Rubrika: Nezařazené

Rubriky
Nezařazené

Tematická cesta SKS po TS Karlovarského kraje

Rada Sdružení komunálních služeb České republiky několik měsíců připravovala podzimní akci – exkurzi po technických službách (TS) Západočeského regionu, která se konala ve dnech 25. – 28. 10.2023.

Postupně byly představeny TS těchto šesti měst – Toužim, Mariánské Lázně, Loket, Sokolov, Kraslice, Cheb.

Navštívili jsme tři lázeňská města zapsaná v UNESCO (Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně), tři historická města (Plzeň, Cheb, Loket), tři památky (hrady a zámky Bečov, Loket a Kynžvart) a také tři zajímavosti například oběd v největší restauraci u nás (Plzeňský Prazdroj), nebo ve skalních prostorách (Chodová Planá) a prohlídka podzemí Vřídla, Vřídelní kolonády v Karlových Varech, a ještě mnoho dalšího.

Ve městech či TS nás vítali političtí představitelé měst a kolegové ředitelé TS se spolupracovníky pro odpovědi v diskuzích.

Navštívili jsme areály TS, sběrné dvory (SDO), prohlédli i vystavené technické vybavení a v Chebu měli možnost vidět ukázku nejnovější svozové techniky s vyklápěčem, který šetří práci a je bezpečný k pracovníkům na stupačkách.

Každý z kolegů představil své TS z jiného pohledu. Například v Toužimi provoz malých TS, naopak SOTES velké prostory a nový SDO. Loket pak budováním TS od nuly a TDS Mariánské Lázně záchrana před prodejem společnosti. TS Kraslice představili připravenost na náročnou zimní údržbu ve vyšších nadmořských výškách a jiný pohled v CHETES Cheb, kde kolega Ing. Michal Polák barvitě a zábavně se zaujetím představil vypořádání se s předlužením společnosti a spolupráce s městem s provázáním činností pro občany.

Účastníci akce „Západ“, dle bezprostředních reakcí se vyjadřovali, při zpáteční cestě, že viděli a slyšeli mnoho důležitého a inspirativního z profesních oblastí svých kolegů, včetně zajímavého doplňkového programu a příjemného zážitku v relaxačním venkovním termálním bazénu s výhledem na večerní ozářenou lázeňskou část Karlových Varů.

Skvělé bylo i ubytování ve významném hotelu Thermal, který bude v budoucnu pravděpodobně zázemím pro Kongres Sdružení komunálních služeb České republiky.

Více foto naleznete v GALERII.

 

Za organizátory tematické cesty: 

 

Daniel Javůrek, TDS Mariánské Lázně
Rubriky
Nezařazené

Kam vyhazujeme jednorázové elektronické cigarety?

Z průzkumu* společnosti Ecobat, která v tuzemsku již přes 20 let organizuje sběr všech odpadních baterií a zajišťuje proces jejich třídění a následné recyklace, vyplývá, že nejvíce kuřáků jednorázových elektronických cigaret je v hlavním městě Praze a ve Středočeském a Plzeňském kraji. Téměř 80 % z nich po dokouření vyhazuje použitý přístroj do běžného komunálního odpadu. Jen pár procent uživatelů odnese vybitý vaporizér zpět do trafiky nebo do sběrných nádob určených pro ekologickou likvidaci. A to i přesto, že více než 50 % z nich ví, že elektronická cigareta v sobě má zabudovanou baterii, která obsahuje toxické látky nebezpečné pro životní prostředí.

Více než polovina tuzemských kuřáků elektronických jednorázových cigaret vyhazuje použitý přístroj do běžného komunálního odpadu. Nejhorší situace je v Praze, Středních Čechách a kraji Plzeň. Jak ukázal průzkum společnosti Ecobat, právě v těchto třech krajích je nejvyšší koncentrace kuřáků e-cigaret, paradoxně je ale mezi nimi nejnižší povědomí o tom, jak mají s vybitým vaporizérem naložit. Téměř polovina uživatelů se dokonce mylně domnívá, že před vyhozením by měli baterii, která je v zařízení zabudovaná, vyjmout.

