uplatňovat slevu na “skládkovacím” poplatku v co nevyšší možné míře. Také co nevidět bude platit zákaz skládkování využitelného odpadu.

 

Na co by se měli zaměřit starostové v oblasti odpadového hospodářství v dnešní době?

Starostové obcí jsou povinni zajistit, aby odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu tvořily v letech 2025 – 2029 alespoň 60 %, v letech 2030 – 2034 alespoň 65 % a od roku 2035 alespoň 70 % z celkového množství komunálních odpadů, kterých je v daném roce obec původcem. Aby obce mohly tyto cíle splnit, budou muset zajistit vytřídění podstatně většího množství jednotlivých složek komunálních odpadů než doposud, a to zejména důkladně vytřídit bioodpad. Bioodpad tvoří nejtěžší složku směsného komunálního odpadu.

Jaké výhody nabízí obcím sdružování do svazků?

Jak jsem zmiňovala výše, prvotní myšlenkou byly úspory z rozsahu. Na základě analýzy, kterou jsme si provedli na přelomu let 2020 a 2021, a dle zkušeností převzatých z již fungujících obecních

svozových společností, jsme zjišťovali optimální velikost území, které jsme schopni obsáhnout službou obecní „svozovky“.

Jádro nového sdružení obcí tvoří obce Regionu Dolní Berounka, kde jsme dlouhodobě na odpadovém hospodářství spolupracovali – např. společným zadáváním výběrového řízení, sdílením techniky apod.

Další výhody sdružování do svazku obcí je možnost společného postupu při získávání dotací na nové odpadové nádoby, na nové sběrné dvory apod. tak, abychom se koncepčně mohli ve svých službách pro občany doplňovat.

Jak se změnila situace v odpadovém hospodářství u členů vašeho sdružení?

Svoz odpadů z obcí realizujeme od 1. 7. 2022. Velký pokles ve výtěžnosti odpadů jsme zaznamenali hlavně u směsného komunálního odpadu.

Srovnáme-li data dvou středně velkých obcí Liteň a Lety a jejich produkci odpadu za 3. čtvrtletí roku 2021 a 2022, tak v Litni došlo ke snížení z 64,11 t na 53,02 t, tj. o 17.3 %.

V Letech pak z 74,93 t v loňském roce na letošních 46,31 t, tj. o 38 %. Zároveň se velmi projevuje vytřídění bioodpadu ze směsného odpadu, které v Letech výrazně vzrostlo.

Foto+zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Absolutní vítěz Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj je TS Opava

Již 22. ročník Národních cen České republiky zná své vítěze. Ve středu je slavnostně vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Rada kvality České republiky.

„Národní ceny patří mezi nejstarší a nejprestižnější ocenění udělovaná v České republice.Jsou nedílnou součástí Národní politiky kvality ČR,jejíž účelem formovat a usměrňovat kvalitu prostředí a činností v oblastech života České republiky,“ uvedl předseda Rady kvality ČR Eduard Muřickýa náměstek Sekce průmyslu a stavebnictví a dodal „Je nepopiratelné, že kvalitu výrobku nebo služby si budete pamatovat mnohem déle než jeho cenu. A proto i jakákoliv podpora kvality, v tomto případě formou prestižních ocenění, je v dlouhodobém horizontu velmi dobrou investicí.“

Do soutěže o Národní ceny ČR se přihlásilo celkem 46 organizací, uděleno bylo 20 cen, z toho 7 zlatých, 7 stříbrných, 4 bronzové a vyhlášeni byli 2 absolutní vítězové. Vyhlášení výsledků ročníku 2022 se konalo v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Národní cena České republiky za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj

Kategorie Veřejný sektor

  1. Technické služby Opava s.r.o.
  2. Olomoucký kraj, KÚ Olomouckého kraje a Město Starý Plzenec, MÚ Starý Plzenec

Kategorie Soukromý sektor

  1. Kaufland Česká republika v.o.s.
  2. Tesco Stores ČR a.s.
  3. ČEZ a.s. a OZO Ostrava s.r.o.

Absolutním vítězem Národní ceny České republiky za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj se stala společnost Technické služby Opava s.r.o.

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Dekarbonizovat musíme a chceme, ale správně a ne překotně

Tím, co se v budoucnu změní, bude společenské paradigma rychlé nebo dokonce až revoluční dekarbonizace. Takového názoru je alespoň Michal Macenauer, ředitel strategie ve společnosti EGÚ Brno.