„Rada zní: Baterii nevyndávejte. Stačí elektro cigaretu správně vytřídit. Pokud nevíte, kam s ní, tak ji doneste do obchodu či trafiky, kde jste ji koupili. Tam budou mít i sběrné nádoby, do kterých vybitý přístroj můžete vhodit. Chybu ale neuděláte ani když e-cigaretu hodíte do kontejnerů určených pro malá elektrozařízení,“ komentuje situaci marketingová ředitelka společnosti Ecobat Kateřina Vránková.

Z pohledu počtu kuřáků je na tom nejhůře hlavní město. „V Praze, kde je koncentrace kuřáků samozřejmě nejvyšší, dokonce více než 50 % dotazovaných neví, že by vybitou elektro cigaretu neměli vyhazovat do komunálního odpadu,“ dodává k výsledkům Vránková.

Vysočina propadá

Regionální srovnání dále ukázalo, že v oblasti recyklace použitých elektronických cigaret jsou na tom nejhůře obyvatelé Vysočiny. Podle průzkumu společnosti Ecobat dokonce téměř každý, kdo e-cigaretu vykouří, ji následně odhodí do směsného odpadu.

Vapování je stále oblíbenější zejména mezi mladými lidmi, ve věku od 18 do 26 let. V tomto vzorku kouří elektronické cigarety dokonce 42 % dotazovaných. Ani mezi nimi ale není povědomí o správné likvidaci přístroje příliš velké. Do kontejnerů pro drobná elektrozařízení je odnáší jen 14 % z nich. Přitom e-cigareta obsahuje mnoho nebezpečných látek jako jsou plasty, nevyjímatelnou baterii, nikotinové soli a stopy těžkých kovů, které mohou negativně ovlivnit životní prostředí. Bez recyklace končí tato elektrozařízení na skládce. Nebezpečné látky mohou unikat a způsobit kontaminaci půdy a vody, poškozovat volně žijící zvířata a lidské zdraví.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Otěry z pneumatik se dostávají do životního prostředí. Pomůže chemická recyklace?

Nedávno jsme informovali o tom, že na Ministerstvu životního prostředí vzniká Metodický dokument k povolování zařízení k chemické recyklaci odpadů. K tomu je třeba zdůraznit, že je nejvyšší čas, aby se potenciál chemické recyklace odpadů efektivně využil v souladu s patřičnými předpisy.

Pyrum Innovations AG postaví závod na pyrolýzu v České republice  německá společnost se zkušenostmi s chemickou recyklací použitých pneumatik připravuje s nejmenovanou severočeskou společností výstavbu závodu na pyrolýzu pneumatik.

Český partner působí v oblasti energetickém a recyklačním, když provozuje elektrárnu s plynovou turbínou. Pro výstavbu a provoz nového závodu založili společnost s 30 % podílem společnosti Pyrum. Ta se zavázala k vypracování podkladů k podání stavební žádosti pro kapacitu 20 tis. tun pneumatik a poradenství v průběhu výstavby a najíždění. Umístění jednotky nabízí dostatečný prostor pro budoucí rozšíření kapacity na dvojnásobek v roce 2027. O využití pyrolyzních produktů není zmínka.

Pyrum provozuje obdobnou jednotku v hlavním závodě v Dillingenu v Sársku a podílí se na chemických recyklacích pneumatik v závodech ve Velké Británii a v Řecku. Ze závodu v Německu dodává pyrolýzní olej společnosti BASF, která z něj následně vyrábí polyamidy.

Historie využívání kaučuků sahá k druhé Kolumbově výpravě do Ameriky do roku 1493, kdy člen výpravy Cuneo popsal strom Hevea brasiliensis, ze kterého po naříznutí vytékal latex a po vysrážení vykazoval přírodní kaučuk elastomerní vlastnosti. Až v roce 1839 objevil Charles Goodyear způsob zlepšení vlastností přírodního kaučuku vulkanizací. Směs kaučuku s přísadami, včetně vulkanizačních se zahřívá při teplotách 150 – 180 stupňů Celsia, přičemž dojde k zasíťování na pryž. Téměř 70 % ze všech vulkanizátů představují pneumatiky.

V současné době je na trhu více než 30 druhů kaučuků v široké škále typů se spotřebou 30 mil. tun za rok. Nejčastěji se používají syntetické typy, z nich pak SBR (butadien-styrenový kaučuk). Podle analýzy MTFR poroste trh s elastomery do roku 2025 průměrně ročně o 4,8 %.

 

Rubriky
Nezařazené

PODZIMNÍ KONGRES ZOVP

Ve dnech 17.-18.10. 2023 se na Oravě v areálu hotelu PARK Dolní Kubín konal podzimní kongres našeho partnerského sdružení ZOVP. Za SKS byl jednání přítomen tajemník Ing. Josef Matucha.

Kolegové ze Slovenska zaměřili většinu programu akce na prezentaci odborných témat rezonujících v komunální branži. Především řešení mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadu je nyní u našich sousedů tématem č. 1. V tomto směru bylo zajímavé i srovnání, jak se daří uvedenou problematiku řešit u nás.

V rámci přehlídky komunální techniky byl představen automobil na svoz komunálního odpadu výhradně s el. pohonem a bateriovým zdrojem.

Večerní společenský program zakončili kolegové ze ZOVP tradiční tombolou pro všechny účastníky setkání.  

Více foto naleznete v GALERII na stránkách ZOVP.

 

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS

Rubriky
Nezařazené

Recyklace solárních panelů? Zatím neexistuje, ale řešení nabízí nová technologie z VUT

Stříbro, křemík, cín i zinek. Wafery dosloužilých solárních panelů obsahují řadu kovů, které by bylo užitečné separovat či alternativně využít v nových slitinách. Doposud však neexistovala technologie umožňující jejich ekologickou i ekonomickou recyklaci. Řešení teď nabídli výzkumníci z Centra materiálového výzkumu (CMV) VUT.

Solárních panelů ve skladech recyklačních společností přibývá – podle dat firmy VIA ALTA je jich aktuálně v České republice potřeba zlikvidovat 3 – 4 tuny denně. Číslo ještě výrazně poroste, boom solárních panelů odstartoval v roce 2010 a jejich běžná životnost se podle zvolené technologie pohybuje mezi 10 a 25 lety.

Problému čelí nejen Česká republika, ale i další evropské státy. Chemici z CMV VUT proto od odborníků z VIA ALTA dostali nelehký úkol – vymyslet užitný vzor technologie, která umožní zpracovat tuny odpadu ekologicky a rentabilně.

„Výrobní společnosti zpravidla tvrdí, že jejich solární panely jsou perfektně recyklovatelné. A není to pravda. Panely se recyklují přibližně z 90 %, jak požaduje legislativa – odstraní se masivní sklo a hliníkový rám, který konstrukci drží pohromadě. Zůstává ale menší vodivá část zvaná wafer zatavená v polymeru. Obsahuje stříbro a další zajímavé kovy,“ vysvětluje vedoucí projektu Jaromír Wasserbauer z Laboratoře kovů a koroze v CMV VUT.

Od původního záměru separace jednotlivých kovů museli výzkumníci v průběhu tříletého výzkumu upustit. „Spalování je kvůli použitým fluorovaným polymerům ekologická katastrofa. Proto jsme testovali chemickou cestu, která je perfektní pro separaci kovů v mobilních telefonech obsahujících prvky zlata,“ vysvětluje vedoucí výzkumné části Matěj Březina.

Polymer ze solárního panelu vložili do rozpouštědla a úspěšně vyextrahovali jednotlivé kovy. Proces byl však nejen pomalý, ale i drahý. „Stříbro je několikanásobně levnější než zlato a soláry ho obsahují jen špetku, což recyklační technologii zpětně nezaplatí,“ vypočítává Březina slepé uličky, kterými během projektu prošli.

Nakonec se výzkumníci rozhodli pro opačnou strategii – kovy z materiálu neseparovat, ale k rozdrcenému waferu přidat špony vzniklé obráběním hliníku.

Dva typy odpadů z různých zdrojů zalisovali do hliníkových puků, které je možné používat ve slévárenské výrobě. „Uvědomili jsme si, že všechny kovy obsažené ve waferech, se dají použít k vylepšení vlastností hliníkových slitin. Slévárenské firmy roztaví puky ve správném poměru s hliníkem a mohou vyrábět,“ uzavírá Wasserbauer. Z kusu vysloužilého solárního panelu tak vznikne třeba nový blok motoru či převodovky.