Rychle to nepůjde

Michal Macenauer vystoupil na konferenci „Lze očekávat návrat k energetické stabilitě?“, která se konala v rámci 63. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Jeho přednáška poukázala na fakt, jak může být rychlá změna v energetice bezpečná či spíše nebezpečná. Hned na začátku upozornil, že na energetickou krizi EU nereagovala adekvátním přehodnocením pohledu na svou závislost na ruském plynu. „Nepokusila se jít na to trochu jinak, upravit názor na jadernou energii a připustit si, že se nedaří tak rychle budovat OZE. Naopak se rozhodla, že se pokusí o ještě více OZE. Už se ale neřeší, že z hlediska rychlosti, dostatku výrobních a realizačních kapacit, toho není možné docílit,“ říká Macenauer.

Ke transformaci energetiky podle něj dojde, protože je na tom společenský konsenzus a změna je nutná, ale mělo by jít o pozvolnou, nikoliv revoluční změnu. „Nezpochybňuji paradigma dekarbonizace, ale paradigma revolučně rychlé dekarbonizace. Dekarbonizace nastane tak jako tak. V roce 2100 nebudeme spalovat uhlí a v západním světě pravděpodobně ani zemní plyn, ovšem do té doby máme ještě 78 let, kdy budeme tato média, především zemní plyn, potřebovat,“ vysvětluje Michal Macenauer.

Česká energetická bilance není o nic méně udržitelná než Německá

Z grafu je patrné, že EU je na fosilní energii v současné době závislá z 67%. Pokud k tomuto číslu připočítáme jadernou energii, vyšplháme se na 80 %. Zbývajících 20 % sice postupně narůstá, i tak ale fosilní energie zůstává významnou položkou. Zcela pragmaticky lze konstatovat, že neexistuje možnost, díky které bychom se mohli obejít bez fosilní energie a dosáhnout v roce 2030 dekarbonizované energetiky. Ba ani v roce 2050.

Další obrázek přibližuje situaci v Německu, které sice mohutně investuje do OZE, ovšem 76 % jeho energetiky stále tvoří fosilní energie. To je více než evropský průměr EU. S jadernou energií se jedná o 82 %. V případě, že odstaví poslední tři bloky jaderných elektráren, přinejmenším krátkodobě je z 90 % nahradí zemním plynem. „Odhaduji, že pokud Německo v roce 2023 skutečně odstaví zbývající jaderné elektrárny, podíl fosilní energie stoupne na úroveň 82 %. Mezitím sice postaví určité množství větrných a slunečních elektráren, ale stále bude 82 % odebírat z fosilních zdrojů,“ uvádí Macenauer.

Česká republika je na fosilních energiích znatelně méně závislá než sousední Německo. „Mimo jiné proto, že jsme nedali sbohem jádru, což byl z pohledu dekarbonizace nepochybně správný krok. Diskuze o jádru je absurdní, jde pouze o boj zájmových skupin a politiky. Nikoliv o tom, jestli se vyplatí,“ komentuje Macenauer a dodává: „Jaderná elektrárna se vyplatí i když se postaví o desítky procent dráž, než jste očekávali. Bude totiž postavena na 60 a více let provozu, během níž cenová úroveň naroste na přibližně 3násobek, přitom výrobní cena elektřina z této elektrárny poroste jen velmi pomalu, protože je z velké většiny dána především investičními náklady.“

Čistá spotřeba, účinnost a možné výhledy

Velmi důležitou otázkou je, kolik energie bude v Česku nutné v rámci dekarbonizace nahradit. Číslo se poměřuje se spotřebou elektřiny, která činí 60 – 62 TWh, případně spotřebou plynu – 85 až 100 TWh. Důležité je také to, kolik energie bývá přes různé účinnosti spotřebováno užitečně. Uhlí pří výrobě elektřiny dosahuje účinnosti 35 – 40 %. Výroba elektřiny ze zemního plynu cca 55 %, ale pokud je z něj vyráběno teplo, účinnost může stoupnou i na 90 %. Ropa má při energetickém využití účinnost kolem 35 – 40 %. „Pro energetickou transformaci je to dobrá zpráva, protože nové technologie budou mít lepší účinnost a nahrazovat tedy budeme menší množství primární energie,“ uvádí Macenauer.

I přesto ale celková situace neumožňuje rychlou změnu. Na vině jsou nízká využití instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů. Je známo, že 1 GW fotovoltaiky vyrobí v podmínkách ČR za rok zhruba 1 TWh elektrické energie, 1 GW větrných zdrojů přibližně 2 TWh. Srovnatelně – 1 GW jaderného zdroje vyrobí přibližně 7,2 TWh. Právě tato čísla limitují rychlost přechodu energetiky k obnovitelným zdrojům. „Z analýz jednoznačně vyplývá, že tempem, které si EU určilo, není možné nahrazovat fosilní zdroje obnovitelnými,“ uvádí Michal Macenauer.

Celková spotřeba energie v Česku dosahuje 470 TWh, z čehož je 327 TWh energie fosilního původu a 197 TWh se spotřebovává užitečně. Bez zemního plynu dosahuje celková užitečná spotřeba energie fosilního původu 122 TWh.

Společnost EGÚ Brno vyhotovila výhled, v němž jsou modelovány 3 varianty transformace energetiky od fosilních paliv směrem k novým médiím. V modelech se značně odlišuje tempo, kterým se během roku přesunou jednotlivé zdrojové skupiny k novým, nízkoemisním. V případě Konzervativní varianty dosahuje tempo zhruba 2,5 TWh/rok. Ve variantě Elektrifikace jde o 4,6 TWh/za rok. „Obávám se, že tempo vyžadované Konzervativní variantou je spíše na hraně možné rychlosti dekarbonizace z pohledu dnešních kapacit. Abychom dosáhli rychlosti požadované variantou Best Estimate, bude nutno navýšit realizační kapacity během jedné dekády o třetinu, což je mimořádný úkol.“ podotýká Macenauer.

Foto +  zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Tematická pracovní cesta – severní Čechy

Po loňské úspěšné návštěvě jižních Čech a našich členů v Táboře, Českém Krumlově, Hluboké nad Vltavou. a Písku jsme letos zavítali 10. – 12. 11. 2022 do našich řad v severních Čechách. Po cestě do Turnova nám připravil krásný zážitek zámek Sychrov, jehož prohlídku jsme absolvovali na počátku naší cesty. Potom již následovala prohlídka areálu TS Turnov a jejich kompostárny, kde nás se zaujetím provedl člen rady SKS a ředitel TS Libor Preisler. Po dalším přesunu se areál hotelu Břízky v Jablonci stal na 2 dny naší základnou, kam v podvečer přijel ředitel TS Jablonec Ing. Jaroslav Knížek. Představil nám působivou prezentaci technických služeb, po níž následovala vzájemná debata a výměna zkušeností.

Druhý den naší cesty začal dopoledním programem v TS Liberec. Zajímavé bylo představení firmy, včetně návštěvy všech provozů s výkladem odborných pracovníků TS. Kolegové z Liberce nás následně doprovodili na cestě k dominantě města, televiznímu vysílači Ještěd, kde jsme zůstali na oběd. Protože nám po celou dobu přálo počasí, tak také pohled na krajinu z vrcholu byl úžasný.                 

Závěrem dne jsme měli dohodnutou prohlídku přehrady Josefův Důl, která zásobuje Liberec a okolí pitnou vodou. Zajímavý výklad hrázného a také prohlídka vnitřní průchozí štoly přehrady byla pro všechny silným zážitkem.

Při sobotním příjezdu zpět do Benešova vládla u všech cca 30 účastníků spokojenost z další úspěšné akce našeho Sdružení. Závěrem bych vyzvednul aktivní podíl kolegy Libora Preislera, který program naší akce zajistil.

Více foto naleznete v GALERII.

Text:

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS

Foto:

Jiří Vyvial, rada SKS
Rubriky
Nezařazené

Připravuje se revize zákazu produkce aut se spalovacími motory

Francouzký komisař Thierry Breton chystá revizní řízení pro rok 2026 týkající se automobilů se spalovacími motory, jelikož se obává ambiciózních cílů ukončení produkce těchto automobilů, naplánované na rok 2035.

Breton je podpůrcem elektromobility, ale domnívá se, že evropský automobilový průmysl potřebuje více času, aby byl schopný uspokojit poptávku, a proto navrhuje přezkoumat aktuální znění zákona a případně ho změnit. Přechod na elektromobilitu znamená významnou změnu nejen po technologické stránce, ale také zapříčiní ztrátu až 600 000 pracovních míst.