Aktuálně se výzkumníci z CMV VUT chtějí zabývat recyklačními technologiemi i pro další typy solárních panelů. Nové solární panely sice už neobsahují stříbro, ale celou paletu jiných zajímavých prvků – například měď, indium, galium, selen, síru, zinek či kadmium.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Nový kolektivní systém, který bude sbírat a likvidovat nedopalky, získal oprávnění od MŽP

K obalům, elektronice nebo pneumatikám se nově přidávají i tabákové výrobky. Jejich výrobci totiž budou spolupracovat s obcemi při zpětném odběru cigaretových nedopalků.

V loňském roce Česká republika implementovala do české legislativy směrnici o jednorázových plastech. Zákon č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, mimo jiné stanovuje povinnosti pro výrobce tabákových výrobků.

Zákon podnítil čtyři největší tabákové firmy k založení nového kolektivního systému, Nevajgluj a.s., který zajistí úhrady nákladů obcím na úklid, soustřeďování a další nakládání s odpady tabákových výrobků s filtry. I ty představují pro životní prostředí zátěž.

„Nedopalky cigaret hyzdí mnohá veřejná prostranství, parky, okolí zastávek a venkovních posezení. Obce a města musí investovat čas, energii i peníze do jejich úklidu a odstraňování,“ uvádí kolektivní systém v tiskové zprávě a doplňuje, že filtry se rozkládají až 15 let a do okolí se z nich mohou uvolňovat mikroplasty.

Úhrady pro obce budou financovány z příspěvků výrobců, kteří tabákové výrobky uvádějí na trh. Výrobci mají také povinnost provádět informační kampaň, která bude mít za cíl omezit nesprávné nakládání s nedopalky, čili jejich odhazování mimo určené sběrné nádoby (tzv. littering). Nedopalky by se správně měly odhazovat do směsného komunálního odpadu, nejčastěji do odpadkových košů, odkud je odpad odstraňován nebo energeticky využíván v souladu se zákonem o odpadech.

Kolektivní systém v těchto dnech obdržel oprávnění k provozu od Ministerstva životního prostředí. „Abychom mohli naplnit své povinnosti vyplývající ze zákona, musíme uzavírat smlouvy s obcemi tak, abychom ve třetím roce po udělení oprávnění spolupracovali s minimálně 90 % obcí v České republice,“ říká Martina Vrbová, ředitelka Nevajgluj, a dodává: „Obcím, které budou nové spolupráci vstřícné a uzavřou smlouvu ještě letos, budou náležet úhrady již za rok 2023.“

V průběhu následujících týdnů všechny obce obdrží do datových schránek návrh smlouvy. Pro obce se nejedná o nic nového, řadu let spolupracují s kolektivními systémy, které zajišťují zpětný odběr a zpracování vysloužilých elektrozařízení nebo baterií.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
Nezařazené

Pardubice chystají door to door sběr odpadu

V Pardubicích se od příštího roku chystá nový způsob sběru odpadu. Zatím se připravuje realizace pilotního projektu v městském obvodu Pardubice VI. Tzv. door to door systém spočívá v tom, že každá domácnost má možnost třídit odpad samostatně, do nádob, které stojí u jejich domu. Cílem je získat kvalitněji vytříděný odpad a zvýšit jeho objem.

Pilotní projekt door to door sběru odpadu

Realizaci připravuje Statutární město Pardubice ve spolupráci s městským obvodem Pardubice VI a svozovou společností Služby města Pardubice a.s. Pro zavedení pilotního projektu byla vytipována zástavba rodinných domů ve Svítkově a Popkovicích, kde je minimum stanovišť kontejnerů pro separovaný sběr. Tato stanoviště budou v počáteční fázi projektu zachována.

Svoz komunálního odpadu bude po zaběhnutí systému, cca po půl roce, v dané lokalitě zredukován z týdenního svozu na svoz 1x za 2 týdny. Omezení svozu se bude týkat i občanů, kteří se nepřihlásí do projektu odděleného sběru plastů a papíru.