Také vidí bariéry v dostupnosti surovin potřebných na výrobu baterií jako je kobalt, grafit, nikl a lithium. Zároveň pokud automobilky po roce 2035 ukončí produkci aut se spalovacími motory, mohlo by je to vyřadit ze světového trhu, jelikož zbytek světa bude spalovací motory používat i nadále.

Foto + zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Občané, víte, kolik obec stojí vývoz jedné tuny odpadu?

Zdražuje se nejen vývoz směsného komunálního odpadu, rostou i ceny u toho vytříděného. Jsou obce, kde bývají barevné kontejnery často přeplněné. Kdo je na vině? Obec, která má přistavit další nádoby? Nebo občané, kteří nerozkládají rozměrné krabice a nestlačují PET láhve?

Náklady na tříděný sběr

Náklady na tříděný sběr jsou součtem nákladů na sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu. Tvoří cca 24 % celkových nákladů.

„Každý občan si může zjistit, na kolik vývoz jedné tuny vyjde,“ upozorňuje Milan Havel z Arniky a doplňuje: „Za jeden výklop kontejneru se obvykle platí od cca 100 do 400 Kč. Pokud je v kontejneru málo suroviny, může vývoz vyjít i na 20 000 Kč/t.“

Jednotkové náklady přepočtené na obyvatele v posledních šesti letech narůstají. Způsobuje to zejména růst výtěžnosti tříděného sběru v obcích, a to především prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti – tzv. door-to-door systém.

Náklady na tříděný sběr v Kč/t v roce 2021 podle krajů/ zdroj: EKO-KOM

Porovnání jednotkových nákladů a výtěžnosti v krajích:

„Pokud jde o nádoby, hlavně u papíru a plastu si musí obce hlídat ekonomiku tříděného sběru. Čili nádob musí být tolik, aby svoz nebyl moc drahý. Tříděný sběr není zadarmo a obce významně na jeho třídění doplácí,“ říká Milan Havel. „EKO-KOM obcím hradí jen náklady na svoz obalů, například u papíru jen 55 % průměrných nákladů,“ dodává.

Třídit se musí umět

U tříděného odpadu je častým problémem to, že občané vyhazují nerozložené krabice a kartony či nezmáčknuté PET láhve.

„Nedávno jsme například rozebírali kontejner na papír a zvážili jeho obsah. Obsahoval jen 15 kg papíru. Doporučená hodnota je 33 až 66 kg u kontejneru o objemu 1,1 m3,“ zdůrazňuje Milan Havel a připomíná: „Stačilo, že jsme složili krabice, a kontejner byl zpola zaplněný.“

Individuální řešení pro každou obec

Obce mají různé podmínky a možnosti závisející mimo jiné na spotřebitelském chování občanů, geografických podmínkách, rozmístění zástavby, dopravní obslužnosti území, způsobech sběru a svozu komodit, dostupných technologiích pro nakládání s odpady, konkurenci firem nakládajících s odpady atd.

„Každá obec si systém musí optimalizovat sama a upravovat podle situace. Co přibližně platí, že průměrný obyvatel produkuje asi 40–50 kg sběrového papíru a 30–40 kg plastů. Další komodity nejsou tak významné a ekonomicky zatěžují obec méně,“ uzavírá Milan Havel.

Tématikou se zabývá i video z dílny Arniky: https://fb.watch/gEQCAPXL0J/

Foto: pixabay.com
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

Shoda na emisních cílech CO2 otevírá možnost prodávat automobily se spalovacími motory i po roce 2035

Českému předsednictví se při jednání s Evropským parlamentem podařilo najít shodu na výsledné podobě nařízení, které výrobcům stanoví emisní cíle oxidu uhličitého (CO2) u osobních vozidel a dodávek. Dohoda obsahuje cíle postupného snižování emisí CO2 až na 100 % k roku 2035 pro oba segmenty, současně však otevírá cestu k registraci vozidel se spalovacím motorem poháněným klimaticky neutrálními palivy.

Nařízení je důležitou součástí balíčku Fit for 55, jehož cílem je zajistit snížení emisí skleníkových plynů v Evropské unii (EU) o 55 % k roku 2030 oproti roku 1990. Jedná se jeden z dalších kroků na cestě ke klimatické neutralitě EU v roce 2050. „To, že se platný evropský závazek k naplňování Pařížské dohody nyní překlápí do evropské legislativy skrze předpisy sdružené v balíčku Fit for 55, je důležité i pro nadcházející vyjednávání EU na světové klimatické konferenci COP27 v Šarm aš-Šajchu,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Dohodnutá podoba nařízení je výsledkem jednání Rady EU s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.

Všechny tři instituce vstupovaly do závěrečné fáze vyjednávání se stejnou pozicí k postupnému procentuálnímu snižování emisí CO2 z nových vozidel v letech 2025, 2030 a 2035. „Českému předsednictví se však podařilo uhájit důležitý bod pozice Rady EU, tedy otevřít možnost prodávat nové automobily se spalovacím motorem jako alternativu k elektrickým vozidlům za předpokladu, že budou poháněny výhradně klimaticky neutrálními palivy. Tento požadavek je zohledněn v úvodním ustanovení tohoto nařízení,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Emisní cíle se týkají jen nových vozů, lidé budou mít i nadále možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dále kupovat.

Do textu se podařilo navíc dostat silnou revizní klauzuli, Evropská komise by měla v roce 2026 posoudit pokrok směrem k plnění cílů, ekonomické a sociální dopady či technologický rozvoj. Právě technologický rozvoj klíčových komponent elektrických vozidel jako jsou trakční baterie, je nesmírně důležitý. S technologickým vývojem se bude zvyšovat dojezd elektrických vozidel, zkrátí se doba dobíjení i další aspekty klíčové pro uživatele. Současně se řeší i recyklace baterií, a to prostřednictvím nařízení o bateriích a odpadních bateriích, které se v současné době rovněž dojednává mezi Radou a Evropským parlamentem.

V nařízení k emisním cílům CO2 zůstalo dále zachováno změkčení emisního cíle pro výrobce za podmínky, že uvede na trh dostatečný počet bezemisních a nízkoemisních vozidel, a to zejména v zemích, kde je náběh elektromobility pozvolnější.

Výrobci i dodavatelé se na přechod k bateriové či vodíkové elektromobilitě již řadu let připravují, přičemž většina evropských automobilek již avizovala ukončení výroby klasických spalovacích motorů, některé i dříve než k roku 2035. V České republice se již více než 10 % osobních vozidel vyrábí v bateriovém či plug-in hybridním provedení a v souvislosti s tím dochází i k přeškolování zaměstnanců.

„Naší snahou bude napomoci tuzemským automobilkám k dosažení výše uvedených cílů, a to zejména budováním dobíjecí a plnicí infrastruktury, ale i s investicemi do výzkumu a vývoje a s přípravou budoucích pracovníků v automobilovém průmyslu úpravami vzdělávacích programů na středních a vysokých školách,“ říká ministr Síkela.

„Důležitá je i podpora obcí, krajů, škol či neziskových organizací při koupi bateriových i vodíkových elektromobilů, stejně jako obyvatel v rodinných a bytových domech při instalaci dobíjecích stanic. Na to vše se mimo jiné zaměřují velmi populární programy MŽP; z celého balíčku Fit for 55 bychom na dekarbonizaci pak měli získat další stamiliardy korun“ dodává ministryně Hubáčková.

Foto: pixabay
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

59. KONFERENCE SRVO 2022

V Ústí nad Labem se konala 59. konference Sdružení pro rozvoj veřejného osvětlení.

Konference se zúčastnilo i několik našich členů SKS. Na konferenci partnerské organizace SRVO zastupoval SKS člen Rady Daniel Javůrek, který na začátku  konference uvedl kromě pozdravů od členů SKS i důležitost partnerství SKS/SRVO, nejen ve spoluprací spolků, ale i vzájemným poskytováním informací z odborných oblastí.

Dále připomněl chystanou spolupráci na přípravě semináře VO pro členy SKS v roce 2023.

Konference probíhala pod novým vedením, které se zaměřilo na problematiku provozovatelů sítí VO. V odborném programu vystoupil i náš člen SKS ředitel TS Úvaly Jaroslav Špaček jenž je současně i členem rady SRVO se zajímavou přednáškou.

Odborný program v sále končil odpoledne a v podvečer probíhala projížďka městem trolejbusem, poté pokračovala pěší prohlídka historického středu Ústí nad Labem a lanovkou vyjížďka na zámeček Větruše nad městem, kde byl krásný výhled i na rozsvícení veřejného osvětlení v Ústí.