V průběhu března 2024 proběhne distribuce nádob do domácností, svoz tříděného odpadu začne od dubna 2024. Zapojení se do projektu (výpůjčka nádob a jejich svoz) bude pro občany zdarma.

Výhody door to door systému

Princip systému svozu odpadů „door to door“ spočívá v tom, že občané mají nádoby na třídění plastu a papíru u svého domu. Třídění odpadu tak začíná přímo v domácnostech. Zároveň by mělo dojít i ke snížení produkce směsného komunálního odpadu, který by jinak končil na skládce.

Zároveň by mělo dojít i k prodloužení doby mezi svozy směsného komunálního odpadu.

Systém „door to door“ vede prokazatelně ke zlepšení komfortu občanů pro odkládání odpadu – jeho přínosem je totiž také zkrácení docházkové vzdálenosti v místech, kde občané mají kontejnery na tříděný odpad daleko. Je tedy vhodný pro hustě zastavěnou část obcí se zástavbou rodinných domů, kde nejsou volná prostranství pro umístění kontejnerových stanovišť.

Obyvatelé obcí a měst, které systém využívají, se shodují, že od doby, kdy mají popelnice na tříděný odpad přímo u domu, zlepšila se celková třídící morálka jejich domácností. Také mají zkušenost s tím, že správnou separací může člověk prodlužovat jednotlivé rozestupy svozů směsného komunálního odpadu. Množství odloženého směsného komunálního odpadu díky tomuto systému kleslo a ukazuje se také, že systém funguje i v lokalitách, kde se předtím netřídilo.

Door to door systém se rozvíjí

Systém za dobu zavádění v ČR doznal jistých změn. Zpočátku, a to zejména na menších obcích, byl populární pytlový svoz, který byl na základě negativních zkušeností nahrazován nádobami.

Postupným rozšiřováním nádobového systému roste i objem nádob z původních 120 l (i menších) na 240 l. V současné době zaváděné systémy operují s nádobami na kolečkách o velikosti 240 l (rozměry nádoby: výška 1 029 mm, šířka 583 mm, hloubka 737 mm), čímž se minimalizují provozní náklady, neboť může být nastavena perioda svozu separované složky např. 1x za 4 týdny.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

Green Deal nestačí, je potřeba i Blue Deal, požadují europoslanci

Skupina zákonodárců v Evropském parlamentu napříč politickými stranami vyzvala k tomu, aby byla vytvořena a přijata ambiciózní „Evropská modrá dohoda“, která by ochránila vodní zdroje a udržitelně s nimi nakládala.

Hlavám evropských států poslalo 35 poslanců Evropského parlamentu (EP) a zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) otevřený dopis, ve kterém volají po přijetí tzv. Modré dohody pro Evropu. Voda se podle nich musí stát nejvyšší prioritou Evropské unie a právě Modrá dohoda doplní cíle Evropské zelené dohody o udržitelné dodávky vody.

Společný dopis napsala europoslankyně Pernille Weissová, která předsedá skupině Evropského parlamentu pro vodu, společně s Pietrem de Lotto, předsedou poradní komise pro průmyslové změny a koordinátorem Modré dohody EU.

Evropa čelí problémům s vodou

„Voda je základním zdrojem, který na Zemi udržuje život, ekosystémy a ekonomiku. Evropa ovšem čím dál více čelí problémům s vodou, které vyžadují okamžitou pozornost a koordinovanou akci,“ píše se v dopise podepsaném europoslanci. Odkazují se na dopady klimatických změn, urbanizaci, industrializaci a zemědělství, které na vodní zdroje vyvíjejí obrovský tlak. Proto je podle nich nutné jednat a přijmout proaktivní opatření, které zajistí, že pro každého bude dostupná kvalitní voda.

„Letošní sucha a záplavy po celé Evropě byly další ostrou připomínkou toho, že je nutné a potřebné zasáhnout v každém členském státě, a to na úrovni EU,“ uvedla Pernille Weissová a dodala: „Nedělat nic by nás z dlouhodobého hlediska mohlo stát mnohem víc než investice do udržitelného hospodaření s vodou.“

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
Nezařazené

MŽP připravilo nové dotace na úspory energie ve veřejných budovách

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nabídne v nových výzvách z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) další dotace na úspory energie ve veřejných budovách. Díky tomu školy, nemocnice, obecní úřady a další veřejné budovy získají finanční prostředky na komplexní zateplení, modernizaci vnitřního osvětlení nebo instalaci fotovoltaiky, oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na návštěvě Plzeňského kraje.

„Nejlepší energie je ta, kterou nemusíme vyrobit a spotřebovat. V nově vyhlášených výzvách klademe důraz na komplexní rekonstrukce veřejných budov, které řeší nejen snížení jejich energetické náročnosti, ale zároveň i využití obnovitelných zdrojů energie, zlepšení kvality vnitřního prostředí nebo posílení jejich schopnosti adaptovat se na změnu klimatu. Výzvy tak umožní školám, nemocnicím, obecním úřadům a dalším veřejným budovám získat finanční prostředky nejen na realizaci zateplení, ale také na modernizaci vnitřního osvětlení, instalaci fotovoltaických panelů, realizaci zelené střechy nebo systémů pro zachytávání, úpravu a rozvod srážkových či šedých vod,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík.

Koncept komplexních projektů je v OPŽP významnou novinkou aktuálního programového období, která do jednoho projektu integruje aktivity z různých oblastí podpory. „Komplexní pojetí projektů má pro žadatele nespornou výhodu v tom, že všechny investiční záměry lze administrovat prostřednictvím jedné žádosti, v rámci jedné výzvy,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

„Komplexní energeticko-úsporný projekt kombinuje několik úsporných opatření dohromady. Ilustračním příkladem může být třeba škola, která na střechu instaluje fotovoltaickou elektrárnu, vymění okna, instaluje systém větrání se zpětným získáváním tepla a zavede technologie pro záchyt a akumulaci srážkových vod, které lze znovu využít například pro splachování toalet,“ doplňuje ministr Petr Hladík s tím, že žádosti je možné podávat až do 30. září 2024.

Nově otevírané výzvy č. 56 a 57 se vztahují na podporu revitalizace budov veřejného sektoru s cílem snížení konečné spotřeby energie a úspory primární energie z neobnovitelných zdrojů, podpory OZE a zlepšení kvality vnitřního prostředí budov.

56. výzva cílí na oblast Karlovarské, Liberecko-Jablonecké, Olomoucké a Zlínské aglomerace a 57. výzva je vypsána pro přechodové regiony Pražské metropolitní oblasti (vyjma území Hl. města Prahy) a Českobudějovické aglomerace. Alokace je ve výši 237 miliónů korun pro výzvu 56. a dalších 236 milionů na 57. výzvu.

K tomu navíc 58. výzva podpoří výstavbu a rekonstrukci obnovitelných zdrojů energie pro veřejné budovy a je určena pro regiony v rámci Ostravské, Jihlavské, Olomoucké a Zlínské aglomerace. Celková alokace představuje 214 milionů korun.

O dotace mohou žádat jak kraje nebo obce, tak veřejnoprávní instituce, školy, státní podniky a další subjekty. Dotace se počítá podle jednotkových nákladů. Výše podpory se pohybuje od 40 % do 70 % podle kvality rekonstrukce. Čím úspornější je nakonec budova, tím více mohou školy, nemocnice nebo obce získat, a to nejen v procentu podpory, ale i v absolutní částce. Pro budovy s vysokým energetickým standardem jde o pokrytí 40 % nákladů až do výše 100 milionů korun, pro pasivní standard je to už 50 % do 120 milionů korun a pro plusové (nulové) budovy může podpora dosáhnout až 70 % do částky 140 milionů korun.

Výjezd ministra Hladíka do Plzeňského kraje

Například Základní škola Letiny z Plzeňského kraje zvažuje využití dotace z již otevřené 38. výzvy na komplexní zateplení, a snížit tak náklady především na vytápění. „Jen za loňskou sezónu měla škola náklady za zemní plyn ve výši téměř 1 300 000 korun. I z tohoto důvodu hledáme možnosti, jak získat finanční podporu formou dotace. Bohužel narážíme na problém, že škola naší velikosti, v obci, která nemá ani jeden tisíc obyvatel a zřizovatel má rozpočet omezený, je limitována výší finanční spoluúčasti. Bez dotace bychom nad rekonstrukcí nemohli ani přemýšlet,“ říká ředitel ZŠ Letiny Jiří Švolba. Zároveň zřizovatel školy, Obec Letiny, ve spolupráci se základní školou připravuje projekt na fotovoltaickou elektrárnu. „Připravili jsme projekt na fotovoltaickou elektrárnu na střeše základní školy, včetně bateriového úložiště. Jde o elektrárnu s nejvyšším instalovaným výkonem, kterou doplní další instalace na budově obecního úřadu a úpravny vody. Celkové náklady dosahují téměř 3,4 miliony korun, dotace by měla pokrýt zhruba 1,6 milionu, společně s ředitelem školy tak aktuálně hledáme způsob dofinancování projektu,“ dodává starostka obce Letiny Lenka Bočanová.

Ministr životního prostředí na návštěvě Plzeňského kraje zavítal do ekocentra a záchranné stanici ve Spáleném Poříčí, debatoval se středoškolskými studenty v Blovicích a v Přešticích se zúčastnil jednoho bloku konference „Zkrotíme energie: Jak na energetickou nezávislost obcí a měst.“ Večer se pak setkal s plzeňskými občany na diskuzi o možnostech programu Nová zelená úsporám.

Zítra startuje příjem žádostí pro majitele rodinných domů z NZÚ

Snižování energetické náročnosti rodinných a bytových domů se MŽP věnuje také v programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Příjem žádostí pro renovace rodinných domů se po letní přestávce, kdy se celá NZÚ aktualizovala, spouští právě zítra 26. září v 10 hodin. „Minulý týden v úterý jsme spustili část NZÚ pro bytové domy. Za prvních 6 dnů evidujeme žádosti za téměř 128 milionů korun od 119 žadatelů,“ řekl ministr Hladík.

„Svou investiční podporu si z programu Nová zelená úsporám najde úplně každý. Pro majitele rodinných domů tu máme NZÚ standard, kde dotaci dostanete po realizaci. Dále podprogram Oprav dům po babičce, kde naopak dotaci dostanete předem a využít můžete bonus za každé nezaopatřené dítě. Podporu rodinných domů pak uzavírá NZÚ Light. Pro bytové domy máme také tři kategorie. První je standardní pro fyzické a právnické osoby, kde se dotace vyplácí po realizace. Následuje program pro SVJ a bytová družstva, kde je opět financování předem a bonus za nízkopříjmovou domácnost a poslední kategorií jsou obce, kde je míra podpory až 70 procent,” popsal celou paletu dotací z programu Nová zelená úsporám ministr Hladík.

ZDROJ + FOTO


Rubriky
Nezařazené

Partnerský kongres v Polsku

Tradici podzimních setkání v komunální branži tentokrát časně odstartovalo naše partnerské sdružení z Polska.

Jejich 62. Zjazd KFDZOM se konal v prostředí hotelu STOCK na Visle ve dnech 20.- 22.9. 2023. Vysokou účast Poláků doplnili i pozvaní zástupci SKS a to Jiří Vyvial – člen rady SKS a Ing. Josef Matucha- tajemník SKS.

Odborný program akce, tj. seminářů a workshopů byl zaměřen na problematiku odpadového hospodářství, čemuž odpovídalo i složení a také nabídka portfolia vystavovatelů. Naši polští kolegové připravili rovněž tradičně příjemné společenské setkání s hudebním doprovodem.

Podstatnou částí našeho setkání s představiteli vedení KFDZOM bylo jednání k otázkám spojeným s organizací společného Kongresu KFDZOM, SKS a ZOVP na jaře 2024 v polské KARPACZI. Dá se konstatovat, že došlo ke shodě v základních parametrech naší účasti s tím, že definitivní schválení postupu bude na programu prosincové 3 Rady společně se slovenskými kolegy ze ZOVP.

Děkujeme našim polským kolegům za jejich pozvání.

Více foto naleznete v GALERII.

Ing. Josef Matucha, tajemník SKS