Závěr programu se uskutečnil prohlídkou podzemních bunkrů města.

Po návratu byl v restauraci hotelu připraven  společenský večer kde dále pokračovala diskuze účastníků o veřejném osvětlení.

V pátek dopoledne byla připravena prohlídka parní vodárny města. Poté byla  konference ukončena.

Foto: SRVO

Daniel Javůrek, člen rady SKS
Rubriky
Nezařazené

Právník radí: Podnikatelské subjekty a třídění odpadu

Každý má povinnost třídit bez ohledu na množství produkovaného odpadu

Každý (včetně právnických osob a podnikajících fyzických osob – živnostníků) má povinnost jím produkovaný odpad třídit a soustřeďovat odděleně (§ 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů („zákon o odpadech“). Odděleným soustřeďováním odpadu zákon o odpadech rozumí soustřeďování odpadů, kdy jsou jednotlivé odpady roztříděny podle:

(i) druhu odpadů dle katalogu odpadů uvedeném ve vyhlášce č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů);

(ii) kategorie odpadů (tedy odděleně soustřeďovat odpad nebezpečný a odpad ostatní); a

(iii) materiálů odpadu s cílem usnadnit jejich následující zpracování.

Tato povinnost není nijak vázána na množství produkovaného odpadu jednotlivých druhů, kategorií či materiálů.

Třídění v provozovnách: papír, plast, sklo, kovy, bioodpad

Zároveň v případě, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby umožňují nepodnikajícím fyzickým osobám ve své provozovně vyhazovat komunální odpad vzniklý v rámci činnosti této provozovny, pak jsou podle ustanovení § 62 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, povinny zajistit možnost třídění u papíru, plastu, skla, kovů a bioodpadu.

Původce odpadu nemusí odděleně soustřeďovat odpad v následujících případech:

Nebezpečné odpady

Nebezpečné odpady nemusí být soustřeďovány odděleně od jiných nebezpečných odpadů nebo od ostatních odpadů výlučně v případě, že k jejich mísení dochází v rámci úpravy odpadů v zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu, pokud to umožňuje povolení provozu takového zařízení vydaného krajským úřadem pro takové zařízení dle zákona o odpadech (§ 73 odst. 3 zákona o odpadech).

Ostatní odpady

Ostatní odpady nemusí být soustřeďovány odděleně na základě povolení místně příslušného správního orgánu k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů nebo na základě povolení provozu zařízení. K vydání povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů je příslušný krajský úřad, jde-li o zařízení určené pro nakládání s odpady, s výjimkou malého zařízení. V ostatních případech je k vydání tohoto povolení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Příslušný správní orgán neoddělené soustřeďování odpadů povolí pouze, pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování nutné a nedojde k ohrožení povinnosti nakládat s odpadem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství. Příslušný správní orgán může v povolení stanovit podmínky tak, aby nedošlo ke zvýšení nepříznivých dopadů na životní prostředí nebo zdraví lidí.

Foto: pixabay.com
Zdroj:

Rubriky
Nezařazené

KONGRES ZOVP 2022

Následně po kongresu SKS uspořádali ve dnech 18. – 19.10.2022 naši kolegové ze Slovenska kongres ZOVP v horském prostředí Tater a zázemí hotelu ATRIUM v Novém Smokovci. S podporou sponzorů BKS Bank Leasing a Veacom byl připraven program odborné i společenské části kongresu. Kongresu se účastnilo 28 vystavovatelů.

 Blížící se termín zákazu skládkování netříděného SKO / 1.1.2023/ na Slovensku se nesl odbornou dopolední částí programu.  Workshop na téma: ,,MBÚ úprava odpadů před skládkováním,, se stal bouřlivou výměnou názorů k tématu.  Závěrem účastníci setkání odhlasovali tiskovou zprávu s žádostí na MŽP SR o urychlené řešení dané problematiky.

Odpolední program kongresu byl standartně věnován prezentaci vystavovatelů, což vzhledem k ukázkově slunečnému dni využila až do podvečera většina venkovních vystavovatelů.

Program společenského večera uvedla do nálady cimbálovka, kterou potom vystřídal diskdžokej s programem do ranních hodin. Nemohla chybět také u kolegů oblíbená tombola.

Následný den dopoledne se účastníci setkání rozjeli do svých domovů.

Foto: ZOVP

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS